james borg
Tato kniha navždy změní styl vaší komunikace
S pomocí této knihy se naučíte: » z lepšovat dojem, kterým působíte na ostatní, a zvyšovat svou oblíbenost, » zajišťovat, aby vaše tělo a mysl fungovaly v souladu a společně vysílaly jasné a ucelené informace,
james borg
Řeč těla má nesmírnou moc a vliv. Ať už potřebujete prosadit nějaký nápad, vyjádřit myšlenku nebo prostě zjistit, co si ostatní lidé doopravdy myslí, řeč těla je základem veškeré komunikace.
» účinně pozorovat a naslouchat – jak správně interpretovat výrazy tváře a očí a tón hlasu, » rozluštit řeč končetin, od zkřížených předloktí po překřížené nohy, » p oznat, když vám někdo lže, a být si vědomi vodítek, která mohou vyzrazovat, že sami zrovna neříkáte pravdu, » a už nikdy nebudete vysílat signály, které nejsou v souladu s tím, co chcete skutečně sdělit. V sedmi jednoduchých lekcích se stanete odborníky na čtení ostatních a na kontrolu vlastních gest, což vám pomůže dosáhnout takové reakce, po jaké toužíte. Poznáte a naučíte se ovládat zcela nový jazyk.
„Tato kniha je dokonalá a rozhodně byste si ji měli přečíst.“
The Daily Telegraph
ISBN 978-80-247-4474-2
GRADA Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7, tel.: 234 264 511, 512, fax: 234 264 400, e-mail:
[email protected], www.grada.cz
ŘEČ TĚLA
„Nejlepší ze současných knih o osobním rozvoji.“ Guardian
ŘEČ TĚLA Jak poznat, co kdo doopravdy říká
Řeč těla James Borg
Řeč těla James Borg
Jak poznat, co kdo doopravdy říká
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
ŘEČ TĚLA Jak poznat, co kdo doopravdy říká James Borg This translation of „Body Language: How to Know What’s Really Being Said“ 02 Edition is published by arrangement with Pearson Education Limited. © James Borg 2008, 2011 Czech edition © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s. Cover Photo © fotobanka Allphoto Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 jako svou 4888. publikaci První vydání, Praha 2012 Přeložil: Jan Podzimek Odpovědný redaktor: Jan Roubal Sazba: Lucie Němcová Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Husova 1881, Havlíčkův Brod Počet stran: 240 Publikace z nakladatelství Grada Publishing, a.s. si můžete zakoupit u svého knihkupce nebo objednat v Zákaznickém servisu nakladatelství Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7, tel.: 234 264 511, fax: 234 264 400, e-mail:
[email protected], www.grada.cz. Na Slovensku objednávejte knihy na adrese: Zásielková služba Grada Slovakia, spol. s r. o., Moskovská 29, 811 08 Bratislava, Slovensko, tel.: 02/556 45 189, fax: 02/556 45 289, e-mail:
[email protected] Pokud máte pocit, že byste nám chtěli sdělit něco ohledně této knihy, napište, prosím, na adresu redakce:
[email protected]. ISBN 978-80-247-4474-2 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-8206-5 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8207-2 (elektronická verze ve formátu EPUB) ISBN 978-80-247-8208-9 (elektronická verze ve formátu MOBI)
Obsah
Poděkování vydavatele 6
Předmluva 8
Poznámka autora 9
Úvod
Kdybyste dokázali číst mé myšlenky... 7 N 15
1. lekce
Naslouchání řeči mysli a těla 29
2. lekce
Nazírání 49
3. lekce
Naslouchání 93
4. lekce
Nohy a ruce 111
5. lekce
Lhaní 161
6. lekce
Náznaky 193
7. lekce
Náklonnost 211
Pamatujte na pravidla řeči těla! 233 Doslov 237
5
Ř E Č T Ě LA
Poděkování vydavatele Jsme vděčni následujícím osobám a institucím za povolení otisknout materiály chráněné autorským právem:
Text Píseň WITH ONE LOOK z muzikálu SUNSET BOULEVARD, hudba Andrew Lloyd Webber, slova Dob Black a Christopher Hampton s přispěním Amy Powersové. Otištěno se svolením The Really Useful Group Ltd, London; úryvek z článku „Cameron and Clegg: what is their body language really saying?“ z deníku Daily Telegraph, autor James Borg, 15. květen 2010, © Telegraph Media Group Limited 2010; úryvek z článku „Tiger Woods put in a controlled performance, but he was clearly petrified“ z deníku Daily Telegraph, autor James Borg, 19. únor 2010, © Telegraph Media Group Limited 2010.
Poděkování za obrazový materiál Alamy Images: Classic Image / Alamy, str. 81, Allstar Picture Library / Alamy, str. 179; Corbis: Boris Roessler / dpa / Corbis, str. 83, ANDY RAIN / epa / Corbis, str. 114, Victor Fraile / Corbis, str. 128, Pool Photograph / Corbis, str. 144, Alessandra Benedetti / Corbis, str. 218; Getty Images: John Kobal Foundation, Al Seib / LA Times Oscars / Contour, str. 78, James Devaney, str. 137, Bloomberg, str. 187, WILLIAM WEST, str. 199, CARL DE SOUZA, str. 200, MGM Studios, str. 227; Press Association (PA Photos): Eamonn and James Clarke / EMPICS Entertainment, str. 86, ellis obrien / allaction.co.uk / EMPICS Entertainment, str. 101, RICHARD DREW / AP / Press Association Images, str. 196; Rex Features: Everett Collection / Rex Features, str. 66, David Fisher / Rex Features, str. 146, SNAP / Rex Features, str. 224.
6
„Od chvíle, kdy jsem zvedl vaši knihu, do chvíle, kdy jsem ji položil, jsem se svíjel smíchy. Jednoho dne si ji i přečtu.“ Groucho Marx
7
Ř E Č T Ě LA
Předmluva k 2. vydání Tak tady to je: rozšířené a aktualizované vydání, které vás, jak doufám, poučí a zvýší vaše povědomí o tomto fascinujícím tématu. Stejně jako u ostatních dvou knih z této „trilogie“, je mým cílem vás informovat, vzdělat a pobavit. Komunikace je důležité téma, zcela nezbytné k tomu, aby se nám dařilo; a většinou nejde jen o to, co říkáme. Ono „zázračné“ řešení spočívá i v tom, jak to říkáme, stejně jako v gestech a v držení těla. V posledních letech narůstá zájem o zkoumání řeči těla u politiků, „celebrit“, sportovců a lidí na pracovišti. Na druhou stranu také stoupá obecné povědomí, že i naše vlastní řeč těla musí vysílat ty správné signály – chceme-li své myšlenky sdělovat přesně. Za tuto knihu jsem byl poctěn cenou BAA (British Airports Authority) v kategorii „LITERATURA FAKTU NA CESTY za rok 2009“. Více než 23 000 lidí poslalo své hlasy v měsíc trvající volbě z užšího výběru šesti knih (mé šance byly o to vyšší, že mezi těmi šesti byla i má další kniha, nazvaná Persuasion (tj. Přesvědčovací schopnosti; pozn. překl.). Budu vám vděčný, pokud sáhnete i po tomto novém vydání. Ještě jednou – šťastnou „cestu“ krajinou poznávání. J. B.
8
poz n á m ka a u to ra
Poznámka autora Jeden slavný výrok říká, že když píšete knihu, nevybíráte si téma, téma si vybírá vás. To rozhodně platilo v případě předchozích knih z této „trilogie“: Persuasion a Mind Power (Přesvědčovací schopnosti a Síla mysli; pozn. překl.). Strávil jsem celý život zkoumáním přesvědčovacích schopností, fungování mysli a řeči těla: jak akademicky, tak v pracovním životě, v němž pozorovací schopnosti a sebeuvědomění byly (a stále jsou) zásadní pro dosahování pozitivních výsledků a pro možnost porozumět ostatním lidem. Zájem o nonverbální jednání neboli „řeč těla“ v posledních letech prudce stoupá, protože v tomto zrychleném a hektickém světě jsme neustále posuzováni podle prvních dojmů. Lidé dělají unáhlená rozhodnutí i v takových otázkách, jako jestli nám budou důvěřovat, jestli nás budou mít rádi, jestli s námi budou chtít pracovat, jestli s námi prožijí milostný románek – a v mnoha dalších věcech. Výzkumy ustavičně poukazují na skutečnost, že slova samotná neposkytují celý obraz. Je součástí lidské přirozenosti, že více komunikujeme tělem než pouze jazykem. Každý den musíme neustále interpretovat, co nám řeč těla ostatních lidí říká – a také ovládat řeč vlastního těla, abychom vytvořili ten správný dojem. Je to oboustranný vztah! Možná jste narazili na často citovanou studii ze sedmdesátých let dvacátého století, která došla k závěru, že více než 90 procent významů bývá v jakékoli interakci odvozeno z nonverbálních vodítek – z toho, jakým způsobem „mluví“ vaše tělo, a také z toho, jak určité věci říkáte (hlasová stránka) – a pouhých 7 procent ze slov, která říkáte. Pochopitelně bychom se mohli dohadovat o přesnosti těchto čísel, zásadní je však to, že převažující význam sdělení vychází při komunikaci s druhými z nevědomých projevů naší „němé“ řeči; a ta buď posiluje, nebo oslabuje slova, která používáme. Výzkum dokázal, že většina úspěšných lidí všech profesí a vrstev tyto signály dekóduje „intuitivně“.
9
Ř E Č T Ě LA
„Celý svět je jeviště” Herci musejí být mistry v řeči těla, aby nás dokázali přimět uvěřit roli, kterou hrají, a zároveň nám pomohli „potlačovat naši nedůvěru“ (neboť se nejedná o skutečný život), takže se pak do představení můžeme vžít a vložit do něho své vlastní emoce. Když vidíme charakteristické projevy a gesta, které skutečně odpovídají určité emoci, podvědomě tu „zprávu“ přijmeme a udržujeme se v iluzi – tak vypadá dobré divadlo! Zrovna nedávno jsem si poznamenal úryvek z recenze jedné divadelní hry hrané v londýnské čtvrti West End: ... Věřil jsem její postavě. Řeč těla a chování a postavení byly velmi dobře odpozorovány... K vyjadřování emocí a myšlenek používá kombinaci tance a divadla, takže publikum chápe i beze slov.
Vzhledem k tomu, že podle určitých „rolí“ jednáme i v každodenním životě, je v našem osobním a především pak pracovním životě řeč těla způsobem, jímž naše tělo sděluje postoj náš či „naší postavy“. Na tom není nic „falešného“ – jak řekl Shakespeare: Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci; mají své příchody a odchody; za život každý hraje mnoho rolí.
„Kouzlo” čtení řeči těla Podobně jako profesionální herec, i vy se při hraní svých rolí v každodenním životě musíte ujišťovat, že řeč vašeho těla odpovídá dané roli, jinak jednotlivé složky vašeho „představení“ nebudou ve vzájemném souladu a celkové sdělení bude nepřesvědčivé. Tohle jsem samozřejmě pochopil už v mládí, kdy mě fascinovalo kouzlení a psychologie, jež se skrývá za jeho prováděním. Poté, co jsem pracně nabyl kouzel10
poz n á m ka a u to ra
nické znalosti a následně je začal využívat k předvádění triků (běžných i „čtení mysli“), mě nakonec přijali do spolku Magic circle jako jednoho z nejmladších členů. Tam mi vštěpovali kouzelnické heslo, za které vděčíme Robertu Houdinimu (od něhož převzal své jméno slavný Houdini): „Kouzelník je herec hrající roli kouzelníka.“ Co to znamená? No, říkali mi, že vzhledem k tomu, že lidé většinu komunikace vyjadřují svým vystupováním – držením těla, gesty, očním kontaktem, hlasem, sebejistotou – musíte se, stejně jako všichni „herci“ v ostatních divadelních oborech, stát odborníky na vytváření správného dojmu – být věrohodní. Řeč vašeho těla má posilovat roli, kterou hrajete. Tím se rozpozná dobrý herec od průměrného – celé je to o provedení. A ještě něco – abych to měl v mládí ještě komplikovanější – kouzlením, které mě zajímalo, nebylo běžné kouzelnictví, ale „magie mysli“ či čtení mysli. To znamená, že schopnost „napojit se“ na myšlenky druhých a dokázat „číst“ řeč jejich těla (která se pochopitelně zaobalí určitými „kouzelnými“ procedurami!) je pro provedení tohoto zázraku zcela zásadní. Bylo pro mě tedy dvojnásob nutné, abych si osvojil znalost řeči těla a s ní související dovednosti. Vybral jsem si odvětví magie – čtení mysli či „magii mysli“ – které částečně spočívalo ve schopnosti dobře číst řeč těla. To, co lidé dělají se svým tělem, je oknem k jejich podvědomým myšlenkám, důkladné pozorování je tedy klíčem k jejich čtení. Tím začalo mé celoživotní úsilí ve zdokonalování pozorovacích schopností a zvyšování sebeuvědomění. Řeč mého těla musela být také v pořádku, aby publikum potlačilo nedůvěru a přijalo iluzi, že skutečně „čtu“ jejich mysl (či myšlenky). Z toho všeho jsem si odnesl dvě důležité věci: 1. V reálném životě se neustále snažíme číst myšlenky tím, že pozorujeme řeč těla. Všichni určitým způsobem provádíme čtení mysli. 2. Řeč těla je oboustranný vztah. Musíte si být vědomi:
❱ řeči svého vlastního těla – a signálů, které vysíláte (ostatní lidé vás přece „čtou“),
❱ toho, jak „číst“ řeč těla ostatních, abyste mohli posoudit, jaké signály vysílají. 11
Ř E Č T Ě LA
Roky „čtení mysli“ rozvíjely můj zájem o řeč těla a zlepšovaly její znalost. Akademickému studiu psychologie a souvisejících oborů vděčím za to, že když jsem začal pracovat, naštěstí jsem si už uvědomoval, jak působím.
Jak mluvit řečí těla „bez koktání” Poté, co spolu projdeme 7 lekcí, získáte všechny nástroje nezbytné k tomu, abyste se stali zdatnými ve čtení a užívání řeči těla. Náš cíl je tedy dvojí: 1. Rozvinout sebeuvědomění, které potřebujete k tomu, abyste ovládali řeč vlastního těla a dosáhli tak kýženého výsledku. 2. Zostřit vaše smysly, abyste dokázali číst řeč těla ostatních lidí a reagovat vhodným způsobem. Ostatně, když se snažíte dostat do mysli druhého člověka – tím, že pozorujete, co se děje vně – provádí ten druhý to samé vám. Proto budete potřebovat řeč těla k vytvoření takového dojmu, jakým chcete působit – což je opakem případu, kdy to necháte výhradně na svém podvědomí, jak jste činili dosud. Osvojíte si čtení myšlenek a budete mnohem úspěšnější v posuzování toho, co si lidé doopravdy myslí. Jediné, co potřebujete, je umět rozluštit gesta, kterým jste dříve nevěnovali žádnou pozornost (ať už jde o gesta nenápadná, či zcela zřejmá), a také si budete vědomi vlastních gest a toho, jak mohou u druhých vyprovokovat reakci v podobě určitého jejich gesta. Vynechal jsem spoustu „okrajových“ informací, na které přišli vědci – někdy nemá smysl věci samoúčelně „rozebírat“ – a soustředím se tak jen na to praktické. Poté, co vstřebáte všech 7 lekcí a zapojíte je do denní praxe, stanou se z vás „machři“ v řeči těla.
Závěrem Na konci 7 lekcí byste měli zjistit, že jste pozvedli své sebeuvědomění do té míry, že:
❱ signály řeči těla druhých lidí interpretujete mnohem intuitivněji,
❱ uvědomujete si řeč vlastního těla. 12
poz n á m ka a u to ra
Také ji budete schopni ovládat a využívat jako svou velkou výhodu při zlepšování svého komunikačního stylu – v kontaktu s přáteli, s cizinci, s rodinou, s kolegy z práce, se zákazníky, s klienty. Tato kniha je pro každého – ať už děláte cokoli, pokud jste v kontaktu s ostatními lidmi (a jen málo z nás do této kategorie nespadá) a chcete vědět, jak jim lépe rozumět a zároveň lépe vytvářet dojem, kterým chcete působit, pak čtěte dál. Takže tady to máte. Je to pro vás: pro člověka, který spěchá – užijte si tu cestu! James Borg
13
„Průměrný člověk se dívá, aniž by viděl, poslouchá, aniž by slyšel... dotýká se, aniž by cítil... pohybuje se, aniž by si uvědomoval svou tělesnost... a mluví, aniž by přemýšlel.“ Leonardo da Vinci
Úvod Úvod Kdybyste dokázali číst mé myšlenky... 7 N
Jen málo věcí fascinuje lidi více než řeč vyjadřovaná těly ostatních mužů a žen – stejně jako jejich vlastním tělem. V průběhu 7 lekcí vás vybavím dostatečnými znalostmi k tomu, abyste dokázali spolehlivě číst řeč těla druhých a především si uvědomovali řeč vlastního těla. Naučím vás nazírat a naslouchat. Když se naučíte správně nazírat a naslouchat, zjistíte, že nově objevené pozorovací schopnosti změní váš život. Pouze od začátku mějte na paměti jednu věc – věda o řeči těla není exaktní vědou. Když se zabýváte složitými „systémy“, jako jsou například lidské bytosti, nic není úplně jednoduché. Proto, jak uvidíte, je pro přesnou interpretaci zcela zásadní propojovat více rovin chování. Jinak se neustále budete stávat obětí chyby typu ID 10T (více k tomu později). Nejprve přelistujte zpět a podívejte se na výrok Leonarda da Vinciho na straně 14. Možná se v tom poznáte – chodíte životem s „otupělými“ smysly? Řeč těla není snadné oklamat. Lidské tělo se skládá z mnoha svalů a uvědomovat si činnost všech zároveň není možné – a to se týká i obličejových svalů. Bez ohledu na to, jak dobří se cítíte být v ovládání své anatomie, vždycky zde bude nějaký „náznak“ (nevědomé signály) prozrazující vaše skutečné smýšlení.
„Řeč těla není snadné oklamat.“ Shrňme si proto oboustranný vztah obsažený v řeči těla a proč je tak důležitý: ❱ Když se snažíte něco sdělit a zvolíte vhodnou řeč těla, máte mnohem větší šanci, že dosáhnete kýženého výsledku. ❱ Schopnost číst řeč těla (či nonverbální signály) ostatních vám umožňuje měnit a formovat vaše vlastní signály podle toho, zda na vás při komunikaci ostatní reagují nenápadným pozitivním, či naopak negativním způsobem.
Moudrost těla City bývají sdělovány spíše nonverbálně než slovy.
17
Ř E Č T Ě LA *
Řeč těla je vždy nejdůvěryhodnějším vodítkem při sdělování: ❱ pocitů, ❱ postojů, ❱ citů. V běžném životě dáváme nevědomky skoro neustále najevo své nevyslovené myšlenky. Řeč jako relativně nová forma komunikace plní svou roli při sdělování informací (faktů a údajů), zatímco tělo vyjadřuje pocity. Je nepopíratelným faktem, že naše nonverbální počínání vypovídá o našich náladách a pocitech mnohem více, než bychom si možná přáli. Lidé mají sklon zkoumat při čtení nálad a postojů druhých celé tělo, což probíhá převážně na úrovni podvědomí. Proto je k tomu, abychom uvěřili zprávě, která je nám sdělována, zapotřebí „soulad“ (jedno z našich 3 „S“ – viz dále). V mnoha případech můžeme nezáměrně projevovat určité osobité způsoby, které oslabují sílu našich slov a vyvolávají v posluchači smíšené pocity. Když tedy mluvíme a doprovázíme to řečí těla, která vrhá pochyby na pravdivost našeho sdělení, takže slova nejsou „v souladu“ s řečí těla, vyvoláváme tím u posluchače pochybnosti. Možná ten špatný dojem způsobuje jen nějaký špatný zvyk, kterého jsme se nezbavili. Občasné svírání rtů, držení hlavy v dlaních, zakrývání úst prsty při mluvení, vzdychání v nevhodných chvílích, neustálé poposedávání na židli během hovoru – to vše mohou být spíš špatné zvyky než gesta označující konkrétní pocit související s daným sdělením. Pointou je, že ostatní si to mohou vykládat mylně. Je velmi nepříjemné, když zjistíte, že vás ve chvíli, kdy si nepřejete být prokouknuti, zrazuje řeč vašeho vlastního těla. Dobré však není ani to, když nic neskrýváte a jde o pouhý otravný zlozvyk či manýru narušující vaše sdělení. Když vás ten druhý moc dobře nezná nebo vás vidí poprvé v životě, nemá žádné povědomí o tom, jak vypadá vaše „standardní“ chování (a neví tedy, že ono konkrétní gesto je přirozenou součástí vašeho projevu). Jediné, co má k dispozici, je to, co vidí nebo slyší. První dojmy jsou velmi účinné – a jen těžko se napravují.
18
Ú vo d
Moudrost těla Lidé, kteří vás znají nejméně, vás budou nejvíce soudit.
Když komunikujeme s přáteli, s příbuznými, s kolegy z práce nebo s cizími lidmi, máme všichni v určitém prostředí či situaci zvyky, které jsou naší součástí. A pokud více sledujete řeč těla, víte, které z těchto zvyků je třeba změnit, abyste zlepšili své vztahy. Nejspíš se to nestane přes noc, postupně však můžete s trochou trpělivosti tato gesta či zvyky nahrazovat jinými, které nebudou narušovat vaše sdělení. Jak jednou řekl slavný a moudrý spisovatel Mark Twain: Zvyky nemůžete vyhodit z okna v prvním patře. Musíte je pomaloučku smést ze schodů, jeden schod za druhým.
Kdy to začalo? Nonverbální komunikaci neboli řeč těla zkoumáme teprve takových 50 let – přestože nám sociální antropologové připomínají, že její původ sahá až do počátku časů, ještě před zrození mluveného slova. Dokonce i Leonardo da Vinci se v 16. století kromě svých dalších pozoruhodných počinů zajímal o rozvíjení „interpersonální inteligence“ a zlepšování smyslů. Radil: Když jdete na procházku, snažte se pozorovat a zkoumat držení těla a jednání ostatních lidí; jak mluví, dohadují se, smějí se nebo se perou; kromě nich sledujte také ty, kdo je podporují, a ty, kdo přihlížejí. Leonardo da Vinci
Ti, kteří dokáží ocenit rčení, že „činy jsou mocnější než slova“, bývají fascinováni černobílými němými filmy. Když vidíte hvězdy z éry němého filmu, obdivujete sílu této němé komunikace. Kdo by mohl zapomenout na gesta Charlieho Chaplina a o trochu později, když začal mluvený film, na snímky bratrů Marxů, které sice měly zvuk, ale velká část 19
Ř E Č T Ě LA
humoru se v nich odehrávala skrze gesta herců (pamatujete na Grouchovo roztančené obočí, jež umocňovalo jeho vtipné hlášky?). Pokud jste nějaký takový film viděli, oceníte působivost němé komunikace. Gesta a výrazy, které řeč těla nabízí, mlčky vyjadřují pocity a city sdělující určitou myšlenku.
„Kdo by mohl zapomenout na gesta Charlieho Chaplina ... a na Grouchovo roztančené obočí? “ Řeč těla funguje tak, že i když dokážeme k vyjádření sdělení perfektně vybírat vhodná gesta a činy, naše tělo vysílá také signály mimo úroveň našeho vědomí – jinak řečeno, bez našeho svolení! Ať už při komunikaci s lidmi používáme jakákoli slova, vždy jsou – ať se nám to líbí, nebo ne – doprovázena řečí těla, která odhaluje mnohem více než vyřčená slova. Přesto lidé většinou vykonávají své každodenní činnosti, aniž by si plně uvědomovali, že jsou zároveň příjemci i odesilateli nonverbálních sdělení.
Graucho Marx
Zní to jako malý div, když si uvědomíte, že mozek získává 95 procent informací skrze zrak a až poté se obrací k ostatním smyslům – které pochopitelně nejsou o nic méně důležité – na sluch, hmat, chuť a čich, které dohromady tvoří pouhých 5 procent celkového obrazu.
Moudrost těla Zpočátku máme tendenci věřit spíše tomu, co vidíme, než co slyšíme. Daná věc bude vnímána jako skutečný fakt, a protože si mozek ukládá vzpomínky, stane se vjemem, který si zapamatujeme.
20
Ú vo d
Znáte sami sebe? V životě platí jedna věc – lidé k sobě druhé lákají, nebo je od sebe odrazují, právě řečí svého těla. Zamysleli jste se někdy nad tím, co říká vaše tělo, když komunikujete s ostatními lidmi?
Sebeanalýza ❱ Zjišťujete, že podvědomě lidi odrazujete? ❱ Vydáváte – opět podvědomě – signály, které naznačují, že jste nedůvěryhodní? ❱ Máte problém přesvědčit ostatní ke změně přístupu či chování? ❱ Činí vám problém získat po pohovoru práci? ❱ Dělá vám problém domluvit si rande? ❱ Máte pocit, že obvykle říkáte ty správné věci ve správnou chvíli, ale přesto nedosahujete žádného pokroku? Tento seznam by mohl být nekonečný. Jde o to, že když nemáte dobrou řeč těla (ať už vlivem nedostatku sebeuvědomění nebo kvůli lenosti) a nejste dobří ve čtení ostatních, bude váš každodenní život ve všech oblastech mnohem komplikovanější. Protože jde o takto zásadní součást naší komunikace, znamená to, že do svých rozhovorů a sdělení nevkládáte náležité pocity. Také to znamená, že si nejste vědomi signálů, které vám poskytují ostatní. Uvědomujte si, že všechno, o čem budeme v následujících 7 lekcích mluvit, se týká dvou úrovní: (1) analýzy řeči vlastního těla (jaké signály vysílám?), (2) a naopak i výkladu signálů, které přijímáte od ostatních.
City a pocity Uvědomovat si lidské city či pocity je klíčem ke čtení lidí. City bývají vyjadřovány mnohem více řečí těla než mluvenou řečí. Nejspíš je vám znám pojem 21
Ř E Č T Ě LA
„emoční inteligence“, který před více než deseti lety probudil v lidech povědomí o důležitosti citů a pocitů v mezilidských vztazích. Rozlišujeme pět emočních schopností či dovedností, které nám říkají: 1. Uvědomujte si své emoce. 2. Naučte se je ovládat. 3. Snažte se odhadovat emoce ostatních. 4. Nápovědu hledejte v řeči těla. 5. Navazujte s lidmi úspěšné vztahy.
„Rozlišujeme pět emočních schopností či dovedností.“ U těchto schopností je důležité, že k číslu 5 se dostanete jen tehdy, když úspěšně uplatňujete body 1 až 4.
Začněte u sebe Nejspíš tyto věci podvědomě víte, v běhu každodenního života je však snadné je opomíjet, ať už kvůli lenosti, netrpělivosti nebo špatné náladě, a ignorovat tak signály, které můžete vysílat, a zároveň selhávat v udržení vnímavosti a schopnosti doopravdy naslouchat ostatním. Než začnete komunikovat s ostatními, měli byste se na okamžik zamyslet nad svým vlastním emočním stavem. Jací zrovna jste? Netrpěliví, naštvaní, plni obav, dotčení? Každý z uvedených příkladů ovlivní způsob, jak oslovujete druhé, a v řeči vašeho těla se objeví příslušné „náznaky“, které pak mohou způsobovat problémy. Proto tyto signály musíte zvládat a ovládat. A co ostatní – co vám řeč jejich těla říká o tom, jak se cítí? To, čeho si všimnete – například nezájem, frustrace, hněv, úzkost – s vámi nemusí nijak souviset. Možná se ten druhý zrovna dozvěděl, že mu pojišťovna nezaplatí střechu poškozenou při nedávné bouřce. Jde o to, že vy jako „příjemce“ se musíte snažit upoutat jejich zájem. K tomu potřebujete především empatii, s jejíž pomocí si můžete všimnout určitého pocitu a pochopit úhel pohledu toho druhého, a poté dost citlivosti, aby se vám lidé „otevřeli“. 22
Ú vo d
Někdy je řeč těla druhých otevřená a v další fázi rozhovoru, setkání nebo prezentace se změní v „uzavřenější“, která bývá někdy doprovázena založenýma rukama nebo gesty typu „ruka na tvář“ (viz dále), což značí problém. Opět musíte být vnímaví, abyste si všimli této změny a toho, kdy nastala, díky čemuž se pak můžete „vrátit“ a zjistit příčinu té změny nálady.
ESP Začněme výrokem, který stojí za zapamatování – řeč těla je oknem do mysli člověka. Pochopitelně bychom všichni chtěli umět číst myšlenky, a to je přesně to, co se teď budete učit. Téma mimosmyslového vnímání (ESP1) vždy vyvolává silné emoce. Vy však budete používat jinou variantu – své přirozené ESP – abyste probudili tento „smysl“, který ve vás dřímá. Podívejme se nyní na tři oblasti vašeho přirozeného ESP – na empatii, citlivost a vnímavost.
Empatie Konečně se jí dostalo náležitého místa, pokud jde o důležitost při navazování vztahů a důvěry. Koncept „emoční inteligence“ zdůrazňuje význam empatie, která bývá také přirovnávána k našemu „společenskému radaru“. Bývá popisována jako vnímání toho, co ostatní cítí, aniž by to řekli. Musí to však být upřímné. Vzhledem k tomu, že lidé jen zřídka dávají najevo své pocity tím, že by prostě použili slova, získáváme představu o jejich opravdových pocitech ze tří hlavních zdrojů, kterými jsou: ❱ gesta, ❱ výrazy tváře, ❱ vlastnosti hlasu. Tyto zdroje vypovídají skutečný příběh o pocitech druhé osoby a jejím úhlu pohledu. A to je pochopitelně základem čtení řeči těla.
„Tyto zdroje vypovídají skutečný příběh o pocitech druhé osoby.“ 1 Používaná zkratka ESP je odvozena od anglického „Extrasensory Perception“; pozn. překl.
23
Ř E Č T Ě LA
Citlivost Být citlivý vůči náznakům, které získáváme skrze empatii, vyladit se na myšlenky druhého člověka a jednat v souladu s nimi – přesně v tom spočívá další fáze. Být citlivý vůči vlastním emocím je důležité také z toho důvodu, že řeč těla je oboustranný vztah. Jaké vysíláme signály (skrze emoce, které cítíme), kterými ve výsledku ovlivňujeme chování příjemce – a jaké signály naopak vysílají oni směrem k nám? (Jsme součástí řešení, nebo součástí problému?) Být citlivý vyžaduje schopnost sebeuvědomění.
Vnímavost Všechny informace, které vyčteme, posilují naši vnímavost vůči stavu druhé osoby a jejím emocím – následkem čehož získáváme jakousi „intuici“. Podvědomě zpracováváme slova druhých podle toho, jak byla řečena a jaká řeč těla je doprovázela. Potom si dokážeme mnohem lépe zpětně uvědomit své vlastní vnímání, což by nám mělo pomoci k lepším výsledkům. Vidíte tedy, že vám tato kombinace empatie, citlivosti a vnímavosti poskytuje lepší vhled do opravdových pocitů ostatních lidí. Jde o základ toho, co obvykle nazýváme „intuicí“ – jde o určitý druh čtení mysli.
Čtení mysli, nebo čtení myšlenek? Chápete tedy, že pozorování či čtení řeči těla je (spolu s naší přirozenou intuicí) způsobem, jímž se snažíme proniknout do procesu čtení mysli. Abych vás však přesvědčil, že jste toho plně schopni, je třeba malá změna – vnímat to jako čtení myšlenek. Schopnost vašeho ESP je tedy skutečně propojena se čtením mysli (nebo čtením myšlenek, dáváte-li přednost tomuto pojmu). Zde je důkaz, který vás, doufám, přesvědčí, že tuto dovednost momentálně procvičujete den co den – a že vaším cílem je se ještě více zlepšit: 1. Mysl vytvoří myšlenku. 2. Myšlenka vytvoří pocit. 3. Tento pocit se „prozradí“ v řeči těla. 4. Vy čtete řeč těla (abyste odhalili pocity ostatních). 5. A ejhle, čtete mysl. 24
Ú vo d
Řeč těla je oknem do mysli Podvědomě používáme svou intuici k získávání signálů z toho, jaké má ten druhý držení těla, výraz tváře, gesta, tón hlasu, pohyby očí a tak dále. A protože ostatní dělají totéž i vůči nám, potřebujeme k tomu, abychom se stali experty v oblasti nonverbálního chování, sebeuvědomění a empatii. Především si musíme být vědomi toho, kdy které chování nastává, jestli se nezdá být v nesouladu s jiným pozorovaným chováním, a pokud ano, zda nevidíme více „stop“, které tuto domněnku podporují? Tomuto tématu se budeme věnovat vzápětí.
3 „S” Je důležité věnovat pozornost 3 „S“. Žádné opravdové čtení se neobejde bez zohlednění souvislostí, souladu a souborů.
„Je důležité věnovat pozornost 3 S.“ ❱ Souvislosti. Možná to zní samozřejmě, musíte však brát v potaz, v jakých souvislostech dané chování probíhá. Muž se zrovna vrací z ranního joggingu a kráčí s hlavou sklopenou, a tedy i se sklopenýma očima – a také zhluboka oddychuje. Značí to znuděnost, nejistotu či depresi? Ne – prostě se jen vrací z běhání. Tohle to značí. ❱ Soulad. Vzhledem k tomu, že vizuální a (nonverbální) hlasová řeč těla tvoří více než 90 procent určitého sdělení, musíme zjistit, zda slova odpovídají danému chování – zda jsou v souladu. Například zkřížené ruce, opakované odvracení zraku a vzdychání nebudou v souladu s tím, když vám bude žena tvrdit, že si tu divadelní hru užila. Budeme věřit vizuální informaci. ❱ Soubory. Protože je z pochopitelných důvodů nemoudré odvozovat význam jen z jediného gesta, musíme hledat soubory gest, abychom mohli číst řeč těla. Jedno gesto můžeme přirovnat ke slovu ve větě. Věta nám poskytuje význam (stejně jako jej poskytuje množství gest pohromadě). Vždy hledejte soubory gest.
25
Ř E Č T Ě LA
Chyba typu ID 10T Ach... a ještě prosím věnujte pozornost 3. pravidlu řeči těla – varování před chybou typu ID 10T. Oboustranná povaha řeči těla zahrnuje: 1. přenos (od jedné osoby) a následně 2. interpretaci (druhou osobou). Takže: ❱ Osoba A čte „sdělení“ řeči těla osoby B (přenos a interpretace). ❱ A reaguje na B signály řeči svého těla (zcela dobře a správně). ❱ B přečte signály od A a zareaguje vlastními signály (zcela dobře a správně). ❱ A si mylně vyloží signály od B. Výsledek – porucha komunikace znamená, že kromě přenosu a interpretace je v nonverbální komunikaci běžný ještě třetí prvek – mylný výklad. Jak uvidíte v této knize, k porozumění této němé řeči je třeba, abychom hledali soubory informací (nikoli jen jeden náznak), které podpoří naši interpretaci. Když to nebudeme dělat, dočkáme se chyb typu ID 10T. Jak budete postupovat jednotlivými fázemi, bude to o to zjevnější.
Vaše přirozená „intuice” Neustále slýcháme, že vědění znamená moc. Nikde to neplatí tolik jako u znalosti sebe sama. Čím více toho o sobě víte, tím více dokážete ovládat své vlastní myšlenky a také číst myšlenky ostatních. Nikdy není pozdě naučit se něco o řeči těla; a přitom jde o schopnost, ve které se můžete snadno stát mistry – pokud se budete učit zvyšovat svou vnímavost a uplatňovat trochu obezřetnosti a zohledňovat 3 „S“. Všichni jsme od přírody – potenciálně – dobří ve čtení němé řeči. Na počátku věků ostatně nic jiného ani nebylo. Moc lidí si však nedá tu práci s tím, aby se posunuli o úroveň výše a uvědomili si, jak důležité je být vnímavější. Abych 26
Ú vo d
nechodil kolem horké kaše – obvykle je na vině lenost. Stačí však pouhá změna vašich „životních návyků“ a snaha více si uvědomovat, jak se chovají druzí – a také vy sami – a pocítíte nesmírný rozdíl. ❱ Zjistíte, že jste zvýšili míru své intuice, protože věnujete více pozornosti tomu, co vidíte, a také tomu, jakým způsobem lidé jednotlivé věci říkají. ❱ Všimnete si, když druhého něco trápí, a také, jestli vám říká pravdu, zdvořilou lež nebo vážnější lež. ❱ Vaše zostřené smysly a schopnost vnímání vám umožní naladit se na myšlenky ostatních. Je dobře, že díky své báječné vrozené schopnosti „intuice“ dokážete poznat, když vám někdo vysílá signály, které si vykládáte, jako že je šťastný, zbědovaný, v obavách nebo uvolněný. Z odstupu dokážete říct, zda se lidé hádají, vedou spolu přátelský hovor nebo jsou sžíráni silnou a vášnivou milostnou aférou; to vše jen na základě pozorování držení těla, gest a výrazů tváře. Všechny tyto informace získáváte podvědomě. Co by se stalo, kdybyste se vědomě rozhodli, že budete lidi sledovat pozorněji? Jak zdatný čtenář řeči těla či lidských myšlenek by z vás pak byl? Jediné, co potřebujete, je vědět, kam se dívat. Proto se posuňme o úroveň dál a načněme oněch 7 lekcí.
27
„Mluvím dvěma jazyky. Anglicky a řečí těla.“ Anonym
1. lekce
Naslouchání řeči mysli a těla Není pochyb o tom, že jste si v průběhu let všimli různých způsobů, jimiž všichni komunikujeme – jde například o výrazy tváře, gesta, jako je určitý způsob zkřížení rukou, pozice či sklon hlavy a to, kam směřují oči. Všechny tyto pohyby něco vyjadřují – i tehdy, když nedoprovázejí mluvenou řeč. Způsob provádění těchto pohybů přispívá k výslednému dojmu a rozhoduje o tom, jak na vás lidé pohlížejí. Jen velmi zřídka se kdokoli z nás domnívá, že při komunikaci stačí ke správnému vyjádření daného sdělení pouze samotná slova. Usmíváme se nebo se šklebíme, občas odvracíme zrak, stojíme blízko nebo v odstupu, dotýkáme se (nebo ne) a používáme další prvky nonverbální komunikace, abychom tak svému sdělení dodali důraz. Z množství průzkumů provedených v posledních 50 letech můžeme získat celou řadu očividných důkazů (řekl jsem „očividných“? – už jsme zase u těla), že je to právě řeč těla – čili nonverbální sdělení – co účinně přenáší následující prvky: ❱ přijetí a odmítnutí, ❱ náklonnost a odpor, ❱ zájem a nudu, ❱ pravdu a klam. Nebylo by dobré, kdybyste při komunikaci s ostatními lidmi dokázali tohle všechno poznat? Určitě by vám to ušetřilo hodně času a trápení a také by vám to poskytlo zpětnou vazbu, díky které byste mohli v některých případech zachránit situaci. Dobré vnímání řeči těla vám tedy ve většině situací poskytuje praktický vhled do zlepšování vašich interakcí s ostatními lidmi. Přátelé, rodina, kolegové z práce, zákazníci a klienti; situace jako pracovní pohovor, setkání s cizími lidmi – ten seznam je nekonečný.
31
Ř E Č T Ě LA
Mluvíme němou řečí Je docela přirozené, že jsme kvůli každodenní komunikaci s lidmi, která zahrnuje mluvenou řeč, byli vzděláváni tak, abychom věřili, že jazykové schopnosti – či přesněji slova – jsou nanejvýš důležité. To je sice pravda, ovšem „němý“ jazyk je stejně tak důležitý – ne-li více.
Moudrost těla Všichni vnímáme jemné náznaky, které nám ostatní vysílají – i když si toho nejsme vědomi. A pochopitelně ostatní lidé dělají to samé vůči nám. Vysíláme náznaky, které sdělují buď „drž se ode mě dál“, nebo „jsem otevřený člověk“.
„‚Němý‘ jazyk je stejně tak důležitý.“ Komunikujeme svými: ❱ šaty, ❱ držením těla, ❱ výrazem tváře, ❱ očním kontaktem, ❱ pohyby rukou a nohou, ❱ strnulostí těla, ❱ prostorovou vzdáleností, ❱ dotekem, ❱ hlasem (jeho barvou, rytmem a modulací). Protože „němým“ jazykem komunikujeme skrze své podvědomí, je nasnadě, že toho tento pravdivý indikátor našich pocitů říká více než mluvené slovo. Gesta jsou velmi účinná v přenášení sdělení formou obrazů, tedy způsobem, jakým to mluvená řeč nedokáže. Je proto logické, že když používáme gesta i slova zároveň, jde o nejúčinnější způsob komunikace. Pro vyjádření svého sdělení si 32
N a s lo u c h á n í ř e č i m y s l i a t ě la
vybíráme určitá gesta, naše tělo však vydává signály, které jsou mimo oblast našeho vědomého vnímání (a právě zde začíná problém). Je na čase odkázat na statistiky související s přelomovým – a dosud velmi vlivným – výzkumem, který v roce 1971 provedl profesor Albert Mehrabian z University of Los Angeles (UCLA). V situacích přímé komunikace zkoumal relativní silné stránky verbálních i nonverbálních sdělení a vytvořil komunikační model, který přečkal zkoušku času. Stala se z něho jakýsi základní vzor pro porozumění tomu, jak lidé odvozují význam ze sdělení druhé osoby. S tím, jak téma řeči těla postupně získává na popularitě a rozšiřuje svůj výskyt i do světa „celebrit“ a komerčních časopisů, však bývá tento koncept občas vykládán mylně. Procentuální poměry, které tento model uvádí, byly se značnou přesností potvrzeny a následným výzkumem probíhajícím v posledních několika desetiletích. Je nesporné, že „nazírání a naslouchání“ (nonverbálním signálům) – jak jsem je zmiňoval dříve – je klíčem k rozluštění skutečných významů v jakékoli přímé komunikaci s další osobou. Mehrabianův výzkum ukázal, že se na každém komunikačním sdělení podílejí tři prvky – řeč těla, hlas a slova. Přišel se svým slavným „modelem 55, 38 a 7“, který tvrdí, že: ❱ 55 procent významu jakéhokoli sdělení pochází z vizuální řeči těla (gesta, držení těla, výrazy tváře). ❱ 38 procent významu je hlasových, odvozených z nonverbální stránky řeči – jinak řečeno z toho, jakým způsobem jsou slova pronášena – z barvy, z intenzity, z rytmu. ❱ 7 procent významu pochází ze skutečných slov (obsahu). Což vede k udivujícímu závěru: Moudrost těla 93 procent vašeho sdělení je vyjádřeno řečí těla (včetně hlasu).
33
Ř E Č T Ě LA
❱ To znamená, že oněch 20 vteřin až 3 minuty, které máme, když si o nás lidé vytvářejí první dojem, bývá určováno spíše tím, jak se prezentujeme a jak věci říkáme, než tím, co říkáme. ❱ Když dojde k neshodě mezi slovy a způsobem, jakým jsou vyjadřována, máme sklon věřit způsobu jejich vyjádření spíše než jejich obsahu. ❱ Řeč těla nám tedy umožňuje nahlížet za vyřčená slova a dostat se ke skrytému sdělení, které je vyjadřováno beze slov. Mehrabianův klasický výzkum nám tedy říká, že se váš vliv omezuje na tři faktory: 1. JAK VYPADÁTE, 2. JAK ZNÍTE, 3. CO ŘÍKÁTE. Stručně řečeno – řeč těla je slyšet víc než slova! upozornění V průběhu posledních desetiletí si někteří lidé, kteří se seznámili se „studií 55, 38 a 7“ (a dalšími, novějšími studiemi, které tato čísla do značné míry potvrzují), tyto průlomové objevy mylně vyložili. Došli k závěru, že slova nejsou moc důležitá a že když se tváříte sebejistě, vytváříte správný dojem, pořádně se oháknete a pak pronesete svá špatně formulovaná slova s náležitě svůdnou intonací a barvou hlasu, potom svět patří vám. (Jde o klasickou ilustraci zásady, že „žádná informace je lepší než mylná informace.“) Myslí si tedy, že pokud slova tvoří z hlediska úspěšnosti upoutání pozornosti méně než 10 procent vaší interakce, pak vlastní slova nejsou až tak důležitá. Omyl. To není, co ta studie dokazovala. Až tohle budete v budoucnu číst – určitě na to v té či oné formě narazíte v nějakém časopisu – zhluboka se nadechněte. Co ten výzkum odhalil? No – v zásadě toto: 34
N a s lo u c h á n í ř e č i m y s l i a t ě la
Pokud je oněch 55 procent – tvořených vizuální řečí těla – v nepořádku, lidé se ani nebudou obtěžovat (slušně řečeno) s tím, aby naslouchali zbylým 45 procentům! A i když se vaši posluchači „obtěžují“, pokud je odradí 38 procent (způsob, jak mluvíte), nebudou se zdržovat s vnímáním zbylých 7 procent (skutečných slov) a vzdálí se – pokud ne fyzicky, tak psychicky. To jsou zjištění, která prokázal zmíněný výzkum. Kolikrát jste si pomysleli (nebo řekli) – na party, v práci, na rande – že všechno vypadalo dobře, „dokud ten druhý neotevřel pusu“. (Viděli jste někdy některý z těch televizních pořadů o „rychlorandění“?) Nenechte se zmást – slova jsou důležitá. Naším cílem je především přimět druhého, aby nám chtěl naslouchat. I když máte pocit, že z vás tryská charisma, aniž byste museli říct jediné slovo – přesto jsou slova důležitá. Stejně tak důležité je ovšem to, jak je říkáte.
„Naším cílem je především přimět druhého, aby nám chtěl naslouchat.“ Většina odborníků se obecně shoduje, že: ❱ slova jsou používána ke sdělování informací, ❱ řeč těla (čili nonverbální komunikace) vyjadřuje postoje, pocity a city. (O způsobu pronášení slov a projevování postojů, pocitů a citů budeme mluvit ve 3. lekci, ve které se podíváme na nonverbální stránku mluveného jazyka – nazývanou parajazyk.) Někdy je řeč těla využívána jako alternativní médium verbálních sdělení (vzpomeňte si, když Norma Desmondová ve filmu Sunset Boulevard zpívá: „Jediným pohledem zahanbím všechna slova...“). Na základě toho, jak jste úspěšní ve třech výše uvedených faktorech, se lidé rozhodují: ❱ jestli vás budou mít rádi, nebo ne, 35
Ř E Č T Ě LA
❱ jestli vám budou důvěřovat, nebo ne, ❱ jestli s vámi půjdou na rande, nebo ne, ❱ jestli s vámi uzavřou nějaký „kšeft“, nebo ne. Stručně řečeno – jestli s vámi vůbec budou nějak komunikovat! upozornění Mnozí lidé tráví čas tím, že se snaží stát odborníky ve čtení řeči těla ostatních lidí, a přitom se jejich osobní a pracovní vztahy nijak nezlepšují. Proč? Protože zapomínají vnímat řeč svého vlastního těla. Mnoho „vztahů“ se utváří či „vytrácí“ během prvních tří minut setkání. Je to onen „vnitřní instinkt“ nebo intuice z podvědomí, které sbírá nonverbální informace, aby rozhodlo, jestli dát palec nahoru, nebo dolů. Vaše přátelská slova nic neznamenají, jestliže vaše tělo vytváří poněkud odlišný dojem. Neustále působíme na druhé lidi (jako odesílatelé), kteří vnímají naše signály, stejně jako vnímáme my (jako příjemci) ty jejich. Je to oboustranný vztah. Skrze svůj „šestý smysl“ hodnotíme dojmy o jednotlivých lidech podle toho, jak se vyjadřují řečí těla. Z naší strany to není racionální rozhodnutí. Říkejte tomu „intuice“. Následující výrok to krásně vystihuje: Od oka k srdci vede cesta, která neprochází rozumem. G. K. Chesterton
Ukončete to nesmyslné přemítání nad tím, proč se svým tělem provádíte určité věci (výrazy tváře a očí, gesta). Přemýšlejte – z vizuálního hlediska – o tom, jak to působí na ostatní lidi, a co je důležitější, zda je to opravdu to, co jste si přáli vyjádřit. Prvního dojmu se jen tak nezbavíte – což může být dobré i špatné. Možná si pamatujete jednu starou televizní reklamu na šampon: „Nikdy nezískáte druhou příležitost k vytvoření prvního dojmu.“ „Nikdy“ v tomto případě skutečně platí.
„Prvního dojmu se jen tak nezbavíte – což může být dobré i špatné.“ 36
N a s lo u c h á n í ř e č i m y s l i a t ě la
Moudrost těla Stejně jako u zubní pasty, je snazší dostat negativní dojmy ven z tuby, než je namačkat zpátky. Proto se ujistěte, že vás lidé „čtou“ správně. Když si to hlídáte a vaše nonverbální projevy jsou v souladu s ostatními prvky komunikace, vaše slova tím budou posílena a „publikum“ získá jistotu a důvěru v to, co říkáte, a bude chtít slyšet víc.
Kinetika Už v roce 1872 Charles Darwin, který je znám evoluční teorií, sepsal průlomové dílo The Expression of the Emotions in Man and Animals (Vyjadřování emocí u člověka a u zvířat; pozn. překl.). Teprve v polovině následujícího století začaly v této oblasti další seriózní vědecké výzkumy. Jedním z prvních průkopníků řeči těla byl Ray Birdwhistell, americký antropolog působící v 50. letech. Tuto nonverbální komunikaci nazval „kinetika“, neboť se zaměřovala na klíčovou roli těla či jeho jednotlivých částí při vyjadřování sdělení. Naše „gesta“, která zahrnují především pohyb, držení těla a různé výrazy, přenášejí sdělení, zatímco ústa mají plno práce s pronášením pečlivě promyšlených (nebo i nepromyšlených) slov. Další „velikán“ ve výzkumu řeči těla, zoolog Dr. Desmond Morris, definoval gesto jako „jakýkoli pohyb, který vysílá vizuální signál k pozorovateli... a sděluje mu nějakou informaci“. To může probíhat jak záměrně, tak nezáměrně. Mnohá nezáměrná gesta bychom raději skryli. Například při položení dlaní na tvář během ne zrovna záživného školícího kurzu nebo ve druhé půlce nudné divadelní hry. Docela často si ani nebýváme vědomi toho, že nějaké gesto provádíme (není to záměrné), i tak ale tento ukazatel nálady vysílá pozorovateli signál. A smyslem tohoto signálu je být přečten. Kinetický model dále rozvíjeli Paul Ekman a Wallace Friesen (University of California, 1970) – o některých jejich výzkumech v oblasti výrazů tváře se zmíníme ve 2. lekci. Tito vědci rozdělili kinetiku do pěti hlavních oblastí, což pro nás 37
Ř E Č T Ě LA
bude užitečnou pomůckou.
1. Ilustrační gesta Bývají to gesta, která doprovázejí řeč za účelem vytvoření podpůrného vizuálního sdělení, které popisuje či posiluje sdělení mluvené – obvykle bývají podvědomá. Například se může stát, že při popisu toho, jak během posledních dvou desetiletí stouply ceny bytů, budete zvedat ruku s dlaní obrácenou vzhůru.
2. Symboly Obvykle slova nahrazují – jasným příkladem je zdvižený palec. V náležitém kontextu jej příjemci v mnoha kulturách snadno pochopí. Drobné upozornění: V případě symbolů je zvýšená pravděpodobnost, že v jiných částech světa natrefíte na problém. Pokud tam ten symbol existuje, může znamenat něco zcela jiného, než co jste měli na mysli. Takže nakonec můžete skončit: ❱ s domorodou nevěstou, ❱ se stádem mul, ❱ s monoklem, ❱ nebo s tím vším – když se zadaří!
3. Projevy citů Jde o pohyby, jimiž obvykle dáváte najevo své emoce, ať už pozitivní nebo negativní. A obvykle se to odehrává na úrovni podvědomí. Patří sem výrazy tváře, gesta spojená s končetinami, držení těla a pohyb. Hodně o tom všem budeme mluvit, protože to vypovídá mnohé o tom, jak smýšlíme – o druhých, stejně jako o sobě. Vznikají tím „náznaky“, které bychom mnohdy raději skryli.
4. Adaptéry Podobně jako projevy citů, jsou i adaptéry ukazately nálady a bývá obtížné je vědomě kontrolovat, což z nich dělá dobrý barometr skutečných pocitů člověka, ať už pozitivních nebo negativních. Naznačují, zda někdo lže nebo se dopouští nějakého ještě vážnějšího podvodu. Mezi adaptéry patří i změny držení těla a pohybů (tzv. alter-adaptéry), což jsou činnosti směřované směrem k tělu, jako jsou mnutí či dotýkání se tváře (adaptéry zaměřované na vlastní osobu), a činnosti jako žužlání tužky, sundání brýlí nebo pohrávání si se šperky (adaptéry zaměřené na předměty).
38
N a s lo u c h á n í ř e č i m y s l i a t ě la
„Mezi adaptéry patří i změny držení těla a pohybů.“ 5. Regulátory Jsou to pohyby spjaté s rolemi mluvčího a posluchače a také ukazatelé našich záměrů (o „záměrných pohybech“ budeme mluvit později). Patří sem přikývnutí, oční kontakt a změny držení těla. Moudrost těla Až budete pročítat další lekce, prosím, nezapomínejte všechno vnímat ze dvou úhlů pohledu – z obou stran. Nezapomínejte – signály řeči těla přijímáte i vysíláte. Vždycky si pokládejte dvě otázky: 1. Jaké signály lidé vysílají (které musím rozluštit)? 2. Jaké signály vysílám já? (Zamýšlím sdělovat právě tohle?) Od začátku se smiřte s tím, že: ❱ to, co lidé říkají, bývá docela často v rozporu s tím, co si doopravdy myslí nebo co cítí; ❱ je na vás jakožto příjemci informací, abyste přečetl signály řeči těla a ujistil se tak o skutečném významu daného sdělení. Výsledek se tím může zásadně změnit. Když mluvíte s ostatními, měli byste vědět: ❱ zda vysíláte dobré a pozitivní signály řeči těla, ❱ že jako ten, kdo informace vysílá, máte schopnost sebeuvědomění, s jejíž pomocí rozeznáte a omezíte jakékoli negativní prvky v řeči svého těla, kvůli kterým byste vysílali špatné sdělení. Výsledek se tím může zásadně změnit.
39
Ř E Č T Ě LA
Vědomě, nebo podvědomě? Než se tedy posuneme dál, shrňme si, jakou roli má řeč těla v našich osobních interakcích s ostatními lidmi. Stejně jako spontánní chování, je i řeč těla něčím, co můžeme účelově použít, abychom ovlivnili určitou interakci. Všichni dennodenně vysíláme světu sdělení skrze řeč těla. Pamatujte však přitom na dvě věci: ❱ Některá z těchto gest jsou záměrná (a tedy vědomá). ❱ Mnohá gesta jsou mimo naši kontrolu a podléhají tedy naší fyziologii (a jsou tedy podvědomá). Když se tedy podíváme na pohyby v rámci řeči těla, vidíme, že spadají do kategorií záměrných a nezáměrných pohybů, které jsou ovládány našimi myšlenkami – jež vytvářejí emoce. V některých případech nám tyto pohyby poskytují cenné informace ohledně smýšlení dané osoby, a tedy i o tom, jaký pocit vyjadřuje řečí těla, avšak vzhledem k tomu, že to není exaktní věda, mohou být některá tato nonverbální gesta a pohyby pouhými reakcemi na nějakou stresovou situaci. I to je samo o sobě z komunikačního hlediska často cenná informace.
Na co se dívat – velká dvojka Hned ze začátku si vše trochu zjednodušíme některými klíčovými poznatky. Jsou zde dvě věci, na které byste při komunikaci nikdy neměli zapomínat – chcete vědět, jestli lidé, se kterými jste, projevují znaky: ❱ pohody či nepohody (nebo úzkosti), ❱ otevřené, či naopak uzavřené řeči těla. Odedneška to používejte jako „návod“ pro čtení řeči těla – napořád! Prosím, zapamatujte si to. Nesmírně vám to pomůže, protože kdykoli budete s lidmi, zaměří se vaše oko na dvě věci, které se navzájem potvrzují:
40
N a s lo u c h á n í ř e č i m y s l i a t ě la
❱ Spatřuji v chování tohoto člověka nějaké známky pohody – nebo nepohody? ❱ Je jeho řeč těla otevřená – nebo je uzavřená?
Otevřená, nebo uzavřená? Náznaky, zda se člověk cítí příjemně, nebo ne, mohou být podpořeny otevřenou řečí těla. Nepohodlí ve smyslu určitého negativního stavu, jako jsou úzkost, strach, nervozita či nepřátelství, mohou být podpořeny uzavřenou řečí těla. Tím jsme tedy udělali významný krok v rozpoznávání emočního stavu druhých lidí. Většina lidí pochopitelně nemá problém s tím, že by nebyli schopni tento stav rozpoznat. Obvykle jde o lenost či nedostatek empatie – nebo o obojí.
„Udělali jsme významný krok v rozpoznávání emočního stavu druhých lidí.“ vyzkoušejte si Ode dneška si dejte za cíl zostřovat svou schopnost čtení mysli tím, že budete nazírat, abyste skutečně viděli, a naslouchat, abyste skutečně slyšeli. Začněte tím, že se pokusíte rozeznat otevřenou a uzavřenou řeč těla u každého, s kým přijdete do styku. Mluvili jsme o gestech a o nutnosti provádět základní interpretaci na jejich souborech, a ne činit závěry na základě jediného signálu. Prakticky v každém setkání s ostatními lidmi hraje nesmírnou roli pozorování těch souborů, které poukazují na otevřenou či uzavřenou řeč těla. Pochopitelně, že když vezmeme každodenní jazyk, pojmy mluví samy za sebe. Kdo je vstřícnější? Člověk, který říká: „Jsem otevřený vašim nabídkám,“ nebo ten, kdo říká: „O tom nebudeme diskutovat.“? Šéf, který říká: „Kdykoli budete mít problém, přijďte, mé dveře jsou vám vždy otevřeny,“ nebo „... mé dveře jsou vám provždy uzavřeny!“? ❱ Otevřená řeč těla je vstřícná, uvolněná a naslouchající. Značí nepřítomnost jakýchkoli bariér, ať už psychických či vycházejících z těla. Vaše tělo je otevřené a nechráněné a vy naznačujete, že jste zranitelní, ale že vám to nevadí. Ruce máte obvykle tak, aby byly vidět, možná s rozevřenými dlaněmi, což 41
Ř E Č T Ě LA
značí poddajnost, nohy a držení těla máte volné a uvolněné a udržujete náležitý oční kontakt. Vše poukazuje na dobrý stav mysli. ❱ Uzavřená řeč těla jsou soubory gest, pohybů a držení těla, které tělo provádí samo. Když zažíváme situaci typu „útok, nebo útěk“, kdy jsme nějakým způsobem ohroženi, míváme tendenci vyvolávat zdání, že je naše tělo menší, a hledat bariéry, které by nás před onou hrozbou ochránily. Když dáme končetiny blízko k tělu, vytváříme tím dojem uzavřenosti a zkřížením rukou můžeme vytvořit bariéru. Tato uzavřená pozice bývá často používána tehdy, když chcete dát najevo, že pro toho druhého nejste hrozbou (tuto pozici mohou zaujímat lidé s introvertnější povahou), a stejně tak skrze ni můžete naznačovat, že vám vaše situace nebo přítomnost druhé osoby nejsou příjemné. Nedostatek očního kontaktu a napjaté a zkřížené končetiny (založené ruce) jsou pro negativní situaci příznačné. 42
N a s lo u c h á n í ř e č i m y s l i a t ě la
Věnujte chvíli zamyšlení nad tím, o čem jsme zrovna mluvili. Jaká je vaše „typická“ pozice? Uchylujete se v různých situacích k oběma těmto typům držení těla? Vsadím se, že ano. vyzkoušejte si Zaujměte uzavřené držení těla. Všímejte si, jak to ovlivňuje vaši náladu. Mysl ovlivňuje tělo – ale tělo také ovlivňuje mysl. Nyní zaujměte otevřenou pozici. Sledujte, jak se nálada mění. Pozorujte ostatní lidi v těchto dvou pozicích a všímejte si toho, jak je vnímáte – a jejich sdělení. Je záměrné, nebo podvědomé? Napadnou vás lidé z vašeho života (pracovního či osobního), kteří tyto dva druhy držení těla používají? Má to vliv na to, jak na ně reagujete?
Moudrost těla „Otevřená“ řeč těla je vlídná a uvolněná, zatímco při uzavřené jsou končetiny blíže u těla.
Mimoděčné činnosti a gesta, kterými si dodáváme sebedůvěru Toto jsou hlavní zdroje ve vašem úkolu umět lépe číst lidi. Hledáme činnosti, které odhalují vodítka ke stavu mysli dané osoby – a tím také i k tomu, jak se může rozvíjet daný „vztah“. Jednotlivá gesta však nemůžeme vnímat izolovaně: a na tom lidé často ztroskotají.
„Jednotlivá gesta však nemůžeme vnímat izolovaně.“ Gesta jsme přirovnali k jednotlivým slovům ve větě. Význam nezískáte z jediného slova, když ovšem slova poskládáte do podoby věty, získáte její význam. 43
Ř E Č T Ě LA
Stejné je to s jazykem těla. Spojíme množství vodítek, která mohou poukazovat ke stejné věci. Proto mluvíme o souborech. Jejich rozpoznání nás vede k určitým závěrům. Co tedy můžeme ve skutečnosti říct o tom, že se někdo, komu jsme zrovna položili určitou otázku, dotkl nosu? Lže? A když někdo změní pozici těla při sezení, znamená to, že je nervózní? Značí založené paže znuděnost posluchače? Nebo zkřížené kotníky skrytou agresi? Samozřejmě, že ne. Jako jednotlivá, osamocená gesta neznačí nic. Kdyby se všechny tyto činnosti odehrály při komunikaci s určitou osobou (soubor signálů), bylo by velmi pravděpodobné, že tento člověk zaujímá negativní přístup, a je proto nanejvýš vhodné změnit kurz a/nebo se zkusit dostat k podstatě této nespokojenosti. Příčinou toho problému můžete být vy, vaše sdělení nebo prostředí (souvislosti). Mnozí lidé žijí s mylným dojmem, že jsou dobří ve čtení nonverbálních signálů ostatních. Vezmou jednu činnost druhé osoby, a protože jim chybí empatie, která je nezbytná k tomu, aby pronikli hlouběji, spojí ji s určitým pocitem – bez jakékoli další informace, která by to potvrzovala. Není třeba říkat, že takoví lidé si ostatní často znepřátelí („Ne, co říkáš, mě nenudí; jsem jenom unavený“ ... „Ne, nejsi unavený – nudíš se, já to poznám“ ... „Nech už toho...“). Proto potřebujete spoustu informací, abyste si mohli učinit úsudek o postoji nějakého člověka. Je to jen další krůček po cestě, na které hledáte vodítka. Unáhlené a neúplné informace vedou ke špatnému čtení.
44
N a s lo u c h á n í ř e č i m y s l i a t ě la
„Řeči” těla Otázka: Než se v našich lekcích posuneme dál, rád bych položil jednu obecnou otázku. Znáte to, když někoho potkáte poprvé v životě a ten člověk vám připadá přátelský a důvěryhodný. A jindy je to přesně naopak – už od začátku rozhovoru tomu člověku nedůvěřujete. Je to způsobeno řečí těla? Odpověď: Ne pokaždé si toho musíte být v danou chvíli vědomi, vaše „vnitřní cítění“ neboli intuice vám ale říká, že to, co ti lidé povídají, může být v obou případech v pořádku; pouze u druhé osoby získáváte nesourodé informace. Verbální a tělesné signály zde „neladí“. Nějaký nezáměrný signál – z tváře, z držení těla nebo z určitého gesta – vám na podvědomé úrovni přináší sdělení, kvůli němuž cítíte znepokojení. Na to vše se podíváme později. Otázka: Chápu správně, že mozek dokáže vidět i za hranice pěti tradičních smyslů, do lidských myslí? Odpověď: Řekněme to takto: Během jakékoli interakce s druhým člověkem váš mozek přijímá nesmírné množství informací o řeči těla a jejím hlasovém aspektu – takzvaném „parajazyku“. Smysly posílají tuto informaci vašemu podvědomí, které zpracuje „data“ (abychom použili náležitě odborný termín) z vašich různých životních zkušeností do podoby onoho „vnitřního pocitu“ či intuice, o kterých jsme už mluvili. Poté je pošle vědomé části vašeho mozku, která rozhodne, jak se cítíte a jak budete reagovat. To vše se odehraje rychlostí blesku. Otázka: Jsou někteří lidé od přírody lepší v pozorování nonverbálních signálů a „čtení“ lidí? Odpověď: Ano. Stejně jako jsou někteří z nás od přírody lepší ve sportu nebo v hraní na hudební nástroj, ve zpěvu, v tanci. To ovšem neznamená, že se tyto dovednosti nemůžeme naučit. Možná se té hrstce „talentovaných“ nebudeme rovnat, určitě v tom však můžeme být velmi zdatní – jen musíme víc cvičit. Jistě víte, co se stane, když víc cvičíme – najednou jsme dobří. Otázka: Znamená to, že z nás na konci těchto 7 lekcí bude úplný „génius“ na řeč těla?
45
Ř E Č T Ě LA
Odpověď: Pochopitelně to možné je – a já doufám, že přesně tak to dopadne. Když začnete opravdu nazírat a opravdu naslouchat – vybaveni vším, co zde probereme – zostří se vaše sebeuvědomění a vy tomu všemu přijdete na kloub. Otázka: Musíme si tedy neustále pamatovat nějaká čísla? 54... 30... něco? Odpověď: Žádné obavy – to je v pořádku. Je to 55, 38, 7. Než skončíte poslední lekci, tak si to budete pamatovat, za to vám ručím. Hlavně si uvědomte, že jde o důvod, proč mnozí lidé při setkání s druhou osobou „ztratí zájem“. Ostatně, když už mluvíme o navazování vztahů, upozorňuji, že nejde jen o společenské vztahy a „milostné aféry“. Patří sem jakékoli vztahy, ať už se týkají známých, kolegů z práce, poskytovatelů služeb či obchodních klientů – prostě, co vás napadne. Všichni nějak přitahujeme či odpuzujeme druhé. Otázka: Takže onen „první dojem“, o kterém se zde stále mluví, je jev, který bychom měli brát vážně? Odpověď: On to není jev – je to instinktivní nesympatie a nedůvěra mezi dvěma lidmi. A informace, které o tom rozhodují, jsou přeneseny během velmi krátkého časového úseku. Vás mozek dokáže během jediného okamžiku zpracovat neskutečné množství informací. Otázka: Myslím, že to chápu. Celá řeč těla vlastně spočívá v přijímání informací na podvědomé úrovni; tímto způsobem bývá pravda vyjádřena lépe než slovy. Je to tak? Odpověď: Sám bych to neřekl lépe.
46
N a s lo u c h á n í ř e č i m y s l i a t ě la
Pauza na kafe... Vzhledem k tomu, že řeč těla je oknem do lidské mysli, potřebujeme empatii, která nám umožní vnímat pocity druhých, stejně jako jejich upřímnost a chápavost. Abychom dokázali přesně „číst“ druhé, musíme brát zřetel na tři zásadní věci: souvislosti, soubory a soulad. Neúspěch při jejich interpretaci vždy vyústí v chybu typu ID 10T. Je nezbytné, abyste vnímali a ovládali své vlastní emoce a zkoumali emoce druhých. Když se snažíte nahlédnout do mysli druhého člověka tím, že pozo rujete, co se odehrává na povrchu, nezapomínejte, že on dělá v danou chvíli totéž vůči vám. Uvědomte si, že gesta druhé osoby mohou být reakcí na vaše gesta (což není dobré, když jde o negativní reakci). Věda zkoumající řeč těla není exaktní vědou – což není nijak překvapivé vzhledem k tomu, že se zabývá lidskými bytostmi. Pocity sdělujeme více nonverbální komunikací než slovy. Nijak nepřeháním, když řeknu, že v průběhu života ostatní lidi přitahu jeme nebo odpuzujeme řečí svého těla. Řeč těla bude vždy tím nejdůvěryhodnějším ukazatelem našich pocitů, postojů a citů. Velkým problémem situace, kdy vaše slova neladí s řečí vašeho těla (a to i v případě, že jde jen o určitý zlozvyk, a nikoli projev vašich pocitů), je riziko, že můžete být špatně pochopeni. Vědecké průzkumy opakovaně prokázaly, že řeč těla se významnou mě rou podílí na vyjadřování:
❱ přijetí či odmítání, 47
Ř E Č T Ě LA
❱ sympatie či nesympatie,
❱ zájmu či znudění,
❱ pravdy či klamu.
Způsoby nonverbální komunikace jsou například tyto: ❱ povaha hlasu,
❱ výraz tváře,
❱ prostorová vzdálenost,
❱ oční kontakt,
❱ držení těla,
❱ dotek,
❱ oblečení,
❱ pohyby rukou a nohou,
❱ tělesná strnulost. V jakékoli komunikaci pochází přes 90 procent významu z vizuální řeči těla a hlasových prvků a až zbytek jsou samotná slova.
Musíte si tedy uvědomovat:
❱ jak vypadáte,
❱ jak zníte,
❱ co říkáte. Pokud nastane „nesoulad“ či nedostatek „celistvosti“, věříme tomu, co je ve shora uvedeném seznamu tří bodů výše.2 Při čtení řeči těla byste vždy měli hledat náznaky pohody či nepohody a sledovat, zda je tělo otevřené či uzavřené. Jde o úhelné kameny vaší interakce.
2 Pokud tedy nastane nesoulad mezi tím, co člověk říká a jak to říká, uvěříme spíš tomu, jak to říká, protože „jak zníte“ je výše než „co říkáte“; pozn. překl.
48
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.