IKONOGRAFIE - ÚVOD ➢
metoda DU, zkoumá námět, téma, obsah u.d.
➢
eikon a grafein
➢
typologická řada – jak byl např. zobrazován sv. Václav
➢
personifikace – zobrazení abstraktního pojmu (láska, víra, spravedlnost) pomocí jedné postavy s určitými atributy (antika, renesance, Caesare Ripa – Ikonologie, 1593 – slovník , detailní popisy)
➢
alegorie – jinotajné zobrazení, pomocí personifikací, zvířat, symbolů, rostlin – konfigurace personifikací
➢
symbol – předmět, rostlina, gesto, zvíře – v určitém spojení mají hlubší význam – lebka: memento mori, malířská paleta – malíř, y – dobro a zlo ➢
může být současně atributem – zvíře jako atribut postavy, ale i samotnou postavu- Zeus s orlem, orel jako Zeus, Kristus - s ovcí – Dobrý pastýř, ovce jako Kristus, s rybou, ryba jako Kristus
➢
atribut – typ symbolu, předmět (oděv, zvíře, lidská postava, rostlina), který je zobrazovacím znamením postavy, jeden atribut k více postavám (lilie – nevinnost P.M, Antonín Paduánský)
➢
klasifikující – povšechné: ke skupině (kniha – evangelista, palmová ratolest- mučedník, řádové roucho – mnich...)
➢
identifikující- individuální – konkrétní určení: klíče sv. Petra, věž sv. Barbory
➢
literární předlohy
➢
Bible (Starý a Nový zákon), životy svatých (Legenda Aurea – Jakub de Voragine, 13. stol. ), teologická a patristická literatura, kázání, emblematické příručky
➢
Homér (Ilias, Odyssea), Hésiodos (Theogoniá), Ovidius (Methamorphoses), Vergilius (Aeneis), Livius (Ab urbe condita) , Plinius (Naturalis historia), Hyginus (Fabulae)
ČEŠTÍ ZEMŠTÍ PATRONI ➢
ochránci země, diecéze a chrámu sv.Víta
➢
chronologie – sv. Vít (patronem od 10. stol ), sv. Václav (1. pol. 11.stol.), sv. Vojtěch (po přenesení ostatků z Hnězdna do Prahy, Břetislav I. - roku 1039) – zasvěcena jim 1096 bazilika sv. Víta, Václava a Vojtěcha na PH, Pět svatých bratří (Benedikt, Jan, Matouš, Izák, Kristýn, mniši z Itálie a Polska, kteří žili v p. klášteře, smrt 1003, ostatky do Čech v roce 1039, uctívání od 13. stol.), sv. Ludmila (pohřbena v bazilice sv. Jiří, od 13. - 14. st.), sv. Prokop (od 14. stol.), sv. Zikmund (14.století (1365) za přispění Karla IV.), sv. Ivan (poč. 17. stol.), bl. Hroznata , sv. Jan Nepomucký (1599, oficiálně 1729), sv. Cyril a Metoděj (poč. 17. stol.), bl. Mlada (poč. 17. stol.), bl. Vojslava (poč. 17. stol.), bl. Zdislava z Lemberka (poč. 17. stol., 1995 svatořečena) a sv. Anežka Česká (poč. 17. stol., 1989 svatořečena), sv. Norbert (od 1627), sv. Josef (od 1654)
sv. Vít ➢
žil za za panování císaře Diokleciána (284-305)
➢
syn římského hodnostáře na Sicílii, ovlivnila ho křesťanská chůva Krescencia a její manžel Modestus, pokřtěn
➢
odmítl obětovat pohanským bohům – mučen: ponořen do kotle s rozžhavenou smůlou či olovem, předhozen lvům, nakonec ve vězení umučen
➢
patří mezi 14 svatých pomocníků
➢
zobrazován v dětském či mladistvém věku v kotli (či s kotlem v ruce), drží palmovou ratolest nebo knihu, vedle něj lev, od 15. stol. kohout na knize (bdělost), jako zemský patron drží žezlo (jablko) a má hermelínový
plášť ➢
v 10. století obdržel jeho rameno sv. Václav od Jindřicha I. – rotunda sv. Víta, Karel IV. přivezl z Itálie (1355) další ostatky
➢
votivní obraz Jana Očka z Vlašimi (před 1371), socha sv. Víta na Staroměstské mostecké věži (70. léta 14. stol., Petr Parléř a jeho huť), socha sv. Víta na KM (Ferdinand Maxmilián Brokoff, 1714)
sv. Václav ➢
kolem 903 – 935
➢
matka Drahomíra, otec kníže Vratislav, babička Ludmila, bratr a zároveň vrah Boleslav I.
➢
ostatky převezeny na konci 30. let na PH – apsida rotundy sv. Víta
➢
zobrazován v brnění, s kopím a praporcem nebo štítem s orlicí, někdy drží Staroboleslavské paládium
➢
schodištní cyklus nástěnných maleb na Karlštejně (31 obrazů, 60. léta 14. stol.), socha sv. Václava v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta na PH (parléřovská huť – Jindřich Parléř, 70. léta 14. stol.), nástěnné malby v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta na PH (poč. 16. stol.), cyklus 32 lunetových obrazů (původně pro augustiniánský klášter v Praze na Zderaze, kolem roku 1641, Karel Škréta), jezdecká socha sv. Václava (Václav Bendl, krátce před 1680, původně pro dnešní Václavské náměstí, dnes kopie na Vyšehradě), bronzová jezdecká socha sv. Václava, kolem zemští patroni ( Josef Václav Myslbek, 1887-1922, Václavské náměstí)
sv. Vojtěch (Adalbert) ➢
kolem 956 – 997
➢
druhý pražský biskup (první Dětmar), z rodu Slavníkovců, zakladatel benediktinského kláštera na Břevnově 993, po vyvraždění Slavníkovců v roce 995 odchod na misie do Pruska, zde zavražděn
➢
pohřben v Hnězdně (zde bronzové románské dveře s reliéfy s výjevy z jeho života), v roce 1039 po dobytí Hnězdna ostatky přeneseny do Prahy – rotunda sv. Víta
➢
zobrazován jako biskup s palmovu ratolestí (mučedník), s veslem, kopím či halapartnou (nástroje umučení) , někdy mívá růži na erbu (symbol Slavníkovců), Staroboleslavské paládium, váhy (symbol spravedlnosti)
➢
deskový obraz sv. Vojtěcha v kapli sv. Kříže na Karlštejně (60. léta 14. stol., mistr Theodorik a jeho dílna) kamenná socha sv. Vojtěcha na Karlově mostě (1709, Ferdinand Maxmilián Brokoff), nástěnné malby J. J. Steinfelse v kostele sv. Markéty benediktinského kláštera na Břevnově, socha sv. Vojtěcha na pomníku sv. Václava na Václavském náměstí (Josef Václav Myslbek, 1924)
sv. Ludmila ➢
kolem 860- 921
➢
babička
a vychovatelka sv. Václava a Boleslava, manželka knížete Bořivoje (dle legendy pokřtěn sv.
Metodějem v roce 874 na Velehradě, Metoděj později pokřtil i Ludmilu) ➢
její snacha Drahomíra ji nechala na Tětíně uškrtit (nájemní vrazi Tuman (Tunna) a Kovan (Gommon), ostatky později převezeny na PH (bazilika sv. Jiří)
➢
zobrazována jako kněžna, kolem krku šátek (závoj, provaz)
➢
schodištní cyklus nástěnných maleb na Karlštejně (9 obrazů, 60. léta 14. stol.), deskový obraz sv. Ludmily v kapli sv. Kříže na Karlštejně (60. léta 14. stol., mistr Theodorik a jeho dílna), socha sv. Ludmily a malého Václava na Karlově mostě (Matyáš Bernard Braun, 1720), novogotický kostel sv. Ludmily na Vinohradech (výzdoba věnovaná z velké části sv. Ludmile)
sv. Prokop ➢
kolem 985 – kolem1053
➢
kněz, později mnich benediktinského kláštera, poustevník na Sázavě, spolu s knížetem Oldřichem zakladatel Sázavského kláštera se slovanskou liturgií, později opat
➢
pohřben na Sázavě, kanonizován 1204, v roce 1588 ostatky přeneseny do kostela Všech svatých na PH
➢
ve středověku zobrazován jako mnich v benediktinském oděvu (černý), s opatskou berlou (knihou), křížem, či důtkami (askeze), s laní (žila v blízkosti jeho jeskyně), v novověku jako opat s mitrou, berlou, u nohou mívá spoutaného ďábla, kterého dle legendy ještě jako poustevník přemohl a zapřáhl do pluhu, někdy model kostela (fundátor)
➢
reliéf na kostele sv. Jakuba ve Svatém Jakubu u Kutné hory (2. polovina 12. století), deskový obraz sv. Prokopa v kapli sv. Kříže na Karlštejně (60. léta 14. stol., mistr Theodorik a jeho dílna), socha sv. Prokopa a sv. Vincenta Ferrerského na KM (Ferdinand Maxmilián Brokoff, 1712), socha sv. Prokopa na průčelí kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (Antonín Braun, 30. léta 18. stol.)
sv. Zikmund ➢
před 500 – 524
➢
burgundský král, přestoupil z ariánství (odmítali Kristovo božství, Kristus byl stvořen a je podřízen Bohu Otci) na katolickou víru
➢
jeho druhá manželka jej donutila zavraždit syna z prvního manželství, kajícník, po vpádu Franků sťat a s novou rodinou svržen do studně
➢
Karel IV. v roce 1365 přenesl jeho ostatky do Prahy – chrám sv. Víta
➢
zobrazován v královském oděvu, s korunou, žezlem, říšským jablkem, či mečem, vousatý, vedle stojí studna
➢
socha sv. Zikmunda na Staroměstské mostecké věži (70. léta 14. století, Petr Parléř a dílna), votivní obraz Jana Očka z Vlašimi (před 1371), sv. Václav, sv. Norbert a sv. Zikmund - sousoší na KM (Josef Max, 1853)
sv. Ivan ➢
počátek 9. stol. - kolem 882
➢
knížecí syn z kmene Chorvatů v Uhrách, usadil se jako poustevník (nejstarší známý na území Čech) u Loděnického potoka u Karlštejna (dnešní Sv. Jan pod Skalou, bývalé benediktinské probošství, zde je pohřben), živil se laním mlékem, laň postřelil kníže Bořivoj (setkání), zjevil se mu Jan Křtitel, pokoušen ďábly
➢
zobrazován před jeskyní, oblečen v řeholní roucho s kapucí, s křížem, růžencem či knihou v ruce, laň u nohou
➢
renesanční sousoší sv. Jana Křtitele a sv. Ivana (1602, sv. Jan pod Skalou, donátor generál Rosswurm), hlavní oltářní obraz Setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem (Jan Jiří Hein(t)sch, 1695, sv. Jan pod Skalou), sousoší sv. Jana z Mathy, sv. Felixe z Valois a sv. Ivana na KM (Ferdinand Maxmilián Brokoff, 1714)
bl. Hroznata ➢
kolem 1160 – 1217
➢
z rodu pánů z Gutštejna, vychován svou sestrou Vojslavou v Krakově, zakladatel premonstrátského kláštera v Teplé
(1193) a zakladatel kláštera premonstrátek v Chotěšově (spolu se sestrou, asi 1196), loupežníky
uvězněn na Kynšperku, zemřel hlady, protože odmítl, aby za něj klášter platil výkupné (pohřben v Teplé) ➢
zobrazován v premonstrátském rouchu (bílý hábit, kanovnický biret na hlavě), s okovy na rukou, s palmovou ratolestí a krucifixem, někdy s modelem kostela (fundátor)
➢
kamenná socha bl. Hroznaty u kláštera v Teplé (1704), obraz bl. Hroznaty ve františkánském klášteře ve Voticích (1778), kruhový majolikový medailon s polopostavou bl. Hroznaty nad portálem kostela sv. Václava na Smíchově (Ludvík Šimek, 80. léta 19. stol.)
sv. Jan Nepomucký
➢
kolem 1340/50 -1393
➢
narozen v Pomuku v ZČ, vyšehradský kanovník, generální vikář pražského arcibiskupství (jmenován 1389 arcibiskupem Janem z Jenštejna), arcibiskupův spor s Václavem IV. o obsazení opatského postu v kladrubském klášteře, on prostředník, také prý odmítl vyzradit zpovědní tajemství královny Žofie
➢
mučen a svržen z KM do Vltavy, pohřben v katedrále sv. Víta na PH, kanonizován 1729
➢
zobrazován v kanovnickém rouchu, s biretem na hlavě, pět hvězd kolem hlavy, s krucifixem v ruce, mučednická palma, jazyk, ryba (symbol mlčení, tyto atributy často nesou putti), sochy jsou často na mostech
➢
bronzová socha sv. Jana Nepomuckého na KM (1683, Rauchmiller, model sochař Jan Brokoff), socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem Nejsvětější Trojice na Novém Městě ve Spálené ulici (Ferdinand Maxmilián Brokoff, 1718), stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta na PH ( Josef Emanuel Fisher z Erlachu, 30. léta 18. stol.)
sv. Cyril (Konstantin) a sv. Metoděj ➢
narozeni v řecké Soluni: Cyril (asi 826 – 869 v Římě), Metoděj (asi 817-885 asi na Velehradě, pohřben asi v kostele v Sadech)
➢
otec Lev, matka Marie snad slovanského původu
➢
roku 863 příchod na Velkou Moravu - za císaře Michala III. je jako křesťanské misionáře pozval kníže Rostislav, Konstantin sestavil slovanské písmo (hlaholici) a začal do něj překládat Bibli i liturgické texty, papežem Hadriánem II. potvrzení liturgie ve slovanském jazyce
➢
Konstantin v Římě vstoupil do kláštera, kde pod přijatým církevním jménem Cyril zemřel
➢
Metoděj vysvěcen na arcibiskupa Velké Moravy a Panonie, podle legendy provedl roku 874 křest českého knížete Bořivoje (pak i Ludmily), po jeho smrti jeho žáci vyhnáni z Moravy
➢
zobrazováni většinou ve dvojici, Metoděj v biskupském rouchu s mitrou a berlou a s knihou života v podobě desky v ruce (Janovo Zjevení), Cyril v mnišském hábitu s knihou v ruce (překladatel Bible), s křížem a skříňkou s ostatky sv. Klimenta (na Krymu nalezli ostatky sv. Klimenta, přenesli je nejprve do Cařihradu, pak do Říma)
➢
sousoší sv. Cyrila a Metoděje na KM (Karel Dvořák, 1928 – 38), bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci (Julius Pelikán, 30. léta 20. století)
sv. Zdislava z Lemberka ➢
kolem 1215-1252
➢
dcera Přibyslava z Křižanova, manželka Havla Markvatice z Jablonného
➢
zakladatelka dominikánských klášterů v Jablonném (při kostele sv. Vavřince, zde pochována) a Turnově
➢
zobrazována v řeholním rouchu dominikánek (dle pozdější legendy do řádu vstoupila kvůli odporu k manželovi), s modelem kostela (fundátorka), dává almužnu žebrákům, stará se o nemocné
➢
vitráž sv. Zdislava a sv. Jan Sarkander v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci (30. léta 20. století)
sv. Anežka Česká ➢
asi 1211 - 1282
➢
dcera českého krále Přemysla Otakara I., sestra Václava I. (1205- 1253, vládl od 1230)
➢
zakladatelka a abatyše kláštera klarisek v Praze Na Františku (1231, spolu s klášterem minoritů, dnes Anežský klášter), zakladatelka špitálu sv. Františka (1231), v roce 1237 povýšeno špitální bratrstvo na samostatný řád – křížovníci s červenou -kanovnický řád s řeholí sv. Augustina
➢
zobrazována v řeholním rouchu klarisek (někdy i královském oděvu), předávající model kostela, či se starající o nemocné, vedle beránek (symbol pokory)
➢
sv. Anežka odevzdává velmistrovi řádu křížovníků kostel (Breviář velmistra Lva, 1356), sv. Anežka ošetřuje nemocné a sv. Anežka předává velmistrovi křížovnického řádu model kostela (Puchnerova archa, 1482), lunetový obraz sv. Anežka zakládá Řád křižovníků s červenou hvězdou ( Jan Jiří Hein(t)sch, 2. polovina 17. století), sv. Anežka na padesátikorunové bankovce (O. Kulhánek, 90. léta 20. století)
sv. Norbert ➢
kolem 1080 (Xanten) – 1134
(Magdeburk, svatořečen 1582, jeho ostatky přeneseny v roce 1626 z
Magdeburku do Prahy, uloženy v premonstrátském klášteře na Strahově) ➢
šlechtic německého původu, až v dospělosti došlo k jeho obrácení, potulný kazatel, zakladatel řádu premonstrátů (komunita 1120 v Prémontré u Laonu, řád potvrzen papežem Honoriem II. V roce 1126 ), 1126 zvolen za magdeburského arcibiskupa
➢
zobrazován v biskupském oděvu s mitrou a berlou, v ruce má monstranci, někdy s kalichem s pavoukem (dle legendy při přijímání našel v kalichu jedovatého pavouka, proměněné víno však vypil a nic se mu nestalo), s ďáblem u nohou (narážka na jeho obrácení), s knihou, s modelem kostela
➢
sv. Václav, sv. Norbert a sv. Zikmund - sousoší na KM (Josef Max, 1853)
sv. Josef ➢
tesař, manžel Panny Marie a Kristův pěstoun
➢
zobrazován dlouho jako starý vousatý muž, od dob protireformace jako mladší muž, často drží lilii (symbol čistoty), rozkvetlý prut (hůl) (dle sv. Jeronýma Josefovi jako jedinému z Mariiných nápadníků prut rozkvetl – nebeké znamení – stal se Mariiným manželem), někdy sedí na prutu holubice, mívá u sebe různé tesařské nástroje, často spolu se sv. Petrem nebo Josefem z Arimatie
➢
oltář Vyšebrodský - Narození Ježíše Krista (Mistr Vyšebrodského oltáře, kolem roku 1350), socha sv. Josefa s malým Ježíškem v náručí (Radnické schody na Hradčanech, 1704, pravděpodobně František Santini Aichel), socha sv. Josefa s malým Ježíškem na KM (1854, Josef Max)
POUŽITÁ LITERATURA: HALL, James: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha 1991 RYNEŠ, Václav: Atributy v umění: světci, jejich patronáty a atributy. Roztoky 1971 BALEKA, Jan: Výtvarné umění – výkladový slovník. Praha 1997 POCHE, Emanuel: Prajou krok za krokem. Praha -Litomyšl 2001
