International Energy Club Ostrava 2015
konferenční
Patroni
Záštita
konferenční
speciál
IEC – Ostrava 2015
II/III
Foto Michal Zvěřina a Vendula Klabusay Martinovská, foto na titulní straně čtk
Ve znamení Visegrádu. Letošní International Energy Club v Ostravě se konal během předsednictví Česka ve visegrádské skupině, jehož prioritou byla energetika
Bez důvěry mezi státy Evropa energetickou unii nevybuduje
E
nergetické firmy pochybují, že se Evropě podaří dotáhnout do konce projekt energetické unie. Česko unijní plán podporuje, ale chce vidět, že se do praxe dostávají konkrétní opatření, která zajistí, že státy budou spolupracovat i v případech nouze. Na začátku letošního roku Evropská komise spustila projekt energetické unie a málokdo čekal, jak rychlý spád její příprava nabere. Už v létě komise představila první návrh na reformu evropského trhu s elektřinou, trhu s emisními povolenkami a opatření pro větší energetickou efektivitu. Všemi aspekty energetické unie se prolíná téma bezpečnosti dodávek energií a jejich diverzifikace. Na ostravské konferenci spojené s VI. výročním zasedáním International Energy Club se bezpečnost skloňovala ve všech pádech vzhledem k závislosti regionu střední a východní Evropy na dodávkách zemního plynu z Ruska. Konference byla zařazena do oficiálního programu předsednictví ČR zemím Visegrádu. I proto
přilákala do Ostravy nejvýznamnější hráče z oblasti energetiky a velkého průmyslu z tuzemského trhu. Obsahem a rozsáhlou diskuzí se zařadila mezi hlavní události roku 2015. Pořadatelem byla poradenská společnost DDeM. „Energetická bezpečnost je základ pro budování národní bezpečnosti,“ tvrdí státní tajemník pro energetiku na slovenském ministerstvu hospodářství Miroslav Obert. Středoevropské státy ovšem energetickou bezpečnost nevnímají výhradně jako problém nových plynovodů či propojení elektrických sítí, které by dokázaly do regionu přivést energii ze západu či jihu Evropy. „Za českého předsednictví visegrádské čtyřky jsme vytvořili společný poziční dokument k řízení energetické unie. Klíčové je zachování práva států zvolit si národní energetický mix. Jednotlivé zdroje se díky propojení trhů mohou navzájem doplňovat. To by měly země Visegrádu zdůrazňovat i na evropské úrovni,“ říká český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Unie by
měla garantovat, že výběr nejvhodnějšího mixu pro každou zemi bude technologicky neutrální. Když se chtějí Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko pustit do budování jaderných elektráren jako bezemisního zdroje elektřiny, neměl by jim v tom nikdo bránit. „Každý stát má právo podporovat všechny technologie, pokud to bude odpovídat pravidlům EU. Tyto technologie by se měly primárně zaplatit z trhu. Zásah státu má přijít až v okamžiku, kdy trh nebude fungovat,“ dodává Mládek.
Plány Bruselu Evropská komise navrhuje, aby se pod hlavičkou energetické unie propojily elektrické a plynárenské sítě mezi státy. V případě nouze si pak země budou moci pomáhat při zajištění dodávek energií. Do roku 2020 si to vyžádá podle odhadů Bruselu investice za více než 150 miliard eur. Zvláštní pozornost chce komise věnovat rozvoji infrastruktury pro dovoz a distribuci zkapalněného zemního plynu LNG.
Změn se dočká i trh s elektřinou. Komise chce dokončit jednotný trh s elektřinou, který však měl být podle původních plánů hotový už loni. Výsledkem má být levnější energie pro obyvatele a firmy. Právo států zvolit si svůj energetický mix zůstane zachováno, tvrdí od začátku komise. Nové finanční nástroje mají podpořit investice do infrastruktury, ale také do energetické efektivity ve firmách i do zateplování budov a využívání účinnějších spotřebičů. S energetickou účinností se má nakládat jako se samostatným zdrojem energie, aby měla stejné podmínky v konkurenci s elektrárnami a teplárnami.
Nevěřící byznys „Energetická unie bude existovat jenom tehdy, když mezi státy a subjekty na trhu bude důvěra. Ta tam není, stačí se podívat na diskuzi o rozšíření plynovodu Nord Stream,“ upozorňuje Jiří Feist, ředitel pro strategii skupiny EP Energy. Stručně
tak shrnuje pohled tradičního energetického byznysu na plány EU. „Energetická unie je za stávajících podmínek mrtvě narozené dítě,“ prohlašuje Mirek Topolánek, jenž má na starosti zahraniční rozvoj a vztahy s veřejnými institucemi ve slovenském provozovateli přepravní plynárenské soustavy Eustream. I on naráží na plán Gazpromu a západoevropských energetických firem vybudovat další dvě větve plynovodu Nord Stream a definitivně tak vyřadit z tranzitu plynu do Evropy Ukrajinu. „Jenže pak bude ve střední a východní Evropě chybět 15 miliard metrů krychlových plynu. Kdo na to doplatí,“ ptá se Topolánek. Proti rozšíření
Zvláštní pozornost chce Evropská komise věnovat rozvoji infrastruktury pro dovoz a distribuci zkapalněného zemního plynu Nord Streamu se staví Polsko, Slovensko i Česko. Všechny země chtějí, aby kvůli zajištění energetické bezpečnosti tranzit přes Ukrajinu pokračoval. Optimisticky se naopak k projektu energetické unie staví předseda představenstva RWE Česká republika Martin Herrmann. Podle něj má svůj smysl v případě, že se budou postupně realizovat kroky, které povedou k jednotnému trhu. Upozorňuje však, že celý projekt budou brzdit požadavky jednotlivých států na to, aby si mohly vytvářet vlastní mix energetických zdrojů. „Nebude fungovat to, že státy budou mít právo na vlastní energetický mix, a zároveň že budou muset plnit klimatické cíle. Protože to pak vede k nesmyslným dotacím do nerentabilních zdrojů. Proto zatím nejsme schopni dělat kroky, abychom uvedli energetickou unii do života,“ říká Herrmann.
Volný obchod. Odstranění bariér pro přeshraniční obchodování by mělo zajistit, že elektřina i plyn budou na základě cenových signálů směřovány do oblastí, kde jich je nedostatek, myslí si předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková Pro Česko a spol. je právo na národní energetický mix pojistkou, že v případě krize nezůstanou tyto země bez elektřiny, protože ostatní státy zastaví přeshraniční obchodování, aby ochránily vlastní obyvatele a firmy. Tato nedůvěra se bude odbourávat jen pomalu. „Pokud se příští rok prosadí propojení západoevropského a středoevropského krátkodobého trhu s elektřinou, bude to jeden ze signálů, že se deklarace posouvá z papíru do praxe. Pak by měly nastoupit diskuze o propojení trhů s podpůrnými službami a regulační energií. Musí se do zákonů prosadit záruky, že v nouzi nebude možné přerušit přeshraniční spolupráci. Že nikdo nebude bránit krátkodobým cenám elektřiny, aby v době nedostatku vystřelily na stovky a tisíce eur za megawatthodinu. Pokud se tyto kroky nezačnou v příštím roce až dvou uplatňovat, bude to signál pro vlády i pro firmy, že energetická unie zůstane jen na papíře,“ dodává náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc.
regulatorní dohled. Proto je třeba sdružení ACER dát pravomoc dohlížet na efektivní fungování trhu a přeshraniční infrastruktury. ACER má v budoucnu přijímat přímo aplikovatelná a závazná rozhodnutí ohledně unijních iniciativ a přeshraničního obchodování a přenosu energií. „Je složité vytvořit jedinou společnou regulační autoritu pro celou Evropu. Je těžké pro země, jako je Polsko, rezignovat na národní politiku a národní regulaci. Jsem přesvědčen, že stát by měl stoprocentně kontrolovat přenos elektřiny a přepravu plynu,“ říká Maciej Bando, šéf polského energetického regulačního úřadu URE.
konferenční
speciál
Český Energetický a regulační úřad posílení pravomocí ACER na evropské úrovni neodmítá, nicméně upozorňuje, že je třeba držet se několika principů. „Nové pravomoci by měl ACER dostat jen tam, kde na evropské úrovni chybí regulatorní dohled. Musí se zefektivnit rozhodování v přeshraničních záležitostech a zároveň zachovat princip koordinovaného rozhodování národních regulátorů jako první instance. Je třeba posílit nezávislost ACER a kontrolu ze strany národních regulátorů,“ vypočítává podmínky předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Podle ERÚ je možné dosáhnout dlouhodobé bezpečnosti dodávek energií správným nastavením struktury velkoobchodních a maloobchodních trhů. Je nicméně otázka, jestli plná liberalizace, jak ji přinesl třetí unijní energetický balíček, je správnou cestou, pochybuje Vitásková. Ostatní středoevropští regulátoři jí dávají za pravdu. „Visegrádská skupina není připravena na deregulaci. Musíme být schopni usměrňovat činnost subjektů na trhu,“ říká Jozef Holjenčík, předseda slovenského Úřadu pro regulaci síťových odvětví. „V minulosti často liberalizace vedla k ziskům pro firmy, ale nepřinášela nic zákazníkům. To neznamená, že na liberalizaci rezignujeme. Ale musíme na ni zákazníky postupně připravit. Většina zákazníků nepotřebuje měnit dodavatele. Snažíme se je postupně učit a připravovat na novou situaci. Navrhli jsme strop pro ceny energií, které mohou obchodníci nabídnout. Možná příští rok trh otevřeme úplně,“ uvádí polskou zkušenost Maciej Bando. Jan Stuchlík
Regulátoři v hlavní roli Souběžně s větší integrací trhů s energiemi hodlá komise při budování energetické unie posílit regulační rámec a nové pravomoci dát také nadnárodnímu sdružení národních regulátorů ACER. V letním návrhu Brusel píše, že provoz sítí a obchodní pravidla na integrovaném trhu vyžadují společný
Plynu je všude spousta. Mirek Topolánek ze společnosti Eustream má jasno, rozdíl mezi cenou LNG v Asii, USA a Evropou se snižuje, můžeme proto plyn dovážet odkudkoli a za rozumné ceny. Na snímku vpravo Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex
IEC – Ostrava 2015
IV/V
Visegrádská čtyřka jde do boje o podobu energetické unie společně
Kritika Nord Streamu
Proti Nord Streamu. Rozšíření plynovodu Nord Stream je antiukrajinský a antievropský projekt. EU má být založena na solidaritě a důvěře, tento projekt touto důvěrou otřásá, tvrdí Miroslav Obert, státní tajemník pro energetiku slovenského ministerstva hospodářství. (Vpravo Pavel Šolc, náměstek českého ministra průmyslu a obchodu pro energetiku)
Společné zájmy „Spolupráce zemí V4 má smysl nejen z technických důvodů, ale také proto, že máme řadu shodných zájmů. Se Slovenskem a Maďarskem sdílíme zájem na rozvoji jádra. Brzy se snad připojí i Polsko. S Polskem sdílíme problém slezské uhelné pánve,“ uvádí český mi-
Letošní dohoda Gazpromu a čtyř západoevropských plynárenských firem o vybudování druhé větve plynovodu
Nord Stream jde proti zájmům Česka, Slovenska či Polska, připomněli v Ostravě zástupci těchto zemí. „Zájmem Česka je, aby i v budoucnu plnohodnotně fungoval tranzit plynu z Ruska přes Ukrajinu. Abychom snížili riziko, že kvůli nedostatečné údržbě bude tato trasa poruchová,“ říká Mládek. Výstavbu nové větve Nord Streamu označuje za podraz Slovensko. „Všechny země, které se na Nord Streamu podílejí,
a EU na nás tlačily, abychom pomohli Ukrajině. Riskovali jsme vztahy s Gazpromem, čelili jsme kvůli tomu poklesu dodávek. Museli jsme nakupovat plyn na spotových trzích. Tento projekt otřásá důvěrou členských zemí v deklarovanou solidaritu v EU,“ tvrdí Obert. „Když Evropská komise zastavila projekt South Stream, tak všichni mlčeli. Nikomu na zásobování Balkánu plynem nezáleželo. Teď, když se plánu-
speciál
je rozšíření Nord Streamu, všichni křičí, že přijdou o byznys,“ obviňuje z pokrytectví kritiky Nord Streamu Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex. Podle něj projekt plynovodu přes Černé moře skončil kvůli tomu, že pro Brusel nebyl nikdy prioritou, i když Rusko s jednotlivými zeměmi mělo podepsané mezivládní dohody. Je proto logické, že Gazprom hledá alternativní cesty, jak plyn do Evropy přivést. Jan Stuchlík
Jan Mládek: Chceme zachovat právo na národní energetický mix Na jednotném energetickém trhu bude potřeba celá škála zdrojů. Když nebudou vyrábět obnovitelné zdroje, je nutné mít silné elektrárny, které rozdíl mezi výrobou a spotřebou pokryjí, říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
nistr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Výrazně vyšší závislost polské energetiky na uhlí ovšem může být také zdrojem sporů. Ukázalo se to už při nedávných jednáních o části reformy unijního trhu s emisními povolenkami. Zatímco Češi souhlasili s vytvořením stabilizační rezervy, která má vrátit trhu s povolenkami původní účel nástroje pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice, Poláci se reformám, které by vedly ke zvyšování cen povolenek, brání. Česko a Polsko spojuje problém s přetoky elektřiny z německých větrných elektráren přes jejich přenosové soustavy na jih Německa a do Rakouska. „Chceme nediskriminační přístup k alokaci přeshraničních kapacit pro přenos elektřiny. Pravidelně to německé vládě říkáme,“ vysvětluje Mládek. „Z regionálního hlediska je třeba dostat tento problém pod kontrolu. Elektřina jde do sítě, která není připravena ji přenést v žádném směru. To má nepřízni-
vý vliv na přeshraniční obchodní toky energií. Musíme nově definovat ceny za přeshraniční přenos a musíme upravit limity alokace energie,“ dodává Jerzy Pietrewicz, polský státní tajemník pro energetiku.
Zemím střední a východní Evropy jde o zajištění bezpečnosti dodávek a snížení cen energií Klíčová infrastruktura Všechny čtyři země se shodují, že cílem energetické unie musí být snižování cen energií, aby se zlepšila konkurenceschopnost evropské ekonomiky. „Pro
přiměřené ceny je důležitá konkurence na trhu. Bude nutná modernizace infrastruktury. Toho se dá dosáhnout regionálními opatřeními a odstraňováním překážek na trhu,“ tvrdí András Aradszki, maďarský státní tajemník pro energetiku. Maďarsko už podle něj teď splňuje cíle Evropské unie pro kapacitu přeshraničního propojení pro přenos elektřiny. V případě plynu letos začalo fungovat propojení mezi Maďarskem a Slovenskem. Vytváření energetické unie však musí podle představitelů V4 brát v úvahu regionální a národní rozdíly. „Způsoby ochrany chráněných zákazníků musí respektovat národní ekonomické a sociální podmínky,“ upozorňuje slovenský státní tajemník pro energetiku Miroslav Obert. Je také třeba zajistit financování nadnárodních koridorů z unijního Nástroje pro propojení Evropy. „Jeden z nich je plynovod Eastring, který za nízké náklady propojí trhy jihovýchodní
E15: Jaké bylo hlavní téma jednání zástupců Česka, Polska, Maďarska a Slovenska, takzvané visegrádské skupiny, v Ostravě? Se státními tajemníky zemí visegrádské skupiny (V4) jsem diskutoval o hlavních aktuálních tématech v energetice. Jednání se dotklo evropských otázek, které souvisejí s implementací energetické unie, konkrétně rámce řízení a letního energetického balíčku. Rovněž jsme ale diskutovali o bezpečnosti dodávek jak pokud jde o zemní plyn, tak o elektrickou energii. E15: V rámci předsednictví V4 připravilo Česko poziční dokument k řízení energetické unie. Jak by mělo vypadat? Mezi priority České republiky v nastavení rámce řízení patří zejména zaručení flexibility jednotlivých členských států ve volbě řešení, která umožní modernizaci, dekarbonizaci a efektivní využívání zdrojů. Také klademe důraz na národní specifika jednotlivých energetických systémů, zajištění bezpečnosti dodávek a nezbytné kroky k vytvoření jednotného trhu. Rámec řízení by hlavně měl plně respektovat stávající rozdělení pravomocí v EU a povahu
schválených klimaticko-energetických cílů do roku 2030. E15: V čem se v diskuzi o budoucnosti evropské energetiky potkávají zájmy zemí V4? Se zeměmi visegrádské skupiny zejména sdílíme názor, že každý členský stát má právo určit si svůj energetický mix a nemůže za to být nijak znevýhodňován. Společné zájmy máme ale i v řadě dalších oblastí. Pro všechny země Visegrádu je kupříkladu klíčová otázka energetické bezpečnosti v ropě i v zemním plynu. Proto společně podporujeme diverzifikaci přepravních tras i zdrojů energetických surovin. Momentálně je to viditelné na postoji ke krizi na Ukrajině. Dalším průřezovým tématem je podpora využívání jaderné energie. E15: Jak je zachování práva na národní energetický mix kompatibilní se snahou Evropské komise vybudovat jednotný a propojený trh s energiemi? Jednotný a propojený trh neznamená trh uniformní. Právě na propojeném trhu bude potřeba celá škála zdrojů, které se budou vzájemně doplňovat. Pro období, kdy například nebude k dispozici výroba z obnovitelných zdrojů energie, je nutné
Foto E15 Michael Tomeš
V
Bruselu se brzy rozjedou politické bitvy o konkrétní kroky, které povedou k vytvoření energetické unie. Země střední a východní Evropy sdružené ve visegrádské skupině (V4) do nich chtějí vstoupit společně a s jednotnými stanovisky. V rámci českého předsednictví už vznikl společný poziční dokument, který uvádí představu Česka, Polska, Slovenska a Maďarska o tom, jak by měla být energetická unie řízena. Důležitým tématem, kde země V4 také spolupracují, je bezpečnost a diverzifikace dodávek energií do regionu střední a východní Evropy.
Evropy se západní Evropou a umožní přístup třetích stran. Významně přispěje k integraci trhu, a proto si zaslouží podporu EU,“ zmiňuje Obert projekt, s nímž přišel slovenský provozovatel přepravní plynárenské soustavy Eustream.
konferenční
mít silné elektrárny, které tento rozdíl mezi výrobou a spotřebou pokryjí. Rozmanitost zdrojů na jednotném trhu může jednoznačně dopomoci bezpečnosti dodávek zákazníkům za přijatelné ceny. E15: Využíváte platformu V4 například při tlaku na Německo a Rakousko, aby se podílely na vyřešení problémů přetoků elektřiny přes soustavy zemí střední Evropy? V rámci V4 o situaci v Německu a Rakousku pravidelně diskutujeme. V letech 2011 a 2012 to bylo právě Česko, jako předsedající země skupiny V4, které posunulo diskuzi o této problematice a možnostech řešení na celoevropskou úroveň. Problém jako takový ale řešíme spíše na národní úrovni, jelikož situace v Německu a Ra-
kousku nemá na všechny země Visegrádu stejný dopad. S Německem o tomto problému Česká republika pravidelně hovoří a je nutné podotknout, že v posledních letech se i díky aktivní komunikaci začíná situace měnit. Německo více tlačí na dostavbu vnitroněmecké infrastruktury a souhlasilo s výstavbou transformátorů na společných hranicích do doby, než bude infrastruktura dostavěna. E15: Bude V4 vystupovat jednotně i při jednání o novém designu trhu s energiemi či o reformě systému obchodování s emisními povolenkami? To nemohu předjímat, jelikož jsou jednání k oběma tématům v počáteční fázi. O kompromis se ale určitě budeme snažit. Jan Stuchlík
IEC – Ostrava 2015
VI/VII
Návrat k čistému trhu je nadějí pro energetiku
V
olný trh s elektřinou je budoucností Evropy. Tak to navrhuje Evropská komise a ve stejném duchu hodlá svou energetiku reformovat také Německo. Názory na tento koncept představený v létě jsou však hodně smíšené. „Návrh nové podoby trhu s elektřinou je to nejhorší, co se kdy připravilo. Objevilo se v něm všechno, co kdo chtěl. Není v něm vidět jasný směr, kterým by chtěla Evropská komise jít,“ říká Jiří Feist, ředitel pro strategii v EP Energy. Upozorňuje například na to, že komise mluví o volném trhu a zároveň o posílení regulace. To podle Feista nejde dohromady. „Očekávám od energetické unie, že nám poskytne vodítko pro posílení jistoty pro další investice. Že energetický trh nebude paralyzován jako po vyhlášení cílů do roku 2020. Energetická unie nám dává naději, což v současné situaci není málo,“ nabízí opačný pohled generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. V opatrném optimismu se shoduje s náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavlem Šolcem. „V minulosti jsme ztratili důvěru v předvídatelný vývoj. Ale náznak optimismu je v tom, že destrukce prostřednictvím státních intervencí sice začala v Německu, ale Německo nyní diskutuje o tom, jak se vrátit k čistému trhu s energií,“ dodává Šolc.
Trh bez hranic Komise chce, aby v budoucnu v Evropě dominoval jeden společný krátkodobý trh s elektřinou. Na něm nebude nikdo uměle bránit cenám elektřiny, aby v době nedostatku vystřelily prudce vzhůru, klidně nad tisíc eur za megawatthodinu. Tyto cenové špičky by měly motivovat výrobce, obchodníky i spotřebitele k investicím, které budou stabilizovat nový energetický systém s vysokým podílem obnovitelných zdrojů. Brusel i Berlín ovšem přicházejí s novinkou. Je třeba se vzdát národního pojetí energetických soustav. Vybudují se nadnárodní regiony, v nichž se bude hlídat rovnováha mezi spotřebou a výrobou. Tyto regiony si v případě nedostatku nebo přebytku energie budou navzájem pomáhat. Čistě ekonomicky by tento systém měl být levnější. Předpokládá to
ovšem kvalitní a dostatečné propojení mezi jednotlivými regiony i v rámci nadnárodních regionů, které nyní kriticky chybí například v Německu.
Opatrně s decentralizací Nadnárodní pojetí energetiky naráží podle lidí z branže na stávající pravidla, kdy jsou za bezpečnost a stabilitu dodávek elektřiny odpovědné národní vlády a přeneseně provozovatelé přenosových soustav. „Komise chce posilovat nadnárodní principy, posilovat nadnárodní asociace a sdružení, které nemají za nic odpovědnost,“ upozorňuje Feist z EP Energy. Opatrně se staví také k trendu větší decentralizace energetiky. Pokud bude výroba elektřiny plně rozdrobena do malých decentrálních výroben, nemůže podle Feista evropský jednotný trh s elektřinou fungovat. „Pro mezinárodní obchod potřebujeme silnou a stabilní přenosovou síť. Tu nezajistíme bez velkých točivých zdrojů v konvenčních elektrárnách,“ míní Feist. Proto zůstane dost prostoru pro klasickou energetiku, i když se její podíl bude kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů snižovat. Feist tvrdí, že je třeba dát čas provozovatelům sítí, aby na novou podobu energetiky připravili přenosovou a distribuční infrastrukturu. Nově je třeba vymyslet také systém plateb za používání sítě, zejména kvůli novému fenoménu takzvaných prosumerů, tedy spotřebitelů, kteří jsou zároveň výrobci elektřiny. „Dis-
tribuční soustava byla vybudována jako jednosměrný systém, teď bude nově aktivním prvkem, který bude sloužit všem. Za to ale musí její uživatelé adekvátně zaplatit,“ říká Feist. Nic z toho podle něj Evropská komise ve svém návrhu neřeší.
Zachovat rovnost technologií Důrazu na decentralizaci energetiky se nebojí ČEZ. „Jsem rád, že se jí komise v letním balíčku věnovala. Vstoupili jsme do firmy Sonnenbatterie. Ještě letos chceme nabízet domácnostem a firmám solární panely i ukládání energie,“ naznačuje plány ČEZ jeho generální ředitel Daniel Beneš. Jediným správným řešením pro Evropu je
Nová výzva. V budoucnu se bude elektřina vyrábět ve větším počtu menších jednotek, bude fungovat skladování energie, budou přicházet nové obchodní modely, je si jistý generální ředitel ČEZ Daniel Beneš (uprostřed)
Letní návrh Evropské komise na reformu trhu s elektřinou budí mezi energetiky jen opatrný optimismus podle Beneše čistý trh s elektřinou. Kapacitní trhy jsou historický výkřik energetik, které mají zdroje, jež se na trhu už nedokážou uplatnit. „Pokud bude trh řádně fungovat, nebudou kapacitní mechanismy potřeba,“ myslí si Beneš. Unie musí mít a používat jedinou společnou metodiku pro výpočet kapacitní přiměřenosti. Ta zajistí, že ještě předtím, než země použijí domácí zdroje z takzvaných kapacitních rezerv, využijí přeshraniční kapacity. „Tomu musí předcházet propojení trhů s elektřinou mezi Českem a Německem,“ dodává Beneš. ČEZ se zamlouvá také návrh reformy systému obchodování s emisními povolenkami. Pokud bude cena emisí adekvátní, bude to záruka nízkoemisních investic. Unie by však podle Beneše měla ke snižování skleníkových emisí přistupovat technologicky neutrálně. „Nemůžeme rozlišovat nové a staré metody dekarbonizace,“ tvrdí Beneš. Jan Stuchlík
speciál
Studie skupiny RWE předpovídá pokles spotřeby energie v domácnostech až o 25 procent do roku 2050
S Vzájemná podpora. Pokud si ve visegrádské skupině nedefinujeme společnou bezpečnost dodávek a nepodpoříme si národní mixy, nebudeme mít v Evropské unii silnou pozici, uvedl jednatel společnosti E.ON Radek Lucký (vpravo). Vedle poslouchají Jiří Feist z EP Energy a Martin Herrmann z RWE
konferenční
nižování emisí skleníkového oxidu uhličitého změní evropskou energetiku, a to jak na straně výroby, tak na straně spotřeby. Energetická společnost RWE zpracovala studii, která se snaží modelovat možné podoby energetiky v polovině 21. století. Čtyři uvažované scénáře se liší jen rychlostí a hloubkou změn. Všechny však míří stejným směrem. Spotřeba energií v domácnostech bude klesat, a to o pět až 25 procent do roku 2050. Výroba tepla bude opouštět uhlí a využívat jiných paliv. Klesat bude význam centrálního zásobování teplem z tepláren. Prosadí se také fotovoltaické panely na střechách. Solární elektrárny by se v roce 2050 mohly podílet na výrobě elektřiny z 18 procent. „Evropa nezadržitelně směřuje k nízkouhlíkové energetice, zejména za použití obnovitelných zdrojů. Také studie RWE si bere cíl snížení emisí oxidu uhličitého o 80 procent v roce 2050 jako jeden z hlavních předpokladů. Budoucnost v Česku významně ovlivní, jak ochotně bude Česko unijní cíle plnit,“ říká předseda představenstva RWE Česká republika Martin Herrmann.
Konec uhlí Domácnosti by měly počítat s tím, že nastává konec topení uhlím. „Přepokládáme, že uhlí najde uplatnění pouze ve velkých teplárnách, které ho dokážou efektivně spalovat. Oproti současnosti by se do roku 2050 mělo snížit využívání uhlí až o 75 procent,“ tvrdí Herrmann. Naopak velký potenciál dává studie RWE tepelným čerpadlům. V roce 2050 je může používat až 400 tisíc domácností. Podíl tepelných čerpadel na trhu by měl vzrůst do roku 2040 o pět až 20 procent. Poroste tak, jak se bude zvyšovat tepelná účinnost budov. Podíl biomasy na vytápění domácností vzroste k roku 2040 o šest až 21 procent. Důležitou
Zájem veřejnosti. Z průzkumu provedeného v rámci studie RWE plyne, že lidé by byli ochotni investovat do zateplení, pokud by se investice vrátila do pěti let, tvrdí Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Česká republika
roli sehraje podpora ze strany státu a poptávka v okolních zemích, protože domácí zdroje biomasy zůstanou omezené. Zbývající prostor na trhu zaujme vytápění zemním plynem. Celková spotřeba plynu ovšem díky větší tepelné účinnosti budov neporoste.
Spor o osud tepláren Po roce 2025 nastanou podle vize RWE velké změny v teplárenství. Dálkové vytápění postupně ztratí v segmentu domácností čtvrtinu trhu. Jak bude pokračovat trend decentralizace výroby tepla, zůstanou na trhu jen velké a efektivní teplárenské sítě. „Celková instalovaná kapacita výroby tepla se může do roku 2050 snížit až o polovinu a celková výroba tepla až o 70 procent,“ dodává Herrmann. S chmurnou předpovědí pro české teplárenství nesouhlasí zástupci výrobců tepla. „Masivní rozpad sektoru teplárenství zatím nevidím. Lze předpokládat, že některé sítě se budou decentralizovat. Ale pokud se systém opravdu začne ve velkém rozpadat, tak odejdou jen ti, kteří na změnu bu-
dou mít dost prostředků. Těm, kteří by v systému zůstali, by pak výrazně vzrostla cena tepla,“ upozorňuje ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Udržení centrálního zásobování teplem si jako jednu z priorit dala také na jaře schválená Státní energetická koncepce. „Teplárny si drží zákazníky při diskuzích o decentralizaci jako rukojmí,“ myslí si Jiří Šimek, člen představenstva společnosti E.ON a místopředseda Rady Českého plynárenského svazu.
Jeho firma letos dokončí projekt s Benzinou, na jejichž čerpacích stanicích postaví dvacet plnicích stanic. „Rozhlížíme se i v zahraničí, kde se objevují příležitosti pro stavbu plnicích stanic,“ dodává Světlík. Vítkovice vyrábějí jak klasické plnicí stanice, tak mobilní stanice, které lze instalovat v místech, které nejsou pokryté plynovodní sítí. Světlík se nebojí, že případné zvýšení spotřební daně na CNG po roce 2020 pronikání zemního plynu v dopravě zastaví. „CNG přežije i plné zdanění. Jen lidi odradí minimálně na dva roky od investic do nových aut. Rozvoj pak nebude tak rychlý, jak jsme dosud očekávali,“ soudí ředitel Vítkovic. Jan Stuchlík
Budoucnost je v CNG Změny zasáhnou také dopravu. Ropu nahradí alternativní pohony. V roce 2050 bude 16 až 37 procent aut jezdit na jiné palivo, než je benzin nebo nafta. Záviset bude podle studie RWE na ekonomické kondici země a na postupu inovací. „Ve střednědobém horizontu se staneme svědky masivního nárůstu aut na stlačený zemní plyn díky jeho cenové dostupnosti a funkční infrastruktuře,“ myslí si Herrmann. Rozšíření zemního plynu v dopravě je jedním z cílů připravovaného Národního akčního plánu čisté mobility. Do karet bude hrát také tuzemským výrobcům zařízení pro distribuci stlačeného zemního plynu. Mezi největší patří skupina Vítkovice Machinery Group. „Česko během pár týdnů přesáhne hranici stovky veřejných plnicích stanic. Kromě toho je tady další stovka neveřejných plnicích stanic. To už je dostatečná hustá infrastruktura,“ říká generální ředitel Vítkovic Jan Světlík.
Plyn do aut. V budoucnu poroste podíl stlačeného zemního plynu jako paliva do aut. „Vítkovice se stlačeným plynem zabývají už od dvacátých let 20. století. Tehdy se ale jezdilo na svítiplyn,“ připomněl Jan Světlík, ředitel skupiny Vítkovice Machinery Group, která vyrábí plnicí stanice pro CNG auta
IEC – Ostrava 2015
VIII/IX
konferenční
speciál
Net4Gas zatím s konečným rozhodnutím o stavbě plynovodů Moravia a Stork II váhá
Václav Hrach: Plynovod do Polska může snížit ceny zemního plynu v Česku
Nové plynovody jsou výbušné téma. Ostravský International Energy Club to naplno ukázal.
Česko-polský plynovodní propoj Stork II je zařazen na seznam Projektů společného zájmu Evropské unie, které výrazně přispívají k dotvoření vnitřního trhu s energií, zajištění bezpečnosti dodávek a zavádění strategických prioritních koridorů s přeshraničním dopadem. „Je to také projekt národního zájmu, který podpořilo mimo jiné Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Polska," říká Václav Hrach, jednatel a výkonný ředitel pro finance společnosti Net4Gas.
V
diskuzi o jejich potřebnosti a dopadech na zásobování zemním plynem ve střední a východní Evropě se střetávají požadavky politiků na zvyšování energetické bezpečnosti a zájmy soukromých firem, které do nových potrubí mají investovat. O severojižním plynovodním koridoru, který spojí polský LNG terminál ve Svinoústí s chorvatským terminálem na ostrově Krk, se intenzivně hovoří od první ukrajinské plynové krize. Střední Evropu, závislou na dodávkách z Ruska, by napojil na zcela nový zdroj plynu. „Je to optimální cesta, jak získat energetickou nezávislost a bezpečnost pro náš region,“ říká polský státní tajemník pro energetiku Jerzy Pietrewicz.
Dotace pro potrubí do Polska Součástí koridoru má být na českém území plynovod Moravia a propojení s polskou přepravní soustavou plynovodem Stork II. „Vláda deklarovala, že Česko potřebuje plynovody Moravia/Stork II. O tom, že projekt je potřebný, svědčí i skutečnost, že dostal peníze z evropského Nástroje pro propojení Evropy,“ dodává náměstek českého ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Provozovatelům přepravních plynovodů, českému Net4Gas a polskému GazSystem, schválila dotaci 62,66 milionu eur unijní Výkonná agentura pro inovace a sítě, jež spravuje peníze z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Teď se připravuje smlouva o dotaci s oběma společnostmi. Net4Gas ovšem zatím nerozhodl, že plynovod do Polska a navazující posílení vedení na severní Moravu nakonec postaví. Firma neupřesnila ani termín, kdy by o stavbě plynovodu, na jehož přípravu už dostala s Gaz-System z CEF 1,6 milionu
E15: Jak pomůže vybudování nového plynovodu na severní Moravu a následně dále do Polska zásobování Česka zemním plynem? Vytvoření chybějícího severojižního koridoru ve střední Evropě povede k integraci trhu, diverzifikaci přepravních cest a zdrojů zemního plynu a tím ke zvýšení bezpečnosti dodávek a zároveň i větší konkurenci na trhu s plynem. Ta může ve finále vést i ke snížení cen pro koncové zákazníky. Z vnitrostátního pohledu je cílem projektu plynovodu Moravia/Stork II zvýšení bezpečnosti zásobování a zabezpečení dostatečné vstupní kapacity pro oblast severní Moravy. Opravdu ho potřebujeme? Stork II potřebuje Polsko a Evropa. Žádný LNG do Česka plynovodem nikdy nedoteče. Jak kvůli kapacitě terminálu ve Svinoústí, tak kvůli samotné spotřebě Polska, říká místopředseda představenstva E.ON Energie Jiří Šimek eur, mohl rozhodnout. „Pořád nemáme uzavřené vše pro investiční rozhodnutí. Regulátoři do procesu vstoupí znovu tím, že schválí principy, na nichž se dohodnou obě společnosti. Z toho vznikne smlouva mezi oběma společnostmi, kterou pak bude muset znovu posoudit regulátor,“ tvrdí Václav Hrach, výkonný ředitel pro finance Net4Gas.
Regulátoři už rozhodli Energetický regulační úřad se už loni dohodl s polským regulátorem na rozdělení nákladů na plynovod mezi obě strany. To byla také jedna z podmínek pro udělení dotace z CEF. Z celkové investice získají firmy 60 procent nákladů postupně v regulovaných cenách za přepravu plynu, zbytek zaplatí zákazníci za neregulovaný tranzit. „Máme s polským regulátorem stejný názor, že od regulátorů má Net4Gas všechny podklady. Vytvořili
jsme všechny podmínky, aby mohla investice probíhat,“ tvrdí šéfka českého úřadu Alena Vitásková. Stork II by měl Net4Gas přijít na 86 milionů eur. I s navazujícím plynovodem Moravia se investice vyhoupne na 386,6 milionu eur. „S těmito penězi jsme počítali, když jsme oslovovali investory na finančním trhu. Jsme připraveni projekt financovat a náš podnikatelský plán s ním počítá. Nejsme tak ve financování tohoto projetu závislí na našich vlastnících,“ dodává Hrach. Firma zvažuje, že požádá o dotaci z CEF i pro stavbu Moravie.
Kdo plynovod potřebuje Najdou se však hlasy, které potřebnost nového plynovodu zpochybňují. „Ten projekt potřebuje Polsko a Evropa. Žádný LNG do Česka plynovodem nikdy nedoteče. Jak kvůli kapacitě ter-
minálu ve Svinoústí, tak kvůli samotné spotřebě Polska,“ říká Jiří Šimek, člen představenstva E.ON Energie. „Česko nepotřebuje další posilování bezpečnosti dodávek plynu. Proč mají zákazníci platit za něco, co není nutné,“ dodává Jakub Skavroň, ředitel pro akvizice v Energetickém a průmyslovém holdingu. Zastánci plynovodu Moravia argumentují tím, že je nutné posílit páteřní plynovod na severní Moravu, kde jsou tři velké plynové zásobníky. „Analýza projektu se dělala před třemi lety. Na severní Moravě jsou tři velké zásobníky. V případě problému se stávajícím plynovodem nebude dost kapacit, aby se z těchto zásobníků plyn těžil,“ vysvětluje Jan Nehoda, ředitel sekce regulace Energetického regulačního úřadu. Podobně hovoří také Martin Herrmann z RWE. stu
V současné době jednáme v rámci přípravy grantové dohody o alokačním klíči Toto regulační období je zkráceno na tři roky, tedy na období 2016 až 2018. Jedná se o dlouhodobý projekt, tudíž tak krátké období není zdaleka dostatečné pro jeho pokrytí a aktuální parametry nebudou mít na projekt přímý dopad.
E15: Bude propojení do Polska aktivním plynovodem, kterým bude proudit plyn na denní bázi, nebo spíše bezpečnostní pojistkou pro případ, že bude nutné dodávat do Česka plyn z alternativního zdroje? Zkušenosti ukazují, že jakmile jsou plynovody v provozu, přitahují fyzické toky. Ale bez ohledu na to, prostá existence fyzického propojení, ať je nebo není využito neustále a v plném rozsahu, může mít pozitivní dopad na hospodářskou soutěž a tím přispět ke snížení velkoobchodních cen. Dalším prvkem je bezpečnost dodávek, která se v důsledku plynárenské krize v roce 2009 stala více aktuální.
Spolufinancování z programu CEF Evropské unie sníží celkové investiční náklady a tím i dopad na cenu pro koncové zákazníky. V současné době jednáme v rámci přípravy grantové dohody o alokačním klíči, tedy o rozdělení dotace mezi českou a polskou částí projektu. Zároveň analyzujeme dopad na financování projektu.
E15: Net4Gas a polský Gaz-System získaly na propojovací plynovod Stork II dotaci z evropského programu CEF ve výši 62,7 milionu eur. Jak se tím změní ekonomika celého projektu?
E15: Jaké dokumenty a analýzy ještě potřebujete, abyste mohli definitivně rozhodnout o investici do stavby Moravie a Stork II? Teď připravujeme konečné investiční rozhodnutí a pečlivě posuzujeme
zejména investiční riziko a regulační stabilitu. Konečné investiční rozhodnutí se připravuje také na polské straně. Pracujeme zároveň na několika dokumentech nutných pro nastavení podmínek přeshraniční spolupráce s naším polským partnerem. Ty řeší zejména technické a obchodní náležitosti. Paralelně podnikáme kroky v rámci procesu územního rozhodnutí, který je bohužel obtížný a časově velmi náročný. E15: Jsou parametry IV. regulačního období v Česku nastaveny tak, aby umožnily následné financování stavby obou plynovodů?
E15: Mělo by se po vybudování Moravie a Stork II pokračovat s výstavbou propojení české soustavy s rakouským Baumgartenem? Přímé propojení české a rakouské přepravní soustavy, které v tuto chvíli chybí, by logicky vedlo k další integraci trhu a posílení severojižního koridoru. Společně s naším partnerem na rakouské straně, Gas Connect Austria, jsme ve stadiu přípravných prací na projektu BACI (Bidirectional Austrian-Czech Interconnection), který je také na seznamu Projektů společného zájmu Evropské unie. Na druhé straně jsou k dispozici také dostatečné plynovodní kapacity na Slovensku, které by mohly být využity pro integraci trhu mezi Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem. Jde o alternativní koncept, který v současné době rovněž analyzujeme. Jan Stuchlík
IEC – Ostrava 2015
X/XI
konferenční
speciál
Středoevropské setkání. Ostravské diskuze o energetice se zúčastnili také zástupci středoevropské visegrádské skupiny (zleva Miroslav Obert, slovenský státní tajemník pro energetiku, Andras Aradszki, maďarský státní tajemník pro energetiku, Jan Mládek, český ministr průmyslu a obchodu, a Jerzy Pietrowicz, polský státní tajemník pro energetiku)
Technická památka. Účastníci šestého ročníku konference International Energy Club si prohlédli areál bývalých vysokých pecí v Dolní oblasti Vítkovice, kde se setkání konalo
Na Boltově vyhlídce. Majitel Vítkovice Machinery Group a duchovní otec vytvoření Dolní oblasti Vítkovic Jan Světlík (v oranžové helmě) vyvezl k nové Boltově kavárně na jedné z vysokých pecí náměstka ministra průmyslu Pavla Šolce (vlevo) a další účastníky konference
Přípitek v Heligonce. Konferenci zahájil v ostravském klubu Heligonka Jan Světlík z Vítkovice Machinery Group (uprostřed) s hejtmanem Moravskoslezského kraje Miroslavem Novákem (vlevo), Martinem Herrmannem z RWE, Alenou Vitáskovou z ERÚ a Pavlem Šolcem z MPO (vpravo). Slavnostního přípitku se zúčastnil rovněž jednatel pořádající společnosti DDeM Michal Dolana (druhý zleva)
Chvíle uvolnění. I přes vážná témata, jež ostravská konference řešila, se naskytly momenty, kdy se řečníci neubránili úsměvu. Na snímku zprava Jiří Feist, ředitel pro strategii EP Energy, Martin Herrmann z RWE, Jan Světlík z Vítkovice Machinery Group a Daniel Beneš z ČEZ
Prostor ke konverzaci. Po konferenci nastal čas na společenská setkání. Na snímku Darina Vozárová a Ladislav Hodinka ze společnosti Stendhal
Energetika v praxi . Svými zkušenostmi přispěli do diskuze také předseda představenstva a ředitel společnosti Energetika Třinec Petr Matuszek (vlevo) a vedoucí odboru Energetika společnosti Vítkovice Daniel Vaca
Pohled manažerů. Energetickou debatu bedlivě sledovali zleva Tomáš Hünner, Zuzana Šolcová, výkonná ředitelka Asociace energetických manažerů, a Karel Šimeček, předseda Sdružení velkých spotřebitelů energie
Schůzka regulátorů. V rámci konference IEC spolu jednali rovněž energetičtí regulátoři Česka, Polska, Maďarska a Slovenska. Zleva Attila Nyikos, místopředseda maďarského regulačního úřadu, Martina Krčová, místopředsedkyně ERÚ, Alena Vitásková, předsedkyně ERÚ, Jozef Holjenčík, předseda slovenského regulačního úřadu ÚRSO, a Nataša Hudcovičová z ÚRSO
