Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Brazilská vláda urazila dalajlamu, kvůli strachu z Číny ho ignorovala  Brazilská vláda urazila

dalajlamu, který vyrazil na cestu po Jižní Americe. Tibetský duchovní vůdce strávil tři dny v Sao Paulu a z vládních kruhů se s ním nikdo nesetkal. Úřad prezidentky Dilmy Rousseffové asi polekala Čína, která zkritizovala Mexiko. Tamní prezident s dalajlamou strávil 45 minut.

3

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

2

Vztahy Číny a Tibetu  Dalajlama se podle Pekingu snaží získat nezávislost pro svou vlast, ten to však  





3

odmítá s tím, že mu jde jen o rozsáhlou autonomii pro Tibet v rámci Číny. Dalajlama žije v indickém exilu od svého útěku z Číny po nezdařeném protičínském povstání v Tibetu v roce 1959. V indické Dharamsále sídlí i exilová tibetská vláda Březen 2011: Tibetský duchovní vůdce dalajlama v pondělí oficiálně požádal tibetský exilový parlament, aby ho zprostil politických funkcí formální hlavy státu. Exilová vláda se musí odpoutat od náboženských funkcí dalajlamy, stát se politicky nezávislou, zdůraznil duchovní vůdce Tibeťanů v poselství přečteném na úvod letošního zasedání exilového parlamentu v severoindické Dharamsále. Srpen 2011: Lobsang Sangaj, 43letý právník žijící v Indii, složil slavnostní přísahu a na postu politického šéfa Tibetu vystřídal dalajlamu. Po 300 letech se tak mění tradice a Tibet odděluje vedení politické od duchovního. Sangaj slibuje tvrdý boj proti "čínskému kolonialismu". Dalajlama zůstane duchovním vůdcem Tibetu a Sangajova role bude politická. Měl by také pomoci odvrátit možnou krizi ve vedení Tibetu, jež by nastala v případě dalajlamovy smrti. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

3

3


4

3. Organizace spojených národů  Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations

Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu – v červnu 2010 měla 192 členských států.  Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují.  Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce.  Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. 3


5

Dějiny OSN  Založena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě    



3

přijetí Charty OSN 51 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. 24. října 1945 byla Charta ratifikována většinou signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku. Dnes má OSN 192 členských států, ČR je členem od začátku roku 1993. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

6

3


7

Charta OSN  Charta Spojených národů je ustavující dokument světové

organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.  Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující:  udržovat mezinárodní mír a bezpečnost;  rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování

zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů;  spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod;  být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. 3


8

Charta OSN  Činnost Organizace spojených národů vychází z

následujících zásad:

 všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné;  zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty;  zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez

ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti;  vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům;  zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí;  žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. 3


9

Členské státy OSN

3


10

Organizační struktura OSN  Valné shromáždění  Rada bezpečnosti  Ekonomická a sociální rada - ECOSOC  Poručenská rada  Mezinárodní soudní dvůr  Sekretariát, v jehož čele stojí generální

tajemník 3


11

3


12

Sídlo OSN: New York

 Sídla přidružených organizací:  Washington  Vídeň  Řím  Ženeva  Paříž  Nairobi  … 3


13

Valné shromáždění  Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských

států, z nichž každý má jeden hlas.  Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne.  Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů.  Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními. 3


14

Valné shromáždění  Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná

rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS:  První výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost.  Druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor.  Třetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor.  Čtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky

dekolonizace.  Pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor.  Šestý výbor – Právní výbor. 3


15

65. Valné shromáždění OSN  23. – 30. září 2010

 Témata jednání:  mírová mise v Somálsku  konflikt v Jemenu  klimatické změny  řešení obnovené občanské války v Súdánu  volba pěti nových nestálých členů RB: Indie, JAR, Kolumbie, Německo, Portugalsko (poprvé v RB zasednou všichni čtyři členové BRIC – Brazílie, Rusko, Indie, Čína). 3


16

Valné shromáždění  Celoroční aktivity OSN vycházejí především z

rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají:  výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním,

které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva;  mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním;  Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků. 3


17

3


18

Den otevřených dveří v Domě OSN v Praze  U příležitosti Dne Spojených národů srdečně zveme na Den otevřených

     3

dveří v pražském Domě OSN. Nahlédnete do zákulisí českého zastoupení této mezinárodní organizace a seznámíte se s činností agentur OSN v České republice:  kanceláře komisariátu OSN pro uprchlíky (UNHCR),  Světové zdravotnické organizace (WHO),  Českého výboru pro UNICEF  Informačního centra OSN v Praze. Kdy: 22. října 2010 (v předvečer Dne Spojených národů, 24.10.) V kolik: 9 - 17 hod. Kde: Dům OSN, nám. Kinských 6, Praha 5 K vidění budou filmové projekce a výstavy, na interaktivních přednáškách se seznámíte s činností OSN. Po celý den bude také otevřen obchod se suvenýry a dárky UNICEF. www.osn.cz Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

19

Rada bezpečnosti  Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní

zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období.  Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. 3


20

3


21

Rada bezpečnosti  Podle článku 25 Charty OSN souhlasí všechny členské státy

s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná.  Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. Rada se může sejít kdekoliv: v roce 1972 například zasedala v etiopské Addis Abebě, následující rok v panamském hlavním městě Panama, v roce 1990 se sešla v Ženevě. 3


22

Mírové operace OSN  Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního

společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru.  Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě.  Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně. 3


23

Mírové operace OSN  Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti.

Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0,5 procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD).  Program o mírových operacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě. 3


24

Ekonomická a sociální rada  Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako

hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem.  Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady.

3


25

Ekonomická a sociální rada  Ekonomické a sociální radě přísluší následující funkce a pravomoci:  sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních



 





3

ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN; vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek; podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod; podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí; koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění. Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

26

Programy a další orgány OSN                     

3

Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Program dobrovolníků OSN (UNV) Populační fond OSN (UNFPA) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Dětský fond OSN (UNICEF) Světový potravinový program (WFP) Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat) Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) Univerzita OSN (UNU) Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW) Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD) Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR)


27

Regionální komise  Regionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a

sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN.  Ekonomická komise pro Afriku (ECA)  Ekonomická komise pro Evropu (ECE)  Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC)  Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří

(ESCAP)  Ekonomická asociální komise pro západní Asii (ESCWA) 3


28

Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC     

Mezinárodní organizace práce (ILO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Skupina Světové banky    

              3

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA)

Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Světová poštovní unie (UPU) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Světová turistická organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

29

3


30

Poručenská rada  Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela

na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise.  Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. 3


31

Mezinárodní soudní dvůr  Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním

soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN.  Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění.  Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost.

3


32

Sekretariát  Oddělení a úřady Sekretariátu OSN:  Úřad pro vnitřní dohled (OIOS)  Úřad pro právní otázky (OLA)  Odbor pro politické otázky (DPA)  Odbor pro otázky odzbrojení (DDA)  Odbor pro mírové operace (DPKO)  Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA)  Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA)  Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a ... (DGAMC)  Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI)  Odbor pro řízení (DM)  Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD)  Úřad pro otázky odzbrojení

3


33

Sekretariát  Sekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad

generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi.  Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej

Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv.  V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva.  Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel. 3


34

Generální tajemník  Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce

diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných.

•Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti". •Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. •Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007. 3


35

Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI)  Vznikly ve snaze zabránit opakování velké ekonomické

krize z 30. let  Po válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB)  Založeny v roce 1945 v Bretton Woods - tzv. Brettonwoodské instituce:  Světová banka (SB, WB)  Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF)

 Měnový systém

 Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký dolar (USD)

– fluktuace max. 1%  Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století)  To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací. 3


36

3


37

Krize Brettonwoods  Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy – akutní

nedostatek financí v systému  Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský jen) výrazně posilovaly 

Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat  Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení

 V systému byla obrovská poptávka po dolarech – investice tzv. petrodolarů z nově

posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo.  Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru  Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů.

3


38

IMF dnes  185 členských států (z členů OSN do něj nepatří Andorra, Kuba,

Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu).  Členské státy přispívají do společné pokladny – minimální výše se určuje podle síly ekonomiky  75% příspěvku je vyčísleno a zaplaceno v domácí měně  25% v tzv. SDR (Special Drawing Rights)  Zvláštní jednotka speciálně pro IMF, není možné ji používat k

obchodování a jiným transakcím.  Zajišťuje stabilitu výše příspěvku – je pro všechny společná a její poměr ke každé konkrétní měně se snadno upravuje.

 Podle výše příspěvku se určuje  a/ počet hlasů při hlasování  

Každý stát má 250 hlasů + za každých 100 000 SDR jeden další To je příčinou kritiky IMF protože tento systém zvýhodňuje bohaté západní státy – několik států dá dohromady přes 50% hlasů

 b/ výše půjčky na kterou má stát u IMF nárok 3


39

Úkoly IMF v současném systému  Podporovat stabilitu měnového systému  Může zasáhnout na podporu měny, která má potíže  Např. poskytnutím úvěru centrální bance dané země, která těmito penězi podporuje svou měnu  Podporovat odstraňování devizových omezení  Podporovat volnou směnitelnost měn  Podporovat odstraňování bariér v toku financí  Poskytovat úvěry  Poskytuje úvěry zemím, které se potýkají s ekonomickým propadem  Souvislost s rozvojovou problematikou 3


40

IMF a rozvoj  Poskytuje úvěry zemím,

které čelí ekonomickému propadu a nestabilitě měny.  Úvěry dvou základních typů  Krátkodobé  K překlenutí akutní krize, finanční injekce do systému, podpora domácích podniků, podpora měny, subvence cen zásadních komodit na trhu apod.  Jednorázový nástroj  Střednědobé  Podobnější rozvojové pomoci – finance jsou určeny na systémové změny v dané zemi, nikoliv jako jednorázová podpora  Právě tyto úvěry jsou podmiňovány úpravami fungování místní ekonomiky (IMF nikoliv samotná recipientská země vlastně určí, jak by tato systémová změna měla fungovat).

3


41

IMF a rozvoj  IMF

poskytuje půjčky všem zemím, nejen „rozvojovým“  Četnost úvěrů „rozvojových“ států u IMF vyplývá z křehkosti jejich ekonomik, které snáze podléhají krizím a výkyvům  Stejně tak k potřebě čerpání úvěrů přispívá již existující zadluženost, která státy oslabuje a v případě i malého ekonomického výkyvu nejsou tyto státy schopny zasáhnout a krizi samostatně vyřešit  Někdy

také státy řeší dalším úvěrem platební neschopnost v úvěrech stávajících

3


42

IMF a rozvoj  IMF disponuje tzv. Informačním a analytickým střediskem  To sleduje kondici ekonomik členských států  Výsledkem jsou pravidelné studie a zprávy, které určují jednak příspěvky státu do IMF a jednak doporučení, která IMF pro každou zemi vydá (nejznámější World Economic Outlook, Global Financial Stability Report)  Zde vznikala doporučení „rozvojovým“ zemím, jak naložit se střednědobými úvěry, která podmiňují poskytnutí těchto úvěrů 

V 80. letech SAP´s

 Od roku 1999 se problematice rozvoje věnuje Poverty

Reduction and Growth Facility (PRGF) 

V současnosti komplexnější a flexibilnější Strategické dokumenty pro snižování chudoby (PRSP)

 Do značné míry se podílí na tvorbě a způsobu praktického

naplnění rozvojového diskurzu na globální úrovni

3


43

IMF rozvojová politika  IMF se hlásí k myšlence podmíněnosti rozvoje dobrou vládou  IMF poskytuje úvěry zejména na zlepšení makroekonomické situace

země - na stabilní a efektivní měnové politiky, reformy daňové politiky, celní politiky, etc.  Prosazuje tedy úpravy směřující k prosazení zásad dobré vlády u zemí, které mají zájem si u IMF půjčit - důraz je kladen zejména:  Na fungování a transparentnost veřejných financí  Sociální dopady makroekonomických priorit země  Naplnění zásady komparativních výhod  Zemím které spadají pod gesci PRGF (78 zemí v roce 2008)  IMF poskytuje úvěry výhodněji – s úrokem 0,5%/rok – rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem u původních věřitelů kryje IMF z vlastních prostředků.  Poskytuje IMF pětiletý odklad zahájení splátek  Země kterým se bude PRGF věnovat jsou vybrány na základě ročního HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 1095 dolarů)

3


44

Oddlužovací aktivity  Iniciativa HIPC  Společně se Světovou bankou  Heavily Indebted Poor Countries  Skupina zemí, kterým je odpouštěna část dluhů, aby znovu získali šanci platit své dluhy a používat půjčky na rozvojové programy a ne na umořování existujících dluhů  Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI)  Ve spolupráci s WB a Africkým rozvojovým fondem  Přesvědčení některých věřitelů, aby stáhli 100% svých požadavků vůči vybraným zemím 3


45

Kritika IMF  Kvůli způsobu hlasování ovládá několik málo bohatých

západních/severních států rozhodování o přidělení/nepřidělení úvěru  Díky tomu mohou určovat podmínky poskytnutí úvěru tak, aby na ně samy snadno dosáhly v případě potřeby  Zároveň mohou prostřednictvím fondu ovlivňovat fiskální politiky zemí tzv. třetího světa způsobem, který sice má být výhodný pro rozvíjející se ekonomiky ale zároveň není nikdy nevýhodný pro ekonomiky „rozvinuté“.  Využívá bezmoci a nemožnosti si zvolit jiného poskytovatele při nátlaku na rozvojové státy. 3


46

Reforma IMF  Má být odpovědí na kritické výtky  V roce 2008 byl schválen dvouletý reformní program  program má zajistit větší rovnost členských států při rozhodování  Již byly posíleny některé výrazně poddimenzované ekonomiky: Turecko, Jižní Korea, Čína, Mexiko  Má být zvýšen základní počet hlasů každé země na 500, aby výše příspěvku byla méně důležitá při rozhodování  Najít cestu, jak zajistit posílení nejchudších států  PRGF má být nahrazen robustnějším nástrojem The Extended Credit Facility (ECF) 

3

Poskytuje úvěry na delší dobu a větší spektrum témat Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

47

Skupina světové banky  Jedná se o několik finančních organizací sdružených pod

autoritou společných institucí  Vedení WB Radou guvernérů

 V radě jsou zastoupeny jedním členem všechny členské státy  Určuje základní politiky jednotlivých institucí, dohlíží na činnost a

hospodaření organizace

 Mezi zasedáními Rady guvernérů spravuje záležitosti WB Rada

výkonných ředitelů

 Svého zástupce v ní má pět největších donorů – UK, US, Fr, Jap, Něm  Ostatní státy jsou zastoupeny 19-ti člennou skupinou dočasně

volených ředitelů (regionální klíč)

 Inspekční panel  Je dalším společným orgánem pro všechny instituce skupiny  Řeší veškeré spory mezi členskými státy, institucemi WB  Řeší stížnosti na činnost WB 3


48

Členství  Podmínkou členství ve WB je být členem IMF  Podle příspěvku určeného IMF, je novému členovi přidělen také podíl na kapitálu banky  Podle výše podílu jsou pak přidělena hlasovací práva – hlasovací síla takto přidělená platí ve všech institucích WB  Proto také Světová banka je podobně kritizována jako IMF  Členové dělí na donory a recipienty  Tyto dvě kategorie jsou oddělené, a donor ve většině programů nemůže být recipientem (výjimky u životního prostředí apod.)  Např. ČR byla recipientem, nyní už je donorem 3


49

Countries based on World Bank income groupings for 2006

3


50

Hlavní témata činnosti  WB na rozdíl od IMF je primárně určena k tomu, aby pomáhala ekonomicky slabším zemím k hospodářskému růstu  Pomoc nejchudším státům  Půjčky zacílené na dosažení MDG´s  Postkonfliktní rekonstrukce  Přerušit opakující se konflikty v některých zemích, prostřednictvím přispění pilíři ekonomický a sociální blahobyt  Mezinárodní veřejné statky  Pomáhat spravedlivému sdílení a multilaterální správě mezinárodních veřejných statků a pomáhat řešení dalších záležitostí překračujících hranice států (ŽP, nemoci atp.)  Středně-příjmové země  Spolupracovat na rozdělování příjmů nových silných ekonomik, aby byla odstraněna chudoba ve všech regionech a vrstvách obyvatel  Vzdělávání  Přispívat k všeobecné dostupnosti vzdělání  + jediná geograficky definovaná priorita – Arabský svět (!)  Pomoc šíření lidských práv, vzdělání, podpora soukromého podnikání

3


51

Instituce skupiny  Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD – 1945)  

Poskytuje výhodnější úvěry středně rozvinutým a rozvojovým zemím Rozvoj infrastruktury (silnice, doly, továrny, elektrárny)

 Mezinárodní finanční korporace (IFC – 1956)  

Spolupráce se soukromým sektorem – levné úvěry na komerční projekty Účelem rozvoj soukromého sektoru a přilákání dalších klasických komerčních aktivit

 Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA 1960) 

Půjčky nejchudším zemím – odstraňovaní chudoby, programy udržitelného rozvoje



Rozdílné podmínky poskytování úvěrů od IBRD – nízké úroky nebo dokonce bezúročné půjčky, dlouhá doba splatnosti

 

Půjčky podmiňovány úpravami v ekonomice – programy strukturálních uprav Možnost poskytovat i granty – nevratné půjčky – nezadlužují země ale zároveň nepřináší do IDA finance, jako splátky úvěru, které pak lze dal použít na další úvěry

 Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA 1988)  

Vytváření podminek pro prichod investic do rozvojových zemí Například nekomerční pojištění firmám, které vznikají v rozvojových zemích

 Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporu 

3

Řešení sporu uvnitř WB i WTO Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

52

Rozvojové politiky  WB také využívá PRSPs  Tedy sdílí priority a postupy s IMF  Je součástí téhož rozvojového diskurzu  Světová banka doplňuje činnost IMF a soustředí se na

projekty praktického rázu  Stavby přehrad a zavlažovacích systémů  Budování infrastruktury  Posilování státních služeb – stavby škol, zdravotnických

zařízení apod.  Půjčuje podnikatelům 3


53

Kritika Světové banky  Společně s IMF prakticky pokrývají potřeby „rozvojových“

zemí

 IMF zajišťuje makroekonomické a finanční služby  WB poskytuje finance na budování praktických facilit nutných

k fungování státu  Společně tak tvoří síť, které se chudé státy nemohou vyhnout, což dále posiluje jejich moc

 Přitom využívají podobný systém hlasování, hlasy rozdělují

na jednotném základě

 Obě zvýhodňují bohaté státy oproti chudým

 Existuje řada příkladů selhání  Podpora stavby přehrad bez ohledu na ekologické následky  Podpora diktátorských režimů  Vnucení monokultur v zemědělství, které vedly ke zvýšení křehkosti místní ekonomiky atp. 3


54

Světová obchodní organizace (WTO)  Vznikla až v roce 1948 jako GATT (Mezinárodní dohoda o

clech a obchodu)  Cílem je odstraňování celních a dalších tarifů omezujících mezinárodní obchod  Do podoby WTO transformace v roce 1994:     

Rozšíření spektra aktivit Podpora liberalizace ekonomiky na globální úrovni Odstraňování diskriminace v mezinárodním obchodu Anti-dumpingová politika Rozhodování obchodních sporů mezi členy

 Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současné době

má WTO 153 členů (1. srpna 2008).

3


55

Rozhodování ve WTO  Konsensuální způsob rozhodování – trvá velmi dlouho:  Hlavní linie politiky jsou určovány v tzv. kolech  K přijetí výstupu takového kola je nutný souhlas všech členů  Kola tedy trvají i několik let  Každé dva roky se koná ministerská konference, která je

nejvyšším rozhodovacím orgánem WTO  Mezi zasedáními konference funguje v sídle v Ženevě Generální rada složená ze stálých zástupců členských států. 3


56

WTO a rozvoj  WTO není primárně rozvojovou organizací  Poslední jednací kolo ale bývá nazýváno „Rozvojovým

kolem“  Soustředí se na odstraňování diskriminačních opatření

znevýhodňujících ekonomicky slabé státy  Hledá způsoby rovnoprávného zastoupení „rozvojových“ států v současné globální ekonomice  Zvýhodňuje „rozvojové“ státy – delší lhůty na implementaci některých nařízení, případně dokonce výjimky z některých povinností 3


57

Kritika WTO

 Pomalé rozhodování  Omezená schopnost vynutit svá rozhodnutí v praxi  Omezená schopnost prosadit nápravu po sporu mezi

členy  Někdy je předmětem kritiky také jednoznačné zakotvení v kapitalistickém systému a volném obchodu 3


58

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Recommend Documents