IV. ROČNÍK KONFERENCE AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ

PSYCHIATRICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC SDRUŽENÍ AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ SPOLEČNOST SOLEN

IV. ROČNÍK KONFERENCE AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ 8. – 9. LISTOPADU 2007 OLOMOUC

www.psychiatriepropraxi.cz

Pořadatelé děkují uvedeným firmám za spoluúčast na finančním zajištění konference

HLAVNÍ SPONZOR

SPONZOŘI

P ODĚKOVÁNÍ PODĚKOVÁNÍ

AMEPRA, s.r.o. AstraZeneca Czech Republic s.r.o. Bristol-Mayers Squibb, s.r.o. DESITIN PHARMA, spol. s r.o. EGIS Praha, spol. s r.o. ELI LILLY ČR, s.r.o. Gerot Lannacher Janssen-Cilag s.r.o. Lundbeck Česká republika s.r.o. MeDitorial, s.r.o. Mladá fronta a.s. Novartis s.r.o. Pfizer, spol. s r.o. Pharma AVALANCHE s.r.o. sanofi-aventis, s.r.o. SANDOZ s.r.o. SERVIER s.r.o. Schering-Plough Central East AG, organizační složka Zentiva, a.s.

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

2

/

KONFERENCE AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ

Olomouc, 8. – 9. listopadu 2007

7.30

Registrace

9.00

Slavnostní zahájení

9.10 – 11.00

Deprese u somatických onemocnění: koordinátor J. Bouček • Antidepresiva v léčbě depresí při somatických onemocněních – J. Bouček • Depresivní poruchy u KV onemocnění – nové poznatky – I. Paclt • Depresivní poruchy u střevních onemocnění – R. Obereignerů • Zotepín v liečbe schizofrénie a jeho ďaľšie indikácie – I. Andre, J. Bouček, V. Novotný

IP

Křest novinky Grada publishing – Demence: V. Pidrman 11.00 – 11.15

Přestávka

11.15 – 12.45

Deprese u jiných psychických onemocnění: koordinátor L. Janů • Deprese u organických duševních poruch – J. Krombholz • Deprese, nebo závislost. Vejce, nebo slepice? – S. Racková • Deprese a schizofrenie – L. Janů

IP

12.45 – 13.45

Oběd

13.45 – 14.30

Sympozium sanofi aventis: BRIDGE – Bipolar Disorder Improving Diagnosis – V. Pidrman (bude předneseno v češtině)

14.30 – 15.15

IP

Právní problematika v psychiatrii – J. Švarc, D. Bakešová

15.15 – 15.30

Přestávka

15.30 – 16.00

Internet v ordinaci psychiatra – L. Hosák Medikus + - internetové stránky pro lékaře – M. Pulkrábková

16.00 – 16.05

Přestávka

16.05 – 18.00

Pedopsychiatrie: koordinátor M. Goetz • Nové možnosti léčby ADHD – M. Goetz • ADHD a stimulancia v ambulantní praxi – L. Stárková • Separační úzkostná porucha v dětství – školní fobie, nebo fobie ze školy? – J. Koutek • Léčba poruch příjmu potravy s využitím nových komunikačních technologií – P. Uhlíková

IP

19.00

Společenský večer s rautem

PÁTEK, 9. listopadu 2007 9.00 – 10.30 IP

Gerontopsychiatrie: koordinátor V. Pidrman • Antipsychotika ve vyšším věku – K. Látalová • Terapie demence – V. Pidrman • Deprese seniorů – R. Kubínek

10.30 – 10.45

Přestávka

10.45 – 12.15

Novinky v léčbě BAP: koordinátoři P. Doubek, E. Herman • Novinky a trendy v léčbě manické epizody BAP – J. Hons • Novinky a trendy v léčbě depresivní epizody BAP – E. Herman • Novinky a trendy v profylaktické léčbě BAP – P. Doubek

12.15 – 12.35

Sympozium Pfizer: Ziprasidon – některé vlastní zkušenosti v léčbě BAP a schizofrenie – V. Pidrman

12.35 – 13.30

Oběd

13.30 – 15.00 IP

15.00

Léčba schizofrenie – více než antipsychotika: koordinátor T. Kašpárek • Spokojenost nemocných s léčbou antipsychotiky – J. Masopust • Psychoterapie a socioterapie psychoticky nemocných jako doplněk farmakoterapie – M. Šťastný • Možnosti rehabilitace kognitivních funkcí u psychiatrických pacientů – P. Navrátilová Vylosování ankety společnosti Solen

Zakončení konference



/ 3

PROGR AM KONF ERENC E

ČTVRTEK, 8. listopadu 2007

Deprese u somatických onemocnění Antidepresiva v léčbě depresí při somatických onemocněních prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc. MUDr. Ludmila Tirayová Psychiatrická klinika FN Olomouc Psychiatrická ambulance Olomouc Psychiatrická léčebna Šternberk Lidé, kteří se léčí pro chronické somatické onemocnění, jsou ohroženi vyšším rizikem vzniku deprese než zdravá populace. Ačkoliv byla již publikována řada prací o současném výskytu somatických nemocí a psychických poruch (zejména depresí), což je ve sdělení blíže popsáno, je v jejich diagnostice a léčbě ještě mnoho rezerv. Přitom studie prokázaly jednoznačně, že společné léčení základního onemocnění a deprese významně zlepšuje terapeutické výsledky, zkracuje jak dobu hospitalizace, tak i průběh, a tím nejen, že snižuje i eventuální mortalitu, ale zlepšuje i kvalitu života pacientů, zlepšuje celkovou prognózu a snižuje i léčebné náklady. Jedním z hlavních nedostatků diagnostiky depresí v nepsychiatrických oborech je skotomizující zaměření pouze na somatické problémy. Stává se nezřídka, že ošetřující lékař vůbec nepomyslí na možnost výskytu depresivní poruchy, a tím je ovšem nemůže ani diagnostikovat a léčit. Deprese lze dnes přitom úspěšně léčit, např. antidepresivy ze skupiny SSRI (inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu) s udáva-

(čtvrtek / 8.11.2007 / 9.10 – 11.00 hod.)

nou účinností kol. 70 % případů. Jejich vysoká účinnost, jednoduchost podávání, dobrá snášenlivost bez negativního ovlivnění kardiovaskulárního systému a s nízkým výskytem nežádoucích účinků, bezpečnost i při předávkování, minimální počet lékových interakcí a široké indikační spektrum řadí preparáty SSRI mezi léky 1. volby u depresí, a to i u somatických onemocnění.

Depresivní poruchy u KV onemocnění – nové poznatky I. Paclt Abstrakt nedodán.

Depresivní poruchy u střevních onemocnění PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D. 1,2 MUDr. Katarína Kollárová 3 1 Katedra psychologie, FF UP, Olomouc 2 Oddělení klinické psychologie, FN Olomouc 3 Neurologická klinika, FN Olomouc Nespecifické střevní záněty (IBD) zahrnují ve dvou nozologických jednotkách, a to ulcerózní kolitidě a Crohnově nemoci, přibližně 85 % zánětlivých onemocnění střeva. Symptomatická deprese bývá přítomna až u 50 % pacientů, komorbidita s úzkostnou poruchou je ve 30 % případů. K základním symptomům deprese při IBD patří dysforické

ladění, snížené sebehodnocení, zhoršená socializace a interpersonální potíže. Svá úskalí mají naopak symptomy související s onemocněním samotným: somatické stížnosti, ztráta energie, neobvyklé změny chuti nebo váhy. K symptomům deprese nelze řadit omezení společenských aktivit na počátku onemocnění. Nejsou zjištěny rozdíly v mezipohlavním výskytu deprese u IBD ani statisticky významné rozdíly mezi ulcerózní kolitidou a Crohnovým onemocněním. Významným faktorem pro rozvoj deprese jsou premorbidní osobnostní charakteristiky pacienta, například zvýšený neuroticizmus v mladších věkových kategoriích, který je spojován se zvýšeným výskytem symptomatické deprese v dospělosti. V procesu maturace osobnosti se ve zvýšené míře setkáváme také s rysy závislosti. Svou roli hraje kompliance při léčbě, která je problematická z dlouhodobého hlediska. Negativní kognitivní schémata patří mezi hlavní psychologické faktory, které mají vliv na rozvoj deprese. V rámci chronicity se nepředvídatelnost znovuobjevení zánětu odráží v negativních kognitivních schématech týkajících se vlastní osoby, pohledu na okolní svět a především negativního pohledu na vlastní budoucnost. Souvislost má zvýšený výskyt negativních životních událostí v období předcházejícím relapsu onemocnění. Nespecifické střevní záněty zhoršují adaptivní schopnosti postiženého jak v biologické, tak psychosociální oblasti. Nejčastějším komorbidním onemocněním je deprese, jako

AB S T R AK TA

Regionální centrum Olomouc, Olomouc PREZIDENT prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc. PROGRAMOVÝ VÝBOR prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc., MUDr. Pavel Doubek, MUDr. Michal Goetz, MUDr. Erik Herman, doc. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D. MUDr. Luboš Janů, Ph.D., MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D.

4

/

8. – 9. 11. 2007

POŘADATEL Psychiatrická klinika LF UP a FN Olomouc, Sdružení ambulantních psychiatrů, Solen, s.r.o. ÚČAST JE V RÁMCI CELOŽIVOTNÍHO POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DLE STAVOVSKÉHO PŘEDPISU Č. 16 ČLK OHODNOCENA CERTIFIKÁTEM PRO LÉKAŘE A 6 KREDITY PRO SESTRY Příloha časopisu Psychiatrie pro praxi ISSN 1213-0508

ORGANIZÁTOR: SOLEN, s.r.o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, kontaktní osoba: Ing. Karla Břečková, tel.: 582 397 457, mob.: 777 714 677, e-mail: [email protected], programové zajištění: Mgr. Iva Daňková, tel.: 582 397 407 mob.: 777 557 411, e-mail: [email protected]



Zotepín v liečbe schizofrénie a jeho ďaľšie indikácie MUDr. Ivan André prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc. prof. MUDr. Vladimír Novotný, CSc. Psychiatrická klinika FN Bratislava Zotepín je tricyklické neuroleptikum, ktoré sa zaraďuje medzi multireceptorové antagonisty (MARTA), spolu s klozapínom, olanzapínom a quetiapínom. Hlavný neuroleptický účinok zotepínu spočíva v redukcii dopamínových funkcií blokádou D1 a D2 receptorov, ďalej pôsobí antagonisticky na sérotonínové

receptory a inhibuje reuptake noradrenalínu. Jedná sa o potentné antipsychotikum, ktoré nemá v bežne podávaných terapeutických dávkach závažnejšie vedľajšie účinky, včítane extrapyramídovej symptomatológie. Hlavnou indikačnou oblasťou zotepínu je okruh schizofrenických psychóz a afektívnych porúch, sľubné je jeho podávanie aj pri organických stavoch, mentálnej retardácii a poruchách osobnosti. Sú aj ďaľšie indikačné oblasti, ktoré sú v práci taktiež diskutované (napr. poruchy príjmu potravy, tikové poruchy, odvykacie a abstinenčné prejavy). V práci sa prezentuje súčasné postavenie zotepínu medzi ostatnými antipsychotikami druhej generácie, uvádzajú sa relevantné klinické štúdie, ktoré poukazujú na prednosti a možnosti klinického využitia tohto lieku. Pozícia zotepínu je vykreslená aj zo širšieho klinického pohľadu, ktorý analyzuje základné

charakteristiky psychiatrickej praxe v súčasnosti. Súčasná doba je okrem iného spojená s výrazným rozšírením terapeutického potenciálu, kde sa jednotlivé nové typy psychofarmák samé stávajú podnetmi pre nové klinické uvažovanie. Predstavuje sa aj výber pacientov s diagnózou schizofrénie, kde sú zhrnuté prvé klinické skúsenosti so zotepínom. Na kazuistickom prípade sú prednosti liečby týmto preparátom jasne ilustrované, zdôrazňuje sa jeho praktické využitie v zmysle dosiahnutia dobrej sociálnej adaptácie pacienta v dôsledku vymiznutia produktívnych psychopatologických prejavov. V závere autori zdôrazňujú dôležité postavenie zotepínu v zmysle novo sa vytvárajúcich terapeutických stratégií, súvisiacich s vyraďovaním starších preparátov, kde má liek so širokospektrálnym účinkom a flexibilným dávkovaním svoje miesto.

Deprese u jiných psychických onemocnění Deprese u organických duševních poruch MUDr. Richard Krombholz Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha Depresivní porucha, organický psychosyndrom (organický depresivní syndrom) a demence jsou častými psychickými poruchami ve stáří. U starých lidí trpících depresí je riziko, že budou označeni za dementní, u dementních pak, že přítomná deprese bude považována za abulii či apatii v rámci demence. Deprese často indukuje kognitivní deficit mimo rámec demence. Po depresivních příznacích musíme vždy aktivně pátrat a léčit je, i když najdeme současně kognitivní deficit. V odlišení depresivní pseudodemence od demence se ukazují jako podstatné náhlý začátek, psychiatrická anamnéza a přítomnost depresivních příznaků, zejména mikromanických myšlenkových obsahů (autoakuzace, nihilistické bludy, zdůrazňování vlastní neschopnosti). Měli bychom si vždy být vědomi kontinuity symptomů a diagnóz a léčit depresivní syndrom i při vědomí pravděpodobně


přítomných ireverzibilních kognitivních změn či již demence. Terapeuticky nevděčná je část našich pacientů léčených původně pro depresivní symptomatiku, kteří se v průběhu doby přesmyknou do demence. Léčba těchto pacientů je svízelná, dlouhodobá, bývají rezistentní na řadu antidepresiv a jsou častou příčinou frustrace lékaře z nedostatečného efektu léčby. U této skupiny pacientů se v poslední době prosazuje i do antidepresivních indikací podávání látek zpomalujících průběh demencí, jako jsou inhibitory acetylcholinesterázy. Ukazuje se, že dlouhodobé podávání těchto látek kromě ovlivnění kognice zlepšuje i náladu u dementních nemocných. U život ohrožujících (těžký negativizmus, stupor, sebepoškozující jednání) a na farmakologickou léčbu rezistentních stavů bychom neměli váhat po vyloučení kontraindikací přistoupit k elektrokonvulzivní léčbě za pečlivého monitorování psychického i somatického stavu. Samotný věk by rozhodně neměl být důvodem k vyřazení elektrokonvulzivní terapie z našeho léčebného instrumentária.

(čtvrtek / 8.11.2007 / 11.15 – 12.45 hod.)

Deprese, nebo závislost. Vejce, nebo slepice? MUDr. Sylva Racková Psychiatrická klinika FN Plzeň Depresivní porucha je velmi časté psychické onemocnění, často s periodickým průběhem (celoživotní prevalence depresivní poruchy se pohybuje v rozmezí 5 – 12 % u mužů a 9 – 26 % u žen). Ve své praxi se velmi často setkáváme s pacienty, kteří splňují diagnostická kritéria pro depresivní poruchu, ale zároveň u nich zjišťujeme abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek. Jedná se o početnou skupinu pacientů, u které je leckdy obtížné rozhodnout o účinné léčbě. Existuje řada studií, které potvrzují vysoký současný výskyt těchto dvou skupin psychických poruch. Až 25 % pacientů s depresí má v současné době prokazatelné problémy s abúzem alkoholu (škodlivé užívání, závislost). Abúzus alkoholu zhoršuje průběh depresivní poruchy, pacienti s depresí a abúzem alkoholu 4 x častěji páchají sebevraždu.


/ 5

AB S T R AK TA

druhé následují úzkostné poruchy. U obou chronicky vnímaný stres vede k jejich větší prevalenci a hraje roli při exacerbaci onemocnění.

Existuje několik hypotéz vysvětlujících (nebo pokoušejících se vysvětlit) současný výskyt depresivní poruchy a abúzu alkoholu. 1) Pacient primárně onemocní depresí, abúzus alkoholu je až sekundární (tzv. „samoléčení depresivních příznaků“). 2) U pacienta se na základě dlouhodobějšího abúzu alkoholu rozvíjí sekundárně depresivní porucha. 3) Jedná se o současnou komorbiditu depresivní poruchy a abúzu alkoholu (bez příčinné souvislosti), kdy se obě poruchy objevují zároveň. 4) Vlivem dlouhodobějšího abúzu alkoholu dochází u pacienta k řadě problémů v sociální oblasti a následně se rozvíjí reaktivní depresivní stav (v rámci poruchy přizpůsobení). Cílem tohoto sdělení je pokusit se objasnit, jakým způsobem spolu výskyt deprese a abúzu alkoholu souvisejí, jaké terapeutické možnosti máme k dispozici a jaký je jejich efekt. Má smysl léčit antidepresivy neabstinujícího pacienta? Jaká jsou rizika současného užívání psychofarmak a alkoholu? Léčíme podáváním antidepresiv i závislost?

Deprese a schizofrenie MUDr. Luboš Janů, Ph.D. MUDr. Sylva Racková Psychiatrická klinika FN Plzeň Deprese jako jedno z nejrozšířenějších onemocnění postihuje cca 10 – 15 % populace s prvním vrcholem výskytu na počátku produktivního věku člověka. Má dopady na kvalitu života, morbiditu, mortalitu a ekonomiku země. Schizofrenie je závažné devastující onemocnění, které se vyvíjí okolo nebo krátce po adolescenci a postihuje cca 1 % populace. Souvisí tyto dvě choroby? Je deprese důsledek schizofrenie? Z pohledu praktikujících psychiatrů se zajímáme o tyto souvislosti nejen z důvodu výzkumu, ale zejména z důvodů čistě praktických – jakou léčbu použít v případě výskytu depresivních symptomů u pacienta léčeného primárně pro schizofrenii. Často nasazujeme antidepresiva, ale je to správně? Máme pro to důkazy? Navíc depresivní rozlady mají destruktivní vliv na práceschopnost pacientů a brání jejich zařazení do běžného prostředí víc než symptomy pozitivní. Problémem je nejednotnost a nepřesná klasifikace depresivních rozlad při schizofrenii.

Sympozium sanoﬁ aventis

Tyto si můžeme rozdělit na několik základních skupin. Důvodem depresivních rozlad mohou být organické příčiny (somatická onemocnění), antipsychotická medikace (depresogenní potenciál je zmiňován již v počátcích éry psychofarmak, resp. byl popsán již v prvních pracích o chlorpromazinu, rozhodující je dávka antipsychotika). Může se také jednat o reakci na psychotické symptomy (jejich výskyt znamená vysokou psychickou zátěž). Často jsou depresivní symptomy zaměňovány s negativními symptomy schizofrenie (přestože souvisí s výskytem pozitivních symptomů), jejichž léčba je zcela specifická. Depresivní symptomy v rámci základních afektivních příznaků schizofrenie byly popsány již E. Bleulerem. Jejich výskyt můžeme pozorovat v akutní fázi a ve fázích pozdních (chronifikace), případně jako postpsychotickou depresi. Samostatnou jednotku ve stávající klasifikaci tvoří schizoafektivní porucha. V rámci sdělení bude odlišeno, kdy má smysl použít antidepresiva, resp. kdy je jejich účinek prokázaný, a jaké jiné terapeutické postupy můžeme využít při výskytu depresivních symptomů. Na podkladu videozáznamu bude následovat zhodnocení kazuistiky a léčebných možností na konkrétním případě.

(čtvrtek / 8. 11. 2007 / 13.45 – 14.30 hod.)

BRIDGE – Bipolar Disorder Improving Diagnosis

poznámky

AB S T R AK TA

doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. Psychiatrická klinika FN Olomouc Program Bridge je konsenzus týkající se diagnostiky, perspektiv a léčby bipolární afektivní poruchy, sestavený na základě široké mezinárodní diskuze.

6

/



MUDr. Jiří Švarc, Ph.D., MUDr. Dana Bakešová Psychiatrická léčebna Bohnice a IPVZ, Praha Nejzásadnější pro psychiatrii je právní problematika vztahující se k financování zdravotnictví a koncepci psychiatrie, neboť kvalita se odvíjí od vynaložených prostředků. Zde však budou probrána témata z běžné psychiatrické praxe. • povinná mlčenlivost v psychiatrii • oznamovací povinnosti zdravotnických pracovníků • trestní odpovědnost zdravotnických pracovníků • psychiatrické výkony a hospitalizace bez souhlasu pacienta • záchytná stanice, indikace k přijetí

• psychiatrická zdravotnická dokumentace (nové předpisy o náležitostech, archivaci a osobách oprávněných nahlížet a kopírovat) • zákonný rámec substituční léčby a léčby návykovými látkami • omezovací prostředky v psychiatrii • právní úkony a způsobilost k nim (svéprávnost) • odebrání zbraní a dokladů ve zdravotnickém zařízení • právní úskalí a zákonný rámec psychiatrických zpráv, potvrzení a posudků • základy psychiatrického posuzování v trestním řízení a v občanskoprávním řízení • ochranné léčení a ústavy zabezpečovací detence • regulační poplatky.

Internet v ordinaci psychiatra doc. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D. Psychiatrická klinika LF UK a FN, Hradec Králové Některé zajímavé internetové adresy: www.solen.cz Časopis Psychiatrie pro praxi – lze vyhledávat plné verze článků v archivu, rovněž články zasílat k otištění dle Pokynů pro autory. Pro psychiatra mohou být zajímavé také jiné časopisy – Neurologie pro praxi, Klinická farmakologie a farmacie. http://www.tandf.co.uk /journals/ titles/13651501.asp International Journal of Psychiatry in Clinical Practice – vychází 4x za rok – IF 0,495. Časopis obdobného zaměření jako Psychiatrie pro praxi, ale na mezinárodní úrovni. http://www.clsjep.cz/nts/casop/psychiatrie/psychiatrie.asp


(čtvrtek / 8. 11. 2007 / 14.30 – 15.15 hod.)

I kdyby někdo kompletně znal platné zdravotnické právo (tisíce předpisů), není schopen anticipovat případný výklad soudu. Problematická je i častá protichůdnost zákonů. Např. na jedné straně je trestné neposkytnout zdravotnickou pomoc, na druhé straně je trestné omezovat osobní svobodu. Podle vládního návrhu zákonů o stabilizaci veřejných rozpočtů dokonce hrozí pokuta 50 000 Kč zdravotnickému zařízení, které poskytne lékařskou péči, a nevybere přitom regulační poplatek. Zároveň máme povinnost zachovat mlčenlivost o všem, co se dozvíme v souvislosti se svým povoláním (porušení je trestným činem neoprávněného nakládání s osobními údaji), na druhé straně máme desítky ohlašovacích povinností dle mnohých nesourodých zákonů a vyhlášek.

(čtvrtek / 8. 11. 2007 / 15.30 – 16.00 hod.)

Česká a Slovenská psychiatrie – lze vyhledávat články v archivu.

Evropských psychiatrů). Pozvánka na konferenci v Lázních Jeseník 2008.

http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/Index.htm Časopis Psychiatrie – bohužel stránky jsou málo udržované.

http://www.ambulantnipsychiatrie.cz/ Begin.aspx Sdružení ambulantních psychiatrů. Bohužel stránky jsou zastaralé.

http://www.ceskapsychiatrie.cz/Cz/ News.aspx?MenuItemId=1 Psychiatrická společnost ČLS JEP. Jsou zde informace o schůzích PS ČLS JEP, zasedáních výboru, odborných akcích, zejména XIV. World Congress of Psychiatry, který bude v Praze v roce 2008. Rovněž Doporučené postupy psychiatrické péče – PDF verze. http://www.cnps.cz/ Česká neuropsychofarmakologická společnost. Zajímavé odkazy na časopisy, např. The Lancet. Pozvánka na 16. kongres AEP Nice 2008 (prof. Höschl je prezidentem Asociace

http://www.wfsbp.org/ WFSBP – Světová federace Společností biologické psychiatrie. Jsou zde různá terapeutická vodítka (Treatment Guidelines) u duševních poruch. http://www.psych.org/ American Psychiatric Association. Opět terapeutická vodítka duševních poruch (Psychiatric practice – Practice Guidelines). http://archpsyc.ama-assn.org/ Archives of General Psychiatry Jedná se o časopis s nejvyšším impakt faktorem v oboru psychiatrie 13,936. Jsou zde abstrakty článků.


/ 7

AB S T R AK TA

Právní problematika v psychiatrii

http://ajp.psychiatryonline.org/archive/ index.dtl The American Journal of Psychiatry. Další slavný časopis našeho oboru, lze vyhledávat různé abstrakty. Je tam i první číslo z července 1844. http://bjp.rcpsych.org/ The British Journal of Psychiatry. Lze vyhledávat abstrakty. http://www4.infotrieve.com/newmedline/ search.asp MEDLINE Základní pomůcka vědecky pracujícího psychiatra. Dle klíčových slov lze vyhledávat články. http://www.cochrane.org/reviews/ Cochrane database. Obsahuje nejvýznamnější vědecké důkazy v našem oboru. Abstrakta jsou k nahlédnutí zdarma. http://www.amazon.com/ Vyhledávání odborných i jiných knih. Lze je pak koupit přímo přes tyto stránky nebo pomocí české firmy Starman Bohemia. http://bohemia.starman.net/cz/home.aspx http://www.google.cz/ Google – skvělý internetový vyhledávač, lze využít při hledání odborné literatury na webu.

Může pomoci i při diagnostice atypických duševních poruch. http://www.vesmirni-lide.cz/ Stránky pro odlehčení tématu – jedná se o systém bludů nebo rafinovaný podvod? http://www.jobsin.co.uk/ Omrzela Vás práce v ČR a chcete mít plat 60 000 liber ročně? Klikněte sem!

Medikus + - internetové stránky pro lékaře Ing. Markéta Půlkrábková MUDr. Tomáš Šebek Ing. Rudolf Ringelhán MeDitorial, s.r.o., Praha Medikus jsou internetové stránky určené lékařům všech specializací s vlastní ambulantní praxí. Je to prezentace ordinace lékaře na internetu, určená všem pacietům a lidem, kteří mají o tyto informace zájem. Možnost komunikovat přes internet má doma každý třetí občan ČR starší 18 let. Stále přibývá lidí, kteří mají zájem si na internetu hledat informace o zdraví a svém lékaři. A právě na tyto potřeby jsme zareagovali vytvořením projektu Medikus. V rámci tohoto projektu nabízíme všem lékařům vytvoření a správu jejich on-line ordinace, zdarma užívání domény třetího řádu, zpracování

loga, obrázků a veškerých fotografií, zpracování prvotních textů, vytvoření zabezpečeného přístupu pro vlastní správu prezentace, výběr z databáze odborných článků, statistiky návštěvnosti a nezbytnou telefonickou nebo on-line podporu. Mimo samozřejmých statických informací jako jsou specializace, kontaktní údaje, ordinační doba, vybavení a další nejsou výjimkou ani speciality na přání, jako jsou např. on-line kalkulačky, formulář k objednání pacientů přímo ze stránek apod. Stránky lékařům vytváříme do tří pracovních dnů. Velmi oblíbenou se stala i fotogalerie, která lékaři nabízí možnost představit pacientům prostředí, ve kterém se ordinace nachází, ordinaci samotnou, její vybavení a personál. Velkou výhodou celé prezentace je její uživatelsky velmi přátelský administrační systém, který si v případě zájmu může obsluhovat každý lékař sám. V rámci služby nabízíme všem lékařům zaškolení. Výsledkem naší práce jsou desítky spokojených lékařů, kteří již plně využívají všech nabízených výhod a těší se spokojenosti svých pacientů, kterým mohou nabídnout moderní formou vždy aktuální informace z ordinace. Doporučení pro praxi: hodnota internetové prezentace je trvalá, přístupná kdykoliv a ze všech míst ČR i mimo, pomocí interaktivit lze získat zpětnou vazbu od pacientů, nabízí vždy aktuální informace, množství vložených informací je téměř neomezené, je to moderní vizitka lékaře a prezentace vlastních služeb v souladu se zákonem.

AB S T R AK TA

poznámky

8

/



(čtvrtek / 8. 11. 2007 / 16.05 – 18.00 hod.)

Nové možnosti léčby ADHD MUDr. Michal Goetz Dětská psychiatrická klinika, 2. LF UK FN Motol, Praha Porucha s deficitem pozornosti a hyperaktivitou (Attention Deficit/Hyperactivity Disorder, ADHD) patří mezi nejčastější onemocnění v dětské psychiatrii. Podle reprezentativních průřezových studiích jí trpí 5 – 10 % školních dětí. Jedná se o biologicky podmíněnou neurovývojovu poruchu, která má tendenci k dlouhodobému průběhu a závažně ovlivňuje kvalitu života nejen postiženého dítěte, ale celé rodiny. Léčba ADHD má zahrnovat edukaci, farmakoterapii a psychoterapeutické intervence. Vzhledem k tomu, že symptomy ADHD narušují výkon pacienta téměř ve všech denních aktivitách, je pro léčbu velmi výhodné mít k dispozici preparáty, které poskytnou celodenní efekt, ale pokud možno nebudou dítě a rodinu zatěžovat podáváním léku vícekrát za den. V České republice se od dubna 2007 naše terapeutické možnosti rozšířily o preparát atomoxetin (Strattera), který nepatří do skupiny stimulancií, takže jeho preskripce není vázána na speciální recept. Jedná se o vysoce selektivní inhibitor zpětného vychytávání noradrenalinu, který nepřímo ovlivňuje i systém dopaminergní. Zvýšení koncentrace noradrenalinu a dopaminu v prefrontálním kortexu a noradrenalinu v bazálních gangliích se v souladu se současnou neurobiologickou hypotézou ADHD považuje za vysvětlení účinku atomoxetinu a také jeho odlišností od stimulancií. Na rozdíl od nich atomoxetin nezvyšuje dopaminergní aktivitu v podkorových strukturách, a tím nepodporuje vznik nebo zhoršení tiků a syndromu závislosti. Mezi nejčastější nežádoucí účinky atomoxetinu patří bolesti břicha, zvracení a snížení chuti k jídlu. Tyto účinky jsou obvykle přechodné. Dle dostupných studií postačuje pro dosažení celodenního efektu podávat lék jednou denně, nejčastěji ráno. Nástup účinku se dostavuje s odstupem několika týdnů od zahájení terapie. Dávka se postupně titruje pomocí startovacích balení na doporučených 1,2 mg/kg/den, léčeny mohou být děti již od 6 let.


ADHD a stimulancia v ambulantní praxi doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc. Soukromá psychiatrická ambulance, Olomouc V posledních dekádách se mění skladba našich ambulantních pacientů, což souvisí s vývojem naší společnosti a je odrazem psychosociálních změn. Reprezentantem nemocí, jejichž zastoupení je v současné klinické praxi velmi časté, je skupina hyperkinetických poruch. Změnila se diagnostika, terminologie, léčba. Nezměnili se pacienti, jejichž včasná léčba může zabránit rozvoji následných nemocí. Termín „hyperkinetická porucha“ /MKN 10/, je běžně v praxi označován zkratkou ADHD /Attention Deficit Hyperactivity Disorder – DSM-IV/. Akceptovat existenci této poruchy je někdy obtížné jak pro rodiče, tak pro učitele. Cílem je shrnout současné znalosti, které o nemoci máme - v oblasti příčin, diagnostiky, terapie i prognózy. Snahou autorky je akcentovat základní kroky v léčbě, které vycházejí z doporučených postupů a odrážejí její vlastní desetiletou klinickou zkušenost s podáváním stimulancií v praxi. Ačkoli máme vymezené diagnostické jednotky a víme, jak léčit děti školního věku, které mají projevy ADHD, neznamená to, že všem dokážeme pomoci. Někdy přicházejí k léčbě až pro poruchy následné, jindy přicházejí stigmatizované už z předškolních zařízení. Nedostatek léků vhodných pro děti předškolního věku, nedostatek informací a nakonec i odborníků způsobuje, že jsou problémy spojené s ADHD diagnostikovány méně často, než by bylo odpovídající. Není ani jasné, jak dlouho by měly být léky dětem preskribovány, což zhoršuje spolupráci. Práce s rodinou a školou by měla být samozřejmostí. Závěr: 1. ADHD má neurobiologický podklad, ale její důsledky ovlivňují i faktory společenské. 2. ADHD může vést ke komplikacím, které mohou zhoršit kvalitu života jedince v dospělosti. 3. Včasná a přesná diagnostika, stejně jako odpovídající léčba, mohou mít preventivní dosah (mohou zabránit vzniku komplikací). 4. Od sedativně působících léků – ke stimulanciím.

5. Alternativní postupy, které jsou líbivými a rodiči někdy upřednostňovanými návrhy, nemají odpovídající vědecké vysvětlení jejich působení, jejich reálná účinnost prověřena nebyla. 6. Psychoedukace rodiny je nezbytnou součástí léčby, stejně i spolupráce se školou.

Separační úzkostná porucha v dětství – školní fobie, nebo fobie ze školy? MUDr. Jiří Koutek Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Docházka do školy je základní „pracovní činností“ dítěte. Má svůj význam jak ve vzdělávacím procesu, tak i v socializaci dítěte. Odmítání školy, se kterým se někdy setkáváme, může být prvním příznakem řady duševních poruch specifických pro dětský věk. Neschopnost dítěte docházet do školy se nejčastěji projevuje tzv. školní fobií. Dítě verbalizuje obavu ze školy, strach ze selhání, z vrstevníků. Za těmito obtížemi se může skrývat více problémů. Často jde o separační úzkostnou poruchu v dětství. Tato diagnóza, která se poprvé objevuje v 10. revizi MKN, se projevuje zejména obtížným odlučováním od emočně nejbližší osoby, často matky. Neschopnost separace se pak projeví neschopností docházky do školy. Jiným typem obtíží může být skutečně chorobný strach ze školního selhání, bez přítomné separační problematiky. Pro tento typ se hodí spíše název fobie ze školy. Oba typy úzkostné poruchy lze odlišit jednak pečlivým anamnestickým rozborem vývoje dítěte, jednak vlastním vyšetřením. Kromě těchto dvou poruch je nejčastějším důvodem odmítání školy záškoláctví, které lze zařadit mezi poruchy chování ve školním věku. Zatímco dítě se separační úzkostnou poruchou nebo fobií ze školy svou neschopnost jít do školy netají a je z ní nešťastné, záškolák se snaží svou absenci ve škole utajit, zajistit si omluvenku a chvíle „za školou“ si příjemně užívá. Kromě uvedených poruch musíme při obtížích v docházce do školy diferenciálně diagnosticky uvažovat ještě o generalizované úzkostné poruše, panické poruše, somatoformní poruše, depresi, případně o incipientní schizofrenii. Doporučení pro praxi: 1. Neschopnost docházky do školy může být prvním příznakem duševní poruchy v dětském věku.


/ 9

AB S T R AK TA

Pedopsychiatrie

2. Důležitá je diferenciálně diagnostická rozvaha mezi separační úzkostnou poruchou v dětství (tzv. školní fobií) a fobickou úzkostnou poruchou (fobií ze školy). 3. V úvahu přichází též záškoláctví jako porucha chování, případně další onemocnění, jako je deprese, počínající psychotická porucha apod. 3. Je indikováno pedopsychiatrické vyšetření, které stanoví diagnózu a umožní sestavit individuální terapeutický plán.

Léčba poruch příjmu potravy s využitím nových komunikačních technologií MUDr. Petra Uhlíková Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Praha Technologické inovace v komunikaci umožňují rozšíření běžných způsobů terapeutické péče o pacienty s poruchami příjmu potravy. V za-

hraničí jsou stále častěji používány automatické počítačové programy, které jsou využívány k monitorování jídelního režimu, sebekontrole pomocí automatické zpětné vazby a mohou nahradit běžné písemné deníkové monitorování režimu. Využití internetu (chat, e-mail) a mobilních telefonů (krátké textové zprávy) rozšiřuje možnosti kontaktů s terapeutem zejména v oblastech, kde není dostatek specializovaných pracovišť. On line programy pro léčbu poruch příjmu potravy a obezity, založené na kognitivně behaviorální terapii, se používají ve dvou formách: jako diskuzní chaty v rámci svépomocných skupin nebo automatické programy poskytující zpětnou vazbu. V našich podmínkách zatím tyto automatické programy nejsou k dispozici, ale komunikační technologie lze účinně využít jako doplněk klasické kognitivně behaviorální terapie. Na našem pracovišti využíváme e-mail ke kontrole jídelních deníků a ve dvou případech jako součást péče o neslyšící pacientky.

Gerontopsychiatrie Antipsychotika ve vyšším věku

AB S T R AK TA

MUDr. Klára Látalová, Ph.D. Psychiatrická klinika FN Olomouc Počet pacientů vyššího věku (nad 65 let), kteří jsou léčeni antipsychotiky, není zanedbatelný. Tuto skupinu tvoří nejen pacienti s onemocněním schizofrenního okruhu nebo s poruchou efektivity, ale i stále rostoucí skupina pacientů trpících psychickou poruchou vzniklou na tzv. organickém podkladě. Antipsychotika se u těchto pacientů stávají běžně předepisovaným léčivem. Některá z antipsychotik však mohou svůj přínos ve stáří ztrácet. Jiná jsou ve vyšším věku potenciálně nevhodná pro větší riziko rozvoje nežádoucích účinků. Je to především dáno změnami stárnoucího organizmu, výskytem přidružených somatických onemocnění, užíváním většího počtu léků apod. V současnosti máme k dispozici celou řadu antipsychotik první i druhé generace. Obě tyto skupiny antipsychotik jsou limitovány profilem svých nežádoucích účinků. Antipsychotika první generace častěji vedou ke vzniku nežádoucích extrapyramidových příznaků, přičemž

10 /

E-mailová komunikace je jako součást terapie jasně definovaná, je nutné předem stanovit pravidla. Určujeme četnost korespondence, její obsah je ohraničen pouze na jídelní deník a je předem určeno, že tento způsob nelze využívat ke krizové intervenci. Podmínkou této nadstandardní péče, která při neexistenci automatických programů vyžaduje osobní účast terapeuta, je dodržování dohodnutých pravidel zejména ze strany pacientky a podmiňujeme jí dobrou spoluprácí na celkové léčbě. Výhody jsou především v možnosti poskytovat bezprostřední zpětnou vazbu, častěji kontrolovat jídelníček bez nutné osobní účasti pacientky, specifickou pozitivní zkušeností je léčba neslyšících pacientek, kde počítačové technologie kompenzují komunikační bariéru. Klinické studie ukazují, že tato součást léčby je přínosná pro pacienty i pro terapeuty. Otázkou zůstává nevyřešený právní rámec takové léčby, zejména způsob jejího dokumentování.

(pátek / 9. 11. 2007 / 9.00 – 10.30 hod.)

riziko s věkem pacientů několikanásobně stoupá. V současné době jsou v léčbě starších pacientů preferována antipsychotika druhé generace, i když ani ta nejsou ideální ve všech směrech. U některých z nich jsou dobře známé nepříznivé metabolické účinky, ovlivnění hmotnosti, prolaktinu, QT intervalu aj. Přesto při vhodném výběru farmaka a podmínek dobré znalosti tělesné kondice pacienta jsou antipsychotika druhé generace prostředky účinné a dobře tolerované léčby.

Terapie demence doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. Psychiatrická klinika FN Olomouc Jde o interaktivní sdělení, formou otázek, odpovědí a diskuze budou hodnoceny a tříbeny znalosti o léčbě, diagnostice a úskalích demencí.

Deprese seniorů MUDr. Radim Kubínek, Psychiatrická klinika FN Olomouc


Deprese seniorů je závažným život ohrožujícím interdisciplinárním onemocněním. U geriatrických pacientů je často poddiagnostikována. Jednak proto, že je pokládána nesprávně za proces fyziologického stárnutí, jednak také, že u starších pacientů často naplňuje kritéria plně rozvinuté depresivní fáze. Zpravidla bývá maskována subjektivními polymorfními stesky na somatické zdraví, které často směrují nemocného spíše k praktickým lékařům a jsou předmětem opakovaných a zvykle potíže nevysvětlujících vyšetření. Každá deprese by u starších pacientů měla být adekvátně léčená, čímž dochází jednak ke zlepšení kvality života nemocného, ale také ke zlepšení prognózy mnoha dalších onemocnění, pro které je deprese nezávislým rizikovým faktorem. Volba antidepresiva je u starších pacientů zásadní a vychází z farmakokinetických odlišností. Prozatím nejlepší zkušenosti jsou s některými preparáty ze skupiny SSRI, s výhodou lze však užít i léků z jiných skupin, což dokládají poznatky ze sledování milnacipranu u depresí v seniu, jež v rámci přednášky zazní.


Novinky v léčbě BAP Novinky a trendy v léčbě manické epizody BAP MUDr. Jaromír Hons Abstrakt nedodán.

Novinky a trendy v léčbě depresivní epizody BAP MUDr. Erik Herman doc. MUDr. Jiří Hovorka, Ph.D. Psychiatrická ambulance Praha 6 Psychiatrická klinika 1. LF UK Praha Neurologické oddělení a Neuropsychiatrické centrum Nemocnice Na Františku Praha Neurochirurgická klinika 1. LF UK Praha

AB S T R AK TA

Bipolární afektivní porucha zásadním způsobem ovlivňuje život nemocného i jeho rodiny. Včasná diagnostika a léčba mají zásadní vliv na vývoj života pacienta. V současné době je kladen velký důraz na zhodnocení individuálního vzorce periodické poruchy nálady pro daného pacienta a časné zachycení nových epizod. Cílem léčby není pouze terapie jednotlivých epizod, ale především profylaxe epizod budoucích, zásadou je podávání stabilizátorů nálady v průběhu léčby všech epizod. Farmakoterapie depresivní epizody bipolární afektivní poruchy Léčbu lze dělit na akutní s cílem dosažení plné remise a adekvátního fungování, na kterou navazuje pokračovací léčba s cílem zabránit relapsu a přesmyku a udržovací (profylaktická) s cílem prevence rozvoje nových epizod. V každé fázi BP by měl být podáván stabilizátor nálady, který má antimanický a/nebo antidepresivní účinek, neindukuje manické či depresivní epizody a má účinek profylaktický. Mezi stabilizátory nálady se zařazují: lithium, valproáty, karbamazepin a v různé míře atypická antipsychotika. Zásady pro farmakoterapii depresivní epizody: 1. Podávání samotného antidepresiva bez současného podávání stabilizátoru nálady se nedoporučuje. 2. Z antidepresiv jsou vhodná především SSRI, bupropion a venlafaxin, za rizi-

12 /

(pátek / 9. 11. 2007 / 10.45 – 12.15 hod.)

ková z hlediska přesmyku do hypo/ mánie se pokládají tricyklická antidepresiva a IMAO. 3. K vysazení antidepresiva by mělo dojít co nejdříve po dosažení remise, vyjma pacientů, u kterých po vysazení antidepresiva v minulosti vedlo k časnému relapsu depresivní epizody bipolární afektivní poruchy. Psychoterapeutické přístupy Primárními cíly psychoterapeutické léčby jsou snížení reziduální symptomatologie a psychické nepohody, zlepšení psychosociálního fungování mezi epizodami a snížení frekvence a závažnosti budoucích epizod. Psychoterapie je důležitým doplňkem léčby bipolární poruchy. V akutní fázi neovlivní výsledky farmakoterapie, avšak krizová intervence a podpůrná psychoterapie mohou pomoci pacientovi a rodině překonat ambivalenci k lékům a hospitalizaci. Léčba zaměřená na rodinu Rodinně zaměřená behaviorální terapie (psychoedukace, nácvik sociálních dovedností a nácvik řešení problémů) vedla ke snížení počtu relapsů deprese. Největší význam měla tato léčba pro pacienty z rodin s vysokou emoční expresivitou. Rodinně zaměřená psychoedukativní psychoterapie je účinnější než samotná individuální psychoedukace. Interpersonální terapie a léčba sociálních rytmů Pozorování, že pacienti s BP jsou méně emočně labilní, pokud udržují pravidelné vzorce denní aktivity (včetně spánku, jídla, tělesné a sociální aktivity), vedlo k vytvoření formalizovaného psychoterapeutického přístupu nazývaného interpersonální terapie a terapie sociálních rytmů. Při kombinaci s farmakoterapií významně zlepšuje životní styl a snižuje počet relapsů. Monitorování prodromálních symptomů – v randomizované kontrolované studii vedlo ke snížení počtu manických epizod, hospitalizací a lepšímu fungování v práci i v rodině. Kognitivně behaviorální terapie – hlavní cílovou skupinou jsou pacienti v remisi poruchy, které učí dovednostem, jak snížit svou zranitelnost pro riziko dalších recidiv. Studie prokazují oproti kontrolám snížení symptomatologie, zvýšení kompliance, snížení počtu a zkrácení


epizod, relapsů a zlepšení sociálního fungování a menší počet hospitalizací. Podpořeno výzkumným záměrem: Patofyziologie neuropsychiatrických onemocnění a její klinická aplikace VZ 0021620816.

Novinky a trendy v profylaktické léčbě BAP MUDr. Pavel Doubek Psychiatrická klinika, VFN Praha Udržovací a profylaktická léčba pacientů s bipolární afektivní poruchou (BAP) má několik cílů. Jedná se o prevenci relapsu, léčbu subsyndromálních příznaků, snížení rizika suicidia, snížení frekvence cyklování fází, léčbu emoční nestability a zlepšení celkového psychosociálního fungování. Udržovací léčba je obecně doporučována již po první prodělané manické epizodě, zvláště je-li přítomna pozitivní rodinná anamnéza pro poruchu nálady, respektive pro BAP. Pro strategii léčby je důležitý typ poslední prodělané epizody a převažující typ epizod. V profylaktické léčbě má nezastupitelnou pozici lithium. Lithium je účinnější v prevenci manické epizody než v prevenci epizody depresivní. Významná a jedinečná je rovněž jeho schopnost zabránit suicidálnímu jednání. Lithium je méně účinné u rychlého cyklování epizod BAP. Rychlé vysazení lithia vede k vysokému riziku nové epizody, proto by mělo být vysazováno postupně. Účinnost valproátu v profylaktické léčbě byla potvrzena ve dvojitě slepé studii, kdy méně pacientů léčených valproátem předčasně ukončilo léčbu včetně ukončení pro relaps deprese než na placebu a méně pro vedlejší účinky než na lithiu. V další dvojitě slepé studii byla zjištěna stejná účinnost valproátu a olanzapinu. Při dlouhodobějším profylaktickém podávání se obvykle užívají nižší hladiny než v léčbě mánie. Tři randomizované kontrolované studie dokládají účinnost lamotriginu v udržovací léčbě BAP. Bylo zjištěno, že lamotrigin je účinnější než placebo v prodloužení času do intervence pro jakoukoliv epizodu a pro depresivní epizodu, ne pro manickou epizodu. Karbamazepin je užíván jako první alternativa u nemocných, kteří nereagovali nebo


Sympozium Pﬁzer

Pokud byli pacienti léčeni kombinací dvou MS (valproát, lithium), bylo pozorováno signifikantně méně relapsů než u lithia, ale také 2 x více vedlejších nežádoucích účinků, účinnost byla také prokázána u kombinace lithium a karbamazepin. Další otevřené studie ukazují profylaktický efekt přídatné léčby phenytoinem, oxkarbazepinem, topiramatem nebo gabapentinem. V randomizované kontrolované studii prodlužovaly omega-3-mastné nenasycené kyseliny dobu remise v porovnání s placebem.

(pátek / 9. 11. 2007 / 12.15 – 12.35 hod.)

Ziprasidon – některé vlastní zkušenosti v léčbě BAP a schizofrenie

poznámky

doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. Psychiatrická klinika FN Olomouc Sdělení prezentuje aktuální poznatky v indikacích ziprasidonu v léčbě schizofrenie a BAP. Je doplněno praktickými poznatky z Kliniky psychiatrie v Olomouci.



/ 13

AB S T R AK TA

lované studii, že byl stejně účinný jako valproát nebo lithium v prodloužení doby remise BAP. Při využití kombinace antipsychotik a stabilizátorů nálady (MS) byla v jedné studii nalezena vyšší účinnost kombinace léčby flupenthixolem s lithiem proti monoterapii lithiem. V další dvojitě slepé kontrolované studii bylo na kombinaci olanzapinu a MS (valproát, lithium) pozorováno signifikantně méně relapsů, hlavně manických epizod, než na monoterapii MS. V otevřené studii vedla kombinace risperidonu nebo quetiapinu s MS k dalšímu zlepšení.

netolerovali lithium (zvlášť v Evropě nebo Japonsku). Na základě 14 kontrolovaných nebo částečně kontrolovaných studií byla profylaktická odpověď 63 %, což je podobné jako u lithia, a efekt byl stejný v prevenci depresivních i manických epizod. Karbamazepin může mít lepší profylaktický účinek než lithium u pacientů s atypickou mánií (s náladou inkongruentní příznaky). Z atypických antipsychotik je nejvíce využíván v profylaktické léčbě BAP olanzapin, u kterého bylo zjištěno ve dvojitě slepé kontro-

Léčba schizofrenie – více než antipsychotika Spokojenost nemocných s léčbou antipsychotiky MUDr. Jiří Masopust Psychiatrická klinika LF UK a FN, Hradec Králové Dlouhodobá léčba antipsychotiky u pacientů se schizofrenií výrazně snižuje frekvenci relapsů. Jedním z klíčových faktorů je spolupráce nemocných při léčbě. Faktory ovlivňující spolupráci souvisejí se samotným pacientem (věk, psychopatologie, kognitivní postižení), s jeho prostředím (sociální postavení a finanční situace) nebo s léčbou (vztah lékař – pacient, délka trvání léčby, velikost dávky, polypragmazie a nežádoucí účinky). Z nežádoucích účinků negativně ovlivňují postoj k medikaci sedace, neuroleptická dysforie, akathizie, sexuální dysfunkce a nárůst hmotnosti. Spolupráce při užívání léků je ovlivňována subjektivním prožíváním léčby pacientem. Subjektivní spokojenost s léčbou lze měřit dotazníkem SWN (Subjective Well-being under Neuroleptics scale), postoje k farmakologické léčbě jsou obvykle zjišťovány dotazníkem DAI (Drug Attitude Inventory). Spokojenost s terapií a spolupráce při léčbě jsou důležitými předpoklady pro dosažení remise. Ukazuje se, že spokojenější jsou pacienti léčení monoterapií antipsychotiky v minimálních účinných dávkách než při podávání kombinací a vysokých dávek.

AB S T R AK TA

Psychoterapie a socioterapie psychoticky nemocných jako doplněk farmakoterapie Mgr. Martin Šťastný Denní stacionář Psychiatrické léčebny v Jihlavě, Jihlava

14

/

Příspěvek shrnuje desetileté zkušenosti v psychosociální rehabilitaci u dlouhodobě duševně nemocných, kteří trpí poruchami převážně z diagnostických okruhů F.2 a F.3. V těchto diagnostických kategoriích je základní intervencí biologická terapie s nutností dlouhodobého užívání léků. Zkušenosti i výzkumy však poukazují na široké spektrum potřeb dlouhodobě duševně nemocných, které jsou frustrovány. Psychoterapie má v tomto případě dvě základní funkce: léčebnou (zaměření na management stresu, psychickou podporu, zaměření a zvládání běžných životních nároků) a definující okruhy potřeb (management potřeb) se zaměřením na stanovení míry kvality života. Rozvinutím tohoto přístupu je pak možnost rehabilitovat v přirozeném prostředí formou komunitní péče se zaměřením na prevenci sociální exkluze a izolace. V příspěvku jsou pak shrnuty základní faktory potřebné pro úspěšnou rehabilitaci duševně nemocných, konkrétní metody práce a propojení se systémem psychiatrické péče.

Možnosti rehabilitace kognitivních funkcí u psychiatrických pacientů (se schizofrenním onemocněním) Mgr. Petra Navrátilová Psychiatrická klinika FN a LF MU Brno Narušení kognitivních funkcí, kognitivní deficit, tvoří jádrový příznak schizofrenie. Je to rozměr onemocnění, který se objevuje u velkého počtu pacientů. Částečně přetrvává po odeznění ostatních příznaků onemocnění, má tendenci zhoršovat se s progresí onemocnění a je obtížně ovlivnitelný farmakoterapií.


(pátek / 9. 11. 2007 / 13.30 – 15.00 hod.)

Dává se do souvislosti zejména se sociálním a pracovním selháváním pacientů. Je proto důležité zaměřit se na něj v klinické praxi. Ukazuje se, že vhodnou intervencí je možné kognitivní deficit a jeho projevy zmírňovat. Kognitivní rehabilitace používá škálu různých postupů s cílem napravit nebo mírnit kognitivní deficit. Snaží se posílit kognitivní fungování jedinců. Shrnujeme možnosti ovlivnění kognitivního deficitu u pacientů se schizofrenií prostřednictvím kognitivní rehabilitace v našich podmínkách. Tato rehabilitace může mít podobu komplexních a cílených postupů, které mají ověřený efekt a přínos. V našich podmínkách jsou však prováděny spíše ojediněle. Zmiňujeme dále možnost počítačově asistované rehabilitace. Popisujeme postupy nespecifické intervence, která může být vhodná i pro použití v ambulantní praxi. Klademe důraz na zohledňování kognitivního deficitu v klinické praxi a na podporu intervenčních postupů vedoucích k jeho mírnění. Praktické shrnutí: 1. Sledovat výskyt kognitivního deficitu u pacientů se schizofrenním onemocněním. 2. Zjistit, zda a jakým způsobem zasahuje kognitivní deficit do sociálních kompetencí pacienta. 3. Informovat pacienta o povaze kognitivních potíží. 4. Zahájit intervenci ve formě doporučení, nabídek nespecifických postupů nápravy, nebo cíleného a komplexního programu.


ORIEN TAČ NÍ PL ÁNEK



/ 15

IV. ROČNÍK KONFERENCE AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ

Recommend Documents