Didaktika předškolního vzdělávání
Katedra preprimárního a primárního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Seminární práce
z předmětu (kód předmětu) Didaktika předškolního vzdělávání MŠ
Téma:
„Muž jako pedagog v MŠ“
Seminární práci zadal:
PhDr. Miluše Lišková
Předloženou seminární práci samostatně s použitím uvedené literatury vypracoval Student kombinovaného studia 2. ročníku Obor Učitelství pro mateřské školy Jméno příjmení
Michael Novotný
Adresa bydliště
Chomutov
Telefon, e-mail
[email protected]
Osnova
1.
Úvodní seznámení s tématem práce.
2.
Co na to odborníci?
3.
Vlastní analýza problému. 1
Didaktika předškolního vzdělávání 4.
Dílčí zjištěná fakta.
5.
Závěrečné zhodnocení
6.
Použité zdroje.
1.Úvodní seznámení s tématem práce V této práci bych se rád zabýval „věčným“ problémem muž a školství (předškolní vzdělávání). V současné době v mateřských školách v České republice pracuje 27 mužů. V Ústeckém kraji pracují pouze 2. Z toho dobré dvě třetiny jsou muži, kteří čerstvě odmaturovali na Středních pedagogických školách a práci v „mateřince“ berou jako „přestupní stanici“, než si najdou lukrativnější zaměstnání. Rád bych rozebral příčiny toho, proč je tato práce brána jako výhradně ženská, jaké jsou motivační prostředky pro to, aby se do předškolního vzdělávání „přilákalo“ více mužů a jaký vliv má přítomnost mužského pedagoga na děti v mateřských školách. Možná by bylo dobré, abych něco málo napsal o sobě, protože se mě toto téma přímo dotýká. Co se týče mé profesní dráhy, pracoval jsem jako vychovatel ve věznici pro mladistvé, poté ve výchovném ústavu pro mládež, kde se nejčastěji řešily problémy etopedického rázu. Dále jsem byl profesně spjat s dětským domovem jako vychovatel. Absolvoval jsem také praxi ve Fondu ohrožených dětí a v současné době pracuji již třetím rokem jako učitel v mateřské škole. Jeden rok jsem byl také na speciální třídě pro děti s kombinovanými vadami somaticko-psychickými.
2.Co na to odborníci? V historii pedagogiky se až na malé výjimky setkáváme v roli pedagogů výhradně s muži. Každé historické období mělo své výchovné cíle. „Mění se v čase v návaznosti s vědeckými poznatky atd.“[1] V prvobytně pospolné společnosti převládal skupinový způsob života, kde prioritou výchovy byla příprava mužů na lov, boj a stavební práce, žen pak především k domácím pracem. Ve antickém Řecku už převládal soulad ducha a krásy a ve starověkém Římě zase souhra tělesná s duševní. „Humanisté spatřovali cíl výchovy ve všestrannosti člověka (lidé si měli osvojit vše, co patřilo k poznání té doby)“.[2] Jiné cíle si zase klade novověká společnost, výkonnost člověka a jeho osobní uplatnění. Od prvobytně pospolné společnosti až do 19. století se o výchovu a vzdělávání starali výhradně muži. Za všechny slavné pedagogy své doby jmenujme Aristotela (384-322)p.n.l., Cicera (106-43)p.n.l., Senecu ( 4 p.n.l-65) a Quntiliana (asi 35-95). První zmínky o ženách „pedagozích“ se datují na počátek 20. století, kdy se rozvíjí Pedagogický reformismus.“V řadách reformistů stojí například švédská pedagožka, spisovatelka a průkopnice ženského hnutí Ellen Keyová (1849-1926), italská pedagožka, lékařka a zakladatelka individuálního systému předškolní výchovy Maria Montessori (1870-1952)“.[3] V současné době provedlo ministerstvo školství průzkum, a ten potvrdil očekávané. Muži ve školství, a to hlavně nižším a předškolním, citelně chybí. I přes feminizaci ve školství jsou ale muži lépe finančně ohodnoceni než jejich kolegyně. 2
Didaktika předškolního vzdělávání „Učitelské povolání bývalo kdysi výsadou mužů, feminizační zlom přišel hlavně v padesátých letech. Vůbec poprvé se učitelky objevily ve školách kolem roku 1870 a mužům se to vůbec nelíbilo“.[4]Podle bývalého ministra školství Ondřeje Lišky je důležité, aby děti v mateřských školách měly předobraz obou rolí - muže i ženy. Mnoho výzkumů ( zejména v rámci EU) totiž upozorňuje na to, že ve školách chybí muži. Klasickým argumentem je, že výdělky zde pro ně nejsou dostatečné. „Termínem ‘feminizace’ učitelské profese se běžně vyjadřuje skutečnost, že v socioprofesní skupině učitelů existuje disproporce mezi počtem mužů a počtem žen: ženy tvoří výraznou většinu. (…) Má se za to, že právě v českém školství se jev feminizace extrémně rozvinul.“[5]Pokud vezmeme všechny tyto argumenty, které jsme uvedli, pak následující citace se zdá být poněkud………??? Listina základních práv a svobod zaručuje základní práva a svobody „(…) všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“[6] Když si vše shrneme, vychází nám jeden primární problém, proč muže do předškolního vzdělávání nemůžeme nalákat, a to je nedostatečné finanční ohodnocení. Jedním z důvodů je skutečnost, že vysoká feminizace určitých profesí „(…) je jedním z projevů a zároveň jednou z příčin snižující se prestiže a zhoršování podmínek v daném povolání, včetně finančního ohodnocení.“[7]
3.Vlastní analýza problému. Proč nejsou muži v mateřských školách?! Položme si tuto otázku jinak. Proč jsou v mateřských školách převážně ženy?! Odpově? je myslím jednoduchá. Protože mají doma muže, který vydělá dost peněz a zabezpečí rodinu. Přiznejme si, že toto je hlavní problém toho, že v „mateřinkách“ je mužů jako šafránu. A proč by tam měli být?! Odpově? také není příliš těžká. Dětem dnes v hodně případech chybí mužský vzor. Spousta rodin je neúplná a v našem přefeminizovaném školství se děti setkají s mužskou autoritou snad až na střední škole. Nezanedbatelná je také přirozená mužská autorita. Netvrdím, že některé ženy si autoritu neumí udělat, ale přeci jen ta mužská je přirozenější. Podívejme se, kolik mladých mužů studuje střední pedagogické školy. Upřímně moc jich není. Sám studuji vysokou školu a když na chodbách potkám muže, tak je to z padesáti procent nějaký pan profesor a zřídkakdy kolega student. Že je učitel v mateřské škole rarita? To určitě je. Dokazuje to jedna má zkušenost, kdy jsem asi před rokem mimo svých učitelských povinností prezentoval jednu mateřskou školu v médiích. Měl jsem velice dobrý pracovní vztah s jednou paní redaktorkou z celostátního pedagogického periodika. Ta si asi 4 měsíce myslela, že jí příspěvky posílá nějaký aktivní tatínek. Až po čase se dozvěděla, že jde o učitele z „mateřinky“. Nemohla vyjít z úžasu a hned začala pracovat na článku zabývajícím se touto problematikou. Vra?me se zpět k dětem. Z vlastní každodenní zkušenosti vím, že děti vnímají muže ve školce velice pozitivně. Počínaje mým příchodem, kdy se na mě všichni sesypou jako mravenci na cukr a konče nadšenými hlásky odpoledne ze šatny, které říkají „maminko, my jsme dnes měli pana učitele“. Určitě si myslím, že tuto práci nemohou muži dělat pro peníze. Je to určitý prostředek seberealizace a já to beru jako poslání. Nicméně, a? chceme nebo ne, bohužel peníze jsou v lidském životě nedílnou a důležitou součástí. Abych mohl tuto práci vykonávat, musím si ještě přivydělávat i mimo sektor školství. Každopádně jsou za člověkem vidět výsledky a ten pocit z dobře vykonané práce je alespoň malou záplatou v této situaci. Možná svojí roli v tomto problému hraje i to, že žena je od přírody ošetřovatelka a ochranitelka a muži mají přeci jen k dětem o trošku dále. Důležitá je v této fázi i spolupráce s rodiči. Bohužel to někdy bývá ten největší kámen úrazu. Některým chybí soudnost a místo aby hledali problém sami u sebe, ve své rodině, alibisticky se snaží vinu za problémy svého dítka přesunout na někoho jiného. Připomeňme si jen, že mateřská škola se má spolupodílet na výchově a vzdělávání dětí, ale ne suplovat rodinu. Nicméně reakce rodičů na přítomnost muže v mateřské škole jsou v drtivé většině velice pozitivní. Poslední věc, nad kterou se pozastavím, je připravenost nebo nepřipravenost mateřské školy po stránce materiální a prostorové. Žádná škola není připravena po této stránce na příchod kolegy učitele do „mateřinky“. Nikdo v dřívějších dobách, kdy se tyto objekty stavěly, 3
Didaktika předškolního vzdělávání nemyslel na oddělené WC, samostatné šatny zvláš? pro muže a zvláš? pro ženy. Pracovní oděvy jsou pouze v ženských velikostech a jistě by se ještě něco našlo. Bohužel v minulých dobách si asi nikdo nedovedl představit, že by mohly ženy jezdit v tanku, dělat vrcholné manažerky a muži učit v mateřských školách.
4. Dílčí zjištěná fakta. Shrňme si tedy to, k čemu jsme v této seminární práci dospěli. Jednoznačně muži ve školství, a? už obecně a nebo přímo v mateřských školách, jsou přínosem, a to zejména pro děti. Veřejnost i rodiče tuto skutečnost přijímají velice pozitivně. Pokud chceme přilákat muže do školství, musíme je umět dostatečným způsobem finančně ohodnotit a zabezpečit jim dostatečné zázemí. Systémově by se mělo začít přitáhnout studenty už na střední pedagogické školy a vychovávat si dobré pedagogy už od těchto začátků. Všichni bychom měli pracovat také na zlepšení kreditu učitele jako dříve velice vážené profese. V neposlední řadě bychom se měli podílet na zkvalitnění výuky pro děti a sami učitelé by měli dbát na své zdokonalování a rozšiřovat si vzdělání a? už studiem na vysokých školách či účastí na různých seminářích dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
5.Závěrečné zhodnocení. V této seminární práci jsem se snažil nastínit ty nejpalčivější problémy toho, proč v našich mateřských školách učí jen hrstka mužů. Snažil jsem se co nejobjektivněji zhodnotit všechna odborná fakta i zkušenosti ze své praxe. Bezpochyby si troufám říct, že feminizace v našem školství bude ještě nějaký čas určitě neohrožena. Na závěr nezbývá než doufat, že se situace i díky přístupu státních institucí časem změní k lepšímu, a vídat pana učitele, jak jde s dětmi na procházku, bude tak běžné, jako vídat ženy v dnes ryze mužských profesích.
6.Použité zdroje.
Fruhaufová, V., Úvod do obecné pedagogiky,obecné didaktiky,
UJEP 2002.
Juva,V.,Stručné dějiny pedagogiky, Nakladatelství PAIDO, Brno 1995. http://www.ct24.cz/domaci/35658-ministerstvo-chce-do-rad-pedagogu-prilakat-vice-muzu/ Průcha, J. Moderní pedagogika, Portál, Praha 1997. Listina základních práv a svobod, hlava první, obecná ustanovení, článek 3. 4
Didaktika předškolního vzdělávání Smetáčková, I.; Linková, M. Rovnost žen a mužů v resortu MŠMT, včetně problematiky vědy a výzkumu in Stínová zpráva v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů, Gender studies, Praha 2004.
[1] Fruhaufová, V., Úvod do obecné pedagogiky,obecné didaktiky,UJEP2002 str10. [2] Fruhaufová, V., Úvod do obecné pedagogiky,obecné didaktiky,UJEP2002 str10. [3] Juva,V.,Stručné dějiny pedagogiky, Nakladatelství PAIDO, Brno 1995,str.34. [4] http://www.ct24.cz/domaci/35658-ministerstvo-chce-do-rad-pedagogu-prilakat-vice-muzu/ [5] Průcha, J. Moderní pedagogika, Portál, Praha 1997, str. 174-175. [6] Listina základních práv a svobod, hlava první, obecná ustanovení, článek 3 [7] Smetáčková, I.; Linková, M. Rovnost žen a mužů v resortu MŠMT, včetně problematiky vědy a výzkumu in Stínová zpráva v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů, Gender studies, Praha 2004, str. 84.
5