Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
OSN odstartovala jednání o budoucnosti světového klimatu
8
V jihoafrickém Durbanu v pondělí začala 17. konference OSN o změnách klimatu. Hlavním tématem je budoucnost Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů po jeho vypršení v roce 2012. Většina expertů je ke schůzce skeptická, protože největší znečišťovatelé se dosud k žádné dohodě nepřipojili. Kjótský protokol z roku 1997 zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou třeba Čína a Indie. Právě Washington a Peking jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě. EU společně s menšími státy bezprostředně ohroženými klimatickými změnami usilují o to, aby nová globální dohoda o omezování skleníkových plynů, které podle vědců přispívají ke zvyšování hladiny moří, ničivým bouřím a záplavám či suchům, byla hotová do roku 2015. Bohaté státy jako USA a Japonsko a rozvíjející se země jako Čína, Indie a Brazílie ovšem nechtějí začít jednat o smlouvě dřív než v roce 2015. Její uzavření chtějí pozdržet nejméně do roku 2020. "Durbanská konference míří do slepé uličky, to nelze ignorovat. Zůstává jen málo možností, pokud se zásadně nezmění postoj hlavních znečišťovatelů," citovala agentura AFP nejmenovaného účastníka jednání. Bohaté státy - USA, Kanada a Japonsko - a rozvíjející se ekonomiky jako Indie a Čína mají 'překvapivě shodný pohled na věc', dodal zmíněný zdroj. Rozhovory v Durbanu vyvrcholí v posledních dnech konference, kdy do Jihoafrické republiky přijedou ministři životního prostředí členských zemí. Schůzka oficiálně končí 9. prosince. Jednání se účastní kolem 12 tisíc delegátů ze 183 zemí. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 2
Sociální škrty a smrt hladovkáře vyhnaly Ukrajince do ulic Kyjev – Několik zraněných si vyžádal zásah policie proti
skupině demonstrantů v Kyjevě, na jiných místech ukrajinské metropole se stovky lidí pokoušejí blokovat dopravu. V zemi stoupá napětí kvůli vládním škrtům v sociální podpoře pro černobylské záchranáře a veterány afghánské války a média dokonce spekulují o brzkém pádu kabinetu Mykoly Azarova. Nepokoje bezprostředně vyvolalo pondělní úmrtí doněckého hladovkáře, který zemřel při policejním zásahu. Sedmdesátiletý muž podlehl infarktu, když policisté likvidovali stan, v němž několik desítek demonstrantů drželo hladovku na protest proti vládnímu úspornému programu. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 3
Psychiatři představí klíčovou zprávu o Breivikově příčetnosti Oslo - Psychiatričtí experti dnes předali norskému soudu v Oslu zprávu o
duševním zdraví Anderse Behringa Breivika, který 22. července zabil při pumovém útoku a následné střelbě 77 lidí. Jde o klíčový dokument v procesu, protože z něj vyplyne, zda dvaatřicetiletý pravicový radikál může být za své činy trestně odpovědný. Závěr lékařů bude zveřejněn na tiskové konferenci ve 13:00. Soudní psychiatr Torgeir Husby dnes novinářům řekl, že Breivik s psychiatry spolupracoval, ačkoli původně norské lékaře odmítal a chtěl, aby ho posuzoval expert japonský, který je podle něj spíš schopen pochopit smysl jeho činů. Ve svém manifestu, zveřejněném těsně před atentátem, vykazoval Breivik fascinaci Japonskem a Koreou a jejich samurajským pojetím cti. Nakonec ale obviněný souhlasil s tím, aby ho vyšetřil norský psychiatr Husby a jeho kolegyně Synne Sörheimová. Ti rozhovory s Breivikem strávili celkem 35 hodin. Kromě závěru psychiatrů ohledně Breivikova duševního zdraví obsahuje zpráva také hloubkovou studii dětství a dospívání obviněného a další skutečnosti, které mohly Breivika k jeho činům dovést. Norští psychiatři si kromě rozhovorů s Breivikem přáli také vyšetřit mozek obviněného metodou magnetické rezonance, která může odhalit eventuální poškození tohoto orgánu, kupříkladu nádor. Breivik to ale nakonec odmítl. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 4
Cesta za lepší budoucností se často mění v boj o život Atény - Každý den přicházejí do evropské sedmadvacítky stovky imigrantů. Nejčastěji
volí cestu přes Řecko. Zdravotnictví, sociální programy a bezpečnost v souvislosti s uprchlíky stojí řecký stát ročně přes 6 miliard eur. Atény navíc tvrdí, že další miliardy musí dát kvůli uprchlíkům na bezpečnost a boj proti kriminalitě. Řecko je bránou do Evropy. Za poslední 4 roky tudy proklouzlo půl milionu ilegálních přistěhovalců, jen vloni 128 000. Podle agentury pro kontrolu vnějších hranic EU FRONTEX 90 procent vloni zadržených nelegálních uprchlíků do unie vstoupilo právě přes řecko-tureckou hranici. Nejčastěji pocházejí z Afghánistánu, Pákistánu, Alžírska a Somálska. Jenže mnohdy je lepší budoucnost v Řecku nečeká. "Všichni Arabové říkají, že jsou Palestinci, a všichni Afričané tvrdí, že jsou ze Somálska. Musíme zjistit, odkud jsou opravdu. Některé deportujeme z aténského letiště. A když pocházejí skutečně ze zemí, kam je nelze vrátit, necháme je jít," říká policejní velitel Jorgos Salamangas. Příliv migrantů nepolevuje. Přicházejí pěšky, přijíždějí na nákladních autech nebo v autobusech. Mnohdy se tísní v tajných skrýších a samotná cesta za svobodou se promění v boj o život. Ti šťastnější se dočkají toho, že cestu přežijí, jenže v Řecku pak končí v přeplněných imigračních táborech nebo na ulici.
8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 5
Vůdce nebo hrdina? Nazarbajev zvládne obojí... Astana - Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev bude mít nový titul. Po
loňském Vůdci národa se na návrh vlády stane Lidovým hrdinou. Ministři chtějí novým titulem při příležitosti 20. výročí nezávislosti země ocenit Nazarbajevovu "historickou úlohu v procesu získání kazašské nezávislosti". Jejich návrh podléhá schválení horní komory parlamentu, ale o něm nikdo v Kazachstánu nepochybuje. Dvacáté výročí nezávislosti nedávno v kazašském městě Almaty oslavili odhalením velkého památníku, jehož ústředním motivem je postava Nursultana Nazarbajeva. Spolu s novým titulem dostane prezident Řád vlasti se zlatou hvězdou. Nazarbajev stojí v čele Kazachstánu už přes dvacet let, v roce rozpadu SSSR byl šéfem kazašských komunistů. Politik, který měl v roce 1991 pověst demokrata a reformátora, postupně v zemi vybudoval přísně centralizovaný režim založený na masivních příjmech z prodeje energetických surovin. Původní ústřední výbor kazašské komunistické strany v 90. letech fakticky jako jeden muž přestoupil do strany Světlo vlasti (Nur Otan), která dodnes pod Nazarbajevovým vedením v zemi vládne bez jakékoli parlamentní opozice. Režim má pevně v rukou média i soudy, opozice se uchýlila do exilu či do podzemí. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 6
Liga arabských států schválila tvrdé sankce proti režimu Bašára Asada Arabští ministři zahraničí schválili protisyrské sankce, které mají
zastavit represe Damašku proti civilistům. Sankce podpořilo devatenáct z dvaadvaceti členů Ligy arabských států. Vyhlášení sankcí proti Sýrii je v dějinách vztahů mezi arabskými státy bezpříkladným krokem. Proti vlastnímu členu LAS dosud nikdy opatření podobného rozsahu neodhlasovala. Jak poznamenává agentura AFP, syrská ekonomika je už nyní podlomena sankcemi Evropské unie a USA. Sankce proti Bašárovu režimu - zákaz veškerých obchodních a finančních kontaktů se syrskou vládou - zmrazení syrských aktiv v arabských bankách - přerušení leteckého spojení s Damaškem a zákaz cestování syrských politiků do arabských států - zastaveny mají být také veškeré rozvojové projekty, které v Sýrii arabské země financují
8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 7
Evropská politika soudržnosti Co je to evropská politika soudržnosti? Evropská unie prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o
rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Cílem je, aby se zmírnily rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU a zároveň se zvyšovala schopnost Evropské unie jako celku čelit výzvám 21. století. Ve středu zájmu spolu s důrazem na udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Tomuto úsilí se souhrnně říká evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), či krátce kohezní politika (koheze znamená soudržnost). HSS patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám a Evropská unie na ni vynakládá více než třetinu svého společného rozpočtu.
8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 8
Co to jsou fondy Evropské unie? Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky
hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: Strukturální fondy:
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF)
Fond soudržnosti (FS)
Kolik může ČR z evropských fondů získat? Na právě probíhající programové období 2007—2013 má ČR z
evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur. Abychom si mohli udělat představu, jak velkou sumu to představuje, lze ji přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu ČR.
8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 9
Co je to operační program? Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační
programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představujících průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů členských států. Česko si pro nynější období vyjednalo 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tématicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí) a sedm zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.) Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 10
Jak se finanční podpora z EU získává? Operační programy jako oficiální dokumenty schválené Evropskou
komisí definují, které problémy chce Česká republika za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce v programovém období 2007—2013 dosáhnout. Zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrž podle toho, zda pomáhají uskutečňovat záměry kohezní politiky. OP se dělí na prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému operačnímu programu vynaloženy. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory (viz schéma). Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídicímu orgánu operačního programu. Řídicími orgány operačních programů jsou u tématicky zaměřených OP resortní ministerstva; u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 11
Projekt je dokumentem
dokládajícím, jak aktivity žadatele přispějí k cílům stanoveným v operačním programu a tím i k uskutečňování evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Žadatel proto musí znát prováděcí dokumenty operačního programu a řídit se jeho prioritními osami. Řídicí orgány operačních programů vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 12
Jaké projekty jsou financovány z fondů EU?
8
Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury Např. výstavba a opravy silnic, železnic, dálnic, obchvatů, říční infrastruktury, budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy, nákupu dopravních prostředků městské hromadné dopravy apod. Ochrana životního prostředí Např. budování čistíren odpadních vod, rozvodných sítí pitné vody, výsadba regenerační zeleně, instalace větrných elektráren, budování systémů odděleného sběru odpadů, investiční podpora vzdělávacích, poradenských a informačních center environmentálního vzdělávání apod. Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce Např. úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně, infrastruktura pro poskytování sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb, infrastruktura pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, přeshraniční spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, společenských a kulturních aktivit, regenerace bytových domů apod. Rozvoj cestovního ruchu Např. rozvoj kapacit ubytovacích zařízení, vybudování, rekonstrukce a obnova skanzenů, muzeí apod., budování cyklostezek a cyklotras s využitím pro cestovní ruch, prezentace turistických destinací apod. Rozvoj lidských zdrojů Např. rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, poskytování sociálních služeb, zvyšování kvality výuky cizích jazyků, vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, inovace vzdělávacích programů, vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, podpora dalšího vzdělávání apod. Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou Např. výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy, zavádění moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy apod. Podpora podnikání, vědy a výzkumu Např. podpora při zakládání podniků, nákupu výrobních technologií, podpora patentové aktivity podniků, vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol, výstavba a další rozvoj existujících průmyslových parků, podpora rozvoje poradenství v oblasti ekotechnologií a environmentálních systémů řízení, podpora marketingových služeb apod. Program rozvoje venkova Oproti období 2000 — 2006 již pod strukturální fondy nespadá podpora konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou financovány prostřednictvím Programu rozvoje venkova financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Podrobné informace o Programu rozvoje venkova se dozvíte na stránkách Ministerstva zemědělství.
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 13
Rozdělení 26 českých operačních programů Tematické operační programy 21,2 mld € Integrovaný operační program OP Podnikání a inovace OP Životní prostředí OP Doprava OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Technická pomoc
ROP Střední Čechy ROP Jihozápad ROP Jihovýchod ROP Moravskoslezsko ROP Střední Morava
Evropská územní spolupráce 0,39 mld € 5 OP Přeshraniční spolupráce:
Operační programy Praha 0,34 mld € OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita Regionální operační programy 4,6 mld € ROP Severozápad ROP Severovýchod
8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
ČR – Bavorsko ČR – Polsko Rakousko – ČR Sasko – ČR Slovensko – ČR
OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce ESPON 2013 INTERACT II
Michael 14
Evropský sociální fond v ČR Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních
fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období 2007-2013 činí 3,8 mld. EUR. Na programové období 2004-2006 bylo pro ČR přiděleno 456,98 mil.Eur. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 15
Cíle Evropského sociálního fondu Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce Rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce Sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných
8
sociálních skupin při vstupu na trh práce Celoživotní vzdělávání Rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly Zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce Boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 16
Základní programy Evropského sociálního fondu Programové období 2007-2013 Programy, které umožňují čerpání prostředků z ESF v
oblasti lidských zdrojů v období 2007-2013 v České republice a hlavním městě Praze jsou: OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) OP Praha – Adaptabilita (OPPA)
8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 17
Příklady podporovaných projektů rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro
osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru a další. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 18
Řídící orgán a partneři Orgánem zodpovědným za řízení pomoci z ESF v ČR je
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je zároveň řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – jednoho ze tří českých operačních programů pro čerpání finanční pomoci z Evropského sociálního fondu. Dalším řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které má v gesci Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Třetí Operační program Praha – Adaptabilita řídí Magistrát hlavního města Praha. Dalšími partnery realizace jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy. 8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 19
Jaké aktivity OP VK podporuje?
Prioritní osa č. 1: Počáteční vzdělávání Oblasti podpory:
Prioritní osa č. 2: Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Oblasti podpory:
4.1 Systémový rámec celoživotního učení
Prioritní osa č. 5 (a, b): Technická pomoc (cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblasti podpory:
8
3.1 Individuální další vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání
Prioritní osa č. 4 (a, b): Systémový rámec celoživotního učení (cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast podpory:
2.1 Vyšší odborné vzdělávání 2.2 Vysokoškolské vzdělávání 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 2.4 Partnerství a sítě
Prioritní osa č. 3: Další vzdělávání Oblasti podpory:
1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách
5.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu 5.2 Informovanost a publicita programu 5.3 Absorpční kapacita subjektů implementujících program
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 20
Rekapitulace Hospodářský a politický zeměpis Globální sociální problémy Hlavní mezinárodní organizace (OSN, NATO, OBSE,
OECD, Rada Evropy) Evropská unie: Historie Struktura Politiky
8
Sociální politika III. Jabok, ETF, 2011. Martinek
Michael 21