ITI Ostravské aglomerace Vymezení území Ostravské aglomerace
Ostrava 2015
Vymezení Ostravské aglomerace (ITI územního celku) Petr Kladivo*, Pavel Ptáček*, Pavel Roubínek* * Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci, 17. listopadu 12, 771 46 Olomouc
Obsah: 1. Historické přístupy k vymezování aglomerací s přihlédnutím k prostoru Moravskoslezského kraje 2. Tradiční teoretické přístupy k vymezování aglomerací s aplikací na prostor Moravskoslezského kraje 2.1 Úvod 2.2 Fyzicko-geografické poměry a potenciál aglomerace 2.3 Územní koncentrace obyvatelstva 2.4 Areály maximálního zalidnění 2.5 Shrnutí výsledků aplikace tradičních teoretických přístupů k vymezování aglomerací (v rámci Moravskoslezského kraje) 2.6 Analýza sociálně-geografické regionalizace 3. Metodický postup vymezení Ostravské aglomerace na základě reálných prostorových interakcí 3.1 Úvod 3.2 Definice center 3.3 Vymezení provedeme na základě denních funkčních prostorových vazeb (interakcí obec vs. jádro) 3.4 Diskuse k průběžným výsledkům 4. Zohlednění kvalitativních ukazatelů 4.1 High-tech zpracovatelský průmysl a high-tech služby 4.2 Průnik strategických dokumentů s vymezením území aglomerace 4.3 Korekce počtu center 4.4 Definitivní vymezení, zónování 5. Závěr
1
1. Historické přístupy k vymezování aglomerací s přihlédnutím k prostoru Moravskoslezského kraje
Koncem 60. let minulého století byla pociťována neúplnost a statičnost v řešení otázek osídlení a urbanizace v českých zemích. První prací, která se pokusila řešit tyto problémy v celorepublikovém měřítku, byla studie, kterou začal zpracovávat Terplan Praha od roku 1972. Usnesením č. 4 z roku 1976 schválila vláda Zásady urbanizace a dlouhodobého vývoje osídlení ČSR, které obsahovaly jmenovitý výběr 12 sídelních regionálních aglomerací a 22 významných center osídlení. Začátkem 80. let došlo ke sjednocení a upravení koncepcí osídlení pro ČSR a SSR. Podle krajských koncepcí urbanizace a osídlení v ČSR, které byly schváleny usnesením vlády č. 26 z roku 1983, bylo vymezeno 11 sídelních regionálních aglomerací jako hlavních těžišť ekonomického a sociálního rozvoje s 25 jádrovými městy a 44 přidruženými centry. Dále bylo vymezeno 23 městských regionů s 24 jádrovými městy a 12 přidruženými centry – obr. 1 (Matoušek, 1986). Takto vyznačená centra osídlení značně ovlivňovala územní rozvoj až do roku 1993, kdy byla příslušná usnesení vlády definitivně zrušena (Pileček a kol, 2011). Vymezení sídelních regionálních aglomerací bylo v těchto letech provedeno podle pracovního sepětí sídel SRA (dojížďka za prací), ekonomického profilu území (podíl primárního sektoru), a hustoty zalidnění sledovaného území a dále s ohledem na územně plánovací kritéria (možnosti plošných rezerv rozvoje, možnosti vytváření kvalitních systémů technické infrastruktury). (Musil, Ryšavý, Velíšková, 1984).
Obr. 1: Vymezení sídelní a regionálních aglomerací podle usnesení vlády ČSR č. 26/1983 ke zprávě o krajských koncepcích urbanizace a vývoje osídlení v ČSR
2
Kritérií, podle kterých se dají vymezit aglomerovaná území je mnoho. Rozsah výsledného vymezeného území záleží pak na tom, jaká kritéria se zvolí. Vymezení aglomerace je tedy vždy do jisté míry subjektivní. Kritéria pro vymezování aglomerace lze rozdělit na funkční a správní. Funkční kritéria mohou být urbanistická (jako jsou kompaktnost a hustota zástavby) nebo demografická (počet obyvatel, hustota zalidnění, zaměstnanost v zemědělství, dojížďka do zaměstnání apod.) (Ježek, 2004). Mezi další funkční kritéria pro vymezení aglomerace lze zařadit:
zaměstnanost ve službách,
frekvence autobusové dopravy,
dosah městské hromadné dopravy,
podíl zemědělských ploch,
podíl zastavěných ploch,
počet obyvatel na hektar zastavěné plochy.
Správní vymezení neodpovídá vždy skutečnému stavu, ale často se používá. Statistické údaje odpovídající takto vymezenému území jsou snadno dostupné a dobře se s nimi pracuje. V současnosti lze aglomerace vymezit na základě těchto správních územních jednotek:
okresy,
správní obvody obcí s rozšířenou působností,
správní obvody obcí s pověřeným obecným úřadem.
Vymezení aglomerace podle okresů patří v České republice k nejčastějším způsobům, jak jednoduše a rychle vymezit požadovanou aglomeraci. Tato metodika byla v zásadě uplatněna již při předchozích přístupech k vymezování Ostravské aglomerace. V jejím širším vymezování (mj. i pro potřeby definování území ITI) byla využita metodika Evropského statistického úřadu (Eurostatu), který definoval pojem Larger Urban Zones (LUZ). V České republice jsou Larger UrbanZones svými charakteristikami v souladu s tzv. funkčními městskými regiony. Ty jsou vymezeny na základě existující intenzivní dojížďky do center osídlení z části jejich zázemí, která je s centry spjata intenzivními funkčními vazbami. Kvůli zajištění dostupnosti dat bylo vymezení území Larger Urban Zones zjednodušeno v souladu se specifickou situací každého státu, v ČR na úroveň území okresů (územní statistická jednotka LAU 1).
3
Obr. 2: Larger Urban Zone Ostrava
Vymezení LUZ Ostrava zahrnovalo okresy Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek, Opava a Nový Jičín). Je možné z něho vycházet, avšak vymezení v této podobě se jeví jako příliš široké. V minulosti již použitá metodika j užšímu a přesnějšímu vymezení území ostravské aglomerace byla použita v Socioekonomickém atlase Moravskoslezského kraje (2012). Aglomerace je zde vymezena z úrovně obcí syntézou následujících jevů s využitím metody jádrových odhadů:
Počet bytů v obcích Moravskoslezského kraje (2010)
Počet dokončených bytů v obcích Moravskoslezského kraje (2000-2010)
Počet imigrantů v jednotlivých v obcích Moravskoslezského kraje (2006-2010)
Počet emigrantů v jednotlivých v obcích Moravskoslezského kraje (2006-2010)
Intenzita dopravy – celkový počet vozidel za 16 hodin v roce 2010
Počet obsazených pracovních míst v obcích Moravskoslezského kraje (2010)
Celkový počet obyvatel v obcích Moravskoslezského kraje (2011)
Na území takto vymezené ostravské aglomerace s rozlohou 40 % území Moravskoslezského kraje žije cca 81 %obyvatel kraje a existuje 87 % obsazených pracovních míst v kraji.
4
Obr. 3:Vymezení ostravské aglomerace (Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje, 2012)
2. Tradiční teoretické přístupy k vymezování aglomerací s aplikací na prostor Moravskoslezského kraje
2.1 Úvod Zařazení ostravské aglomerace mezi velké rozvojové aglomerace metropolitního typu má bezesporu smysl a své opodstatnění. Tato krátká stať, nebo spíše jednoduchá analýza, má za cíl toto zařazení objasnit, a to především z pohledu geografického. Nicméně přesný metodický a jednotný způsob sloužící k vymezování aglomerací nebo metropolitních areálů prakticky neexistuje. V minulosti se často používaly metody spojené s ukazateli koncentrace obyvatelstva, jako jsou areály maximálního zalidnění, indexy heterogenity atd. Jejich aplikaci na území Ostravy a jejího zázemí bude rovněž věnována pozornost. Pro doplnění a rozšíření vhodně poslouží dojížďkové areály center Ostrava, Havířov, Karviná, Opava, Frýdek-Místek a Třinec, vymezené na základě denní dojížďky do zaměstnání, popř. doplněné dalšími ukazateli. 2.2 Fyzicko-geografické poměry a potenciál aglomerace Lokalizace Ostravy a její význam byl výrazně ovlivněn terénním reliéfem tvořeným Moravskou bránou, kterou prochází základní dopravní koridory evropského významu, ať již to byla Jantarová stezka během prvních čtyři století n. l., nebo v polovině 19. století "Severní dráha císaře Ferdinanda“,
5
která patřila k nejdůležitějším tratím Habsburské monarchie. Význam mělo rovněž dobudování dálnice D1 v severojižním dopravním koridoru evropského významu daného reliéfem území. Z fyzicko-geografického hlediska je poloha Ostravy poměrně obvyklá. Město se nachází v pánevním území na soutoku několika řek (Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny, min. nadm. výška 200 m v Antošovicích) a okraji svého správního obvodu na východě a západě zasahuje do mírně vyšších nadmořských výšek (nad 300 m). Nejdůležitější pro vývoj Ostravy a jejího nejbližšího zázemí je propojení Ostravské aglomerace a metropolitní oblasti Katowice, jelikož tato oblast patří k potenciálně nejlépe integrovaným přeshraničním prostorům Česka. Pás od SO ORP Ostrava přes česko-polskou hranici a dále přes powiaty Wodzislaw Slaski, Rybnik, až po aglomeraci v okolí Katowic je tvořen územními jednotkami, z nichž žádná nemá hodnotu hustoty zalidnění nižší než 500 obyvatel/km2. Jedná se o vývoj hlavní osy rozvoje osídlení. Úkolem je dobudování návaznosti rozvojových os, konkrétně by se měl vytvořit trojúhelník Ostravská aglomerace – Katovická aglomerace – funkčně urbanizovaný prostor BielskoBiala. Rovněž klíčové je propojení Ostravy se Žilinou. V rámci vymezeného prostoru Evropského seskupení pro územní spolupráci s názvem TRITIA, který byl zmíněn v tomto textu (Katowice, BielskoBiala, Žilina), by se měla Ostrava upínat na spolupráci zejména v této oblasti. Inspirací pro management Moravskoslezského kraje případně i dalších regionů spadajících do území TRITIA může být kooperace v rámci středoevropského regionu spolupráce CENTROPE, jehož jádrem je dvoumilionový metropolitní vídeňský region propojený s Brnem, Bratislavou a maďarským Rábem (Györ). 2.3 Územní koncentrace obyvatelstva Pro vyhodnocení územní koncentrace obyvatelstva lze využít data ze Sčítání lidu domů a bytů. Polovina obyvatel kraje byla v roce 1869 koncentrována přibližně na 28,2 % rozlohy kraje. Následný vývoj byl velmi rychlý, mezi lety 1890 a 1900 se plocha snížila o více jak 6,7 procentních bodů. Což představuje snížení plochy přibližně o 360 km2. V meziválečném období se tempo snižování tohoto podílu zpomalilo. Zrychlilo se opět v šedesátých letech, kdy se tento podíl snížil pod hranici 10 % rozlohy kraje. Nejnižší hodnotu měl podíl plochy, na které byla koncentrovaná polovina obyvatel v roce 1991, kdy se polovina obyvatelstva koncentrovala na 8,2 % rozlohy kraje. V následujících letech dochází k postupnému zvyšování tohoto podílu.
6
Koncentrace poloviny obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 1869 - 2011 Plocha kraje [%]
30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Polovina obyvatelstva Obr. 3: Koncentrace poloviny obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 1869 – 2001 (Historický lexikon obcí)
Giniho
koeficient
(koncentrace
obyvatelstva)
patří
v celorepublikovém
srovnání
k nadprůměru. Od roku 1869 do současnosti se Giniho koeficient zvýšil více jak dvakrát. V roce 1991 kdy byl koeficient největší, byla jeho hodnota 0,6895. A ukazuje na velkou nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel. v současnosti se koeficient mírně snižuje. Z grafu je patrné postupné a poměrně velké prohlubování nerovnoměrnosti v územním rozmístění obyvatelstva. Velké změny nastaly mezi lety 1869 a 1900 a pak v padesátých letech. Hodnoty od roku 1970 jsou velmi podobné a blízké.
Lorenzova křivka - Moravskoslezský kraj v letech 1869 - 2011
Rozloha - komulované hodnoty
1 0.9 0.8
1869
0.7
1900
0.6
1921
0.5
1930
0.4
1950
0.3
1970
0.2
1991
0.1
2011
0 0
0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9
1
Populace - komulované hodnoty Obr. 4: Lorenzova křivka – Moravskoslezský kraj v letech 1869 – 2011 (Historický lexikon obcí).
7
Areál, v němž se koncentrovala polovina obyvatel, se v průběhu sledovaného období zmenšil čtyřikrát. Velký vliv na to má koncentrace velkých měst v blízkosti Ostravy. V roce 1991 žila polovina obyvatel v areálu, který se rozkládal na 8,9 procentech kraje. V současnosti se rozloha tohoto areálu zvětšuje.
Tab 1.: Vývoj indexu heterogenity Moravskoslezského kraje
rok rozloha areálu rozloha kraje index heterogenity
1869
1900
1921
1930
1950
1970
1991
2001
2011
1926,5 5427,1
1172,2 5427,1
1013,4 5427,1
941,6 5427,1
720,2 5427,1
484,0 5427,1
484,0 5427,1
513,5 5427,1
553,2 5427,1
0,3550
0,2160
0,1867
0,1735
0,1327
0,0892
0,0892
0,0946
0,1019
Obr. 5: Koncentrace poloviny obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 1869 - 2001 8
2.4 Areály maximálního zalidnění Jako další vhodná metoda, jejíž aplikace se nabízí, je použití tzv. areálů maximálního zalidnění. Tato metoda spočívá ve vymezení území, na kterém je dosaženo určitého násobku celorepublikové hustoty zalidnění, přičemž se v praxi nejčastěji používá desetinásobek, nebo pětinásobek. Pro potřeby tohoto šetření byl zvolen právě pětinásobek hustoty zalidnění České republiky. V Moravskoslezském kraji splňovaly podmínky pro vytvoření AMZ kromě Ostravy, také Karviná, Frýdek-Místek, Havířov a Opava. Svoji populační velikostí a velkou koncentrací obyvatel v jejím okolí vytvořila Ostrava velký areál maximálního zalidnění, který do areálu začlenil všechna výše uvedená města. A vznikl tak jeden společný populačně i rozlohou veliký areál maximálního zalidnění. Kdy v něm v roce 2001 žilo více jak 900 tisíc obyvatel, tedy 72,3 % obyvatel kraje na přibližně čtvrtině rozlohy kraje. Od roku 1900, se rozloha AMZ do současnosti zvětšila více jak 4x stejný nárůst zaznamenalo i obyvatelstvo které v areálu žilo. V roce 2011 se AMZ zmenšil přibližně o 100 km2, tento pokles je zapříčiněn menším počtem obyvatel ve velkých městech a tím i jejich menší hustota zalidnění. Ostrava, Havířov a Karviná svojí hustotou zalidnění dokázali vytvořit v roce 1970 i AMZ pro desetinásobek hustoty zalidnění. Tab. 2: Ostravský areál maximálního zalidnění – pětinásobek hustoty zalidnění (Historický lexikon obcí)
Ostravský
Ostravský z toho: Karvinský
Ostravský z toho: Frýdeckomístecký Havířovský Karvinský Opavský
Ostravský z toho: Frýdeckomístecký Havířovský Karvinský Opavský
rozloha 328,5
rozloha 589,3
1900 počet obyvatel 193929 1930 počet obyvatel 395459
0
0
rozloha 1332,2
1970 počet obyvatel 827178
82,6 256,5 226,1 0
51256 159604 142621 0
rozloha 1406,7
2001 počet obyvatel 910 619
130,4 316,3 217,9 100,8
83 722 204 298 137 421 63 844
počet obcí
rozloha 7 568,5
počet obcí rozloha 24 757,8
1921 počet obyvatel 353796 1950 počet obyvatel 427043
počet obcí 19 počet obcí 37
79,1
47 417
3
počet obcí rozloha 76 1364,9
1991 počet obyvatel 889936
počet obcí 81
122,0 306,8 224,5 102,4
78 954 197 140 145 242 65 674
9 23 7 4
počet obcí rozloha 85 1 309,9
2011 počet obyvatel 872 533
počet obcí 73
123,0 280,8 152,4 0
81 958 186 751 98 987 0
10 19 7 0
0
5 17 7 0
10 23 6 3
9
Obr. 6:Areály maximálního zalidnění v Moravskoslezském kraji v letech 1900 – 2011
10
2.5 Shrnutí výsledků aplikace tradičních teoretických přístupů k vymezování aglomerací (v rámci Moravskoslezského kraje) Vývoj a rozvoj celého Moravskoslezského kraje ovlivnilo objevení ložisek černého uhlí a s tím také spojený průmysl. Do tohoto regionu pak za prací směřovalo velké množství obyvatel. Počet obyvatel v kraji se od roku 1869 více než zdvojnásobil. Ostrava rostla ještě dynamičtěji, počet obyvatel vzrostl více než osmkrát. Počet obyvatel rostl ve dvou vlnách, první vlna probíhala na přelomu 19. a 20. století, druhá pak od padesátých let, kdy byly pořádány náborové akce pro velké průmyslové podniky v regionu. V současnosti je Moravskoslezský kraj třetí nejlidnatější kraj ČR, v současnosti v kraji žije 1 243 220 obyvatel, ale obyvatel v kraji ubývá (záporná bilance migračního salda i přirozeného přírůstku). V kraji je velké množství velkých měst a obcí. Průměrná populační velikost je vůbec nejvyšší v celé ČR. V kraji je 12 měst s počtem vyšším než 20 tisíc obyvatel, měst nad deset tisíc je celkem 16. Podíl obyvatel ve městech nad 10 tisíc je vůbec nejvyšší v celé České republice (více jak 64 %). Územní koncentrace obyvatel proběhla od poloviny 19. století velmi rychle, v současnosti polovina obyvatel žije na méně než 10 % rozlohy kraje. Okolo Ostravy vznikl jeden velký koncentrační areál obyvatelstva, v tomto areálu žije okolo 900 tisíc obyvatel (72 % obyvatel kraje na ploše asi 25 % rozlohy kraje). Tento areál vznikl spojením největších měst v kraji, součástí areálu jsou Havířov, Karviná, Frýdek-Místek i Opava. V AMZ s desetinásobnou hustotu zalidnění žilo na přibližně 400 km2 více jak půl milionu lidí.
2.6 Analýza sociálně-geografické regionalizace Zkoumat aglomerační potenciál Ostravy má smysl i z pohledu různých druhů vzájemných interakčních vazeb města a okolních obcí (potenciál tvorby vlastního zázemí, jak už bylo naznačeno výše). Podle prof. Hampla, uznávaného českého geografa, který se dlouhodobě věnuje tématům geografické organizace společnosti v České republice, náleží Ostravě na základě řady ukazatelů význam metropolitního areálu (na základě dat z r. 2001).
Obr. 7:Sociálněgeografická regionalizace ČR (region mezoregionálního střediska Ostravy).
11
Hampl přitom tvrdí, že Ostrava patří ke střediskům s největší komplexní velikostí a v rámci její metropolitní soustavy k ní náleží střediska Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Orlová, Ostrava, Třinec. Při vzájemné komparaci obr. 7 s předchozími mapami je patrný významný překryv s areálem vymezeným na základě sledování jevu koncentrace obyvatelstva i s areály maximálního zalidnění.
3. Metodický postup vymezení Ostravské aglomerace na základě reálných prostorových interakcí
3.1 Úvod Podle definice ITI územních celků v programových dokumentech a dalších strategických materiálech se uvádí, že by tyto oblasti neměly respektovat žádné hranice správních obvodů, jako jsou správní obvody obcí s rozšířenou působností nebo s pověřeným obecním úřadem, z čehož vyplývá nutnost vyjít z úrovně základních sídelních jednotek, nebo obcí. Při vlastním vymezování bylo na počátku zohledněno doporučení Svazu měst a obcí (SMO) ČR, kde je uvedeno následující:
-
území vymezeného aglomeračního areálu by mělo být integrované na bázi denní dojížďky (např. limit 25 % ekonomicky aktivního obyvatelstva obce);
-
území aglomerace vymezené v kontextu již existujícího vysunutí vybraných funkcí jádrového města za jeho administrativní hranice (existence linek MHD);
-
území aglomerace vymezené ve vazbě na projektové záměry ITI, jejichž částečná realizace bude probíhat rovněž na katastrálních územích přilehlých obcí. Toto vymezení fakticky dává podněty k modifikaci rozšiřování území aglomerace dle předchozí varianty. Vymezení je pragmaticky spojené s možnými jednotlivými typy reálných intervencí, tj. jednotlivých projektů.
Tato velmi obecná doporučení bylo zapotřebí částečně jednak modifikovat a přizpůsobit vlastnostem geografického prostoru, ve kterém se zájmové území nachází a upravit podle intenzity interakčních procesů, které v Ostravě a jejím zázemí probíhají, podobně k tomu autoři přistoupili i v případě vymezování Olomoucké aglomerace. Jako nejefektivnější se ukázalo vymezení aglomerace na základě kombinace kvantitativního a kvalitativního přístupu (podrobněji níže). Do procesu pak vstoupily i další metody, zejména regionalizační principy, pro potřebu zachování kompaktnosti a spojitosti území apod. Důraz byl kladen i na to, aby byl celý postup v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty a zohledňoval a reflektoval tak vize rozvoje zainteresovaných měst a regionů, Moravskoslezského kraje i České republiky. Přitom nejvýznamnějšími z nich byl Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (2011), kde jsou jasně definovány lokality s rozvojovým potenciálem, do kterých má kraj v úmyslu investovat. 12
Tak jak vyplývá i z výše uvedeného třetího bodu doporučení SMO ČR mohou být kladeny pro implementaci různých typů projektů v rámci podpory rozvoje aglomerace odlišné požadavky na velikost aglomerační oblasti, proto bylo přistoupeno k navržení několika zón aglomerace, zejména podle odlišné intenzity interakcí mezi obcemi a centry a také podle ukazatelů kvalitativních. Varianty jsou diskutovány v rámci jednotlivých kapitol.
3.2 Definice center Ostravskou aglomeraci považujeme za polycentrickou, primární metodickou otázkou zůstává volba center. Jako nejlogičtější úvodní krok se nabízí volba Ostravy, Havířova a Karviné. Silniční vzdálenosti mezi centry všech tří měst se pohybuje okolo 20 km, nejdelší je spojnice center Ostravy a Karviné, přibližné 27 km, ale prochází silně urbanizovaným územím přes Petřvald, Orlovou apod. Při takto krátkých vzdálenosti mezi středisky je zřejmé, že se jejich sféry vlivu, resp. bezprostřední a nejintenzivnější zázemí propojí a vytvoří takřka kompaktní celek – aglomerační areál charakteristický vysokým podílem zastavěných ploch, intenzivními dopravními vazbami a dalšími interakcemi. Tato tři centra mají silný populační potenciál, Ostrava 296 tis., Havířov 77 tis. a Karviná 57 tis. obyvatel, tedy v součtu 430 tis. obyvatel. Populační potenciál tak převyšuje všechny ostatní aglomerace v rámci ČR s výjimkou Prahy. Všechna tři města jsou navíc městy statutárními. Možnosti zařazení dalších středisek budou diskutovány v průběhu následujících kapitol.
3.3 Vymezení provedeme na základě denních funkčních prostorových vazeb (interakcí obec vs. jádro)
Po počátečním kroku spočívajícím ve vymezení center Ostravy, Havířova a Karviné přistoupíme k základnímu vymezení zázemí. Podle zvoleného algoritmu začneme kvantitativními ukazateli v podobě denních interakcí mezi jednotlivými obcemi a centry aglomerace, přičemž nejvhodnějšími takovýmito interakcemi jsou denně dojíždějící do zaměstnání, takže pracujeme s aktuálními statistickými daty o dojížďce (Sčítání lidu, domů a bytů 2011). Jako metodickou poznámku je potřeba uvést, že tato data sice představují prakticky nejlepší zdroj, který nám zprostředkuje informace především o intenzitě denních vazeb obec-centrum, ale na druhou stranu je zapotřebí si uvědomit, že kvalita těchto dat se postupem času zhoršuje, připomeňme, že podle informací Českého statistického úřadu informaci o dojížďce do zaměstnání nevyplnila více než třetina (36 %) respondentů! Pokud by tento negativní trend pokračoval, bude v budoucnu prakticky nemožné analyzovat prostorové vazby a vrátíme se o desítky let zpět, do éry gravitačních a jiných modelů.
13
Obce jsme ke zvoleným centrům přiřazovali na základě ukazatele podílu denních pracovních migrantů z obce dojíždějících do center aglomerace (v součtu Ostrava, Karviná, Havířov) z celkového objemu ekonomicky aktivního zaměstnaného obyvatelstva obci. Aby byla obec k aglomeraci připojena, musela splňovat hodnotu ukazatele alespoň 15 %. Takto vymezený region představuje území s nejvyšší intenzitou interakcí mezi obcemi a jádry aglomerace, čítá 63 obcí s přibližně 620 tis. obyvatel.
Obr. 8: Vyjížďka do tří center aglomerace.
Obr. 9: Obce s alespoň 15% migrantů z EAO zaměstnaných do tří jader aglomerace.
V dalším kroku je zapotřebí diskutovat problém dalších dvou statutárních měst v těsném zázemí takto vymezené zóny – Opavy a Frýdku-Místku. Ve prospěch jejich zařazení do aglomerace hovoří i)velmi
14
silné interakce k Ostravě, ii) nadprůměrné hodnoty kvalitativních ukazatelů, iii) status, v obou případech se jedná o statutární města, iv) populační potenciál (Opava 58 tis. obyv., Frýdek-Místek 56 tis. obyv.). Proto v druhém kroku konstruujeme stejný ukazatel podílu denních pracovních migrantů z obce vzhledem k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu, ale sčítáme toky do všech pěti center (Ostrava, Havířov, Karviná, Opava, Frýdek-Místek). Při zachování hladiny 15% podílu dostaneme zónu o 141 obcích s počtem 855 tis. obyvatel.
Obr. 10: Vyjížďka do pěti center aglomerace.
Obr. 11: Obce s alespoň 15% migrantů z EAO zaměstnaných do pěti jader aglomerace.
15
Nakonec byla v tomto kroku řešena problematika města Třinec. Třinec představuje významného lokální hráče směrem k regionálnímu rozvoji, s rozvinutým průmyslem a jedním z nejstrategičtějších podniků Moravskoslezského kraje (Třinecké železárny), navíc v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje je rozvojová osa Ostrava-Třinec vedena jako jedna z nejstrategičtějších. Proto jsme v třetím kroku přistoupili k vymezení aglomerace šesti jaderné, tedy včetně Třince. V praxi to znamenalo zachovat stejný ukazatel podílu denních migrantů do jader aglomerace z ekonomicky aktivního zaměstnaného obyvatelstva obce pouze s přičtením toku do Třince. Při zachování hodnoty ukazatele alespoň 15 % dostáváme region zahrnující 170 obcí s přibližně 959 tis. obyvatel.
Obr. 12: Vyjížďka do šesti center aglomerace.
Obr. 13: Obce s alespoň 15% migrantů z EAO zaměstnaných do šesti jader aglomerace.
16
3.4 Diskuse k průběžným výsledkům Takto vymezené území je ale z našeho pohledu příliš široké. Zahrnuje i obce spíše venkovského nebo periferního charakteru, které by z logiky věci do územního seskupení typu aglomerace neměly patřit. Obzvlášť to platí pro region severního Kravařska a Hlučínska, nebo Jablůnkovsko směrem ke státní hranici se Slovenskou republikou. Navíc pro je pro jejich rozvoj možné čerpat z jiných dotačních titulů, jako jsou Programy přeshraniční spolupráce, Program rozvoje venkova aj. Prostředky investované v rámci ITI Ostravské aglomerace by měly směřovat na strategické projekty krajského, nebo ještě lépe národního významu, proto tyto rurální a z pohledu kraje spíše periferní oblasti do aglomerace nezahrneme, a to i z toho důvodu, že netvoří s většinou aglomerace kompaktní celek (z hlediska kompaktnosti zástavby a technické infrastruktury), ale liší se výrazně i krajinným pokryvem či land-use. Aplikovaný ukazatel podílu denních pracovních migrantů směřujících do jader aglomerace z celkového počtu ekonomicky aktivního zaměstnaného obyvatelstva v obci v sobě zahrnuje právě ten problém, že se k jádrům mohou připojit obce relativně hodně vzdálené s velmi malým počtem obyvatel, kteří díky absenci významných regionálních center v nejbližším okolí směřují do aglomeračních středisek. Přitom se může jednat o pár jednotlivců, kteří ale díky malému počtu obyvatel „zajistí“ poměrně vysoký podíl vzhledem k zaměstnanému obyvatelstvu. Navíc takto exponované obce mnohdy disponují katastrem o velké rozloze a i z tohoto důvodu jejich zařazení do aglomerace není nejvhodnější. V případě vymezení Olomoucké aglomerace byl tento problém ošetřen aplikací indikátoru vyjadřující podíl migrantů do jádra z celkového počtu migrantů, čili přesněji podíl sumy denně dojíždějících do zaměstnání do center aglomerace z celkového počtu denně vyjíždějících z obce. Pro potřeby Ostravské aglomerace se jako vhodnější jevilo omezení na velikost absolutního toku, viz další kapitoly.
4. Zohlednění kvalitativních ukazatelů
4.1 High-tech zpracovatelský průmysl a high-tech služby V této části studie bude provedena jednoduchá argumentace podporující vymezené aglomerační areály v předchozí kapitole, a to na základě kvalitativních ukazatelů, navíc se pokusíme navrhnout případné rozšíření zóny právě podle hodnot kvalitativních charakteristik. Konkrétně se bude jednat o vybrané struktury populace, především úroveň vzdělanosti (ta bude zhodnocena pomocí syntetického ukazatele vzdělanosti) a vhodným ukazatelem rozvinutosti regionu, kterým je také podíl zaměstnaných v high-tech sektoru. Ten je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby používající ve velké míře vyspělé technologie. 17
High-tech odvětví představuje souhrnné označení ekonomických činností, které se zabývají výrobou produktů, procesů, technologií či poskytováním služeb vysoce náročných na nejnovější a nejvyspělejší technologie. Zaměřme se nyní na jedny z nejdůležitějších kvalitativních znaků struktury obyvatelstva, a to na jeho vzdělanost. Obr. 14 potvrzuje oprávněnost zařazení center Opava, Frýdek-Místek, Třinec do aglomerace, protože podle syntetického ukazatele vzdělanosti je právě tato osa výrazně nadprůměrná oproti ostatnímu území Moravskoslezského kraje, současně na ni ale navazuje i území směrem od Frýdku-Místku na Kopřivnici, Nový Jičín, prakticky až k hranicím Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Pokud jsme výše diskutovali nepříliš vhodné zařazení severního Kravařska a Hlučínska, stejně tak Jablůnkovska, rovněž kvalitativní ukazatel v podobě indexu vzdělanosti v jejich prospěch nehovoří. Zaostává i oblast mezi Havířovem a Karvinou, která ale díky dalším charakteristikám, kompaktností zástavby apod. do aglomerace jednoznačně patří. Ostatní území kraje, ať už Bruntálsko, Krnovsko nebo Jesenicko v tomto ukazateli zaostává už výrazněji.
Obr. 14: Index vzdělanosti v Moravskoslezském kraji.
Kromě vzdělanosti mezi vhodné kvalitativní ukazatele patří např. charakteristika zaměstnanosti v high-tech sektoru národního hospodářství. Na začátku je potřeba uvést, že vymezení high-tech sektoru je v souladu s metodikou Eurostatu. Podnikatelské subjekty jsou přiřazovány k
18
jednotlivým odvětvím na základě hlavní (převažující) činnosti podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. V návaznosti na tuto klasifikaci člení ČSÚ činnosti high-tech sektoru do dvou hlavních kategorií: • High-tech zpracovatelský průmysl
• High-tech služby
Obr. 15: Zaměstnanost v high-tech sektoru v Moravskoslezském kraji (v %).
High-tech zpracovatelský průmysl zahrnuje výrobu farmaceutických výrobků a přípravků, počítačů a elektronických součástek, spotřební elektroniky a optických přístrojů, měřících, zkušebních, navigačních, léčebních přístrojů, letadel a jejich motorů, kosmických lodí a jejich zařízení. High-tech služby zahrnují především audiovizuální a informační činnosti, činnosti v oblasti ICT a výzkum a vývoj. Seznam ekonomických činností high-tech sektoru (dle klasifikace CZ-NACE): do high-tech sektoru se zařazují všechny ekonomické subjekty podnikatelského sektoru (právnické i fyzické osoby), jejichž převažující ekonomická činnost patří do následujících oddílů, skupin a tříd CZ‐ NACE: 1. High-tech zpracovatelský průmysl: výroba farmaceutických výrobků a přípravků; výroba základních farmaceutických výrobků; výroba farmaceutických přípravků; výroba počítačů a elektronických součástek; výroba elektronických součástek a desek; výroba počítačů a periferních zařízen; výroba spotřební elektroniky a optických přístrojů; výroba komunikačních zařízení; výroba spotřební elektroniky; výroba optických a fotografických přístrojů; výroba magnetických a optických medií; výroba měřících, zkušebních, navigačních a
19
léčebných přístrojů; výroba měřících, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů; výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení.
2. High-tech služby: audiovizuální a informační činnosti; činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti; tvorba programů a vysílání; informační činnosti; činnosti v oblasti ICT; telekomunikační činnosti; IT činnosti; výzkum a vývoj; výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd; výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd.
Obr. 15 prezentuje podíl zaměstnaných v high-tech sektoru na území Moravskoslezského kraje a vyjadřuje jednoznačně inovační a rozvojový potenciál zejména v ose Opava-Ostrava, dále pak v Zázemí Kopřivnice, Nového Jičína a Frenštátu pod Radhoštěm. Ostatní území kraje vykazuje spíše podprůměrné hodnoty, poměrně překvapujícím zjištěním je nízký podíl zaměstnaných v high-tech na Třinecku. Jiná území s nadprůměrnými hodnotami nenajdeme, kromě ostrůvků v podobě izolovaných obcí.
4.2 Průnik strategických dokumentů s vymezením území aglomerace V sekci kvalitativních ukazatelů zhodnoťme i krajské priority v podobě definovaných prioritních ploch a os prezentovaných ve strategickém dokumentu Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Nejvýznamnější dvě rozvojové osy (viz obr. XY) směřují: první z Ostravy přes Havířov na Třinec, druhá pak ze sousedního Polska přes Bohumín, Ostravu na Nový Jičín a dále pak směrem na Olomouc. S jistou mírou generalizace pak můžeme tvrdit, že vymezené rozvojové plochy (obr. 16 a 17) odpovídají průniku výše sledovaných kvalitativních znaků území, vzdělanosti a zaměstnanosti v high-tech sektoru.
Obr. 16, 17: Rozvojové oblasti a osy Moravskoslezského kraje. Zdroj: ZÚR Moravskoslezského kraje.
Dílčí analýzy této podkapitoly můžeme přetavit v doporučení rozšířit Ostravskou aglomeraci směrem na Kopřivnici a Nový Jičín, opodstatněnost této varianty naznačují všechny studované kvalitativní charakteristiky. 20
4.3 Korekce počtu center K původním centrům Ostrava, Havířov, Karviná doplněným o Opavu, Frýdek-Místek nakonec doplněným o Třinec, jsme se rozhodli na základě výsledků kvalitativních analýz rozšířit střediska aglomerace o Kopřivnici (22 tis. obyv.) a Nový Jičín (23 tis. obyv.), přidáváme k nim i Příbor (8 tis. obyv.), který nám pomůže odstranit nespojitosti vymezovaného území mezi Frýdkem-Místkem a Kopřivnicí. Tímto považujeme diskuzi k výběru hlavních středisek za uzavřenou, byť v sobě zahrnuje jisté subjektivní prvky. Byla v teoretické rovině diskutována i další centra (např. Frenštát pod Radhoštěm, Bílovec, Fulnek) v jejichž neprospěch vždy hovořil určitý ukazatel (slabší populační potenciál Bílovce a Fulneku, nebo již výrazná odlehlost Frenštátu). Jejich doplnění do aglomeračního areálu bychom doporučili v případě, že by tato území byla vhodná pro realizaci významných projektů v rámci integrovaných teritoriálních investic. Vzhledem k nadregionálnímu významu lokace automobilového průmyslu v Nošovicích, do kterých dojíždí denně podle dat ze SLDB 2011 bezmála 2 tis. pracujících, byly do aglomerace rovněž zahrnuty, a to s přihlédnutím i k tomu, že automobilka Hyundai představuje jednoho z nejvýznamnějších zaměstnavatelů a aktérů regionálního rozvoje v Moravskoslezském kraji.
Obr. 18: Vyjížďka do všech center aglomerace.
4.4 Definitivní vymezení, zónování V rámci finálního návrhu vymezení ITI územního celku Ostravské aglomerace byly zohledněny všechny dílčí výstupy z předchozích podkapitol, tj. za jádra aglomerace díky kombinaci kvalitativních a kvantitativních charakteristik definujeme Ostravu, Havířov, Karvinou, Opavu, Frýdek-Místek, Třinec, Nový Jičín, Kopřivnici a Příbor. 21
Za jádro nepovažujeme Nošovice, i přesto, že v nich sídlí významný zaměstnavatel, je to z důvodu populační velikosti, navíc absolutní většinu pracovních migrantů do Nošovic představují osoby z Frýdku-Místku, Ostravy, Havířova a Karviné, z ostatních obcí se jedná o malé počty osob. Aby bylo možné k těmto centrům přiřadit obce a vytvořit tak aglomerační areál, opět aplikujeme ukazatel podílu denních pracovních migrantů z obce dojíždějících do center aglomerace (a to v součtu do Ostravy, Karviné, Havířova, Opavy, Frýdku-Místku, Třince, Kopřivnice, Nového Jičína, Příboru) z celkového objemu ekonomicky aktivních zaměstnaných osob v obci. Jako kritickou mez definujeme hodnotu ukazatele alespoň 25 % (variantně zpracováváme i zóny s 20% a 15% podílem). Druhým kritériem, pomocí kterého zčásti eliminujeme periferní a rurální prostor kraje je absolutní tok do jader, a to alespoň 100 denně dojíždějících pracovních migrantů z obce. Do areálu byla zahrnuta i tři města: Studénka, Kravaře a Frýdlant nad Ostravicí s absolutním denním tokem do jader přes 500 osob, což představuje velmi silnou interakci, i když podíl na EAO je o něco málo nižší, než definované hladiny.
Obr. 19: Ukázka nespojitého vs. spojitého území, příklad zóny 25.
Tab. č. 2: Velikostní kategorie obcí a počty obyvatel a obcí v jednotlivých zónách. Počet obcí zóna 25 Velikostní kategorie obcí (počet obyv.) Počet obyvatel (tis.) zóny 25 0 – 500 501 – 1 000 1 001 – 5 000 5 001 – 10 000 nad 10 000
6 2,2 27 21,1 62 137,7 11 77,3 12 716,0
Počet obcí zóna 20 Počet obyvatel (tis.) zóny 20 7 2,5 28 21,5 62 137,7 11 77,3 12 716,0
Počet obcí zóna 15 Počet obyvatel (tis.) zóny 15 7 2,5 32 24,6 63 139,0 11 77,3 12 716,0
22
Prvotním výsledkem je nekompaktní území, které na základě regionalizačních principů převedeme na spojité. Možné vymezení aglomerace po takovéto úpravě metodického postupu je ve třech variantách znázorněno na obr. 20-22. Počty obyvatel v zónách, včetně jejich kategorizace podle populační velikosti obcí ukazuje tab. 2.
Obr. 20: Návrh zóny 25.
Obr. 21: Návrh zóny 20.
23
Obr. 22: Návrh zóny 15.
5. Závěr Cílem studie bylo vymezení Ostravské aglomerace na základě široké škály ukazatelů – jak kvalitativního, tak kvantitativního charakteru. Díky interakcím mezi jednotlivými obcemi a jádry aglomerace, kterou lze bezesporu chápat jako polycentrickou, se podařilo variantně vymezit tři zóny aglomerace (25, 20, 15) podle podílu denních pracovním migrantů do jader z ekonomicky aktivního zaměstnaného obyvatelstva. Diskutována byla i možnost širšího vymezení až do úrovně obvodů obcí s rozšířenou působností, nicméně tuto variantu prozatím nenavrhujeme, ale ponecháváme ji otevřenou k případné další debatě. Předkládané vymezení Ostravské aglomerace reprezentuje kompaktní území s velmi vysokými vzájemnými každodenními interakcemi mezi jeho obcemi a jádry, navíc je vnitřně poměrně uzavřené. Taktéž představuje areál s nejvyšším rozvojovým potenciálem v kraji, což dokládáme analýzou vybraných kvalitativních ukazatelů a také souladem s rozvojovými strategickými dokumenty Moravskoslezského kraje. Tři předložené varianty se řádově liší o pouze desítky tisíc obyvatel a v několika obcích, což je způsobeno hlavně omezením absolutního denního toku na 100 osob. Vymezení ITI územního celku Ostravské aglomerace by mělo být plně v souladu se strategií rozvoje tohoto území, proto navrhujeme i případné úpravy vymezení v návaznosti na sestavování rozvojové strategie. Její součástí jistě bude i návrh stěžejních projektů krajského významu, jejichž realizace a potenciální dopad může mít i na širší území než jaké je předkládáno. Nabízelo by se tak snížení určitých kritérií apod. a možné rozšíření aglomeračního areálu. 24
