Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
nástroje hospodářské politiky fiskální politika
státní rozpočet daně sociální solidarita redistribuce Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
2
Monetární politika (nositelem je Česká národní banka - ČNB) Fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament) Důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda a parlament - právní úprava fungování trhu, zprostředkovaně ČNB - hlídá inflaci) Vnější obchodní a měnová politika (celní politika vláda, kurzová politika - ČNB, apod.) Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
3
Fiskální politika je součást hospodářské politiky státu, která se snaţí ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. Na rozdíl od monetární politiky, která pečuje o stabilitu měny, je fiskální politika nástrojem aktivního zasahování státu do hospodářství. Slovo fiskální (z lat. fiscus – košík, později státní pokladna) vyjadřuje spojitost s daněmi: původně k pokrytí potřeb panovnického dvora a armády, později i pro financování veřejně prospěšných staveb (silnice, průplavy, ţeleznice, školy atd.) a veřejných statků (bezpečnost a policie, zdravotnictví, školství, ochrana prostředí a další). Během 20. století se moderní státy staly tak významnými účastníky hospodářského ţivota, ţe mohly aktivně ovlivňovat chod hospodářství jako celku. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
4
Expanzivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou větší neţ vybrané daně, takţe vzniká schodek (deficit) státního rozpočtu, čímţ roste státní dluh. Expanzivní fiskální politika se snaţí stimulovat růst výkonu ekonomiky prostřednictvím růstu státních výdajů a projeví se krátkodobým růstem HDP. Přes všechny teoretické námitky pracují moderní státy většinou se schodkovým státním rozpočtem a spokojují se jen s tím, ţe se snaţí tento schodek a kumulovaný státní dluh udrţovat v jistých mezích – viz např. Maastrichtská kritéria EU: ◦ ◦
Výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 % (HDP v ČR 2009: 3 628.1mld. Kč, dluh cca 35%) Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší neţ 3 % (ČR 2009 cca 5%).
Neutrální fiskální politika: Veřejné výdaje se rovnají vybraným daním, státní rozpočet je tudíţ vyrovnaný. Tento stav představuje zřejmě těţko dosaţitelný ideál, neboť se vyskytuje jen zcela výjimečně. Restriktivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou menší neţ daně, takţe se sniţuje státní dluh. Restriktivní fiskální politika má smysl tehdy, má-li stát veliký státní dluh; jinak by totiţ znamenala, ţe stát vybírá zbytečně vysoké daně. Ve skutečnosti jsou však všechny moderní státy spíš více neţ méně zadluţeny, přesto se jim nedaří restriktivní politiku zavést. Federální rozpočet USA byl za posledních 40 let v přebytku jen v roce 1999 a 2000 (díky iniciativě prezidenta Clintona).
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
5
John Maynard Keynes - Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936): návod na probuzení utlumených ekonomik po světové hospodářské krizi a nastartování nové prosperity. Ceny (zejména mzdy) jsou nepruţné, a tak můţe na trzích existovat i dlouhodobá nerovnováha. Řešení: vládní intervence, např. v podobě veřejných výdajů na nákup zboţí - zvýšení agregátní poptávky (= úhrn výdajů všech subjektů – státu, domácností, firem, dovozců...) – zamezení propadu krize a růstu nezaměstnanosti – aktivní fiskální politika. V praxi aplikována především v 50. a 60. letech 20. stol. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
6
Monetaristé jsou pokračovateli klasické školy (učení Adama Smithe), která povaţuje státní vměšování do ekonomiky za nepřípustné. Hospodářská politika by se měla omezit na usměrňování mnoţství peněz v oběhu a řízenou nabídkou peněz. Výchozí předpoklady: ◦
lidé sledují svůj ekonomický zájem,
◦
ceny (tedy i mzdy) zajišťují svým pohybem obnovování rovnováhy na trzích.
Základem fungující ekonomiky je tedy existence volných trhů - trhu výrobků a sluţeb, trhu práce a trhu kapitálu. Ty nesmějí být deformovány státními zásahy (zmrazení cen a mezd, stropy úrokových sazeb, zaručené minimální mzdy atd.). Milton Friedman (chicagská škola), v praxi R. Reagan, M. Thatcherová, A. Pinochet v Chile v 80. letech 20. století. Aktivní monetární politika (součást a nástroje hospodářské politiky, souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů; nástroj centrální banky, základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
7
Kde se dá ušetřit?
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
8
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
9
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
10
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
11
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
12
Daň je povinná a nenávratná, zpravidla pravidelně se opakující platba do veřejného rozpočtu bez nároku na ekvivalentní a přímé plnění z veřejného rozpočtu. Spolu s příspěvky na sociální zabezpečení tvoří rozhodující skupinu příjmů v rozpočtových soustavách vyspělých zemí. Tři hlavní funkce daní: fiskální funkce redistribuční funkce stabilizační funkce Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
13
D aňové a daním podobné příjm y
Nedaňové příjm y Pojistné na SZ Cla
Daňové příjm y Přím é daně
Daně z příjm u DPFO DPPO
08
M ajetkové daně
Nepřím é daně Všeobecné
Z nem ovitostí DPH Silniční Dědická Darovací Z převodu nem ovitostí
Spotřební daně Z Z Z Z Z
Daně k ochraně ŽP
uhlovodíkových paliv a m aziv lihu piva vína tabákových výrobků
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
14
Zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků Zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů Zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
15
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 3 (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10). § 16 Daň ze základu daně sníţeného o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné poloţky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. § 17 Poplatníci daně z příjmů právnických osob (1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační sloţky státu podle zvláštního právního předpisu Sazba daně činí 19%.
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
16
Daň z přidané hodnoty je jedním ze základních zdrojů příjmů státního rozpočtu. Zavedena je v podstatě ve všech vyspělých zemích světa. Při nákupu zboţí, popřípadě sluţeb, ji platí naprosto všichni. Někdy se také nazývá Univerzální daň. Princip této daně je v tom, ţe dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Příklad: Obchodník zakoupí od svého dodavatele zboţí za 1100 Kč - z toho 1000 Kč tvoří cena zboţí a 100 Kč tvoří DPH, kterou dodavatel odvede státu. Obchodník zboţí rozveze svým odběratelům a prodá za 1650 Kč. Z toho 1500 činí cena zboţí a 150 Kč DPH. Při vyčíslení daně obchodník od DPH na výstupu (150) odečte DPH na vstupu (100 Kč) a odvede rozdíl: 50 Kč. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
17
Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických) Krmiva pro zvířata; ţivá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle pouţívané jako doplněk nebo náhraţka potravin; voda. Ţivé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní listoví. Rostliny a semena Radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky - jen pouţívané pro zdravotní péči, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely. Dětské pleny Knihy, broţury, letáky, prospekty, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy pro kreslení a omalovánky pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě. Zdravotnické prostředky včetně náhradních dílů, u kterých je čestným prohlášením doloţeno, ţe zboţí náleţí k určitému zdravotnickému prostředku k ošetřování nemocných, Zboţí pro osobní pouţívání nemocnými ke zmírnění následků nemocí, jeţ není zdravotnickým prostředkem
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
18
Opravy zdravotnických prostředků Opravy invalidních vozíků. Shromaţďování, úprava a rozvod vody. Ubytovací sluţby Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel; doprava lanovkami a lyţařskými vleky. Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. Sluţby mytí oken prováděné v domácnostech. Sluţby tradičního čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech. Zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně podle §58. Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle §59. Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postiţené občany Odváděn a čištění odpadních vod včetně ostatních sluţeb souvisejících s těmito činnostmi Sběr, svoz a zpracování komunálního odpadu. Vstupné na koncerty, filmová a divadelní představení, ohňostroje, výstavy, vyhlídkové věţe, do zábavných parků, cirkusů, muzeí, zoologických a botanických zahrad, historických objektů a na podobné kulturní události; vstupné na sportovní události; pouţití sportovních zařízení krytých i nekrytých ke sportovním činnostem; pouţití rekreačních parků a pláţí. Činnosti samostatných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo uţít. Pohřebnictví a související sluţby, včetně dodání zboţí přímo souvisejícího s poskytováním těchto sluţeb. Sluţby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní. Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postiţené občany. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
19
Základní agendu daňové správy tvoří správa daní. Jedná se o: Procesní stránka správy daní je upravena zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (ZSDP). Postavení a kompetence orgánů daňové správy jsou upraveny zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech (dle ZÚFO).
Daňová správa je v České republice tvořena třístupňovou soustavou orgánů. Daňovou správu tvoří: ◦ ◦ ◦ ◦
Ministerstvo financí (úroveň celostátní) finanční ředitelství (úroveň regionální) finanční úřady (úroveň místní) Finanční ředitelství a finanční úřady dohromady tvoří tzv. územní finanční orgány (ÚFO).
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava _7997.html?year=
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
20
Ministerstvo financí v daňové oblasti zejména: zajišťuje tvorbu návrhů zákonů a jiných právních předpisů v oblasti daní. To se týká jak hmotněprávních předpisů, které upravují jednotlivé druhy daní, tak procesněprávní úpravy správy daní, zabezpečuje pro oblast daní úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, řídí správu daní a v rozsahu stanoveném ZSDP se podílí na jejím výkonu, řídí finanční ředitelství a jejich prostřednictvím finanční úřad,. přezkoumává rozhodnutí finančních ředitelství vydaná ve správních řízeních, v odůvodněných případech provádí úkony, které jinak patří do pravomoci ÚFO, anebo se můţe na provádění těchto úkonů podílet, v odůvodněných případech můţe pověřit jiný neţ místně příslušný ÚFO správou některých daní, řízením o přestupcích nebo výkonem dalších působností, můţe pověřit ÚFO jednáním ve věcech mezinárodní pomoci při správě daní a ve věcech mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek podle zákona č. 191/2004 Sb. , o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 253/2000 Sb. , o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Celá agenda daní Ministerstva financí je v současnosti soustředěna do sekce 05 v čele s náměstkem ministra financí. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
21
Ústřední finanční a daňové ředitelství (ÚFDŘ), v jehoţ čele stojí vrchní ředitel, podřízený náměstkovi ministra. ÚFDŘ je integrální součástí MF, jedná se o seskupení odborů, které zejména řídí správu daní, v rozsahu stanoveném ZSDP se podílí na jejím výkonu a řídí finanční ředitelství. Územní finanční orgány (finanční ředitelství a finanční úřady) Územní finanční orgány byly vytvořeny ZÚFO s účinností od 1. ledna 1991. ZÚFO upravuje jejich postavení, věcnou i územní působnost a řídící vztahy uvnitř daňové správy. Finančních ředitelství je celkem 8, dohromady řídí celkem 199 finančních úřadů: FŘ pro hlavní město Prahu (12 FÚ) FŘ v Praze (pro střední Čechy) (25 FÚ) FŘ v Českých Budějovicích (pro jiţní Čechy) (17 FÚ) FŘ v Plzni (pro západní Čechy) (21 FÚ) FŘ v Ústí nad Labem (pro severní Čechy) (25 FÚ) FŘ v Hradci Králové (pro východní Čechy) (25 FÚ) FŘ v Brně (pro jiţní Moravu) (46 FÚ) FŘ v Ostravě (pro severní Moravu) (28 FÚ) Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
22
vykonávají správu daní podle ZSDP, přičemţ fungují jako prvoinstanční orgán (druhoinstančním orgánem jsou finanční ředitelství), provádějí řízení o přestupcích v oboru své působnosti, vykonávají kontrolu dodrţování povinností stanovených zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a ukládají v této souvislosti účetním jednotkám pokuty a povinnost odstranit protiprávní stav, z pověření Ministerstva financí poskytují podle zákona č. 191/2004 Sb. , o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, a zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech mezinárodní pomoc při správě daní a při vymáhání některých finančních pohledávek, převádějí výnosy daní, které vybírají a vymáhají a které nejsou příjmem státního rozpočtu, podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), vykonávají dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami podle zákona č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách vykonávají kontrolu označení provozovny podle zákona č. 455/1991 Sb. , o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) a ukládají v této souvislosti pokuty a povinnost odstranit nedostatky, vykonávají kontrolu dodrţování povinností při barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv podle zákona č. 136/1994 Sb. , o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, a o změně dalších zákonů, podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních vykonávají kontrolu zda jsou skladovány nebo prodávány pouze značené tabákové výrobky a zda je dodrţován zákaz nabídky a prodeje lihovin a tabákových výrobků, vybírají a vymáhají peněţitá plnění, která podle ZÚFO nebo zvláštního zákona uloţily, vykonávají další činnosti, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, např. agendu podle zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
23
5% 15% 28% 11%
12% 24%
08
Nedaňové příjmy Pojistné DPH SPD DPPO DPFO Majetkové Nemovitosti Silniční Clo
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
24
Daně
Kdo platí
Z čeho platí
Fyzické osoby
Z příjmu (superhrubá 15% mzda)
Právnické osoby
Ze zisku
Majetkové
Fyzické i právnické osoby
Z nemovitostí, Z převodu nemov. Dědická Darovací Silniční apod.
Spotřební
Kupující
Pohonné látky Alkohol (čistý líh) Tabák
Cla
Dováţející
Ze stanoveného dováţeného zboţí
Z přidané hodnoty (DPH)
Prodejce Základní sazba finálního Sníţená sazba výrobku, ale DPH (základní zboţí) promítne do ceny
Nepřímé
Přímé
Důchodové
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
Kolik platí
19%
9Kč/l 265Kč/l 0,9Kč+27%/ks
20% 10%
08
25
ČSSZ je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy ČR. Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více neţ 2,5 milionu důchodců. Vyplácí přes 3 miliony důchodů a také nemocenské dávky. Do státního rozpočtu přispívá Česká správa sociálního zabezpečení víc neţ 35 %. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou sluţbu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněţité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněţité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
26
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
27
Odvody v poměru k výši hrubé mzdy:
•zaměstnanec 6,5 %
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ
•zaměstnavatel (včetně přísp. na SPZ 1,2 %) 22,7 % •osoba samostatně výdělečně činná 29,2 % •zaměstnanec 0
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ
•zaměstnavatel 2,3 % •os. samostatně výdělečně činná (dobrovolné) 1,4 % •zaměstnanec 4,5 %
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
•zaměstnavatel 9 % •osoba samostatně výdělečně činná 13,5 %
Odvody činí celkem cca 35% ze superhrubé mzdy, dalších 15% (-2070 Kč – sleva na dani) činí daň. Zaměstnanec tedy přímo dostane cca 50% (HM 300.000) – 66% (HM 8.000) hodnoty, kterou vytvoří. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
28
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
29
Oblast
Odpovědné minist.
Finanční fond
Metoda financování
Zdroj
Roční výdaje
Důchody, nemocenské
MPSV
St. rozpočet, penz. fondy
Smíšená
Pojistné na soc. zabezpečení
470 mld.
Státní sociální podpora (dávky)
MPSV
Státní rozpočet
Průběţná
Daně
Sociální pomoc (sluţby, dávky)
MPSV
Státní rozpočet
Průběţná
Daně, přímé platby klienta
Podpora v nezaměstnanosti
MPSV
Státní rozpočet
Průběţná
Přísp. na st. pol. zaměstnanosti
Zdravotnictví
MZ
Zdravotní pojišťovny
Fondová
Zdravotní pojištění, poplatky pacientů
270 mld.
Školství
MŠMT
Státní rozpočet
Průběţná
Daně, přímé platby na soukr. šk.
120 mld.
Rodinná politika
MPSV
Státní rozpočet
Průběţná
Daně
Bytová politika
MPSV
Státní rozpočet
Průběţná
Daně
Ekologická politika
MŢP
Státní rozpočet
Průběţná
Daně, podniky
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
30
- sníţení státní podpory stavebního spoření na polovinu (ze 3000 na 1500) - sníţení slevy na dani z příjmu fyzických osob o 1200 Kč, tzv. "povodňová stovka" (jen pro příští rok) - sníţení příspěvku politickým stranám za získané mandáty o 5 % - omezení vyplácení sociálního příspěvku (jedna z dávek státní sociální podpory): dříve pro všechny rodiny s příjmy niţšími neţ dvojnásobek ţivotního minima, nově bude aţ do roku 2012 vyplácen jen rodinám, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postiţené dítě nebo těţce zdravotně postiţené dítě a dále rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně neţ 26 let) - porodné vyplácet jen rodinám s příjmem do 2,4násobku ţivotního minima a jen za první dítě - sníţení příspěvku v bezmocnosti u první kategorie ze 2000 na 800 korun - zdanění náhrad politiků, zdanění příjmu prezidenta a platu pro exprezidenta - sníţení sumy na mzdy zaměstnanců veřejné sféry o 10 procent - nemocenskou budou vyplácet firmy tři týdny místo dvou - dlouhodobá nemocenská (nad jeden měsíc) se sníţí na 60 procent denního vyměřovacího základu (v minulosti činila do 30. dne pracovní neschopnosti 60 procent denního vyměřovacího základu, od 31. aţ do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti 66 procent a poté 72 procent). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
08
31