ČÍSLO: 12
www.ibulvar.cz
ROČNÍK: 15
CENA: 10 Kč
zahoď starosti zahoď starosti o svou linii ojsou svou linii Vánoce! jsou Vánoce!
KATE FUKS
KATE FUKS
Rok 2015 oči strana 2
Letošní rok byl opět velmi bohatý na události. Kraj dvakrát navštívil prezident Miloš Zeman, dvakrát dorazil do města perníku i hitmaker Michal David. Hlavní město kraje se může chlubit opravenými zákoutími, přišli jsme ale také o kamarády a známé. Jaký byl rok 2015 očima Bulváru? PREZIDENTSKÉ NÁVŠTĚVY Hned dvakrát navštívil Pardubický kraj prezident Miloš Zeman. Poprvé do našeho kraje přijel už v lednu, návštěvu regionu si pak zopakoval ještě v listopadu. Při své druhé návštěvě pokřtil fotografickou knihu Pardubický kraj v proměnách času vydanou ve spolupráci s Pardubickým krajem a naším vydavatelstvím.
BULVÁR
téma
DOPRAVNÍ STAVBY Od března komplikuje dopravu v Pardubicích obří stavba křižovatky u Trojice. Město je z hlediska dopravní propustnosti na tom velmi špatně, kvůli nové stavbě přibyly zácpy a kolony. Ovšem po dokončení bude mít celý úsek klíčový vliv na odklonění dopravy
míříci z Hradce Králové do Chrudimi. SMUTNÉ UDÁLOSTI Ani rok 2015 nebyl stále veselý. V květnu jsme se rozloučili s významným veterinářem Vladimírem Tlučhořem, který byl hlavní postavou zdejší veterinární kliniky a útulku pro opuštěná zvířata. Na konci září tragicky zahynul žokej, účastník Velké pardubické a zároveň strážník pardubické městské policie Michal Köhl. V listopadu pak odešel sportovní manažer a krajský zastupitel Zbyněk Kusý.
OPRAVENÉ PARDUBICE
Poté, co byl na konci roku 2014 otevřen revitalizovaný prostor parku Na Špici, se Pardubice dočkaly v roce 2015 ukončení dvou dalších významných rekonstrukcí. Opravou prošel hlavní pardubický bulvár - třída Míru, která byla slavnostně otevřena v dubnu a do nového kabátu se oblékla i největší parková plocha v centru města,
V Chotovicích se na Vánoce sejde celý svět Viděli jste filmy ze série Sám doma? Asi si vybavíte kromě totálně neschopných „mokrých banditů“ a herečky Catherine O’Hara, která zapomněla na Kevina, i bohatě osvícené a ozdobené domy na Vánoce. Podobné snímky sloužily jako inspirace Václavu Truncovi z Chotovic, což je vesnice kousek od Luže. Když vyjedete menší kopec, tak vedle kostela spatříte dům, Který osvětluje přesně 39 422 žárovky. Václav Trunec svůj dům takto zdobí už čtrnáct let. Je zapsán v České knize rekordů a kuriozit. Světýlka rozsvěcí na první adventní neděli. Práce ale pro Václava Trunce začíná už v říjnu. „Vše připravuji dva měsíce, celkem na tom strávím asi 350 až 400 hodin. Pracuji na osvětlení každý den po práci do deseti hodin do večera při každém počasí,“ přiblížil Václav Trunec, jak vše vzniká. Každý rok
prý za svůj koníček utratí okolo 10 až 15 tisíc korun. Proud přenáší 209 malých trafostanic a mezi žárovkami vede asi 26 kilometrů kabelů. Spotřebu má výzdoba 4,5 KW za hodinu. Za dva měsíce, kdy jsou žárovičky a diody rozsvícené, zaplatí Václav Trunec okolo 6 tisíc navíc za elektřinu. Na osvětlený dům se jezdí dívat lidé nejen z celé republiky, ale i z celého světa. Do Chotovic se letos přijeli podívat
Václav Trunec letos nasvítil svůj dům téměř čtyřiceti tisíci světýlek.
Japonci, Kanaďani nebo Izraelci. „Od první adventní neděle až do tří králů světla svítí od půl páté do deseti večer, pak je vypínám. Vše ovládám dálkově, takže ne-
musím běhat po celé zahradě a všechno postupně vytahovat ze zásuvky,“ láká čtenáře Bulváru k návštěvě Václav Trunec. (zit)
ima Bulváru BULVÁR
Tyršovy sady. Ty si na zpřístupnění počkaly do října.
VÝZNAMNÉ VÝROČÍ Letošní rok se nesl také v duchu nejen pro Pardubice významného výročí. Před dvěma sty lety se narodil a před sto sedmdesáti lety
prezentace téma
zemřel železniční projektant Jan Perner. Právě jemu vděčí město na soutoku Labe a Chrudimky za svůj rozkvět, neboť právě přes Pardubice trasoval Perner stavbu železnice. Rok Jana Pernera zahrnoval mnoho vzpomínkových akcí a také velice důležitou událost - odhalení zrekonstruované hrobky Jana Pernera na pardubickém hřbitově. O obnovu místa posledního odpočinku železničního projektanta se postarala Společnost Jana Pernera. NAROZENINY Narozeniny jsme měli pravděpodobně letos úplně všichni, většina z nás sfoukávala svíčky na dortu. Někomu bylo šestatřicet, jinému devětadvacet... Některé kula-
tiny nebo půlkulatiny jsou ale významnější. Být občanem, mohl by si letos jít pro zbrusu novou občanku Pardubický kraj. Ten totiž oslavil svoje patnácté výročí. Uspořádal den otevřených dveří s bohatým doprovodným programem a hlavní narozeninovou oslavu nachystal na pódiu na třídě Míru, kde jako hlavní hvězda večera vystoupil zpěvák Michal Hrůza. NOVÉ KNÍŽKY Nakonec si i my musíme přihřát svoji polívčičku. Naše vydavatelství totiž vedle novin, které vám pravidelně přinášíme, uvedlo na trh také tři nové knížky. Nejprve
strana 3
jsme s eurokomisařkou Věrou Jourovou pokřtili publikaci našeho redakčního kolegy „Zdeněk Velíšek o Evropě“. Na začátku prosince vyšla už výše zmíněná fotokniha ukazující historii a současnost našeho regionu „Pardubický kraj v proměnách času“ a do třetice přišla na trh kniha pardubického historika Jiřího Kotyka „Hana
a Václav Krupkovi, Legenda a skutečnost“. Pokud uvažujete o knižním dárku pod stromeček, jsou všechny tři k dostání v knihkupectví Mozaika na pardubickém vlakovém nádraží. INZERCE
strana 4
prezentace
BULVÁR
Chceme třídění odpadů ještě zintenzivnit, říká starosta Žichlínku Sedmadvacet. Tolik nových kontejnerů pro sběr tříděného odpadu letos pořídili do Žichlínku. Obec ležící na pomezí Čech a Moravy, podél toku Moravské Sázavy, se tak rozhodla ještě více podpořit domácnosti v separaci odpadů a tzv. zahustila sběrnou síť. Obec, ve které žije necelá tisícovka obyvatel, se zapojila do projektu sběrných nádob realizovaného společností EKO-KOM, a.s., Pardubickým krajem a Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje. V rámci tohoto projektu jsou už od roku 2003 obcím bezplatně zapůjčovány barevné kontejnery pro sběr tříděného odpadu. Cílem je zahustit sběrnou síť tak, aby byla snadno dostupná pro všechny občany. A právě tento záměr mají i v Žichlínku. K stávajícím šesti sběrným hnízdům přidali jedno úplně nové, další posílili.„Je to pokus jak zintenzivnit třídění odpadů v obci, jsme přesvědčeni, že to pomůže. Posílili jsme hlavně sběr plastů, na které jsme dosud měli pouze velké kontejnery na jednom místě uprostřed obce, teď jsme mimo jiné doplnili ostatní sběrná místa o další kontejnery ‚střední’ velikosti,“ říká starosta obce Žichlínek Otakar Řehák. V obci třídí obvyklé komodity, tedy papír, plasty a odděleně i bílé a barevné sklo. Nápojové kartóny sbírají do pytlů, sváží je jednou za měsíc. Kovy, objemný odpad, elektroodpad atd. je možno ukládat na centrální sběrné místo. „V rámci zmiňovaného projektu nakupujeme na žádost obcí kontejnery na sběr papíru, plastů a bílého či barevného skla, které pak obcím bezplatně půjčujeme na dobu neurčitou,“ popisuje projekt Stanislav Dokoupil, regionální manažer EKOKOM, a.s. Zapůjčovány jsou nádoby o objemu 1 100 litrů s horním výsypem pro sběr papíru a plastů a sklolaminátové zvony o objemu 1 500 litrů pro sběr bílého a barevného skla. V Pardubickém kraji už je rozmístěno více jak dvanáct tisíc kontejnerů pro tříděný sběr, průměrně se o jedno tzv. sběrné hnízdo „dělí“ 142 obyvatel. Východočeský region patří v celostátním porovnání k těm aktivnějším, obyvatelé Pardubického kraje průměrně za rok vytřídí o pět kilogramů na osobu více, než je průměr v České
republice. Ten činí přibližně 40 kilogramů na obyvatele za jeden rok. TŘICET NOVÝCH KONTEJNERŮ, TO JE SKVĚLÉ V obci Kunčina na Svitavsku se ve velkém pustili do sběru tříděného odpadu. Jen letos tu z projektu sběrných nádob pořídili třicet nových kontejnerů a v příštím roce chtějí v tomto trendu pokračovat. Obecnímu úřadu záleží na tom, aby množství vytříděného odpadu vzrůstalo a vytváří k tomu svým občanům co možná nejlepší podmínky. V obci Kunčině a přilehlé Nové Vsi žije přibližně čtrnáct set obyvatel. Pro sběr separovaného odpadu jim slouží už dvanáct sběrných stanovišť a v nich pětačtyřicet kontejnerů. Letos obec využila možnosti bezplatné výpůjčky z projektu sběrných nádob, realizovaného společností EKO-KOM, Pardubickým krajem a Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje, a pořídila si šestnáct kontejnerů na plast, osm na papír a šest nádob pro sběr skla. „Letos jsem v úřadu první rok a hned se podařilo vypůjčit třicet kontejnerů, to je skvělé,“ říká starosta obce Miroslav Kubín. „Velmi tuto možnost spolupráce vítám. Chtěli bychom možnost třídění rozšířit i v dalším roce a znovu počet kontejnerů zvýšit formou výpůjčky,“ dodává starosta. Letošní výpůjčku obec využila pro doplnění stávající sítě, která byla podle starosty místy velmi řídká. V případě plastů pak obec bude postupně přecházet ze současného pytlového sběru na svozy kontejnerů. V roce 2016 ale budou ještě oba systémy fungovat současně. „Nejvíce se u nás třídí plasty, kontejnery jsou plné za týden. Myslím, že jsme na tom s tříděním dobře a budu rád, když se bude situace i nadále zlepšovat a vytříděného materiálu bude přibývat,“ doufá starosta Kunčiny Miroslav Kubín. Společnost EKO-KOM, a.s., společně se svými partnery realizuje pro-
jekt sběrných nádob už více než deset let a jak je vidět i na příkladu Kunčiny, o bezplatné výpůjčky zájem stále je. Obce tyto nádoby využívají buď k zahuštění sběrné sítě, nebo obnovují a vyměňují již opotřebované kontejnery. „Projekt zahrnuje nádoby na běžné komodity, které domácnosti třídí nejvíc – tedy plasty, papír a sklo. Kontejnery nakupujeme podle požadavků obcí a půjčujeme je na základě dohody na dobu neurčitou,“ popisuje pravidla projektu regionální manažer EKO-KOM, a.s., Stanislav Dokoupil. Oficiální název projektu je „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji“. Název už naznačuje cíl projektu – pomoci obcím zajistit sběrovou síť tak, aby
byla snadno dostupná pro všechny občany. V Pardubickém kraji už je rozmístěno více jak dvanáct tisíc kontejnerů pro tříděný sběr, vzdálenost k tzv. sběrnému místu je v průměru 100 metrů. „Všechny aktivity, které spolu s obcemi v oblasti třídění odpadů realizujeme, mají svou odezvu. Odpad třídí už tři čtvrtiny obyvatel a Pardubický kraj patří mezi regiony k těm nejaktivnějším. Lidé tu vytřídí o pět kilogramů odpadu za rok v přepočtu na jednoho obyvatele více, než je celorepublikový průměr,“ doplňuje regionální manažer Stanislav Dokoupil. Informace o třídění v regionu je možné najít na stránkách www.ekontejnery.cz. Se správným tříděním odpadu pak může pomoci web www.jaktridit.cz.
BULVÁR
prezentace
strana 5
V létě je sůl levnější, aneb příprava silničářů na zimu Silničáři v Pardubickém kraji zajišťují údržbu na 3 505 kilometrech silnic všech tříd, pouze 144 kilometry nejméně významných cest se v zimě neudržuje. Na zimu se krajští silničáři připravují už v létě třeba tím, že nakupují levnější posypový materiál. Jako každý rok, tak i letos jsou plně předzásobeni posypovou solí. Mají jí plné skladovací haly, tedy téměř 16 tisíc tun. „Podobně jsme na tom s inertními zdrsňovacími materiály, jako jsou drtě a písek. Aktuálně jsme
předzásobeni téměř 25 tisíci tunami. Roční spotřeba se pohybuje mezi 15 – 30 tisíc tun podle průběhu zimy, takže předzásobení je dostatečné i s ohledem na fakt, že tyto materiály lze na rozdíl od soli koupit za stejné peníze jako v létě,“ říká ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Správa a údržba silnic Pardubického kraje, resp. zřizovatel Pardubický kraj investuje také do obnovy technického parku. Před letošní zimou koupi-
la dva nové nakladače a sedm nákladních vozidel. Všechny vozy jsou vybaveny víceúčelovými speciálními sypacími nástavbami na sůl i inertní materiál a v létě využitelnými na výspravy horkou asfaltovou směsí. Všechny mají radlici se dvěma typy břitů – gumou na odstranění sněhu a břečky a kovem na odstranění zmrazků a ujetého sněhu. Lze je přepínat přímo z vozidla za jízdy, stejně jako sněhové podmetacími řetězy. Technika i tech-
nologie zimní údržby se stále vyvíjí, a tak je nutné i vzdělávání nejen řidičů a obsluhy vozidel, ale i dispečerů zimní údržby.
Krajští i státní silničáři spolupracují na přípravě přivaděčů k R35 S přípravou výstavby rychlostní silnice R35 musí jít ruku v ruce i příprava silničních přivaděčů. A protože dálnice je ve vlastnictví státu, zatímco přivaděče jsou i na silnicích Pardubického kraje, svolali krajští silničáři koordinační schůzku všech dotčených orgánů. Příprava výstavby rychlostní silnice R35 je úkolem Ředitelství silnic a dálnic ČR, které zpracovalo studii dopravní zátěže nejen na samotné komunikaci, ale i na přípojných bodech. Jinými slovy, už nyní lze předpovědět, kde dojde k nárůstu dopravy a kde bude potřeba vytvořit tzv. stavebně-technické podmínky s cílem zajistit bezpečnost silničního provozu, učinit např. protihluková opatření a zvýšit komfort cestování. Pardu-
bický kraj na přípravu těchto projektů získal od státu dotace prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury v řádech desítek milionů korun. „Pardubický kraj již v roce 2006 podepsal se státem memorandum, ve kterém se stát zavazuje k dopravním stavbám navazujícím na rychlostní silnici R35. Poskytnutí dotací je konkrétní ukázkou plnění memoranda,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Ko-
ordinační schůzka, které se účastnili zástupci Pardubického kraje, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Státního fondu dopravní infrastruktury i projekčních kanceláří, se zabývala pěti konkrétními projekty. Tři z nich jsou spravovány Pardubickým krajem, další dva pak jeho příspěvkovou organizací Správa a údržba silnic Pardubického kraje.„Protože musíme být sjednoceni i s harmonogramy Ředitelství silnic a dálnic ČR a koordinovat naše práce s jeho aktivitami, bylo
nutné svolat tuto schůzku. V této první fázi jsme jednali na úrovni zadavatele a projekčních kanceláří. V dalším kroku zapojíme i starosty dotčených obcí,“ prozrazuje náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Podle něj jsou v současné chvíli projekty v různém stádiu rozpracovanosti.
Silničáři podepsali „odborářské“ smlouvy na příští rok V sídle Svazu dopravy ČR podepsali zástupci svazu a Odborového svazu DOSIA dvě kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2016. Smlouvy, které jsou závazné pro odbory zaměstnavatele, ale i vládu ČR upravují pracovně-právní vztahy mezi pracovníky v silničním hospodářství a jejich zaměstnavateli. Kolektivní smlouvy jsou dvě. Ta první upravuje vztahy v příspěvkových organizacích, které zajišťují správu a údržbu silnic v České republice, ta druhá se týká obchodních společností se stejnou náplní činnosti. Kolektivní smlouvy řeší například personální záležitosti, pracovní podmínky, péči o žáky odborných učilišť, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, ale také pracovní dobu, zdravotní péči či zabezpečení v nezaměstnanosti. Samozřejmě stanovují i zásady pro poskytování mzdy. Smlouvy podepsali pre-
z nich u nás, v příspěvkové organizaci Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Smlouva se základní organizací odborového svazu je
bez problémů uzavírána už řadu let,“ dodal Miroslav Němec, který je zároveň ředitelem zmiňované příspěvkové organizace.
zident Svazu dopravy z ČR Jaroslav Hanák společně s viceprezidentem svazu Miroslavem Němcem a předsedou Odborového svazu DOSIA Janem Rejským. Tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou základem ke kolektivnímu vyjednávání na podnikové úrovni. „Vycházíme 150619_INZ_1_2_kompletni_sluzby_276x204_KN.indd 1
21.10.15 13:28
strana26 strana
rozhovor téma
BULVÁR BULVÁR
„Jó, my jsme dělali věcí, kamaráde,
říká v rozhovoru Bulváru světový jazzový trumpe Udělat rozhovor se světovým jazzovým trumpetistou Laco Déczim není žádná sranda. Teda, sranda to je, dokonce veliká, ovšem není vůbec snadné se k rozhovoru dostat. Laco je sice ochota sama, ale ty okolnosti. Přijdete ve tři odpoledne, když se kapela teprve připravuje. „Já si dem lehnout, přijď pred koncertem,“ říká Laco svojí českoslovenštinou. Před koncertem sedíte v šatně, diktafon v pohotovosti. „Nejak jsem usnul a musím si teď rozhýbat hubu,“ odkládá Laco rozhovor na přestávku, střídavě troubí a pije vodu. O přestávce je u šatny větší fronta než kdysi na favority. Jedni jdou pro podpis, druzí zavzpomínat na staré časy. Úžasný koncert skončil, sedíme v šatně. První dvě otázky a vchází manažer. „Laco, máš tam večeři, pojď je teplá,“ a zase pauza. Je skoro půlnoc když dojí a kapela odchází na hotel. „Tam toho moc nemáš, co?“ dívá se Laco na diktafon v mojí ruce. „Nemám vlastně nic, Laco. Víš co, uděláme ten rozhovor a já tě pak na ten hotel hodím, jo?“ domluveno a můžeme začít. Nebudu ti pokládat debilní otázku, jestli tě hraní ještě pořád baví, odpověď je vidět na pódiu. Co by mě ale zajímalo, kde na to bereš energii? Tvoji vrstevníci se v parku ohlížejí po babičkách a vzpomínají na pracovní úspěchy a ty jezdíš s klukama od štace ke štaci a prakticky den co den absolvuješ náročný koncerty... To je od strachu. Když nebudeš hrát, nebudeš mít peníze a zdechneš od hladu, víš. Takže ten strach tě žene. Ale jazz má jednu obrovskou výhodu, a to že odstraňuje cholesterol. Moc peněz za to totiž není, takže tím pádem moc nežereš. A v každém žrádle je cholesterol. Takže žrádla málo... A nabíjí tě teda energií to, když vylezeš před lidi a začneš hrát? To jo. Když tě lidi vyhecujou, to je dobrý. Ale my jsme zvyklí na cokoliv, já jsem jednadvacet let hrál v rádiu, tam byli těžký profesionálové. Hraješ ve studiu, tam žádný lidi nejsou. Jenom je tam režisér, kterej ti řekne, stálo to za hovno, natoč to znova. Tam jsou pravdy. Herci říkají, že si berou energii od publika, máte to i vy muzikanti? Jasně. I se ti někdy stane, že hraješ a vepředu sedí nasranej chlap a chrápe tam. Tak se na něj furt koukáš a máš z toho srandu. Takže by ti asi hodně vadilo, kdyby ti někdo znemožnil jezdit a hrát...
Určitě. To už mi moje žena říkala, napůl ze srandy, ježišmarjá, já už tu trumpetu nemůžu ani slyšet, to je strašný. To pozor, ona spí na gauči a já tam troubím! Přitom může jít do pokoje a tam si lehnout, ale usne na gauči a já tam troubím jak hovado. No, už si zvykla. Ale říkal jsem jí, víš co, ty jsi šlápla do hovna, měla sis vzít nějakýho ajzboňáka. Ten by přišel z práce, vytáhnul by z aktovky tu hliníkovou bandasku, tu by si tam leštil a pak by šel chrápat. Zeptal by se tě, jak se máš a bylo by po prdeli.
Sám neumím hrát ani na hřeben a když vás pozoruju, tak dumám nad tím, co na tom pódiu prožíváte. Na co tam myslíš, jak to zahrát nebo prostě troubíš a u toho si v hlavě rovnáš, kterou složenku je potřeba zaplatit? Nejhorší je, když jdeš hrát nějaký sólo a řekneš si, teď to budu hrát trošku jinak. Pak hraješ hrozný kraviny. Prostě, když chceš bejt hrozně chytrej a chceš něco vymyslet, tak ti vylezou hrozné kokotiny. Každá skladba musí být tak ohraná, abys jí měl úplně pod kůží, teprve pak si s tím můžeš trošku pohrát, víš. Když jsme spolu naposled dělali rozhovor, což bylo před devíti lety, tak jsi měl ženu, kterou jsi označoval jako čínskou megeru, teď se všude chlubíš o třicet let mladší manželkou. Bavili jsme se o tom, jak můžeš utáhnout energeticky celé koncerty a ty si do toho pořídíš mladou ženu... No, tu utáhnu taky. Teda, aspoň to dělá. Říká mi, že jí utáhnu. Teda, čekal bych, že se spíš budeš chlubit vnoučatama, ale máš tři
Laco Déczi, to je pan trumpetista.
syny a ani jeden z tebe ještě dědu neudělal. No jo, ty parchanti ještě nemaj děcka. Vaicovi bylo teď pade, Čingischánovi je dvacet čtyři a Pištovi je třicet jedna. Ale děti nemají, zatím čekám. Ale je mi to jedno. Voni se lidi furt bavěj o tom, kolik ti je, jak to je, furt to rozebíraj... Tak co furt? V porodnici tě vytáhnou a už začínáš mudrovat, co budeš dělat za padesát let. Hovno! Bude ti dvacet čtyři a pojede starej frajer, penzista, na kole, utrhne se mu blatník a usekne ti to hlavu... To byl taky jeden takovej debil, co chodil do Amátky v Kraslici, tam měli dílnu, bylo mu devatenáct, hrál na saxofon a furt žvanil o tom, aby měl dobrou penzi. Furt mluvil o penzi. Bylo mu dvacet, srazilo ho auto a byl plomboš. Ale ty už musíš mít penzi, ne? Jak si furt brblal o existenční nutnosti hrát... Zas až tak chudej nejsem, nikdy jsem nebyl chudej. Za komunismu jsem hrál v TOČRu, tam jsme vydělávali slušný peníze, ale to jsme samozřejmě prochlastali a projebali, nešetřilo se nic. Tys byl vlastně na Slovensku, v Čechách, v Německu, Americe, teď střídavě pendluješ mezi Amerikou a Evropou. Který období bylo pro tebe nejlepší? Amerika je dobrá škola, ale já měl nejlepší školu tady, právě v TOČRu. Tam jsem přišel jako bažant a tam byli starý profíci, byl to big band osmnácti lidí a co člověk, to úžasnej muzikant. Pak byl Berlín, kde byl Carmell Jones, to byla pro mě taky obrovská škola. To byl fantastickej trumpetista, černej z Kansas City. No a pak jsem se hodně naučil taky v Americe, kde na krátkých vlnách vysílalo rádio a Willis Conover tam každý den pouštěl jazz. Tam jsem slyšel ty nejlepší hráče, protože Willis tomu rozumněl a pouštěl to nejlepší. Vůbec tam nebyly všelijaké ty bláboly, německý free jazzy a takové sračky, tos tam nikdy neslyšel.
BULVÁR BULVÁR
rozhovor prezentace
7 strana 3
policajti k nám chodili jak domů,“
etista Laco Déczi Sám ses učil od legend, vracíš to teď zase těm mladým? Měls tady jako předkapelu hradecký Online session, kterým jsi hrál i na desce, snažíš se teda pomáhat i nový muzikatnský generaci? Jasně. Oni tyhle kluci hrajou dobře, znám je už dlouho. Dokonce ten jejich bubeník, to je syn mého kamaráda, to je hotovej muzikant, úžasnej bubeník. Je skromnej, správnej, jak má bejt. Jsou dneska vůbec děti, které chtějí hrát? Nechci říct, že ty sis jako kluk hrál jenom s dřevěnejma polínkama, ale současnou generaci rozptylujou počítače, facebook... Já když jsem byl děcko, tak jsem si ani moc nehrál, my jsme si furt kopali bunkry, pak jsme taky kradli, protože jsme bydleli v Bratislavě u vinohradu, takže jsme chodili krást hrozny. A taky jsem chodil hrát hokej za Slovan. My jsme zažívali věci, kamaráde. Když jsme kradli ty hrozny, to vidím jak dneska tu scénu. Tam byl můj životní kamarád, Růžička se jmenoval, taky hrál hokej, takže jsme byli všichni takoví nadupaný. A na tom vinohradu byl hajnej, takovej tlustej, Gerfl jsme mu říkali. Ten tam na nás číhal a nemohl nás chytit, pochopitelně, my jsme běhali jak králíci, rozumíš. Ale on se ti tam schoval za boudu, my jsme šli s kuframa nacpanejma hroznama a najednou se vystrčila chlupatá ruka a chňáp, chytla Růžičku. Gerfl ho držel a řval, teraz uvidíš a půjdeme na policii... A Růžička furt, strýčenko, pustite ma, strýčenko. No a my zdálky, pusť ho, ty tlstý buzerant.... Jo, my jsme dělali věcí, kamaráde, policajti k nám chodili jak domů. Pěkně jsi mi z toho utekl... Ale já se k tomu vrátím. Rodí se dneska děti, který baví hrát, baví je trumpeta, jsou do toho zapálený? Jsou takový furt, jsou i takový, co netelefonujou. Tohle je století te-
lefonů, a oni ty mladý už ani netelefonujou, oni do toho jenom koukaj. Zjišťujou tam, kolik stojej podrážky na boty v Bulharsku, kdo v Rumunsku nadskočil, pět životů na to nestačí to všechno vidět. Ale jsou i takový, který tohle nedělaj, nemůžou bejt všichni úplný blbové. A je muzika dobrá náplň života? Je. Nesmíš špekulovat nad tím, jak se tím budeš živit. Jak s tím začneš, tak skončíš jak ten Chris Botti, kterej hraje hrozný kraviny. Ten od malička špekuloval, jak to prodat, jak z toho udělat byznys. A vychází mu to. Ale v tom to není. Špekulovat nad tím, jak budeš slavnej, to je největší blbost na světě. Ty musíš špekulovat jedině nad tím, jak se naučit pořádně hrát. Je pro tebe trubka smysl života? No, tak.... celej život jsem dělal tohle. Dokonce tuhle mi žena říkala, hele, nenaser se, ale co já mám dělat s tou trumpetou, až natáhneš brka. Tak jsem jí říkal, co já mám dělat s těma vytahanejma podprsenkama, z toho ani čepici neuděláš. Na trumpetu jsi začal v jedenácti, kdy ti ji donesl táta. Kdybys měl dnešní zkušenosti a bylo ti jedenáct, táta by donesl trumpetu, sáhl bys po ní zas? Jo, to by bylo to samý. Já toho nelituju. Kolikrát v Americe taky byla bída, že nebyl kšeft, ale člověk se nesmí vzdát. Nikdy jsem se na to nechtěl vykašlat. Rozumím tomu, že jazz není masová záležitost, co ale nechápu, že na tebe, špičkovýho světovýho trumpetistu, přijde sto lidí a na ruskej armádní soubor Alexandrovců jsou narvaný haly. Čím to je?
Myslím, že Čech potřebuje ještě jednou tu komunistickou okupaci. Tady byli komunisti, zabíjeli, věšeli lidi a dneska jsou tu v parlamentu. Měli by bejt někde zavřený, kopat obrovskou jámu, zas ji zaházet, zase kopat jámu, a málo žrádla. Ty lidi tady fakt asi potřebujou zpátky ost-
natý dráty, trabanta a na dovolenou jenom do Bulharska. Ty kromě hraní taky maluješ, že jo? Co ti to dává, dá se to srovnat s muzikou? Troubím, pak si vezmu štětec a jdu malovat, pak zase troubím, je to změna. Nemůžeš furt troubit, protože pak ti oteče držka a máš ksicht jak lama. Když jsem ještě tady žil, tak jsem měl kamarády mezi filmaři, malíři... To byla moje parketa, tyhle lidi. Můj životní kamarád je Béda Budil, to je frajer, který maloval u Salvadora Dalího, dokončoval obrazy. Toho jsem viděl, jak maluje, tak jsem taky maloval doma. Nikdy
jsem mu to neukázal, abych nebyl za blbce nebo aby mi to nepochválil jenom, aby mě nenasral. On to nikdy neviděl, až potom za dlouho někde na internetu a chválil mi to. Já jsem obrazy vždycky rozdával, protože to nikdo nechtěl. Někde jsme udělali výstavu, lidi přišli, jedno oko na chlebíčku, druhý na skleničce a jenom žvanili, že to je „nice“. Sežrali chlebíčky, vypili víno a nic nekoupili. Pak přišel kamarád Pavel Kobylka, světovej restaurátor, fenomén, a ten mi říkal, abych to donesl, že udělá výstavu. Má galerii za Kulaťákem v Praze, víš. Udělal výstavu a všechny je prodal. Už jsem tam měl výstavu třikrát a všechny obrazy se prodaly. Připravil: Miloš Spáčil
strana 8
KŘEST KNIHY
HANA A VÁCLAV KRUPKOVI,
LEGENDA A SKUTEČNOST
Symbolicky - v budově bývalé úřadovny Gestapa – nynějšího sídla Pardubického kraje, kde se odehrávala i část „hollywoodského příběhu“ manželů Krupkových, se uskutečnil křest knižní novinky o spolupracovnících skupiny SILVER A. Její autor, uznávaný historik Jiří Kotyk, ji představil přítom-
ným novinářům. Kmotrem nové knihy, která navazuje na bestseller vydaný před čtyřmi lety, se stal Roman Línek, vicehejtman Pardubického kraje, patriot a milovník historie. Knihu je možné zakoupit v tradičním knihkupectví Mozaika na pardubickém nádraží. Foto: Miloš Spáčil
fotore
BENEFI
PRO SKP
Velký zájem o díla známých umělců i netra žitky. Takový byl 12. benefiční večer pro S RUM, o.p.s., který se již tradičně uskutečn dubickém zámku. Celkem se dražilo dva žek, mezi nimiž byla například podepsaná fie od Roberta Vana nazvaná Julie, kterou sl nový šťastný majitel za 14 tisíc korun. ce méně stál unikátní snímek prezidenta Havla od jeho osobního fotografa Oldřich
V úvodu setkání promluvili patroni včera. Zleva: se Šilar, náměstek hejtmana Roman Línek, náměstek Jan Řehounek a ředitel SKP-CENTRA Jiří Pitaš.
Slavnostní křest knihy. Ta se šampaňským nepolévala, jen zapíjela.
Vystoupení Viktorie Dugranpere, civilním jménem Vi dečkové, se slavnostní atmosférou večera krásně lad
Kdo ji nezíská, může si zajet do Bulharska (litografie od Petra Nikla).
eport
IČNÍ AUKCE
P-CENTRUM
adiční záSKP-CENTnil na paracet poloá fotograu si odneO tři tisía Václava ha Škáchy.
Souboj se odehrál nad zlaceným reliéfem Olbrama Zoubka, který se vydražil za 23 tisíce. Celým večerem tradičně provázel Zdeněk Izer, který neodolal a do Prahy si odvezl náhrdelník za osm tisícovek. A výsledek? Vybralo se bezmála 150 tisíc korun a výtěžek poslouží Free klubu, který poskytuje služby dětem a mladým lidem ve věku 6 až 26 let, kteří zažívají obtížnou životní situaci. Aplaus pro SKP. Foto: Tereza Buchalová, spolupráce: Jan Klika
e „Medúza“
MÓDNÍ SHOW KOŽEŠINY LS
Pražský hotel Jalta na Václavském náměstí zažil noc plnou luxusu, krásných modelek a vlivných tváří. Pardubický kožešník Luděk Bobb Slanař zde představil kožešinové modely pro rok 2015/ 2016. Večerem provázel novácký moderátor Petr Suchoň. Kožešiny LS se stanou i součástí nového filmu Lída Baarová, jehož premiéra proběhne za pár týdnů. A vy se můžete inspirovat již nyní. Foto: Romana Lohniská
Zaplněný sál sleduje další nabízené dílo, snímek od známého fotografa Jindřicha Štreita.
Kateřina Průšová - Miss České republiky roku 2002 a tvář firmy Kožešiny LS. Plášť z kozinky v kombinaci s různými materiály – REX , bizam a kalgan...
enátor Petr primátora
iktorie Dědilo.
strana 9
David Bílek - Muž roku 2006. Pánské sako z Breitschwanze v přírodní barvě s kombinací teletiny NAPPA.
Eliška Bučková - modelka, moderátorka a zpěvačka - Česká miss 2008. Dámské paleto ze stříhaného králíka v různých barevných kombinacích.
Monika Leová - modelka a moderátorka, Česká miss Earth 2013. Dámská bunda a červená liška zpracovaná do válců.
Eliška Bučková. Šála – zlatá liška islandská s pruhem z bílé polární lišky ze zapínáním na přezku.
Fotka „Julie“ od Roberta Vana.
Portrét Václava Havla se prodal za 11 tisíc korun.
Kateřina Průšová. Štola z křížové lišky – exkluzívní doplněk do společnosti.
Monika Leová. Velká štola z lišky polární, barvená na barvu modrou „ANGEL BLUE“ .
Kateřina Průšová. Kabátek z hřbetů bizamů, stříhaný, barvený a žehlený vlas v kombinaci s činčilou REX.
David Bílek. Pánská šála z bříšek bizamů.
strana210 strana
prezentace téma
BULVÁR BULVÁR
„Jó, my jsme dělali věcí, kamaráde, Jiří Hájek bude lídrem STAN říká rozhovoru volby Bulváru světový jazzový trumpe provkrajské
Udělat rozhovor se světovým jazzovým trumpetistou Laco Déczim Lídrem a kandidátem nasranda hejtmana za dokonce Starosty veliká, a nezávislé Pardunení žádná sranda. Teda, to je, ovšem není bického krajese(STAN) se stal dostat. pardubický a majitel vůbec snadné k rozhovoru Laco zastupitel je sice ochota sama,kaple ale ty svaté Anny Jiří Hájek. a regionální politikou má zkuokolnosti. Přijdete ve třiS komunální odpoledne, když se kapela teprve připravujako lehnout, bývalý starosta městského obvodu je.šenosti „Já si dem přijď pred koncertem,“ říkáPardubice Laco svojíV.českoslovenštinou. Před koncertem sedíte v šatně, diktafon v pohotovosříká lídr na hejtmati.„Hnutí „NejakSTAN jsemdlouhousnul a musím si teď rozhýbatří,“ hubu,“ odkládá Laco na JiříOHájek. „Děkuji době prosazuje sro- střídavě troubí a pije vodu. rozhovor na přestávku, přestávce je u zumitelnou politikolegům za drudůšatny větší fronta než kdysi na favority. Jedni svým jdou pro podpis, mimo jiné přímou Osobnosti, zíku, zavzpomínat na staré časy. Úžasný koncert věru. skončil, sedíme které v šatvolbu a pri-a vchází manažer. „Laco, máme na večeři, kandidátce ně. Prvnístarostů dvě otázky máš tam pojď sta- Je skoro půlnoc když dojí a které brzy předstajemátorů. teplá,“ a Dobrý zase pauza. a kapela odchází je „Tam lidemtoho nejbližvíme narosta hotel. moc nemáš, co?“ dívá se Laco na veřejnosti, diktafon v jsou mojí ším „Nemám politikem,vlastně je dů-nic, Laco. Víš co, udělámeopravdovou zárukou ruce. ten rozhovor a já tě toho,začít. že to s Parduvěryhodný a občané pak na ten hotel hodím, jo?“ domluveno a můžeme to ocení i při volbách. Starostové bickým krajem myslíme dobře,“ doplňuje z hnutí tiSTAN se svými zkušenostNebudu pokládat debilní otáz- Určitě. To Hájek. už mi moje žena říkala, „Jsemzevelmi rád,ježišmarjá, že se k nám přimijestli ze samosprávy měst napůl ku, tě hraní ještěobcí pořáda baví, srandy, já už tu do krajského zastupitelstva dávají nejen starostové a mísodpověď je vidět na pódiu. Copatby trumpetu nemůžu ani slyšet, to je mě ale zajímalo, kde na to bereš strašný. To pozor, ona spí na gauči a energii? Tvoji vrstevníci se v par- já tam troubím! Přitom může jít do ku ohlížejí po babičkách a vzpo- pokoje a tam si lehnout, ale usne mínají na pracovní úspěchy a ty na gauči a já tam troubím jak hovaNebojím se chtít víc Reporter jezdíš s klukama od štace ke štaci do. No, už si zvykla. Ale říkal jsem jí, a prakticky den co den absolvuješ víš co, ty jsi šlápla do hovna, měla náročný koncerty... sis vzít nějakýho ajzboňáka. Ten by To je od strachu. Když nebudeš přišel z práce, vytáhnul by z aktovhrát, nebudeš mít peníze a zdech- ky tu hliníkovou bandasku, tu by si neš od hladu, víš. Takže ten strach tam leštil a pak by šel chrápat. Zetě žene. Ale jazz má jednu obrov- ptal by se tě, jak se máš a bylo by skou výhodu, a to že odstraňuje po prdeli. cholesterol. Moc peněz za to totiž není, takže tím pádem moc nežereš. A v každém žrádle je cholesterol. Takže žrádla málo... A nabíjí tě teda energií to, když vylezeš před lidi a začneš hrát? To jo. Když tě lidi vyhecujou, to je dobrý. Ale my jsme zvyklí na cokoliv, já jsem jednadvacet let hrál v rádiu, tam byli těžký profesionálové. Hraješ ve studiu, tam žádný lidi nejsou. Jenom je tam režisér, kterej ti řekne, stálo to za hovno, natoč to znova. Tam jsou pravdy. Herci říkají, že si berou energii od publika, máte to i vy muzikanti? fotoreportér, Řím,že Itálie Jasně. I Gian-Luca, se ti někdy stane, hraješ a vepředu sedí nasranej chlap a „JsemTak nepřetržitě Denně vidím desítky lidí v nejrůznějších� chrápe tam. se nav pohybu. něj furt kouzachytit správný okamžik je výzva, napětí, adrenalin.� káš a mášsituacích z tohoa srandu. Pro nejlepší záběr je třeba udělat vše a nebát se chtít víc. Využít� překvapení, být nečekaný, Takže bymomentu ti asi hodně vadilo, kdybysilný, dobrý. Jako Porter.“
ti někdo znemožnil jezdit a hrát...
Sám neumím hrát ani na hřeben syny a ani jeden z tebe ještě dědu a když vás pozoruju, tak dumám neudělal. nad tím, co na tom pódiu prožívá- No jo, ty parchanti ještě nemaj děcte. Na co tam myslíš, jak to zahrát ka. Vaicovi bylo teď pade, Čingisnebo prostě troubíš a u toho si v chánovi je dvacet čtyři a Pištovi je hlavě rovnáš, kterou složenku je třicet jedna. Ale děti nemají, zatím potřeba zaplatit? čekám. Ale je mi to jedno. Nejhorší je, když jdeš hrát nějaký Voni se lidi furt bavěj o tom, kolik sólo a řekneš si, teď to budu hrát ti je, jak to je, furt to rozebíraj... Tak troškuLídr jinak. Pak hraješvoleb hrozný kra- co furt? V porodnici tě vytáhnou do krajských viny. Prostě, když chceš bejt v Pardubickém kraji za hrozně a už začínáš mudrovat, co budeš STANněco Jiří Hájek. chytrejhnutí a chceš vymyslet, tak dělat za padesát let. Hovno! Bude ti vylezou hrozné kokotiny. Každá ti dvacet čtyři a pojede starej fraskladba musí být tak ohraná, abys jer, penzista, na kole, utrhne se mu jí měl úplně pod kůží, teprve pak si blatník a usekne ti to hlavu... To byl tostarostové, ale i další významné četaky v kraji zaujmeme,“ dodává Oljeden takovej debil, co chodil s tím můžeš trošku pohrát, víš. osobnosti regionu – lékaři, osob- dřich Koblížek, předseda krajskédo Amátky v Kraslici, tam měli dílnosti oblasti dopravy, školství a honu, STANu a starosta Vraclavi. bylo mu devatenáct, hrál na saKdyž zjsme spolu naposled dělakultury, sportovci. že voli(PP)měl li rozhovor, což Věříme, bylo před deví- xofon a furt žvanil o tom, aby ti lety, tak jsi měl ženu, kterou jsi dobrou penzi. Furt mluvil o penzi. auto a označoval jako čínskou megeru, Bylo mu dvacet, srazilo ho INZERCE teď se všude chlubíš o třicet let byl plomboš. mladší manželkou. Bavili jsme se www.porter.cz o tom, jak můžeš utáhnout ener- Ale ty už musíš mít penzi, ne? Jak geticky celé koncerty a ty si do si furt brblal o existenční nutnosti hrát... toho pořídíš mladou ženu... No, tu utáhnu taky. Teda, aspoň to Zas až tak chudej nejsem, nikdy jsem nebyl chudej. Za komunismu dělá. Říká mi, že jí utáhnu. jsem hrál v TOČRu, tam jsme vyděTeda, čekal bych, že se spíš budeš lávali slušný peníze, ale to jsme sachlubit vnoučatama, ale máš tři mozřejmě prochlastali a projebali, nešetřilo se nic. Laco Déczi, to je pan trumpetista.
Tys byl vlastně na Slovensku, v Čechách, v Německu, Americe, teď střídavě pendluješ mezi Amerikou a Evropou. Který období bylo pro tebe nejlepší? Amerika je dobrá škola, ale já měl nejlepší školu tady, právě v TOČRu. Tam jsem přišel jako bažant a tam byli starý profíci, byl to big band osmnácti lidí a co člověk, to úžasnej muzikant. Pak byl Berlín, kde byl Carmell Jones, to byla pro mě taky obrovská škola. To byl fantastickej trumpetista, černej z Kansas City. No a pak jsem se hodně naučil taky v Americe, kde na krátkých vlnách vysílalo rádio a Willis Conover tam každý den pouštěl jazz. Tam jsem slyšel ty nejlepší hráče, protože Willis tomu rozumněl a pouštěl to nejlepší. Vůbec tam nebyly všelijaké ty bláboly, německý free jazzy a takové sračky, tos tam nikdy neslyšel.
BULVÁR BULVÁR
inzerce prezentace
11 strana 3
policajti k nám chodili jak domů,“
etista Laco Déczi Sám ses učil od legend, vracíš to teď zase těm mladým? Měls tady jako předkapelu hradecký Online session, kterým jsi hrál i na desce, snažíš se teda pomáhat i nový muzikatnský generaci? Jasně. Oni tyhle kluci hrajou dobře, znám je už dlouho. Dokonce ten jejich bubeník, to je syn mého kamaráda, to je hotovej muzikant, úžasnej bubeník. Je skromnej, správnej, jak má bejt. Jsou dneska vůbec děti, které chtějí hrát? Nechci říct, že ty sis jako kluk hrál jenom s dřevěnejma polínkama, ale současnou generaci rozptylujou počítače, facebook... Já když jsem byl děcko, tak jsem si ani moc nehrál, my jsme si furt kopali bunkry, pak jsme taky kradli, protože jsme bydleli v Bratislavě u vinohradu, takže jsme chodili krást hrozny. A taky jsem chodil hrát hokej za Slovan. My jsme zažívali věci, kamaráde. Když jsme kradli ty hrozny, to vidím jak dneska tu scénu. Tam byl můj životní kamarád, Růžička se jmenoval, taky hrál hokej, takže jsme byli všichni takoví nadupaný. A na tom vinohradu byl hajnej, takovej tlustej, Gerfl jsme mu říkali. Ten tam na nás číhal a nemohl nás chytit, pochopitelně, my jsme běhali jak králíci, rozumíš. Ale on se ti tam schoval za boudu, my jsme šli s kuframa nacpanejma hroznama a najednou se vystrčila chlupatá ruka a chňáp, chytla Růžičku. Gerfl ho držel a řval, teraz uvidíš a půjdeme na policii... A Růžička furt, strýčenko, pustite ma, strýčenko. No a my zdálky, pusť ho, ty tlstý buzerant.... Jo, my jsme dělali věcí, kamaráde, policajti k nám chodili jak domů. Pěkně jsi mi z toho utekl... Ale já se k tomu vrátím. Rodí se dneska děti, který baví hrát, baví je trumpeta, jsou do toho zapálený? Jsou takový furt, jsou i takový, co netelefonujou. Tohle je století te-
lefonů, a oni ty mladý už ani netelefonujou, oni do toho jenom koukaj. Zjišťujou tam, kolik stojej podrážky na boty v Bulharsku, kdo v Rumunsku nadskočil, pět životů na to nestačí to všechno vidět. Ale jsou i takový, který tohle nedělaj, nemůžou bejt všichni úplný blbové. A je muzika dobrá náplň života? Je. Nesmíš špekulovat nad tím, jak se tím budeš živit. Jak s tím začneš, tak skončíš jak ten Chris Botti, kterej hraje hrozný kraviny. Ten od malička špekuloval, jak to prodat, jak z toho udělat byznys. A vychází mu to. Ale v tom to není. Špekulovat nad tím, jak budeš slavnej, to je největší blbost na světě. Ty musíš špekulovat jedině nad tím, jak se naučit pořádně hrát. Je pro tebe trubka smysl života? No, tak.... celej život jsem dělal tohle. Dokonce tuhle mi žena říkala, hele, nenaser se, ale co já mám dělat s tou trumpetou, až natáhneš brka. Tak jsem jí říkal, co já mám dělat s těma vytahanejma podprsenkama, z toho ani čepici neuděláš. Na trumpetu jsi začal v jedenácti, kdy ti ji donesl táta. Kdybys měl dnešní zkušenosti a bylo ti jedenáct, táta by donesl trumpetu, sáhl bys po ní zas? Jo, to by bylo to samý. Já toho nelituju. Kolikrát v Americe taky byla bída, že nebyl kšeft, ale člověk se nesmí vzdát. Nikdy jsem se na to nechtěl vykašlat. Rozumím tomu, že jazz není masová záležitost, co ale nechápu, že na tebe, špičkovýho světovýho trumpetistu, přijde sto lidí a na ruskej armádní soubor Alexandrovců jsou narvaný haly. Čím to je?
Myslím, že Čech potřebuje ještě jednou tu komunistickou okupaci. Tady byli komunisti, zabíjeli, věšeli lidi a dneska jsou tu v parlamentu. Měli by bejt někde zavřený, kopat obrovskou jámu, zas ji zaházet, zase kopat jámu, a málo žrádla. Ty lidi tady fakt asi potřebujou zpátky ost-
natý dráty, trabanta a na dovolenou jenom do Bulharska. Ty kromě hraní taky maluješ, že jo? Co ti to dává, dá se to srovnat s muzikou? Troubím, pak si vezmu štětec a jdu malovat, pak zase troubím, je to změna. Nemůžeš furt troubit, protože pak ti oteče držka a máš ksicht jak lama. Když jsem ještě tady žil, tak jsem měl kamarády mezi filmaři, malíři... To byla moje parketa, tyhle lidi. Můj životní kamarád je Béda Budil, to je frajer, který maloval u Salvadora Dalího, dokončoval obrazy. Toho jsem viděl, jak maluje, tak jsem taky maloval doma. Nikdy
jsem mu to neukázal, abych nebyl za blbce nebo aby mi to nepochválil jenom, aby mě nenasral. On to nikdy neviděl, až potom za dlouho někde na internetu a chválil mi to. Já jsem obrazy vždycky rozdával, protože to nikdo nechtěl. Někde jsme udělali výstavu, lidi přišli, jedno oko na chlebíčku, druhý na skleničce a jenom žvanili, že to je „nice“. Sežrali chlebíčky, vypili víno a nic nekoupili. Pak přišel kamarád Pavel Kobylka, světovej restaurátor, fenomén, a ten mi říkal, abych to donesl, že udělá výstavu. Má galerii za Kulaťákem v Praze, víš. Udělal výstavu a všechny je prodal. Už jsem tam měl výstavu třikrát a všechny obrazy se prodaly. Připravil: Miloš Spáčil
strana 12
publicistika
GURMÁN
BULVÁR
SILVESTR?
BEZ CHLEBÍČKU ANI RÁNU... Pařba. Televize. Tanec. Ohňostroj. Chlebíček. Alkohol. Dobré jídlo. To vše je Silvestr. „Dožít se“ konce starého roku a přivítat ten nový je vždy důvodem pro pořádnou oslavu. Někdo tráví čas u „televarieté“ u telky, jiný vyrazí do víru nočního města. K dobré oslavě patří dobré pití - a dobré jídlo. Nabídka restaurací a barů je vždy mimořádně štědrá, stejně tak i výnosy ze silvestrovské noci bývají pro majitele gastro podniků velmi slušné... A z peněženky nám na konci roku zmizí pár papírků... CHLEBÍČEK Česká oslava? K ní neodmyslitelně patří chlebíček. Na Silvestra se dá jen těžko sehnat veka – je úplně vyprodaná, obchoďáky „vybílené“. A doma u telky celá plata mizí v našich útrobách... Když nabídnete cizinci chlebíček, většinou neví, co si o vás i o „této laskomině“ má myslet. Veka, salát, salám, vajíčko, okurka, petrželka, rajče. A jak se to jí? Rukou nebo příborem? Lžičkou? Obložený chlebíček je český vynález a na gastro scénu ho už v roce 1916 uvedl majitel věhlasného pražského lahůdkářství Jan Paukert na popud rodinného přítele – malíře Jana Rytíře Skramlíka, kterému nevyhovo-
valy v té době k malému pohoštění podávané jednohubky. Původní chlebíček byl o něco menší než dnes – tak na dvě až tři kousnutí. Ale luxusními surovinami se - oproti dnešním chlebíčkům - rozhodně nešetřilo. Chlebíček obložený husími játry, sardelemi, humry, lanýži, uzeným jazykem nebo uzeným úhořem. Však si také u Paukerta pochutnávala na chlebíčcích umělecká elita – Jaroslav Seifert, Ema Destinová, Werich a Voskonec nebo Vlasta Burian. Slavný lahůdkář zásobuje svými chebíčky i prezidentský stůl T.G. Masaryka. Znovuobnovené lahůdnářství Paukert na Národní třídě nedávno ukončilo provoz. Velká škoda... Pro Prahu... I pro chlebíček...
BAR-MANka
postrach pardubických kaváren a barů
Maybe jste si už všimli a maybe jste tam už byli. Maybe je nová Scuderie a právě tu si tento měsíc vzala naše Barmanka na mušku. Po usednutí do jednoho z boxů jí byl nabídnut nápojový lístek, na kterém majitelé značně ušetřili. Prostor a papír. I když
KOCOVINA Když sníte platíčko chlebíčků a zapijete ho silvestrovským mixem, máte zaděláno na pořádnou kocovinu. Jak z ní ven? Server alkoholik.cz vám pomůže – alespoň morálně! Minerálka, odvary z bylinek, roztok s jedlou sodou, fresh džus, česnečka a vitamíny – béčko a céčko. Procházka venku a hlavně spánek a čas. Nezbytnou součástí kocoviny je i „snadná cesta na WC“, lavor a mokrý hadr na hlavu. A Brufen. Kocovinou jsme si asi prošli všichni a letošní Silvestr nebude výjimkou. Tak šťastnou cestu novým rokem 2016. A nejlépe – BEZ KOCOVINY.
se naše Barmanka těší výbornému zdraví a brýle nosí jen sluneční, aby zjistila, co se vůbec v kavárně nabízí,
potřebovala lupu. Na to naštěs- abyste si cestu na třídu Míru netí majitelé mysleli a ke každému zkracovali střemhlav dolů – z lístku jednu přiložili. Body plus. terasy a ze schodů. A kafe taky dobrý! Ristreto Poněkud lepší nápad je drin(nebo piccolo, už si ale vyber- ky vytancovat. Dj hraje tak akote ) má pěnu, rát pro cílovou skupinu – mlazchladit ho mů- dé lidi, kteří se prostě o víkendu žete tatrou chtějí bavit. A je fakt, že v Maynebo mlíkem, be se zaručeně pobaví. ale není tře- Nová kavárna a bar s výhledem ba. Milá obsluha ke kávě na Zelenou bránu zatím hlásí nabídne vodu nebo pivo zkušební provoz, ale my si pře(zvláštní výběr, ale zřejmě jeme, aby taková zůstala. Tak naši Barmanku dobře od- snad to vyjde. Maybe. hadli, další body plus). Návštěva v novém podniku naší Barmance doHodnocení slova nedala spát, a Nabídka alkoholu: tak se do Maybe vydaNabídka nealka: la i v pátek po půlnoci. Prostředí: A dobře udělala. Nejen, Páteční atmosféra: že se bavila, zjistila také, Káva: že Grand ještě žije a na Obsluha: drink na terase nikdy není zima. Ale nesmíte Celkové hodnocení: Tohle se fakt povedlo! si těch drinků dát moc,
Maybe
BULVÁR
publicistika
strana 13
CO NA TO KRYCHLIČ?
Městský útulek Pardubice
areál Veterinární kliniky Štrossova 239, 530 03 Pardubice tel.: 466 610 530 www.utulekpardubice.cz
Václav Kulhánek přezdívaný Krychlič se loučí s rokem 2015, který ho však moc nepotěšil. Nemá z něj příliš dobrý pocit, myslí si, že česká společnost je rozdělená. Proto také na vánoční svátky odjede do USA, kde pronajímá dům, o kterém jste si mohli přečíst v minulém vydání Bulváru. Václav Kulhánek také popsal své dojmy, jež má z aféry Miloslava Ransdorfa po jeho neúspěšném pokusu o vybrání miliard ze švýcarské banky. Krychlič také děkuje všem lidem za podporu a přeje čtenářům Bulváru a svým fanouškům hezké prožití vánočních svátků a úspěšný rok 2016. Pokud i vy máte otázku, kterou chcete Krychličovi položit, napište nám na e-mail
[email protected] nebo na naši FB stránku. Jak budete vzpomínat na rok 2015? (Dlouze přemýšlí.) Co se v tomto roce stalo ve světě, muselo nutně zapůsobit na každého i kdyby se o politiku nezajímal. Byly to naprosto kontroverzní události. Společnost rozděluje pohled na migranty, na prezidenta a další věci. Chybí mi to, že bychom všichni šli za jedním cílem. Jak kdyby byl ve společnosti výbuch, názory jsou roztrhané a odlišné. Jedni lidé by se pomalu prali s těmi druhými. Ten rok se mi zdál nevyrovnaný, nepřinesl podle mě nic krásného kromě léta. To bylo úžasné, ale na druhou stranu spoustě lidí způsobilo obrovské sucho problémy. Takže to nakonec opět vzpomínka na léto rozdělila společnost. Lidé se mi zdají otrávenější než loni.
Posledně jste říkal, že možná vánoční svátky strávíte v Americe, poblíž San Franciska. Vyrazíte tam? Ano, už mám i letenky. Předpokládám, že tam strávím takových deset nebo dvanáct dní. Po Novém roce bych se vrátil. Chci tam být především proto, aby mi to tady moc nepřipomínalo Vánoce. V Americe nemají Ježíška, koledy nebo půlnoční. Jejich svátky jsou spíš komerčnější, více pro děti. Hlavně mi pak ale připadá, že nálada v USA je naprosto odlišná. Tady mi ta nálada připadá temnější, ve Spojených státech jsou uvolněnější, baví se blbostmi. Dospělí jsou více jako děti. Takže jsem si jistý, že ten smutek, který by mě tady možná přepadl, mi u nich nehrozí.
APARAZZI P BULVÁRU ZASAHUJÍ
Copak se to chystá? Reportéři Bulváru přistihli předsedu Strany práv občanů Pardubického kraje Zdeňka Štengla s Tomio Okamurou. Místo setkání? Pardubický obchodní dům Globus... Že by příprava na krajské volby? Nebo diskuse nad uprchlíky? (red)
I ZDE JE BULVÁR K DOSTÁNÍ BULVÁR DOPORUČUJE NÁVŠTĚVU TĚCHTO PODNIKŮ:
Kožešiny - Luděk Slanař, Pernštýnská ulice 34, Pardubice, tel: +420 774 377 177, email:
[email protected] PARDUBICKÝ PERNÍK PAVEL JANOŠ, Věry Junkové 306, Pardubice, tel: +420 466 261 167, email:
[email protected] ČÍNSKÁ RESTAURACE U BÍLÉHO KONÍČKA, Pernštýnské nám. 60, Pardubice, tel: +420 466 513 243, email:
[email protected] ČOKOLÁDOVNA BAJER, Zelenobranská 2, Pardubice, tel.: +420 775 936 333, email:
[email protected] CAFÉ BAJER, třída Míru 763, Pardubice, tel.: +420 466 511 265, email:
[email protected] CAFFETTERIA, třída Míru 450, Pardubice, tel.: +420 722 569 034, email:
[email protected] PIERRE COFFEE & COCKTAILS, třída Míru 95, Pardubice, tel.: + 420 777 270 612, www.pierre-pardubice.cz
Chcete nás???
Sledoval jste kauzu okolo Miloslava Ransdorfa? Přesvědčilo vás jeho vysvětlení celé události? To je příšerné. Dělá ze sebe idiota. Nedovedu pochopit, jak člověk, který je v takovéto dobře placené funkci, může mít finanční i osobní problémy. Připadalo mi hloupé, že si před kamerami zakrýval obličej. Jak se někdo může do podobné akce namočit a poté ještě říkat, že se nic nestalo, že vše bylo v pořádku a dokumenty nebyly falešné? Kdyby někdo po mně chtěl něco podobného, nechápu, proč bych to dělal, i kdybych z toho měl třeba milion. Je to obrovská ostuda, ale ta strana měla z ostudy kabát vždycky. Takže pokud si někdo myslí, že by bolševici znovu vládli, tak jim vzkazuji, že je to nesmysl.
POSTŘEHY Z MOZAIKY
Vánoce berou za kliku, a Nový rok nahlíží Ježíškovi přes rameno. Toť pro Mozaiku finální období. Finální v nejrozšířenější možné nabídce sortimentu, v maximálně naplněných výkladních skříních i samotných regálech v útrobách prodejny. Otevírací doba se nyní neřídí oficiálními časovými údaji na dveřích provozovny, kromě noci jsme tu prakticky nonstop. Volných chvilek je teď pomálu, ale když se nějaká najde, myšlenky už brouzdají v novém roce. Co dál? Jak dál? Jak nadále rozvíjet, rozšiřovat, zkrášlovat, obměňovat, zdobit, zkrátka jak přidat dalších pár pestrých dílků do naší stále rozestavěné Mozaiky? A najednou jsme vlastně u svých zákazníků. Mozaika je tu především pro ně, a oni sami jsou naší největší inspirací, podnětem, nábojem. Popřejme tedy nám všem společně, aby tato souhra fungovala i v nadcházejícím roce tak, jako do teď. A když štěstí dá, ještě lépe. Veselé Vánoce a šťastný Nový rok z Mozaiky... Richard Horák, knihkupec
Rasty - Kříženec, pes, hodný.
Rita - Kříženec NO, fena, hodná, přivezena MP Hlinsko.
Linda - Přivezen MP Chotěboř, fena, kříženec, mazlivá, hodná.
Tessie - mladá aktivní fenka. Snášenlivost se psy individuální.
Rok 2015 oči strana 2 14
Letošní rok byl opět velmi bohatý na události. Kraj dvakrát navštívil prezident Miloš Zeman, dvakrát dorazil do města perníku i hitmaker Michal David. Hlavní město kraje se může chlubit opravenými zákoutími, přišli jsme ale také o kamarády a známé. Jaký byl rok 2015 očima Bulváru? PREZIDENTSKÉ NÁVŠTĚVY Hned dvakrát navštívil Pardubický kraj prezident Miloš Zeman. Poprvé do našeho kraje přijel už v lednu, návštěvu regionu si pak zopakoval ještě v listopadu. Při své druhé návštěvě pokřtil fotografickou knihu Pardubický kraj v proměnách času vydanou ve spolupráci s Pardubickým krajem a naším vydavatelstvím.
BULVÁR
téma inzerce
DOPRAVNÍ STAVBY Od března komplikuje dopravu v Pardubicích obří stavba křižovatky u Trojice. Město je z hlediska dopravní propustnosti na tom velmi špatně, kvůli nové stavbě přibyly zácpy a kolony. Ovšem po dokončení bude mít celý úsek klíčový vliv na odklonění dopravy
míříci z Hradce Králové do Chrudimi. SMUTNÉ UDÁLOSTI Ani rok 2015 nebyl stále veselý. V květnu jsme se rozloučili s významným veterinářem Vladimírem Tlučhořem, který byl hlavní postavou zdejší veterinární kliniky a útulku pro opuštěná zvířata. Na konci září tragicky zahynul žokej, účastník Velké pardubické a zároveň strážník pardubické městské policie Michal Köhl. V listopadu pak odešel sportovní manažer a krajský zastupitel Zbyněk Kusý.
OPRAVENÉ PARDUBICE
Poté, co byl na konci roku 2014 otevřen revitalizovaný prostor parku Na Špici, se Pardubice dočkaly v roce 2015 ukončení dvou dalších významných rekonstrukcí. Opravou prošel hlavní pardubický bulvár - třída Míru, která byla slavnostně otevřena v dubnu a do nového kabátu se oblékla i největší parková plocha v centru města,
V Chotovicích se na Vánoce sejde celý svět Viděli jste filmy ze série Sám doma? Asi si vybavíte kromě totálně neschopných „mokrých banditů“ a herečky Catherine O’Hara, která zapomněla na Kevina, i bohatě osvícené a ozdobené domy na Vánoce. Podobné snímky sloužily jako inspirace Václavu Truncovi z Chotovic, což je vesnice kousek od Luže. Když vyjedete menší kopec, tak vedle kostela spatříte dům, Který osvětluje přesně 39 422 žárovky. Václav Trunec svůj dům takto zdobí už čtrnáct let. Je zapsán v České knize rekordů a kuriozit. Světýlka rozsvěcí na první adventní neděli. Práce ale pro Václava Trunce začíná už v říjnu. „Vše připravuji dva měsíce, celkem na tom strávím asi 350 až 400 hodin. Pracuji na osvětlení každý den po práci do deseti hodin do večera při každém počasí,“ přiblížil Václav Trunec, jak vše vzniká. Každý rok
prý za svůj koníček utratí okolo 10 až 15 tisíc korun. Proud přenáší 209 malých trafostanic a mezi žárovkami vede asi 26 kilometrů kabelů. Spotřebu má výzdoba 4,5 KW za hodinu. Za dva měsíce, kdy jsou žárovičky a diody rozsvícené, zaplatí Václav Trunec okolo 6 tisíc navíc za elektřinu. Na osvětlený dům se jezdí dívat lidé nejen z celé republiky, ale i z celého světa. Do Chotovic se letos přijeli podívat
Václav Trunec letos nasvítil svůj dům téměř čtyřiceti tisíci světýlek.
Japonci, Kanaďani nebo Izraelci. „Od první adventní neděle až do tří králů světla svítí od půl páté do deseti večer, pak je vypínám. Vše ovládám dálkově, takže ne-
musím běhat po celé zahradě a všechno postupně vytahovat ze zásuvky,“ láká čtenáře Bulváru k návštěvě Václav Trunec. (zit)
ima Bulváru BULVÁR
prezentace sport
Sportovní rok 2015
strana 3 15
PLUSY & MÍNUSY
Rok 2015 byl bohatý na sportovní události v našem krajském městě. Pojď- ně zhořkla. V současnosti je sice stáme se podívat, co se stalo za poslední rok u klubů zastupujících dva z nej- le veden jako vítěz Velké pardubické, Rolinek kapitánem oblíbenějších sportů v Česku – ve fotbalovém FK Pardubice a samozřejmě čeká se ale na výsledky analýzy vzor- Po první polovině soutěhokejovém Dynamu. Připomeňmezemřel si také dvě velké události VěTyršovy sady. Ty si na zpřístupněželezniční pro- našeho regi- ku B. Podle posledních informací re-jsmežesseeurokomisařkou Petr Čáslava rozhodl, – Velkou pardubickou a Zlatou přilbu.Jan Perner. Prájektant Jourovou pokřtili publiníonu počkaly do října. se vzdává kapitánskédakce by měl výsledek analý-rou že vě jemu vděčí našeho ko„C“. „K redakčního odstoupení z kazy vzorku B být jistý začátkemkaciho město na soulegypitánského „Zdeněk Velíšek o Ev-se postu jsem SKVĚLÝ KONEC příštího roku. toku Labe a Na začátku prosince rozhodl po utkání v HradFOTBALOVÉHO Překvapením bylo i druhé mís-ropě“. Chrudimky za už výšejezmíněná foci Králové, to mé osobní PODZIMU to jednoho z „černých koní“ do-vyšla svůj rozkvět, ukazující historii a rozhodnutí. Věřím, že tenstihu. Byl jím sedmiletý Ribelinotokniha regionu neboť právě to krok našeho bude dalším imLoňský rok skončila vedený žokejem Pavlem Kaš-současnost přes Pardubikraj proměpulzem pro celýv tým, “ zdůspolupráce s pražskou ným. Pro něj to bylo vůbec nej-„Pardubický ce trasoval Perčasu“svůj a dokrok třetice vodnil Petrpřišla ČáslaSpartou. U týmu kromě lepší umístění v tomto dosti-nách knihavůdcem pardubického ner stavbu ževa. Nový kabiny se několika hráčů skončil hu. Doposud byl Kašný nejlépena trh leznice. Rok JiříhoRolinek. Kotyka „Hana stal Tomáš také trenér Martin Hatřetí v roce 2007 v sedle Eliškyhistorika Jana Pernera zahrnotiny nebo půlkulatiny jsou ale vý- prosázeli šek, kterého nahradil Přemyslovny. Diváci lisubičtí fotba pard val mnoho vzpomínznamnější. Být občanem, mohl Jiří Krejčí. Ten zvedl ho5,8 milionu korun, z toho vět- Kimova střelecká být ou moh imem podz ním S letoš by si letos jítšinu pro peněz zbrusuvsadili novou zenou rukavici s velkým přímo na zá- Korejský záložník Daewon té spokojení. kových akcí a také veVÝZNAMNÉ lice důležitou událost - odhalení občanku Pardubický Ten to-dostihu nej- Kim řádil. V posledních sebevědomímVÝROČÍ a odměvodišti. kraj. V hlavním tiž oslavil svoje výročí. tedy Rab- čtyřech ligových utkáních Letošní rokzasetonesl zrekonstruované hrobky Jana Pernou mu bylotaké sluš-v duchu vícepatnácté tipovali favority, neračekané na pardubickém hřbitově. O ŘíhoUspořádal den otevřených nejen pro místo Pardubice né osmé s více významnénež trenérské duo otec-syn bit Wella, Universe of dveGracie a Zarifa. vstřelil tři branky, proti Třinobnovu místa posledního odpoří s bohatým doprovodným hodvacetibodovým výročí. Před dvěma sty letynaseprvnínáskokem vé. Tým nakonec dotlačili do předkoPořadí prvních tří koní prov cíli se podaři- ci byla jeho branka dokongramem hlavní narozeninovou činkula play-off železničního projektanta narodil a před sto sedmdesáti lety ho sestupujícího. Sezonu 2015/2016 , kde hráči senzačně vyřalo auhodnout jednomu sázejícímu, za ce vítězná. Že by FK Parduse postarala Společnost oslavu 50 nachystal na výhru pódiupřes na tříale fotbalisté nezahájili nejlépe, o dili Vítkovice. V dalším kole ale padkorun bral 60 tisíc korun. bice konečně našlo tolik dě Míru, kde jako hlavní hvězda Jana Pernera. to lepší ale byl konec podzimu. Prv- li s pozdějšími mistry „chepotřebného střelce? večera vystoupil zpěvák Michal ní výhry se FK Pardubice dočkalo až miky“ z Litvínova. V létě naHrůza. v šestém kole proti rezervě Olomou- stalo NAROZENINY zemětřesení v kádru a Koncepce stadionu jsme se měli ce. V dalších deseti zápasech ale Par- jeho Narozeniny omlazení. Změnil i Pardubičtí radní si nechali NOVÉ KNÍŽKY letos a Václav Krupkovi, Legenda a skudubice pětkrát vyhrály a třikrát remi- názevpravděpodobně klubu, z něhož zmizpracovat studii o Letním staúplně avšichni, většina Nakonec si i my musíme přihřát tečnost“. dionu. Pokud Kromě uvažujete o knižzovaly. Díky tomu přezimují na šesté zel sponzor vrátilo se postadionu pro z nás sfoukávala svoji polívčičku. Naše vydavatelním dárku pod stromeček, jsouby pozici. Na konci září navíc v domácím jmenování Dynamo z svíčky panecelých pět tisíc diváků na dortu. Někomu bylo ství totiž vedle novin, které vám všechny tři k dostání v knihkupecpoháru porazily ligové Teplice a v os- desátých let. Jenže nešťastprojekt počítal i se třemi tréšestatřicet, devěpravidelně přinášíme, uvedlo na tví Mozaika na pardubickém mifinále na státní svátek 17. listopadu ný pád až na dnojinému tabulky na ninkovými hřišti, malýmvlahotadvacet... trh také tři nové Nejprve pro-kovém nádraží. dokonce porazily i Spartu! Čert vem, začátku novéhoNěkteré ročníku kulaodtelem a parkovacím domem. Velká pardubická bylaknížky. letos nejrychlejší, blém je ale dopingové podezření vítěze. že Kimův gól byl pravděpodobně nesl vyhozením Miloš Říha Ambiciózní projekt konzultoINZERCE z ofsajdu. Dalším důvodem pro spo- ml. i generální manažer Ševal architekt i s fotbalovým kojenost fotbalistů může být i to, že bek. Prvního jmenovaného svazem, aby vysněný stadion město nejspíš znovu začalo zvažovat nahradila dvojice Král – Zadina, dru- Zlatá přilba letos měla vítěze z oblí- měl ligové parametry. Zbývá opravu Letního stadionu. hého Pavel Rohlík. bené destinace českých dovolenká- dořešit poslední otázku: Kde řů, z Chorvatska. Jurica Pavlic tak pře- město hodlá vzít 300 milioROK VELKÝCH ZMĚN DOPING NA PARDUBICKÉ trhl linii úspěchů australských jezdců. nů, které by měl projekt stát? U HOKEJISTŮ A KONEC AUSTRALSKÉ Druhé místo si v 67. ročníku Zlaté přilDOMINANCE by vyjel Australan Troy Batchelor a tře- Vejmelka v Brně Divoký rok zažili hokejisté. Špatně tí skončil Němec Martin Smolinski. Čes- Talentovaný brankář chytajírozjetou sezonu se po odstoupení Velká pardubická byla letos nejrych- ké diváky ale moc nepotěšil výkon do- cí v opačném gardu Karel Vejtrenéra Venery snažilo zachránit ne- lejší v historii. „Nevnímal jsem, že je to mácích jezdců. Nejlepší Čech byl až je- melka se na konci listopadu tak rychlé. Ale že denáctý. Zdeněk Holub navíc jako jedi- rozhodl dát Dynamu košem. Nikas chytil tohle ný z domácích plochodráhařů postou- Mladý hráč, který se v ParduZato hokejisti zažili už i lepší časy... tempo, jen uka- pil do semifinále. bicích zapsal především tím, zuje, jak moc dobže se mu nechtělo přestěhorý kůň to je,“ rozvat z rodné Třebíče na východ Stranu plýval se po vítězČech a mohl tak s týmem více připravuje ném závodě Marek trénovat, se rozhodl přijmout sporťák: Stromský. Jeho ranabídku brněnské Komety. dost ale zkazil doA hned první zápas v novém pingový nález u dresu chytal proti Pardubijeho Nikase. Slibocím. Bývalí spoluhráči ho po vaná mrkvička kotřech brankách vyhnali z kleníkovi tedy asi hodce.
LUKÁŠ ZITKA
strana 16
NÁZOR Filipa Sedláka Pocit zmaru. Přesně to cítím, když si projdu připomínky a varování těch tzv. zlých ekologů, kteří varovali před uskutečněním projektu v Tyršových sadech. Projekt drahý a místy nevkusný, navíc ekonomicky katastrofální. Měsíc za měsícem dochází přesně na jejich slova. Podmáčení parku zůstalo stejné jako předtím. Je to zarážející o to více, že se vypisovala zakázka za skoro 3 miliony korun na odvodnění parku během rekonstrukce. Ono se totiž přišlo na podmáčení parku až při rekonstrukci. Když by se radní zeptali kohokoli, kdo v parku někdy byl, tak by jim to řekl hned. A když se provede odvodnění a situace je zde horší než před ním, tak si začínám pokládat otázky, kdo za to ponese odpovědnost. Když se dozvídám, že roční údržba bude stát okolo 8,5 milionu, a to ještě není všechno v této ceně zahrnuto, tak nechápu, jak tento projekt mohl někdo uskutečnit. Politický pomníček předchozího vedení nás vyjde v budoucnu hodně draho.
VTIP HANKY K.
BULVÁR
styl
Kočka Bulváru
Veronika Věk: 19 let Výška: 171 cm Míry: 89-60-89
OČIMA MILOŠE SPÁČILA
Hele, jak to vypadá? ptal se mě po telefonu fotograf Tomáš Kubelka, když jsme s kolegou vyjížděli z tiskárny, auto narvané novou knihou tak, že málem nápravy dřely o asfalt. Tome, myslím, že dobře, odpověděl jsem. Dobře? Hmmm... Já doufal, že to bude skvělý, zněl Tomáš zklamaně. Tak jinak, Tomáši, dopadlo to skvěle, fakt si myslím, že se knížka „Pardubický kraj v proměnách času“ povedla. Ano, myslím, že vypadá hodně dobře a jsem proto moc rád. Po televizních reportážích a novinových článcích, které přijdou a zase velmi rychle odplynou, jsem součástí něčeho, co má přece jenom trvalejší hodnotu a naplňuje mě štěstím, že výsledek vypadá tak, že se pod něj nemusím stydět podepsat. Začalo to před více než rokem větou - budeme dělat knížku fotek, ve které budeme srovnávat místa našeho kraje jak vypadala dřív a jak vypadají teď. Přiznávám, že jsem nad úkolem příliš nejásal, během roku častokrát nadával a taky práce bylo kolem spousta, ale to, co nakonec vzniklo, přineslo parádní odměnu. Už jenom možnost být spoluautorem knížky s takovými borci jako je Tomáš nebo Luděk Vojtěchovský, stát s nimi takříkajíc u jednoho ponku... Doufám, že jsem jim to moc nekazil a že oni se naopak nebudou stydět za to, že byli se mnou ve stejném projektu. Určitě jim touhle cestou chci poděkovat - kluci, fakt díky!!! - a vám ostatním doporučit, abyste se zašli podívat do knihkupectví Mozaika. Prolistujte, pročtěte, třeba se vám naše společné dílo zalíbí a uděláte jím radost někomu blízkému pod stromečkem. Slyšel jsem totiž v rádiu Ledeckýho, takže už asi brzy budou Vánoce...
[email protected]
BULVÁR, společenský magazín pro Pardubický kraj
SEX
ve hvězdách Beran - Hvězdy vám během těchto dnů budou obzvlášť nakloněny v lásce. Co se týče erotiky, přijdete si na své nejen vy, ale i váš partner. Býk - V těchto dnech se vám bude dařit objevit nejen svůj nový, dosud netušený erotický potenciál, ale i rozvíjet své schopnosti, abyste dosáhli vytouženého blaha. Blíženci - Máte dostatek energie a síly na rozdávání. Nechybí vám ani chuť překonávat překážky a dokážete znovu vybojovat své vítězství na poli lásky. Rak - Možná budete mít během tohoto týdne pocity stagnace, že se nic neděje ve vašem životě. Netoužíte pouze po impulsivním krátkodobém uspokojení. Lev - Ve vašem milostném životě se neodehrají žádné velké změny, dokonce se dostanete do fáze absolutního klidu a budete se snažit i vnitřně vyrovnat s vaším každodenním životem. Panna - Neváhejte a odvažte se po svém, nemůžete prostě odolat touze flirtovat, toužíte si vyjít někam daleko, kde byste mohli nerušeně absolvovat další lekci živočišného sexu. Váhy - Mohli jste se nechat ovlivnit pochybnostmi o svých schopnostech a nízkém sebevědomí, máte ale všechny předpoklady pro to, abyste rozvinuli podstatné rysy své osobnosti. Štír - V tento čas si nejenže nepřijdete na své, ale pocítíte smutek z rozčarování, budete se cítit zranitelní na tom nejcitlivějším místě vaší duše. Střelec - Ať chcete nebo ne, budete si muset to, co chcete, vybojovat. I váš erotický život rozhodně nebude procházka růžovou zahradou. Kozoroh - Tyto dny vám mohou přinést nejisté naděje ve vašem milostném životě a je docela možné, že vás čeká změna místa. Vodnář - Zatoužíte vzdálit se ze stereotypu všedních dní a zaměřit se více na poznávání a užívání si nových, mnohem radostnějších stránek života. Ryby - Nyní bude téměř nemožné udržet s vámi tempo, příliv sexuální energie si vyžádá, abyste se věnovali více zkrocení svých vášní než něčemu zcela odlišnému.
Ročník 15, číslo 12, vychází 18. 12. 2015
Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s.r.o., Semtín 80, 533 53 Pardubice. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], web: www.ibulvar.cz, facebook: www.facebook.com/BulvarPardubice. IČO: 69168741. Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Šéfredaktor: Miloš Spáčil. Redaktoři: Filip Appl, Lukáš Zitka, Kate Fuks (karikatury), Richard Horák (kultura), Miriam Mičková, Renata Říhová a Luděk Bobb Slanař (módní policisté). Grafika, zlom: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: centrální telefon a fax, e-mail:
[email protected] Předplatné zajišťuje: A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: +420 234 092 851 (call centrum), http://www.predplatne.cz. Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: PNS a. s. Cena výtisku: 10,-Kč. Evidenční číslo: MK ČR E 10824, ISSN 1213-6956 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme. Periodicita: měsíčník.