Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro klasickou archeologii
Bakalářská práce
Kristína Ederová IKONOGRAFIE ETRUSKÝCH MINCÍ ICONOGRAPHY OF ETRUSCAN COINS
Praha 2016
Vedoucí práce: Mgr. Jan Kysela, Ph.D.
Poděkování: V první řadě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Janu Kyselovi, Ph.D. za odborný dohled a cenné rady, které mi poskytl v průběhu psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. Jiřímu Militkému, Ph.D. za odborné konzultace ke katalogické části práce a Bc. Vojtěchu Votlučkovi za technickou podporu.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze, dne 21. července 2016 ………………………….. Jméno a příjmení
Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje ikonografii mincí ve starověké Etrurii, přisuzovaných etruským městům. První část práce je teoretická a tematicky rozdělená do dvou částí. V první části je rozebraná geografie a stručné uvedení do sociální a ekonomické problematiky v Etrurii. V druhé části je úvod do ikonografie etruských mincí, ze kterých je vybráno pár nejrozšířenějších motivů, které se na jednotlivých ražbách vyskytují a ty jsou pak rozebrány podrobněji. Dané motivy jsou představeny a porovnávány s motivy na řeckých, popřípadě římských mincích, a etruském umění. Pro větší přehlednost je většina vybraných motivů doplněna o tabulku, ve které je výskyt daného motivy napříč městy. Tabulky jsou rozděleny podle století a ražeb, a jejich výsledkem je počet kusů, který nám říká, v jakém městě byl motiv používán nejčastěji a v jakém množství. Druhá část je katalog etruských mincí, rozdělený podle měst. Ta jsou doplněna o obrázky u většiny mincí a také o tabulky, kde je znázorněna jejich hodnota, kov a století jejich zavedení. Cílem práce je zjistit jaké vnější vlivy měly největší vliv na ikonografii etruských mincí.
Abstract This bachelor thesis is devoted to the iconography of coins in ancient Etruria, connected with Etruscan cities. The first part is theoretical and thematically divided into two parts. First of these parts discusses the geography and a brief introduction to the social and economic issues in Etruria. The second part is an introduction to the iconography of Etruscan coins. A few of the most common themes, that occur frequently on individual mintages, are selected and then analyzed in detail. The themes are presented and compared with motifs on Greek or Roman coins, and Etruscan art. For greater clarity is the majority of chosen motifs accompanied with a table, where the occurrence of motifs across the cities is shown. Tables are divided by centuries and mintages, resulting in an overview of the cities, where the motive was used most often. The second part is a catalog of Etruscan coins, broken down by cities. The cities are accompanied by the images of coins and the tables with their denomination, metal and century of their introduction. The aim of this work is to find out what external factors had the greatest influence on the iconography of the Etruscan coins.
1.Obsah 1.Obsah ....................................................................................................................................... 6 2. Úvod........................................................................................................................................ 8 3. Rámec práce ............................................................................................................................ 9 3.1 Geografický rámec ............................................................................................................ 9 3.2. Historický rámec ............................................................................................................ 10 3.3. Numismatický rámec ..................................................................................................... 12 3.3.2. Chronologie ............................................................................................................. 12 3.3.2 Mincovní systémy .................................................................................................... 13 4. Motivy na mincích ................................................................................................................ 15 4.1. Bohové a jejich atributy ................................................................................................. 15 4.1.1. Aplu ......................................................................................................................... 16 4.1.2. Herkle ...................................................................................................................... 17 4.1.4. Janus/Culsans .......................................................................................................... 19 4.1.5 Mars .......................................................................................................................... 19 4.1.6 Menvra ...................................................................................................................... 20 4.1.7. Nethlans/Nethuns .................................................................................................... 21 4.1.8. Persipnai .................................................................................................................. 23 4.1.9. Sethlans.................................................................................................................... 23 4.1.10 Tinia ........................................................................................................................ 24 4.1.12. Turms ..................................................................................................................... 25 4.1.13. Usil ........................................................................................................................ 26 4.2. Motiv Gorgony ............................................................................................................... 27 4.2.1. Hlava Gorgony ........................................................................................................ 27 4.2.2. Běžící Gorgona ........................................................................................................ 29 4.3. Motiv lva ........................................................................................................................ 29 5. Katalog .................................................................................................................................. 32 1. COSA VOLCIENTUM ..................................................................................................... 33 2. LUCCA ............................................................................................................................. 35 3. PISA .................................................................................................................................. 38 4. POPULONIE..................................................................................................................... 40 5. CENTRÁLNÍ ETRURIE .................................................................................................. 60 6. TARQUINIE ..................................................................................................................... 64 7. VETULONIA .................................................................................................................... 67
8. VOLSINII ......................................................................................................................... 71 9. VOLTERRA ..................................................................................................................... 72 10. VULCI............................................................................................................................. 75 11. NEIDENTIFIKOVATELNÉ MINCE ............................................................................ 77 6. Závěr ..................................................................................................................................... 79 7. Seznam použitých zdrojů ...................................................................................................... 81 8. Zdroje ilustrací ...................................................................................................................... 84
Rozsah práce: 135 182 (bez mezer)
2. Úvod Cílem této bakalářské práce je zjistit, do jaké míry byla ovlivňována ikonografie etruských mincí okolním světem, po celou dobu cirkulace oběživa. Práce je rozdělena do dvou částí. První je část teoretická a druhá část je psaná formou katalogu, jehož účelem bylo sjednotit motivy na etruských mincích do takového přehledu, ze kterého by se dalo, co nejlépe dané vlivy na ikonografické motivy vysledovat a následně zpracovat. V teoretické části stručně představím ekonomické a sociální aspekty ve starověké Etrurii, které vedly k zavedení mincí v konkrétních městech. Okrajově se budu zabývat dvěma otázkami, které okamžitě vyvstanou, když se začnete o toto téma zajímat. První z nich je, proč Etruskové začali mince používat? Odpovědí na tuto otázku by mohlo být, že v té době už dlouhá léta obchodovali s Řeky, kteří mince používali, a zavedením mincovního systému by se celý obchod zjednodušil. Nicméně právě k této odpovědi se váže druhá otázka, proč mince převzali až v 5. století, když Řekové mince používali už několik století a je jisté, že Etruskové a Řekové spolu obchodovali také dávno předtím, než začala vybraná etruská města mince razit. Což znamená, že Etruskové mohli být ovlivněni Řeky, ale na základě minimálních nálezů mincí mimo Etrurii, je nepravděpodobné, že by s ražbou začali právě kvůli obchodu. Především pak budu na základě vypracovaného katalogu zkoumat ikonografii samotnou a případné vnější vlivy na ni. Tím pádem budu rozebírat nejen mincovní, ale i okolní umělecké vlivy, které na ně mohly působit, tedy celkově umění, se kterým se mohli Etruskové dostat do styku. V katalogu jsou vypsaná jednotlivá města, ve kterých jsou mince řazeny do skupin, podle hodnoty kovů a ikonografie. Hlavním úkolem teoretické části je popsat a zmapovat nejrozšířenější ikonografické motivy a na základě toho vytvořit závěr, ze kterého bude patrné, které vlivy byly ve vybraných městech silnější. Každý motiv bude rozebrán samostatně a budou brány v úvahu veškeré aspekty, s ním spojené. Druhou částí je přehled jednotlivých mincí, který obsahuje obrazovou přílohu k daným mincím, na základě kterého můžeme dané závěry dělat. Vychází hlavně z prací Vecchiho, Cattaliho, Crawforda a Ruttera, kteří se již danému tématu věnovali. Katalog jsem koncipovala hlavně podle prací Etruscan Cast Coinage Part 1 a Italian Cast Coinage od Itala Vecchiho, popřípadě doplňovala z prací Historia Numorum Italy a Sylogue Numorum Gracorum. Jedná se o nejnovější katalogy za posledních patnáct let.
8
3. Rámec práce 3.1 Geografický rámec Starověká Etrurie ležela ve střední Itálii v oblasti dnešního Toskánska, z části zasahovala do Latia a Umbrie. Hranice Etrurie jsou na severu tvořeny Toskánsko-Emiliánskou částí Apenin, na západě Tyrhénským mořem a jižní a východní hranice byly vymezeny řekou Tiber.1 Celá tato oblast je bohatá na nerostné suroviny. Ještě v 6. st. př. n. l. byla velká část Latia pod správou Etrusků. Etruská kultura se rozšířila až do údolí Pádu, její vliv je patrný i v Umbrii a Kampánii. Etruskové založili některá obchodní centra na pobřeží Jaderského moře, jako byla Spina a Adria. Etruské zboží bylo vyváženo rovněž do střední Evropy, Řecka a severní Afriky.2
1 2
BERNARDINI – CAMPOREALE 2004, 18. TURFA 2013, 11.
9
Z geografického, ale i hospodářského a sociálního hlediska se starověká Etrurie dělila do dvou částí, na severní a jižní. Severní Etrurie je oblast v okolí Populonie, Vetulonie, Sieny, Chiusi, Perugie, Cortony, Arezza a Volterry. Jižní oblast zahrnuje města Caere, Tarqunii, Vulci a Veje.3 Území Etrurie je tvořeno převážně kopci, mezi kterými jsou údolí a nížiny. Pár vyšších vrcholů, které se nacházejí v oblasti severní Etrurie, jen zřídkakdy dosahují více než tisíce metrů. Nížiny leží u pobřeží a převážně vznikaly jako naplaveniny u ústí řek. Tato krajina je plná jezer, na jihu jsou jezera sopečného původu a ve starověku bylo u pobřeží i několik lagun. Některá jezera mohla v průběhu staletí postupně vyschnout, jiná mohla být účelově vysušena, jako tomu bylo např. u jezera mezi Rosellami a Vetulonií, ze kterého je v dnešní době pláň nedaleko Grosseta.4 Tyto pláně byly později zalesněny, nebo zkultivovány na pěstování pšenice, hroznového vína, či oliv. Na pobřeží jsou tři mysy Argentario, Punta Ala a Piombino, ty vytvářeli přirozené přístavy. V Etrurii je mnoho řek, které Etruskové využívali hlavně pro dopravu a obchod, všechna etruská města byla stavěna v okolí vodních toků, nebo v blízkosti moře.5 Podloží je na jihu Etrurie převážně tufové a na severu se skládá hlavně z pískovce a vápence. V oblasti starověké Etrurie je velmi úrodná půda, jejíž zemědělské produkty se dostaly v antickém světě do širšího povědomí. Etruské víno bylo vyhlášené široko daleko, stejně jako olej a sušené ovoce.6 Avšak nejlukrativnějším zdrojem bohatství na tomto území byly rudné doly, ve kterých se těžilo železo, měď, rtuť, olovo, zinek, cín. Nacházely se např. v okolí Populonie, v oblasti Colline Metallifere a na ostrově Elba.7
3.2. Historický rámec Etruskové stavěli svá města na přirozeně bezpečných pozicích, v severní Etrurii byla stavěna na kopcích a v jižní Etrurii na plošinách, které byly chráněny propastí, nebo vodním tokem.8 Města byla zakládaná v blízkosti řek, moře, nebo jezer.9 Etruská města tvořila městské státy. Etruskové měli společný jazykem a etruská města dohromady tvořila ligu 12 měst a vždy fungovala jako samostatné městské celky. Politická moc a veřejný kult byly soustředěny do 3
BECKER 2007, 2. BERNARDINI – CAMPOREALE, 2004, 25. 5 BERNARDINI – CAMPOREALE 2004, 25. 6 BERNARDINI – CAMPOREALE 2004, 26. 7 BERNARDINI – CAMPOREALE 2004, 29. 8 BERNARDINI – CAMPOREALE 2004, 19. 9 VECCHI 2012, 15. 4
10
center, které obklopovaly menší farmy.10 Tato centra se
stala administrativními centry
s řemeslnou výrobou a obchodem. V těchto centrech měla největší moc aristokracie tzv. nobiles. Ve městech měli nobiles pod správou občanské instituce, nejvyšší administrativní i kněžské úřady, zemědělství i obchod. Aristokracie poskytovala finanční podporu, např. financovala těžbu kovů, námořní výpravy a obchod. Chod samotný pak zajišťovalo obyvatelstvo nižšího sociálního postavení, hlavně rolníci.11 Pro obě strany byla tato pozice vcelku výhodná, nobilita chránila a spravovala oblast a chudší obyvatelstvo se mohla podílet na administrativě města.12 Centrální etruská svatyně byla ve Fanu Voltumnae blízko Volsinií. Etruskové obchodovali s Féničany a Řeky, hlavním zbožím bylo železo, bronz a dřevo.13 V helenistickém období byly přestavovány hradby z archaického období, kolem města vedly kamenné hradby, stejně tak okolo posvátných okrsků a výrobních center.14 Rekonstrukce hradeb měla své opodstatnění čtvrté století je plné střetů mezi Etrusky, Galy a Římany. V tomto období dochází několikrát ke spolupráci etruských měst, která se spojují, aby odolala tlaku invazí okolních kmenů. Ve 4. století gradují střety s Římany, etruská města z centrální a jižní Etrurie se spojují a snaží se zabránit římské expanzi. Římané porážejí místní na území podél horního toku řeky Tiber a integrují jej do svého spojeneckého systému. 15 Nicméně po několika střetech dochází k dobytí jižní Etrurie. Několik měst uzavírá s Římem příměří, jako např. Caere roku 353 př. n. l.16 Díky těmto střetům, které končí v roce 310 př. n. l. porážkou Etrusků, ztrácí jižní Etrurie do určité míry samostatnost a města jsou částečně pod římským vlivem.17 Mezitím severní Etrurie prosperuje a události v sousední části ji nijak zásadně neovlivňují. Ve 3. století př. n. l. byla jižní a centrální Etrurie od Tarquinie až po Sutrium (římská kolonie) pod správou Římanů. Od roku 280 př. n. l. spadala Volsinii, Vulci a Tarquinie pod Řím, který zasahoval jen v případě vnitřních nepokojů, jako např. ve Volsiniých, které byly po vnitřních problémech vládnoucí vrstvy v letech 265 – 264 př. n. l., nakonec přemístěny do Bolseny. Byly zde velké rozdíly mezi severní a jižní Etrurií.18 Řím staví na jihu Etrurie vojenské cesty jako Via Aurelia, na pobřeží Tyrhénského moře, Via Clodia, která vedla do Saturnia, Via Cassia, ta vedla do Arettia a Via Flaminia, která vedla do Umbrie.19 Roku 241 př. n. l. se vzbouřila Falerie, která
10
BECKER 2007, 48. BOUZEK 2003, 18. BECKER 2007, 49. 13 VECCHI 2012, 15. 14 VANDER POPPEN 2008, 316. 11 12
15
VECCHI 2012, 17.
16
VECCHI 2012, 17.
17
BERNARDINI – CAMPOREALE, 2004 67.
18
CRAWFORD 1985, 7.
19
VECCHI 2012, 17
11
byla následně poražena, město bylo zničeno a obyvatelstvo přesunuto.20 Po těchto událostech spadá Etrurie pod římskou správu, s určitou volností, Etruskové např. pomáhali Římu zabránit vpádu Galů a později vypomohly i v 2. Punské válce proti Kartágincům, jednalo se hlavně o zásobování, díky úrodné půdě a nerostným surovinám, mohlo každé město poskytnout něco potřebné. 21
3.3. Numismatický rámec 3.3.2. Chronologie Datování etruských mincí je předmětem mnoha diskuzí, z dochovaných nálezů je patrné, že oblasti oběhu prvních mincí byly limitované na území daného města a označení hodnoty těchto mincí svědčí o izolaci mincovního oběživa v dané oblasti.22 Etruské mince jsou předmětem mnoha dohadů už od 19. století, tato problematika se týká hlavně ikonografie, datace a ražby. Jen v několika případech, si můžeme být jisti, ke kterým mincovnám jednotlivé mince přiřadit, jedná se o ty, které na sobě nesou nápis označení města, ve kterém byly raženy, jako např. mince z Volterry, Vetulonie a Populonie.23 Když mince toto označení nemají, jsme odkázáni na nálezové záznamy, které v četných případech nejsou dostačující, a mince pak nemůžeme s jistotou přiřadit ke konkrétní lokalitě.24 Jak již bylo výše zmíněno, oblast starověké Etrurie je bohatá na přírodní zdroje, je zde úrodná půda a nerostné suroviny, které Etruskové těžili a zpracovávali několik století před zavedením mincí. Nicméně stejně jako u Egypťanů, Féničanů a Kartaginců, zde bylo mincovní oběživo zavedeno později než v Řecku.25 Mince nebyly raženy na celém území Etrurie, jednalo se pouze o některá města. Mincovní oběživo v těchto městech se lišilo v technice výroby, hmotnosti i ikonografii, tato různorodost jen potvrzuje nezávislost etruských měst.26 Moderní badatelé se dosud neshodli na přesně vymezeném období cirkulace etruských mincí. V posledních letech je však nejvíce přijímaný názor, že etruské mincovní oběživo cirkulovalo od 5. století do konce 3. století př. n. l.. Největší produkce mincí probíhala ve 3. století př. n. l. Samostatnost etruských měst také způsobuje, že každé město začalo s ražbou 20
VECCHI 2012, 18.
21
BERNARDINI – CAMPOREALE, 2004, 67. 22 GILLET 2010, 24. 23 BURNETT 2007, 82. 24 TRIPP 1986, 202. 25 VECCHI 2007, 87. 26 GILLET 2011, 67.
12
27
jindy.
Podle Cristofaniho a Martelliho jsou dokladem prvních etruských mincí, nálezy
stříbrných ražeb auriolského typu z pokladu z Volterry 1868, ty byly nalezeny společně s fokájskými ražbami z 5. století př. n. l.28 Nicméně podle Vecchiho tyto stříbrné ražby auriolského typu nejsou z produkce etruských mincoven.29 V pátém století začaly s prvními ražbami stříbrných mincí Vulci a Populonie, jednalo se o tridrachmy, didrachmy, nebo statery a drachmy.30
3.3.2 Mincovní systémy Z dochovaných nálezů je patrné, že etruské mince následují dva různé monetární systémy. Prvním z nich je jednodušší systém bronzových ražeb, který navázal na těžké středoitalské bronzové odlitky. Druhým je systém ražených mincí z drahých kovů, převzatý z oblasti velkého Řecka a Sicílie.31 Nejstarší etruské mince z 5. století byly pravděpodobně raženy podle chalkidského standardu stříbrné drachmy o hmotnosti asi 5,8 g. Tento standard používala v raném 5. století řecká města, se kterými Etruskové obchodovali po moři a nejspíše jej přijali od nejbližšího řeckého souseda Kýmé, kde byl tento standard používán v letech 475-470 př. n. l.32 Tyto rané ražby jsou vzácné, neměly žádné označení hodnoty a nezapadají do ekonomiky tehdejší Itálie, ve které bylo v té době používáno premonetární platidlo aes grave.33 Z poslední čtvrtiny 4. století známe stříbrné mince z Luccy s označením hodnoty V, tedy 5 jednotek. Hmotnost jedné jednotky těchto ražeb vychází na cca 2,25 g. Může se jednat stříbrný ekvivalent pro bronzový as nebo libru, která se rovná řecké litře. Libra byla základní hmotnostní jednotka o hmotnosti 325 g, používaná pro litou neraženou bronzovou měnu v Římě a centrální Itálii, kde spolu mohlo existovat více váhových standardů. 34 Rovněž s nimi současné stříbrné ražby z Populonie, či Pisy byly raženy podle upraveného standardu, užitého na mincích z Luccy. Jejich nominály mají hodnoty 20, 10 a 5 jednotek, jedna jednotka odpovídající 1 assu pak měla hmotnost okolo 1,13 g, tj. přibližně stejně jako jedna římská scripule. 35
27
GILLET 2011, 67. HN Italy 2001, 23. 29 VECCHI 2007, 87. 30 VECCHI 2007, 87. 31 VECCHI 2012, 29. 32 VECCHI 2007, 87. 33 VECCHI 2007, 88. 34 VECCHI 2007, 88. 35 VECCHI 2007, 88. 28
13
Populonie byla nejspíš prvním městem, které označovalo mince známkou hodnoty, pravděpodobně následovala model syrakuských mincoven na Sicílii, které tak označovaly mince už od poloviny 5. století. Populonská první série s Gorgonami spadající do tohoto období, byla nejspíše řazena podle standardu odpovídajícímu korintskému statéru nebo také attické didrachmě, přímo pak pravděpodobně navazovala na sicilský stříbrný litrový standard o hmotnosti 0,86 g, stejně jako tomu bylo v sousední Kýmé: skládá se z nominálů o hodnotě 10, 5 a 2,5 jednotky, nejvyšší z nich má hmotnost okolo 8,6 g. Druhá populonská série s Gorgonami, celkově nejpočetnější, se řadí do první poloviny 3. století př. n. l. a je spojována s 1. punskou válkou. Nominální hodnota mincí je oproti 1. sérii s Gorgonami poloviční. Byla zavedena během 2. punské války a odpovídá standardu římského denáru. Největším rozdílem mezi první a druhou sérií s Gorgonami je, že první se řídila řeckým hmotnostním standardem a druhá série následovala římský ass. 36 Stejný hmotnostní standard, jako u mincí z druhé skupiny s Gorgonami, byl používán i ve, snad tou dobou nově zavedeném, mincovním systému v Lucce. Ten se od populonského liší jen označením hodnoty 10 jednotek, které jsou vyjádřeny součtem 5+5 = 10, proto je označení CC (C = 5 jednotek) 37 V 5. století př. n. l. byla v Itálii užívána premonetární měna v podobě slitků, které se nazývají aes rude, tato měna předcházela litým etruským bronzům, které byly používány v centrální Etrurii. Tyto bronzy se nazývají aes grave. Nálezy aes grave z Volterry, Volsinii a Tarquinie jsou datované do 3. století př. n. l.. Váha těchto bronzů následovala standard používaný Římany. Počátky aes grave se přesněji datují do roku 280 př. n. l. a po vypuknutí 2. punské války roku 217, dochází k postupnému snižování hmotnosti z librální na semilibrální. Na konci 3. století př. n. l., snad v letech 214-212, ustupují lité etruské bronzy sextantním bronzovým ražbám a stříbrnému denariu o hodnotě 10 assů s jeho zlomky jako byly quinarius o hodnotě 5 assů a sestercius o hodnotě 2,5 assu, stejně jak tomu bylo v Římě. 38 Základem pro dvě velké populonské a vetulonské bronzové série s legendou pupluna a vatl je římský postsemilibrální assový standard datovaný Crawfordem do let 215-211 př. n. l. V Populonii byl používán systém založený na 100 jednotkách (centenzimální). Jeho nominály odpovídají římskému sextantu o hmotnosti okolo 54 g.39
36
VECCHI 2007, 88. VECCHI 2007, 89. 38 VECCHI 2007, 89. 39 VECCHI 2007, 89. 37
14
4. Motivy na mincích Etruskové převzali mince v 5. st. př. n. l. od Řeků. Založeny byly na sice upraveném, ale podobném váhovém standardu.40 Z hlediska ikonografie jsou zde určité odlišnosti, ale vesměs používají Etruskové podobný systém, podle kterého motivy na mince vybírají. Řekové používali motivy, které byly nějakým způsobem spjaty s daným městem, které mince razilo. Na mincích mohli být vyobrazeni božští patroni jednotlivých měst, héróové, kteří byli nějakým způsobem s městem spojeni, nebo mytické bytosti, či příšery. Často se také objevují symboly z daného města jako zvířata, nebo místní výrobky.41 Město mohlo také použít nějakou jinou charakteristiku, aby bylo jasně rozpoznáno, např. Rhodos nechal razit na své mince květ růže. Až do Alexandra Makedonského fungoval tento systém výběru motivů, po jeho smrti se na aversu razil portrét vládnoucího panovníka.42 Etruská města používala podobné náměty ikonografických motivů, na mincích byli zobrazováni bohové a jejich atributy, věci charakteristické pro dané město, mytická stvoření i zvířata. Jedním z nejvíce užívaných motivů byly mužské a ženské hlavy, které jsou ale kapitola sama pro sebe. Rozdíl mezi řeckými, římskými a etruskými mincemi je také v tom, že řecké a římské mince měly ražený revers, na rozdíl od etruských mincí, které měli ve většině případů revers hladký. Zvláštností oproti řeckým a římským ražbám je to, že na etruských mincích nejsou vyobrazeny žádné celé postavy, a i když je na minci vyobrazen bůh, vždy se jedná pouze o hlavu a/nebo atributy.43 Dále pak zde nejsou vyobrazena, žádná spřežení, která byla v antickém Řecku také oblíbeným motivem. V této části práce se budu zabývat motivy, které byly na etruských ražbách využívány nejčastěji, jedná se o motivy bohů a jejich atributy, v souvislostech mezi okolními městy, Gorgony a lva. Pro snadnější orientaci a větší přehlednost je pod každým motivem umístěna tabulka, ve které jsou vypsány jednotlivé ražby s tímto motivem a následně rozděleny do období a místa cirkulace, u každé ražby je uveden počet kusů nalezených mincí.
4.1. Bohové a jejich atributy Jak vyplývá z předchozího textu, zobrazení bohů na mincích obecně, je nejčastější ze všech motivů, etruští bohové nejsou výjimkou. Etruské náboženství bylo stejně jako u ostatních 40
GILLET 2011, 67. RUTTER 1983, 16. 42 RUTTER 1983, 16. 43 HILL 1903, 48. 41
15
středomořských národů polyteistické.44 Etruské a řecké náboženství se do jisté míry shoduje v charakteristice bohů, kteří sdílí společné atributy, jako např. Menvra = Athéna, Sethlans = Hefaistos, Turms = Hermes.45 Jiní se v pojetí liší, např. řecký Herakles nebyl bůh, ale héros.46 Bohy obecně, rozeznáváme podle jejich atributů, které jsou ve většině případů pevně dané, ani na mincích tomu není jinak.47 Identifikaci bohů do jisté míry zjednodušují etruská bronzová zrcadla, na kterých jsou vyobrazeny etruské mýty, ve kterých vystupují jednotliví bohové, často jsou pod nimi popisky, takže je identifikace snadnější.48 Studium etruských bohů je tedy nejsnažší ze zrcadel, dále pak z architektonické terakoty, soch, váz, fresek a uren.49 Na etruských mincích jsou vyobrazena tato božstva a jejich atributy: Aplu, Herkle, Jánus, Nethlan/Nethun, Persipnai, Sethlans, Tinia, Turms a Usil. Mince s těmito bohy byly nalezeny po celé Etrurii a přiřazují se k mincovnám z Luccy, Populonie, Volterry, Vetulonie a centrální Etrurie. Zajímavé je, že z Vulci ani z Volsinií, žádné mince s bohy na aversu nemáme, což není úplně standartní situace. Ve Volsiniích byly nicméně nalezeny pouhé dvě mince, na jejichž aversu, byl zobrazen býk respektive pes. Díky malému počtu nalezených mincí, nemůžeme vyloučit, že by ve Volsiniích nebyly raženy mince s vyobrazením božstev. Jsou zde zahrnuté i mince z Cosy Volcientum, která byla od 3. století př. n. l. římskou kolonií a nalezené mince jsou výhradně římské. Avšak neuškodí, když je sem pro srovnání zahrneme. Počet mincí nalezených ve Vulci je vyšší, všechny ale pocházejí z jediného pokladu, který obsahuje jen několik motivů, jedná se hlavně o Gorgony, zvířata a mince s mužskou hlavou a sfingou, všechny mužské hlavy jsou na reversu a žádná z těchto hlav nebyla identifikována jako božstvo. Další zajímavostí je, že mince, na kterých se vyskytují hlavy bohů, jsou datované do období 4.–3. století př. n. l., z toho vyplývá, že Etruskové začali motiv bohů na mincích používat až století po zavedení mincí.
4.1.1. Aplu Etruský bůh Aplu je ekvivalentem řeckého Apollona, má podobné funkce, vzhled i atributy. Hlavní centrem Apollonova kultu byla svatyně Portonaccio ve Vejích na jihu Etrurie.50
44
DE PUMA 2013, 23. JANNOT 2005, 143. 46 JANNOT 2005, 165. 45
47
DE GRUMMOND 2006, 6.
48
HAYNES 2005, 240.
49
SIMON 2006, 45. SIMON 2006, 48.
50
16
Je dochovaných mnoho jeho soch, hlavně z 5. století př. n. l.51 Na bronzovém zrcadle z Vulci z 2. poloviny 4. století př. n. l. je zobrazen podle řeckého klasického modelu jako Apollon s Fuflunem a Semele, za Apollonem sedí satyr.52 Často se také objevuje na rytých bronzových zrcadlech s bohyní Menvrou.53 Vyobrazení Apolona/Aplu mohlo být inspirováno řeckými mincemi. Mnoho euboiských měst na Sicílii razilo mince s hlavou Apollona, např. Leontina razila v 5. století př. n. l. mince, na kterých je hlava Apollona s vavřínovým věncem na aversu a hlava lva na reversu. Také Katane, razila na konci 5. století mince s hlavou Apollona ze tříčtvrtečního pohledu na aversu a s kvadrigou
na reversu.54 Nalezené etruské mince
s Apollonem pocházejí většinou ze střední Etrurie, jsou datovány do pozdního 4.–3. století př. n. l. a je na nich vyobrazena hlava Apollona s lukem. Mince s hlavou Apollona se našla i na území České Republiky v Němčicích, na aversu je zobrazen Apollon s vavřínovým věncem a toulcem, na reversu je vyobrazena sova z tříčtvrtečního pohledu viz katalog, Centrální Etrurie. Jedná se o jediný kus na území ČR. Nálezy etruských mincí mimo oblast Etrurie jsou vzácné, některé populonské mince byly nalezeny v Alérii na Korsice, Marseille a Katalánsku.55
4.1.2. Herkle Řecký Herakles, nebyl v etruském pojetí héros, ale bůh. Jedná se o původní božstvo, které má svou vlastní historii a funkce. Kromě mýtů z jeho života, které se shodují s mýty o řeckém Heraklovi, má i několik ryze etruských mýtů, které jsou vyobrazeny na etruských zrcadlech.56 Jeho dobrodružství jsou popisována např. na pyxidách z Chiusy. Některé bronzové sošky ze severní Etrurie zobrazují boha lovce s lukem, který někdy bývá identifikován právě jako Herkle.57 I na mincích bývá zobrazen s lukem, šípy a pro něj typickým kyjem.58 Nálezy bronzových mincí s Heraklem na líci se lví kůží, lukem a toulcem na rubu, jsou už z 5. století př. n. l. ze Sellinuntu na Sicílii.59 Dalším sicilským městem, ve kterém byly v oběhu ražby s hlavou Herakla, který má na sobě lví kůži, byla Heraklea, tyto ražby byly v oběhu v letech 400 – 330 př. n. l., na reversu těchto stříbrných ražeb byl přikrčený lev. 60 Na konci 4. století př. n. l. razila Eretria mince s hlavou Hekla, která má na sobě lví kůži, na reversu je kyj s lukem
51
JANNOT 2005, 144. SIMON 2006, 49. 53 JANNOT 2005, 144. 54 RUTTER 1983, 26. 55 CAMPOREALE 2016, 82. 56 BANTI 1974, 165. 57 BANTI 1974, 165. 58 SIMON 2006, 58. 59 http://www.s137585473.websitehome.co.uk/SNG/images/Images_SNG/03/Big/0300_2916.jpg 60 http://www.s137585473.websitehome.co.uk/SNG/images/Images_SNG/03/Big/0300_0357.jpg 52
17
v toulci.61 Mince s hlavou řeckého Herakla jsou také známé z thrácké Kallatis, na aversu je hlava Herakla a na rubu je kyj mezi klasem a toulcem, tyto mince jsou datovány do 3. – 2. století př. n. l.62 Mince s hlavou Herkla se přičítají mincovnám v Lucce, Populonii a centrální Etrurii, jedná se o mince stříbrné a bronzové. Herkle je na všech etruských mincích zobrazen se lví kůží. Nejstarší mince s hlavou Herkla známe z Luccy na severu Etrurie. Jsou datovány do let 325–300 př. n. l. a všechny jsou stříbrné. V centrální Etrurii bylo nalezeno 7 ks mincí s hlavou Herkla na aversu, tyto mince jsou bronzové a na reversu je zobrazen rejnok. Rejnok se na jiných etruských ražbách neobjevuje. Avšak na mincích z centrální Etrurie je motiv, ryby dost častý. Ražby s rejnokem na reversu jsou datovány do 4.–3. století př. n. l. První populonské ražby s hlavou Herkla jsou datovány do let 300–250 př. n. l., stejně jako ty z centrální Etrurie. Na aversu je zobrazena čelně hlava Herkla se lví kůží kolem krku, jedná se o mince stříbrné. V pozdním 3. století př. n. l. začala Populonie razit mince s hlavou Herkla z profilu. Tyto ražby jsou bronzové a na reversu jsou vyobrazeny luk, šíp a kyj. Motiv luku a šípu známe z jiné populonské série ze stejného období, na aversu je zobrazena vousatá mužská hlava, za ní je luk a šíp. Motiv kyje se objevuje na aversu několika volterských bronzových ražeb z 3. století př. n. l.. Existuje i jedna stříbrná mince, u které neznáme místo výroby, na jejím aversu je vyobrazen kyj. Jak je patrné, motiv Herkla na mincích se objevuje hlavně v severní Etrurii a v nevelkém množství i v centrální Etrurii.
Tabulka 1 Hlava Herkla 3. století PP126A hlava Herkla lví kůže PP136A hlava Herkla ve vlasech diadém, kyj na rameni PP136R luk, šíp, kyj PP137A hlava Herkla ve vlasech diadém, kyj na rameni PP137R luk, šíp, kyj PP65A hlava Herkla lví kůže 61 62
CE
LU PP Celkový součet 168 182 1 1
38
38
38
38
1
1
1
1
87
87
KINNS 1984, 434. http://www.wildwinds.com/coins/greece/thrace/kallatis/AMNG_198.jpg
18
PP66A hlava Herkla lví kůže PP66R Kyj 4. - 3. století CE05A hlava Herkla lví kůže CE05R Rejnok 4. století
41
41
41
7 7
7 7
7
7
LU01A hlava Herkla lví kůže Celkový součet
41
7
1
1
1
1
1
168
263
4.1.4. Janus/Culsans Římský bůh Janus, etruský Culsans, je bohem bran, zobrazovaný se dvěma tvářemi. Raně helénistická soška z Cortony, zobrazující mužskou bytost se dvěma tvářemi, nese na levé noze dedikační nápis Culsansovi. Největší rozdíl mezi Jánem a Culsansem je, že Janus byl zobrazován s vousy a Culsans byl zobrazován mladý, tedy bez vousů. 63 Na volterských mincích je zobrazen s vousy, jedná se tedy o římského Jána.64 Všechny mince, na kterých je vyobrazen Jánus jsou bronzové a pocházejí z 3. století př. n. l. Jsou přičítány Volteře, která byla od 3. století př. n. l. pod římským vlivem. Toto oběživo je založené na váze římského assu o hmotnosti 144 g.65 Počet nalezených kusů se pohybuje okolo 600 ks.
4.1.5 Mars Mars je římský bůh války, srovnatelný s řeckým Areem, Etrusky byl nazýván Laran.66 Mince, které na aversu nesou Marta, stejně jako mince s Cosou, pochází výhradně z Cosy Volcientum, jsou datovatelné do 3. století, jejich ražba začala pravděpodobně v době příprav na 1. Punskou válku. Byly datovány zpětně podle římských mincí, které pocházejí ze stejného období.67
63
SIMON 2006, 56. VECCHI 2013, 42. 65 VECCHI 2013, 43. 66 SIMON 2006, 58. 67 VECCHI 2012, 35. 64
19
Tabulka 2 Hlava Marta 3. století CV01A hlava Marta CV01R Kůň hlava a trup koně, delfín CV02A hlava Marta CV02R Kůň hlava a trup koně, delfín Celkový součet
25 11
Celkový součet 25 11
11
11
14
14
14
14
25
25
CV
4.1.6 Menvra Je ekvivalentem římské bohyně Minervy, jméno je latinského původu. Menvra byla bohyní války, ale také bohyní rodinného krbu, charakterizuje ji tedy kombinace vlastností, které jsou typické pro řeckou Athénu a Héru.68 Na vyobrazeních často doprovází Herkla. Její hlavní svatyně byly v etruských Vejích a římském Lavíniu.69 Motiv Athény se rozšířil i na západní pobřeží Itálie do Kampánie. Prvním městem v Kampánii, které převzalo řecký mincovní systém, v 5. století př. n. l., bylo Kýmé. Po něm následovala Neapol. Na aversu mincí z Kýmé a Neapole byla vyobrazena hlava Athény s chocholatou přilbou, na reversu byl zobrazen býk.70 První etruské mince s hlavou Menvry jsou z centrální Etrurie, datovány jsou do 4.–3. století př. n. l. Na ražbách z centrální Etrurie je hlava Menvry s přilbou, na reversu těchto mincí je zobrazen kohout nebo delfín. Kohout se na žádných jiných etruských ražbách nevyskytuje. První populonské mince s hlavou Menvry jsou z let 300–250 př. n. l., na aversu je hlava Menvry s chocholatou přilbou z tříčtvrtečního pohledu. Později ve 3. století př. n. l. začala Populonie razit bronzové mince s hlavou Menvry z profilu, na hlavě má chocholatou přilbu a na reversu těchto mincí je čelně sova s roztaženými křídly. Sova je jedním z atributů řecké Athény, motiv sovy se vyskytuje na aversu populonských mincí celé 3. století. Jedná se o zlaté, stříbrné i bronzové ražby.
68
SIMON 2006, 59. SIMON 2006, 59. 70 RUTTER 1983, 22. 69
20
Tabulka 3 Hlava Menvry 4. - 3. století CE06A hlava Menvry s přilbou a věncem CE06R Kohout CE07A hlava Menvry s přilbou CE07R Delfín ražený delfín, ryba 3. století PP67A hlava Menvry přilba se třemí chocholy, náhrdelník PP67R čtyřcípá hvězda pod ní půlměsíc PP68A hlava Menvry přilba se třemí chocholy, náhrdelník PP68R trs 7 kuliček pod ním půlměsíc PP93A hlava Menvry PP133A hlava Menvry s chocholatou přilbou PP133R Sova čelně s roztaženými křídly PP134A hlava Menvry s chocholatou přilbou PP134R Sova čelně s roztaženými křídly PP135A hlava Menvry s chocholatou přilbou PP135R Sova čelně, roztažená křídla, půlměsíc, 2 hvězdy Celkový součet
26 25
Celkový součet 26 25
25
25
1
1
1
1
CE
PP
139 20
139 20
20
20
5
5
5
5
1
1
22
22
22
22
1
1
1
1
90
90
90
90
26 139
165
4.1.7. Nethlans/Nethuns Jméno tohoto etruského boha pochází pravděpodobně z Umbrie. Původně se mohlo jednat o božstvo spjaté s hranicí mezi Etrurií a Umbrií. Nejspíše se jednalo o boha vodních toků a pramenů. Na dřívějších zobrazeních bývá zachycen při vytváření pramenů.71 Na pozdějších
71
JANNOT 2005, 158.
21
zobrazeních je zobrazen jako vousatý muž s trojzubcem, stejně jako řecký Poseidon a římský Neptun.72 Nethun byl pravděpodobně patronem Vetulonie, na aversu vetulonských mincí bývá zobrazen s trojzubcem a na hlavě má ketos.73 Na mincích z Messany na Sicílii byly v 2. polovině 4. století př. n. l. raženy bronzové mince s Poseidonem na aversu a s trojzubcem mezi dvěma delfíny na reversu.74 Mince s Poseidonem byly raženy i v řecké kolonii Byzantium, na aversu je hlava Poseidona s diadémem na hlavě a na reversu je trojzubec, jsou z let 250–225 př. n. l., když vezmeme v úvahu, v jak vzdálených oblastech byly mince s Poseidonem raženy, dá se předpokládat, že to mělo do značné míry vliv i na Etrusky.75 První mince s Nethunsem jsou datovány do 4.–3. století př. n. l. a pocházejí z centrální Etrurie, na aversu těchto mincí je zobrazena vousatá hlava Nethunse a na reversu těchto mincí se objevují: gryf, orel a hippocampus. Mince z centrální Etrurie s hlavou Nethunse na aversu a gryfem na reversu jsou pouze tři, gryf se na žádných jiných mincích neobjevuje. Motiv orla se vyskytuje na reversu mincí s Usilem, které jsou také z centrální Etrurie a jsou datovány do stejného období. Hippocampus se objevuje na několika stříbrných sériích z Luccy. Nejstarší ražby z Luccy, s hippocampem na aversu, jsou datovány do let 325–300 př. n. l., na reversu je vyobrazen Kerberos. V průběhu 3. století př. n. l. byly v Lucce raženy mince pouze s hipoccampem na aversu. Na několika zlatých populonských sériích z let 300–250 př. n. l. je vyobrazen hippocampus v tečkovaném kruhu. Klasické zobrazení s trojzubcem na reversu se objevuje až ve 3. století př. n. l. na vetulonských bronzových ražbách. Motiv trojzubce se vyskytuje i na vetulonských ražbách s mužskou hlavou, také z 3 století př. n. l., mužská hlava je bezvousá a nemá na hlavě ketos, pravděpodobně se tedy nejedná o Nethunse. Tabulka 4 Hlava Nethlanse/Nethunse 4. - 3. století CE02A hlava Nethunse na hlavě ketos, věnec CE02R Hippocampus CE03A hlava Nethunse na hlavě ketos, věnec CE03R Orel 72 73 74 75
CE
VT
Celkový součet
20 3
20 3
3
3
4
4
4
4
SIMON 2006, 59. GILLET 2010, 33.
http://www.s137585473.websitehome.co.uk/SNG/images/Images_SNG/10/Big/1000_0618.jpg HEAD – GARDNER 1877, 95.
22
stočený had CE04A hlava Nethunse na hlavě ketos, věnec CE04R Gryf 3. století VT13A
3
3
3
3 52 26
52 26
26
26
52
72
hlava Nethlanse na hlavě ketos, vatl VT13R Trojzubec trojzubec, 2 delfíny Celkový součet
20
4.1.8. Persipnai Persipnai je ekvivalentem řecké Persefony, byly nalezeny pouze dvě mince s tímto motivem, a to v Populonii, jsou datované do 3. století př. n. l., na aversu je hlava Persipnai s věncem z ječmene a vpravo vedle ní je vyobrazen pentagram, revers je prázdný. Na jedné nalezené minci z Luccy, v severní Etrurii, je vyobrazen na reverzu Kerberos, který je stejně jako Persipnai spojován s podsvětím, tato stříbrná ražba je datována do konce 4. století, na aversu je hippocampus. 4.1.9. Sethlans Jméno Sethlans známe z etruských zrcadel. Je to etruský bůh, srovnatelný s řeckým Hefaistem. Měl několik jmen, jedním z nich je i Vulcanus, což je římská verze Sethlanse.76 V Řecku se Hefaistos na mincích skoro nevyskytuje, ale vyskytuje se zde tzv. Kabeiros, který je zobrazen na mincích trojské Birytis , tyto ražby jsou datované do let 330–270 př. n. l., jedná se o mince bronzové a Kabeiros je zde vyobrazen jako bezvousý muž, který má na hlavě pileus, stejně jako Sethlans. Na reversu těchto mincí je kyj ve vavřínovém věnci.77 Římský vliv můžeme rovnou vyloučit, Vulcanus se na mincích začal objevovat až v druhém století př. n. l., je pravděpodobnější, že etruské mince se Sethlansem ovlivnily římské mince s Vulcanem. Tuto teorii potvrzuje i nález římského denáru z roku 105 př. n. l., kde je vyobrazen Vulcanus se špičatou čapkou a vavřínovým věncem, za jeho hlavou jsou kleště.78 Etruské mince s hlavou Sethlanse byly nalezeny pouze v Populonii, jsou datované do 3. století př. n. l. a všechny tyto ražby jsou bronzové.
76
SIMON 2006, 59. http://www.s110120695.websitehome.co.uk/PHP/SNG_PHP/04_04_Reply.php?Series=SNGuk&AccessionNo=0509_1074 78 Crawford 1974, 321. 77
23
Tabulka 5 Hlava Sethlanse
Celkový součet
PP
3. století PP132A hlava Sethlanse na hlavě pileus, vavřínový věnec, příď PP132R kleště a kladivo PP140A Hlava Sethlanse na hlavě pileus, vavřínový věnec, PP140R kleště a kladivo Celkový součet
113 22
113 22
22
22
91
91
91
91
113
113
4.1.10 Tinia Byl nejvyšší bůh etruského pantheonu, je do jisté míry srovnáván s řeckým Diem a římským Jupiterem.79 Ve Volsiniích se měla nacházet hlavní etruská svatyně, jednalo se o nejdůležitější náboženské centrum Etrusků, které bylo spjato se dvěma kulty, měla zde sídlit bohyně Nortia a nejspíš právě bůh Tinia.80 V etruském umění byl Tinia zobrazován někdy jako vousatý muž, někdy bez vousů.81 Ražby, na kterých je vyobrazen Tinia, jsou z centrální Etrurie a jsou datovány do 4.–3. století př. n. l., na aversu je hlava Tinia, na reversu je vyobrazen orel nebo hippocampus. Na jedné stříbrné populonské sérii z konce 4. století př. n. l. je na aversu zobrazena hlava vousatého muže, na reversu jsou dva okřídlené blesky. Blesk je, stejně jako v řeckém a římském pojetí, jedním z atributů boha Tinia, nicméně mužská hlava, z této populonské série, s ním není spojována.
Tabulka 6 Hlava Tinia 4. - 3. století CE01A hlava Tinia vousatá, věnec CE01R Hippocampus CE08A hlava Tinia CE08R orel roztažená křídla
13 6
Celkový součet 13 6
6
6
6
6
6
6
CE
79
SIMON 2006, 45. BANTI 1974, 121. 81 SIMON 2006, 45 80
24
CE09A hlava Tinia CE09R orel Celkový součet
1
1
1
1
13
13
4.1.12. Turms Turms je ekvivalentem řeckého boha Herma a římského boha Merkura. Mince s hlavou řeckého boha Herma jsou známy ze sicilského města Kephaliodion, Hermes je na nich vyobrazen s okřídlenou čapkou na hlavě a na reversu je vyobrazen caduceus, tyto mince jsou ze stejného období jako etruské ražby.82 Až na jednu výjimku jsou všechny mince s tímto motivem přičítány Populonii. Nalezené mince jsou z 3. a 4. století a všechny jsou stříbrné. Nejstarší ražby s vyobrazením boha Turmse s okřídlenou čapkou jsou ze 4. století př. n. l. a řadí se k populonským mincovnám. Populonské ražby z 3. století př. n. l. mají někdy na reversu caduceus, půlměsíc nebo sluneční paprsky. Caduceus se také objevuje na reversu dvou bronzových sérií z Tarquinie na jihu Etrurie.
Tabulka 7 Hlava Turmse 4. století PP11A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP12A hlava Turmse okřídlenou čapkou PP13A hlava Turmse za ním delfín 3. století NM08A hlava Turmse PP80A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP80R sluneční paprsek PP81A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP81R Půlměsíc PP82A 82
PP Celkový součet 21 21 2 2
NM
1 1
15
15
4
4
80
80 1
1
1
1
1
12
12
12
12
2
2
http://www.coinarchives.com/9f3c52283338cac4da978c26f469bf3c/img/cng/e/374/image00089.jpg
25
hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP82R Půlměsíc PP83A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP84A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP85A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP86A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP87A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP88A hlava Turmse s okřídlenou čapkou, zdobená půlměsícem PP138A hlava Turmse s okřídlenou čapkou PP138R 2 caducei, půlměsíc PP139A hlava Turmse s okřídlenou čapkou Celkový součet
1
2
2
1
1
30
30
1
1
3
3
1
1
1
1
1
1
27
27
80
102
4.1.13. Usil Jedná se o sluneční božstvo, které je charakterizováno podobně jako řecký Apollon a Hélios. V Piacenze byla nalezena bronzová játra, na kterých je jméno Usil. V Pyrgi bylo nalezeno šest terakotových antefixů, na každém z nich je vyobrazena figura boha, jedna z nich byla identifikována jako Usil.83 Na etruských bronzových zrcadlech se vyskytuje společně s Nethunem a bohyní rozbřesku Thesan.84 Usil je zobrazován s paprsčitou korunou, vystupující z moře, nebo putující po obloze. Na pozdějších vyobrazeních řídí čtyřspřeží.85 Na mincích je vyobrazena pouze hlava a kolem ní paprsky, všechny tyto stříbrné mince jsou datovány do 3. století př. n. l. a řadí se k populonským mincovnám.
83
SERRA RIDGWAY 1990, 523. SIMON 2006, 47. 85 JANNOT 2006, 159. 84
26
Tabulka 8 Hlava Usila 3. století PP117A paprsky okolo PP118A paprsky okolo Celkový součet
3 1
Celkový součet 3 1
2
2
3
3
PP
4.2. Motiv Gorgony Motiv Gorgony je na nalezených etruských mincích nejhojnější, hlavně díky dvěma populonským ražbám, které čítají hned několik stovek mincí. Jedná se o mince zlaté i stříbrné s tím, že stříbrné mince značně převažují. Mince s Gorgonami pocházejí z mincoven přičítaným Populonii, na severu Etrurie a Vulci, na jihu Etrurie. Tyto ražby byly v oběhu od pátého do třetího století př. n. l., jak můžeme vidět v tabulce níže. V jiných etruských městech nálezy mincí s Gorgonami nemáme. Gorgona obecně, je oblíbeným motivem, používaným v antice už od archaického období. Pochází ze starověkého Řecka a tento motiv se rozšířil do většiny, neli do všech, sousedních zemí a do zemí se kterými Řekové udržovali obchodní styky i u Etrusků byl velmi populární.86 Gorgona byla mytická bytost, její vlasy byly tvořeny hady a v raně klasickém období měla většinou křídla. Byla vyobrazována na terakotách, mincích, keramice, zrcadlech a v různých provedeních na architektuře.87 Motiv Gorgony na etruských mincích můžeme rozdělit do dvou skupin: hlava Gorgony a běžící Gorgona.
4.2.1. Hlava Gorgony V první skupině je na mincích vyobrazená pouze hlava Gorgony čelně s vypláznutým jazykem, rozcuchanými vlasy a divokým výrazem, ve vlasech má diadém. Někdy se pod ní mohou vyskytovat delfíni, ale tyto ražby, jsou vzácné. Motiv Gorgony byl užíván na ražbách Populonie a Vulci. Nejvíce ražeb tohoto typu máme z 3. století př. n. l., počet mincí je několikanásobně vyšší v Populonii než ve Vulci. Jak již bylo výše zmíněno, Gorgona byla v antice oblíbeným motivem, vzhledově se mince s hlavou Gorgony nejvíce podobají mincím z Mysie, konkrétně z Paria, které jsou datované do let 400–300 př. n. l. Je na nich čelně Gorgona, revers řeckých mincí s Gorgonami je rozdělený několika křížky. 88 Motiv Gorgony je
86
GILLET 2010, 28.
87 88
DE PUMA 2013, 140. http://www.s110120695.websitehome.co.uk/PHP/SNG_PHP/04_04_Reply.php?Series=SNGuk&AccessionNo=0509_0722
27
použit i na mincích z Apollonie Pontiky, které jsou datované do 4. století př. n. l., na aversu je hlava Gorgony a na reversu je vyobrazena kotva.89 Na sicilských mincích z Kamariny, z doby Pinthia, je na aversu hlava Gorgony a na reversu palmový list, tyto mince jsou datovány do roku okolo 400 př. n. l.90 Na některých populónských sériích z 3. století př. n. l. je ražen i revers, objevují se na něm sluneční paprsky, chobotnice, trojzubec, caduceus a někdy nepravidelné křížkování. Mořské motivy mohou souviset s řeckým mýtem o Medúze a Poseidonovi. Tabulka 9 Hlava Gorgony 5. století PP07A pod ní 2 delfíni PP08A PP09A PP10A
PP
VU
Celkový součet
56 4
56 4
44 4 4
44 4 4
5. - 4. století
2
2
VU07A
2
2
3. století PP127A PP23A PP37A PP38A PP38R 6 slunečních paprsků PP39A PP39R Trojzubec, hvězda, půlměsíc PP40A PP40R sluneční paprsek, hvězda, půlměsíc PP41A PP41R Chobotnice PP42A PP42R 2 chobotnice PP43A PP43R Chapadlo PP44A PP44R Chobotnice, 2 trojzubce PP45A PP46A PP46R Kyj PP47A PP48A PP48R 2 caduceui PP49A PP50A PP50R nepravidelné křížkování 89 90
1323
1323
1 2 244 51
1 2 244 51
15
15
1
1
12
12
2
2
1
1
19
19
3 16
3 16
156 82
156 82
9 32
9 32
WROTH 1892, 9. http://www.s110120695.websitehome.co.uk/PHP/SNG_PHP/04_04_Reply.php?Series=SNGuk&AccessionNo=1301_0110
28
PP51A PP51R nepravidelné křížkování PP52A PP53A PP53R nepravidelné křížkování PP54A PP55A PP56A PP57A PP58A PP59A PP60A PP61A PP62A PP63A PP64A Celkový součet
2
2
215 2
215 2
42 36 1 44 121 48 140 2 19 3 2
42 36 1 44 121 48 140 2 19 3 2
1379
2
1381
4.2.2. Běžící Gorgona Druhou skupinu tvoří motiv běžící okřídlené Gorgony, která drží v rukou hada. Jedná se o celou postavu Gorgony, která má pokrčené obě nohy, až to vypadá jako by klečela. Je zde použité vyobrazení typické pro raně klasické období, které známe u Řeků. Tyto mince byly nalezeny pouze v jižní Etrurii, ve Vulci, a jedná se o jedny z prvních mincí, datované jsou do 5.–4. století.
Tabulka 10 Běžící Gorgona 5. - 4. století VU01A Gorgona v rukou had, okřídlená VU01R Kolo VU02A Gorgona okřídlená, v rukou had VU02R Kolo Celkový součet
12
Celkový součet 12
8
8
8
8
4
4
4
4
12
12
VU
4.3. Motiv lva Lev je jeden z dalších velmi rozšířených motivů antického světa. V etruském umění se v průběhu staletí střídal fénický a řecký vliv. První lvi se v etruském umění objevují
29
v orientalizujícím období v pozdním 8. století př. n. l. ve formě figurek ze slonové kosti.91 V 7. století př. n. l. se Etruskové nechali při zobrazování lva ovlivnit Fénickým uměním.92 Etruskokorintský styl zobrazení lva přinášel do etruského umění nové rysy, na rozdíl od panterů, kteří byli věrnými kopiemi své předlohy.93 Naopak už v polovině 6. století byli inspirováni řeckým zobrazením a lvi jsou častým motivem na dekoracích.94 Začátkem 6. st. př. n. l. byly lvi na bronzových reliéfech silně ovlivněny východním Řeckem.95 V orientalizujícím období byl sice lev často užívaný motiv, ale co se týče zobrazení, byl stále ve fázi experimentování i z důsledku snahy začlenění okolních vlivů do etruského umění. V pozdější archaické době je lev zobrazován na terakotách, nástěnných malbách i bronzech. V druhé polovině 6. století př. n. l. se Etruskům konečně podařilo zobrazit lva tak, aby vypadal opravdově. Asi se na tom nejvíc přičinil otevřený obchod s východním Řeckem, které mělo na Etrusky vliv.96 Herkle se lvem se poprvé objevuje v pozdním 6. století př. n. l., tento motiv je častý na etruských vázách.97 V 5. století se mění zobrazení, ústa už nejsou úplně otevřená a koutky úst jsou více zvednuté, divoký výraz lva je vyjádřen očima. Ze 4. století př. n. l. máme několik nálezů velkých kamenných lvů, v tomto období jsou lvi zobrazováni i na malých bronzech a zrcadlech. 98 Všechny ražby, kde se nachází motiv lva, pochází z Populonie a jsou z 5. a 3. století př. n. l.. Ražby z 5. století mají na aversu většinou hlavu a trup lva, někdy v kombinaci s mořským hadem. V sicilském městě Leontinoi byly v pátém století raženy mince s hlavou lva, který mohl vyjadřovat název města.99 Dále pak v 5. století př. n. l. Leontinoi a Damarateia razily mince s běžícím lvem.100 Sicílie nebyla od Etrurie daleko, je možné, že se Etruskové nechali při výběru motivů inspirovat právě sicilskými městy. Nachází se zde i ražby, kde je na aversu Apollon s vavřínovým věncem a na reversu hlava lva.101 Další mince se lvem známe z Milétu, kde byla na minci hlava lva a vedle ní tlapa. Messene razila mince, kde byla čelně hlava lva a na reversu telecí hlava, tyto mince připomínají mince ze Sámu.102 Podle Sambona mohly být ovlivněny
91
BROWN 1960, 1. BROWN 1960, 27. 93 BROWN 1960, 48. 94 BROWN 1960, 29. 95 BROWN 1960, 51 96 BROWN 1960, 73. 97 BROWN 1960, 140. 98 BROWN 1960, 149. 99 HILL 1903, 48. 100 HILL 1903, 77. 101 RUTTER 1983, 26. 102 HILL 1903, 47. 92
30
Massálskymi mincemi.103 Nicméně ražby s hlavou lva najdeme napříč celým Řeckem. Římský vliv můžeme vyloučit, žádné dochované mince se lvem na římských mincích nemáme.
Tabulka 11 Motiv lva 5. století PP01A ocas v hadí tlamě PP03A hlava a trup, mořský had PP04A hlava a trup, mořský had PP05A hlava a trup, rozcuchaná hříva PP06A Lev hlava a trup, rozcuchaná hříva 3. století PP20A PP21A PP22A PP113A PP119A Celkový součet
103
18 5
Celkový součet 18 5
4
4
1
1
6
6
2
2
115 24 67 9 11 4 133
115 24 67 9 11 4 133
PP
GILLET 2010, 29.
31
5. Katalog Tento katalog tvoří přehled mincí nalezených ve starověké Etrurii, které jsou přičítány etruským městům. Je rozdělen podle jednotlivých měst a blízkých lokalit, ve kterých byly mince nalezené. Dané město je na začátku představeno, u každého zmiňuji stručnou historii z pohledu nálezů a podkladů z již proběhlých archeologických výzkumů. Dále pak probírám vztah města k okolnímu světu. Po představení města následuje rozdělení nalezených mincí chronologicky, podle hodnoty kovů a v daných kovech budou mince řazené podle jednotlivých motivů. Struktura katalogu je převzatá z publikace Itala Vecchiho a doplněná z prací HN Italy a Fiorenza Catalliho. Výše zmíněná literatura je nejaktuálnější za posledních patnáct let s tím, že všechny ostatní práce a katalogy budou pouze doplňujícím materiálem. Všechna typologie je převzatá od Vecchiho a aktuální k roku 2012. Katalog je řazen abecedně podle jednotlivých měst.
32
1. COSA VOLCIENTUM Bývalé přístavní město Cosa, dnešní Ansedonia, leží 7km jihovýchodně od přímořského města Orbatello, na skalnatém mysu s výhledem na Tyrhénské moře. Byly zde nalezeny bronzové mince, datovatelné do 3. st. př. n. l., přesněji v letech 273 - 250. Jedná se o zpětnou dataci na základě paralelních římských mincí, které nesou opis: ROMANO. Mohou být spojovány s římskou námořní přípravou na 1. Punskou válku. Nominální hodnota mincí není jistá, pravděpodobně se vycházelo z římskokampánského standartu, spíše než z řecké litry. Římský as (bronzová jednotka) se pohyboval v letech 270-240 okolo 270 g tj. 10 uncí, mince z Cosy mají průměrnou váhu okolo 5–8 g, tedy ¼ unce.
Literatura: -
VECCHI 2012, 35.
1. Skupina hlava Marta (273-250 př. n. l.) 1.1. Æ (hodnota neznámá), série 1 Av.:vousatá hlava boha Marta s chocholatou přilbou z profilu, otočená vpravo, tečkovaný okraj Rev.: kůň s uzdou, otočený vpravo, před ním delfín plavající vlevo, opis COSAN Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2012, č. 37. Hmotnostní rozpětí: 8,02–5,00 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 6.42 g (11 ks) Nálezová oblast: Carsoli, Chiusy, Cosa, Italy, Orbetello, Talamone, Tarquinia, Tortoreto, Vetulonia.
Av.: hlava Cosy hledící vpravo s chocholatou přilbou, za ní hvězdy, opis COZA Rev.: kůň s uzdou, otočený vpravo, opis COZANO Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2012, č. 39. Hmotnostní rozpětí: 6,78-5,60 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5,99 g (6 ks) Nálezová oblast: Ancaro di Norcia, Carsoli, Cosa, Gravisca, Talamone. 2.2. Æ (hodnota neznámá), série 4 Av.: hlava Cosy hledící vpravo s chocholatou přilbou, za ní hvězdy, opis Coza Rev.: kůň s uzdou, otočený vlevo, opis COZANO Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2012, č. 40. Hmotnostní rozpětí: 6,90-3,61 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5,23 g (11 ks) Nálezová oblast: Ancaro di Norcia, Cosa, Orbetello, Talamone, Tarquinia.
1.1. 1.2. Æ (hodnota neznámá), série 2 Av.: vousatá hlava boha Marta s chocholatou přilbou z profilu, otočená vpravo, tečkovaný okraj Rev.: kůň s uzdou, otočený vlevo, před ním delfín plavající vlevo, opis COSANO Lit.: HN Italy, č, 38; VECCHI 2012, č. 38. Hmotnostní rozpětí: 6,90-4,10 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5.32 g (14 ks) Nálezová oblast: Cosa, Italy, Orbetello, Talamone, Tarquinia, Tortoreto, Vetulonia.
1.2. 2. Skupina hlava Cosy (273-250 př. n. l.) 2.1. Æ (hodnota neznámá), série 3
2.2. 2.3. Æ (hodnota neznámá), série 5 Av.: hlava Cosy hledící doleva s chocholatou přilbou, za ní hvězdy, opis COZA Rev.: kůň, otočený vpravo, opis COZANO Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2012, č. 41. Hmotnostní rozpětí: 7,42-2,98 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5.60 g (10 ks) Nálezová oblast: Ancaro di Norcia, Cosa, Orbetello, Talamone. 2.4. Æ (hodnota neznámá), série 6 Av.: hlava Cosy hledící vlevo s chocholatou přilbou, za ní hvězdy, opis COZA Rev.: Kůň s uzdou, otočený vlevo, opis COZANO Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2012, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 5,60-4.75 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5,13 g (5 ks) Nálezová oblast: Carsoli, Cosa, Orbetello, Talamone, Tarquinia.
33
2.5 Æ (hodnota neznámá), série 7 (273-250 př. n. l.) Av.: hlava Marta nebo Cosy s přilbou, hledící vlevo Rev.: kůň s uzdou, otočený vpravo, předním delfín Lit.: VECCHI 2012, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 6,70 g (1 ks) Nálezová oblast: Tarquinia.
2.4.
Tab. I: Označení nominálů:
273 - 250 př. n. l.
Kov
Æ série 1 8,02–5,00 g 11 ks neznámá série 2
6,90-4,10 g
14 ks neznámá
série 3
6,78-5,60 g
6 ks neznámá
série 4
5,23 g
11 ks neznámá
série 5
7,42-2,98 g
10 ks neznámá
série 6
5,60-4.75 g
5 ks neznámá
série 7
6,70 g
1 ks neznámá
34
2. LUCCA Město Lucca leží asi 20km od Tyrhénského moře směrem do vnitrozemí na ostrově na řece Auser. Území města dosahovalo na jihovýchodě až k řece Arno. Oba národy se dle dochovaných nálezů dostávaly často do střetů. Je pravděpodobné, že se střídaly v nadvládě nad městem. Etruské mince nalezené v nedalekých kopcích Gattaiola, Ponte Ginia a Bora dei Fratti, ukazují, že ve 4. st. př. n. l. bylo město etruské. Toto město mohlo hrát roli v obraně jiných etruských měst, konkrétně Voltery, která byla v té době nejmocnější město severozápadní Etrurie nebo Pisy, která získala na konci 4. století na důležitosti a rozšiřovala svůj vliv až do Versiglie a Pian di Lucca. Nalezené mince s mužskou/ženskou hlavou na líci jsou datované do konce 4. století (325-300 př. n. l.). Na rozdíl od skupin s hippocampem, kozou a bucraniem na aversu, ty jsou z 3. století. Skupina s hippocampem/kerberem je datovaná do konce 4. století (325-300 př. n. l.) a podle HN Italy pochází buď z Lucy, nebo z Pisy. Všechny mince jsou stříbrné.
Literatura: -
VECCHI 2012, 45.
1. Skupina hlava Herkla (325-300 př. n. l.) 1.1. AR (hodnota didrachma), série 1 Av.: hlava mladého Herkla se lví kůží z profilu, hledící vlevo, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 47. Hmotnostní rozpětí: 11,00 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
Lit.: CATALLI 2010, č. 70; HN Italy, č. 29; VECCHI 2012, č. 49. Hmotnostní rozpětí: 11,37-10,96 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,19 g (4 ks) Nálezová oblast: Lucca.
2.2.
1.1. 2. Skupina vousatá mužská hlava (325-300 př. n. l.) 2.1. AR (hodnota V – 5 jednotek), série 2 Av.: vousatá mužská hlava s věncem, označení V, okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 70; HN Italy, č. 29; VECCHI 2012, č. 48. Hmotnostní rozpětí: 11,37-10,54 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 10.96 g (2 ks) Nálezová oblast: Lucca.
3. Skupina mladá mužská hlava (325-300 př. n. l.) 3.1. AR (hodnota Λ – 5 jednotek), série 4 Av.: mladá mužská hlava hledící vpravo s vavřínovým věncem, vlevo Λ, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 70; HN Italy, č. 29; VECCHI 2012, č. 50. Hmotnostní rozpětí: 11,49-10,42 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,04 g (33 ks) Nálezová oblast: neznámá.
3.1.
2.1. 2.2. AR (hodnota Λ – 5 jednotek), série 3 Av.: vousatá mužská hlava s věncem, hledící vlevo, označení Λ, tečkovaný okraj Rev.: hladký
3.2. AR (hodnota 5 jednotek), série 5 Av.: hlava mladého muže s vavřínovým věncem, vlevo V, tečkovaný okraj Rev.: X se dvěma koncentrickými kruhy Lit.: VECCHI 2012, č. 51. Hmotnostní rozpětí: 11,23-10,81 g; Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,02 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
35
3.2. 4. Skupina vousatá mužská hlava (325-300 př. n. l.) 4.1. AR (hodnota zredukovaných 5 jednotek), série 6 Av.: vousatá hlava muže hledící vpravo, označení C, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 71; VECCHI 2012, č. 53. Hmotnostní rozpětí: 5,45 g (1 ks) Nálezová oblast: Ponte Gini di Orentano.
4.1. 5. Skupina Hippocampus/Kerberos (325–300 př. n. l.) 5.1. AR (5 jednotek), série 7 Av.:ve výrazném hladkém kruhu hippocampus směřující doprava, obklopený 4 delfíny v poli, označení < Rev.: stojící Kerberos s ocasem končícím u hadí tlamy, směřující doprava, v tenkém kruhu Lit.: VECCHI 2012, č. 54. Hmotnostní rozpětí: 5,36 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
6.2. AR (hodnota CC – 10 jednotek), série 9 Av.: hippocampus směřující doprava, nad ním označení CC, pod ním 5 vlnek, okolo okraje nepravidelná tečkovaná hranice Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 70; HN Italy, č. 29; VECCHI 2012, č. 57. Hmotnostní rozpětí: 3,35 g (1 ks) Nálezová oblast: Bora dei Fratti. 6.3. AR (hodnota C – 5 jednotek), série 10 Av.: hippocampus směřující vpravo, nad ním delfín a 4 špičaté hvězdy, pod ním C, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 70; HN Italy, č. 29; VECCHI 2012, č. 58. Hmotnostní rozpětí: 2,30-1,77 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 2,11 g (17 ks) Nálezová oblast: neznámá.
6.3. 6.4. AR (hodnota C – 5 jednotek), série 11 Av.: hippocampus směřující doleva, nad ním C, pod ním delfín směřující dolu, tečkované ohraničení Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 70; VECCHI 2012, č. 60. Hmotnostní rozpětí: 2,25 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
6.4. 7. Skupina husa (3. století) 5.1. 6. Skupina Hippocampus (3. století) 6.1. AR (hodnota CC – 10 jednotek), série 8 Av.: hippocampus směřující doprava, nad ním delfín otočený vpravo a CC, pod ním delfín směřující vlevo, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.. CATALLI 2010, č. 70; HN Italy, č. 29; VECCHI 2012, č. 55. Hmotnostní rozpětí: 5,05-3,89 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 4,33 g (25 ks) Nálezová oblast: Gattaiola.
7.1. AR (hodnota 2,5 jednotky), série 12 Av.: stojící husa, hledící za sebe, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 70; HN Italy, č. 30; VECCHI 2012, č. 61. Hmotnostní rozpětí: 0,71-0,67 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,69g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
7.1.
6.1.
7.2. AR (hodnota asi 0,5 jednotky), série 13 Av.: stojící husa, hledící za sebe, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 30; VECCHI 2012, č. 62; Hmotnostní rozpětí: 0,24-0,21 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,23 g (6 ks) Nálezová oblast: Gattaiola.
36
8. Skupina bucranium (3. století) 8.1. AR (hodnota asi 0,5 jednotky), série 14 Av.: bucranium, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 63. Hmotnostní rozpětí: 0,29 g (1 ks) Nálezová oblast: Ponte Gini di Oretano.
7.2.
Tab. II: Označení nominálů:
325 - 300 př. n. l.
Kov AR
série 1
11,00 g
série 2
11,37-10,54 g
série 3 série 4 série 5 série 7
1 ks
2 ks V 11,37-10,96 g 4 ks Ʌ 33 11,49-10,42 g ks Ʌ 11,23-10,81 g 2ks V 5,36 g
1 ks
3. století př. n. l. didrachma
série 6
5,45 g
1 ks
C
5 jednotek
5 jednotek
série 8
5,05-3,89 g
25 ks
CC
10 jednotek
5 jednotek
série 9
3,35 g
1 ks
CC
10 jednotek
5 jednotek série 10 2,30-1,77 g
17 ks
C
5 jednotek
série 11
1 ks
C
5 jednotek
5 jednotek
2,25 g
< 5 jednotek série 12 0,71-0,67 g
2 ks
2,5 jednotky
série 13 0,24-0,21 g
6 ks
0,5 jendotky
série 14
1 ks
0,5 jednotky
0,29 g
37
3. PISA U tohoto města neznáme původní název. Město leží na soutoku řek Arno a Auser na severní hranici Etrurie s Ligurií. Počátky města byly nejisté až do vykopávek pod středověkým městem, kde byly nalezeny důkazy o ranějším městu obchodujícím s Řeky, Etrusky, Galy a Ligury. Existuje několik příběhů o založení města, nejpravděpodobnější je asi ten, kde bylo město založeno Ligury, kteří byli v severní Itálii. Ve 3. st. př. n. l. město spolupracovalo s římskou armádou, sloužilo jako základna pro římské námořní výpravy proti Ligurům, Galům a Kartágincům. Zde nalezené mince a mince z blízkého okolí na sobě nesou motivy amfor a chobotnic. Jedná se o stříbrné mince datované do 4. – 3. století.
Literatura: -
VECCHI 2012, 65.
1. Skupina amfora s chobotnicí (4.-3. století) 1.1. AR (hodnota XX – 20 jednotek), série 1 Av.: ve výrazném hladkém kruhu chobotnice vylézající z amfory, dole XX Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 30; VECCHI 2012, č. 67. Hmotnostní rozpětí: 22,68-21,41 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 22,09 g (5 ks) Nálezová oblast: Campiglia Marittima, Pisa, San Piero a Grado.
Hmotnostní rozpětí: 6,10-4,80 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5,41 g (4 ks) Nálezová oblast: neznámá.
2.2. 3. Skupina chobotnice (4.-3. století)
1.1. 2. Skupina amfora s chobotnicí (4.-3. století) 2.1. AR (hodnota X – 10 jednotek), série 2 Av.: chobotnice vylézající z amfory, dole X Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 70; HN Italy, č. 30; VECCHI 2012, č. 68. Hmotnostní rozpětí: 11,70-9,71 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 10,85 g (9 ks) Nálezová oblast: Compiglia Marittima, San Piero a Grado.
3.1. AR ( hodnota asi 2,5 jednotky), série 4 Av.: ve výrazném hladkém kruhu chobotnice Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 70. Hmotnostní rozpětí: 1,94-1,85 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 1,90 g, (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
3.1. 3.2. AR ( hodnota jednotka), série 5 Av.: ve výrazném hladkém kruhu chobotnice Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 71. Hmotnostní rozpětí: 1,80-0,63 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 1,01 g (26 ks) Nálezová oblast: Elba, Populonia.
2.1. 2.2. AR (hodnota V – 5 jednotek), série 3 Av.: ve výrazném hladkém kruhu amfora, vlevo V Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 70; HN Italy 20XX, č. 30; VECCHI 2012, č. 69.
3.2.
38
Tab. III: Označení nominálů:
4. - 3. století př. n. l.
Kov AR
série 1
22,68-21,41 g
5 ks
XX
20 jednotek
série 2
11,70-9,71 g
9 ks
X
10 jednotek
série 3
6,10-4,80 g
4 ks
V
5 jednotek
série 4
1,94-1,85 g
2 ks
2,5 jednotky
série 5
1,80-0,63 g
26 ks
1 jednotka
39
4. POPULONIE Jméno Populonie, etrusky Pupluna, se odvozuje od etruského boha vína Fufluna. Leží přímo na pobřeží Tyrhénkého moře. Byla obývána už v době Villanové. Podle Vergilia ale nebyla jedním z ligy dvanácti etruských měst. Nicméně její poloha jí umožňovala velký ekonomický růst. Ovládala námořní obchod a díky nedalekým oblastem jako Collin Metallifere a ostrovu Elba, kde byly železné doly, byla významným centrem těžby rud a minerálů, tím pádem byla jedním z největších specialistů na zpracování kovů. Obchodovala jak s Řeky, tak s Féničany. Zpracování kovů hrálo velkou roli už od 6. století. Blízké doly pomohly Populonii překonat ekonomickou krizi ve 4. stoletím, která postihla většinu etruských měst a trvala až do 2. století. Později se město dostalo pod nadvládu Římanů a ve 3. století se zapletla do války mezi Římany a Boi. Byly zde nalezeny zlaté, stříbrné i bronzové mince. Populonské mince byly v 5. století ovlivněny řeckou ikonografií, ale v etruském stylu, takže zahrnovala více příšer a zvířat, nicméně co se motivů týče, se nijak neomezovala. Nejznámějším motivem těchto mincí je hlava lva z profilu na zlatých ražbách a hned několik sérií s motivem Gorgony. Z etruských mincí jsou populonské mince v nálezech rozhodně nejčetnější.
Literatura: -
HN Italy 2001, 31. VECCHI 2012, 75.
1. Skupina příšery a zvířata (5. století) 1.1.AR (hodnota tridrachma), série 1 Av.: doleva otočený lev, ocas zakončený hadí hlavou, krčící se na tenkém podkladě, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 71; HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 77. Hmotnostní rozpětí: 16,67-16,20 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 16,48 g (5 ks) Nálezová oblast: Populonia.
1.2. 1.3. AR (hodnota didrachma), série 3 Av.: hlava a hruď lva otočená doleva, kolem mořský had, pod ním tenký podklad, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 74; HN Italy, č.31; VECCHI 2012, č. 79. Hmotnostní rozpětí: 10,87-9,97 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 10,52 g (4 ks) Nálezová oblast: Populonia.
1.1. 1.2. AR (hodnota tridrachma), série 2 Av.: kanec otočený doprava, na skalnatém podkladě, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 71; HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 78. Hmotnostní rozpětí: 17,53-15,75 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 16,34 g (8 ks) Nálezová oblast: Follonica, Populonia.
1.3. 1.4. AR (hodnota didrachma), série 4 Av.: hlava a trup lva otočený doprava, kolem mořský had, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 80. Hmotnostní rozpětí: 10,80 g (1 ks) Nálezová oblast: Pianali di Castagneto.
40
Hmotnostní rozpětí: 8,38-5,80 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,72 g (44 ks) Nálezová oblast: Aleria, Prestino, Suvereto.
1.4. 1.5. AR (hodnota drachma), série 5 Av.: hlava a trup lva, rozcuchaná hříva, rozevřená čelist, otočená vlevo, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 74; HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 81. Hmotnostní rozpětí: 5,48-3,40 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,98 g (6 ks) Nálezová oblast: Pianali di Castagneto, Populonia.
2.2. 2.3. AR (hodnota V – 5 jednotek), série 9 Av.: čelně hlava Gorgony, pod ní V, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 74; HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 87. Hmotnostní rozpětí: 4,15-3,51 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,87 g (4 ks) Místo nálezu: Gravisca, Populonia.
1.5. 1.6. AR (hodnota hemidrachma) Série 6 Av.: hlava a krk lva s otevřenou tlamou a rozcuchanou hřívou, otočená doleva, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 82. Hmotnostní rozpětí: 3,40-2,60 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,0 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
2.3. 2.4. AR (hodnota 2,5 jednotky), série 10 Av.: čelně hlava Gorgony, pod ní II<, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 74; HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 88. Hmotnostní rozpětí: 2,07-1,80 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,92 g (4 ks) Nálezová oblast: Cecina.
1.6. 2. První skupina Gorgony (425-400 př. n. l.) 2.1. AR (hodnota X – didrachma), série 7 Av.: Gorgona s čelenkou, pod ní dva delfíni, mezi nimi X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 74; HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 83. Hmotnostní rozpětí: 8,29-8,10 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,17 g (4 ks) Nálezová oblast: Penedés.
2.4. 3. První skupina hlava boha Turmsa (4. století) 3.1. AR (hodnota 10 jednotek), série 11 Av.: hlava Turmse s okřídlenou čapkou z profilu, otočená vlevo, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 74; HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 89. Hmotnostní rozpětí: 8,24-8,17 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,21 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
2.1. 2.2. AR (hodnota X – didrachma), série 8 Av.: Gorgona s čelenkou, pod ní X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 74; HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 84.
3.1.
41
3.2. AR (hodnota V – 5 jednotek), série 12 Av.: hlava Turmse s okřídlenou čapkou, otočená vlevo, vpravo V, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 74; HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 90. Hmotnostní rozpětí: 4,31-2,16 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,77 g (15 ks) Nálezová oblast: Cecina.
Nálezová oblast: Cecina, Volterra, Populonia.
4.3. 5. Skupina kolo (4. století)
3.2. 3.3. AR (hodnota V – 5 jednotek), série 13 Av.: hlava Turmse hledící doprava, vpravo delfín, za ním V, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 92. Hmotnostní rozpětí: 4,16-3,95 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 4,04 g, (4 ks) Nálezová oblast: neznámá.
3.3. 4. Skupina hlava muže (4. století) 4.1. AR (hodnota > - 5 jednotek), série 14 Av.: ověnčená hlava muže hledící doprava, zpod věnce vyčnívají kadeře, za ní označení >, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 93. Hmotnostní rozpětí: 3,17g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
5.1. AR (hodnota I - jednotka), série 17 Av.: kolo Rev.:označení I Lit.: HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 97. Hmotnostní rozpětí: 0,80 g (1 ks) Nálezová oblast: Cecina.
5.1. 5.2. AR (hodnota jednotka), série 18 Av.: kolo Rev.: kolo Lit.: HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 98. Hmotnostní rozpětí: 0,80 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 5.3. AR (hodnota jednotka), série 19 Av.: kolo s dlouhým osovým křížem, zpevněno dvěma vzpěrami Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 99. Hmotnostní rozpětí: 0,80-0,64 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,80 g (6 ks) Nálezová oblast: Populonia, Vetulonia.
5.3. 6. Skupina hlava lva (300-250 př. n. l.) 4.1. 4.2. AR (hodnota IIV – 2,5 jednotky), série 15 Av.: mladá mužská hlava, hledící doprava, za ní IIV, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 94. Hmotnostní rozpětí: 1,94 g (1 ks) Nálezová oblast: Vetulonia. 4.3.AR (hodnota I - jednotka), série 16 Av.: mužská hlava hledící doprava, před ní označení I, souvislý okraj okolo Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 95. Hmotnostní rozpětí: 0,91-0,56g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,79 g (14 ks)
6.1. AV (hodnota ↑ - 50 assů), série 20 Av.: hlava lva, směřující doprava, otevřená tlama, vypláznutým jazykem, pod ním ↑, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 76; HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 100. Hmotnostní rozpětí: 2,92-2,72 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 2,79 g (24 ks) Nálezová oblast: Campiglia Marittima, Chiusi, Populonia.
42
Hmotnostní rozpětí: 2,83-2,70 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 2,77 g (2 ks) Nálezová oblast: Campiglia Marittima.
6.1. 8.1. 6.2. AV (hodnota XXV – 25 assů), série 21 Av.: hlava lva, směřující doprava, otevřená tlama, vypláznutý jazyk, vlevo XXV, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 76; HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 102. Hmotnostní rozpětí: 1,60-1,33 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,43 g (67 ks) Nálezová oblast: Campiglia Marittima, Populonia.
8.2. AV (hodnota VXX – 25 assů), série 25 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ženská hlava s náhrdelníkem, hledící doprava, vlasy stažené nahoru, vlevo VXX Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 76; HN Italy, 4. 33; VECCHI 2012, č. 109. Hmotnostní rozpětí: 1,40-1,30 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,35g (7 ks) Nálezová oblast: Buonconvento, Populonia.
6.2. 6.3. AV (hodnotaXII< - 12,5 assu), série 22 Av.: hlava lva směřující doprava, otevřená tlama, vypláznutý jazyk, vlevo XII<, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 106. Hmotnostní rozpětí: 0,73-0,60 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,69 g (9 ks) Nálezová oblast: Campiglia Marittima.
8.2. 8.3. AV (hodnota XXV - 25 assů), série 26 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ženská hlava s náhrdelníkem, hledící doleva, vlasy stažené nahoru, vpravo XXV Rev. hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 110. Hmotnostní rozpětí: 1,32 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
6.3. 7. Skupina hlava Gorgony (300-250 př. n. l.)
8.3.
7.1.AV (↑ - 50 assů), série 23 Av.: čelně Gorgona, vypláznuty jazyk, ve vlasech čelenka, pod ní ↑, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 107. Hmotnostní rozpětí: 2,87-2,77 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 2,82 g (2 ks) Nálezová oblast: Monte Pitti.
8.4. AV (hodnota XXV – 25 assů), série 27 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ženská hlava s náhrdelníkem, vlasy vyčesané nahoru, hledící doprava, před ní XXV Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 111. Hmotnostní rozpětí: 1,43 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
7.1. 8. Skupina ženská hlava (300-250 př. n. l.) 8.1. AV (hodnota ↑ - 50 assů), série 24 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ženská hlava s náhrdelníkem, hledící doprava, vlevo ↑ Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 108.
8.4. 9. Skupina mužská hlava (300-250 př. n. l.) 9.1. AV (hodnota >XX – 25 assů), série 28 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mužská hlava, hledící doprava, kudrnaté vlasy, na krku nákrčník, vlevo >XX Rev.: hladký
43
Lit.: HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 112. Hmotnostní rozpětí: 1,06-1,50 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,37 g (75 ks) Nálezová oblast: Cittá di Castello, Firenze, Piombino, Populonia, Roselle.
9.1. 9.2. AV (hodnota X – 10 assů), série 29 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mladá mužská hlava, hledící doprava, kudrnaté vlasy, pod bradou X Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 76; HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 116. Hmotnostní rozpětí: 0,48-0,61 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,55 g (26 ks) Nálezová oblast: Campiglia Marittima, Populonia.
Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 122. Hmotnostní rozpětí: 0,68 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
5. 10. skupina hippocampus (300-250 př. n. l) 10.1. AV (hodnota IV (↑) – 50 assů), série 33 Av.: hippocampus otočený doprava, pod ním IV, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 123. Hmotnostní rozpětí: 2,77 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
10.1. 9.2. 9.3. AV (hodnota X – 10 assů), série 30 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mladá mužská hlava, hledící doleva, pod bradou X Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 76; HN Italy, č. 32; VECCHI 2012, č. 118. Hmotnostní rozpětí: 0,50-0,58 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,55 g (29 ks) Nálezová oblast: Populonia, Vetulonia.
10.2. AV (hodnota XIIC – 12,5 assů), série 34 Av.: hippocampus otočený doleva, nad ním delfín, pod ním XIIC, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 76; HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 124. Hmotnostní rozpětí: 0,75 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
10.2. 11. skupina sova (300–250 př. n. l.) 9.3. 9.4. AV (hodnota X – 10 assů), série 31 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mladá mužská hlava, kudrnaté vlasy, za ní X Rev.: hladký Lit.: CATALLI 2010, č. 76; HN Italy, č.33; VECCHI 2012, č. 120. Hmotnostní rozpětí: 0,50-0,70 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,57 g (19 ks) Nálezová oblast: Campiglia Marittima.
11.1. AV (hodnota X – 10 assů), série 35 Av.: sova z tříčtvrtečního pohledu, otočená doleva, za ní X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 125. Hmotnostní rozpětí: 0,68 g (1 ks) Nálezová oblast: Campiglia Marittima.
11.1.
9.4. 9.5. AV (hodnota X – 10 assů), série 32 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mladá mužská hlava s náhrdelníkem, kudrnaté vlasy, za ní X
11.2. AV (hodnota X – 10 assů), série 36 Av.: sova otočená doleva, za ní X, tečkovaný okraj Rev.: dva půlměsíce zády k sobě, v poli za nimi kroužky Lit.: VECCHI 2012, č. 126.
44
Hmotnostní rozpětí: 0,80 g (1 ks) 12. Druhá skupina Gorgony (300-250 př. n. l) 12.1. AR (hodnota XX – 20 assů), série 37 Av.: čelně Gorgona, ve vlasech diadém, pod ní X:X, tečkovaný okraj Rev.: asi poplv (?) Lit.: CATALLI 2010, č. 76; HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 127. Hmotnostní rozpětí: 6,05-8,80 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,22 g (244 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia.
12.5. AR (hodnota XX – 20 assů), série 41 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: chobotnice Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 142. Hmotnostní rozpětí: 6,88-8,50 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,55 g (12 ks) Nálezová oblast: Populonia.
12.5.
12.1. 12.2. AR (hodnota X:X – 20 assů), série 38 (3. století) Av.: čelně Gorgona, ve vlasech diadém, pod ní X:X, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, půlměsíc okolo šesti slunečních paprsků Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 136. Hmotnostní rozpětí: 4,47-7,98 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 6,28 g (51 ks) Nálezová oblast: Cecina, Montalcini, Ponte Gini di Oretano, Populonia.
12.2. 12.3. AR (hodnota X X – 20 assů), série 39 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní X X, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, hvězda okolo trojzubce s půlměsícem, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 139. Hmotnostní rozpětí: 6,44-8,67 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,51 g (15 ks) Nálezová oblast: Itálie, Sovana. 12.4. AR (hodnota XX – 20 assů), série 40 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, okolo hvězda sluneční paprsky a půlměsíc Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 141. Hmotnostní rozpětí: 7,60 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
12.4.
12.6. AR (hodnota XX – 20 assů), série 42 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: 2 chobotnice Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 143. Hmotnostní rozpětí: 7,70-7,94 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,82 g (2 ks) Nálezová oblast: Tarquinia.
12.6. 12.7. AR (hodnota XX – 20 assů), série 43 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: chapadlo (?) Lit.: VECCHI 2012, č. 144. Hmotnostní rozpětí: 7,62 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 12.8. AR (hodnota XX – 20 assů), série 44 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: chobotnice a 2 trojzubce Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 145. Hmotnostní rozpětí: 6,90-8,46 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,89 g (19 ks) Nálezová oblast: Vetulonia, Sovana.
12.8. 12.9. AR (hodnota XX – 20 assů), série 45 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 147. Hmotnostní rozpětí: 8,30-8,42 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,41 g (3 ks) Nálezová oblast: neznámá.
45
12.10. AR (hodnota XX – 20 assů), série 46 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní X:X, tečkovaný okraj Rev.: kyj Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 148. Hmotnostní rozpětí: 7,24-8,94 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,18 g (16 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia.
12.10. 12.11. AR (hodnota XX – 20 assů), série 47 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní X:X, tečkovaný okraj Rev.: kulatý výčnělek Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 150. Hmotnostní rozpětí: 8,50-9,29 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,15 g (156 ks) Nálezová oblast: Itálie, Montalcino, Populonia.
12.11. 12.12. AR (hodnota XX – 20 assů), série 48 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: naproti sobě dva caducei Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 156. Hmotnostní rozpětí: 6,40-9,10 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,16 g (82 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia.
12.14. AR (hodnota XX – 20 assů), série 50 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: nepravidelné křížkování Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 161. Hmotnostní rozpětí: 5,54-8,31 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,60 g (32 ks) Nálezová oblast: Populonia.
12.14 12.15. AR (hodnota XX – 20 assů), série 51 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: nepravidelné křížkování Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 163. Hmotnostní rozpětí: 7,79-8,74 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,27 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
12.15. 12.16. AR (hodnota XX – 20 assů), série 52 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 164. Hmotnostní rozpětí: 6,95-8,80 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,21 g (215 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia, Roselle.
12.12. 12.13. AR (hodnota XX – 20 assů), série 49 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 160. Hmotnostní rozpětí: 7,96-8,50 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,33 g (9 ks) Nálezová oblast: neznámá.
12.16. 12.17. AR (hodnota XX – 20 assů), série 53 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: nepravidelné křížkování Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 173. Hmotnostní rozpětí: 6,95-7,94 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,45 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
12.13.
46
Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,11 g (44 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia.
12.17. 12.18. AR (hodnota OXXO – 20 assů), série 54 (3. století) Av.: ve výrazném hladkém kruhu Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní OX·˙.·XO Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 174. Hmotnostní rozpětí: 7,32-8,99 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,17 g (42 ks) Nálezová oblast: Itálie, Montalcino, Populonia, Vetulonia.
12.21. 12.22. AR (hodnota XX – 20 assů), série 58 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní X:X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 183. Hmotnostní rozpětí: 5,31-9,32 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,13 g (121 ks) Nálezová oblast: Itálie, Montalcino, Populonia, Vetulonia.
12.18. 12.19. AR (hodnota ox׀:׀xo – 20 assů), série 55 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní ox׀:׀xo, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 177. Hmotnostní rozpětí: 7,26-8,71 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,03 g (36 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia.
12.22. 12.23. AR (hodnota XX – 20 assů), série 59 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 188. Hmotnostní rozpětí: 6,86-9,00 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,19 g (48 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia, Vetulonia.
12.19. 12.20. AR (hodnota oX:Xo – 20 assů), série 56 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní oX:Xo, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 179. Hmotnostní rozpětí: 6,54 g (1 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia.
12.23. 12.24. AR (hodnota XX – 20 assů), série 60 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní X X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 191. Hmotnostní rozpětí: 4,07-9,30 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,86 g (140 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia, Roselle, Vetulonia.
12.20. 12.21. AR (hodnota XX – 20 assů), série 57 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní XX, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 180. Hmotnostní rozpětí: 5,92-8,64 g
12.24. 12.25. AR (hodnota X – 20 assů), série 61 (3. století)
47
Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 197. Hmotnostní rozpětí: 7,69-7,98 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,84 g (2 ks) Nálezová oblast: Populonia.
12.25. 12.26. AR (hodnota XX – 20 assů), série 62 (3. století) Av.: čelně Gorgona, kudrny a diadém ve vlasech, pod ní X··X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 198. Hmotnostní rozpětí: 6,46-8,10 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,52 g (19 ks) Nálezová oblast: Itálie,Vetulonia.
13. skupina hlava Herkla (300-250 př. n. l.) 13.1. AR (hodnota X – 20 assů), série 65 Av.: čelně hlava mladého Herkla, lví kůže kolem krku, pod ní X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 202. Hmotnostní rozpětí: 6,25-9,38 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,16 g (87 ks) Nálezová oblast: Montalcino, Populonia.
13.1. 13.2. AR (hodnota X – 20 assů), série 66 Av.: čelně hlava mladého Herkla, lví kůže kolem krku, pod ní X, tečkovaný okraj Rev.: kyj Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 207. Hmotnostní rozpětí: 7,21-8,65 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,21 g (41 ks) Nálezová oblast: Itálie, Montalcino, Populonia.
12.26. 12.27. AR (hodnota X – 10 assů), série 63 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 200. Hmotnostní rozpětí: 3,39-3,93 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,58 g (3 ks) Nálezová oblast: Populonia.
13.2. 14. skupina hlava Menvry (300-250 př. n. l.) 14.1. AR (hodnota X – 20 assů), série 67 Av.: hlava Menvry z tříčtvrtečního pohledu doleva, přilba se třemi chocholy, na krku náhrdelník, vlevo X, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, čtyřcípá hvězda pod ní půlměsíc, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 209. Hmotnostní rozpětí: 7,61-8,83 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,14 g (20 ks) Nálezová oblast: Campania.
12.27. 12.28. AR (hodnota V – 5 assů), série 64 (3. století) Av.: čelně Gorgona, diadém ve vlasech, pod ní V, tečkovaný okraj Rev.: trojzubec Lit.: HN Italy, č. 33; VECCHI 2012, č. 201. Hmotnostní rozpětí: 1,77-2,04 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,91 g (2 ks) Nálezová oblast: Populonia.
14.1. 14.2. AR (hodnota X – 20 assů), série 68 Av.: čelně hlava Menvry mírně natočená doleva, přilba se třemi chocholy, na krku náhrdelník, vlevo X, tečkovaný okraj Rev.: mi : pvplvna : les, trs 7 kuliček pod ním půlměsíc, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 211. Hmotnostní rozpětí: 7,33-8,49 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 7,78 g (5 ks) Nálezová oblast: Sovana.
12.28.
48
14.2.
16.4. AR (hodnota 10 assů), série 72 Av.: ověnčená mužská hlava, hledící doleva (?) Rev.: neurčitý tvar Lit.: VECCHI 2012, č. 225. Hmotnostní rozpětí: 2,80-2,97 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 2,89 g (2 ks) Nálezová oblast: Populonia.
15. Skupina mužská hlava (300–250 př. n. l.) 15.1. AR (hodnota X – 20 assů), série 69 Av.: vousatá mužská hlava mírně doleva s břečťanovým věncem, vpravo luk a šíp, nad ní vlevo X, tečkovaný okraj Rev.: 2 okřídlené blesky Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 212. Hmotnostní rozpětí: 7,15 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
16.5. AR (hodnota X – 10 assů), série 73 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ověnčená mužská hlava, na krku korálkový náhrdelník, hledící doleva, za ní X Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 226. Hmotnostní rozpětí: 3,46-4,19 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,95 g (8 ks) Nálezová oblast: neznámá.
15.1.
16.5.
16. Skupina ověnčená mužská hlava (300-250 př. n. l.)
16.6. AR (hodnota X – 10 assů), série 74 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ověnčená mužská hlava, hledící doprava, za ní X Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 227. Hmotnostní rozpětí: 2,98-4,02 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,74 g (4 ks) Nálezová oblast: neznámá.
16.1. AR (hodnota X – 10 assů), série 70 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ověnčená mužská hlava, hledící doleva, za ní X Rev.: hladký, někdy s mělkým výčnělkem Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 213. Hmotnostní rozpětí: 1,95-4,84 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 4,08 g (253 ks) Nálezová oblast: Itálie, Montalcino, Populonia,
16.6. 17. Skupina ženská hlava (300-250 př. n. l.) 16.1. 16.2. AR (hodnota X – 10 assů), série 70A Av.: ve výrazném hladkém kruhu ověnčená mužská hlava, hledící doleva, za ní X Rev.: mi : pvplvna : les, trs 7 kuliček, půlměsíc, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 223. Hmotnostní rozpětí: 3,50 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 16.3. AR (hodnota X – 10 assů), série 71 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ověnčená mužská hlava, hledící doleva, za ní X Rev.: kyj Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 224. Hmotnostní rozpětí: 3,45 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
16.3.
17.1. AR (hodnota X – 10 assů), série 75 Av.: ženská hlava se širokou stuhou ve vlasech a visacími náušnicemi, hledící doleva, za ní X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 228. Hmotnostní rozpětí: 2,45-4,50 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,94 g (56 ks) Nálezová oblast: Itálie, Populonia, Castel di Pietra.
17.1. 17.2. AR (hodnota X – 10 assů), série 76 Av.: ženská hlava se širokou stuhou ve vlasech a visacími náušnicemi, hledící doleva, za ní X, tečkovaný okraj Rev.: chobotnice Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 231.
49
Hmotnostní rozpětí: 3,28-3,92 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,49 g (3 ks) Nálezová oblast: Populonia.
Rev.: (pvpl)vna, paprsek mezi dvěmi puntíky, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 235. Hmotnostní rozpětí: 2,34 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
17.2. 17.3. AR (hodnota X – 10 assů), série 77 Av.: ženská hlava se širokou stuhou ve vlasech a visacími náušnicemi, hledící doprava, za ní X, tečkovaný okraj Rev.: 2 palmy Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 232. Hmotnostní rozpětí: 3,82-4,18 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 4,00 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
17.3. 17.4. AR (hodnota X – 10 assů), série 78 Av.: hlava Persipnai na hlavě věnec z ječmene, hledící doprava, za ní X, vpravo pentagram, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 233. Hmotnostní rozpětí: 3,67-4,03 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,85 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
18.1. 18.2. AR (hodnota V – 5 assů), série 81 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doprava, za ní V Rev.: mi, část půlměsíce, souvislé kruhové ohraničení Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 236. Hmotnostní rozpětí: 1,23-3,40 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,79 g (12 ks) Nálezová oblast: neznámá. 18.3. AR (hodnota V – 5 assů), série 82 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doprava, za ní V Rev.: va, část půlměsíce, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 237. Hmotnostní rozpětí: 1,01-1,03 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,02 (2 ks) Nálezová oblast: neznámá. 18.4. AR (hodnota V – 5 assů), série 83 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doprava, za ní V Rev.: neurčitý Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 238. Hmotnostní rozpětí: 1,260 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
17.4.
18.4.
17.5. AR (hodnota X – 10 assů), série 79 Av.: ženská hlava, ve vlnitých vlasech diadém, hledící doprava, za ní X, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 234. Hmotnostní rozpětí: 2,09-4,30 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 2,91 g (11 ks) Nálezová oblast: Populonia, Vetulonia.
18.5. AR (hodnota V – 5 assů), série 84 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doprava, za ní V Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 34; VECCHI 2012, č. 239. Hmotnostní rozpětí: 1,05-2,08 g Průměrné hmotnostní rozpětí:1,63 g (30 ks) Nálezová oblast: Roselle, Vetulonia.
17.5.
18.5.
18. Skupina hlava Turmse (3. století)
18.6. AR (hodnota V – 5 assů), série 85 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doprava, za ní V Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 241.
18.1. AR (hodnota V – 5 assů), série 80 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doprava, za ní V
50
Hmotnostní rozpětí: 1,42 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 18.7. AR (hodnota C – 5 assů), série 86 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doleva, za ní C Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 242. Hmotnostní rozpětí: 0,78-1,40 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,12 g (3 ks) Nálezová oblast: neznámá. 18.8. AR (hodnota V – 5 assů), série 87 Av.: hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doleva, za ní V, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 243. Hmotnostní rozpětí: 0,93 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
19.2. 19.3. AR (hodnota V – 5 assů), série 91 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mladá mužská hlava, hledící doleva, za ní V Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 250. Hmotnostní rozpětí: 1,46-2,00 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,80 g (6 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
19.3. 18.8.
20. Skupina ženská hlava (3. století)
18.9. AR (hodnota V – 5 assů), série 88 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Turmse s okřídlenou čapkou ozdobenou půlměsícem, hledící doleva, za ní V Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 244. Hmotnostní rozpětí: 0,89 g (1 ks) Nálezová oblast: Populonia.
20.1. AR (hodnota V – 5 assů), série 92 Av.: ženská hlava, vlnité vlasy svázané stuhou, hledící doleva, za ní V, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 251. Hmotnostní rozpětí: 1,35 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
19. Skupina mužská hlava (3. století) 19.1. AR (hodnota V – 5 assů), série 89 Av.: vousatá mužská hlava s věncem, nebo diadémem, hledící doprava, za ní V, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 245. Hmotnostní rozpětí: 1,20-2,45 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,91 g (55 ks) Nálezová oblast: Populonia, Vetulonia.
19.1. 19.2. AR (hodnota V – 5 assů), série 90 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mladá mužská hlava, hledící doprava, za ní V Rev.: hladký (nebo s opisem) Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 248. Hmotnostní rozpětí: 1,02-2,56 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,75 g (35 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
21. Skupina hlava Menvry (3. století) 21.1. AR (hodnota V – 5 assů), série 93 Av.: hlava Menvry s helmou, hledící doprava, za ní V, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 252. Hmotnostní rozpětí: 1,71 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 22. Skupina sova (3. století) 22.1. AR (hodnota V – 5 assů), série 94 Av.: sova otočená vlevo, za ní V, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 253. Hmotnostní rozpětí: 1,18-2,10 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,66 g (3 ks) Nálezová oblast: Populonia.
22.1.
51
23. Skupina mužská hlava (3. století) 23.1. AR (hodnota UII – 2,5 assu), série 95 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mužská hlava, hledící doprava, za ní UII Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 254. Hmotnostní rozpětí: 0,60-1,22 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,91 g (42 ks) Nálezová oblast: Vetulonia
23.1. 23.2. AR (hodnota CII – 2,5 assu), série 96 Av.: ve výrazném tečkovaném kruhu mužská hlava, hledící doprava, za ní CII Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 256. Hmotnostní rozpětí: 0,58-1,25 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,91 g (29 ks) Nálezová oblast: Populonia, Vetulonia.
23.2. 23.3. AR (hodnota IIV – 2,5 assu), série 97 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mužská hlava, hledící doprava, za ní IIV Rev.: 2 pentagramy, kruh a svitek Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 258. Hmotnostní rozpětí: 0,95 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
23.4. 012, č. 256. 23.5. AR (hodnota UII – 2,5 assu), série 99 Av.: v tečkovaném kruhu mužská hlava, hledící doprava, za ní UII Rev.: v tečkovaném kruhu mužská hlava, hledící doprava, za ní UII Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 260. Hmotnostní rozpětí: 0,80 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 23.6. AR (hodnota CII – 2,5 assu), série 100 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ověnčená mužská hlava, hledící doleva, za ní CII Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 261. Hmotnostní rozpětí: 0,90 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
23.6. 23.7. AR (hodnota
23.3. 23.4. AR (hodnota CII – 2,5 assu), série 98 Av.: v hladkém kruhu mužská hlava, hledící doleva, za ní CII Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 256. Hmotnostní rozpětí: 1,00-1,15 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,08 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá
24.1. 24.2. AR (hodnota CII – 2,5 assu), série 103 Av.: ve výrazném hladkém kruhu ženská hlava s frygickou přilbou, hledící doprava, za ní CII Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 264. Hmotnostní rozpětí: 0,77 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
52
Lit.: VECCHI 2012, č. 269. Hmotnostní rozpětí: 0,36-0,39 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,38 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá. 24.2. 24.3. AR (hodnota
25. Skupina zářící hlava (3. století)
27.3. AR (hodnota I – ass), série 109 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mužská hlava, hledící doprava, za ní I Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 270. Hmotnostní rozpětí: 0,32-0,64 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,48 g (9 ks) Nálezová oblast: Populonia.
27.3.
25.1. AR (hodnota CII – 2,5 assů), série 105 Av.: ve výrazném hladkém kruhu zářící hlava, hledící doprava, za ní CII Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 266. Hmotnostní rozpětí: 0,72-1,12 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,87 g (4 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
27.4. AR (hodnota ass), série 110 Av.: ve výrazném tečkovaném kruhu mužská hlava, hledící doprava Rev.: velké C, pod ním oválný objekt Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 271. Hmotnostní rozpětí: 0,40 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
25.1.
27.4.
26. Skupina delfín (3. století)
28. Skupina mladá mužská hlava (3. století)
26.1. AR (hodnota CII – 2,5 assů), série 106 Av.: delfín, otočený vlevo, pod ním CII Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 267. Hmotnostní rozpětí: 0,76 g (1 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
28.1. AR (hodnota V – 0,5 assu), série 111 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mladá mužská hlava, hledící doprava, za ní V Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 272. Hmotnostní rozpětí: 0,25 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
27. Skupina mužská hlava (3. století) 27.1. AR (hodnota I – ass), série 107 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mužská hlava, hledící doleva, za ní I Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 268. Hmotnostní rozpětí: 0,28-0,52 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,41 g (10 ks) Nálezová oblast: Vetulonia, Populonia.
28.1. 29. Skupina ženská hlava (3. století) 29.1. AR (hodnota X – 10 assů), série 112 Av.: ověnčená ženská hlava, hledící doleva, před ní X Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 273. Hmotnostní rozpětí: 2,20 g (1 ks) Nálezová oblast: Monteleone in Sabina.
27.1.
30. Skupina hlava lva (3. století)
27.2. AR (hodnota I – ass), série 108 Av.: ve výrazném hladkém kruhu mužská hlava s límcem, hledící doleva, za ní I Rev.: hladký
30.1. AR (hodnota V – 5 jednotek), série 113 Av.: hlava lva, otevřené čelisti a vypláznutý jazyk, nad ní V, tečkovaný okraj Rev.: hladký
53
Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 274. Hmotnostní rozpětí: 0,99-1,24 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,11 g (11 ks) Nálezová oblast: San Cerbone.
30.1. 31. Skupina hlava mladého muže (3. století) 31.1. AR (hodnota V – 5 jednotek), série 114 Av.: hlava mladého muže, hledící doprava, za ní V, tečkovaný okraj Rev.: blesk Lit.: VECCHI 2012, č. 275. Hmotnostní rozpětí: 1,36 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 32. Skupina hlava mladého muže (3. století) 32.1. AR (hodnota X – 10 assů), série 115 Av.: mladá mužská hlava, hledící doprava, za ní X, tečkovaný okraj Rev.: blesk Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 276. Hmotnostní rozpětí: 0,74 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 33. Skupina skákající zajíc (3. století) 33.1. AR (hodnota neurčitá asi drachma), série 116 Av.: zajíc, otočený doprava, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 277. Hmotnostní rozpětí: 3,57 - 4,11 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,92 g (9 ks) Nálezová oblast: Populonia.
34.2. AR (hodnota neurčitá asi hemiobol), série 118 Av.: čelně hlava Usila, okolo paprsky Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 279. Hmotnostní rozpětí: 0,30 - 0,46 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,38 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá. 35. Skupina hlava lva (3. století) 35.1. AR (hodnota neurčitá asi diobol), série 119 Av.: ve výrazném hladkém kruhu čelně hlava lva Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 280. Hmotnostní rozpětí: 0,41 – 1,13 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,03 g (4 ks) Nálezová oblast: neznámá. 36. Skupina hlava berana (3. století) 36.1. AR (hodnota neurčitá asi diobol), série 120 Av.: hlava berana, otočená doprava, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 281. Hmotnostní rozpětí: 0,76 - 0,91 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,84 g (3 ks) Nálezová oblast: neznámá. 37. Skupina Kerberos (3. století) 37.1. AR (hodnota neurčitá asi obol), série 121 Av.: ve výrazném hladkém kruhu Kerberos, na podložce kukuřičné zrno, otočený doprava, Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 282. Hmotnostní rozpětí: 0,74 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
37.1. 33.1. 34. Skupina hlava Usila (3. století) 34.1. AR (hodnota neurčitá asi drachma), série 117 Av.: ve výrazném hladkém kruhu čelně hlava Usila, okolo paprsky Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 278. Hmotnostní rozpětí: 3,95 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
38. Skupina dva delfíni (3. století) 38.1. AR (hodnota neurčitá asi obol), série 122 Av.: dva delfíni proti sobě, tečkovaný okraj Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 283. Hmotnostní rozpětí: 0,65 - 0,80 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,71 g (3 ks) Nálezová oblast: neznámá.
38.1. 39. Skupina hlava Siléna (3. století) 34.1.
39.1. AR (hodnota neurčitá asi obol), série 123
54
Av.: čelně hlava Siléna Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 284. Hmotnostní rozpětí: 0,50 - 0,66 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,60 g (3 ks) Nálezová oblast: neznámá. 40. Skupina hlava mladého muže (3. století) 40.1. AR (hodnota neurčitá asi hemiobol), série 124 Av.: čelně hlava mladého muže Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 285. Hmotnostní rozpětí: 0,25 - 0,43 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,35 g (3 ks) Nálezová oblast: neznámá. 40.2. AR (hodnota neurčitá asi drachma), série 125 Av.: hlava mladého muže, hledící doprava Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 286. Hmotnostní rozpětí: 0,73 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 41. Skupina hlava Herkla (3. století) 41.1. AR (hodnota neurčitá asi diobol), série 126 Av.: hlava mladého Herkla se lví kůží, hledící doprava Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 287. Hmotnostní rozpětí: 0,43 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 42. Skupina hlava Gorgony (3. století) 42.1. AR (hodnota neurčitá asi diobol), série 127 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Gorgony z tříčtvrtečního pohledu Rev.: hladký Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 288. Hmotnostní rozpětí: 0,67 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
45. Skupina mužská hlava/ hvězdy (250 - 200) 45.1. Æ (hodnota sextans), série 130 Av.: mladá mužská hlava, hledící vpravo, za ní ••, tečkovaný okraj Rev.: 2 půlměsíce, 4 hvězdy Lit.: HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 291. Hmotnostní rozpětí: 11,70 - 14,42 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 12,88 g (10 ks) Nálezová oblast: Populonia.
45.1. 46. Skupina ženská hlava (250 – 200) 46.1. Æ (hodnota unce), série 131 Av.: ženská hlava, hledící vpravo, ve vlasech stuha, za ní • Rev.: slunce, půlměsíc Lit.: HN Italy, č. 31; VECCHI 2012, č. 292. Hmotnostní rozpětí: 5,12 - 5,97 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5,55 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá. 47. Skupina vetalv pvflvna (250 – 200) 47.1. Æ (hodnota sextans), série 132 Av.: hlava Sethlanse, na hlavě pileus ozdobený vavřínovým věncem, hledící doprava, vlevo • a příď lodi, tečkovaný okraj Rev.: vetalv pvflvna, ve výrazném hladkém kruhu kladivo a kleště, mezi nimi • Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 293. Hmotnostní rozpětí: 10,60 - 18,00 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 14,09 g (22 ks) Nálezová oblast: Populonia.
47.1.
43. Skupina ženská hlava (3. století)
48. Skupina Menvra/sova (pozdní 3. století)
43.1. AR (hodnota neurčitá asi obol), série 128 Av.: ženská hlava, hledící doprava Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 289. Hmotnostní rozpětí: 0,75 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
48.1. Æ (hodnota triens), série 133 Av.: hlava Menvry s chocholatou přilbou, hledící doprava, vlevo ••••, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, ve výrazném hladkém kruhu čelně sova s roztaženými křídly, nad ní •••• Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 295. Hmotnostní rozpětí: 18,48 – 32,57 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 23,26 g (22 ks) Nálezová oblast: Casa Ricci, Populonia, Vetulonia.
44. Skupina amfora (3. století) 44.1. AR (hodnota neurčitá asi obol), série 129 Av.: amfora Rev.: hladký Lit.: VECCHI 2012, č. 290. Hmotnostní rozpětí: 0,62 - 0,65 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 0,64 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
48.1.
55
Kontramarky: Půlměsíc a •• Kříž v paprsčitém kruhu Hmotnostní rozpětí: 12,37-22,61 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 15,64 g (20 ks) Lit.: VECCHI 2012, č. 297. 48.2. Æ (hodnota quadrans), série 134 Av.: hlava Menvry s chocholatou přilbou, hledící doprava, vlevo ••, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, ve výrazném hladkém kruhu čelně sova otočená doprava, nad ní •• Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 298. Hmotnostní rozpětí: 17,25 g (1 ks) Nálezová oblast: San Cerbone.
Hmotnostní rozpětí: 11,38 g (1 ks) Nálezová oblast: Volterra. 50. Skupina hlava Turmse/2 caducei (pozdní 3. století) 50.1. Æ (hodnota triens), série 138 Av.: hlava Turmse s okřídlenou čapkou, hledící doprava, za ní ••••, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, caduceus a půlměsíc, pod nápisem caduceus a ••••, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 308. Hmotnostní rozpětí: 19,20 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
50.1. 48.2. 48.3. Æ (hodnota sextans), série 135 Av.: hlava Menvry s chocholatou přilbou, hledící doprava, nad ní ••, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, ve výrazném hladkém kruhu sova, otočená doprava, vlevo půlměsíc mezi dvěma hvězdami, pod ní •• Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 299. Hmotnostní rozpětí: 5,81 – 15,50 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 9,88 g (90 ks) Nálezová oblast: Castiglione di San Martino, Monte Pitti Tomb, Populonia, Vicarello, Vetulonia.
50.2. Æ (hodnota sextans – 11 jednotek), série 139 Av.: bysta Turmsa s okřídlenou čapkou, hledící doprava, vlevo půlměsíc, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, /X mezi dvěma caducei, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 309. Hmotnostní rozpětí: 7,43-14,75 g; Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,34 g (27 ks) Nálezová oblast: Populonia, Vicarello.
50.2.
48.3. 49. Skupina hlava Herkla/luk a šíp (pozdní 3. století) 49.1. Æ (hodnota sextans), série 136 Av.: hlava mladého Herkla, hledící doprava, ve vlasech diadém, na rameni kyj, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, ve výrazném hladkém kruhu luk a šíp vlevo, nad kyjem •• Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 304. Hmotnostní rozpětí: 8,52 – 16,00 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,97 g (38 ks) Nálezová oblast: Torelló ďen Cintes, Vicarello.
49.1. 49.2. Æ (hodnota sextans), série 137 Av.: hlava mladého Herkla, hledící doprava, ve vlasech diadém, na rameni kyj, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, ve výrazném hladkém kruhu vpravo luk a šíp, nad kyjem •• Lit.: HN Italy, č. 35; VECCHI 2012, č. 307.
Kontramarky: Kříž v paprsčitém kruhu Půlměsíc Hmotnostní rozpětí: 7,10-14,28 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 10,72 g (4 ks) Lit.: VECCHI 2012, č. 51. Skupina hlava Sethlanse/kleště a kladivo (pozdní 3. století) 51.1. Æ (hodnota triens – 10 jednotek), série 140 Av.: hlava Sethlanse, na hlavě pileus s vavřínovým věncem, hledící doprava, vlevo X, vpravo α, tečkovaný okraj Rev.: pvplvna, kleště a kladivo, mezi nimi ••••, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 311. Hmotnostní rozpětí: 5,20-13,73 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 9,11 g (91 ks) Nálezová oblast: Pianali di Castagneto, Populonia, San Cerbone, Vetulonia, Vicarello.
51.1.
56
Kontramarky (hodnota triens – 10 jednotek): Kříž v paprsčitém kruhu Půlměsíc a •••• Hmotnostní rozpětí: 6,21-12,99 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,63 g (9 ks) Lit.: VECCHI 2012, č. 315.
Tab. IV: Označení nominálů:
5. století př. n. l.
Kov AR
série 1 16,67-16,20 g série 2 17,53-15,75 g série 3 10,87-9,97 g série 4 10,80 g série 5 5,48-3,40 g série 6 3,40-2,60 g série 7 8,29-8,10 g série 8 8,38-5,80 g série 9 4,15-3,51 g série 10 2,07-1,80 g
5 ks 8 ks 4 ks 1 ks 6 ks 2 ks 4 ks 44 ks 4 ks 4 ks
4. století př. n. l.
tridrachma tridrachma didrachma didrachma drachma hemidrachma didrachma X didrachma X V 5 jednotek II< 2,5 jednotky
série 11 série 12 série 13 série 14 série 15 série 16 série 17 série 18 série 19
8,24-8,17 g 2 ks 10 jednotek 4,31-2,16 g 15 ks V 5 jednotek 4,16-3,95 g 4 ks 5 jednotek V 3,17g 1 ks 5 jednotek > 1,94 g 1 ks IIV 2,5 jednotky 0,91-0,56g 14 ks I 1 jednotka 0,80 g 1 ks I 1 jednotka 0,80 g 1 ks 1 jednotka 0,80-0,64 g 6 ks jednotka
Tab. V: Označení nominálů:
300-250 př. n. l.
Kov AV
pozdní 3. století př. n. l.
série 20 série 23 série 24 série 33 série 21 série 25 série 26 série 27 série 28 série 34 série 22 série 29 série 30 série 31 série 32 série 35
2,92-2,72 g 2,87-2,77 g 2,83-2,70 g 2,77 g 1,60-1,33 g 1,40-1,30 g 1,32 g 1,43 g 1,06-1,50 g 0,75 g 0,73-0,60 g 0,48-0,61 g 0,50-0,58 g 0,50-0,70 g 0,68 g 0,68 g
24 ks 2 ks 2 ks 1 ks 67 ks 7 ks 1 ks 1 ks 75 ks 1 ks 9 ks 26 ks 29 ks 19 ks 1 ks 1 ks
↑ ↑ ↑ IV XXV XXV XXV XXV >XX XIIC XII< X X X X X
50 assů 50 assů 50 assů 50 assů 25 assů 25 assů 25 assů 25 assů 25 assů 12,5 assu 12,5 assu 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů
série 36
0,80 g
1 ks
X
10 assů
57
AR
série 37 série 38 série 39 série 40 série 41 série 42 série 43 série 44 série 45 série 46 série 47 série 48 série 49 série 50 série 51 série 52 série 53 série 57 série 58 série 59 série 60 série 62 série 54 série 55 série 56 série 61 série 65 série 66 série 67 série 68 série 69 série 63 série 70 série 70A série 71 série 73 série 74 série 75 série 76 série 77 série 78 série 79 série 112 série 115 série 72 série 64 série 80 série 81 série 82 série 83 série 84
6,05-8,80 g 4,47-7,98 g 6,44-8,67 g 7,60 g 6,88-8,50 g 7,70-7,94 g 7,62 g 6,90-8,46 g 8,30-8,42 g 7,24-8,94 g 8,50-9,29 g 6,40-9,10 g 7,96-8,50 g 5,54-8,31 g 7,79-8,74 g 6,95-8,80 g 6,95-7,94 g 5,92-8,64 g 5,31-9,32 g 6,86-9,00 g 4,07-9,30 g 6,46-8,10 g 7,32-8,99 g 7,26-8,71 g 6,54 g 7,69-7,98 g 6,25-9,38 g 7,21-8,65 g 7,61-8,83 g 7,33-8,49 g 7,15 g 3,39-3,93 g 1,95-4,84 g 3,50 g 3,45 g 3,46-4,19 g 2,98-4,02 g 2,45-4,50 g 3,28-3,92 g 3,82-4,18 g 3,67-4,03 g 2,09-4,30 g 2,20 g 0,74 g 2,80-2,97 g 1,77-2,04 g 2,34 g 1,23-3,40 g 1,01-1,03 g 1,260 g 1,05-2,08 g
244 ks 51 ks 15 ks 1 ks 12 ks 2 ks 1 ks 19 ks 3 ks 16 ks 156 ks 82 ks 9 ks 32 ks 2 ks 215 ks 2 ks 44 ks 121 ks 48 ks 140 ks 19 ks 42 ks 36 ks 1 ks 2 ks 87 ks 41 ks 20 ks 5 ks 1 ks 3 ks 253 ks 1 ks 1 ks 8 ks 4 ks 56 ks 3 ks 2 ks 2 ks 11 ks 1 ks 1 ks 2 ks 2 ks 1 ks 12 ks 2 ks 1 ks 30 ks
X:X X:X XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX XX OXXO ox׀:׀xo oX:Xo X X X X X X X X X X X X X X X X X X X V V V V V V
20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 20 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 10 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů
série 85
1,42 g
1 ks
V
5 assů
58
Æ
série 86 série 87 série 88 série 89 série 90 série 91 série 92 série 93 série 94 série 113 série 114 série 95 série 99 série 96 série 98 série 100 série 102 série 103 série 105 série 106 série 97 série 101 série 104 série 107 série 108 série 109 série 110 série 111 série 116 série 117 série 118 série 119 série 120 série 121 série 122 série 123 série 124 série 125 série 126 série 127 série 128 série 129 série 130 série 131 série 132
0,78-1,40 g 0,93 g 0,89 g 1,20-2,45 g 1,02-2,56 g 1,46-2,00 g 1,35 g 1,71 g 1,18-2,10 g 0,99-1,24 g 1,36 g 0,60-1,22 g 0,80 g 0,58-1,25 g 1,00-1,15 g 0,90 g 0,64-1,00 g 0,77 g 0,72-1,12 g 0,76 g 0,95 g 0,80 g 0,75 g 0,28-0,52 g 0,36-0,39 g 0,32-0,64 g 0,40 g 0,25 g 3,57 - 4,11 g 3,95 g 0,30 - 0,46 g 0,41 – 1,13 g 0,76 - 0,91 g 0,74 g 0,65 - 0,80 g 0,50 - 0,66 g 0,25 - 0,43 g 0,73 g 0,43 g 0,67 g 0,75 g 0,62 - 0,65 g 11,70 - 14,42 g 5,12 - 5,97 g 10,60 - 18,00 g
3 ks 1 ks 1 ks 55 ks 35 ks 6 ks 1 ks 1 ks 3 ks 11 ks 1 ks 42 ks 1 ks 29 ks 2 ks 1 ks 8 ks 1 ks 4 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 10 ks 2 ks 9 ks 1 ks 1 ks 9 ks 1 ks 2 ks 4 ks 3 ks 1 ks 3 ks 3 ks 3 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 2 ks 10 ks 2 ks 22 ks
C V V V V V V V V V V UII UII CII CII CII CII CII CII CII VII
5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 5 assů 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 2,5 assu 1 ass 1 ass 1 ass 1 ass 0,5 assu drachma drachma hemiobol diobol diobol obol obol obol hemiobol drachma diobol diobol obol obol sextans unce sextans
série 133 série 134 série 135 série 136 série 137 série 138 série 139 série140
18,48 – 32,57 g 17,25 g 5,81 – 15,50 g 8,52 – 16,00 g 11,38 g 19,20 g 7,43-14,75 g 5,20-13,73 g
22 ks 1 ks 90 ks 38 ks 1 ks 1 ks 27 ks 91 ks
triens quadrans sextans sextans sextans triens sextans triens
59
5. CENTRÁLNÍ ETRURIE V této oblasti se bavíme o rytých bronzových sériích, které jsou přisuzovány samostatným mincovnám. Bohužel špatné nálezové záznamy tuto práci stěžují. Zatím se mince z Centrální Etrurie přisuzují mincovnám v: Acanaru, Cecině, Cetoně, Gravisce, Populonii, Valle´d Orcii, Valle Fuino di Cascia a Vetulonii. Jedná se o ryté bronzové mince, na aversu je věncový okraj. Je zde předpokládaná paralela se sicilským mincovnictvím v době Timoleonovy invaze. Označení hodnoty je složitější, ale pravděpodobně můžeme vycházet z některých populonských sériích, konkrétně série 139 s označením /X (11 jednotek triens) a série 140 s označením X (10 jednotek triens), označení se pohybuje v rozmezí od 1 – 100. Literatura: -
HN Italy 2001, 27. VECCHI 2012, 317.
1. Skupina rytá centensimální ražba (pozdní 4. – 3. století) 1.1. Æ (hodnota Ͻ׀Ϲ - 100 jednotek), série 1 Av.: vousatá ověnčená hlava Tinia, hledící doprava, vlevo Ͻ׀Ϲ, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ražený hippocampus, otočený vpravo, vlnitý okraj Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 318. Hmotnostní rozpětí: 30,66-40,85 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 35,34 g (6 ks) Nálezová oblast: Cetona, Populonia, Valle Fuino di Cascia, Vulci.
1.3. Æ (hodnota ↑ - 50 jednotek), série 3 Av.: vousatá hlava Nethunse, hledící doprava, na hlavě ketos, za ní ↑, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ve výrazném hladkém kruhu u stočeného hada ražený orel, otočený vpravo, hledící vlevo Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 320. Hmotnostní rozpětí: 21,25-24,31 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 22,42 g (4 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.3. 1.1. 1.2. Æ (hodnota ↑ - 50 jednotek), série 2 Av.: vousatá hlava Nethunse, hledící doprava, na hlavě ketos, za ní ↑, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ražený hippocampus, otočený vpravo, vlnitý okraj Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 319. Hmotnostní rozpětí: 17,39-26,36 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 22,80 g (3 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.4. Æ (hodnota ↑ - 50 jednotek), série 4 Av.: vousatá hlava Nethunse, hledící doprava, na hlavě ketos, za ní ↑, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ve vavřínovém věnci ražený gryf, kráčející doprava Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 321. Hmotnostní rozpětí: 19,04-26,42 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 22,12 g (3 ks) Nálezová oblast: Populonia, Val ď Orcia.
1.4. 1.2.
1.5. Æ (hodnota XXX - 30 jednotek), série 5 Av.: vousatá hlava Herkla, hledící doprava, na hlavě lví kůže, za ní XXX, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo
60
Rev.: ražený rejnok, plavající doprava, vlnitý okraj Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 322. Hmotnostní rozpětí: 10,99-14,69 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 13,04 g (7 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.5.
1.9. Æ (hodnota XX - 20 jednotek), série 9 Av.: ověnčená vousatá mužská hlava asi Tinia, hledící doprava, za ní XX, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ve vavřínovém věnci ražený orel, otočený doleva, hledící vpravo Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 326. Hmotnostní rozpětí: 10,08 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.6. Æ (hodnota XXV - 25 jednotek), série 6 Av.: hlava Menvry s přilbou, hledící doprava, před ní XXV, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ve vavřínovém věnci ražený kohout, otočený vlevo Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 323. Hmotnostní rozpětí: 8,93-12,22 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 10,95 g (10 ks) Nálezová oblast: Ancarano di Norcia.
1.10. Æ (hodnota X – <׀׀12,5 jednotky), série 10 Av.: ženská hlava, hledící doprava, vlasy svázané stužkou, na krku náhrdelník, vlevo X, pod ní <׀׀, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ve výrazném hladkém oválu stočený had Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 327. Hmotnostní rozpětí: 5,80-6,39 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 6,10 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.6. 1.10. 1.7. Æ (hodnota XXV - 25 jednotek), série 7 Av.: hlava Menvry s přilbou, hledící doprava, před ní XXV, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ražený delfín, otočený vlevo, nad ním a pod ním ryba, vlnitý okraj Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 324. Hmotnostní rozpětí: 11,93 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.11. Æ (hodnota X – <׀׀12,5 jednotky), série 11 Av.: ženská hlava, hledící doprava, vlasy svázané stužkou, na krku náhrdelník, vlevo X, pod ní <׀׀, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ražená ryba, plavající doprava, vlnitý okraj Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 328. Hmotnostní rozpětí: 5,45-6,78 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 6,12 g (6 ks) Nálezová oblast: Gravisca.
1.7. 1.8. Æ (hodnota XX - 20 jednotek), série 8 Av.: ověnčená vousatá mužská hlava asi Tinia, hledící doprava, za ní XX, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ve vavřínovém věnci ražený orel s roztažnými křídly, otočený doleva, hledící vpravo Lit.: HN Italy, č. 27; VECCHI 2012, č. 325. Hmotnostní rozpětí: 8,61-11,35 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 10,05 g (6 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.11. 1.12. Æ (hodnota X – 10 jednotek), série 12 Av.: ověnčená vousatá mužská hlava, hledící doprava, za ní X, tečkovaný okraj s vavřínovým věncem okolo Rev.: ražená ryba, plavající doprava, vlnitý okraj Lit.: HN Italy, č. 28; VECCHI 2012, č. 329. Hmotnostní rozpětí: 2,47-6,48 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 4,92 g (9 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.8.
61
1.12.
1.13. Æ (hodnota 5 jednotek), série 13 Av.: ve vavřínovém věnci hlava s frygickou přilbou, hledící doprava, vlevo > Rev.: ve výrazném hladkém kruhu ražený kříž Lit.: HN Italy, č. 28; VECCHI 2012, č. 330. Hmotnostní rozpětí: 3,59-4,08 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,76 g (5 ks) Nálezová oblast: Cecina.
1.16. Æ (hodnota 2,5 jednotky), série 16 Av.: mladá mužská hlava, hledící doprava, před ní VII, tečkovaný okraj s věncem okolo Rev.: ve výrazném hladkém kruhu spirála Lit.: HN Italy, č. 28; VECCHI 2012, č. 333. Hmotnostní rozpětí: 1,62-1,89 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,76 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.16. 1.17. Æ (hodnota jednotka), série 17 Av.: vousatá mužská hlava, hledící doprava, před ní I, tečkovaný okraj Rev.: prázdný Lit.: HN Italy, č. 28; VECCHI 2012, č. 334. Hmotnostní rozpětí: 0,53 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.13. 1.14. Æ (hodnota 5 jednotek), série 14 Av.: ve vavřínovém věnci hlava s frygickou přilbou, hledící doprava, vlevo > Rev.: ve výrazném hladkém kruhu ražená šesticípá hvězda Lit.: HN Italy, č. 28; VECCHI 2012, č. 331. Hmotnostní rozpětí: 2,06-5,06 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 3,11 g (7 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.18. Æ, série 18 Av.: ve výrazném hladkém kruhu hlava Apolona, hledící doprava, vavřínový věnec, na rameni toulec Rev.: sova z tříčtvrtečního pohledu Lit.: HN Italy, č. 27 Hmotnostní rozpětí: 1,8-3,3 g Nálezová oblast: Centrální Etrurie, Němčice.
1.18. 1.14. 1.15. Æ (hodnota 2,5 jednotky), série 15 Av.: mladá mužská hlava, hledící doprava, před ní CII, tečkovaný okraj s věncem okolo Rev.: ve výrazném hladkém kruhu ražená šesticípá hvězda Lit.: HN Italy, č. 28; VECCHI 2012, č. 332. Hmotnostní rozpětí: 1,31-2,49 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,95 g (5 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
1.15.
1.19. Æ, série 19 Av.: vousatá mužská hlava, hledící doprava, před ve výrazném hladkém kruhu hlava černocha, hledící doleva Rev.: ve výrazném hladkém kruhu slon, otočený vlevo, pod ním C Lit.: HN Italy, č. 26. Hmotnostní rozpětí: 2,3-7,1 g Nálezová oblast: neznámá.
1.19.
62
Tab. VI: Označení nominálů:
4. - 3. století př. n. l.
Kov Æ
série 1 série 2 série 3 série 4 série 5 série 6 série 7 série 8 série 9 série 10 série 11 série 12 série 13 série 14 série 15 série 16 série 17
30,66-40,85 g 17,39-26,36 g 21,25-24,31 g 19,04-26,42 g 10,99-14,69 g 8,93-12,22 g 11,93 g 8,61-11,35 g 10,08 g 5,80-6,39 g 5,45-6,78 g 2,47-6,48 g 3,59-4,08 g 2,06-5,06 g 1,31-2,49 g 1,62-1,89 g 0,53 g
6 ks 3 ks 4 ks 3 ks 7 ks 25 ks 1 ks 6 ks 1 ks 2 ks 6 ks 9 ks 5 ks 7 ks 5 ks 2 ks 1 ks
ϽIC ↑ ↑ ↑ XXX XXV XXV XX XX XII< XII< X > > CII VII I
100 jednotek 50 jednotek 50 jednotek 50 jednotek 30 jednotek 25 jednotek 25 jednotek 20 jednotek 20 jednotek 12,5 jednotky 12,5 jednotky 10 jednotek 5 jednotek 5 jednotek 2,5 jednotky 2,5 jednotky 1 jednotka
63
6. TARQUINIE Město Tarquinia, etrusky Tarch(u)na, je považována za nejstarší etruské město. Podle pověstí bylo založeno mytickým Tarchonem, bratrem Tyrhéna. Je pokračovatelem villanovské kultury. Nacházelo se v oblasti jižní Etrurie a bylo postaveno na pahorku Pian di Civita, který leží 8km od Tyrhénského moře. Mělo jednu z výsadních pozic, co se týče náboženství a kultury. Podle tradice antických autorů pocházel z Tarquinie první římský král Lucius Tarquinius Priscus. Z dosavadních nálezů víme, že zde používali jako platidlo nasekané bronzové pruty, které předcházely mincím jako takovým. Tyto bronzové pruty mohou v sériích 115-117 představovat dupondius a monogram TA a III v sérii 118 může reprezentovat ass. V sériích 126 a 127 se jedná pravděpodobně o semunce, tedy o regulérní mincovní oběživo. Série 125-127, které na sobě nesou řecké A, jsou od nálezů v hrobce Giglioli, kde jsou na stěnách vyobrazeny podobné symboly v militárním kontextu, předmětem mnoha spekulací. Hrobka patřila přednímu městskému představiteli a vojákovi. Štítové odznaky, které se zde našly, měly podobné ikonografické motivy, jako tarquinské mince, mohly je tedy do určité míry ovlivňovat. V raném třetím století přijala Tarquinia opatření, ve kterém se zavázala podpořit Řím v případě potřeby.
Literatura: -
CAMPOREALE 2004, 244 VECCHI 2013, 41.
1. Bronzové pruty (275 př. n. l.) 1.1. Æ, série 1 Av.: dva půlměsíce zády k sobě Rev.: dva půlměsíce zády k sobě Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 41. Hmotnostní rozpětí: 777-486,30 g Nálezová oblast: Tarquinia. 1.2. Æ, série 2 Av.: dva půlměsíce zády k sobě, mezi nimi čtyřcípá hvězda Rev.: dva půlměsíce zády k sobě, mezi nimi čtyřcípá hvězda Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 41. Hmotnostní rozpětí: 503,75 g Nálezová oblast: neznámá.
1.2. 1.3. Æ, série 3 Av.: dva půlměsíce zády k sobě, mezi nimi osmicípá hvězda Rev.: dva půlměsíce zády k sobě, mezi nimi osmicípá hvězda Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 41. Hmotnostní rozpětí: 440,60 g Nálezová oblast: neznámá.
1.3. 1.4. Æ, série 4 Av.: A, III, A Rev.: A, III, A Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 41. Hmotnostní rozpětí: 601-221,25 g Nálezová oblast: Tarquinia. 1.5. Æ (hodnota as), série 5 Av.: čtyři sluneční paprsky Rev.: čtyři sluneční paprsky Lit.: VECCHI 2013, č. 41. Hmotnostní rozpětí: 364,25 g Nálezová oblast: neznámá. 2. Oběživo založené na hodnotě assu o váze 288 g 2.1. Æ (hodnota as), série 6 Av.: osm slunečních paprsků Rev.: osm slunečních paprsků Lit.: VECCHI 2013, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 262,00 g Nálezová oblast: Tuscania.
64
2.1.
2.5. Æ (hodnota sextans), série 10 Av.: rádlo Rev.: jařmo, pod tím •• Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 50,28 g Nálezová oblast: Tarquinia.
2.2. Æ (hodnota as), série 7 Av.: přední část kance, otočený vlevo Rev.: špička kopí Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 352,00-250.25 g Nálezová oblast: Tarquinia.
2.6. Æ (hodnota unce), série 11 Av.: A Rev.: půlměsíc, nad ním • Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 22,99 g Nálezová oblast: Tarquinia.
2.2. 2.3. Æ (hodnota semis), série 8 Av.: hlava berana, hledící vpravo Rev.: tyč Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 137,20 g Nálezová oblast: Tarquinia.
2.6. 2.7. Æ (hodnota semunce), série 12 Av.: A Rev.: caduceus Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 19,17-14,17 g Nálezová oblast: Puglia.
2.3.
2.7.
2.4. Æ (hodnota quadrans), série 9 Av.: delfín otočený vpravo, nad ním ••• Rev.: kotva Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 74,32-61,80 g Nálezová oblast: Tarquinia.
2.8. Æ (hodnota semunce), série 13 Av.: hladký Rev.: caduceus Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 42. Hmotnostní rozpětí: 16,98-10,30 g Nálezová oblast: Vicarello.
2.4.
65
Tab. VII: Označení nominálů:
275 př. n. l.
Kov Æ
série 1 série 2 série 3 série 4 série 5 série 6 série 7 série 8 série 9 série 10 série 11 série 12 série 13
777-486,30 g 503,75 g 440,60 g 601-221,25 g 364,25 g
262,00 g 352,00-250.25 g 137,20 g 74,32-61,80 g
50,28 g 22,99 g 19,17-14,17 g 16,98-10,30 g
As As As Semis quadrans sextans Unce semunce semunce
66
7. VETULONIA Byla jedním z největších etruských měst. Ležela na výšinách Poggio Colonna dominujících zálivu s přístupem k Tyrhénskému moři. Záliv byl v římských dobách jezerem, které postupně vysychalo, a stala se z něj bažina, dnes se jedná o pláň Grosseto. Město je zmíněno u několika antických autorů, jako jsou např. Dionýsos z Hallikarnassu, Plínius, Ptolemaios, Silius Italicus. Podle poslední autora byla Vetulonia v římské tradici vedena jako město s lýdskými počátky, ze kterého převzali např. fasces a rudou tógu. Toto tvrzení je z části potvrzené nálezem z hrobky Tomba del Littore ve Vetulonii, kde byly nalezeny železné pruty. Jelikož nejsou žádné literární doklady o obléhání Vetulonie, dá se předpokládat, že v době úpadků etruských měst s Římany spolupracovali. První vetulonské mince jsou dost nápadně podobné mincím okolních etruských měst, zdá se, že osobitost získaly až později. Většina nalezených mincí je bronzová, ale razili i unikátní stříbrné série.
Literatura: -
JNAA 2011, 72. VECCHI 2012, 335.
1. Skupina ženská hlava (3. století) 1.1. Æ (hodnota unce), série 1 Av.: vatl, ženská hlava, hledící doprava, vlasy stuhou stažené do drdolu, na čele smyčka Rev.: prázdný Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 337. Hmotnostní rozpětí: 6,67-9,38 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,14 g (21 ks) Nálezová oblast: Roselle, Vetulonia.
1.3. 2. Skupina mužská hlava (3. století) 2.1. Æ (hodnota unce), série 4 Av.: vatl, ve výrazném hladkém kruhu mužská hlava, hledící doprava, na hlavě pileus Rev.: prázdný Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 341. Hmotnostní rozpětí: 6,15 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
1.1. 1.2. Æ (hodnota unce), série 2 Av.: vatl, ženská hlava, hledící doprava, vlasy stuhou stažené do drdolu, na čele smyčka Rev.: caduceus Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 339. Hmotnostní rozpětí: 7,23-11,78 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,82 g (5 ks) Nálezová oblast: neznámá. 1.3. Æ (hodnota semunce), série 3 Av.: ženská hlava, hledící doprava Rev.: prázdný Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 340. Hmotnostní rozpětí: 5,57 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
2.1. 2.2. Æ (hodnota semunce), série 5 Av.: vatl, ve výrazném hladkém kruhu mužská hlava, hledící doprava, na hlavě pileus Rev.: ve výrazném hladkém kruhu kormidelní veslo Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 342. Hmotnostní rozpětí: 1,02-5,95 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 4,84 g (9 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
67
2.2.
3.2.
2.3. AR (hodnota neurčitá), série 6 Av.: vatl, mužská hlava, hledící doprava, na hlavě pileus, tečkovaný okraj Rev.: prázdný Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 343. Hmotnostní rozpětí: 3,90 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
4. Skupina mužská hlava s ketosem (3. století) 4.1. Æ (hodnota sextans), série 10 Av.: vatl vi; mužská hlava, hledící doprava, na hlavě ketos, vpravo IV, pod ní ••, tečkovaný okraj Rev.: trojzubec mezi dvěma delfíny a dvěma peletami, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 347. Hmotnostní rozpětí: 10,25-13,51 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,88 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá.
2.3. 2.4. AR (hodnota neurčitá), série 7 Av.: mužská hlava, hledící doprava, na hlavě pileus, tečkovaný okraj Rev.: ve výrazném hladkém kruhu trojzubec mezi dvěma delfíny Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 344. Hmotnostní rozpětí: 3,75 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
2.4. 3. Skupina mužská hlava s delfíní kůží (3. století) 3.1. Æ (hodnota quadrans), série 8 Av.: mužská hlava, hledící doprava, na hlavě delfíní kůže, nad ní •••, tečkovaný okraj Rev.: ve výrazném hladkém kruhu kotva a ••• Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 345. Hmotnostní rozpětí: 13,19 g (1 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
3.1. 3.2. Æ (hodnota quadrans), série 9 Av.: mužská hlava, hledící doprava, na hlavě delfíní kůže, tečkovaný okraj Rev.: ctoa, ve výrazném hladkém kruhu kotva a ••• Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 346. Hmotnostní rozpětí: 10,15-14,17 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 12,45 g (3 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
4.1. 4.2. Æ (hodnota sextans), série 11 Av.: vatl; mužská hlava, hledící doprava, na hlavě ketos, pod ní ••, tečkovaný okraj Rev.: trojzubec mezi dvěma delfíny a dvěma ••, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 348. Hmotnostní rozpětí: 6,32-15,67 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 10,12 g (147 ks) Nálezová oblast: Pari, Talamone, Vicarello, Vetulonia.
4.2. 4.3. Æ (hodnota sextans), série 12 Av.: vatl; velká mužská hlava, hledící doprava, na hlavě ketos, za ní ••, tečkovaný okraj Rev.: ve výrazném hladkém kruhu trojzubec mezi dvěma delfíny a •• Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 353. Hmotnostní rozpětí: 7,22-16,36 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,79 g (2 ks) Nálezová oblast: Pari, Vetulonia.
4.3. 4.4. Æ (hodnota sextans), série 13 Av.: vatl; hlava Nethlanse, hledící doprava, na hlavě ketos, za ní ••, tečkovaný okraj
68
Rev.: ve výrazném hladkém kruhu trojzubec mezi dvěma delfíny a •• Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 354. Hmotnostní rozpětí: 6,40-16,62 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,21 g (26 ks) Nálezová oblast: Pari, Vicarello, Vetulonia.
4.4. 4.5. Æ (hodnota sextans), série 14 Av.: vatl; mužská hlava, hledící doprava, na hlavě ketos, za ní ••, tečkovaný okraj Rev.: ve výrazném hladkém kruhu trojzubec mezi dvěma delfíny a •• Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 356. Hmotnostní rozpětí: 6,10-14,28 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 8,86 g (40 ks) Nálezová oblast: Pari, Vetulonia.
Neurčitý typ, Æ (hodnota sextans), série 10-15 Av.: vatl; hlava Nethunse, hledící doprava Rev.: trojzubec Lit.: VECCHI 2012, č. 359. Hmotnostní rozpětí: 6,80-14,65 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 9,14 g (46 ks) Nálezová oblast: Vetulonia. 4.7. Æ (hodnota sextans), série 16 Av.: vatl; mužská hlava, hledící doprava, na hlavě ketos, tečkovaný okraj Rev.: ve výrazném hladkém kruhu trojzubec mezi dvěma delfíny a •• Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 361. Hmotnostní rozpětí: 3,66-8,40 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5,46 g (37 ks) Nálezová oblast: Pari, Stagnaccio, Vetulonia, Vicarello.
4.7.
4.5. 4.6. Æ (hodnota sextans), série 15 Av.: vatl; ostře řezaná mužská hlava, hledící doprava, na hlavě ketos, vlevo ••, tečkovaný okraj Rev.: ve výrazném hladkém kruhu trojzubec mezi dvěma delfíny a •• Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 358. Hmotnostní rozpětí: 6,74-12,94 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 9,41 g (24 ks) Nálezová oblast: Pari, Populonia, Vetulonia.
4.8. Æ (hodnota unce), série 17 Av.: mužská hlava, hledící doprava, na hlavě ketos, tečkovaný okraj Rev.: ve výrazném hladkém kruhu kolo s osmi paprsky, mezi nima •• Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 363. Hmotnostní rozpětí: 3,38 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 4.9. Æ (hodnota unce), série 18 Av.: mužská hlava, hledící doprava, na hlavě ketos, před ní •, tečkovaný okraj Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 364. Hmotnostní rozpětí: 3,38 g (1 ks) Nálezová oblast: Vetulonia.
4.6.
69
Tab. VIII: Označení nominálů:
3. století
Kov AR Æ
série 6 série 7 série 1 série 2 série 3 série 4 série 5 série 8 série 9 série 10 série 11 série 12 série 13 série 14 série 15 série 10-15 série 16 série 17 série 18
3,90 g 3,75 g 6,67-9,38 g 7,23-11,78 g 5,57 g 6,15 g 1,02-5,95 g 13,19 g 10,15-14,17 g 10,25-13,51 g 6,32-15,67 g 7,22-16,36 g 6,40-16,62 g 6,10-14,28 g 6,10-14,28 g 6,80-14,65 g 3,66-8,40 g 3,38 g 3,38 g
1 ks 1 ks 21 ks 5 ks 1 ks 1 ks 9 ks 1 ks 3 ks 2 ks 147 ks 2 ks 26 ks 40 ks 24 ks 46 ks 37 ks 1 ks 1 ks
neurčitá neurčitá unce unce semunce unce semunce quadrans quadrans sextans sextans sextans sextans sextans sextans sextans sextans unce unce
70
8. VOLSINII Dnešní Orvieto, etrusky velzna, je považováno za jedno z předních etruských měst. Má strategickou polohu na tufovém návrší, které je obklopené útesy, s výhledem do údolí. V údolí je vidět soutok řek Clanis a Palie. Volsinii se dostávala často do střetu s Římem a to v letech 392, 308, 294 a 265/4 př. n. l., poté byli obyvatelé přesunuti do Volsinii Novi blízko jezera Bolsena. Na jižní straně jezera kousek od Montefiascone, bylo na jedné z lokalit nalezeno několik zlatých mincí hodnoty 5 jednotek, které můžeme ikonograficky zařadit k mincovnám Centrální Etrúrie, Nicméně podle Sambona a Cristofaniho není na reversu И, ale Π, to vypadá jako jako etruské a oské označení z Kampánie. V původní Volsinii se měla nacházet společná svatyně Fanum Voltumnae, o které jsou první zmínky z roku 434 př. n. l. z každoročních pan-etruských slavností. Jedná se o dnešní lokalitu Campo della Fiera.
Literatura: -
VECCHI 2012, 365.
1. Skupina mladá mužská hlava (300-250 př. n. l.)
2. Skupina ženská hlava (300-250 př. n. l.)
1.1. AV (hodnota XX – 20 jednotek), série 1 Av.: mladá mužská hlava, hledící vlevo, na hlavě myrtový věnec, z každé strany krku X Rev.: velsnani; býk kráčející doleva, nad ním holubice s věncem v zobáku, před ním osmicípá hvězda Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 367. Hmotnostní rozpětí: 4,67 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
2.1. AV (hodnota V – 5 jednotek), série 2 Av.: ženská hlava s čelenkou, náhrdelníkem a náušnicemi, hledící doprava, pod ní V, tečkovaný okraj Rev.: velsv; pes na zadních, nad ním V, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 368. Hmotnostní rozpětí: 1,13-1,15 g Průměrné hmotnostní rozpětí 1,14 g (3 ks) Nálezová oblast: Montefiascone.
1.1. 2.1.
Tab. IX: Označení nominálů:
300 - 250 př. n. l.
Kov AV
série 1
4,67 g
1 ks
XX
20 jednotek
série 2
1,13-1,15 g
3 ks
V
5 jednotek
71
9. VOLTERRA Etruské město Velathri, leží v oblasti severní Etrurie. Město je soustavně osídleno od 8. století př. n. l. a jedná se o jedno z nejstarších měst. Od začátku 3. století je pod nadvládou Říma. V souvislosti s Volterrou se bavíme o třech sériích z litého bronzu, které dohromady čítají asi 600 ks. Všechny tři série spojuje motiv etruského boha Culsána, římského Jána, všechny tři série byly nejspíše ovlivněny souběžně cirkulujícími římskými asy a quadrigaty s hlavou Jána. Tyto mince následují římské bronzové mince jako dupondius, as, semis, triens, quadrans, sextans a unce.
Literatura: -
JNAA 2011, 69. VECCHI 2013, 42.
1. Oběživo založené na hodnotě assu o váze 144 g (3. století) 1.1. Æ (hodnota dupondius), série 1 Av.: hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: ׀-׀, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 30; VECCHI 2013, č. 43. Hmotnostní rozpětí: 326,01-264,42 g Nálezová oblast: neznámá. 1.2. Æ (hodnota as), série 2 Av.: hlava Jána se špičatou čepicí Rev.: ׀, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 30; VECCHI 2013, č. 43. Hmotnostní rozpětí: 181,04-110,52 g Nálezová oblast: neznámá. 1.3. Æ (hodnota semis), série 3 Av.: hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: ), okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 43. Hmotnostní rozpětí: 98,50-48,53 g Nálezová oblast: neznámá. 1.4. Æ (hodnota triens), série 4 Av.: hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: ••••, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 43. Hmotnostní rozpětí: 55,75-35,55 g Nálezová oblast: neznámá. 1.5. Æ (hodnota quadrans), série 5 Av.: hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: •••, velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 43. Hmotnostní rozpětí: 49,00-22,10 g Nálezová oblast: neznámá. 1.6. Æ (hodnota sextans), série 6 Av.: hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: ••, velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 43. Hmotnostní rozpětí: 42,15-13,49 g Nálezová oblast: neznámá.
1.7. Æ (hodnota unce), série 7 Av.: hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: •, velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 43. Hmotnostní rozpětí: 49,00-22,10 g Nálezová oblast: neznámá. 2. Skupina kyj založená na hodnotě assu o váze 158 g 2.1. Æ (hodnota dupondius), série 8 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: kyj, v poli ׀-׀, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 43. Hmotnostní rozpětí: 338,73-236,50 g Nálezová oblast: neznámá.
2.1. 2.2. Æ (hodnota as), série 9 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: kyj, v poli ׀, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 167,35-104,18 g Nálezová oblast: neznámá.
2.2 2.3. Æ (hodnota semis), série 10 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: kyj, v poli ), okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 84,25-45,10 g Nálezová oblast: neznámá.
72
2.3. 2.7. 2.4. Æ (hodnota triens), série 11 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: kyj, •• ••, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 64,70-36,61 g Nálezová oblast: neznámá.
3. Skupina delfín založená na hodnotě assu o váze 132 g 3.1. Æ (hodnota dupondius), série 15 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: delfín, v poli ׀׀, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 296,96-230,95 g Nálezová oblast: neznámá.
2.4. 2.5. Æ (hodnota quadrans), série 12 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: kyj, v poli •••, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 48,27-24,28 g Nálezová oblast: neznámá.
3.1. 3.2. Æ (hodnota as), série 16 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: delfín, v poli ׀, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 156,42-105,16 g Nálezová oblast: neznámá.
2.5. 2.6. Æ (hodnota sextans), série 13 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: kyj, v poli ••, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 49,00-22,10 g Nálezová oblast: neznámá.
3.2. 3.3. Æ (hodnota semis), série 17 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: delfín, v poli ), okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 74,47-40,18 g Nálezová oblast: neznámá.
2.6. 2.7. Æ (hodnota unce), série 14 Av.: bezvousá hlava Jána se špičatou čapkou Rev.: kyj, v poli •, okolo velaΘri Lit.: HN Italy, č. 38; VECCHI 2013, č. 44. Hmotnostní rozpětí: 21,40-9,28 g Nálezová oblast: neznámá.
3.3.
73
Tab. X: Označení nominálů:
3. století
Kov Æ
série 1 série 2 série 3 série 4 série 5 série 6 série 7 série 8 série 9 série 10 série 11 série 12 série 13 série 14 série 15 série 16 série 17
326,01-264,42 g 181,04-110,52 g 98,50-48,53 g 55,75-35,55 g 49,00-22,10 g 42,15-13,49 g 49,00-22,10 g 338,73-236,50 g 167,35-104,18 g 84,25-45,10 g 64,70-36,61 g 48,27-24,28 g 49,00-22,10 g 21,40-9,28 g 296,96-230,95 g 156,42-105,16 g 74,47-40,18 g
dupondius as semis triens quadrans sextans unce dupondius as semis triens quadrans sextans unce dupondius as semis
74
10. VULCI Ruiny antického města Vulci, etrusky velx, leží asi 16km od moře mezi vesnicemi Canino a Montalto di Castro v provincii Viterbo. Leželo na dolním toku řeky Fiory a jeho vznik se datuje do konce doby bronzové, jednalo se pouze o menší vesnici, kterých bylo v oblasti Fiory více. Ve villanovském období se snižuje hustota osídlení v údolí řeky Fiory a z Vulci se stává významné centrum se zaměřením na těžbu kovů. Vulci má velkou tradici v zpracování bronzu. Lokalita byla objevena roku 1956, má rozsáhlé pohřebiště a velkou síť silnic a ulic. Město se vyvíjelo od 8. století př. n. l. a nejvíce prosperovalo až do 4. století př. n. l., díky těžbě minerálů z nedaleké oblasti Monte Anciata. Obchodovali s vysoce kvalitním uměním, mezi které patřily džbány, trojnožky a malované vázy. V druhé polovině 4. století se začala projevovat římská expanze. V roce 280 př. n. l. musela Vulci přenechat velké území Římu, včetně pobřeží. Od té doby nemá žádný zásadní vliv. Dosavadní přisuzování mincí Vulci, jako mincovně, je založeno na jediném nálezu z centrální oblasti ve městě. Mince jsou zpracováním na vysoké umělecké úrovni, některé na sobě mají nápis Θezli nebo Θezle. Mince nemají žádnou známku hodnoty a jejich váha se pohybuje stejně jako u raných populonských mincí okolo 5,8 g.
Literatura: -
CAMPOREALE 2004, 263 VECCHI 2012, 369.
1. Skupina běžící Gorgona (5 - 4. století) 1.1. AR (hodnota didrachma), série 1 Av.: okřídlená Gorgona běžící doleva, v rukách had, tečkovaný okraj Rev.: Θezi; kolo s dlouhým příčným břevnem a dvěma vzpěrami, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 371. Hmotnostní rozpětí: 9,25-11,20 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 10,54 g (8 ks) Nálezová oblast: Vulci.
1.2.
2. Skupina býk/hippocampus (5. - 4. století)
1.1. 1.2. AR (hodnota didrachma), série 2 Av.: okřídlená Gorgona běžící doleva, v rukách had, tečkovaný okraj Rev.: Θezle; kolo s dlouhým příčným břevnem a dvěma vzpěrami, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 372. Hmotnostní rozpětí: 11,30-11,62 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 11,45 g (4 ks) Nálezová oblast: Malta, Vulci.
2.1. AR (hodnota didrachma), série 3 Av.: Θezle; ve výrazném hladkém kruhu hlava a rameno býka z tříčtvrtečního pohledu Rev.: mořská příšera s hlavou koně, otočená vpravo, ploutve a ocas ryby Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 373. Hmotnostní rozpětí: 9,39 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
2.1.
75
3. Skupina sfinga/mladá mužská hlava (5. - 4. století) 3.1. AR (hodnota drachma), série 4 Av.: ve výrazném hladkém kruhu sedící sfinga s vousatou mužskou hlavou Rev.: Θezi; z tříčtvrtečního pohledu mladá mužská hlava s čelenkou, nad ní a pod ní had, tečkovaný okraj Lit.: HN Italy, č. 37; VECCHI 2012, č. 374. Hmotnostní rozpětí: 5,25-5,56 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 5,40 (7 ks) Nálezová oblast: neznámá.
3.2.
4. Skupina žába/moucha (5. – 4. století) 4.1. AR (hodnota diobol), série 6 Av.: žába Rev.: moucha Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 376. Hmotnostní rozpětí: 0,82-1,01 g průměrné hmotnostní rozpětí: 0,92 g (2 ks) Nálezová oblast: Perugia, Tarquinia/Corneto.
3.1.
5. Skupina hlava Gorgony/skarabeus (5. – 4. století)
3.2. AR (hodnota drachma), série 5 Av.: sfinga sedící na dvojité podložce, tečkovaný okraj Rev.: ve výrazném hladkém kruhu mladá mužská hlava z tříčtvrtečního pohledu, hledící vlevo Lit.: VECCHI 2012, č. 375. Hmotnostní rozpětí: 5,23 g (1 ks) Nálezová oblast: Vulci.
5.1. AR (hodnota diobol), série 7 Av.: čelně hlava Gorgony s otevřenou pusou a tesáky Rev.: skarabeus Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 377. Hmotnostní rozpětí: 0,93-1,13 g Průměrné hmotnostní rozpětí: 1,04 g (4 ks) Nálezová oblast: Chianciano.
Tab.XI: Označení nominálů:
5. - 4. století
Kov AR
série 1
9,25-11,20 g
8 ks
didrachma
série 2
11,30-11,62 g
4 ks
didrachma
série 3
9,39 g
1 ks
didrachma
série 4
5,25-5,56 g
7 ks
drachma
série 5
5,23 g
1 ks
drachma
série 6
0,82-1,01 g
2 ks
diobol
série 7
0,93-1,13 g
4 ks
diobol
76
11. NEIDENTIFIKOVATELNÉ MINCE Jedná se o mince, které nemůžeme přiřadit k jednotlivým městům podle nám známých mincoven. Řadíme je do dvou skupin: 1. Votivní – u těchto mincí je často označení hodnoty a mohou být přiřazeny k jednotlivým svatyním a hrobkám. 2. Mince oficiálního rázu, které jsou přiřazované nám doposud neznámým mincovnám. Literatura: VECCHI 2012, 379. 1. Neurčité zlaté ražby (3. století) 1.1. AV (hodnota X – 10 assů), série 1 Av.: X Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 381. Hmotnostní rozpětí: 0,72 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
Av.: metl; ověnčená mužská hlava, hledící vpravo, za ní X Rev.: prázdný Lit.: HN Italy, č. 36; VECCHI 2012, č. 387. Hmotnostní rozpětí: 2,16-3,27 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 2,72 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá. 3. Skupina hlava Turmse (3. století)
1.2. AV (hodnota V – 10 assů), série 2 Av.: V Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 382. Hmotnostní rozpětí: 0,33 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 1.3. AV (hodnota II – 2 assy), série 3 Av.: II Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 383. Hmotnostní rozpětí: 0,16 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 1.4. AV (hodnota 1 as), série 4 Av.: •I• Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 384. Hmotnostní rozpětí: 0,06-0,25 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 0,16 g (2 ks) Nálezová oblast: Blera, Chiusi. 1.5. AV (hodnota neurčitá), série 5 Av.: výrazný hladký kruh Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 385. Hmotnostní rozpětí: 5,24 g (1 ks) Nálezová oblast: Chiusi. 1.6. AV (hodnota neurčitá), série 6 Av.: prázdný Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 386. Hmotnostní rozpětí: 0,07-0,75 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 0,28 g (15 ks) Nálezová oblast: Blera. 2. Neurčité stříbrné ražby – Skupina metl (3. století) 2.1. AR (hodnota 3 jednotky), série 7
3.1. AR (hodnota 3 jednotky), série 8 Av.: hlava Turmse Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 388. Hmotnostní rozpětí: 3,45 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 4. Skupina kyj (3. století) 4.1. AR (hodnota drachma), série 9 Av.: v mělké kruhové ražbě kyj Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 389. Hmotnostní rozpětí: 3,92-4,87 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 4,40 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá. 4.2. AR (hodnota obol), série 10 Av.: ve výrazném hladkém kruhu kyj Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 390. Hmotnostní rozpětí: 0,85-0,95 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 0,90 g (2 ks) Nálezová oblast: neznámá. 5. Skupina hřebenatka (3. století) 5.1. AR (hodnota hemiobol), série 11 Av.: hřebenatka Rev.: prázdný Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 391. Hmotnostní rozpětí: 0,40 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá. 6. Skupina květina se čtyřmi okvětními lístky (3. století) 6.1. AR (hodnota neurčitá), série 12 Av.: květina se čtyřmi okvětními lístky Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 392.
77
Hmotnostní rozpětí: 0,41 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
8. Neurčité bronzové ražby – Skupina vercnas (3. století)
7. Skupina astragalos (3. století)
8.1. Æ (hodnota unce), série 14 Av.: vercnas; hlava s atickou chocholatou přilbou, zdobená vavřínovým věncem, hledící vlevo Rev.: přední část příšery, hlava tygra, tělo koně, otočená vlevo Lit.: HN Italy, č. 39; VECCHI 2012, č. 394. Hmotnostní rozpětí: 4,65-4,88 g; průměrné hmotnostní rozpětí: 4,77 g (2 ks) Nálezová oblast: Chiusi.
7.1. AR (hodnota neurčitá), série 13 Av.: astragalos Rev.: prázdný Lit.: VECCHI 2012, č. 393. Hmotnostní rozpětí: 1,07 g (1 ks) Nálezová oblast: neznámá.
Tab. XII: Označení nominálů:
3. století př. n. l.
Kov AV
AR
série 1
0,72 g
1 ks
X
10 assů
série 2
0,33 g
1 ks
V
5 assů
série 3
0,16 g
1 ks
II
2 assy
série 4
0,06-0,25 g
2 ks
•I•
1 ass
série 5
5,24 g
1 ks
neurčitá
série 6
0,07-0,75 g
15 ks
neurčitá
série 7
2,16-3,27 g
2 ks
série 8
3,45 g
1 ks
3 jednotky
X
3 jednotky
série 9
3,92-4,87 g
2 ks
drachma
série 10
0,85-0,95 g
2 ks
obol
série 11
0,40 g
1 ks
hemiobol
série 12
0,41 g
1 ks
neurčitá
série 13
1,07 g
1 ks
neurčitá
série 14
4,65-4,88 g
2 ks
unce
78
6. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry byla ovlivněna ikonografie na etruských mincích. V první části jsem představila geografii Etrurie a stručnou historii Etrusků, jejich vztahy s okolním světem, vlivy těchto vztahů na etruské mincovnictví, a nakonec ikonografii samotnou. Všechny tyto aspekty jsou důležité, i když s ikonografií přímo nesouvisí. Zamyšlení se nad nimi nám otvírá spoustu nových možností i v náhledu na ikonografii. Hlavní motivy rozebírané v této práci můžeme najít hlavně v severní a střední Etrurii. Nejstarším motivem na etruských mincích je lev, ten se vyskytuje na populonských ražbách z 5. a 3. století př. n. l., na jiných etruských ražbách se nevyskytuje. Dalším motivem je Gorgona, tento motiv se objevuje na mincích ve dvou formách, jedna varianta je z Vulci, na jihu Etrurie a druhá je užívaná v Populonii na severu, zásadním způsobem se liší v zobrazení. Z jiných měst žádné mincovní nálezy s Gorgonami nemáme. Ve 4. století př. n. l. se objevují stříbrné mince z Luccy, která je nejsevernějším městem Etrurie. Na mincích z Luccy je zobrazen Herkle, tento motiv byl použit ve střední Etrurii na přelomu 4. a 3. století, dále pak až ve 3. století př. n. l. v Populonii. Kyj, který můžeme taktéž dávat do souvislosti s Herklem, jako jeden z jeho atributů, se objevuje na mincích z Volterry v severní Etrurii a je také datován do 3. století př. n. l. Z toho vyplývá, že motiv Herkla na mincích byl pravděpodobně přebrán z Luccy do střední Etrurie, ze které pak mohly být dále ovlivňovány populonské a volterské ražby. Z Luccy jsou také první mince s hippocampem, které jsou ze 4. století př. n. l.. Hippocampus se dále objevuje na reversu ražeb s hlavou Nethunse ze střední Etrurie, ty jsou datované do 4.–3. př. n. l.. Posledním etruským městem, které použilo motiv hippocampa na mincích, byla Populonie ve 3. století př. n. l.. Ražby s hlavou Nethunse jsou ve 3. století př. n. l. raženy ve Vetulonii na severu. První motiv hippocampa se tedy poprvé objevuje v Lucce, ze které se přesouvá do střední Etrurie, kdy je na ražbách společně s Nethunem, ve 3. století se tyto motivy společně nevyskytují, Nethun je ražen ve Vetulonii a hippocampus v Populonii. Ve 4. století př. n. l. se objevuje motiv Turmse na ražbách z Populonie. Turms bývá spojován s caduceem, který se objevuje na nálezech z Tarquinie, která leží na jihu Etrurie. Do 3. století jsou datovány populonské série na kterých je zobrazena hlava bohyně Menvry. Sova, jako její atribut, se objevuje buď na reversu ražeb s Menvrou, nebo úplně samostatně, mince na kterých je zobrazena sova, jsou ze stejného období. Motiv sovy můžeme vidět i na ražbách
79
ze střední Etrurie společně s Apolonem. Posledním bohem zobrazovaným na etruských mincích je římský Jánus, který je vyobrazen na aes grave z Voltery z 3. století př. n. l. Jak již bylo několikrát zmíněno, Etruskové začali s ražbou mincí pozdě, nepotřebovali je k obchodování, a i když je většina nalezených mincí z 3. století př. n. l., kdy je Etrurie pod neustálým nátlakem ze strany Římanů, římský vliv na mincích až tak patrný není, vyjma aes grave z Volterry, Volsinií a Tarquínie, které jsou prakticky římské. Samozřejmě mezi mince silně ovlivněné římskou produkcí musíme započítat i nálezy z Cosy Volcientum, která jako římská kolonie razila mince výhradně římské. Spíše se zdá, že z pohledu ikonografie byly římské mince ovlivněny těmi etruskými, jak můžeme vidět např. u populonských ražeb s hlavou Sethlanse a na římských ražbách s hlavou Merkura, vyobrazení je vcelku stejné, ale na rozdíl od populonských ražeb, které jsou z 3. století př. n. l., jsou ty římské datovány do 2. století př. n. l. Vyjma těchto výjimek se zdá být ikonografie na etruských mincích ovlivněna hlavně řeckou produkcí. Řecký vliv je patrný v celém etruském umění, to platí i u etruských mincí. Z dosavadních nálezů mincí vyplývá, že etruské mincovnictví bylo silně ovlivněno řeckou mincovní produkcí. To nám potvrzují i váhové standardy používané v Etrurii, které zde byly užívány v upravené formě více jak dvě století. Použité motivy na mincích jsou tematicky podobné těm řeckým.
80
7. Seznam použitých zdrojů BANTI, L. 1973: Etruscan Cities and their Culture. London. BERNARDINI, P. – CAMPOREALE, G. 2004: The Etruscans Outside Etruria. Malibu. BECKER, H. W. 2007: Production, Consumption and Sicoety in North Etruria during the archaic and classical periods. The world of Lars Porsenna. Chapel Hill.
BOUZEK, J. 2003: Etruskové: jiní než všechny ostatní národy. Praha. BREMER, J. N. 2014: Imitation into the Mysteries of the Ancient World. Berlin/Boston. BROWN, W. L. 1960: Etruscan Lion. Oxford. BURNETT, A. 2007: Etruscan numismatics - An Introduction, Etruscan studies 10, 81–85. CAMPOREALE, G. 2004: Gli Etruschi. Torino. CAMPOREALE G. 2016: The Etruscans and the Mediterranean. In: Bell, S – Carpino A. A. (eds.): A Companion to the Etruscans. Bognor Regis, 67–86. CATALLI, F. 2010: Sylloge Nummorum Graecorum II. Etruria. Firenze. CRAWFORD, M. H. 1974: Roman Republican Coinage. Cambridge. CRAWFORD, M. H. 1985: Coinage and Money under the Roman Republic. London. DE PUMA, R. D. 2013: Etruscan Art in Metropolitan Museum. New York. DE GRUMMOND, N. T. 2006: Etruscan Myth, Sacred History, and Legend. Philadelphia. GILLET, M. 2011: A closer look at the Etrsucan coins. Journal of the Numismatics Association of Australia 21, 2010, 24–40. GILLET, M. 2012: The heads and tails of two cities: the coinage of Volterra and Vetulonia, Journal of the Numismatics Association of Australia 22, 2011, 67–79. HEAD B. V. – GARDNER, P. 1877: A Catalogue of the Greek Coins in the British Museum (Thrace). The Taurio Chersonese, Sarmatia, Dacia, Moesia, Thrace. London. Hill, G. F. 1903: Coins of Ancient Sicily. Westminster. JANNOT J. R. 2005: Religion in Ancient Etruria. Madison. KINNS, P. 1980: Studies in the Coinage of Ionia: Erythrea, Teos, Lebedus, Colophon, c. 400 –300. Cambridge. RUTTER, N. K. 1983: Greek coinage. Aylesbury. RUTTER, N. K. 2001: Historia Numorum. Italy. London. SERRA RIDGWAY, F. R. 1990: Etruscans, Greek, and Carthaginians: The Sanctuary at Pyrgi. In: Descœudres, J. P. – Trendall, A. D. (eds.): Greek colonists and native populations: proceedings of the First Australian Congress of Classical Archaeology held in honour of emeritus professor A.D. Trendall, Sydney, 9-14 July 1985. Canberra/New York, 511–530. 81
SIMON, E. 2006: Gods in Harmony: The Etruscans Pantheon. In: De Grummond, N. T. – Simon, E. (eds.): The Religion of the Etruscans. Austin, 45–65. TRIPP, D. E. 1986: Coinage. In: Bonfante, L. (ed.) Etruscan life and afterlife. Detroit, 202– 214. VANDER POPPEN, R. E. 2008: Rural change and continuity in Etruria: A Study of Village Communities from the 7th Century B.C. to the 1st Century A.D.. Chapel Hill. VECCHI, I. G. 1988: The coinage of the Rasna: a study in etruscan numismatics I. Schweizerische numismatische Rundschau 67, 43–73. VECCHI, I. G. 1990: The coinage of the Rasna: a study in etruscan numismatics II. Schweizerische numismatische Rundschau 69, 5–25. VECCHI, I. G. 1992: The coinage of the Rasna: a study in etruscan numismatics III. Schweizerische numismatische Rundschau 71, 91–110. VECCHI, I. G. 1993: The coinage of the Rasna: a study in etruscan numismatics IV. Schweizerische numismatische Rundschau 72, 63–73. VECCHI, I. G. 1999: The coinage of the Rasna: a study in etruscan numismatics V. Schweizerische numismatische Rundschau 78, 5–25. VECCHI, I. G. 2007: Etruscan Numismatics: A Notorious Dating and Identification Problem. Etruscan studies 10, 87–91. VECCHI, I. G. 2012: Etruscan Cast Coinage Part I. Milano. VECCHI, I. G. 2013: Italian Cast Coinage, London. WIMAN, I. M. B. 2013: Etruscan enviroments. In: Turfa, J. M. (ed.): The Etruscans World: Part I: Enviroment Background and the Study of Etruscan Culture. New York. Wroth, W. 1892: A Catalogue of the Greek Coins in the British Museum. Catalogue of the Greek Coins. London.
Internetové zdroje: (navštívené 10. 7. 2016) (navštívené 10. 7. 2016) (navštívené 10. 7. 2016)
82
(navštívené 10. 7. 2016) (navštívené 11. 7. 2016) (navštívené 11. 7. 2016) (navštívené 10. 7. 2016) (navštívené 10. 7. 2016)
83
8. Zdroje ilustrací Cosa Volcientum Obr. 1.2.: Adaptované: http://www.wildwind s.com/coins/greece/et ruria/cosa/i.html
Pisa
Obr. 2.1.: Vecchi 2012, Pl.. 1:1/6
Obr. 2.1.: Vecchi 1988, Pl.. 8:37/4
Obr. 2.2.: Vecchí 2012, Pl.. 1:4/4
Obr. 2.2.: Vecchi 1988, Pl.. 8:38/2
Obr. 2.4.: Vecchi 2012: Pl.. 1:3/2
Obr. 3.1.: Vecchi 1988, Pl.. 8/39
Lucca
Obr. 3.2.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/40/6 45/407730.m.jpg
Obr. 1.1.: Vecchi 2012, Pl. 3:1/1 Obr. 2.1.: Vecchi 1988, Pl.. 7:28 Obr. 2.2.: Vecchi 1988, Pl.. 7:31 Obr. 3.1.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/luc a/SNGANS_25.jpg Obr. 3.2.: Vecchi 1988, Pl.. 7:35/1 Obr. 4.1.: Vecchi 2012 Obr. 5.1.: Vecchi 1999, Pl.. 4:31 Obr. 6.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/1 650/1537170.m.jpg
Obr. 1.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 563/2642145.m.jpg
Populonie Obr. 1.1.: Vecchi 1988, Pl.. 6:19/1 Obr. 1.2.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 563/2642144.m.jpg Obr. 1.3.: Vecchi 1988, Pl.. 6:21/1 Obr. 1.4.: Vecchi 1988, Pl.. 6:24 Obr. 1.5.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 563/2642145.m.jpg
Obr. 3.1.: Vecchi 2012, Pl.. 14:11/1 Obr. 3.2.: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 563/2642158.m.jpg Obr. 3.3.: Vecchi 1992, Pl.. 12:6/2 Obr. 4.1.: Vecchi 1992, Pl.. 12:7 Obr. 4.3.: Vecchi 1992, Pl.. 12:10 Obr. 6.3.: Vecchi 1988, Pl.. 9:47/24 Obr. 7.1.: Vecchi 1988, Pl.. 9:69 Obr. 8.1.: Vecchi 1988, Pl.. 9:49/1 Obr. 8.2.: Vecchi 1988, Pl.. 9:50/6 Obr. 8.3.: Vecchi 1988, Pl.. 9:51 Obr. 8.4.: Vecchi 1988, Pl.. 9:52 Obr. 9.1.: Adaptované: http://www.wildwind s.com/coins/greece/et ruria/populonia/Rutte r_127.jpg Obr. 9.2.: Vecchi 1988, Pl.. 9:55/3
Obr. 1.6.: Vecchi 1988, Pl.. 7:27/2
Obr. 9.3.: Vecchi 1988, Pl.. 9:59/1
Obr. 6.3.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/luc a/SNGANS_18.jpg
Obr. 2.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/1 418/1236630.m.jpg
Obr. 9.4.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/pop ulonia/Rutter_128.jpg
Obr. 6.4.: Vecchi 1999, Pl.. 4:45/2
Obr. 9.5.: Vecchi 1988, Pl.. 9:64
Obr. 7.1.: Vecchi 1999, Pl.. 4:47/6
Obr. 2.2.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 660/2775275.m.jpg
Obr. 7.2.: Vecchi 1999, Pl.. 4:47/5
Obr. 2.3.: Vecchi 1990, Pl.. 1:10/1
Obr. 10.1.: Vecchi 1999, Pl.. 4:33 Obr. 10.2.: Vecchi 1999, Pl.. 4:34
Obr. 8.1.:
84
Obr. 11.1.: Vecchi 1988, Pl.. 9:68
Obr. 12.24.: Vecchi 1990, Pl.. 5:60/2
Obr. 17.4.: Vecchi 1992, Pl.. 13:30
Obr. 12.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/90/1 490/1330141.m.jpg
Obr. 12.25.: Vecchi 1990, Pl.. 6:66/1
Obr. 17.5.: Vecchi 1992, Pl.. 13:31
Obr. 12.26.: Vecchi 1990, Pl.. 6:68/2
Obr. 18.1.: Vecchi 1992, Pl.. 14:39
Obr. 12.27.: Vecchi 1990, Pl.. 6:70/1
Obr. 18.4.: Vecchi 1992, Pl.. 14:38
Obr. 12.28.: Vecchi 1990, Pl.. 6:72/1
Obr. 18.5.: Vecchi 1992, Pl.. 14:32
Obr. 13.1.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/pop ulonia/SNGANS_89.jpg
Obr. 19.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 563/2642191.m.jpg
Obr. 13. 2.: Adaptované: http://www.wildwind s.com/coins/greece/et ruria/populonia/BMC _01.jpg
Obr. 19.3.: Vecchi 1992, Pl.. 14:52
Obr. 14.1.: Vecchi 1990, Pl.. 7:79/6
Obr. 23.2.: Vecchi 1992, Pl.. 15:61
Obr. 12.12.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/pop ulonia/SNGANS_81.jpg
Obr. 14.2.: Vecchi 1990, Pl.. 7:81/1
Obr. 23.3.: Vecchi 1992, Pl.. 15:59
Obr. 15.1.: Vecchi 1990, Pl.. 7:82/1
Obr. 23.4.: Vecchi 1992, Pl.. 15:64/1
Obr. 12.13.: Vecchi 1990, Pl.. 3:30/5
Obr. 16.1.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/pop ulonia/Vecchi_13.jpg
Obr. 23.26.: Vecchi 2012, Pl. 88:100/1
Obr. 12.2.: Vecchi 1990, Pl.. 2:15/3 Obr. 12.4.: Vecchi 2012, Pl. 29:40/1 Obr. 12.5.: Adaptované: https://cdn.globalauctionPl .atform.com/fd0beea094bb-4568-87e5a50800efba14/a424599cc72f-4870-835ba375123343b0/540x360.jp g Obr. 12.6.: Vecchi 1990, Pl.. 3:26/1 Obr. 12.8.: Vecchi 1990, Pl.. 3:25/9 Obr. 12.11.: Vecchi 1990, Pl.. 3:27/79
Obr. 12.14.: Vecchi 1990, Pl.. 3:34/1 Obr. 12.15.: Vecchi 1990, Pl.. 3:31/1 Obr. 12.16.: Vecchi 1990, Pl.. 5:52 Obr. 12.17.: Vecchi 1990, Pl.. 4:39/1 Obr. 12.18.: Vecchi 1990, Pl.. 4:46/7 Obr. 12.19.: Vecchi 1990, Pl.. 5:49/8 Obr. 12.20.: Vecchi 1990, Pl.. 5:50/1 Obr. 12.22.: Vecchi 1990, Pl.. 5:55/12 Obr. 12.23.: Vecchi 1990, Pl.. 5:57/1
Obr. 16.3.: Vecchi 1992, Pl.. 13:21 Obr. 16.6.: Vecchi 1992, Pl.. 13:24
Obr. 22.1.: Vecchi 1992, Pl.. 14:53/2 Obr. 23.1.: Vecchi 1992, Pl.. 15:56/2
Obr. 24.1.: Vecchi 1992, Pl.. 15:65/1 Obr. 24.2.: Vecchi 1992, Pl.. 15:67 Obr. 25.1.: Vecchi 1992, Pl.. 15:70
Obr. 16.1.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/pop ulonia/Vecchi_13.jpg
Obr. 27.1.: Vecchi 1992, Pl.. 15:66
Obr. 17.1.: Adaptované: http://touchcoins.sunflowe r.ch/coins_media/EtruriaPopulonia-10Asses/644/obverse.png
Obr. 27.4.: Vecchi 1992, Pl.. 15:73
Obr. 27.3.: Vecchi 1992, Pl.. 15:71
Obr. 17.2.: Vecchi 1992, Pl.. 13:28/2
Obr. 28.1.: Vecchi 1992, Pl.. 15:75
Obr. 17.4.: Vecchi 2012. Pl.. 80:77/1
Obr. 30.1.: Vecchi 1992, Pl.. 15:76/3
85
Obr. 32.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 563/2642213.m.jpg Obr. 34.1.: Vecchi 2012, Pl. 92:117/1 Obr. 37.1.: Vecchi 1999, Pl.. 4:32 Obr. 37.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 563/2642214.m.jpg Obr. 45.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/93/2 563/2642218.m.jpg Obr. 47.1.: Vecchi 1993, Pl.. 1:1/4
Obr. 1.4.: Vecchi 1993, Pl.. 4:27/1
Obr. 2.6.: Vecchi 2013, 40.
Obr. 1.5.: Vecchi 1993, Pl.. 5:28/3
Obr. 2.7.: Vecchi 2013, 40.
Obr. 1.6.: Vecchi 1993, Pl.. 5:29/5
Vetulonie
Obr. 1.7.: Vecchi 1993, Pl.. 5: 31/1 Obr. 1.8.: Vecchi 1993, Pl.. 5:32/3 Obr. 1.10.: Vecchi 1993, Pl..51:34/1 Obr. 1.11.: Vecchi 1993, Pl.. 5:35/4 Obr. 1.12.: Vecchi 1993, Pl.. 5:36/2
Obr. 48.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/9/13 50/1160836.m.jpg
Obr. 1.13.: Vecchi 1993, Pl.. 5:37/1
Obr. 48.2.: Vecchi 1993, Pl.. 2:7/1
Obr. 1.15.: Vecchi 1993, Pl.. 6:39/1
Obr. 48.3.: Vecchi 1993, Pl.. 3:21/1
Obr. 1.16.: Vecchi 1993, Pl.. 6:40/1
Obr. 49.1.: Vecchi 1993, Pl.. 2:9/2
Obr. 1.18.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/HN Italy_74.jpg
Obr. 50.1.: Vecchi 1993, Pl.. 2:6/1 Obr. 50.2.: Vecchi 1993, Pl.. 48/2 Obr. 51.1.: Adaptované: https://cdn.globalauctionPl .atform.com/fd0beea094bb-4568-87e5a50800efba14/44f900434aa2-4add-b8a2f742fcad842d/540x360.jpg
Centrální Etrurie Obr. 1.1.: Vecchi 1993, Pl.. 4:24/4 Obr. 1.2.: Vecchi 1993, Pl.. 4:25/1 Obr. 1.3. Vecchi 1993, Pl.. 4:26/2
Obr. 1.14.: Vecchi 1993, Pl.. 6:38/3
Obr.1.19.: Adaptované: http://www.wildwinds.co m/coins/greece/etruria/SN GANS_36.jpg
Obr. 1.1.: Vecchi 1993, Pl.. 1:1/3 Obr. 1.3:. Vecchi 1993, Pl.. 1:5/1 Obr. 2.1.: Vecchi 1993, Pl.. 1:3/2 Obr. 2.2.: Vecchi 1993, Pl.. 1:4/2 Obr. 2.3.: Vecchi 1993, Pl.. 1:7 Obr. 2.4.: Vecchi 1993, Pl.. 1:6 Obr. 3.1.: Vecchi 1993, Pl.. 3:29/1 Obr. 3.2.: Vecchi 1993, Pl.. 3:29/2 Obr. 4.1.: Vecchi 1993, Pl.. 1:8/1 Obr. 4.2.: Vecchi 1993, Pl.. 1:9/2 Obr. 4.3.: Vecchi 1993, Pl.. 2:15/2 Obr. 4.4.: Vecchi 1993, Pl.. 2:20/2 Obr. 4.5.: Vecchi 1993, Pl.. 2:16/1
Tarquinie
Obr. 4.6.: Vecchi 1993, Pl.. 2:14/1
Obr. 1.2.: Vecchi 2013, 38.
Obr. 4.7.: Vecchi 1993, Pl.. 3:25
Obr. 1.3.: Vecchi 2013, 38.
Volsinii
Obr. 2.1.: Vecchi 2013, 39.
Obr. 1.1.: Vecchi 1988, Pl.. 6:10
Obr. 2.2.: Vecchi 2013, 40.
Obr. 2.1.: Vecchi 1988, Pl.. 6:11
Obr. 2.3.: Vecchi 2013, 40. Obr. 2.4.. Vecchi 2013, 40.
86
Volterra Obr. 2.1.: Vecchi 2013, 42. Obr. 2.2.: Adaptované. https://www.acsearch.info/ media/images/archive/83/5 97/371905.m.jpg Obr. 2.3.: Vecchi 2013, 42. Obr. 2.4.: Vecchi 2013, 42.
Obr. 2.5.: Vecchi 2013, 42. Obr. 2.6.: Vecchi 2013, 42. Obr. 3.1.: Adaptované: https://www.acsearch.info/ media/images/archive/83/1 197/973922.m.jpg
Vulci Obr. 1.1.: Vecchi 1988, Pl.. 5:2 Obr. 1.2.: Vecchi 1988, Pl.. 5:3 Obr. 2.1.: Vecchi 1988, Pl.. 5:6
Obr. 3.2.: Vecchi 2013, 43.
Obr. 3.1.: Vecchi 1988, Pl.. 5:7
Obr. 3.3.: Vecchi 2013, 43.
Obr. 3.2.: Vecchi 1988, Pl.. 5:9
87
