Jabok, ETF 2014 Michael Martinek
Sociální politika na Jaboku/ETF 1. semestr – úvod do sociální politiky (MM) 2. semestr – sociální správa (IP) 3. semestr – systém sociálního zabezpečení v ČR (IP) 4. semestr – sociální politika v mezinárodním
kontextu (MM): Základní orientace v mezinárodní politice Globální sociální situace, rozvojová pomoc Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO…) Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální
politika Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
2
Sylabus předmětu Sociální politika v mezinárodním kontextu Globalizace, stav současného světa Globální sociální problémy, rozvojová pomoc Organizace spojených národů NATO Rada Evropy, OBSE, OECD Evropská unie: vznik a historie, současná organizace a fungování
Evropská unie: jednotlivé politiky Evropská unie: sociální politika Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
3
Literatura
Základní: KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal, 2007. BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita, 2000.
Doporučená: BRDEK, M.; JÍROVÁ, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia, 1998 BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002 ČERNÁ, J., VACÍK, A., Politika sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010 FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002 HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001 TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996 TOMEŠ, FESTA, NOVOTNÝ a kol., Konflikt světů a svět konfliktů. Praha : P3K, 2007.
Základní internetové zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR: www.mzv.cz Evropská unie: www.europa.eu Organizace spojených národů: www.osn.cz Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
4
Požadavky ke zkoušce Základní znalosti z mezinárodní politiky a schopnost
vlastní reflexe mezinárodních událostí: písemný test (leden 2015) souborná ústní zkouška z celého předmětu – leden, pouze prezenční studium
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
5
http://www.worldometers.info/
Výběrový předmět Aktuální otázky rodinné politiky
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
6
Aktuální otázky rodinné politiky – výběrový seminář Prožíváme historický přelom v chápání rodiny: V čem konkrétně spočívá?
Jaké jsou jeho příčiny a (pravděpodobné) důsledky? Jak reaguje na současnou situaci rodinná politika ČR? Jak hodnotí současný vývoj křesťanská sociální etika?
Jak ovlivňuje sociální politika státu vývoj rodiny v
klíčových oblastech – současnost a vize: stabilita partnerského svazku důsledky sociálních události v rodině podpora natality (důchodový problém) genderová nerovnost, domácí násilí romský model rodiny v konfrontaci s většinovým ………
Top 20 Largest Countries by Population (18.8.2014) 1
China
1,394,868,873 11
Mexico
123,993,558
2
India
1,269,424,212 12
Philippines
100,322,789
3
U.S.A.
322,917,750 13
Ethiopia
96,827,117
4
Indonesia
253,202,606 14
Vietnam
92,662,831
5
Brazil
202,254,712 15
Egypt
83,563,417
6
Pakistan
185,530,100 16
Germany
82,642,474
7
Nigeria
179,172,184 17
Iran
78,605,862
8
Bangladesh
158,766,675 18
Turkey
75,956,849
9
Russia
142,419,550 19
Congo
69,606,845
10
Japan
126,980,900 20
Thailand
67,250,984
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
8
Svět roku 2014 Tři špatné zprávy: Válka na východní Ukrajině Válka v Sýrii a Iráku Konflikt v Gaze Tři dobré zprávy: Nový prezident Indonésie (Joko Widoba) Nový premiér Indie (Nárendra Módí) Energetická reforma v Mexiku
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
9
Když prezident Putin hovořil k národu 18. 3.
2014, aby oznámil a vysvětlil anexi Krymského poloostrova, dal mimoděk nahlédnout do širší logiky svého pohledu na rozpad SSSR: „… Sovětský svaz se rozpadl. Události se odvíjely natolik rychle, že málokterý občan porozuměl dramatičnosti tehdy probíhajících událostí a jejich důsledků. Mnozí lidé v Rusku, na Ukrajině, ale i v dalších republikách doufali, že Společenství nezávislých států, které tehdy vzniklo, se stane novou formou společné státnosti. Vždyť jim slibovali i společnou měnu, jednotný ekonomický prostor i společné ozbrojené síly, ale toto všechno zůstalo jen slibem a velká země se nevytvořila. A když se Krym ocitnul v jiném státě, tak tehdy už Rusko pocítilo, že jej nejen prostě okradli, ale oloupili.“ Tato pasáž ukazuje na specifický vlastnický ruský přístup k politické subjektivitě a nezávislosti postsovětských států. Zatímco ostatní bývalé koloniální mocnosti již zcela přestaly pomýšlet na svá ztracená území, Rusko se stále nachází ve stavu strategického pokušení revidovat rozpad SSSR. Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
10
Rusko kvůli námluvám Ukrajiny a NATO upraví svoji vojenskou doktrínu Moskva podle
Kdyby Putin neukradl Krym a
poradce Popova reaguje na hrozby vyplývající ze situace na Ukrajině a zvyšování přítomnosti Severoatlantické aliance ve východní Evropě.
neposílal na východ Ukrajiny zbraně a vojáky, pak by NATO v obavě z Ruska nechtělo posílit obranu. A mimochodem, tentokrát se Rusko přibližuje k NATU. Jestli Putin nechtěl, aby Ukrajina usilovala o členství v severoatlantické aliancí, tak ji měl nechat na pokoji. Svou agresí ji přímo žene do náruče NATO.
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
11
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
12
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
13
Joko Widodo, známý jako Jokowi,
patří k novým tvářím indonéské politiky. Oproti svým předchůdcům není spojený s režimem generála Suharta, který Indonésii ovládal pevnou rukou po dobu dvaatřiceti let. Jokowi má pověst nezkorumpovaného politika, který si dokáže svým přístupem získat lidové masy. Je zarytým metalovým fanouškem. Hrdě se hlásí ke kapelám jako
je Metallica, Megadeth, Lamb of God či Napalm Death. Třiapadesátiletý Jokowi sloužil od roku 2012 jako guvernér Jakarty. Muž z chudých poměrů a původně prodavač nábytku je lidmi vnímán jako prolomení autoritářské minulosti země a naděje pro lepší sociální podmínky a zabezpečení pro chudé. Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
14
Nárendra Módí Indické parlamentní volby:
551 milionů voličů.
Schopný ekonom, který se
vypracoval z chudého prodavače čaje. Módí si udělal jméno jako architekt hospodářského zázraku v Gudžarátu, kterému přes dvanáct let šéfuje. Šedesátimilionový stát na západě Indie vzkvétá a prošedivělý politik stejné úspěchy slibuje pro celou více než miliardovou zemi.
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
15
Mexický prezident Enrique
Peňa Nieto podepsal zákony, které umožní přelomovou reformu tamního energetického sektoru. Reforma ukončí monopolní pozici státu a otevře cestu investicím zahraničních a soukromých firem v řádu miliard dolarů do mexického ropného, plynárenského a elektrárenského průmyslu. Těžba ropy v Mexiku dosáhla svého vrcholu v roce 2004, kdy se pohybovala kolem 3,4 milionu barelů denně. Od té doby však soustavně klesá a v současnosti činí zhruba 2,5 milionu barelů denně. Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
16
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
17
Státy a mezinárodní právo Mezinárodní právo je souhrn právních pravidel, které upravují
vzájemné vztahy rovných států a jiných subjektů a stanoví oprávněné způsoby jejich chování v rámci mezinárodního společenství. Jeho protipólem je právo vnitrostátní, které platí vždy v rámci toho kterého státu. Základním subjektem mezinárodního práva je stát. Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci, a to jak vnější, tak vnitřní. Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii). Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
18
Druhy států
konfesní sekulární
podle suverenity svrchované státy nesvrchované (závislé) státy
podle způsobu vlády (zdroje moci) demokratické státy - na principech
(nepřímé) zastupitelské nebo přímé demokracie nedemokratické
podle hlavy státu (státní formy) teokracie monarchie republika
podle způsobu výkonu státní moci centralizované státy decentralizované státy (subsidiarita)
podle uspořádání státu unitární stát federace konfederace
podle vztahu k náboženství podle idejí národní stát – národ má výsadní
postavení (Albánie, Řecko) občanský stát – všichni občané státu mají stejná práva, bez ohledu na příslušnost k národu (Francie, USA)
podle složení obyvatelstva národní stát – většinu obyvatelstva
tvoří jeden národ, menšiny nepatrné (Dánsko, Norsko) státy s národnostními menšinami – obyvatelstvo tvoří většinový národ, ale i významné menšiny (Albánie, Česko, Slovensko) Státy více národů, typicky federativní – ve státu žijí dva a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA) Zvláštním případem státních celků jsou personální unie (společný panovník více států).
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
19
V současné době existuje 193 nezávislých států,
všechny (kromě Vatikánu) jsou členy OSN. Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
20
Globální ekonomická a sociální situace Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena
velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského. Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie). Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje: Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní
Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
21
Státy světa podle HDP na obyvatele
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
22
Současný svět Státy podle HDP (v
bilionech dolarů): 1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4
Státy podle počtu obyvatel (v milionech): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Čína: 1 400 Indie: 1 270 (EU): 500 USA: 320 Indonésie: 260 Brazílie: 200 Pákistán: 185 Nigérie: 180 Bangladéš: 160 Rusko: 140
Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
Státy podle rozlohy (v km2): 1. 2. 3. 4.
5. 6. 7. 8. 9. 10.
Rusko 17 075 200 Kanada 9 976 140 USA: 9 629 091 Čína 9 596 960 Brazílie 8 511 965 Austrálie 7 686 850 (EU): 4 200 000 Indie 3 287 590 Argentina 2 766 890 Kazachstán 2 717 300 23
Významné státy světa Rozloha (km²)
Počet ob. (mil.)
HDP (mld. USD)
HDP/ob. (USD)
7 686 850
22
930
45 587
Brazílie
8 511 965
200
1 600
8 220
(EU)
4 324 782
500
16 500
23 600
Čína
9 596 960
1 400
5 300
3 678
Indie
3 287 590
1 200
1 300
1 031
Indonésie
1 860 360
250
550
2 329
377 930
130
5 100
39 731
Kanada
9 976 140
35
1 400
39 669
Mexiko
1 964 375
110
900
8 135
Rusko
17 075 200
140
1 230
8 694
9 629 091
310
14 300
46 381
58 130
11 000
Austrálie
Japonsko
USA Svět
148Sociální 940 politika 000 v mezinárodním 7 000 kontextu. M. Martinek, 2014
24
Proč by se měl český sociální pracovník orientovat v mezinárodní politice? Protože se může setkávat s klienty, kteří mezinárodní
politiku sledují a potřebují se v ní lépe orientovat Protože v některých sociálně-politických otázkách se můžeme inspirovat zahraničními zkušenostmi Protože situace v zahraničí (války, migrace, investice, mezinárodní sankce…) může mít bezprostřední vliv na sociální situaci v ČR Protože v rámci EU jsou některé prvky sociální politiky společně regulovány Protože porozumění globálním sociálním problémům pomáhá pochopit místní sociální problémy Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
25
Výměna výuky příští týden!
Pondělí 12.00
Etnické menšiny (P. Kuchař) –
úterý 12.00 Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2014
26