Život je plný otázek. Některé jsou jednoduché, jiné vážnější - a některé jsou mimořádně důležité

Křesťanství

Aktualizováno 29.03.2008, 21:45

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ OTÁZKY :: autor: John Blanchard

Život je plný otázek. Některé jsou jednoduché, jiné vážnější - a některé jsou mimořádně důležité.

Možná i při čtení těchto řádků se vám honí hlavou otázky o zdraví, finančním zabezpečení, zaměstnání, rodině nebo budoucnosti. Avšak největší, nejzávažnější otázky se týkají Boha a našeho vztahu k Němu. Nic není v životě tak důležité, jako právě toto. Dobré zdraví, stálý výdělek, pevné zaměstnání, spokojená rodina a nadějná budoucnost, to jsou věci, po kterých lidé touží. Jsou to pouze dočasné záležitosti a dokonce bezvýznamné, pokud nemáte živý vztah s Bohem; vztah, který je jasný a jistý - a který bude trvat věčně. Následující otázky jsou nejvážnější a nejdůležitější, jaké je vůbec možné vyslovit. Odpovědět na ně potřebuje každý. Nemůžete si dovolit přeslechnout, o čem hovoří. -------------------------------------------------------------------------------POZN.: Všechna slova, psaná barevnou kurzívou, jsou citáty z Bible ( ). Viz poslední kapitolu. --------------------------------------------------------------------------------

EXISTUJE BŮH? To je základní otázka. Jestliže Bůh neexistuje, nemá smysl Ho hledat. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest. (1) Ačkoli je nemožné "dokázat" Boha v matematickém smyslu slova, přesto existují o Jeho bytí velmi přesvědčivé argumenty. Vezměme si například existenci vesmíru. Zdůvodňovat jej jako výsledek "náhody" přináší mnoho otázek, ale žádné odpovědi. Totéž platí i pro teorii "Velikého třesku". Odkud například pochází prvotní hmota? Ani "Velký třesk" nemůže vytvořit něco z ničeho! Evoluční teorie je sice velmi rozšířená, ale stejně tak slabá; jak se "nic" může vyvinout v "něco", řekněme v úžasně mnohotvárné formy života, které jsou na Zemi? Všechny další teorie jsou právě tak křehké. Jediné uspokojivé vysvětlení je toto: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (2) Náš svět není výsledkem superšťastné náhody, která obsahuje složky existující "již od věčnosti". Ale Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného. (3) Svět má počátek a stvořil ho Bůh. Co řekl, to se stalo, jak přikázal, tak vše stojí. (4) Úžasný pořádek a důmyslnost, které je možné všude vidět, to jen podporují, stejně jako univerzální zákony, které vše udržují pospolu - od rozlehlého vesmíru až po mikroskopický organismus. Ale dílo si vyžaduje tvůrce a zákony zákonodárce - a Bůh je obojí. Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země. (5) Nejsilnějším "argumentem stvoření" je však sám člověk. Na rozdíl od zvířat má člověk něco, co nazýváme "osobností"; činí rozumná rozhodnutí, má svědomí a umí rozlišovat mezi dobrým a zlým. Je schopen lásky a soucitu. A nadevše má v sobě náklonnost uctívat. Odkud dostal tyto vlastnosti? Nemohla je vytvořit ani evoluce ani řetěz náhod. Nejjasnější odpověď je tato: I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. (6) Člověk není dílem náhody. Stvořitel světa ho předivně utvořil.

HOVOŘÍ K NÁM BŮH? Je to životně důležitá otázka. Pokud bychom byli ponecháni sami sobě, nevěděli bychom o Bohu vůbec nic. Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného, jež nebesa převyšuje? (1) Bůh je nad naše

1 / 11

Křesťanství


chápání a my potřebujeme, aby se nám On sám zjevil. Stvoření je jednou z hlavních oblastí, v nichž se Bůh zjevuje. Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. (2) Už samotná velikost vesmíru a jeho úžasná rovnováha, různorodost a nádhera hovoří velmi o Bohu, který ho stvořil. Ve stvoření ukazuje Bůh svoji obrovskou moc, úžasnou inteligenci a velkolepou fantazii. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o Jeho díle, takže nemají výmluvu. (3) Když mezi sebou hovoříme, používáme hlavně slova. I Bůh hovoří k lidem slovy - slovy Bible. Jen ve Starém zákoně najdete asi 4000krát /500krát v prvních pěti knihách/ výrazy jako "Hospodin řekl", "takto mluví Hospodin" a podobně. Proto je pravda, že: Nikdy nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, výbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha. (4) V žádné jiné literatuře nenajdeme záznamy jasných a detailních proroctví, které vyslovili lidé, tvrdící, že hovoří ve jménu Boha, a které by se později přesně vyplnily. Tyto předpovězené události byly tehdy tak nepravděpodobné, že se nemohly brát vážně. Bible má však velký vliv na životy lidí. Žádná jiná kniha neovlivnila tak výrazně životy lidí, jako právě Bible. Zkušenosti miliónů lidí v celých dějinách dokazují, že: Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdcí. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. (5) Za 2000 let žádný odborník v jakékoli oblasti nevyvrátil ani jeden výrok Bible. Důvod je následující. Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha. (6) Měli bychom ho proto přijmout ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží, jímž skutečně jest. (7)

JAKÝ JE BŮH? Je to logicky další objevující se otázka. Přiznat, že Bůh existuje, je jedna věc a přiznat, že v určitém všeobecném smyslu k nám hovoří i skrze stvoření a Bibli, je věc druhá. Potřebujeme však vědět víc. Jaký je vlastně Bůh? Bible nám na tuto nesmírně důležitou otázku dává mnoho jasných a pozitivních odpovědí. Zde jsou některé z nich. Bůh je osobní. Bůh není "věc", ani nějaká "síla" nebo "působení". Myslí, cítí, touží a jedná jako živá Bytost. Není to pouze nějaký "člověk z jiného světa" nebo nějaký druh "supermana". Avšak Hospodin je Bůh pravý. On je Bůh živý a Král věčný. (1) Bůh je jeden. Existuje pouze jeden pravý Bůh. Říká o sobě: "Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není". (2) Bůh se však zjevil jako "trojice" tří osob - Otec, Syn (Ježíš Kristus) a Duch svatý - z nichž každá je skutečným, plným a rovnocenným Bohem. Bible připomíná slávu Boha Otce; (3) říká, že Slovo (Ježíš Kristus) bylo Bůh; (4) a též hovoří o moci Ducha Páně. (5) Přestože existuje pouze jeden Bůh, má tři osoby. Bůh je duchovní. Nemá tělo a nemá ani žádné vlastnosti, které by se daly definovat pomocí rozměrů a tvarů. Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě. (6) Znamená to, že Bůh je neviditelný. Boha nikdy nikdo neviděl. (7) Znamená to však i to, že Bůh není vázaný na jedno místo v určitém čase, ale v každém čase je všude: Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův. (8) Bůh tedy vnímá každou věc na každém místě. Zahrnuje to nejen všechno vaše počínání a vaše slova, ale i každou myšlenku, která vám proběhne myslí. Bůh je věčný. Bůh nemá začátek. Řečeno slovy Bible: Od věků až na věky jsi ty, Bože. (9) Nikdy v minulosti nebylo období a nikdy v budoucnosti nebude období, kdy by Bůh neexistoval. Bůh sám o sobě říká, že je ten, který jest a který byl a který přichází. (10) On je stále stejný: Já Hospodin jsem se nezměnil. (11) Jaký byl Bůh v

2 / 11

Křesťanství


minulosti, takový je i nyní a takový vždy zůstane. Bůh je nezávislý. Každá živá bytost je závislá na lidech nebo na věcech a v konečném důsledku i na Bohu. Bůh je však na svém stvoření zcela nezávislý. Stačil by si i sám. Ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. (12) Bůh je svatý. Je velkolepý ve svatosti, hrozný v chvályhodných skutcích. (13) Neexistuje nic, co by se dalo přirovnat ke svatosti Boha. Nikdo není svatý jako Hospodin, (14) který byl úplně bez chyby a bez viny. Bible o něm říká: Nikdo není svatý mimo Hospodina. (15) A tento svatý Bůh požaduje svatost od každého z nás. Přikazuje nám: Svatí buďte, neboť já jsem svatý. (16) Bůh je spravedlivý. Bible říká, že Hospodin je Bohem práva, blaze těm, kdo ho očekávají. (17) Bůh není pouze naším Stvořitelem, který nás udržuje při životě. Je též naším Soudcem, který nás odměňuje a trestá; i během života i na věčnosti. Činí tak se spravedlností, která je dokonalá a proti které není možno nic namítat, ani jí nic vyčítat. Bůh je dokonalý. Jeho poznání je dokonalé. Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat. (18) Bůh zná celou naši minulost, přítomnost a budoucnost, včetně všech našich myšlenek, slov a skutků. Jeho moudrost je dokonalá a zdaleka převyšuje naše chápání. Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty! (19) BŮH JE SVRCHOVANÝ PÁN. On je jediný a nejvyšší vládce vesmíru. Neexistuje nic, co by se vymykalo Jeho vládě. Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i na zemi. (20) U Boha neexistují náhody ani překvapení. On píše dějiny světa a všechno působí rozhodnutím své vůle. (21) Když se Bůh rozhodne něco uskutečnit, nepotřebuje k tomu žádný souhlas nebo radu. Nikdo mu nemůže zabránit udělat to, pro co se rozhodl: Není, kdo by mohl zabraňovat jeho ruce a ptát se ho: Co to děláš? (22) Bůh je všemohoucí. Má všechnu moc. Sám říká: Hle, já jsem Hospodin, Bůh veškerého tvorstva. Je pro mne něco nemožného? (23) Neznamená to, že Bůh může dělat cokoli (nemůže lhát, změnit se, hřešit nebo popřít sám sebe), ale může dělat vše, co si přeje, v souladu se svým charakterem. Bůh je láska. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

KDO JSEM? Těžkosti a problémy moderního života vedou mnoho lidí k úpornému hledání smyslu a cíle života. Částečně jsme už poznali, kdo je Bůh. Co však my? Proč existujeme? Proč jsme tu? Má lidský život nějaký význam nebo smysl? První věc, kterou je třeba si jasně uvědomit, je, že člověk není pouze "jakási existence". Je víc než pouze náhodný shluk atomů, kterým se podařilo poskládat se do vhodného objektu, který nazýváme "lidská bytost". Bible nám říká, že člověk byl jedinečně stvořen moudrým a svatým Bohem. Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. (1) Člověk je víc než pouze vyšší vyvinuté zvíře nebo zušlechtěná opice. Je odlišný od ostatních zvířat, jako jsou zvířata odlišná od rostlin a rostliny od hornin. Z hlediska velikosti je člověk v porovnání se sluncem, měsícem a hvězdami pouze atomem, ale přesto mu dal Bůh jedinečné a čestné místo ve vesmíru. Dokazuje to jeden z prvních příkazů, které dal Bůh člověku: Panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe. (2) Člověk se stal osobním zástupcem Boha na zemi a dostal právo vládnout všem ostatním živým tvorům. Člověk však dostal i výjimečnou důstojnost - byl stvořen podle "Božího obrazu". Neznamená to, že by byl stvořen

3 / 11

Křesťanství


ve stejném tvaru a velikosti jako Bůh (hovořili jsme již o tom, že Bůh nemá ani "velikost" ani "tvar"). Nebyl však stvořen ani jako jakási zmenšenina Boha, vlastnící všechny Jeho kvality v menší míře. Člověk byl stvořen jako duchovní, rozumová a morální i nesmrtelná bytost s dokonalým charakterem. Řečeno jinak, čistý charakter Boha se pravdivě odrážel v člověku. Po stvoření člověk neustále a ochotně přijímal Boží příkazy za své a v důsledku toho žil s Bohem v úplné shodě. Tehdy neměl "krizi identity"! Věděl přesně, kým je, proč je na světě a ochotně přijímal postavení, které dostal od Boha. Ale ne pouze člověk byl úplně spokojen se svým postavením ve světě. I Bůh byl spokojen s člověkem! Víme to, protože Bible říká, že když ukončil dílo stvoření - včetně člověka, koruny stvoření - Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. (3) V tomto období dějin žili bezchybní lidé v bezchybném prostředí s dokonalými vzájemnými vztahy a v dokonalém harmonickém vztahu s Bohem. To byl ráj! Sotva to můžeme přirovnat k dnešku! Co se stalo?

CO SE POKAZILO? Přímá odpověď na tuto otázku zní: Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt. (1) První lidé (Adam a Eva) dostali velkou svobodu, ale i jedno vážné varování: Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti. (2) Byla to ideální zkouška ochoty člověka podřídit se Bohu jednoduše proto, neboť to říká Bůh. Ďábel však pokoušel Evu, aby nevěřila a nepodřídila se tomu, co řekl Bůh, a Eva tak učinila. Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. (3) V tomto okamžiku "se zrodil hřích". Svou dobrovolnou neposlušností se člověk oddělil od Boha. Místo toho, aby Adam a Eva milovali Boha, začali se Ho bát. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. (4) Namísto toho, aby prožívali důvěru, jistotu a štěstí, naplnil je hřích hanbou, pocitem viny a obavou. Bůh však řekl, že člověk zemře, neposlechne-li, a tak se i stalo. Smrt znamená oddělení. V jediném tragickém okamžiku se člověk oddělil od Boha - zemřel duchovně. Ale začal umírat i tělesně. A tak člověk získal mrtvou duši a umírající tělo. To ale nebylo všechno: děti Adama a Evy zdědily jejich porušený charakter a hříšnou přirozenost. Jako znečištěný pramen zamoří celou řeku, tak i jed hříchu přešel na všechny Adamovy potomky: smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. (5) Všimněme si toho důležitého slova "všechny", což zjevně zahrnuje pisatele i čtenáře těchto řádků. Nemusíme se nikdy vzájemně potkat, ale jednu věc máme společnou - jsme hříšníci a jednou zemřeme. Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. (6) Pokud někdo říká, že nezemře, dělá si posměch. Zesměšňování faktů však fakta nemění. Mnohé zprávy v novinách, televizi a rozhlase nám připomínají, že svět není v pořádku. Je jednoduché odsoudit násilí, nespravedlnost, nepořádek a zlo ve společnosti, ale dříve než začnete kritizovat druhé, zeptejte se sami sebe, zda jste vy dokonalý a zda žijete život, který se líbí svatému Bohu. Jste dokonale čestný, čistý, milující a nezištný? Bůh zná odpověď - a vy také! Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy. (7) Jste hříšníkem od narození a podle přirozenosti. Jste hříšníkem, což dokazuje i vaše chování a rozhodování. Je proto nesmírně důležité, abyste si uvědomili realitu a její důsledky.

JE HŘÍCH VÁŽNÝ?

4 / 11

Křesťanství


Když se určí diagnóza choroby, je zapotřebí si položit otázku: "Je to vážné?" V případě duchovní choroby je tato otázka mnohem důležitější. Mnoho lidí s úsměvem souhlasí, že jsou hříšníci, protože nemají představu o tom, co to znamená. Považují to za něco přirozeného, nebo se vymlouvají, "že se tak chová každý". Tyto výroky však obcházejí podstatnou otázku: je hřích vážný? Uvádíme několik vlastností člověka, které Bible definuje jako hříšné (hřích). Jste zkažený. Neznamená to, že jste zlý do takové míry, do jaké je to jen možné, ani to, že byste neustále páchal všechny hříchy. Též to neznamená, že neumíte rozeznat dobré od zlého nebo že neumíte dělat věci, které jsou příjemné a užitečné. Znamená to však, že hřích pronikl každou část vaší přirozenosti a osobnosti - vaši mysl, záliby, svědomí, schopnosti a představivost. Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná? (1) Kořenem vašich problémů není to, co děláte, ale kdo jste! Hřešíte proto, že jste hříšník. Jste poskvrněný. Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost. (2) Všimněte si, že tento seznam zahrnuje myšlenky, slova i činy. Ukazuje, že v Božích očích je každý hřích stejně vážný. Někteří lidé si pod hříchem představují pouze takové věci jako vražda, cizoložství a krádež, ale Bible jasně hovoří, že nemáme důvod se takto dívat na hřích. Hřích je vše, co nesplňuje dokonalou Boží normu. Když hovoříme, myslíme nebo děláme něco, co není dokonalé, hřešíme. Zamysleme se nyní nad otázkou: Kdo může říci: "Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu?" (3) Můžete? Pokud ne, jste poskvrněn. Jste vzdorovitý. Bible učí, že hřích je porušení zákona, (4) dobrovolnou vzpourou proti Boží autoritě a proti zákonu. Žádný civilní zákon vás nenutí, abyste lhali, podváděli, měli nečisté myšlenky nebo jakýmkoli způsobem hřešili. Vy se rozhodujete, že porušíte svatý Boží zákon. Vy ho dobrovolně neposloucháte a to je vážné, protože Bůh je spravedlivý soudce; každý den má Bůh proč vzplanout hněvem. (5) Bůh nemůže být nikdy "shovívavý" vůči hříchu a můžete si být jistý, že ani jeden hřích nezůstane nepotrestaný. Určitá malá část Božího trestu za hřích přichází už v tomto životě (ačkoli si to nemusíme uvědomovat). Konečný trest však bude vyměřený po smrti, když v den posledního soudu každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu. (6)

KAM ODTUD PŮJDEME? Existuje mnoho názorů na to, co se s námi stane, až zemřeme. Někteří říkají, že všichni přestaneme existovat, jiní, že všichni půjdeme do nebe, a jiní, že existuje místo, kde se všechny hříšné duše připravují na nebe. Ani jeden z těchto názorů není podepřen Biblí. Namísto toho čteme: A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud. (1) Proto ti, kteří měli správný vztah k Bohu, budou přivítáni v nebi, aby strávili věčnost v Jeho slavné přítomnosti. Všichni ostatní: Jejich trestem bude věčná záhuba daleko od Pána a slávy jeho moci. (2) Bible to nejčastěji popisuje slovem "peklo". Zde jsou čtyři nejdůležitější pravdy o něm: Peklo je skutečné. Není to něco, co si "vymyslela církev". Bible hovoří víc o pekle než o nebi a nepochybuje o jeho realitě. Mluví o lidech, kteří neuniknou pekelnému trestu (3) a celé jejich tělo bude uvrženo do pekla. (4) Peklo je hrozné. Bible ho popisuje jako místo muk; (5) ohnivou pec; (6) věčný žár (7) a neuhasitelný oheň. (8) Je to místo utrpení, kde je pláč a skřípění zubů (9) a kde muka neuhasnou na věky věků. (10) Jsou to hrozná slova, ale jsou pravdivá. Ti, co jsou v pekle, jsou odděleni od všeho dobrého - jsou Bohem prokleti. Jsou vyhnanci bez jakékoli nejmenší pomoci nebo útěchy, kterou přináší Boží přítomnost. Peklo je konečné. Všechny cesty do pekla jsou jednosměrné. Není odtud návratu. Mezi peklem a nebem je veliká propast. (11) Hrůza, samota a muka pekla neslouží k očištění, ale k potrestání, které trvá věčně.

5 / 11

Křesťanství


Peklo je spravedlivé. Bible říká, že Bůh bude spravedlivě soudit celý svět (12) a že je úplně spravedlivý, když posílá hříšníky do pekla. Konec konců, dává jim to, co si vybrali. Odmítli Boha zde; On je odmítne tam. Vybrali si život bez Boha - On jejich rozhodnutí udělí věčnou platnost. Sotva mohou Boha obvinit z nespravedlnosti nebo nečestnosti. Ve světle těchto hrozných pravd byste se měli pečlivě zamyslet nad otázkou, která byla položena skupině lidí v novozákonních dobách: Jak uniknete pekelnému trestu? (13)

MŮŽE NÁBOŽENSTVÍ POMOCI? Člověka nazývali náboženským živočichem. Encyklopedie náboženství a etiky vyjmenovává stovky způsobů, jimiž se lidé snažili uspokojovat svoje náboženské tužby a pocity. Klaněli se slunci, měsíci a hvězdám; zemi, ohni a vodě; modlám ze dřeva, kamene a kovu; rybám, ptákům a zvířatům. Klaněli se nesčetným bůžkům, kteří byli produktem jejich vlastní zkažené představivosti. Jiní se snažili uctívat pravého Boha množstvím různých obětí, obřadů, svátostí a bohoslužeb. Avšak "náboženství", ať už je jakkoli upřímné, nemůže nikdy vyřešit problém lidského hříchu. Jsou pro to aspoň tři důvody. Náboženství nikdy nemůže uspokojit Boha. Náboženství je pokus člověka dosáhnout smíření s Bohem. Každý takovýto pokus je však zbytečný, protože ani nejlepší lidské úsilí není bezchybné, a proto je pro Boha nepřijatelné. Bible o tom jasně říká: Všechna naše spravedlnost jako poskvrněný šat. (1) Bůh požaduje dokonalost; náboženství tento požadavek nesplňuje. Náboženství nikdy nemůže odstranit hřích. Dobré vlastnosti člověka nemohou odstranit jeho špatné vlastnosti. Dobré skutky nikdy nemohou přikrýt skutky zlé. Pokud dosáhne člověk smíření s Bohem, není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. (2) Náboženství nikdy nemůže změnit hříšnou přirozenost člověka. Chování člověka není problém, pouze symptom. Jádro lidského problému je problém lidského jádra, neboli srdce. Srdce člověka je však od přirozenosti nečisté a zkažené. Návštěva kostela, účast při náboženských obřadech mohou být pro vás příjemné, ale nemohou vás učinit dobrými. Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého? Vůbec nikdo. (3) Některé z náboženských činností, o kterých jsme hovořili, jsou samozřejmě samy o sobě dobré! Je například správné chodit do kostela, číst Bibli a modlit se, protože Bůh nám přikazuje, abychom to dělali. Nesmíte se však spoléhat, že právě to vás smíří s Bohem. Nejen, že to není možné, ale pokud se na to spoléháte, množství vašich hříchů se zvětšuje a budete odsouzeni.

EXISTUJE ODPOVĚĎ? Ano, existuje! Bůh se o to postaral. Hlavní poselství Bible je shrnuto v těchto slovech: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (1) Říkali jsme už, že spravedlivý a svatý Bůh musí potrestat hřích. Ale Bible též říká, že Bůh je láska. (2) Bůh sice hřích nenávidí, ale hříšníky miluje a chce jim odpustit. Jak však může být hříšníkovi spravedlivě odpuštěno, když Boží zákon požaduje duchovní a tělesnou smrt? Tento problém mohl vyřešit pouze Bůh a On to i udělal v osobě Ježíše Krista. Otec poslal Syna, aby byl Spasitelem světa. (3) Bůh Syn se stal člověkem tak, že na sebe vzal lidskou přirozenost. Ačkoli se Ježíš stal člověkem, zůstal i Bohem. Bible říká, že v Kristu je přece vtělena všechna plnost božství. (4) Zůstal úplně Bohem, jako kdyby se nestal člověkem, a stal se úplným člověkem, jako kdyby nebyl Bohem. Ježíš Kristus je proto výjimečný. Bible to potvrzuje na mnoha místech. Jeho početí bylo výjimečné; neměl tělesného otce, ale byl počat v lůně panny zázračnou silou Ducha svatého. Jeho slova byla výjimečná: Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc. (5)

6 / 11

Křesťanství


Jeho zázraky byly výjimečné: chodil po zemi, uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu (6) a při některých příležitostech dokonce křísil mrtvé. Jeho charakter byl výjimečný: byl stejný jako my, zakusil všechna pokušení ..., ale nedopustil se hříchu, (7) takže Bůh Otec mohl o něm říci: Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil. (8) Všimněme si této poslední věty! Ta věta znamená, že Ježíš dodržoval Boží zákon v každém ohledu, a proto se na Něho nevztahoval trest dvojí smrti za hřích. Byl zatčen na základě vykonstruovaného obvinění, odsouzen na základě falešného svědectví a nakonec ukřižován v Jeruzalémě. Jeho smrt však nebyla "nedopatřením" nebo "nešťastnou tragédií". Všechno bylo součástí toho, že Bůh předem rozhodl. (9) Otec poslal Syna, aby trestem smrti zaplatil za hříchy a Ježíš ochotně přišel. Smysl Jeho příchodu na svět byl, podle Jeho vlastních slov, aby dal svůj život jako výkupné za mnohé. (10) Jeho smrt byla, podobně jako jeho život, výjimečná. Toto je velice důležité. Může vám to pomoci pochopit Ježíšovu smrt a její význam pro váš život.

PROČ KŘÍŽ? Všechno učení Bible poukazuje na Ježíšovu smrt. Středem biblického poselství není Jeho dokonalý život, ani Jeho udivující učení, ba dokonce ani Jeho mocné zázraky. Všechno toto je sice důležité, ale Ježíš přišel na zem hlavně proto, aby zemřel. Proč je Jeho smrt tak důležitá? Odpověď zní: Protože zemřel jako Zástupce, jako Nositel hříchu a jako Spasitel. Ježíš - Zástupce. Ukazuje na Boží lásku. Před svatým Božím zákonem, který požaduje potrestat každý hřích, jsou všichni hříšníci vinní, bezmocní a bez naděje. Jak tedy mohou uniknout Božímu spravedlivému hněvu? Odpověď Bible zní: Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. (1) Součástí úžasného Božího záchranného plánu bylo to, že Syn dobrovolně zaujal místo hříšníků a přijal spravedlivý trest za jejich hříchy. Syn Boží, který byl bez hříchu, dobrovolně trpěl a zemřel za ně, spravedlivý za nespravedlivé. (2) Ježíš - Nositel hříchu. Ukazuje Boží svatost. Kristova smrt nebyla zdánlivá. Trest za hřích byl vykonán. Zemřel nejen tělesně, ale i duchovně. Když visel na kříži, zvolal: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? (3) V tom hrozném okamžiku se Bůh Otec obrátil k svému milovanému Synu zády a ten tehdy snášel trest oddělení od Boha. Všimněte si, že to ukazuje na dokonalou svatost Boha. Každý jednotlivý hřích musí být potrestaný. Když Ježíš zaujal místo hříšníků, stal se zodpovědný za jejich hříchy do té míry, jako kdyby je spáchal On sám. Muž, který žil dokonalým životem, byl potrestaný jako vinník dvojí smrtí. Ježíš - Spasitel. Ukazuje na Boží moc. Tři dny po své smrti mnoha způsoby prokázal, že žije, (4) a když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. (5) Tím, že Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, jasně a mocně ukazuje, že přijal Jeho zástupnou smrt za hříšníky jako plné a bezplatné odpuštění těm, kteří by jinak měli být odsouzeni k věčnému zatracení. Jak to všechno souvisí s vámi? Jak můžete vy získat správný vztah k Bohu? Jak se může stát Kristus vaším Spasitelem?

JAK MOHU BÝT ZACHRÁNĚN? Toužíte upřímně být zachráněn? Chcete získat správný vztah k Bohu - bez ohledu na cenu a důsledky? Pokud vám Bůh ukázal vaši potřebu a chcete být zachráněn, je zapotřebí, abyste se obrátili k Bohu a uvěřili v našeho Pána Ježíše Krista. (Pokud vám Bůh ukázal vaši potřebu a chcete být zachráněn, je zapotřebí, abyste se obrátili k Bohu a uvěřili v našeho Pána Ježíše Krista. (1)

7 / 11

Křesťanství


Musíte činit pokání! Znamená to úplné odvrácení se od hříchu. Je to změna myšlení. Musíte uznat, že jste hříšník - vzbouřenec proti svatému a milujícímu Bohu. Pokání znamená změnu srdce - upřímnou lítost a zahanbení se nad nečestností a hanebností vašeho hříchu. Musíte být ochotný zanechat ho a změnit směr svého života. Bůh žádá od lidí, aby se v pokání obrátili k Bohu a podle toho žili. (2) Je to potřebné. Bůh vám neodpustí žádný hřích, kterého se nechcete zřeknout. Činit pokání znamená vykročit na novou cestu a celým srdcem usilovat žít takovým způsobem, který se líbí Bohu. Musíte mít víru v Krista. V první řadě to znamená souhlasit, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boha živého (3) a že Kristus zemřel ... za bezbožné. (4) Za druhé to znamená věřit, že ve své moci a lásce je Kristus schopen a ochoten vás zachránit. Za třetí to vlastně znamená vložit svoji důvěru v Krista, v důvěře, že jedině On sám vás může smířit s Bohem. Vaše pyšná, hříšná přirozenost se bude vzpírat tomu, abyste se přestali spoléhat na svoji vlastní "spravedlnost" nebo na náboženství. Nemáte však na výběr. Musíte se přestat spoléhat na všechno jiné a musíte spoléhat pouze na Krista, který přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu. (5) Pokud vám Bůh ukázal vaši potřebu a dal vám takovou touhu, obraťte se ke Kristu - a udělejte to hned! Nejideálnější je, když se k Němu nahlas pomodlíte; pomůže vám to jasně si uvědomit, co děláte. Vyznejte Mu, že jste vinný, bezmocný a beznadějný hříšník, a celým srdcem poproste Krista, aby vás zachránil a aby zaujal ve vašem životě místo, které Mu patří jako Pánu, a aby vám dal sílu odvrátit se od hříchu a žít pro Něho. Bible říká, že vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen, (6) a také každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen. (7) Pokud doopravdy důvěřujete Kristu jako svému Spasiteli a uznáváte Ho jako svého Pána, platí tato zaslíbení i pro vás.

JAK DÁL? Pokud už důvěřujete Kristu, existuje mnoho nádherných věcí, z nichž se můžete těšit. Například to, že jste smířen s Bohem. Bible tomu říká "být ospravedlněn" a píše: Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. (1) Vaše hříchy vám byly v Kristu odpuštěny: Pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří. (2) Stal jste se členem Boží rodiny: všichni, kteří věří v Krista, dostali moc stát se Božími dětmi. (3) Máte (jistotu) zaslíbení pro věčnost: Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši. (4) Sám Bůh vstoupil do vašeho života v osobě Ducha svatého: Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, (5) žije ve vás. Jaká úžasná skutečnost! Modlitba. Teď můžete hovořit s Bohem jako se svým Otcem, což jste nikdy předtím nebyli schopni. Můžete Mu vzdávat úctu a chválu za to, že je mocný, slavný, svatý a milující. Můžete ho prosit za odpuštění, pokud uděláte něco zlého. Vždyť ti, co se stanou Božími dětmi, nejsou dokonalí a bez chyby, ale jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. (6) Můžete Mu každý den děkovat za Jeho dobrotu. Existuje mnoho věcí, za které Mu budete chtít děkovat, včetně každodenních dobrodiní života, které už často bereme jako samozřejmost. Určitě Mu budete chtít děkovat za to, že vás zachránil, přijal do své rodiny a že vám dal věčný život. Ať vám to nikdy nepřipadne zatěžko! Můžete Ho též prosit o pomoc, sílu a vedení ve svém vlastním životě i v životě druhých. Budete se chtít modlit zvláště za lidi, které poznáte a kteří jsou vzdáleni od Boha tak, jako to bylo kdysi i s vámi. Čtení Bible. V modlitbě hovoříte k Bohu vy, prostřednictvím Bible hovoří Bůh k vám. Je proto velmi důležité, abyste ji každý den četli, neboť z ní se dozvíte, co se líbí Pánu. (7) Proste Ho, abyste porozuměli tomu, co čtete, a aby vám pomohl uvést čtené slovo do praktického života, abyste jím rostli ke spasení. (8) Společenství. Pokud jste se stali členy Boží rodiny, Bůh chce, abyste se pravidelně setkávali se svými bratry a sestrami. Nezanedbávejte společná shromáždění ... ale napomínejte se. (9) Znamená to vyhledat místní

8 / 11

Křesťanství


křesťanskou církev. Učiňte to co nejdříve. Vybrat si tu správnou církev není vždy jednoduché a vy si budete chtít vybrat takovou, která upřímně věří a učí ty biblické pravdy, s nimiž jste se setkali na těchto stránkách. V místním sboru se o Bohu dozvíte víc; užitečné budou pro vás i zkušenosti druhých lidí; poznáte důležitost některých zvláštních Božích pravd o křtu a Večeři Páně; a objevíte radost, když budete pomáhat lidem dary a schopnostmi, která vám dal Bůh. Potřebujete církev a církev potřebuje vás! Služba. Teď bude pro vás výsadou milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a dbát na jeho přikázání, přimknout se k němu a sloužit mu z celého srdce a z celé duše. (10) Nezapomínejte, že nás již před stvořením světa vyvolil, (11) abychom byli svatí. Ať je svatost vaší hlavní prioritou, neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení. (12) Usilujte využívat svoje dary pro Boží službu; mějte stále na paměti, že jsme byli v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky. (13) Využívejte příležitosti, když druhým budete moci vyprávět, jak veliké věci ti učinil Pán. (14) Vyprávět druhým o Kristu není pouze povinností těch, co v Něho věří, ale jsou to i vzrušující zážitky. Usilujte od této chvíle žít takovým způsobem života, abyste každou oblastí svého života hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. (15)

Citáty z Bible byly vybrány z následujících míst: Existuje Bůh? (1) Židům 11,6 (2) 1.Mojžíšova 1,1 (3) Židům 11,3 (4) Žalm 33,9 (5) Skutky 17,24 (6) 1.Mojžíšova 2,7 Hovoří k nám Bůh? (1) Job 11,7 (2) Žalm 19,2 (3) Římanům 1,20 (4) 2.Petrova 1,21 (5) Žalm 19,8-9 (6) 2.Timoteovi 3,16 (7) 1.Tesalonickým 2,13 Jaký je Bůh? (1) Jeremjáš 10,10 (2) Izajáš 44,6 (3) Filipským 2,11 (4) Jan 1,1 (5) 2.Korintským 3,18 (6) Jan 4,24 (7) Jan 1,18 (8) Jeremjáš 23,24 (9) Žalm 90,2 (10) Zjevení 1,8 (11) Malachiáš 3,6 (12) Skutky 17,25 (13) 2.Mojžíšova 15,11 (14) 1.Samuelova 2,2 (15) 1.Petra 1,16 (16) Izajáš 30,18

9 / 11

Křesťanství


(17) Židům 4,13 (18) Římanům 11,33 (19) Žalm 135,6 (20) Efezským 1,11 (21) Daniel 4,32 (22) Jeremjáš 32,37 (23) Job 5,9 Kdo jsem? (1) 1.Mojžíšova 1,27 (2) 1.Mojžíšova 1,28 (3) 1.Mojžíšova 1,31 Co se pokazilo? (1) Římanům 5,12 (2) 1.Mojžíšova 2,17 (3) 1.Mojžíšova 3,6 (4) 1.Mojžíšova 3,8 (5) Římanům 5,12 (6) 1.Janova 1,8 (7) Římanům 3,23 Je hřích vážný? (1) Jeremjáš 17,9 (2) Marek 7,21-22 (3) Přísloví 20,9 (4) 1.Janova 3,4 (5) Žalm 7,12 (6) Římanům 14,12 Kam odtud půjdeme? (1) Židům 9,27 (2) 2.Tesalonickým 1,9 (3) Matouš 23,33 (4) Matouš 5,29 (5) Lukáš 16,28 (6) Matouš 13,42 (7) Izajáš 33,14 (8) Matouš 3,12 (9) Matouš 22,13 (10) Zjevení 14,11 (11) Lukáš 16,26 (12) Skutky 17,31 (13) Matouš 23,33 Může náboženství pomoci? (1) Izajáš 64,5 (2) Efezským 2,9 (3) Job 14,4 Existuje odpověď? (1) Jan 3,16 (2) 1.Janova 4,8 (3) 1.Janova 4,14

10 / 11

Křesťanství


(4) Koloským 2,9 (5) Lukáš 4,32 (6) Matouš 4,23 (7) Židům 4,15 (8) Matouš 3,17 (9) Skutky 2,23 (10) Matouš 20,28 Proč kříž? (1) Římanům 5,8 (2) 1.Petrova 3,18 (3) Marek 15,34 (4) Skutky 1,3 (5) Římanům 6,9 Jak mohu být zachráněn? (1) Skutky 20,21 (2) Skutky 26,20 (3) Matouš 16,6 (4) Římanům 5,6 (5) Židům 7,25 (6) Římanům 10,9 (7) Římanům 10,13 Jak dál? (1) Římanům 5,1 (2) Skutky 10,43 (3) Jan 1,12 (4) Římanům 8,1 (5) Římanům 8,11 (6) 1.Janova 1,9 (7) Efezským 5,10 (8) 1.Petrova 2,2 (9) Židům 10,25 (10) Jozue 22,5 (11) Efezským 1,4 (12) 1.Tesalonickým 4,3 (13) Efezským 2,10 (14) Marek 5,19 (15) 1.Petrova 2,9 Citáty jsou vybrány z ekumenického vydání Bible.

11 / 11

Život je plný otázek. Některé jsou jednoduché, jiné vážnější - a některé jsou mimořádně důležité

Recommend Documents