číslo 221 září 2008 Vybíráme z obsahu: 8,- Kč

8,- Kč

číslo 221

Nový školní rok právě začal Prázdniny utekly jako voda, máme tu opět září a s ním začátek nového školního roku. Do školních lavic Základní a Mateřské školy Sedlec-Prčice zasedlo 258 školáků, mezi nimi i 25 dětí, které již překročily 6. rok života, tedy prvňáčků. Čekala na ně krásně vyzdobená první třída a jejich paní učitelka Mgr. Jana Fialová. První setkání mají již za sebou a bylo vskutku slavnostní – všichni se sešli v divadelním sále. Zde je přivítala starostka města a pan ředitel a popřáli jim mnoho zdaru. Pak si nové školáčky jejich paní učitelka poprvé odvedla do třídy. Od té doby se už stačili navzájem poznat, seznámili se se svými spolužáky, povinnostmi, které na ně čekají, i se školou a jejím řádem. Novými školáky se letos stali: Lucie Beranová Jindřich Bělohlávek Václav Budík Aneta Buková Václav Burda Václav Dolejší Lucie Dvořáková Kateřina Havlová

Kateřina Chocholoušková Marek Kaprál Jiřina Kocurová Nela Kohoutová Jan Lagron Filip Mára Veronika Márová Petr Pech Tereza Peterková Šimon Pištěk Michal Remeš Natálie Remešová Petr Řezáč Jindřich Souček Markéta Starostová Martin Vítovec Matěj Vnenčák Lucie Všetečková Také mateřská školka se zaplnila. Zatím je od 1. září přihlášeno 73 dětí, ale v průběhu roku jistě ještě nějaké přibudou. A co děti v tomto školním roce čeká a nemine? Nejprve to, co mají žáci na škole zřejmě

září 2008

nejraději – prázdniny. Těch pravidelných si užijí hned několik: Podzimní prázdniny – pondělí 27. 10. a středa 29. 10. 2008 (úterý 28. státní svátek) Vánoční prázdniny – od pondělí 22. 12. 2008 do pátku 2. 1. 2009 (vyučování začne ale až v pondělí 5. 1. 2009) Jednodenní pololetní prázdniny – v pátek 30. 1. 2009 pokračování na str. 3

Vybíráme z obsahu: • Sedlec-Prčice má kolumbárium ............. 4 • Druhý ročník Prčického bábení je tady... 4 • Posezení pod zvoničkou propršelo ......... 5 • Olga Sommerová má raději skutečnost . 7 • Podblanický hudební podzim začíná ..... 8 • „Barabáš“ v chrámu svatého Jeronýma 10 • Turisté rafty po Vltavě .......................... 10 • Zveme vás na fotbal............................... 14

Náš domov

2 strana

číslo 221, září 2008

Z jednání rady města Rada města Sedlec-Prčice na svém zasedání dne 30. 7. 2008 Rozhodla: – o zadání hydrogeologického posouzení na vodovod Vrchotice – o upřesnění podmínek pro stanovisko k výstavbě RD v Prčici, pč. 1067/1 Schválila: – zpracování PD ke sloučenému územnímu a stavebnímu řízení na parkoviště u zdravotního střediska u ing. Bukáčka za cenu 22 tis. Kč – vyznačení 5-ti parkovacích míst u LDN Prčice a vyznačení autobusové zastávky u LDN Prčice po vyjádření dotčených orgánů – uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene – položení kabelu NN k pč. 4 v k. ú. Dvorce za jednorázovou úhradu 500,- Kč – návrh řešení kanalizační přípojky od čp. 226– 227 za splnění podmínek ze strany majitelů bytů Vydala: – stanovisko k žádosti o vyjádření na stavbu k NN pč. 4 v k.ú. Dvorce Pověřila: – starostku zajištěním cenové nabídky od spol. Služby Sedlec-Prčice s r.o., na připojení čp. 226–227 Sedlec na kanalizační řad – starostku zahájením jednání k vyřešení kritické dopravní situace na II/121 Sedlec – „zatáčka“ s Krajským úřadem Středočeského kraje (SÚS Benešov – správce) a jednáním o zpracování PD Středočeským krajem na vybudování přeložky komunikace Doporučila: – zastupitelstvu města schválit doplnění změny č. 2 ÚP Vzala na vědomí: – termín předvolební návštěvy hejtmana Středočeského kraje ing. P. Bendla v Sedlci-Prčici – informace starostky o předložených a připravovaných žádostech o dotace na rok 2008 a 2009

– rozhodla o změně stavby sportovních kabin v Přestavlkách před dokončením – převod dřevostavby na stavbu zděnou Schválila: – záměr umístění informačních dopravních směrovek na osadu Božetín – vysekání pozemku pč. 25/1 v k.ú. Nové Dvory u společnosti Služby Sedlec-Prčice – opravu a údržbu obecní komunikace vedoucí z Nových Dvorů do Nedrahovic spol. Služby Sedlec-Prčice – úhradu a převod daru z rozpočtu města na MAS Krajina srdce v souvislosti s předloženými žádostmi o dotace: 17 117,- Kč za dotaci na zeleň a 26 400,- Kč na dotaci opravy silnic s podmínkou, že prostředky budou převedeny po přiznání dotačních prostředků v roce 2009 Vzala na vědomí: – informace starostky k jednotlivým bodům z minulého zasedání – stanovisko Odboru dopravy a silničního hospodářství MěÚ Sedlčany o úpravě provozu na silnici III/124 ve Starých Mitrovicích – dopravní značení zákaz vjezdu nákladních automobilů Vydala: – stanovisko k žádosti o vyjádření k opravě venkovního vedení – výměna sloupů nadzemního vedení pro AZ Elektrostav, a.s., Nymburk Jednala: – o podmínkách k žádosti o prodej obecních pozemků v k.ú. Divišovice – vyjádření pro žadatele a podnět pro rozhodnutí zastupitelstva města – o programu šestého zasedání zastupitelstva města Zamítla: – žádost o odkoupení jímky dříve umístěné u hasičské zbrojnice v Sedlci

Jednala: – jako výběrová komise za účasti vedoucího společnosti Služby Sedlec-Prčice, s.r.o.

Rada města Sedlec-Prčice na svém zasedání dne 20. 8. 2008 Rozhodla: – poskytnout příspěvek 5000,- Kč SDH Prčice na oslavy jejich 120. výročí (z kapitoly kultura)

Rada města Sedlec-Prčice na svém zasedání dne 6. 8. 2008 Rozhodla: – o zadání prací Ing. Datlovi – zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení na odbahnění Černického rybníka a revitalizace potoka pod ním – o zadání projektu na zřízení parkoviště u prčického hřbitova ke stavebnímu řízení od p. Bukáčka za 25 000,- Kč

Schválila: – zadat výpočet nákladů na opravu cesty přes Jezera na Kvašťov a zjištění statiky mostku na komunikaci ke Kvašťovu od Přestavlk – žádost osadního výboru Kvašťov na osazení žlabovek za cenu 12 000,- Kč – nabídku na opravu komunikace do Včelákovy Lhoty od fy Colacs, a.s. za 417 737,60 Kč vč. DPH – nabídku na opravu komunikace ve Vísce za 111 180,- Kč vč. DPH

– opravy vytipovaných místních komunikací zástřikem emulzí do maximální výše 100 000,- Kč vč. DPH s tím, že na předmětné opravy budou předloženy cenové kalkulace od dvou firem – opravy výpustě a vyčištění obecního rybníčku na návsi v Moníně za cenu max. 15 000 Kč – záměr vybudování obecní kompostárny v rámci vyhlášeného dotační řízení MŽP – uzavření smlouvy o dílo s ing. Janou Zmeškalovou na zhotovení biologického hodnocení a průzkumu dotčených pozemků jako přílohu k žádosti o dotace na vyčištění Černického rybníka za 26 000,- Kč – zveřejnit záměr prodeje části pozemku 1115 v k.ú. Prčice – Šánovská ulice v Prčici – prodloužení nájemní smlouvy v sociálním bytě o dva roky – provedení opravy balkonu v čp. 90 Vzala na vědomí: – informace starostky k zahájenému sloučeného řízení ve věci výstavby parkoviště u hřbitova v Prčici – informace starostky k dohodě s firmou Colacs, a.s., o opravě části komunikace na Kvašťově náklady investora – Lesy ČR, a.s. – zprávu o kontrole Stavebního úřadu Města Sedlec-Prčice provedené krajským úřadem – informace starostky k jednotlivým bodům šestého zasedání zastupitelstva města Doporučila: – zastupitelům schválit nákup pozemků v Šánovské ulici dle návrhu geometrického plánu – Nadaci Partnerství spolupráci s Ateliérem Prčice ve věci projektu „Cyklisté vítáni“ – zastupitelstvu schválit úpravu rozpočtu – zvýšení výdajů o 700 000,- Kč na sportovní kabiny v Přestavlkách Vydala: – podpůrné stanovisko Města Sedlec-Prčice k požadavku OÚ Ješetice na vybudování komunikace od osady Řikov k nové železniční zastávce Ješetice – souhlasné stanovisko s uložením kanalizační přípojky pro čp. 226–227 v Sedlci na poz. č. 366/2 v k. ú. Sedlec – souhlasné stanovisko k připojení se bytovky čp. 226–227 v Sedlci na síť veřejné kanalizace s podmínkou provedení geometrického zaměření přípojky – souhlasné stanovisko ke stavbě na pozemku pč. 227/3 v k.ú. Veletín Jednala: – o žádosti o povolení přejezdu pozemku č. 385/11 v k.ú. Sedlec – o žádosti o výjimku při umístění v DPS – o stížnosti zaslané na Krajský úřad Středočeského kraje ve věci nájemního vztahu Zamítla: – žádost o náhradu škody za poškození plotu pádem stromu

Uzávěrka zářijového čísla je v pondělí 29. září do 11 hodin. Na příspěvky došlé po tomto termínu nebude brán zřetel.


Proměny „Zelená a modrá pro blázny je dobrá,“ říkávalo se v době mého dětství. Ale když se tyto dvě barvy ještě spolu s bílou vkusně skloubí dohromady, pak vznikne zajímavý a neotřelý barevný celek. Právě takový vás čeká při vstupu do chodby vedoucí k ordinacím praktického lékaře Ondřeje Bažanta a rehabilitační sestry Jany Peškové ve zdravotním středisku v Sedlci. Kdysi nevýrazná tmavá chodba

Náš domov pastelovými barvami ožila a rozjasnila se. To však není jediná změna, která se v této části střediska během srpna stala. Nově zde přibyly toalety pro pacienty, prosklenými dveřmi do chodby vniká daleko více světla a jistě každý zaregistruje i změnu v uspořádání místností. Proto půjdete-li na zdravotní středisko po dlouhé době poprvé, mějte oči otevřené. Jistě vás všechny ty proměny mile překvapí, právě tak jako překvapily mne. Alice Valsová

strana 3 dokončení z titulní strany Jarní prázdniny – od pondělí 9. 2. do neděle 15. 2. 2009 Velikonoční prázdniny – od čtvrtka 9. 4. do pátku 10. 4. 2009 Hlavní prázdniny – od středy 1. 7. až do pondělí 31. 8. 2009 V průběhu roku však může ředitel školy vyhlásit i takzvané ředitelské volno, o jeho termínu se rozhodne až později a rodiče budou včas informováni. Ke školní docházce samozřejmě nerozlučně patří vysvědčení, to se bude rozdávat v těchto dnech: ukončení prvního pololetí – 29. 1. 2009 (čtvrtek) ukončení druhého pololetí – 30. 6. 2009 (úterý) Další pravidelné akce: Lyžařský kurz – 24. 1. – 31. 1. 2009 (pro žáky 7. ročníku) Zápis do 1. třídy – 20. 1. a 21. 1. 2009 Přijímací zkoušky na střední školy a víceletá gymnázia, 1. termín – od 20. 4. 2009 Den Země – 24. 4. 2009 (pátek) Branný den – 30. 4. 2009 (čtvrtek) Den dětí – 1. 6. 2009 (pondělí) Mimo pravidelných událostí však škola pořádá i různé výlety za poznáním, exkurze, návštěvy divadelních představení, cvičení v přírodě…

Čekárna ve Starých Mitrovicích je k nepoznání Ještě donedávna nebyl průjezd Starými Mitrovicemi zrovna příliš pohledný. Na jedné straně silnice chátrající zemědělské budovy, na straně druhé čněla ze zarostlého svahu polorozpadlá, plakáty polepená autobusová čekárna. To však je již minulostí. Čekárna a její okolí prodělaly během prázdnin radikální proměnu. Do rekonstrukce se pustili rukou společnou místní občané zc a Vísky, zapojilo se však i několik aktivních chalupářů. Práce na opravě byly zahájeny 5. července a stihnout se to všechno mělo do doby, než půjdou děti na podzim do školy. Vždyť právě ony čekárnu používají snad ze všech nejvíce. Nejprve se začalo s demontáží střešní krytiny a krovu a odstraněním starých omítek, pak přišly na řadu nové vnitřní i vnější omítky, fasáda,

nový krov, střešní krytina a k tomu i nové podbití. Na závěr se dělaly terénní úpravy kolem, to již bylo v samém závěru prázdnin. „Kdo měl chuť a čas, ten pomohl. Dámy se postaraly o proviant a zajištění pozvánek na brigádu, pánové o ten zbytek. Kromě práce jsme zažili i dost legrace, která je pro naše osady typická. Nesmírně nás těší, že se zapojili i chalupáři, vždyť ti čekárnu téměř vůbec nepoužívají. Ale ani jim není jedno, jak to u nás vypadá a chtěli přispět k zvelebení naší obce,“ říká předseda místního osadního výboru a člen zastupitelstva města Bc. Pavel Milčínský. K úplné dokonalosti již zbývá jen dodat hezké lavičky. I ty však podle Pavla Milčínského brzy budou. „Konzole jsou připravené, zbývá

Aby nebyl tento školní rok jen strohou povinností, kterou musí každé dítě absolvovat, o to se bude snažit celý kolektiv pedagogických pracovníků, technického personálu a samozřejmě v neposlední řadě i ředitel zařízení Mgr. Miroslav Halló. Každým rokem se daří naši školu něčím zajímavým a užitečným vylepšit, proto věřme, že ani ten letošní nebude výjimkou. Popřejme tedy dětem i všem pracovníkům školy, aby byl start do nového školního roku úspěšný, aby se práce dařila a těšila. Aby až se všichni společně sejdou na konci června na slavnostním ukončení, mohli si upřímně říci: „Byl to hezký rok“. Alice Valsová

dodělat latě, natřít a přišroubovat! Lavičky budou uvnitř i venku.“ Celkem bylo na autobusové zastávce odpracováno 190 brigádnických hodin, město Sedlec-Prčice ze svého rozpočtu na rekonstrukci uvolnilo 18 tisíc korun. Alice Valsová, foto P. Milčínský

Náš domov

4 strana


Sedlec-Prčice má již také své kolumbárium Víte, co je to kolumbárium? Nazývá se tak stavba s jednotlivě uzavíratelnými výklenky pro ukládání uren se zpopelněnými lidskými ostatky. Jak jistě uznáte, jde o zařízení v dnešní době více než potřebné. Ne každý má pronajato hrobové místo, o které by mohl pravidelně pečovat a kde by mohl umístit urnu s ostatky svých nejbližších. Myšlenka zřídit kolumbárium na veřejném pohřebišti v Sedlci, kde je stále větší nedostatek prostoru pro zřizování nových hrobových míst, se řešila na Městském úřadě Sedlec-Prčice již několik let a v letošním roce došlo k její realizaci. V dubnu bylo uzavřeno výběrové řízení a bezprostředně nato bylo započato s pracemi. Na výstavbě se podílely firmy Služby Sedlec-Prčice, s.r.o., Kamenictví M. Brož a Miroslav Jonáš – Klempířství. Dílo vyšlo celkem na 150 000,- Kč a o prázdninách bylo předáno do užívání. Kolumbárium spravuje Město Sedlec-Prčice a je umístěno na vnitřní straně hřbitovní zdi vedle márnice. Rada města stanovila na svém zasedání dne 3. 6. 2008 podmínky pronájmu míst takto: doba pronájmu činí maximálně 10 let (poté je možno nájemní vztah obnovit) a cena je stano-

vena na 130,- Kč na rok. Zájemci o pronájem jednotlivých míst se mohou přihlásit na Městském

úřadě Sedlec-Prčice u paní Ivany Novotné. Alice Valsová

Druhý ročník Prčického bábení je tady 16.30 hodin: Taneční vystoupení studentů Konzervatoře Duncan Centre Praha.

Máme tu září s jeho pestrými barvami, ranními mlhami a slunečnými odpoledny, zkrátka babí léto. Pomalu doznívají vzpomínky na prázdniny a dovolené a to je ten správný čas na pořádnou dávku kultury. Zveme vás proto na již druhý ročník festivalu Prčické bábení, který se bude konat v sobotu 20. září v Ateléru Prčice. Zatímco v minulém ročníku, který nesl název „Vůz na střeše“, jsme nahlédli do minulosti, náplní toho letošního bude láska, podzim, lyrika… Program Dopoledne: 7.30 až 10 hodin: start II. ročníku pochodu Z Prčice za kapličkami Českého Meránu ve spolupráci s KČT. Startovné je 20,- Kč pro dospělé, 10,- Kč pro děti a startuje se z Ateliéru Prčice. Každý malý pochodník obdrží v cíli sladkou odměnu. Co vám cestou cvrnkne do nosu, vezměte s sebou. Odpoledne a večer – všechny prostory Ateliéru Prčice: Od 13 hodin: Veselé povídání o lásce a milování – povídání o proměnách lásky, co láska lidem dává a bere, jak nás inspiruje, že láska i hory přenáší a kvete v každém věku s populární psycholožkou Dagmar Brejlovou. Beseda by měla být příjemným nastartováním sobotního odpoledne. Od 13 hodin: Podzimní hrátky aneb zdobíme si Ateliér – hravé odpoledne pro děti začíná… Zatímco dospělí se budou bavit o lásce, děti pod odborným vedením vyzdobí prostory Ateliéru Prčice vším, co podzimní příroda nabízí. Samozřejmě se použije vše, co jste si přinesli z dopoledního pochodu. Od 15 hodin: Čarování kolem malování s nestorem české dětské kresby Milošem Nesvadbou a Janem Susou. Na své by si měli přijít

Od 17,20 hodin: Bábení s dětským divadelním souborem „Našlo se“. V hravém odpoledni nesmí chybět pohádka. Od 18 hodin nás čeká Podzimní poetické rozjímání. Podzimní podvečer je zadán pro tři půvabné členky souboru Dolce Vita, které nás provedou lyrickou hudbou od baroka až po současnost.

nejen ti nejmenší, ale i my dospělí, kteří jsme s Milošem Nesvadbou a jeho kresbičkami vyrůstali.

Dále promítání filmových dokumentů a možná i nějaké to překvapení navíc. Celodenní vstupné dospělí 70,- Kč, děti do 15 let zdarma.

Náš domov


strana 5

Cyklojízda Greenway Jizera 2008 Vloni 18. září byla ve Svijanech slavnostně podepsána dohoda o partnerství při stavbě cyklostezky podél celého toku Jizery od pramene po soutok s Labem a tím i o napojení na síť mezinárodních evropských cyklostezek. Dohodu v Pivovarské restauraci potvrdili hejtmané Středočeského a Libereckého kraje, Petr Bendl a Petr Skokan. „Jsme připraveni podílet se na spolufinancování výstavby a projekt všemi směry podporovat,“ řekl tehdy hejtman Bendl. K iniciativě se formou memoranda připojila také většina obcí a měst z celého toku řeky a občanská sdružení. Podpisu předcházela cyklojízda dvou skupin cyklistů od pramene po soutok s Labem. „Letos jsme chtěli tuto akci připomenout a zároveň informovat veřejnost o současném stavu budování cyklostezky,“ jak uvedla projektová manažerka Pavla Bičíková, která pracuje pro Sdružení Český ráj, jež přípravu cyklostezky koordinuje. Také letos se jelo na kolech kolem řeky, také letos se setkali představitelé krajů. „Naším cílem bylo zaměřit se

tentokrát hlavně na místní obyvatele, aby vzali myšlenku cyklostezky víc za svou. Vždyť by neměla sloužit jen k rekreaci, ale i zběžným cestám do zaměstnání a dětem třeba pro jízdu do školy,“ připomněla Bičíková. Jízdy kolem řeky se zasvěceným průvodcem se uskutečnily na sklonku srpna a začátkem září. Výstavba moderní evropské cyklostezky Greenways Jizera má podporu asi 60 obcí na toku řeky, které si od cyklostezky slibují rozvoj turistiky, podnikatelských aktivit a také zlepšení péče o životní prostředí a zvýšení bezpečnosti pro cyklisty v koridoru řeky. „Stále platí termín dokončení těch nejvýznamnějších úseků v roce 2015, věřím, že nejpozději v roce 2010 by měly být zahájeny stavební práce na prvních úsecích,“ řekl Aleš Hozdecký, předseda Sdružení Český ráj a dodává:„Jedná se o rozsáhlý a náročný projekt, který se neobejde bez stálé podpory partnerů i veřejnosti.“ Poprvé myšlenka vystavět cyklostezku od pramene Jizery až po její ústí do Labe s přímým napojením Prahy zazněla asi před deseti

lety. Intenzivně se na ní pracuje od roku 2003 a zejména od přelomu let 2006 a 2007. Vybudování páteřní cyklostezky je I. etapou celého projektu, konečným cílem je realizovat multifunkční koridor pro pěší, cyklisty, vodáky atd. Budoucí cyklostezka by mohla zároveň podpořit i další aktivity v obcích a regionech. Partnery projektu Greenways Jizera jsou Středočeský kraj, Liberecký kraj, Škoda auto, a.s., Nadace Partnerství, Krkonoše – svazek měst a obcí, Město Semily, Město Železný Brod, Město Turnov, Město Mnichovo Hradiště, Statutární město Mladá Boleslav, Zlatý pruh Polabí, o.p.s. Koordinátorem celého projektu je Sdružení Český ráj. Cyklostezka bude součástí evropské sítě bezpečných stezek Greenways. V České republice se tak připojí například ke Greenways Praha–Vídeň nebo Moravským vinařským stezkám, které podporuje Nadace Partnerství.

Posezení pod zvoničkou v Mrákoticích propršelo – nevadí! „To zase bude posezení,“ říkali si mnozí z nás, co jsme se v pátek 15. srpna těšili na každoroční Setkání pod zvoničkou v Mrákoticích. Z oblohy se již od odpoledne valil hustý déšť a ani prognózy na večer a noc nebyly příznivější. Posezení pod zvoničkou se pravidelně koná již od roku 2002, kdy zvonička na mrákotické návsi byla zmodernizována a nově vysvěcena. První ročníky byly spíše takového sousedského rázu, s přibývajícími roky se však vzhledem k absenci jakékoliv hospody či klubovny staly vítanou příležitostí k setkání lidí z okolních osad.

Letošní nepřízeň počasí organizátory nezaskočila, na mokrou variantu byli výborně připraveni. Velký vojenský stan a v něm sálající kamna zachránily nejen pěknou tradici, ale vytvořily i skvělou pohodu. Na té se samozřejmě nemalou měrou podílela také přizvaná kapela Pohoda band. A tak nakonec ani vytrvalý déšť, který naštěstí v průběhu noci ustal, ani na srpen nezvykle nízké teploty nezabránily, aby se i letos sešli sousedé a známí z Mrákotic, Chotětic, Divišovic, Prčice a Nové Hospody, poseděli spolu, probrali všechny novinky a při tom si pěkně zazpívali. Alice Valsová

BYDLENÍ PRO KAŽDÉHO

HYPOÚVĚR 1 000 000 Kč – 5 950 Kč/měs. 500 000 Kč – 2 975 Kč/měs. Martina Pejlová Tel.: 728 720 130

Náš domov

6 strana


Krátké postřehy Zdeňka Sedláčka Workcamp Prčice 2008 Ve dnech 14. 7. až 28. 7. 2008 se v Ateliéru Prčice konal mezinárodní dobrovolnický tábor organizovaný ve spolupráci s občanským sdružením INEX – Sdružení dobrovolných aktivit. V historickém objektu Ateliéru Prčice parta mladých lidí z různých koutů světa vypomáhala s pracemi při opravě nádvoří, relaxační zahrady a galerie na špejcharu. Letošní workcamp byl již třetím ročníkem. Ve volném čase měli dobrovolníci příležitost k poznávání různých zajímavostí území Českého Meránu. Velmi zajímavá byla návštěva kostelů v Prčici a v Sedlci. Průvodkyní jim byla Jitka Fárová, která v prčickém kostele sv. Vavřince zahrála několik skladeb na unikátní barokní varhany. Všem se líbil výlet do Červeného Újezdu, kde si prohlédli komunitní dům Villa Vallila. Velkým zážitkem byla projížďka na koních v okolí Cunkova, návštěva prčického zámeckého areálu, fotbalové utkání s místní

mládeží a koncert skupiny Trendy Brandy. Účastníky workcampu byly dvě vedoucí Hanka Pechová a Vendula Nováková. Dobrovolníky byli – Eunhye a Jisook z Koreji, Paul a Igor z Francie, Inna z Ruska, Alberto ze Španělska, Nemana ze Srbska a Češi – Antonín, David, Petra a Iva. Festival mladých pro mladé V sobotu 23. srpna se v Ateliéru Prčice konal první ročník divadelně-hudebně-filmového festivalu s názvem „Bumtarata na vrata“. Festival byl benefiční akcí na podporu neziskové organizace Ochrana fauny ČR z Votic. Na programu festivalu bylo divadelní vystoupení dívčí formace Rychlý šipky z Petrovic a vystoupení hudebních skupin Creatures ze Sedlčan, Assort Plastic z Táborska, band Jardy Tomáška, hra na didgeridoo skupiny Jirky Košťála, pražský Good Mourning a nakonec již tradičně Trendy Brandy Tomáše Bursíka. Závěrem festivalu bylo promítnuto několik filmů. Veliké poděkování patří zejména čtyřem hlavním organizátorům festivalu, kteří si vy-

zkoušeli na vlastní kůži, že příprava a organizace jednoho kulturního odpoledne stojí opravdu mnoho času a energie. Hlavními tvůrci festivalu byli: Eva Pešková, Pavel Pšenička, Jakub Ryšavý a Jakub Trnobranský. Festival byl finančně podpořen Středočeským krajem a Nadací Vodafone ČR. Jsem rád, že se postupně daří naplňovat cíle podpořeného projektu právě od Nadace Vodafone ČR s názvem „Konečně tvůrčí prostor naší tvůrčí komunity“ a Ateliér Prčice se stává místem, kde se něco děje, místem, kde je část programu připravována místními mladými lidmi. Dostávají tak velikou možnost zkusit si něco organizovat, poznat zajímavé lidi a udělat něco pro druhé. Zdeněk Sedláček

Ani bazén tu nemají Hned jak vstoupila do místnosti infocentra, jsem věděla, že tady budou problémy. Mladá, sebevědomá, celá ve značkovém. „Tak co tu máte k vidění,“ ptá se mne trochu arogantně ta dáma v cyklistickém. „Krásnou přírodu,“ odpovídám spontánně. „Pf, krásnou přírodu mají dneska všude. Máte tu nějaké hrady nebo zámky?“ „Ano, je tu v okolí několik architektonicky zajímavých staveb, i hrad a zámky se zde najdou, ale vše je bohužel soukromé a veřejnosti nepřístupné,“ říkám popravdě a s notnou dávkou lítosti. „Nejbližší přístupný objekt je státní zámek Vrchotovy Janovice, je sice vzdálen zhruba 16 kilometrů, ale rozhodně stojí za prohlídku. A pak samozřejmě Konopiště, Orlík, Zvíkov, Jemniště, Příbram, Tábor…“ Nedám se odbýt. „Hm,“ broukne paní a znuděně se rozhlíží po místnosti. „A co koupání, je tady někde poblíž nějaký aquapark?“ střelí po mně další dotaz.„Nejbližší je v Příbrami, i s tobogánem, a pak plavecké bazény v Benešově a Táboře. Všechno to máte tak maximálně 45 minut jízdy autem. Ale slušně se dá vykoupat i ve zdejším rybníku.“ Další úškle-

bek. Nakonec si paní nabere haldu propagačních materiálů, které zde máme k dispozici zdarma, ani ji neodrazuji, i když vím, že je stejně ani neotevře, a pak informační centrum opustí. Na její tváři shledávám výraz: „Burani, ani bazén tu nemají!“. Vyprovázím ji s úsměvem, ale uvnitř vše bouří a v duchu si říkám: „Tak proč, dámo, nezůstaneš v Praze?“ Ne, nejsou všichni takoví, vlastně je jich jen zlomek. Většinou k nám zavítají lidé naopak okouzlení zdejší krajinou, lidovými stavbami, zachovalou přírodou. Je jim jedno, že se zde dá koupat jen v rybníku, naopak, čistá, přírodní voda bez chlóru a nehorázného vstupného jim přijde jako malý zázrak. S díky přijímají tipy na výlety, nechají si poradit, kam vyrazit, kde se dá dobře najíst, kde zaparkovat, kde je co zajímavého ke zhlédnutí. Pokud je dobrá vůle, dalo by se o našem kraji povídat hodiny a hodiny. Informační centrum v Sedlci-Prčici letos o prázdninách navštívilo mnohem více turistů, než tomu bylo v předchozích letech (letos 281 návštěvníků, z toho 37 cizinců, loni 123 náv-

štěvníků a z toho 28 cizinců). Možná tomu napomohl fakt, že Češi v daleko větší míře trávili své dovolené doma, v tuzemsku a věnovali je poznávání místních přírodních krás nebo se již naučili informační centra využívat. Ptají se, co je to ten Český Merán a kde je Čertovo břemeno, chtějí vědět něco o historii kraje, ale přichází i znalí a informovaní turisté, od kterých se naopak mnoho zajímavého dozvídám já. Také cizinců, kteří nás letos navštívili, bylo daleko více. Byli mezi nimi dva návštěvníci z Asie (Japonsko, Korea, nevím, neptala jsem se), ale i Američané, Italové, Španělové, mnoho Němců, Holanďanů, Belgičanů. S našimi službami byli spokojeni a někdy se až dojemně loučili. Především byli vděční za velké množství informačních materiálů, a to i v cizích jazycích. Zřejmě ještě dlouho mi bude v uších znít slova jedné návštěvnice, takové starší bodré Rakušandy. Lámanou češtinou se mi snažila říci, jak se jí tu u nás líbí: „Moc hezké tady u vás, jako u nás. Vy to chraňte, děti budou rády…“ Alice Valsová


Náš domov

strana 7

Olga Sommerová nerada sní, raději má skutečnost V pátek 29. srpna se v Ateliéru Prčice konal další z „Večerů pro zahřátí“, tentokrát se známou režisérkou dokumentárních filmů, spisovatelkou, ale také čestnou předsedkyní Společnosti Boženy Němcové a bojovnicí za ženská práva Olgou Sommerovou. Paní Sommerová přijela na besedu v doprovodu své kamarádky z nedalekého Čečkova u Jankova, kde během léta pracovala na nových dokumentech a dokončovala libreto ke komorní opeře o Boženě Němcové. Olga Sommerová a Česká Sibiř „Když jsem před lety v Čečkově u Jankova koupila chalupu, řekla jsem si, že bych o tomto nádherném kraji, kterým jsem byla od začátku naprosto fascinovaná, mohla natočit i film. Zvolila jsem si téma, na které jsem v té době neznala odpověď – jak se změna režimu po revoluci promítla v životě lidí žijících na venkově. Ten kraj uprostřed České republiky mi k mému údivu připadal neposkvrněný civilizací, pojmenovala jsem ho tedy ,Konec světa v srdci Evropy‘. Chtěla jsem postihnout všechna roční období v zemědělství i při slavení tradičních křesťanských svátků, také jsem čekala na červen 2002, kdy moji hrdinové šli k volbám do Parlamentu. Natáčení trvalo rok a půl, během této doby mezi mnou a mými hrdiny vzniklo velmi silné osobní pouto. Ten film, na kterém jsem pracovala zároveň se svým synem jako kameramanem, mám ráda a musím skromně říct, že se mi povedl.“ Olga Sommerová natáčela film na Sedlčansku, Voticku a Nadějkovsku a netušila, že se s kamerou na Českou Sibiř ještě jednou vrátí. „Asi dva roky po ,Konci světa’ dostal můj syn v Českém Krumlově na Ekofilmu cenu, podmínkou bylo, že se částka (150 tisíc korun) musí investovat zpět do filmu s ekologickou tematikou. Šla jsem do filmu spolu s ním a vznikl dokument Dva muži na Sibiři. Mými hrdiny byli ekologista Pavel Křížek z Votic ze Stanice pro zraněné živočichy a bývalý profesionální flétnista Radek Malotín z Čečkova, který se z Prahy přestěhoval na venkov a začal tu hospodařit. Tehdy byl dřevorubec, koňák a já jsem ho ráda pozorovala, jak jede cestou od mé chalupy s koňmi do lesa nebo jak v bílé košili jako v 19. století seče kosou trávu. Působilo to krásně starosvětsky. K mé velké lítosti před dvěma roky koně prodal a hospodařit přestal. Jsem ráda, že jsem tyhle dva skvělé chlapy mohla předvést světu.“ O dokumentu Proudů a stylů dokumentu je mnoho, záleží na osobnosti a názoru tvůrce, jak svůj námět uchopí a zpracuje. „Jako dokumentaristka nemusím mít od svých hrdinů odstup, mohu být tendenční, já se do nich během natáčení dokonce zamilovávám, ať jsou to muži nebo ženy. Dokument je subjektivní názor a pokud nenadržuju zvráceným myšlenkám a ideologiím, pak na to mám právo. Klasická charakteristika zní – dokumentární film je služba humanitě a demokracii.“ Zřejmě nejhlouběji šla Olga Sommerová v příběhu zlodějky Máni. Když s ní natáčela poprvé, bylo Máně 24 let, pak se ke své hrdince vrátila filmem Máňa po deseti letech. Třetí díl se nechystá. Máňa je opět ve vězení a asi by to byl již velmi smutný příběh. „Jasně že mám chuť svým hrdinům pomáhat. I Máně jsem pomáhala, a dost. Ale všechno má své meze, to bych za chvíli nedělala nic jiného. Není prostě časová a energetická kapacita, dokumentarista nemůže, i kdyby chtěl, se všemi svými hrdiny udržovat vztahy, protože by pak nic jiného nedělal. Mně se líbí způsob pomoci, kterou dělával můj kolega Milan Maryška. Když jel točit na Sibiř a viděl tu bídu kolem sebe, zorganizoval humanitární

pomoc. Když točil v Kazachstánu, kde žili Češi, vystoupil v Parlamentu a prosadil repatriaci jistého množství kazašských Čechů zpět do vlasti. Taková pomoc je smysluplná, té si u dokumentaristů vážím.“ Olga Sommerová točí své dokumenty přímo pro Českou televizi. Podílela se i na cyklu „Ztracená duše národa“. „Natočila jsem pouze čtyři díly z celkových sedmi, více bych časově nezvládla, přesto mne mrzí, že jsem do tohoto tématu nešla hned po revoluci, i když jsem na něj myslela. Mnoho lidí z té elity národa již nežije, a ty, se kterými jsem natáčela (ženy, sedláci, důstojníci a faráři) – smetanu národa – komunistický režim zavřel do pracovních táborů a kriminálů. Po sedmi letech, šla Olga Sommerová ještě dál do historie a natáčela s pamětnicemi nacistických koncentračních táborů – s židovskými ženami. „Byl to pro mne mocný zážitek, ty ženy prošly peklem, a přesto jsou stále plné vitality, síly a víry.“ O čem sní ženy Do povědomí široké veřejnosti se Olga Sommerová zapsala jako autorka veleúspěšného filmu a následně i knih ,O čem sní ženy‘ a ,O čem sní muži‘. „Náměty si mne najdou, chodí za mnou, to se vlastně stalo i v tomto případě. Filmu ,O čem sní ženy‘ předcházely ,Přítelkyně‘ z roku 1992. Měly tehdy velký ohlas u diváků, s tím jsem vůbec nepočítala. Šel čas a já se k tématu vrátila, cítila jsem, že jsem nevyslovila všechno, co jsem chtěla. Tak vzniklo ,O čem sní ženy‘. Jsou to obyčejné ženské rozhovory, jak spolu my ženy mluvíme, jak sdílíme své radosti i trápení, ty intenzívní rozhovory u kafe nebo u vína. Vybrala jsem si deset žen, z nichž osm bylo mými osobními přítelkyněmi. Ohlas, jaký film vyvolal, mne upozornil, že jsem zřejmě šlápla na citlivé místo společnosti, vstoupila do nezaplněného, nezodpovězeného prostoru. Po celá devadesátá léta se totiž přechod z totalitního režimu do demokratického absolutně neprojevil na poli ženských práv. Několik tisíciletí patriarchátu zanechalo v našich myslích, v naší kultuře a politice hlubokou ránu, která se obtížně léčí.“ Na úspěšný film, který již několikrát vysílala Česká televize, navázala neméně úspěšná kniha. „Materiálu, který jsem pro film natočila, ale nepoužila, bylo velké množství, byly to celé rozhovory a já jsem je nechtěla zahodit. Tak jsem sedla, rozhovory zredigovala a vyšla kniha. Stala se natolik populární, že jsem šla dál a napsala další pokračování a pak ještě další. Moje nakladatelka mě pak přinutila napsat i ,O čem sní muži‘, na základě stejnojmenného filmu, který mne zase přinutil udělat Fero Fenič. Takže ke zpovědím mužům jsem byla vlastně stále popoháněná. Hledala jsem muže, o nichž jsem věděla, že přemýšlí o vztazích. Chtěla jsem dát slovo druhé straně, chtěla jsem i pro sebe zjistit, jací ti muži, na které si moje hrdinky (po právu) stěžují, jací vlastně jsou, co cítí oni, jakého nepochopení se dostává jim. Chtěla jsem se dozvědět, k ani nebylo vlastní.“

Olga Sommerová a feminismus „Když vyšly mé knihy, uvědomila jsem si, že jsem učinila velký krok k sebeuvědomění žen, k posílení jejich sebevědomí, které bylo historicky soustavně pošlapáváno. Ještě nějaký čas jsem pak jezdila po Čechách a Moravě, podnikala spanilé jízdy a besedovala se ženami. Po čase jsem zjistila, že jsem udělala pro osvícení žen, co jsem byla schopná udělat a dál je třeba pokračovat na úrovni parlamentu a vlády tlakem společenského vědomí, občanských sdružení a nevládních organizací. Pravda je, že pánský parlament už nemůže tato témata ignorovat, protože ho k tomu nutí pokyny Evropské unie. Ale vím, že když budu moci někde pomoct, pak to udělám, feministkou už asi zůstanu až do smrti. Budu muset, protože na poli ženských práv nebude ještě dlouho panovat spravedlnost. Přesto mám radost z posunu myšlení ve společnosti. Muži si nároky nás žen začali uvědomovat a respektovat je. Jsou otcové, kteří se nestydí zůstat na mateřské dovolené, dokonce jsou šťastní, jsou chlapi, kteří pokládají domácí práci za rovnocennou, uznávají ženy ve vedoucích funkcích. Fandím všem mladým ženám, které si budují svou kariéru. I podle vlastní zkušenosti musím říci, že je důležité, když si žena vydělá vlastní peníze, přestože má třeba senzačního manžela, který považuje jím vydělané peníze za společné. Žena s vlastním příjmem se stává autenticky nezávislou, svobodnou, a svoboda je důležitá pro nepokřivené mužsko-ženské vztahy.“ Olga Sommerová, Božena Němcová a Milada Horáková „V roce 2000 mi bylo nabídnuto, abych se stala předsedkyní společnosti Boženy Němcové. To se nedalo při mém láskyplném vztahu k Boženě odmítnout, ale časem jsem zjistila, že nejsem spolkový člověk a vlastně ani nemám čas angažovat se, jak by bylo třeba, takže teď jsem jen čestnou předsedkyní. Právě včera jsem dopsala první verzi libreta opery o Boženě Němcové. Požádala mne o to jedna mladá brněnská skladatelka. Jedná se o hodinovou komorní operu a já k libretu přistoupila po svém, dokumentaristicky. Stavím na dramatickém životě Boženy Němcové, inspiraci jsem našla v nádherné opeře skladatele Aleše Březiny o procesu s Miladou Horákovou. O této opeře, o jejím vzniku i o samotné Miladě Horákové jsem právě dotočila film. Takže jsem celé léto trávila ve společnosti dvou pro mne nejúžasnějších žen 19. a 20. století.“ Olga Sommerová – matka Obě děti Olgy Sommerové, dcera Olga i syn Jakub, jdou v matčiných stopách. Jakub je synem skladatele Vladimíra Sommera, dcera Olga pochází z druhého manželství s dokumentaristou Janem Špátou. Olga Sommerová spolupracuje s oběma. „S Olgou se mi dělá lépe, ona je hodná, vstřícná, zatímco Jakub má takové ty nepříjemné mužské vlastnosti, třeba je – neochotný. Takže jsem se rozhodla, že s dcerou dělám dlouhé filmy a se synem krátké. Oba jsou navíc skvělí kameramani, i když kameru nestudovali.“ Dcera natočila s paní Sommerovou dokument ,Necenzurované rozhovory‘. „To byl děsivej pokračování na následující straně

Náš domov

8 strana dokončení z předchozí strany zážitek, když jsem poprvé viděla hotový film. Řekla jsem Olze, tady jak řvu, to vystřihni! Nevystřihla. Kdysi mi řekl režisér Jan Němec, že bychom měli mít doma zabudovanou skrytou kameru, aby se sběrně zaznamenávalo, jak spolu žijeme, jak se doma neustále hádáme – taková reality show. Pak jsme o tom jednou s Olgou doma mluvily, že náš vztah je živý a výjimečný, že bychom se mohly pokusit natočit ho. Vznikl dokument, který když jsem poprvé viděla, tak jsem

se zhrozila. To přece není možné, abych na svou milovanou dceru tak křičela. Asi dva měsíce jsem pak na ni nekřičela. Ale potěšilo mne, když mi jiné ženy řekly, že mají s dcerou podobný vztah a že se v tom filmu viděly.“ Olga Sommerová a koníčky „Já žádné hobby nemám a nikdy jsem neměla. Mým hobby je film, ten je tak propojen se životem, s lidmi, s poznáváním, že jsem neměla nikdy potřebu utíkat k jiné tvorbě. Vlastně mým jediným koníčkem je můj pes Danda, ten právě

číslo 221, září 2008 spí tady před domem v autě a těší se už zpátky na chalupu.“ O čem sní Olga Sommerová „Já se musím přiznat, že vůbec nesním. Miluju skutečnost, asi mne má profese tak ovlivnila, že mi realita přijde zajímavější a pestřejší než všechny sny. Vždyť ve skutečném životě se odehraje tolik zázraků, které je třeba si uvědomit. Ale mám jedno velké přání. Přála bych si kultivaci české společnosti a české politické scény. Zatím se to jeví jako sen.“ Připravila Alice Valsová

Labutě na Olšánku už vyrostly Pozoruji je již od jara – labutí rodinku na Olšánku – od doby, kdy se zde párek labutí zahnízdil a vyvedl své mladé. Ostrůvek uprostřed rybníčku i rákosí kolem jim po celý čas skýtaly bezpečné zázemí. Bylo až dojemné pozorovat, jak labutí táta chrání svou partnerku trpělivě sedící na vejcích a pak, když se již mláďata vyklubala, i celou svou početnou rodinu. Bylo jich původně sedm, malé šedivé ochmýřené kouličky. Každé ráno sedávaly na břehu v těsné blízkosti silnice a brzy si přivykly na hluk auta i na to, že jsem u nich pokaždé zastavila, chvíli je tiše pozorovala a pak zase jela dál. Ze sedmi labutích kuřátek zbyla pouze čtyři. Jsou již velká, jejich kabátek se postupně přeměňuje z popelavé barvy na sněhobílou, ale stále jsou obklopena rodičovskou láskou a péčí. Nevím, kam se uchýlí na zimu, možná jen přeletí na sousední Beránek nebo Kamenný rybník za silnicí, ale dost možná odtáhnou někam na řeku, mezi své. V každém případě si budu přát, aby se k nám na jaře opět vrátily, protože k romantickému Olšánku labutě určitě patří. Alice Valsová

Podblanický hudební podzim začíná 24. ročník hudebního festivalu klasické hudby „Podblanický hudební podzim“ bude slavnostně zahájen 26. září v Městském divadle v Benešově festivalovou znělkou, slavnostními jezdeckými fanfárami Jana Dismase Zelenky, v podání komorního souboru COLLEGIUM PRAŽSKÝCH TRUBAČŮ. V programu zahajovacího festivalového koncertu vystoupí komorní orchestr BAROCCO SEMPRE GIOVANE se špičkovými českými sólisty, jako je VÁCLAV HUDEČEK (housle) – patřící mezi českou a světovou interpretační elitu, Slávka Pěchočová (klavír) – lauerátka mnoha zahranič-

ních soutěží, Jiří Houdek (trubka) – první trumpetista Symfonického orchestru Českého rozhlasu, držitel 1.místa v mezinárodních soutěžích, Hana Jonášová (soprán) – sólistka Státní opery Praha a scény Národního divadla. Její kolorativní soprán je obdivován jak českým publikem, tak publikem v mnoha zemích celého světa. Slavnostní zahajovací koncert bude slovem provázet mistr uměleckého přednesu – herec Alfred Strejček. Organizátorem festivalu je Sdružení profesionálních a dobrovolných kulturních pracovníků a osmnáct měst a obcí Středočeského kraje, kde

se jednotlivé koncerty konají. Je to Benešov, Radějovice, Lešany, Lštění, Vrchotovy Janovice, Blažejovice, Vysoký Újezd, Zdislavice, Vlašim, Čerčany, Kladruby (rehabilitační ústav), Sedlec-Prčice, Řevnice, Votice, Bystřice, Týnec nad Sázavou, Louňovice pod Blaníkem a Neveklov. V kostele sv. Jeronýma v Sedlci-Prčici příznivce duchovní hudby osloví v pátek 14. listopadu 2008 Pergolesiho Stabat Mater. Festival obsahuje dvacet jedna koncertů a probíhá od září do prosince 2008. Mgr. Věra Dudíková ředitelka festivalu

Prčické střípky

Mnohdy se stávalo, že Jiří přišel k Petrovům, vlezl si na pec a spokojeně tu vyspával. U Petrů ani nevěděli, že mají o člena rodiny více, až spokojené oddychování nebo chroupání tvrdých housek na peci sušených Jiřího prozradilo. Někdy ho zde hledala selka Martínková. Většinou byl rodinou svorně zapřen, někdy proto, že o jeho přítomnosti ani nevěděli, jindy věděli, ale neprozradili, aby Jiřímu dopřáli více odpočinku. Často se večer po práci scházeli u Petrů Jirka a Fanynka Kramlová. Chvíle pohody za teplých letních večerů si zpříjemňovali muzikou. Můj strýc hrával na housle, Fanynka krásně zpívala a Jirka „přizvukoval“ na smeták, který si u lavice na pavlači zapřel do díry po suku a poklepáváním na něj vyluzoval doprovodné zvuky. U nás se mu proto říkalo „virtuóz na smeták“. Jiří se hodně na statku nadřel, přesto si zachoval veselý pohled na život a nezkazil žádnou legraci. Býval původcem různých taškařin ve svém okolí.

Zdrojem veselí pro Jiřího bývalo i strašení Žida Marečka, který bydlel u Friedů v č.p. 6 v části domu, kde měl krám. Mareček se večer bál – to Jiří věděl. A tak za tmy vylezl na lípu u kašny proti dveřím Marečkovým. Na kliku přivázal provaz, ten táhl přes silnici, sedl si na strom a jak za provaz tahal, klika se pohybovala. Mareček v domnění, že k němu někdo jde, chtěl otevřít, to ale nešlo, a čím více se o to snažil, tím více Jiří provaz táhl k sobě, až náhle pustil a Mareček se po nečekaném prudkém otevření dveří svalil do tmavého prostoru za sebou. V období dospívání uvažoval Jiřího o svém budoucím povolání. Přicházel s různými nápady. Nejprve ho inspirovalo Prčické posvícení a chtěl jezdit s houpačkami. To mu včas má matka rozmluvila. Ani s nápadem, že si pořídí nákladní auto a bude provozovat autodopravu, při poradě u Petrů neuspěl. Až posléze přišel s nápadem, že bude pěstovat ranné brambory i jiné plodiny. To už znělo lépe a zdálo se být uskutečnitelné. V té době byl ve věku, kdy uvažoval o manželství.

Věra Kapková Příběh Jiřího Martínka Část první Jiří Martínek byl selský syn ze statku v Prčici. Byl spolužákem, a dá se říci, že i nejlepším kamarádem mého strýce Josefa Petra. Oba se narodily v roce 1897, takže spolu prožívali svá dětská léta a později i události, které život s sebou přináší. Byl nejmladším ze tří dětí a po odchodu starších sourozenců z domova spočívala velká část práce v hospodářství na něm. Selka Martínková syna nešetřila, ten zřejmě po smrti otce hospodařil s matkou na statku. Často se utíkal k Petrovům do pekařství, když si potřeboval odpočinout. Říkával, že jde ke svým druhým rodičům. Dostávalo se mu zde pochopení, rady i odpočinku.

Náš domov


strana 9

Pozdravy z léta Tak se nám ty pozdravy z léta množí. Partička středočeských turistů nám poslala pohled z jihočeského Krumlova. Udělali si tam pěkný třídenní výšlap: Naše turistická parta veliká na pochod na jih Čech pospíchá. Jsme všichni ze středočeských měst, pospícháme do jižních Čech. Túry denní tu odchodíme, za odměnu v hospůdce zakotvíme. Všechny tři dny šlapat máme, v sobotu si za to zazpíváme. Na zábavě budem děkovat, za rok do dalšího města stěhovat. Těšit se opět na pořadatele, jsme jejich věrní přátelé.

Partičce Středočechů moc děkujeme a zároveň vyzýváme ostatní, stále máte možnost zúčastnit se naší letní soutěže, vždyť léto

končí až 23. září! Pokud se tedy ještě chystáte na nějaký pěkný výlet či opožděnou dovolenou, pošlete nám svůj pozdrav. Soutěžíme o pěknou knihu. Alice Valsová

Soutěžíme s Naším domovem Pro všechny hravé tu máme naši pravidelnou soutěž. Poznáte, odkud je tento obrázek? (Pouze v rámci katastru Sedlce-Prčice). Váš tip nám dejte vědět (zavolat, emailem, osobně, písemně) na Informační centrum Sedlec-Prčice. Všechny došlé odpovědi koncem měsíce vhodíme do osudí a vylosujeme jednoho výherce, který obdrží hrneček se znakem města. Ale abyste to přece jen neměli tak jednoduché, tak vám ten obrázek jednoduchou grafickou metodou vždy trochu upravíme. Srpnový obrázek uhodl ten, kdo tipoval kapličku na křižovatce u Milotů v Prčici. Hrneček města získává a může si ho vyzvednout na Infocentru v Prčici paní Dvořáková. –red–

František Karda z Mrákotic vzpomíná 3. část 5. května 1945 jsme doma v rádiu zaslechli volání Prahy o pomoc, ale bylo v podstatě nemožné někam odjet. Osudný den byl pro nás 6. květen 1945. Tehdy přijel do Sedlce nějaký německý důstojník SS autem s řidičem. Rozhlížel se dalekohledem po oknech domů, co se kde děje. Náhle se ozval výstřel, důstojník byl zasažen a padl k zemi. Ihned ho převezli do prčické nemocnice, kde ještě na chodbě zemřel. To se nemělo stát. Reakcí na tuto událost bylo to, že Němci z Janovic a ze Sedlčan podnikli výpravu na Sedlec a Prčici. Na cestě k Mrákoticům je čekaly barikády, proto objížděli les. Jejich průzkumné vozidlo tam uvízlo a převrátilo se. Aby vozidlo vyprostili, šli Němci do vsi pro koně. Jeli jsme tam se třemi páry koní. Zhrozil jsem se, když jsem viděl, kolik lidí zadržovali jako rukojmí. Při vyprošťování německého vozidla nám nad hlavami létala americká letadla. Nemohla zasáhnout proti Němcům, protože tam byli naši lidé. Byla to doba náročná na přežití, kdy nebyla nouze o psychické zkraty. Můj kamarád vytaho-

val s koňmi průzkumné vozidlo, ale nešlo s tím pohnout. Řekl: „Nejde to vytáhnout“. Německý důstojník na něho zamířil pistoli. Skočil jsem před Němce a řekl mu, že je blázen. Nějakým zázrakem jsme to přežili. Později jsem se dozvěděl, že akce se zapadnutím vozidla byla schválně sehrána, aby tam byli naši lidé a aby tak samotné Němce nikdo nenapadl. Jeli jsme domů s koňmi, průzkumné vozidlo před námi. Podíval jsem se na silnici, někdo tam ležel. Byl to pan Novotný z Mrákotic. Byl partyzánem. Šel s panem Pilíkem a panem Novotným (shoda jmen) z Mrákotic. Pana Novotného střelili, průzkumák ho přejel. Jeho dva sousedy Němci zajali jako rukojmí. Pan Pilík mi vyprávěl, že tehdy šli do lesa pro zakopané zbraně. Šel jsem domů, ale zajímalo mě, co stalo s panem Pilíkem a panem Novotným, zda mohu nějak pomoci. Oni byli zavřeni v Prčici v sále, dnešní Škrpál. Když jsem se objevil na silnici, němečtí vojáci mě tam zahnali taky. Byl tam též doktor Havlín, pracoval u soudu. V tom sále jsem byl asi půl hodiny, pak nás vyhnali ven a seřadili nás u školy. Když jsem se otočil doleva, viděl jsem

dva německé důstojníky. Před nimi klečel na kolenou Tonda Eberle, byl to Němec, majitel zámku v Přestavlkách. Říkal německým důstojníkům, že tu partyzáni nejsou, že jsou na Monínci a na Cunkově. V této vypjaté situaci se náhle ozval v ulici od Vodňanských spásný výkřik: „Jsou tady Rusové“. Rusové tu sice ještě nebyli, ale nám to zřejmě zachránilo život. V té chvíli se všichni rozprchli, Němci ujížděli na Sedlec. Nikdy jsem se nedověděl, kdo tehdy tu spásnou větu „Jsou tady Rusové“ vykřikl. Tehdy byla na silnici německá vozidla s nákladem benzínových a naftových sudů, Němci stačili ještě zapálit sedleckou školu. Potom se odsunuli směrem na Jetřichovice. Popravy 21 lidí dne 7. 5. v Sedlci jsem nebyl svědkem. Jako pamětník řady těžkých událostí mohu říci, že má nezlomná víra v Boha mi nejednou pomohla překonat těžká období v mém životě, vždy jsem věř il, že se zlé v dobré obrátí. Poznámka: Prosil bych, aby ti, které Němci zadržovali v r. 1945 u nás jako rukojmí, se přihlásili na mou adresu: František Karda, Mrákotice 2, 257 91, Sedlec-Prčice.

10 strana

Náš domov


„BARABÁŠ“ V CHRÁMU SVATÉHO JERONÝMA Stalo se již nepsaným pravidlem, že k poctě svatého Jeronýma připraví Římskokatolická farnost Sedlec-Prčice v kostele sv. Jeronýma v Sedlci vždy zajímavé a strhující představení. Ani letošní svátek nebude výjimkou. V neděli 5. října se od 17 hodin našemu publiku představí divadelní společnost Petrklíč s inscenací z pera nositele Nobelovy ceny za literaturu Pära Lagerkvista – Barabáš. Hra, která je třetí inscenací projektu Divadlo v chrámu, navazuje na předchozí představení Pilátova žena a mapuje drama křesťanského pohledu na život.

Autor sugestivně popisuje podivný osud a zápas duše se sebou a o sebe samu, o dar víry; vždyť Barabáš není nikdo jiný, než onen proslulý zločinec, jehož propustil Pilát, aby místo něj vydal k ukřižování Ježíše Krista. Ve hře se v překladu Dagmar Chvojkové-Pallasové a za režijního vedení Tomáše Vondrovice představí herci Hanuš Bor, Elena Strupková a Jaroslav Someš. Hudbu složil známý skladatel Petr Mandel. Jste všichni srdečně zváni k nevšednímu uměleckému a duchovnímu zážitku. –red–

Turisté KPDK tentokrát na vodě – rafty po Vltavě Ve dnech 24. až 27. července 2008 jsme se jako každoročně vydali sjíždět řeku. Letos jsme se po roční odmlce, kdy jsme si sjeli Ohři, vrátili opět na Vltavu. Vyjížděli jsme ráno 24. července kolem půl sedmé. Cesta ubíhala v poklidu, jen s menšími obavami, aby nám počasí přálo. Jak se poději ukázalo, naše obavy byly oprávněné. Kolem desáté se přiblížil cíl cesty, zároveň však začátek naší dobrodružné plavby – Vyšší Brod. Když se vyřídily nezbytné formality a převzali jsme si rafty a vybavení, vypravili se někteří účastníci na prohlídku města. Pak jsme se již vydali na řeku. Začátek cesty po Vltavě je víceméně uklidňující, projíždí se nádhernou divokou přírodou, i když tento ráz kazí silnice procházející místy po levé straně řeky. I přes nepřízeň počasí byla tato část řeky kouzelná. Z tohoto důvodu jsem neodolal a postavil si mužíka (pro nezasvěcené, mužíci se na Vltavě říká kamenům z řeky naskládaným do různých mohyl). První den byl naším cílem Rožmberk na Vltavou. Vltava zde protéká úzkým údolím, v němž je již zdáli viditelná věž původního hradu. Hrad byl postaven v polovině 13. století a patří mezi nejstarší hrady Vítkovců. Jedná se původně o dva hrady – takzvaný Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo. Rov-

něž Dolní hrad prošel několika přestavbami, z nichž nejvýznamnější byla v době renesance. V 19. století byla tato část přeměněna v romantické muzeum přístupné veřejnosti, jehož interiér dnes doplňují cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. V Rožmberské síni je portrét Bílé paní – Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje. Následující den, 25.července, jsme vyrazili směr Český Krumlov. Cestou mezi Českým Krumlovem a Rožmberkem se nachází obec Zátoň s kostelíkem svatého Jana Křtitele, který je dominantou nad soutokem Sušského potoka a Vltavy. Kostelík postavený v gotickém slohu je zřejmě nejstarším kostelem v jižních Čechách. Stojí uprostřed hřbitova, na němž jsou pochováni vesměs občané rakouské a německé národnosti, kteří prý značnou měrou přispěli na rekonstrukci střechy kostela. K večeru jsme se přiblížili k Českému Krumlovu. Utábořili jsme se v kempu Nové Spolí. Když jsme postavili stany a něco pojedli, vydali jsme se na prohlídku města. Spíše jsme jen tak pochodili, kvůli pozdnímu příjezdu jsme toho již moc stihnout nemohli. Zato druhý den jsme si to vynahradili. Hlavní vedoucí nám zařídil prohlídku grafitového dolu, který patří k nejmladším dolům v Čechách (založen byl v roce 1975). Bylo v něm vyraženo přes 13 km chodeb a větrán byl

celkem 27 komíny, ty zároveň sloužily i jako únikové cesty. V současné době se tu již grafit netěží. Ačkoliv je jeho zásoba odhadována na 50 let, je daleko výhodnější ho dovážet z Číny. Ti, co si pospíšili, stihli ještě navštívit muzeum voskových figurín. V muzeu jsme mohli obdivovat umění středověkých řemesel, nasát atmosféru alchymistické dílny a setkat se s některými českými králi a císaři – například s Karlem IV. – Otcem vlasti, Rudolfem II. Habsburským a císařem Františkem Josefem. Čekalo nás také překvapení při zjevení Bílé paní a setkání s velkými českými i světovými osobnostmi – T. G. Masarykem, V. Havlem, P. Picassem, Dalajlámou, papežem Janem Pavlem II., L. Armstrongem, Vlastou Burianem a dalšími. Díky jednotnému vstupnému byla možnost navštívit muzeum útrpného práva. Výstava se nachází ve středověkých sklepeních pod renesanční českokrumlovskou radnicí. Představuje téměř stovku rafinovaných mučících nástrojů a pomůcek. Muzeum oživuje i 10 voskových postav a dva unikátní efekty – upálení čarodějnice a poprava mečem. A to nemluvě o návštěvě hradních medvědů. Po zhlédnutí těchto expozic jsme opět vypluli. Dalším cílem naší cesty byl kemp Zlatá Koruna, poblíž kterého se nachází známý klášter cisterciáků. Klášter založil roku 1263 Přemysl Otakar II. na obranu svých zájmů před proniká-

číslo 221, září 2008 ním Vítkovců z jihu do nitra Čech. Po smrti Přemysla Otakara II. byl ještě nedostavěný klášter zničen. V letech 1281 až 1291 bylo znovu obnoven s pomocí krále Václava II. Roku 1354 klášter vyhořel, ale byl znovu postaven. Během husitských válek byl dvakrát napaden a vypleněn. Klášter byl zrušen císařem Josefem II. v roce 1785. V jeho prostorách zřídili továrnu na hedvábí, tužky, tištěné kartony, ale také strojírnu a slévárnu. Hospodářské potíže se přičinily roku 1909 o zastavení veškerého průmyslového podnikání. Krátce po roce 1945 byla pro veřejnost zpřístupněna většina zrenovovaných klášterních objektů.

Náš domov Naše čtyřdenní putování se přiblížilo ke svému konci. Ráno jsme naposledy sbalili stany a vyrazili na cestu, která směřovala k Boršovu. Cestou stojí za zajímavost zřícenina hradu Dívčí kámen. Jméno je pravděpodobně starší než hrad, který zde byl postaven. Vyplývá to z dokumentu z roku 1349, jímž Karel IV. dovoluje pánům z Rožmberka postavit hrad, nazvaný v českém jazyce Dívčí kámen. Stavba hradu probíhala nepochybně velmi rychle. První zmínky se objevují již o 11 let později, roku 1360. Přestože byl hrad na svou dobu moderním a pohodlným obydlím, nikdy se nestal trvalým sídlem šlechty, jeho využití bylo především správní. Roku 1394 zde byl krátce vězněn král Václav IV. Hrad vět-

strana 11 šinou obývala stálá posádka, které velel purkrabí a která spolu s ním čítala deset mužů. Pouze v době domácích válek okolo roku 1470 byl počet členů hradní posádky zvýšen na 24. V roce 1506 se Petr z Rožmberka rozhodl hrad dále neudržovat a zařízení přestěhoval do Českého Krumlova. V roce 1541 se o Dívčím Kameni písemné prameny zmiňují již jako o pustém hradu. V dnešní době je hrad v péči místního obecního úřadu, prochází postupnou rekonstrukcí, veřejnosti je však stále přístupný. Čtyři dny uběhly jako ta voda ve Vltavě. Byly krásným zpestřením léta, proto se již těším opět za rok na Vltavu. Zdraví J. Nousek jr. a Pyjavice

Po stopách historie s klubem turistů Hrdinové Slovenského národního povstání 29. srpna jsme si vzpomněli na zážitek z našeho putování po Roháčích. Od chaty Zvierovka vedla značená turistická cesta k bývalé partyzánské nemocnici. Podle časového údaje na ukazateli to byla hodina chůze. Po půldruhé hodině jsme se po cestě stoupající stále vzhůru ocitli před chaloupkou, která připomínala spíše malý seník než chatu. Uvnitř hliněná podlaha, jedna kamna a skleněná vitrína. Obsahovala různé ná-

Vila Dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí V posledním týdnu prázdnin jsme byli na malém výletě v nedalekém Sezimově Ústí. Chtěli jsme si prohlédnout vilu prezidenta Beneše a přilehlou zahradu. Bohužel Benešova vila je v současné době v rekonstrukci. Navštívili jsme proto památník prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany Benešové. Zde jsme se dozvěděli mnoho podrobností o vile, její historii a interiéru, který nám byl promítnut na velké obrazovce. Seznámili jsme se také s životem a dílem tohoto velkého politika. Připomněli jsme si těžká období, kterými jako československý prezident musel projít před druhou světovou válkou i v roce 1948 a uvědomili si, že žádný z našich pozdějších prezidentů neměl tak těžkou pozici, aby musel rozhodnout o osudu své země a svého národa. Na chvíli jsme pak postáli u společného hrobu Dr. Edvarda Beneše a jeho manželky Hany. Dne 3. září uplynulo právě 60 let od smrti našeho druhého prezidenta. –mfd–

stroje, obyčejné nůžky, nůž, lahvičku s lihem a ještě nějaký obvaz. Během Slovenského národního povstání roku 1944 tu po čtyři měsíce, od listopadu do února, zůstávaly s raněnými dvě ošetřovatelky a několik partyzánů. Vedle chaty je studánka, která je zásobovala pitnou vodou. Přečetli jsme si také, že jenom díky koňskému masu nezemřeli hladem. V únoru se za pomoci polských partyzánů vydali do Zakopaného na polské straně Tater, aby

dopravili zraněné druhy do bezpečí. Cesta to musela být neskutečně krušná, se sáněmi naloženými raněnými vojáky přecházeli zasněžené hory a přitom nesměli být spatřeni Němci, kteří byli všude kolem. Raněné se podařilo dopravit do bezpečí, ale bohužel ne všichni tuto strastiplnou pouť přežili. Na zpáteční cestě jim vpadli němečtí vojáci do zad a dvacet slovenských partyzánů přitom padlo. Jsou pohřbeni na malém hřbitůvku v Lúčné dolině.

12 strana

KALENDÁRIUM † 3. 9. 1948 Sezimovo Ústí, Dr. Edvard BENEŠ – český politik, diplomat a státník, druhý prezident ČSR. Studoval na filozofické fakultě UK v Praze, v Paříži na Sorbonně a Svobodné škole politických a sociálních nauk. Po propuknutí 1. světové války organizoval vnitřní odboj – Maffii. Obstarával zejména spojení mezi Prahou a Masarykem ve Švýcarsku. V září 1915 odešel také do zahraničí a od té doby jsou jeho životní osudy úzce spjaty s T. G. M. a M. R. Štefánikem, s kterými usilovně pracoval na vytvoření samostatného československého státu. Od listopadu 1918 do prosince 1935 zastával funkci ministra zahraničí, v letech 1921–22 byl premiérem. Po abdikaci presidenta T. G. Masaryka byl 14. 12. 1935 zvolen prezidentem. Historický vývoj následujících let – mnichovská dohoda a německá okupace – vedl Beneše znovu do exilu. Do osvobozené vlasti se vrací v květnu 1945 a o měsíc později je potvrzen volbou ve funkci prezidenta. Dva měsíce po únorovém komunistickém převratu – 2. května 1948 – pod nátlakem, už těžce nemocný, rezignuje na svůj úřad a za čtyři měsíce nato umírá. 8. 9. 1198 získal kníže Přemysl I. Otakar dědičně královský titul. 26. 9. 1212 pak římský král Fridrich II. Zlatou bulou sicilskou vymezil postavení českého krále a Čech vůči říši. Mimo jiné v ní potvrdil nedělitelnost území českého státu, dědičnost královského titulu a český král se stal i jedním ze sedmi kurfiřtů, oprávněných volit římského krále. † 8. 9. 1943 Berlín, Julius FUČÍK – český komunistický novinář, literární a divadelní kritik, překladatel. Pocházel z dělnické rodiny, po maturitě začal externě studovat na filozofické fakultě UK a roku 1921 vstoupil do KSČ. V roce 1926 se stal členem Devětsilu, v letech 1928–1938 byl šéfredaktorem Tvorby. Od roku 1929 pracoval v Rudém právu, mj. jako dopisovatel v Moskvě; patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku SSSR. Od začátku 2. světové války se aktivně zapojil do komunistického odboje, stal se členem II. ilegálního ústředního výboru KSČ. V roce 1942 byl zatčen a odsouzen k trestu smrti. Popraven byl ve věznici v Berlíně-Plötzensee. Po roce 1948 se stal „legendou“. Jeho manželka Gusta po celý svůj život angažovaně propagovala jeho dílo. Ve Fučíkově nejznámější Reportáži psané na oprátce provedla výrazné škrty, které proměnily závěr: vynechala pasáž, v níž se Fučík přiznával, že „vodil gestapo za nos“ a zdánlivě upřímně vypovídal o těch soudruzích, kteří podle jeho mínění byli již stejně ve vězení. Kompletní kritické vydání vyšlo teprve r. 1995. Vedle zmiňované Reportáže psané na oprátce, která byla po dlouhá desetiletí povinnou školní četbou, byl autorem literárních esejí: Božena Němcová bojující, O Sabinově zradě a Chůva (o Juliu Zeyerovi). Ze svých pobytů v Sovětském svazu vydal několik tendenčně prosocialistických reportáží nekriticky oslavujících vše sovětské: V zemi, kde zítra znamená již včera a V zemi milované. V povědomí Pražanů a celého národa však zůstával po dlouhá desetiletí spíše jako ten, po němž bylo přejmenováno výstaviště v Praze-Holešovicích na Park kultury a oddechu Julia Fučíka, takzvaná „Fučíkárna“.

Náš domov 8. 9. 1968 při oslavách polského státního svátku na stadionu ve Varšavě se na protest proti okupaci Československa zapálil Polák Ryszard Siwiec, a to za přítomnosti polských státních představitelů. Zemřel za deset dní nato. Není jasné, jestli o této oběti věděl Jan Palach. 9. 9. je již 60. rokem slaven Den horníků (od roku 1949). 13. 9. 1968 přijalo Národní shromáždění zákon č. 127/1968 Sb. „O některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků“, aby „nebyly narušovány důležité zájmy vnitřní a zahraniční politiky státu“. Byl zrušen článek „o nepřípustnosti zasahování státu proti svobodě slova a obrazu“. Titíž poslanci, kteří v červnu 1968 cenzuru zrušili, ji po třech měsících znovu zavedli. Podle stenoprotokolu ze zasedání nebyl nikdo proti, pouze dva poslanci se hlasování zdrželi. Zákon nabyl účinnosti 26. září 1968. 13. 9. 1968 Albánie na protest proti okupaci Československa „vystoupila“ z Varšavské smlouvy. Do této doby byla jen jejím papírovým členem a nezúčastňovala se jejích akcí. 15. 9. 1938 se setkal britský premiér Nevill Chamberlain s Adolfem Hitlerem. Chamberlain slíbil splnění Hitlerova požadavku, aby Československo předalo Německu území, kde žije více než 25 procent německého obyvatelstva. 19. 9. 1938 Francie a Velká Británie doporučily Československu, aby Německu okamžitě vydalo okresy s více než 50 procenty německy mluvících obyvatel. 21. 9. 1938 Československá vláda pod nátlakem Francie a Velké Británie s předáním pohraničních území Německu souhlasila. Avšak již den poté začalo v Godesbergu další kolo jednání Hitlera s Chamberlainem a Hitler rozšířil své územní požadavky na zabrání další části Českoslovenka, dále pak Polska a Maďarska. Československá vláda odmítla nové Hitlerovy požadavky splnit, proto 23. 9. vyhlásila všeobecnou mobilizaci záloh do 40 let a všech příslušníků speciálních jednotek. Československá armáda obsadila obranné linie. 29. 9. 1938 se v Mnichově sešli nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa. Aby zabránili světové válce, dohodli se, že československé pohraničí bude Německu obětováno. 30. 9. 1938 Československá vláda a prezident Beneš vyslovili souhlas s usnesením Mnichovské dohody a následně byla československá armáda stažena z pohraničí. Výraz „o nás bez nás“ zcela vystihuje tehdejší bezmocnost československé vlády. 23. 9. 1875 vyjela do pražských ulic první tramvaj. Byla tažena koněm, trať byla jednokolejná, 3,5 km dlouhá, s výhybkami ve stanicích a vedla od Národního divadla přes Příkopy a Národní třídu k řetězovému mostu a do Karlína. Koňka se stala velmi populární, v roce 1884 čítala již šest tratí. Změna nastala, když 28. 9. 1898 po trati koňky vyjela z náměstí Republiky do královské obory první elektrická tramvaj. Koňka se stala již jen atrakcí a 12. 5. 1905 byla zrušena zcela. * 26. 9. 1948 České Budějovice, Vladimír REMEK – první československý kosmonaut Dne 2. března 1978 v 16 hodin 28 min. středoevropského času odstartovala kosmická loď

číslo 221, září 2008 Sojuz 28, jejímž velitelem byl Alexej A. Gubarev. Na palubě byl také Ing. V. Remek, čímž se Československo stalo po SSSR a USA třetí zemí světa, jejíž občan vyletěl do vesmíru. Tímto výběrem prokázal Sovětský svaz zájem o vliv na tehdejší vývoj v ČSSR a snahu získat po srpnové okupaci roku 1968 ztracené sympatie většiny společnosti. Po týdenním pobytu na orbitálním vědecko-výzkumném komplexu Saljut 6 se 10. 3. 1978 Vladimír Remek vrátil na Zemi. Ve vesmíru pobyl celkem 190 hodin a 16 minut. V roce 1985 byl povýšen do hodnosti plukovníka, v letech 1990–95 působil jako vedoucí pracovník Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Po vstupu do EU byl zvolen europoslancem za KSČM. 26. 9. 1918 byla v Paříži ustavena prozatímní československá vláda. Tvořili ji T. G. Masaryk, E. Beneš a M. R. Štefánik. 27. 9. 1902 bylo Smetanovou Libuší slavnostně otevřeno městské divadlo v Plzni. 27. 9. 1953 byl otevřen Letenský tunel, jehož výstavba začala 28. 9. 1949. 28. 9. 1906 bylo ve Velké Chuchli v Praze zprovozněno druhé dostihové závodiště v českých zemích.

Od září 1968 byl v rámci procesu zkracování týdenní pracovní doby zaveden pětidenní vyučovací týden na československých školách. V podnicích a úřadech mohl být pětidenní pracovní týden zaveden – po předchozím schválení všemocnými stranickými orgány – po 29. 9. 1968 (v řadě podniků a úřadů k tomu došlo ale až v roce 1969). Šlo nejen o velice náročný ekonomický a sociální proces, ale i o více než patnáctiletý politický zápas, jenž byl započat odchodem Stalina a nástupem Chruščovovy éry v Sovětském svazu. Prioritou Stalinovy strategie byla příprava na válku založená na výstavbě těžkého průmyslu, naproti tomu Chruščov vyhlásil roku 1956 strategii mírového soužití založeného na zvyšování životní úrovně. Tento obrat se bezprostředně týkal i pracovní doby. V podmínkách našeho začlenění do sovětského bloku to představovalo otevření cesty ke zkracování pracovní doby i u nás. 29. 9. 2003 zahájila Policie ČR na našich silnicích dosud největší bezpečnostní akci v dějinách nazvanou Kryštof. Několik tisíc policistů při ní zkontrolovalo na 300 000 řidičů, kterým za nejrůznější přestupky udělilo pokuty za zhruba 40 miliónů korun.


Ze zápisníku Policie ČR Policisté kontrolovali řidiče Ve čtvrtek 10. července proběhla na Benešovsku dopravně-bezpečnostní akce. Sedmnáct policistů z pořádkové a dopravní služby zjistilo 22 přestupků. V blokovém řízení jich na místě vyřídili 21 a vybrali za ně celkem 5 800 Kč. V jednom případě policisté zjistili řidiče pod vlivem alkoholu. Výsledky ukazují, že řidiči se na silnicích chovají stále neukázněně a dopouštějí se velkého počtu dopravních přestupků. Proto se budou s policisty v bílých čepicích na silnicích setkávat i v následujících měsících. Léto za volantem na Benešovsku Na Benešovsku proběhla 7. a 18. července dopravně preventivní akce „Léto za volantem“. Na parkovišti za obcí Miličín a na autobusové zastávce u Radošovic na silnici první třídy číslo tři kontrolovali dopravní policisté projíždějící řidiče. Za Miličínem u prvních dvou řidičů policisté nezjistili žádný přestupek, proto řidiči od tiskové mluvčí dostali dárkovou tašku s preventivními materiály a plechovkou nealkoholického piva. Další kontrolovaný řidič osobního auta však všechny překvapil. Při kontrole dokladů policista ucítil zápach alkoholu. Muže z Prahy proto vyzval k dechové zkoušce a naměřil hodnotu 1,34 promile alkoholu v dechu. Také několik dalších vzorných řidičů pak policisté odměnili taškou a pivem. Pokutu místo odměny však obdržel mladý muž v červené škodovce jedoucí směrem na Benešov. Pneumatiky jeho vozidla byly sjeté a hloubka dezénu neodpovídala předpisům. 18. července preventivní akce pokračovala na autobusové zastávce u Radošovic. I zde policisté zjistili přestupky v dopravě. Nejčastějším prohřeškem byla jízda bez rozsvícených světel. Pokutovali za ně celkem sedm řidičů. Jeden řidič na místě zaplatil pět set korun za to, že jeho auto bylo ve špatném technickém stavu. U řidiče dodávky, který jel z Čerčan, pak policisté zjistili dechovou zkouškou 0,17 promile alkoholu v dechu. V odpoledních hodinách kontrola řidičů pokračovala na téže silnici, ale na stanovišti Na Tužince směrem na Benešov. Policisté ukázněné řidiče opět odměňovali nealkoholickým pivem. Celkem během akce policisté od neukázněných řidičů vybrali za přestupky dva tisíce čtyři sta korun. Ty odvedou do státního rozpočtu. Zbytečná smrt mladíka O tom, že alkohol za volant nepatří, toho již bylo řečeno a napsáno dost a dost. Přesto… Od neděle 24. srpna u silnice pod Loudilkou svítí svíčky, rodiče se svého syna již nedočkali. Návrat z diskotéky v Heřmaničkách se stal osudným pro mladíka z Měšetic. Alkohol a rychlá jízda vykonaly své. Další dva pasažéři v autě nehodu přežili jen zázrakem, jeden s těžkým, druhý pouze s lehkým zraněním. Nprap. Zuzana Stránská

Náš domov

Kam na výstavu? S výstavami a zajímavými přehlídkami se na podzim roztrhl pytel. Vybírejte. Praha – Výstaviště Holešovice 12. – 14. 9. 2008 – SBĚRATEL – 11. mezinárodní veletrh poštovních známek, mmincí, telefonních karet, minerálů a dalších sběratelských předmětů. 19. – 20. 9. 2008– WORLD OD BEAUTY & SPA 2008 – Mezinárodní veletrh kosmetiky, kadeřnictví a zdravého životního stylu. 25. – 27. 9. 2008 – MUZIKA – hudební veletrh. 1. – 4. 10. 2008 – HODINY A KLENOTY – 17. ročník mezinárodní specializované výstavy hodin, hodinek, klenotů, zlatých a stříbrných šperků. 9. – 12. 10. 2008 – AUTOSHOW PRAHA – 14. mezinárodní veletrh osobních a lehkých užitkových automobilů, designu, autodílů, autopříslušenství, garážové techniky, servisu. Praha – Výstaviště Letňany 23. – 27. 9. 2008 – FOR ARCH – 19. ročník mezinárodního stavebního veletrhu – FOR WOOD – 3. ročník odborného veletrhu progresivního stavění ze dřeva – FOR INVEST – 4. ročník přehlídky investičních příležitostí a realit

strana 13 – FOR ELEKTRO – 1. ročník mezinárodního veletrhu elektroniky, osvětlovací techniky a zabezpečovacích systémů. 2. – 5. 10. 2008 – ITEA 2008 – 20. veletrh hraček, her a potřeb pro děti – MODEL HOBBY – 17. ročník mezinárodní modelářské výstavy. 16. 10. 2008 – VOJÁK BUDOUCNOSTI – 1. ročník odborného veletrhu vojenské techniky a osobní výstroje a výzbroje. Zahrada Čech Litoměřice 19. – 27. 9. 2008 – ZAHRADA ČECH – 32. ročník nejnavštěvovanějšího zahradnického veletrhu. Výstaviště České Budějovice 16. – 18. 9. 2008 – VZDĚLÁNÍ A ŘEMESLO – 14. ročník. Prezentace školství všech úrovní. 16. – 19. 10. 2008 – HOBBY – PODZIM 2008 – 10. ročník. Dům, zahrada, kutilství, chovatelství, sběratelství, interiéry, foto, elektronika, elektrospotřebiče, sportovní vyžití a vybavení, oblečení, doplňky… Výstaviště Lysá nad Labem 2. – 5. 10. 2008 – ZEMĚDĚLEC 2008 – 28. národní výstava zeleně, mechanizace, pěstitelství, květin, ekologie a zpracovatelské techniky – NÁŠ CHOV 2008 – 13. výstava hospodářských zvířat, technologií pro chov a veterinárních pomůcek

Náš domov

14 strana


ZVEMERozpis VÁS NA FOTBAL utkání – podzim 2008 TJ Sokol Sedlec-Prčice II. třída – OP muži A 4. kolo 14.09. 17:00 5. kolo 21.09. 16:30 6. kolo 28.09. 16:30 7. kolo 05.10. 16:00 8. kolo 11.10. 16:00

NE NE NE NE SO

Slavoj Čerčeny Sokol Zdislavice Sokol Jírovice Sokol Teplýšovice B Marila Votice B

doma venku doma venku venku

I. A třída – dorost, sk.D 4. kolo 14.09. 10:15 NE SK Petrovice 5. kolo 20.09. 10:15 SO Spartak Průhonice 6. kolo 27.09. 10:15 SO TJ Sokol Milín Ligmet 7. kolo 05.10. 10:15 NE FK Lety 8. kolo 12.10. 10:15 NE FC Jílové

doma venku venku doma venku

IV. třída odd. B – muži B 4. kolo 14.09. 17:00 NE 5. kolo 21.09. 16:30 NE 6. kolo 27.09. 13:30 SO 7. kolo 05.10. 16:00 NE 8. kolo 12.10. 16:00 NE

venku doma venku doma doma

TJ Bystřice SK Olbramovice Sokol Heřmaničky B Sokol Kamberk Sokol Miličín B

I. A třída – starší a mladší žáci odd. C 4. kolo 13.09. 9:30 a 11:10 SO FK Sázava 5. kolo 21.09. 9:30 a 11:10 NE Slavoj Čerčany 6. kolo 27.09. 9:30 a 11:10 SO Marila Votice 7. kolo 04.10. 9.30 a 11:10 SO FK Dobřejovice 8. kolo 11.10. 9.30 a 11:10 SO TJ Kouřim

SK Přestavlky 4. kolo 13. 9. 5. kolo 20. 9. 6. kolo VOLNO 7. kolo 04. 10. 8. kolo 11. 10.

17:00 16:30

So So

Miličín B Mezno B

doma venku

16:00 16:00

So So

Drachkov Jankov B

venku doma

doma venku venku doma venku

Více na www.tj sedlec-prčice.cz

Lidové pranostiky na září 1. 9. Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle. 2. 9. Na Štěpána krále je léta namále. 3. 9. Svatý Řehoř Veliký posílá nám špendlíky. 4. 9. Na svatou Rozálii všude se ozimy sijí. 6. 9. Na svatého Magnusa tučná už je husa. 8. 9. Narození Panny Marie – co má studenou krev, do země se zaryje. 10. 9. Jiří (24. 4.) s teplem, Mikuláš s pící. 11. 9. Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim. 14. 9. Svatý Kříž – ovčí stříž. 15. 9. Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne.

16. 9. Ludmila, patronka česká – po létu si stýská. 20. 9. Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání. 21. 9. Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší. 22. 9. Je-li jasno na svatého Mauricia, bude v zimě mnoho větrů. 23. 9. Svatá Teklička maluje jablíčka. 26. 9. Na svatého Cypriána bývá chladno časně zrána. 27. 9. Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána (4. 5.). 28. 9. Na Václava českého bude vína nového! Kolem svatého Václava nové léto nastává.

29. 9. Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima. Svatý Michal všechno z polí spíchal (spěchal). • Hřímání v září oznamuje teplý podzim. • Co srpen nedovařil, září nedosmaží. • Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy. • Koho se babí léto dotkne ve svém letu, bude šťastný. • Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose. • Zářijové pršení prospívá osení. • Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava • Září víno vaří, říjen mačká hrozen.

Co se kde děje, co se kde koná? 34. ROČNÍK POCHODU KRAJEM KAMENŮ V sobotu 13. září se koná jeden z nejoblíbenějších pochodů v kraji. I letos jsou připraveny pěší trasy od 10 do 35 km a tři cyklotrasy. Organizátoři slibují mnoho zajímavého k vidění a můžete se do dálky rozhlédnout z rozhledny v Hodětíně. Start je od 7 do 10.30 hodin ve škole v Petrovicích, cíl tamtéž. Teď už jen aby počasí vyšlo. SLAVNOSTNÍ KŘEST SBORNÍKU PODBRDSKA XV. ročník sborníku Podbrdsko bude pokřtěn v sobotu 13. září ve skanzenu na Vysokém Chlumci v rámci Dnů evropského dědictví. Křest doprovodí svým vystoupením zahraniční hudební a pěvecký soubor.

V sobotu 20. září od 21 hodin vystoupí na Sedlčanské kotlině kapely READY KIRKEN & ROCK WONDER. NEJNOVĚJŠÍ POKLADY MUZEJNÍCH SBÍREK Městské muzeum Sedlčany pořádá ve čtvrtek 25. 9. v 18 hodin vernisáž výstavy, na které bude poprvé návštěvníkům zveřejněno vše, co přibylo v depozitáři muzea za poslední dobu. Výstava bude otevřena do 28. 10. LOUČENÍ S LÉTEM V sobotu 27. 9. jsou všichni turisté zváni do areálu skanzenu na Vysokém Chlumci, odkud začne turistické putování k hrobce rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan do Obděnic. Den

bude zakončen koncertním vystoupením folkové skupiny Jihočeští rybníkáři. TÝDEN KNIHOVEN Pořádá Městská knihovna Sedlčany ve dnech 6.–12. října. KONCERT ŠTĚPÁNA KOJANA Kytarista a frontman skupiny Keks se představí na svém koncertu v koncertním sále KDJS Sedlčany v úterý 14. 10. od 19.30 hodin. NEZMAŘI Ve čtvrtek 16. 10. od 19.30 hodin proběhne v KDJS Sedlčany koncert legendární folkové skupiny Nezmaři.


Náš domov

strana 15

Řádková inzerce Našeho domova Způsob placení řádkové inzerce: vyplněný kupón spolu s dokladem o zaplacení složenkou typu A zašlete na adresu MěÚ Sedlec–Prčice. Inzerci můžete platit také přímo na IC v Prčici a na pokladně MěÚ v Sedlci. I nadále je všem inzerentům k dispozici plošná forma inzerce v Našem domově, a to za daných cenových podmínek.

Prodám: • Skluzavku pro děti. Délka 3m, dvě vlny, nosn. 100 kg. Za zahradu i k bazénu. Nová. Cena jen 2890,- Kč. Foto e-mailem. Tel.: 776 226 083

chodu. Kontakt: 317 834 209 nebo na místě • Nabízím ke krytí dvouletého hrubosrstého trpasličího jezevčíka s PP. Ing. Havlín, Nechvalická 203, Sedlec-Prčice.

Nabízím: • K pronájmu část areálu Brandy – zavedená truhlárna, možno i na sklady či na zavedení ob-

Koupím: • Koupím domek nebo byt do 800 000 Kč i před opravou, kdekoliv. Platím hotově. Tel. 722 064 950

16 strana

Náš domov


Citát na tento měsíc: Host do domu v nevhodnou dobu je horší než tatarský nájezd. N. G. Černyševskij

Vzdělávací kurz pro zemědělce Bezplatný kurz je určen zemědělským podnikatelům a zpracovatelům zemědělských produktů. Obsahem kurzu jsou základy práce na počítači, internet, e-mail a zpřehlednění administrativy spojené s granty a dotacemi. Dále práva a povinnosti související se zemědělskou praxí, přednášky a diskuse s odborníky. Délka kurzu je 10 výukových dnů. Minimální počet přihlášených je 11 účastníků. Přihlásit se můžete a další informace získáte na tel.: 358 340 579, 728 758 699 (Mgr. Lucie Jílková), a to do 22. 9. 2008.

Děkujeme všem, kteří se dne 11. srpna 2008 přišli naposledy rozloučit s naší drahou maminkou a babičkou

paní Ludmilou Lalákovou z Prčice. Dále děkujeme pohřební službě p. Fáčka a panu Sukovi za vzorné vypravení pohřbu. Dcery s rodinami.

Dne 31. srpna 2008 uplynuly 3 roky, co nás navždy opustil

pan Jaroslav Macháček z Prčice. S láskou stále vzpomínají manželka Jarmila a dcery Andrea s Pepou a Kristýna s rodinou. Kdo jste ho znal, vzpomeňte s námi.

Utichlo srdce, zmlkl tvůj hlas, měl jsi rád život i nás. Ten, kdo s tebou žil, ten ví, co ztratil. Dne 13. září uplyne rok, kdy nás navždy opustil náš drahý manžel a tatínek

Důležitá telefonní čísla • Hasiči ............................................................................ 150 místní pohotovost 602 666 150 • HZS Kladno...................................................... 950 870 444 • Lékařská záchranná služba ............................................. 155 • Policie ČR...................................................................... 158 Obvodní odděl. Votice ........................................ 317 812 275 • Univerzální – Pro hlášení nehod všeho druhu .................... 112 • Středočeská energetická – pohotovost .............. 840 850 860 • Středočeská plynárenská – pohotovost .............. 317 814 513 • Centrální ohlašovna poruch – plyn ................................. 1239 • Městský úřad Sedlec–Prčice, podatelna............. 317 834 384 mobil: 722 128 780 • Služby s.r.o..................................317 834 514, 731 406 450 • Zeos – vodovod ..................... (Po–Pá 6–15 hod) 317 834 320 mobil: 603 812 698 • Veterinář – MVDr. Šonka ................................... 603 817 898

pan Josef Čipera ze Stuchanova. Kdo jste ho znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. S láskou vzpomínají manželka a synové s rodinami.

Dne 22. září uplyne 6 let, co nás navždy opustil

pan Jiří Hlavatý z Prčice. Stále vzpomínají manželka, dcery a syn s rodinami.

Náš domov, měsíčník Města Sedlec–Prčice, šéfredaktor – Alice Valsová, informace a příspěvky na čísle tel. 317 834 328, mobil: 603 201 583, e–mail: [email protected] nebo přímo na infocentrum, cena 8 Kč, evidenční číslo MK ČR E 10761, náklad 700 výtisků, redakční uzávěrka příštího čísla: 29. 9. 2008 do 11 hodin, tiskne tiskárna Tria Olbramovice Cena inzerce: zadní strana: 12,– Kč a vnitřní strany: 8,– Kč/1 cm2 Redakce neodpovídá za obsah příspěvků od externích přispěvatelů a za názory čtenářů.

číslo 221 září 2008 Vybíráme z obsahu: 8,- Kč

Recommend Documents