Připomínky k ITI Olomoucké aglomerace -‐ verzi 25. 5. 2015 podané v souladu s principy Dohody o partnerství pro Programové období 2014-‐2020 -‐ Česká republika a s odkazem na Metodickým pokynem pro využití integrovaných nástrojů v Programovém období 2014-‐2020: "V souladu s obecným nařízením zahrnuje úzkou spolupráci mezi orgány veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni, hospodářskými a sociálními partnery a dotčenými organizacemi občanské společnosti. Partneři by měli být aktivně zapojeni v celém cyklu programu – v přípravě, provádění, monitorování a hodnocení programu. "
1.
Schází poučení z minulosti neboli tzv. „lessons learned“ z uplynulého Programového období 2007-‐2013, např. z Integrovaných plánů rozvoje měst (3x IPRM) či Integrovaných plánů rozvoje území (1x IPRÚ), které byly předstupněm ITI.
a.
Konkrétně bylo některými řídícími orgány vytýkáno:
I.
nedostatečná administrativní kapacita OEP MMOL, resp. současného nositele ITI Olomoucká aglomerace,
II.
nedostatečné manažerské schopnosti a systémové řízení pracovníků OEP MMOL (s dopady na fluktuaci pracovníků),
III.
Nepředkládání projektů do výzev vyhlášených pouze pro projekty naplňující IPRM/IPRÚ,
VI.
chybovost a následné korekce v daných projektech (zejména ve výběrových řízeních),
V.
netransparentnost výběru projektů k předložení do daných OP (bez zapojení veřejnosti; nezačlenění podaných projektů v průběhu období do indikativního seznamu projektů IPRM/IPRÚ – tzv. ad hoc předkládání – zpochybněno auditem MF),
VI.
Nezajištění dostatečných zdrojů na spolufinancování projektů IPRM/IPRÚ – např. stažení více než 10 schválených projektů z administrace (viz. IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc a IPRM Městské parky). Jak bude zajištěno spolufinancování projektů ITI zatím neuvedeno.
Doporučení:
začlenění konkrétních pozitivních a negativních aspektů minulého období do Strategie ITI (např. v části SWOT analýza a dále vytvoření Analýzy rizik před implementační částí Strategie ITI nad požadovaný rámec Met. pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014-‐2020). Především zajištěno spolufinancování projektů ITI by se mělo objevit ve SWOT analýze v části Hrozby (T).
1
2.
Velmi nízká informovanost o průběhu zpracování ITI
a.
Zprovozněny pouze webové stránky – bez uspořádání jakéhokoliv semináře pro veřejnost (vyjma zastupitelů města Olomouce, Přerova a Prostějova – 03 a 04/2015). Naprosto nedostatečná dosavadní propagace možností Strategie ITI v regionu (v hodnotě ~5 mld. Kč).
b.
Nezveřejnění obsahu webové žádosti Benefit podané na zpracování Strategie ITI na stránkách ITI (nemožnost vnější kontroly investování veřejných prostředků určených na zpracování strategie ITI). Dále schází uveřejnění Metodických pokynů MMR/EK a dalších podkladů, které souvisejí s ITI (zájemce je nucen hledat dané dokumenty na více zdrojích).
c.
Nepoučení se z průběhu IPRM/IPRÚ v Program. období 2007-‐2013 – nízká úroveň a kvalita komunikace s veřejností vedla k nízké informovanosti veřejnosti o pozitivech/nedostatcích projektů realizovaných z IPRM/IPRÚ.
Doporučení:
• uspořádání moderovaných panelů/seminářů v několika městech aglomerace ITI již během zpracování strategie a v dostatečném čase před samotným schválením Strategie ze strany Řídícího výboru ITI i Řídícího orgánu ITI. • Aktivní obeslání dalších aktérů v daném území (NNO, vylepení plakátů, instalace v MHD apod.).
• Zveřejnění kompletní webové žádosti Benefit „Příprava integrované strategie pro ITI-‐ Olomoucká aglomerace, “reg. č. CZ.1.08/3.2.00/14.00340, příp. následných žádostí o podporu na webových stránkách ITI.
• Dostatečné a odborné vypořádání připomínek vyplývajících z těchto seminářů či dalších podnětů ze strany veřejnosti (laické i odborné). Vnímání principu partnerství jako důležitou a pozitivní součást celého procesu vč. zapojení široké veřejnosti, nikoli jako nutnost danou shora naplněnou strohými a bezobsažnými formulacemi v předkládaných dokumentech (viz Dohoda o partnerství pro Programové období 2014-‐2020 -‐ Česká republika).
3.
Transparentnost při zpracování a naplňování strategie ITI, identifikované projekty, princip partnerství:
a.
Nedostatek transparentnosti a otevřenosti vůči veřejnosti může mít negativní vliv na kvalitu předkládaných projektů – v rámci tzv. „Identifikovaných projektů,“ které schvaluje Řídící Výbor ITI.
V minulém Programovém období 2007-‐2013 bylo MMOL vytýkáno, že v průběhu administrace IPRM/IPRÚ byly předkládány k realizaci projekty, které nebyly součástí schválené strategie. Je třeba klást velký důraz na uvedení identifikovaných projektů již při schvalování Strategie ITI, a proto je nutné o všech identifikovaných projektech vést konkrétní debatu nad jejich efektivností, hospodárností a účelností (tzv. 3E) a jak konkrétně mohou naplnit danou vizi a strategické cíle.
2
b.
V rámci schválených (identifikovaných) projektů nebude docházet k volné soutěži projektů jako v rámci jiných individuálních projektů předkládaných do daných OP – tento vliv se ukázal jako negativní pro kvalitní výběr a zpracování dokumentů a také u samotné realizace (viz probíhající udělované korekce ve výši cca 30-‐80 mil. Kč udělené St. městu Olomouc za porušení podmínek při administraci a realizaci projektů v období 2007-‐2013). Proto je o všech identifikovaných projektech nutné vést konkrétní debatu nad jejich efektivností, hospodárností a účelností bez ohledu na typ příjemce (město, obec, UPOL, podnikatel, NNO) – zejména u tzv. „klíčových projektů“ nad 50, resp. 150 mil. Kč (viz MP pro využití IN).
c.
Využívat princip Partnerství jako permanentní metodu ověřování naplňování ITI
I.
Skutečné partnerství a spolupráce zapojených subjektů se ukazuje jako klíčové. Nemělo by se jednat o formální podpisy nic neříkajících partnerských smluv, ale konkrétní a permanentní budování a udržování spolupráce mezi partnery v území. Je třeba se podílet na odstranění rivality mezi danými městy a tzv. centrismu (olomouc-‐ centrismus). Viz Met. pokyn pro využití integrovaných nástrojů v Programovém období 2014-‐2020: „V souladu s obecným nařízením zahrnuje úzkou spolupráci mezi orgány veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni, hospodářskými a sociálními partnery a dotčenými organizacemi občanské společnosti. Partneři by měli být aktivně zapojeni v celém cyklu programu – v přípravě, provádění, monitorování a hodnocení programu.“
II.
Bylo by vhodné zapojit velké zaměstnavatele v regionu a reagovat na jejich poznatky a připomínky, ale mít v patrnosti, že mají svou vlastní korporátní strategii, která nemusí být v souladu se Strategií ITI. Např. firmy Honeywell (Hlubočky), John Crane (Lutín) apod.
Doporučení:
• Zajistit vysokou míru informovanosti odborné i laické veřejnosti, která bude i zpětně ověřena (např. místním šetření ve vybraných lokalitách či anketami na webových portálech).
• Odůvodnění každého projektu v rámci uspořádání panelu expertů s účastí veřejnosti před jejich začleněním do Identifikovaných projektů v rámci (před)finální verze ITI.
• Uveřejnit veškeré dokumenty naplňující princip partnerství ne webu ITI – např. „Memorandum o spolupráci a společném postupu při přípravě na čerpání dotací v plánovacím období 2014-‐2020.“
3
4.
Poznámky k obsahu Strategie ITI – aktualizace ze dne 25. 5. 2015
a.
Strategie neobsahuje jednu zastřešující vizi/plán (např. ITI Ostravská aglomerace uvádí jako plán ITI „změnit trend odcházení obyvatel z regionu.“). Naproti tomu ITI Olomoucké aglomerace obsahuje těžce uchopitelnou a nekonkrétní vizi „přispět k využití rozvojového potenciálu aglomerace, a tím zvýšit její konkurenceschopnost.“ Takováto „vize“ je pro cílovou skupinu ITI (občany dané aglomerace) zcela neuchopitelná a nepředstavitelná. Nelze z ní ani vyvodit měřitelnost/ověření naplnění této vize. Absence vize či vedení (leadership) je také negativním aspektem představitelů této aglomerace. Ani následné Strategické cíle ITI nenabízejí zcela měřitelné aspekty (např. jak se měří „klesající atraktivita aglomerace“?).
Doporučení:
dát vizi olomoucké aglomerace atraktivnější a lépe uchopitelný obsah/název. Specifikovat strategické cíle do měřitelných hodnot. Bez předem daných měřitelných ukazatelů, nebude možné definovat pokrok Strategie v jejím průběhu ani na konci Programovacího období 2014-‐ 2020. Neudávat makroekonomické hodnoty, které není možné prostřednictvím ITI ovlivnit („selhávání trhu práce“?), které spadají spíše do kompetence státních orgánů. Stanovovat si jasně měřitelné a ověřitelné cíle.
b.
Absence zahrnutí ochrany životního prostředí a principu trvale udržitelného rozvoje
„Intervenční logika strategie je založena na předpokladu, že zvýšení atraktivity aglomerace vede prostřednictvím zvýšení její globální konkurenceschopnosti, která je založena na fungujícím a vyváženém trhu práce. Rozvoj znalostní ekonomiky dále bude stavět na kvalitní infrastruktuře a také zdravém životním prostředí, jehož opatření se budou realizovat pouze doplňkově“ (s. 125).
Nevyužití možnosti synergie projektů průmyslového/technického zaměření s ochranou životního prostředí (tzv. Koncept zelené ekonomiky a tvorba zelených pracovních míst) jde proti principu trvale udržitelného rozvoje. Jinými slovy „mít práci, která je produktem vzniku negativního životního prostředí či mít práci ve zhoršujícím se životním prostředí je kontraproduktivní“ (nárůst civilizačních chorob, snižování průměrné délky života apod.). Zcela schází revitalizace zeleně v sídlech jako důležitého prvku vnímání a samotné kvality života (Olomoucká aglomerace sama uvádí jako jádra aglomerace tři města, tedy je třeba v těchto sídlech zajistit dostatečnou ochranu a min. zamezit negativním trendům – viz. pravidelné překračování emisních limitů ve všech jádrových městech aglomerace. Pouhé zlepšení v oblasti v nakládání s odpady či prvky udržitelné mobility nezlepší životní prostředí v aglomeraci a nereflektuje další trendy v životním prostředí v ČR a EU.
Doporučení:
• zahrnutí principu trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, resp. konceptu zelené ekonomiky do Strategických cílů ITI (s. 124).
• Zahrnout REVITALIZACI ZELENĚ V SÍDLECH a SNÍŽENÍ ZNEČIŠTĚNÍ V OVZDUŠÍ do PO 3 (s. 196 an.) vč. měřitelných ukazatelů a možností financování z OP ŽP, a to i vzhledem 4
k údajům v kapitole 1.5 Životní prostředí, 1.5.1 Kvalita ovzduší: „Ve srovnání s krajským průměrem je v Olomoucké kraji vyšší kvalita ovzduší, což je však ovlivněno velice příznivými hodnotami okresu Jeseník. Ve vztahu k Olomoucké aglomeraci jsou tedy naměřené hodnoty dosti zkresleny.“
• Nevyužití synergií plynoucích z konceptu zelené ekonomiky jde proti logice příležitostí této aglomerace -‐ viz excelentní pracoviště zabývající se biotechnologickým a zemědělským výzkumem, příp. environmentální aplikacemi.
c.
Nevyváženost textu Strategie mezi jednotlivými prioritními osami
Prioritní ose 1 „Podpora souladu nabídky a poptávky na trhu práce“ je věnováno celkem 57 stran textu, PO 2 „Tvorba podmínek pro rozvoj znalostní ekonomiky“ pouze 13 stran a P0 3 „Rozvoj infrastruktury a zlepšení kvality života“ 30 stran.
Doporučení:
vyvážit textaci jednotlivých prioritních os, příp. vysvětlit, proč je daná PO prioritní pro naplnění dané Strategie.
d.
Zveřejněný dokument „Příloha Strategie ITI Olomoucké aglomerace – Identifikované projekty“
Obsahuje velké množství projektů – více než 150, které nejsou nijak vzájemně provázané, tedy není zřejmé, jak přispějí k integrovanosti/synergii celé Strategie. Některé projekty a jejich nositelé vzbuzují obavy z naplnění účelnosti, efektivity a hospodárnosti projektů, anebo se vzájemně překrývají.
e.
Schází konkrétní uvedení, v čem je daná aglomerace excelentní a zda je vhodné tuto dominanci dále rozvíjet či ji udržet
Např. Univerzita Palackého – Lékařská fakulta – ohodnocena jako nejlepší lékařská fakulta v ČR, Centrum Regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). Zároveň je však třeba vyhodnotit konkrétní dopady výzkumných center UP na pracovní trh dané aglomerace (vytváří VV pracoviště také další navazující pracovní příležitosti mimo své vědecké pracovníky a jsou tato místa trvale udržitelná i po konci financování z daného OP? Nemůže dojít k odlivu těchto pracovníků po skončení Program. období a tedy ke zhoršení situace (příp. skokovému) na trhu práce?
Doporučení:
podporovat rozvoj toho, co je na výborné excelentní úrovni a co dává lidem práci a zvyšuje kvalitu jejich života. Nemá smysl podporovat, co není dostatečně rozvinuto (např. plošná 5
podpora technických oborů v území). Ověření dopadů vědeckovýzkumných institucí (zejména UP) na trh práce dané aglomerace vč. analýzy rizik.
5
Poznámky k PO 1 „Podpora souladu nabídky a poptávky na trhu práce“
a
s. 125: Dotaz na autory textu: Co jsou „celospolečensky prospěšná pracovní místa?“ – jak vznikají, udržují se či zanikají? Takového slovní spojení nemá opodstatnění v odborné literatuře.
b.
ad 1.1.1. Zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků
S. 127: „Koncept STEM“ – v rámci článku SCIO se objevují již další verze/obohacení tohoto konceptu (STEAM, STREAM, STEAMIE): https://scio.cz/o-‐vzdelavani/trendy-‐ve-‐ vzdelavani/stem.asp. -‐ neaktualizovat dle nejnovějších poznatků?
Obdobné projekty byly podporovány již v minulém Programovacím období. Co se tedy změnilo/zlepšilo/zhoršilo oproti tomuto období a realizovaným projektům? V čem budou projekty (vzdělávání pedag. pracovníků) jiné/lepší v r. 2016 oproti projektu z r. 2014?
Doporučení
Provést srovnání s minulým Programovacím obdobím, a v případě, že ještě nejsou známy některé statistiky/evaluace, pak je třeba konstatovat, proč je nutné/vhodné v těchto typech intervencí pokračovat.
c.
ad 1.1.3 Zvýšení atraktivity technických a přírodovědných oborů a rozvoj soft skills
Poznámka: opravdu je vhodné zvyšovat „…podnikavost žáků i studentů…již od mateřských škol?“ Kreativitu jistě, ale co je myšleno podnikavostí u předškolního vzdělávání?
d.
ad 1.1.4 Evaluace průběhu a výsledků vzdělávání
Evaluací českého školství je jistě nespočet (SCIO, MŠMT, OECD). V čem by tedy tyto projekty měly být jiné/lepší oproti dříve realizovaným projektům? To se budou dělat v každém programovém období (2007-‐2013, 2012-‐2020) stejné projekty? A neměly by to být spíše centrální/státní projekty (Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Národní ústav odborného vzdělávání) namísto X projektů v rámci celé ČR? Jak je/bude u takových projektů měřena účelnosti, efektivita a hospodárnost (tzv. 3E)? Podle navrhovaných indikátorů se má jednat spíše o zachycení kvantity (Počet nových studijních oborů zaměřených na praxi, Počet st. programů s alespoň jedním předmětem vyučovaným v cizím jazyce…). 6
e.
ad 1.1.5 Směřování rozvoje VŠ k souladu s potřebami společnosti
1. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků s kompetencemi v technických oborech je dlouhodobě známý (viz např. průzkumy podnikatelského prostředí 2014, Bergman Group 2000-‐2014). Za uplynulá desetiletí nedošlo ke komplexnímu a účinnému řešení situace. Dostatečný efekt přijatých opatření (stipendia, podpora soft-‐skills, cílení na učňovské školství apod.) není prokázaný. Strukturální problém vzdělávací soustavy v regionu není v celé šířce (základní až VŠ vzdělání) popsaný, vyhodnocený a politicky reflektovaný.
2. V úvodu textu se hovoří i nedostatku technických a strojírenských oborů, ale dále se již hovoří pouze o soft-‐skills a podnikavosti -‐ nesourodost textace. Text je také velmi nekonkrétní a lze se spíše domnívat, co má být řešeno a dosaženo. Směřuje celá tato kapitola k podpoře VŠ typu MVŠO v Olomouci? Opět, indikátory nenabízí měřitelné výstupy v souladu s konceptem 3E (indikátory Počet studijních oborů vyučovaných v cizím jazyce, Počet nových studijních oborů zaměřených na praxi apod.). Jak zjistíme/ověříme, že se nevyučují zbytečné předměty jen pro naplnění indikátorů a že nedochází k neefektivnímu čerpání veřejných prostředků? Pokud se vyučují již nyní na některých VOŠ a VŠ nekvalitní/nepotřebné předměty (nekvalitní učitelé, nemotivovaní studenti), pak prostým převedením od anglického jazyka nevznikne kvalitní předmět či obor, který pomůže budoucímu uchazeči o zaměstnání. Neboli, kdo ověřuje kvalitu vyučovaných předmětů zejména na soukromých VOŠ a VŠ? Probíhá na těchto školách evaluace vyučujících? Jsou známi veřejně výsledky takových evaluací? Jak je postupováno v případě nízkého zisku bodů hodnoceného učitele v rámci evaluací studentů na veřejných i soukromých školách?
Doporučení:
1. umožnit, aby v rámci identifikovaných projektů bylo možné zpracovaní komplexní dlouhodobé regionální koncepce vzdělávacího systému
2. upravit Strategii tak, aby bylo možné později (2018?) zařadit do identifikovaných projektů nejen projekty zaměřené na soft-‐skills, ale i 'tvrdé' projekty umožňující úpravu struktury středního, VOŠ a VŠ školství -‐ např. posílení středního odborného školství, zřízení polytechniky (VŠ technického směru bakalářského stupně -‐ např. jako pobočky některé z technických univerzit) apod.
3. dopracovat kapitolu a přiřadit možné identifikované projekty, vést podrobnou debatu nad každým z nich. Zahrnout kvalitativní hodnocení vedle prostého kvantitativního hodnocení (zpětná vazba).
f.
ad 1.1.6 Zlepšení parametrů Zvýšení kapacity vzdělávací infrastruktury mateřských škol předškolního vzdělávání
Upřesnit systém výběru, kde je třeba navýšit kapacity mateřských školek a kde nikoli. Viz věta na s. 138: „Projekty podporující toto opatření mohou vznikat na základě vlastní iniciativy školního zařízení či dle předem vytvořených šablon.“ Jaké jsou tedy tyto „předem vytvořené šablony“ a zda jsou veřejně publikované? 7
Textace nereaguje na aktuální stav možností předškolního vzdělávání v ČR v rámci dětských skupin, tzv. lesních školek, mateřských rodinných/komunitních center s několika pravidelnými kurzy pro předškoláky, předškolních klubů, zájmových oddílů s předškoláky, skupin znevýhodněných dětí v předškolních zařízeních atd.
Je v národním číselníku indikátorů není uveden takový, který by reflektoval pozitivní dopady na vrácení rodičů na trh práce? Opět se jedná pouze o kvantitativní údaje o počtu zvýšení osob (dětí) a daných zařízení (MŠ).
Doporučení
Doplnit textaci o možnosti jiné formy předškolního vzdělávání než je klasická forma návštěvny MŠ zřizované obcí dle aktuálního stavu. Doplnit textaci o pozitivní vliv na pracovní trh s odkazem na mezinárodní studie (OECD apod.).
g.
ad 1.1.7 Zlepšení parametrů vzdělávací infrastruktury základních škol
Vybavení ZŠ moderním vybavením k motivaci studia přírodovědných a technických oborů bylo podporováni již v minulém Programovacím období (OP VK, ROP). Co se změnilo/ zlepšilo/zhoršilo oproti tomuto období a realizovaným projektům? V čem budou projekty (vybavení učeben pomůckami) jiné v r. 2016 oproti projektu z r. 2014?
Doporučení
Provést srovnání s minulým Programovacím obdobím, a v případě, že ještě nejsou známy některé statistiky/evaluace, pak je třeba konstatovat, proč je nutné/vhodné v těchto typech intervencí pokračovat.
h.
ad 1.1.8 Zlepšení parametrů vzdělávací infrastruktury středních a vyšších odborných škol
1. dtto jako e. ad 1.1.5...
2. Vybavení a stavební úpravy SŠ a VOŠ moderním vybavením k motivaci studia přírodovědných a technických oborů bylo podporováni již v minulém Programovacím období (OP VK, ROP). Co se tedy změnilo/zlepšilo/zhoršilo oproti tomuto období a realizovaným projektům? V čem budou projekty (vybavení učeben pomůckami) jiné v r. 2016 oproti projektu z r. 2014?
Budou v rámci Příjemců podpory podporována také gymnázia? Výsledky sociologického šetření „Vztah mladé generace k přírodovědným oborům a související vědeckovýzkumné činnosti“ z let 2008-‐2009 konstatuje v jeho závěru: „Zájem gymnazistů o přírodní vědy (v rámci zájmové činnosti i jako obor studia VŠ) je poměrně velký – třetina gymnazistů, kteří provozují mimoškolní aktivity, se věnuje právě přírodním vědám; třetina těch, kteří již mají představu o oboru svého studia na VŠ, zvolila přírodní vědy.“
8
Doporučení
1. dtto jako e. ad 1.1.5...
2. Provést srovnání s minulým Programovacím obdobím, a v případě, že ještě nejsou známy některé statistiky/evaluace, pak je třeba konstatovat, proč je nutné/vhodné v těchto typech intervencí pokračovat. Pokud je možné, neomezovat příjemce podpory pouze na SŠ a VOŠ technického zaměření, jako tomu bylo v uplynulém Programovacím období, ale umožnit zvyšování zájmu studentů o technické a přírodovědní obory také na gymnáziích.
i.
ad 1.1.9. Zlepšení parametrů infrastruktury zájmového a neformálního vzdělávání mládeže a celoživotního vzdělávání
U neformálního vzdělávání mládeže je třeba opět trvat na dodržení konceptu 3E a vazby na naplnění Strategie ITI.
Dále není vhodné podporovat soukromé subjekty pod „pláštěm“ neziskových organizací, které nemají s takovým typem intervence zkušenosti, resp. prokazatelnou historii (viz Příjemci podpory „Další subjekty podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit“, resp. „Nestátní neziskové organizace“).
j.
ad 1.2. -‐ 1.5
Části 1.2. až 1.5 se týkají strukturálních změn, resp. příjemci podpory budou především agentury MPSV a MŠMT, resp. malých a středních podniků (MŠP), sociálních podniků v rámci OP Zaměstnanost, OP PIK či IROP – není tedy přímo relevantní pro ITI.
9
6
Poznámky k PO 3 „Rozvoj infrastruktury a zlepšení kvality života“
a.
Absence zahrnutí ochrany životního prostředí a principu trvale udržitelného rozvoje
viz část 4.b
b.
ad 3.1 Zlepšení mobility v rámci aglomerace
Přestože Strategie ITI vytyčuje obecný cíl Zlepšení mobility v rámci aglomerace (str. 123), neobsahuje ucelenou koncepci zlepšení dopravní obsluhy v regionu -‐ identifikaci slabých míst a budoucích potřeb, návrh realistické strategie a odpovídajících opatření. Navržena jsou jen izolovaná opatření, která přinesou dílčí pozitivní výsledky, ale bez provázanosti a synergických efektů.
Doporučení:
• dopracovat analýzu i koncepci regionální dopravy (v limitech i bez limitů finnacování programu ITI) zaměřenou na zvýyšení mobility pracovních sil v regionu • provést rešerši identifikovaných projektů a možných dalších projektových námětů • prioritu klást na dobře připravené cíle se synergickými efekty (terminály, cyklodoprava)
c.
ad 3.1.1 Rekonstrukce, modernizace a výstavba silnic na vybrané regionální silniční síti Olomouc -‐ ne nevýznamná část navržených komunikací souvisí s výstavbou východní tangenty, jejíž realizace se v období 2014-‐20 nepředpokládá.
Doporučení: vyjasnit vzájemnou funkční a časovou podmíněnost realizace komunikací "Chválkovice" a "Holice" s realizací východní tangenty Olomouce
d.
ad 3.1.2 Výstavba a rekonstrukce cyklistické infrastruktury ... připomínky jsou orientační -‐ koncepční dokument dosud nebyl dokončen
Doporučení:
1. navrhnout systémové prioroty pro výběr co nejefektivnějších projektů k realizaci (např. stanovení vzdálenosti od místa dojížďky – 7-‐10 km ?) .... jinak dojde ke tříštění lidských i finančních zdrojů bez požadovaného efektu.
2. snažit se s řídícími orgány vyjednat posílení prostředků do kvalitně připravované strategie s očekávaným velkým synergickým efektem, strategie má potenciál být prioritou ITI
3. rizikem je málo výkonná majetkoprávní příprava projektů
4. v Olomouci zvážit jako prioritu dotvoření páteřních komfortních městských cyklotras navazujících do extravilánu na hustě obydlená předměstí (Velká Bystřice, Dolany, Štěpánov,
10
Náklo, Lutín, Dub nad Moravou, Velký Týnec), jedná se o osy (ulice) Holická, Schweitzerova, I.P.Pavlova, Hněvotínská, Pražská, Lazecká, Chválkovická, řeka Bystřice..)
e.
ad 3.1.3 Výstavba a modernizace infrastruktury systémů městské a příměstské dopravy na drážním principu
„Zkvalitnění infrastruktury veřejné dopravy je v případě Olomoucké aglomerace spatřováno zejména v budování odstavných ploch tramvají a dobudování některých tramvajových úseků dle potřeb pravidelně dojíždějících uživatelů“ (s. 203).
Z jakého dokumentu je „spatřováno“ zkvalitnění veřejné dopravy právě v tomto se nedozvíme. Jedná se o typický projev Olomouc-‐centrismu bez jakéhokoliv odůvodnění (vybudování odstavného terminálu v Olomouci či prodloužení trati na Nové Sady).
Vzhledem k principu partnerství by se zdálo vhodnější klást důraz na podstatu dojíždění za prací, tzn. například posílit způsob tram-‐train a uvažované navýšení dopravního spojení příměstské dopravy na trase Olomouc-‐Šternberk s využitím lokální železniční tratě (snížení automobil. dopravy na této trase a variace k cyklostezce v zimním období). Koncepčně řešit komfortní dopravní obslužnost z příměstských oblastí (např. Bělkovice-‐Bohuňovice-‐Dolany, Křelov-‐Náklo-‐Litovel apod.) s cílem snížení podílu iad (definovat cíl).
Také uvedené monitorovací indikátory nejsou vhodné pro zamýšlený projekt vybudování odstavné plochy tramvají.
Doporučení:
• přehodnotit, případně odůvodnit přínos navržených projektů pro cíle Strategie • Koncepčně řešit dopravní obslužnost z příměstských oblastí s cílem snížení podílu iad, upřednostnit princip tram-‐train.
f.
ad 3.1.4 Výstavba a modernizace přestupních terminálů veřejné dopravy
Přestupní terminály mají značný potenciál pro řešení udržitelné mobility, především z hlediska udržení (posílení) podílu veřejné dopravy a z toho vyplývajících synergických efektů (ekonomických, životní prostředí apod.).
SMOL dle stavu přípravy Strategie rezignuje na využití tohoto nástroje. Jedním z důvodů je, že územní plán předpokládá přestupní terminály v polohách, které v období 2014-‐2020 nebudou napojeny na tramvajové trati.
Doporučení:
• zpracovat koncepci terminálů s využitím etapovitosti v lokalizaci přestupních terminálů i v typu napojení HD a dle výsledku přehodnotit stanovisko SMOL
• SMOL -‐ vyhodnotit potřebu a účelnost terminálů cyklistické dopravy-‐HD 11
g.
ad 3.1.5 Pořízení vozidel pro přepravu osob
Vzhledem ke klesajícímu trendu počtu přepravovaných osob ve veřejné dopravě je vhodné uvést požadavky na bezbariérovost a uživatelský komfort nových vozů.
Doporučení:
stanovit požadavky na bezbariérovost a uživatelský komfort nových vozů: nízkopodlažní (tramvaje kompletně nízkopodlažní), velmi široká plocha dveří, klimatizace, možnost převezení kola
h.
ad 3.1.6 Rozvoj systémů a služeb pro řízení a optimalizaci dopravy
Doporučení:
ověřit zařazení projektu "Systém řízení a regulace dopravy -‐ Olomouc" z hlediska efektivity
i.
Životní prostředí
Schází dílčí cíl "Zvýšit kvalitu životního prostředí a podpořit udržitelný rozvoj" • REVITALIZACE ZELENĚ V SÍDLECH a • SNÍŽENÍ ZNEČIŠTĚNÍ V OVZDUŠÍ , (financování zcela z OP ŽP) – např. dle ITI ostravské aglomerace (PO 3.5 a 3.2).
Doporučení:
doplnit do strategie
j.
ad 3.3 Podpora vzniku a propagace regionálních dominant, 3.3.1 Rozvoj atraktivních regionálních center
Jedná se o prakticky kopírování IPRÚ Olomouc v rámci ROP Střední Morava z Program. období 2007-‐2013. Městu Olomouc se nepodařilo několik projektů realizovat, resp. bylo nuceno je stáhnout z důvodu nedostatku fin. prostředků na spolufinancování (Pavilon hrochů v ZOO Olomouc, Olomoucký hrad, Olomoucký hrad -‐ restaurace atd.).
Nově se může jednat i o realizaci parků u národních kulturních památek (možnost využití i v jiných městech aglomerace).
12
Zdroje: Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014-‐2020: http://www.dotaceeu.cz/cs/Fondy-‐EU/2014-‐2020/Metodicke-‐pokyny/Metodika-‐vyuziti-‐ integrovanych-‐nastroju Webová stránka ITI Olomoucké aglomerace: http://www.olomoucka-‐aglomerace.eu/uvod Webová stránka ITI Ostravské aglomerace: http://www.rr-‐moravskoslezsko.cz/folder/913/ Průzkumy podnikatelského prostředí Olomouc: https://www.olomouc.eu/podnikatel/profil-‐mesta-‐a-‐informace-‐pro-‐investory/pruzkum-‐ podnikatelskeho-‐prostredi V Olomouci dne 29. 6. 2015
ing. arch. Tomáš Pejpek
13
