Matematické myšlení v předškolním věku
Katedra matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Seminární práce
z předmětu (kód předmětu) Rozvoj matematického myšlení Téma:
Aplikace metod výuky v předškolním vzdělávání
Seminární práci zadal:
prof. RNDr. Jan Melichar, CSc.
Předloženou seminární práci samostatně s použitím uvedené literatury vypracoval Student kombinovaného studia 2. ročníku Obor Učitelství pro mateřské školy Jméno příjmení
Michael Novotný
Adresa bydliště
Chomutov
Telefon, e-mail
[email protected].
Osnova 1.
Cíl seminární práce
2.
Teoretická část
3.
Praktická část
4.
Výzkumná část
5.
Závěr
6.
Použité zdroje
1
Matematické myšlení v předškolním věku
1. Cíl seminární práce Cílem této seminární práce je popsat metody a práci s dětmi předškolního věku při rozvoji jejich základního matematického myšlení a aplikace těchto metod v praxi v předškolním vzdělávání. Děti v tomto věku jsou různorodými individualitami, proto metodika výuky musí být pestrá a rozmanitá, musí nabízet více variant a především musí být v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (RVPPV). Mezi tyto priority, které RVPPV nabízí, patří zejména to, aby pedagog „akceptoval přirozená vývojová specifika dětí předškolního věku a důsledně je promítal do obsahu, forem a metod jejich vzdělávání, umožňoval rozvoj a vzdělávání každého jednotlivého dítěte v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb.“[1] 2. Teoretická část Pro rozvoj matematického myšlení u dětí předškolního věku je velice důležitá kvalitní a rozmanitá vzdělávací nabídka činností. Koncepce předškolního vzdělávání je založena na určitých zásadách a řídí se určitými cíli. „Orientuje se k tomu, aby si dítě od útlého věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získávalo tak předpoklady k celoživotnímu vzdělávání, umožňujícímu se snáze a spolehlivěji uplatnit ve společnosti znalostí“.[2] Bylo by dobré si také vymezit pojem klíčové kompetence. Obecně jsou formulovány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Proto by měla být vzdělávací nabídka nápaditá, zábavná, správně motivovaná a zejména přiměřená věku dítěte. Dle mého názoru však nelze vyjmout specifika výuky analiticko-matematických metod z celkového kontextu fyzických, psychických, poznávacích nebo řečových dovedností. Proto tato teoretická část bude oproti praktické více obecná. Řekněme si tedy něco o rozvoji dítěte. Vývoj dítěte je rozdělován na určitá vývojová období. My se budeme zabývat obdobím od dovršení 3. roku života dítěte do jeho vstupu do školy. Období je charakterizováno pozoruhodnými změnami tělesných a pohybových funkcí v poznávacích procesech, v citovém i společenském vývoji. Dochází ke změnám ve vývoji osobnosti dítěte. Rozvoj dítěte bychom mohli rozdělit do čtyř základních oblastí. Rozvoj rozumový, tělesný, estetický a mravní a citový. Opět si okruh těchto rozvojů zúžíme. Pro naši potřebu se budeme věnovat rozumovému rozvoji dítěte. V období okolo 3-3,5 roku dokáže dítě říci své jméno, zná již více než 1000 slov, začíná tvořit všeobecnější pojmy. Dokáže správně říkat slova ve větě a začíná tvořit souvětí. Čím více se blíží k 4. roku života, tím více se podobá řeč z gramatického aspektu normě. V tomto období by dítě mělo zvládnout splnit jednoduchý úkol, umět pojmenovat členy své rodiny, postupně rozlišovat různé zvuky, snaží se vyjádřit své potřeby, rozlišovat první, poslední, více, méně, přiřazovat a porovnávat čísla 1. a 2. Druhé období ve vývoji dítěte je ve věku 4. -5. let. Řečový projev dítěte by měl být gramaticky správný a měl by obsahovat všechny slovní druhy. Dítě již ovládá 1500-2000 slov. Ze široké škály dovedností, které by v tomto věku mělo dítě umět, vyberme například rozlišit a rozpoznat tvary (kruh, trojúhelník, čtverec), vytvářet cesty v prostoru a hledat cesty od jednoho bodu k druhému, uspořádat danou skupinu a najít co do ní nepatří, vytvořit skupinu předmětů v počtu do 4. prvků a porovnávat více, méně, stejně a sestavit číselnou řadu 1-4. A konečně poslední období předškolního věku je 5. - 6. let. U dítěte se mohutně rozvíjejí poznávací procesy, tj. vnímání, představy, pozornost, obrazotvornost, myšlení a pamě?.Rozvíjí se jednoduché myšlenkové procesy- pozorování, 2
Matematické myšlení v předškolním věku třídění, určování vztahů a souvislostí mezi předměty. V tomto věku dítě dokáže spontánně počítat (v číselné řadě do 6.) a pojmenovat předměty kolem sebe. V období zahájení školní docházky již dítě ovládá 3000 slov. Z dovedností, které již dítě bez problémů zvládne, opět vyberme jen některé, jako je například používat číselnou řadu do 10. prvků, určovat více, méně, stejně, znát řadové číslovky, znázorňovat cesty v rovině, vyhledávat krátké a dlouhé, řešení labyrintů a postupně i složitějších úkolů. Tyto všechny informace o vývoji dítěte je bezpodmínečně nutné znát a respektovat při tvorbě vzdělávací nabídky.
3. Praktická část V této části seminární práce bych rád ukázal několik praktických nápadů, jakými rozmanitými způsoby lze rozvíjet u dětí předškolního věku matematické myšlení. Vzdělávací nabídka činností se dotýká všech pěti oblastí RVPPV. Velice oblíbenou pohybovou hrou jsou tzv.“molekuly“. Tato hra je určena pro děti ve věku 5-6 let. Pomůcky jsou nenáročné, stačí nám pouze klavír a dostatek prostoru, proto je nejlepší tuto hru situovat bu? do tělocvičny, nebo ven na volný prostor. Samotná hra spočívá v určování počtu dětí, které se mají na povel spojit v molekulu. Pedagog hraje na klavír nějakou písničku. Děti se po dobu této písně pohybují po prostoru, a? už tancem, nebo jen poskoky. V momentě, kdy hudba přestane hrát, děti na číselný povel pedagoga vytvoří skupinu o daném počtu dětí. Poté opět začne hrát hudba a operace se opakuje s jiným číselným údajem. V této hře se dají velice dobře rozvíjet jak pohybové dovednosti, tak i matematické a logické uvažování. Rizika této hry jsou minimální, snad jen v krajním případě hrozí srážka dětí při nepozornosti. Z vlastní zkušenosti vím, že děti tuto hru velice pozitivně vnímají. Další ukázkou vzdělávací nabídky pro děti předškolního věku je oblékaní panáčků formou bludiště. Tuto činnost mohou vykonávat děti od 4-6 let. Pomůcky k tomuto jsou velice jednoduché. Postačí nám barevná pastelka a pracovní list s obrázky různě oblečených dětí. Prostorové požadavky jsou velice střídmé, bu? práce u stolečku anebo ne zemi ve třídě. Úkolem dětí je ve správném pořadí spojit pastelkou děti od nahého, přes oblečeného jen ve spodním prádle, až po úplně oblečené dítě. Rizika této činnosti nejsou žádná. Touto činností rozvíjíme u dětí "logický úsudek, pojmy nejprve, potom, nakonec, první, poslední, rozvíjení řeči, motivace rozhovoru a oblékání"[3]. Na tuto činnost můžeme navázat i tzv. návaznými činnostmi, jako je například pohotovost, obratnost, manipulace, zdravá soutěživost v činnostech při oblékání. Dalším příkladem činnosti směřující k rozvoji matematického myšlení dítěte je tzv. „od jednoho k druhému“. Pedagogickým záměrem této činnosti je orientovat se na ploše a uplatňovat početní představy v číselné řadě 1-6. Cílová skupina jsou děti 5-6 let. Na stůl položíme papír s domečky, které jsou označeny černými tečkami od jedné do šesti. Nejprve si domečky prohlédneme a povíme si něco o nich. Kdo v nich asi bydlí? Počet bydlících v domečku je označen černou tečkou. Půjdeme do domečku na návštěvu a stanovíme si pořadí naší návštěvy od jednoho bydlícího v domečku až po domeček se šesti obyvateli. Naší cestu nakreslíme od jednoho domečku ke druhému. Po demonstraci na velkých obrázcích můžou děti plnit úkol samostatně. Další ukázka je spojená s rozvojem grafomotoriky. Je určená opět pro „předškoláky“. Název je „spočítej a vybarvi“. Na papíře máme v pěti řadách v každé pět zvířátek. V první řadě želvy, ve druhé slony, ve třetí zajíce, ve čtvrté ptáčky a v páté hady. U každé z těchto skupin je napsána číslice, která určuje kolik zvířátek na daném řádku má dítě vybarvit. Například u ptáčků bude trojka a děti tedy vybarví tři ptáčky. 3
Matematické myšlení v předškolním věku Hra „co kamarád změnil“. Určena pro děti od 4 do 6 let. Touto hrou procvičujeme u dětí pamě? a zrakové vnímání. Děti sedí v kruhu. Jedno dítě jde za dveře a jiné si na sobě něco změní. Může si vyměnit oblečení s kamarádem, přezuje si přezůvky nebo si některou část oděvu svlékne. Děti hledají varianty, jak by se změnilo jejich oblečení, aby hledač za dveřmi neuhodl, co se na nich změnilo. Role hadače a ostatních dětí se střídá. A jako poslední ukázku nabídky činností nabízím klasické určování více – méně a hodně – málo. Toto můžeme provádět třeba v herně na koberci s dětmi ve věku 4 -6 let. Jako pomůcku můžeme použít kupříkladu barevné kostky ze stavebnice nebo napodobeniny ovoce. Do jedné misky dáme například pět kostek a do druhé pouze dvě. Děti se pak snaží uhodnout, kde je méně kostek a kde více, nebo kde je hodně a kde málo. 4. Výzkumná část U jednotlivých nabídek vzdělávacích činností, které jsem zde uvedl, jsem se zaměřil na sledování jednotlivých dětí při zdolávání zadaných příkladů. Jako formu zjiš?ování údajů jsem použil metodu pozorování. Zjistil jsem, jak je každé dítě svou vlastní individualitou a samostatnou osobností. Ne každý si s úkoly poradil vždy bezproblémově. Některé děti potřebovaly větší pomoc pedagoga, jiné pak byly samostatnější. Nicméně všechny děti pak zadané úkoly splnily v požadované kvalitě, která odpovídá jejich věku. U dětí předškolního věku funguje nejvíce mechanická pamě?, to znamená, že nejlépe zvládají naučené a rutinní věci. Tělesná stránka dětského vývoje je přímo úměrná jejich tělesnému aparátu a také návykům, a? již pozitivním nebo negativním, které mají zažité z výchovy v rodině. V poslední řadě stojí za zmínku dobrá kooperace při činnostech, zejména pak při pohybových hrách. 5. Závěr V této práci jsem se zaměřil na didaktiku výuky a rozvoje matematického myšlení u dětí předškolního věku a popsal jsem několik ukázek her a metod, které se mi osvědčily v mé praxi učitele v mateřské škole. Pokud je tato výuka pojatá hravou formou, je pro děti daleko přijatelnější a lépe se učí. Při těchto činnostech jsem se dotknul všech oblastí rozvoje dětské osobnosti, které jsou přesně stanoveny v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Rozvoj matematického myšlení předškolních dětí je nedílnou součástí vývoje dítěte, který je nepostradatelnou složkou pro přípravu dítěte na školní život. 6. Použité zdroje -Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický, Praha 2004. - [1]Pojem společnost znalostí byl vymezenLisabonským procesem (Lisabon European Council: Presidency Conclusions. March 2000). Znalosti jsou chápany nejen jako vědomosti, ale zároveň také schopnosti a dovednosti je uplatnit. - Opravilová, E., Filcík, G. Programy pro mateřské školy. Komenium, Praha 1985. - Přikrylová, M., Přikrylová, G. Barevné kamínky. Vydavatelství neperiodických publikací, Kroměříž 2002. - Velká kniha hádanek a doplňovaček. Z francouzského originálu Apperendre avec les animaux. Vydáno v Belgii 2005. 4
Matematické myšlení v předškolním věku -Novotný, M., Vlastní zkušenosti z praxe.
[1] Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický, Praha 2004, str.4. [2] Pojem společnost znalostí byl vymezenLisabonským procesem (Lisabon European Council: Presidency Conclusions. March 2000). Znalosti jsou chápany nejen jako vědomosti, ale zároveň také schopnosti a dovednosti je uplatnit.
[3] Opravilová, E., Filcík, G. Programy pro mateřské školy. Komenium, Praha 1985. Blok VII. Str.3.
5
