Činnost a cíle Romského sdružení občanského porozumění v Nymburce

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s. r. o.

Činnost a cíle Romského sdružení občanského porozumění v Nymburce Sociální práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. David Beňák, DiS.

Kamila Kašová

Čelákovice, 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. …………………………………………………… V Čelákovicích, dne 14. 5. 2014

Kamila Kašová

___________________________ V Čelákovicích XXX

Kašová Kamila 2

Poděkování Děkuji Mgr. Davidu Beňákovi, DiS. za vedení mé absolventské práce a rady, které mi velice pomohly při zpracování. Dále bych chtěla poděkovat Romskému sdružení občanského porozumění v Nymburce za ochotu, zajímavé poznatky, které jsem v průběhu praxe pochytila a pomoc se psaním mé práce.

3

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 6 1 Cíl absolventské práce ............................................................................................................... 7 Hlavní cíl: ................................................................................................................................... 7 2 Teoretická část .......................................................................................................................... 8 2. 1 Stručně o původu Romského etnika ................................................................................ 8 2. 1. 1 Stručná historie Romů ............................................................................................... 8 2. 1. 2 Romové po roce 1989 do současnosti....................................................................... 9 2. 2 Neziskový sektor v České republice ................................................................................ 10 2. 2. 1 Neziskové organizace .............................................................................................. 10 2. 2. 2 Vývoj neziskového sektoru od roku 1989 ................................................................ 11 2. 3 Vývoj romského sdružení v Nymburce ........................................................................... 12 2. 3. 1 Historie .................................................................................................................... 12 2. 3. 2 Současnost............................................................................................................... 13 2. 4 Cíle sdružení .................................................................................................................... 14 2. 5 Projekty a aktivity ........................................................................................................... 15 2. 5. 1 Zrealizované projekty .............................................................................................. 15 2. 5. 2 Další realizované aktivity zaměřené na děti a rodinu ............................................. 22 2. 6 Spolupráce sdružení s komunitou .................................................................................. 22 2.6.1 Co je práce s komunitou ................................................................................................ 22 2.6.2 Aktivity sdružení s komunitou........................................................................................ 23 3 Praktická část........................................................................................................................... 24 3. 1 Kazuistika ......................................................................................................................... 24 3. 2 Rozhovory ........................................................................................................................ 27 3. 2. 1 Rozhovor č. 1 v Nymburce ...................................................................................... 27 3. 2. 2 Rozhovor č. 2 v Nymburce ...................................................................................... 27 3. 2. 3 Rozhovor č. 3 v Nymburce ...................................................................................... 28 3. 2. 4 Rozhovor č. 4 v Nymburce ...................................................................................... 28 3. 2. 5 Rozhovor č. 5 v Nymburce ...................................................................................... 29 3. 2. 6 Rozhovor č. 6 v Nymburce ...................................................................................... 29 3. 2. 7 Rozhovor č. 7 v Nymburce ....................................................................................... 30 3. 2. 8 Rozhovor č. 8 v Nymburce ...................................................................................... 30 3. 2. 9 Rozhovor č. 9 v Třebestovicích ................................................................................ 31 3. 2. 10 Rozhovor č. 10 v Třebestovicích ............................................................................. 31 4

3. 2. 11 Rozhovor č. 11 v Třebestovicích ............................................................................. 32 3. 2. 12 Rozhovor č. 12 v Nymburce................................................................................... 33 4 Diskuze .................................................................................................................................... 34 Závěr........................................................................................................................................ 35 Summary ................................................................................................................................. 36 Bibliografie .................................................................................................................................. 38 Přílohy ......................................................................................................................................... 40

5

Úvod Tématem absolventské práce je činnost a cíle Romského sdružení občanského porozumění

v Nymburce.

S romskou

problematikou

se

denně

setkáváme

v masmédiích. Toto téma je blízké velmi malému množství osob. O Romech je spoustu článků v tisku, i různí autoři se této problematice věnují ve svých dílech. Pomáhá to lidem změnit náhled na romskou menšinu? Skoro vůbec. Málokdo si půjčí knihu s tímto námětem, ale naopak titulek v novinách si přečte každý s předstihem, neboť čtenáři raději hltají negativní zprávy než ty pozitivní. Lidé by se měli dozvědět i o aktivitách Romů a jejich cílech změnit dosavadní žití a přizpůsobit se naší společnosti. Většina lidí je ovlivněna stereotypy a předsudky vůči Romům. Nedokážou je rozlišovat na slušné a problémové. Hlavním cílem práce je popsat činnosti Romského sdružení občanského porozumění v Nymburce a aktivity, které doposud vykonalo nebo v budoucnu vykoná. V práci se zaměřím na to, co si klienti myslí o pomoci, kterou jim sdružení může nabídnout a jaké mají zkušenosti s pomocí od tohoto sdružení, jak může pomoci řešit problémové situace. V praktické části budou zpracována kazuistika a rozhovory s klienty, popřípadě se zaměstnanci sdružení, zda hodnotí práci sdružení jako pozitivní, či negativní nebo co by chtěli změnit.

6

1 Cíl absolventské práce Hlavní cíl: Popsat činnosti, cíle a

aktivity Romského sdružení občanského porozumění

v Nymburce

7

2 Teoretická část 2. 1 Stručně o původu Romského etnika První zmínka o Romech v českých zemích je zpráva ze Starých letopisů českých, uváděna přibližně k roku 1416. V roce 1417 již byli Romové na našem území. Jejich přítomnost byla potvrzena ve Znojmě a o rok později v Chebu, poté ale zmínky přibližně na šest desetiletí mizí.

2. 1. 1 Stručná historie Romů První pokus o skutečné řešení problémů spjatých s Romy učinila panovnice Marie Terezie. V roce 1751 vydala protiromský dekret (za potulku měli být trestáni pouze cizí Romové, ti domácí byli zasílání do svých rodišť). Od počátku 60. let přistoupila k programu, jehož název byl: Asimilace a usazování Romů. Cílem tohoto programu byla přeměna Romů na řadové rolníky, místo slova cikán se mělo užívat např. Novomaďar, novoosadník, atd. Kladla důraz na povinnou školní docházku a snažila se zlepšit hygienické podmínky. V realizaci programu dále pokračoval její syn Josef II. Na naše území Romové emigrovali ze Slovenska od roku 1945 především proto, že hledali práci a lepší místa pro bydlení. Stát uplatňoval vůči Romům stejnou politiku, jako před válkou. Další krok ovlivňující Romy u nás byl v roce 1965, a to realizování likvidace nežádoucích Romů a následné rozptylování obyvatel. Důsledkem byla migrace Romů ze Slovenska na naše území, která nešla kontrolovat. Vznikla tzv. Ghetta např.: Chánov u Mostu, Luník v Košicích atd. Koncem 60 let dostali Romové žijící v Čechách poprvé šanci něco dělat s problémy, které se jich týkaly. V rámci Národní fronty vytvořili vlastní organizaci, kterou nazvali: “Svaz Cikánů-Romů” (1969 – 1973), kterou chtěli pomoci v řešení otázky Romů ve státě. Romové nebyli prakticky před rokem 1989 uznáni, jako svébytná etnická skupina, jelikož byli považování jen za skupinu sociálně retardovanou, která potřebuje dle vzoru majority převychovat.

[HORVÁTHOVÁ, 2002]

8

Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného v polovině dolní a červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie,

odkazuje

na

indický

původ

romského národu. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou. Tato

vlajka

byla

přijata

na

1 .Mezinárodním sjezdu IRU v Londýně Obrázek 1 Romská vlajka (Unucková, 2007)

v roce 1971.

[UNUCKOVÁ, 2007, s. 30]

2. 1. 2 Romové po roce 1989 do současnosti Listopad 1989 byl i v životě českých Romů velkým přídělem. Přinesl jim – kromě toho, co přinesl všem občanům – navíc svobodu užívat svého jazyka a pěstovat svou národní kulturu, zakládat k tomu účelu i k prosazování jiných svých zájmů vlastní organizace, rozvíjet mezinárodní kontakty atd.

[ŘÍČAN, 1998, s. 31]

Došlo k zakládání organizací a sdružení, které měly sloužit k uchování a rozvoji romské kultury. Patří sem: Kulturní svaz občanů romské národnosti, Svaz romských autorů a spisovatelů, Matice romská – romské křesťanské sdružení atd. V roce 1991 bylo založeno Muzeum romské kultury v Brně, které vystavuje Romskou kulturu a historii.

[HORVÁTHOVÁ, 2002]

Romové vnímají rok 1997 jako zlomový rok, jejich situaci jako nebezpečnou. Říkají, že za komunistů jim bylo lépe, protože všichni pracovali a nikdo jim nenadával, mohli navštívit jakoukoli hospodu a jejich ženy i děti byly v bezpečí, nemuseli žít v sociálně vyloučených lokalitách.

[ŘÍČAN, 1998]

Co je sociálně vyloučená lokalita? Jako sociálně vyloučenou romskou lokalitu označujeme prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy, anebo jsou Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni. Sociálně vyloučené romské lokality vznikají především v důsledku: -

„přirozeného“ sestěhovávání se chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením

9

-

Vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva

-

Řízeného sestěhovávání (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za „nepřizpůsobivé“ či „problémové“ do ubytoven či holobytů. Jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj j[KOLEKTIV AUTORŮ, 2006, s. 10]

Tím vším se zabývá Evropský sociální fond, který je jedním ze čtyř strukturálních fondů Evropské unie. Jehož hlavním posláním ESF je rozvoj zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti a podpora sociálního začleňování osob, kterým z různých důvodů hrozí vyloučení na okraj společnosti, tzv. sociální exkluze. Toto poslání je v praxi uskutečňováno především prostřednictvím rozvoje lidských zdrojů. Finanční prostředky ESF jsou České republice poskytovány od jejího vstupu do Evropské unie, tedy od května roku 2004.

[KOLEKTIV AUTORŮ, 2006, s. 5]

Příloha 2 – Příklad projektu – Romská práva a přístup ke spravedlnosti v Evropě jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj j[NAVRÁTIL, 2003, s . 214 - 216] Organizace zabývající se touto tématikou mají různá odvětví. Jejich cíle se dělí na: sociální poradenství a pomoc, lidská práva, kultura, vzdělávání, volný čas, strany a sdružení. Vice informací nalezneme na: [http://romove.radio.cz/, 3] S Romy bohužel úzce souvisí také pojmy xenofobie a rasismus. Xenofobií lze nazvat projevy odporu, nepřátelství, ale take nedůvěru a strach ze všeho cizího. Konkrétněji jde o nepřátelství k jiné národnosti, k lidem jiné barvy pleti, kultuře, náboženství atd. Rasismus spíše vyhází z přesvědčení, že nadřazený postoj má “bílá rasa” nad ostatními “méněcennými rasami”.

[http://www.nicm.cz/, 1]

2. 2 Neziskový sektor v České republice To je důležitá součást politického i ekonomického prostředí všech vyspělých zemí. Vyrovnává přetlak ekonomických zájmů na všech typech trhu. V České republice se setkáváme se čtyřmi formami nestátních neziskových organizací. Např.: občanská sdružení, nadace a nadační fondy, církevní právnické osoby zřizované církví nebo náboženskou společností, obecně prospěšná společnost.

2. 2. 1 Neziskové organizace Tyto organizace nejsou závislé na státu a nejvíce své úsilí zaměřují na pomoc týkající se všech oblastí lidského života. Hlavní a základní motiv není navrácení investic, 10

ale vždy dobrá vůle a úsilí pomáhat. Pokud zisky jsou, investují se zpět do organizace. Značnou část financí na podporu svých aktivit vkládají do akcí, které pořádají pro širokou veřejnost. Řadíme sem subjekty, které poskytují veřejné služby, subjekty pracující pro své členy, ale i subjekty, které financují ostatní činnosti. Působí například v sociálních službách, péči o zdravotně postižené, ochraně životního prostředí nebo rozvoji komunit. Nejvýznamnější neziskové organizace v České republice jsou například občanská sdružení (Armáda spásy, Český červený kříž), nadace a nadační fondy (Kapka naděje, Nadace Terezy Maxové), církevní právnické osoby zřizované církví či náboženskou společností (Česká katolická charita), obecně prospěšné společnosti (Člověk v tísni, Finále Plzeň).

2. 2. 2 Vývoj neziskového sektoru od roku 1989 V této oblasti přinesl zásadní změny rok 1989, jelikož vznikaly neziskové organizace a celý sektor prošel řadou změn, proto ho rozdělujeme do čtyř etap. 1990 – 1992 První změnou jsou právní úpravy neziskového sektoru (Zákon o sdružování a právní úprava nadací) a také založení Nadačního investičního fondu. Vzniká Rada pro nadace, která slouží jako poradní orgán vlády pro nestátní neziskové organizace. 1993 – 1996 V další etapě stát formuje svůj vztah k tomuto sektoru poněkud rezervovaně, váhá nad novým zákonem o nadacích. Debata dvou vůdčích politických osobností Václava Havla a Václava Klause o občanském společnosti výrazně ovlivňuje představy o neziskovém sektoru. Státní podpora zůstává stabilní (2 až 3 mld. Kč). 1997 – 2001 Nový zákon o nadacích vedl k ustálení nadační sféry, zpřesňovala se dotační pravidla jednotlivých ministerstev a proběhla příprava nových zákonů. Obnovila se činnost Rady vlády pro nestátní organizace a rozdělily se první finanční prostředky z Nadačního investičního fondu. 2002 – dnes V rámci reformy veřejné správy byly vytvořeny kraje, které začaly ovlivňovat situaci nestátních neziskových organizací v regionu, ale take členství v Evropské unii

11

(EU) přineslo výzvu v podobě navazování partnerství a využívat fondy EU na aktivity neziskových organizací.

[http://www.czech.cz/cz, 2]

2. 3 Vývoj romského sdružení v Nymburce 2. 3. 1 Historie Subjekt vznikl 10. 8. 1998 v Okružní ulici v Nymburce (viz. Výpis ze spolkového rejstříku, Příloha 3), kde se scházeli zakladatelé a rozdávali si funkce. Velkým problémem bylo, že se čekalo na prostory, bez nichž nemohlo sdružení vykonávat žádné činnosti. Čekalo se dlouhé 3 roky. Po dlouhém hledání sebe sama, kdy organizace neměla jasnou vizi, jak a čemu se má věnovat, došlo ke specializaci a profesionalizaci činnosti. Organizace se zaměřila na poskytování odborných sociálních služeb romským občanům z Nymburka a okolí. Jaefihaihfiahgfjragnarngiahrgiagihargnakgnagn

[www.rsop-nymburk.webnode.cz, 4]

Budova, kterou má v pronájmu Romské sdružení občanského porozumění, dříve sloužila jako neorganizovaný klub pro volnočasové aktivity. Děti s Romským klubem, který se dříve nazýval: „Výchovně vzdělávací klub“, jezdily s klubem na výlety a dělaly tu různé akce, jako např.: diskotéky atd. Ale bohužel si těchto prostor dostatečně nevážily. Rozbíjely vše, co se dalo, většina věcí zmizela, kouřily uvnitř klubu a nedokázaly udržet pořádek. Asistentky z Úřadu práce, které měly na vše dávat pozor, tuto úlohu nezvládaly. Tento klub se rozpadl kvůli problémům, pro něž klub upadá. Vedoucí pracoviště se rozhodla, že je potřeba určité věci změnit. Od dubna 2001 došlo k výrazným změnám, jelikož byly vytvořeny stanovy pro poskytování sociálních služeb. Tudíž se klub stal organizací a přejmenoval se na Romské sdružení občanského porozumění v Nymburce. Vedoucím pracovníkem se stala Hana Kožuriková. Měla obavy, aby jí město podpořilo v této změně. Začala se zajímat o problémy týkající se romských obyvatel v Nymburce a okolí a pokračovala v akcích pořádaných pro děti, které dříve navštěvovaly již zmíněný klub. Jezdilo se na výlety, do bazénu a byl tu i nápad zorganizovat tábor. Otcové dětí se sešli ve sdružení a snažili se zamítnout tento nápad, že je na to potřeba zbytečně moc peněz a že by bylo lepší tyto peníze investovat do nákupu hudebních nástrojů apod. Tento nápad neprošel a peníze se investovaly do dětského tábora pro děti z romských rodin. 12

Romské sdružení organizovalo, anebo se jiným způsobem podílelo na různých kulturních akcích pro Romy. (Viz. Příloha 1) Od roku 2006 funguje Romské sdružení, jak pro děti, tak i pro dospělé viz další kapitoly této práce.

[KOŽURIKOVÁ, 2014]

2. 3. 2 Současnost Jedná se o dobrovolné, nepolitické a demokratické sdružení, které má svoje sídlo v Nymburce v ulici J. Gagarina 1979. Od roku 2009 až do současnosti (rok 2013) je hlavním vedoucí a zároveň pracovníkem v sociálních službách paní Hana Kožuriková. Její spolupracovníci se v těchto letech měnili, ale v roce 2013 s ní dále spolupracuje: Daniela Lenerová – administrativní pracovnice, Tereza Procházková – pracovník v sociálních službách, Ilona Hlucho-Horvátová – pomocný sociální pracovník, Kateřina Kožuriková – pomocný sociální pracovník a Petra Drobná – účetní. Přístup k centru je částečně bezbariérový. Cílovými skupinami jsou osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby sociálně vyloučené. Organizace se snaží pomoci sociálně vyloučeným z lokalit Středočeského kraje a poskytuje jim sociální poradenství. Podporuje zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce a také podporuje volnočasové a vzdělávací aktivity pro znevýhodněné děti a mládež. To vše pomocí aktivizačních služeb (sociálně právní ochrany dětí) nebo telefonickým krizovým centrem. To znamená, že klienti mohou v jakoukoli hodinu prozvonit kteréhokoli z pracovníků a on zavolá zpět. Služby jsou poskytovány zdarma a to včetně komplexní pomoci v náhlých sociálních krizích, poradenství z oblasti sociálního a důchodového zabezpečení, sociální pomoc v rámci podporovaného bydlení a zaměstnání, poradenství v oblasti občanského a rodinného práva, poradenství v oblasti školství a zdravotnictví, poradenství v oblasti soukromého podnikání, poskytování informací o systému sociálních služeb v regionu, pomoc s listinami (psaní žádostí, vzorů smluv, odvolání, vyplňování formulářů atd.), pomoc při vyjednávání s úřady a dalšími organizacemi a institucemi, výcvik klientů v metodách řešení sociálních problémů, poskytování telekomunikačních služeb (telefon, internet). Služby se rozvíjejí podle potřeby. Otevřeno je každý den kromě pátku, ale na druhou stranu jsou tu pro klienty v jakoukoli denní i noční dobu. Přímo kancelář sdružení je otevřena od pondělí do

13

čtvrtka od 9 :00 až do 17:00 hod. Sdružení má i svůj automobil pro služební účely. Říká se mu „žlutý džíp“.

[http://rsop-nymburk.webnode.cz/, 4]

Obrázek 2 Auto RSOP, tzv. "žlutý džíp" (http://rsop-nymburk.webnode.cz/)

2. 4 Cíle sdružení Cíle úzce souvisí s aktivitami, které sdružení poskytuje pro romské obyvatelstvo v Nymburce a okolí. Tyto aktivity jsou většinou jednorázové a spíše otevírají možnost další spolupráce s jednotlivci nebo skupinami. Mění se podle potřeby klientů navštěvujících toto sdružení. Hlavním cílem je najít řešení pokud možno v každé situaci. Sdružení si vytyčilo několik cílů. První je s pomocí jejich rodin úspěšně připravit děti předškolního i školního věku na školní docházku. Dále pomoci lidem, kteří si nemohou najít pracovní místo a jsou vedeni na Úřadu práce. V neposlední řadě pomoci sociálně znevýhodněným rodinám pomoci se zlepšením jejich životní situace. Další cíle sdružení: přispívat ke zlepšení nevhodných socioekonomických podmínek romských obyvatel v lokalitě Třebestovice, Rožďalovice a Nymburk, zajistit cílové skupině (osoby žijící déle než tři měsíce na ubytovnách) rovný přístup k sociálním službám, pomoci sociálně znevýhodněným lidem získat příležitost a možnost zapojit se do sociálního a ekonomického života společnosti a žití způsobem, který je pro společnost běžný, přispívat ke snížení nezaměstnanosti obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit a umožnit těmto osobám začlenit se na trh práce (rekvalifikace, řidičský průkaz atd.), poskytnout humanitární pomoci lidem, které

14

postihla ekonomická krize (oblečení atd.) a

pomoci s vyřizováním úřední

korespondence.

2. 5 Projekty a aktivity Jde o projekty a aktivity přímo organizované nebo podporované Romským sdružením občanského porozumění v Nymburce. Terénních programů se účastní přibližně 200 – 250 lidí a je na ně využito nejvíce peněz z dotací. Ideální částka je 500 000,-/rok, minimálně 300 000,-/rok, ale to už dle slov vedoucí organizace nezbývají peníze na dojíždění za klienty do jejich bydliště. Nejvíce terénní práce je o víkendu. Jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj j[KOŽURIKOVÁ, 2014]

2. 5. 1 Zrealizované projekty Projekty realizované v roce 1999 Mezi tyto projekty patří také: Mimoškolní aktivity pro romské děti a mládež (podpora Okresní úřad Nymburk, Městský úřad Nymburk), Výstava romské kultury (Ministerstvo kultury České republiky). Projekty realizované v roce 2000 V roce 2000 byly realizovány tyto projekty: Děti naděje (Křesťanské společenství Nymburk), Festival Terňi Stražnica 2000 (Romské sdružení občanského porozumění Nymburk), Žijeme spolu ve škole – trávíme spolu volný čas (Dětský domov se speciálními školami a zařízeními), Naděje budoucnosti (Sdružení romských občanů Lysá nad Labem a Milovice). Projekty realizované v roce 2001 Rok 2001 nabídl projekty: Romské knihy v Romském klubu (MŠMT = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), Činnost romského klubu (Know How Fund), Doučování romských dětí (nadace Open Society Fund Praha = OSF), Volnočasové aktivity v romském klubu (MŠMT), Dětský letní pobyt v přírodě (MŠMT), Romská dětská literární soutěž (Ministerstvo kultury), Dětský taneční soubor (Nadace OSF), Romové z Nymburka (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Projekty realizované v roce 2002 Do tohoto roku patřily: Dětský letní pobyt v přírodě (MŠMT), Fotbal (Fond sportu a volného času Středočeského kraje), Jedeme na výlet, Romsko – české

15

sportovní dny v Nymburce, Program podpory poskytování zvláštních sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunit (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Projekty realizované v roce 2003 Projekty, které se sdružení vydařily v dalším roce: Pod jednou střechou (MŠMT), Letní pobyt v přírodě (Ministerstvo kultury České republiky), Výrobky do obchůdku Romen (Ministerstvo práce a sociálních věcí), Romské komunitní centrum (Středočeský kraj), Romsko – české sportovní dny, Cesty za poznáním, Nymburkostar čhave. Projekty realizované v roce 2004 Dalšími projekty byly: Bydlení Nymburských Romů, Baterka pomoci (Občanská poradna), Dohoda mezi sdružením a PMS (PMS = Probační a mediační služba), Mezinárodní den dětí, Finanční úřad kontrola poskytnutých dotací od roku 2001. Projekty realizované v roce 2005 Projekty roku 2005: Projekt bydlení Nymburských Romů (zúčastněno 18 romských rodin, dotace od Středočeského kraje), Terénní sociální práce ve vyloučených romských lokalitách v Nymburce (6 – 8 dobrovolníků, dotace z Humanitárního fondu na sociální oblast), Krajský fotbalový turnaj. Projekty realizované v roce 2006 Tento rok přinesl: Terénní sociální práci na Vichrově, Činnost R – klubu v Nymburce volnočasový program pro rizikové skupiny dětí a mládeže, Psychosociální tréninkový program pro sociálně znevýhodněné občany na trhu práce (partnerství v projektu: Poradenství a supervize pro dlouhodobě nezaměstnané občany (Úřad práce Nymburk), Systém mentoringu v trestní justici (partnerství na projektu: Romský mentor – asistent PMS v rámci zlepšení výkonu alternativních trestů a zefektivnění práce s romským klientem PMS v Nymburce, Debatní klub v Romském klubu, Romodrom pro regiony II. (partnerství v projektu: Terénní sociální práce ve vyloučených lokalitách ve Středočeském kraji). Projekty realizované v roce 2007 Rok 2007 a jeho projekty: Terénní sociální práce ve vyloučených lokalitách Středočeského kraje, Poradce v nezaměstnanosti (ÚP = Úřad práce), Podpora pracovních příležitostí v rámci vedlejšího pracovního poměru (ÚP), Mentor Probační 16

a mediační služby Nymburk a Kutná Hora, Romské děti v předškolním vzdělávání (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), Činnost romského klubu dětí a mládeže v Nymburce (Město Nymburk). Projekty realizované organizací v roce 2008 Projekty: Poradce v nezaměstnanosti, Terénní sociální práce ve Středočeském kraji, Vytvoření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací, Vzdělávání romských dětí předškolního věku, Letní tábor v Ratajích nad Sázavou, Podpora aktivit Probační a mediační služby střediska Nymburk, Kolín a Kutná Hora – spolupráce v rámci efektivity výkonu obecně prospěšných prací a dohledu romských klientů, Podpora kulturních aktivit v rámci romské integrace, Podpora volnočasových aktivit pro sociálně znevýhodněné děti. Předškolní vzdělávání a doučování romských dětí (1. 1. 2009 – 31. 8. 2009) V roce 2009 Romské sdružení občanského porozumění za podpory Nadace O2 realizovalo projekt, který byl nazván: Vzdělávání romských dětí předškolního věku. Cílem tohoto projektu bylo úspěšně připravit děti předškolního věku na školní docházku s pomocí jejich rodin. Projekt se snažil dětem doplnit znalosti a dovednosti na stejnou úroveň, jako mají ti, kteří dochází do předškolních zařízení. Cílovou skupinou byly děti ve věku od 4 do 6 let ze sociálně znevýhodněných lokalit jako např.: Třebestovice a Nymburk. Děti se učily barvy, počítat, podepsat, rozšiřovaly si slovní zásobu, naučily se přijímat a plnit domácí úkoly. Na konci byly připraveny jít k zápisu do první třídy. Pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací (VPP)(rok 2009) V roce 2008 byl vytvořen projekt VPP ve spolupráci s Úřadem práce a Technickými službami v Nymburce, kde bylo k dispozici pět pracovních míst pro uchazeče o práci, kteří byli v evidenci ÚP. Jednalo se o úklid veřejných prostranství města. Např.: sbírání odpadků, čistění chodníků od plevelu, úklid listí nebo sekání trávy. Také byla vytvořena dvě pracovní místa jako asistent terénní práce ve výchovně vzdělávacích projektech. Domácí příprava romských dětí školního věku (13. 9. 2010 – 13. 1. 2011) Projekt byl financován Nadačním fondem ALBERT, který se snažil poskytnout romským dětem pomoc při zvládání učiva v základní škole (ZŠ). Realizován byl na ZŠ Sadská a ZŠ Nymburk dvěma způsoby. 17

Účast pedagogického asistenta ve škole při vyučování, který se věnoval v průběhu vyučování konkrétním dětem a pomáhal jim bezprostředně po výkladu pedagoga s lepším pochopením učiva, případně vypracováním úloh. Asistent pracoval s dětmi i po vyučování, kdy v učebně pomáhal s probraným učivem. Pomoc při školní přípravě v domácím prostředí za spoluúčasti rodičů. Doplňující aktivitou bylo spolupracovat se školou a rodiči na zamezení školní absence a celkovému zlepšení vztahů a komunikace mezi nimi. Další aktivitou realizovanou v rámci tohoto projektu byla podpora žáků 8. a 9. tříd základní školy ve smyslu dalšího vzdělání. Prevence sociálního vyloučení romských rodin (2011) Cílovou skupinou projektu byly sociálně znevýhodněné rodiny žijící na území nymburského okresu, konkrétně ze sociálně vyloučených lokalit Rožďalovice, Třebestovice a Nymburk. Cílem bylo poskytnout rodinám takovou službu, která by zlepšila jejich celkovou životní úroveň. Dílčím cílem byla například podpora v rámci začlenění se na trh práce a pomoc s řešením předluženosti rodin. Cesta ze sociální závislosti (2011) Cílem tohoto projektu bylo přispět ke zlepšení nevhodných socioekonomických podmínek romských obyvatel v lokalitě Třebestovice, Rožďalovice a Nymburk. V těchto lokalitách pracoval, dle zákona o sociálních službách, terénní sociální pracovník. Mezi jeho činnosti patřilo: navazování kontaktů v komunitě; poskytování pomoci při řešení problémů jednotlivců, rodin i celé komunity; podání informací, intervencí, poradenství; prostředkování služby a doprovod a asistence při jednání na úřadech. Sociální program na ubytovnách v Nymburce (2012) Za finanční podpory Města Nymburk byl vytvořen projekt, jehož náplní bylo zajistit cílové skupině (osobám žijícím déle než tři měsíce na dvou ubytovnách v Nymburce) rovný přístup k sociálním službám. Přispělo se tím ke snížení sociálních problémů osob žijících na uvedených ubytovnách: Adamen, Resslova 1780, Nymburk a Turistická ubytovna, Kostomlátecká 199, Drahelice – Nymburk. 18

Dalším cílem projektu bylo poskytnutí individuální pomoci uživatelům v řešení konkrétních problémů. Šlo o pomoc zejména rodinám s dětmi, dle potřeby i jednotlivcům přestěhovat se z ubytovny do bytu a žít běžným životem, např.: chodit do práce, mít děti ve školce popřípadě ve škole, starat se o běžné záležitosti, žít přiměřeně ke své ekonomické situaci a pečovat o své fyzické a duševní zdraví. Ze školy do školy (2012) Finanční podporu tohoto projektu poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílovou skupinou byli romští studenti, kteří nastoupili v září 2012 do 1. ročníku Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Nymburce. Cílem projektu bylo přispět k vyrovnávání vzdělávacích šancí romských studentů SOŠ a SOU Nymburk v rámci získání středního vzdělání. Úspěchu se dosáhlo řádnou přípravou a zdárným přechodem romských žáků ze základních škol do středního vzdělávání, pomocí při překonávání prvotních obtíží ve vzdělávání na střední škole, podporou adaptace na vzdělávací proces na střední škole s ohledem ke specifickým potřebám studentů z odlišného sociokulturního prostředí. Dále také podporou aktivit směřujících ke zvýšení efektivity spolupráce rodičů a střední školy, poradenskou službou romským studentům a jejich rodinám v rámci zvýšení sociálních dovedností, podporou aktivit zaměřených na vyrovnávání vzdělávacích asymetrií na střední škole a prevence předčasného ukončování vzdělávání u

studentů

ze sociokulturně odlišného prostředí. Z celkového počtu šestnácti studentů, studium na střední škole ukončili pouze dva žáci. Terénní sociální práce ve Středočeském kraji (2012) Služba byla poskytnuta v domácím prostředí uživatele. Cílem projektu byla pomoc sociálně znevýhodněným lidem získat příležitost a možnost zapojit se do sociálního a ekonomického života společnosti, žít způsobem, který společnost považuje za běžný. Terénní sociální práce byla poskytována formou poradenství a přímé sociální pomoci, pomáhala řešit sociální problémy, které jedinec nebyl schopen vyřešit sám a snažila se chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.

19

Z úřadu práce za volant (1. 2. 2011 – 31. 1. 2013) Tento projekt byl podporován Evropským sociálním fondem v České republice. Cílem bylo přispět ke snížení nezaměstnanosti obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit a umožnit těmto osobám začlenit se na trh práce. Účelem tohoto projektu bylo umožnit dvaceti uživatelům získat potřebný profesní doklad – řidičské oprávnění pro skupinu C a C +E, včetně profesního průkazu, způsobilosti řidiče a dalším čtyřiceti uživatelům integrovat se na trh práce.

Historie letního tábora pro romské děti ze sociálně vyloučených lokalit Středočeského kraje Již několik let je hlavní činností organizace pomáhat sociálně znevýhodněným romským občanům v řešení jejich společenského uplatnění, a to formou poskytnutí komplexní sociální služby – péče o jednotlivce, rodiny a komunity prostřednictvím terénní sociální práce. (Od roku 2007 má organizace registrovanou sociální službu terénní program). Na pozicích terénních sociálních pracovníků pracují v organizaci tři pracovnice. V lednu roku 2008 se sdružení rozhodlo zorganizovat dětský tábor. Sehnat dotaci ze státního rozpočtu v lednu 2008 na projekt realizovaný v červenci 2008 již nebylo možné, proto sdružení požádalo o peněžní sponzorské dary. Sponzory se stali: křesťansky zaměřené občanské sdružení Maranatha, jejímž zakladatelem byl Radim Passera, podnikatel Andrej Babiš a zpěvačka Lucie Vondráčková. Podařilo se získat finanční prostředky na pokrytí všech nákladů projektu. Letní dětský tábor v Louňovicích pod Blaníkem (21. 7. 2009 – 31. 7. 2009) Za podpory Městského úřadu Nymburk a Krajského úřadu Středočeského kraje – odbor školství, mládeže a sportu se konal dětský tábor v chatové osadě Blaník v Louňovicích pod Blaníkem, okres Benešov. Účastníky tvořily romské děti ve věku od 9 do 14 let. Tábora zaměřeného hlavně na program vzdělávání se zúčastnilo třicet dětí ze sociálně slabých rodin z Nymburka a okolí, spolu s táborovými vedoucími, třemi asistentkami a zdravotníky.

20

Cílem nebylo pouze učení, ale děti si užily i spoustu legrace, prostřednictvím poznávacích výletů, soutěží, karnevalů, diskoték, sportovních činností, opékání vuřtů, koupání a projížděk na loďkách. Další tábory: Letní dětský tábor v Jinolicích (19. 7. 2010 – 29. 7. 2010) Tento tábor byl převážně zaměřen na pobyt v přírodě, proto děti využívaly bazén i přírodní koupaliště. Zúčastnily se výletu do Prachovských skal, kde si mohly vyzkoušet, jak jsou fyzicky zdatné. Zahrály si různé hry a pobavily se na maškarním plese. Letní dětský tábor v Samopších (2011) Děti měly možnost vyrazit do rekreačního zařízení Samopše. Program byl nabitý různými sportovními akcemi, výtvarnými a dalšími činnostmi. Na tábory jezdila většina dětí pravidelně, jelikož se jim na akcích velice líbilo a setkávaly se zde opět se svými kamarády. Letní dětský tábor v Ostružně (2012) Finanční

podporu

projektu

poskytlo

Ministerstvo

školství,

mládeže

a tělovýchovy, Nadace Agrofert Holding a. s. a Město Rožďalovice. Cílem bylo naučit děti, co by měly vzhledem ke svému věku již ovládat. Přispívat k tomu, aby si rozšířily okruh kamarádů a tím se lépe orientovaly v mezilidských vztazích. Pomáhat jim po dobu pobytu osvojit si běžné návyky, které se v jejich rodinách z různých důvodů neuplatňují, podporovat je v rámci inteligenční stimulace a osobního rozvoje. Po dobu pobytu je vychovávat v duchu porozumění, tolerance a přátelství a podporovat je v tom, že jejich individuální energie a

nadání

je pro společnost velmi důležitá. Letní dětský tábor Zbraslavice (2013) Finanční podporu Občanské sdružení získalo z Úřadu práce v Nymburce a Úřadu práce v Kolíně. Tábor se konal v Rekreačním a sportovním středisku U Starého rybníka ve Zbraslavicích okres Kutná hora. Zúčastnilo se ho celkem třicet sociálně znevýhodněných romských dětí školního věku (patnáct dětí z nymburského okresu a patnáct dětí z Kolína). Šlo hlavně o to, aby se děti seznámily s novými kamarády z jiného okresu.

[http://rsop-nymburk.webnode.cz/, 4 ]

21

2. 5. 2 Další realizované aktivity zaměřené na děti a rodinu Návštěva hudební soutěže Talent La Sophia (25. 5. 2008) Občanské sdružení umožnilo nymburským dětem návštěvu finále soutěže Talent La Sophia do Divadla Blaník v Praze. Tato soutěž byla pořádána herečkou Yvetou Blanarovičovou, byla určena dětem z dětských domovů a

sociálně

znevýhodněným dětem. Pořádání Valentýnského plesu ve Velkém Oseku (20. 2. 2009) Na Valentýna 2009 ve Velkém Oseku se pořádala romská taneční valentýnská zábava, kde si opravdu dali velmi záležet na výzdobě a výběru cen do tomboly. I když někdo přišel bez partnera, tak měl jistotu, že v koutě sedět nebude. Už při vstupu dostali všichni hosté nálepku srdíčka v barvě růžové, pokud byli zadaní, ale pokud tanečního partnera neměli, jejich srdíčko mělo barvu zelenou. Každý muž také dostal bonboniéru ve tvaru srdce, aby mohl věnovat své čokoládové srdce své milé. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Realizace poskytované sociální služby se dá popsat jako: pracovně výchovná činnost s dětmi, mládeží a dospělými, podpora a nácvik rodičovského chování, vedení hospodaření a vedení domácnosti, podpora a nácvik sociálních kompetencí rodičů a mládeže (jednání na úřadech, školách a jiných institucích), nácvik sociálních dovedností dětí předškolního a školního věku, zajištění podmínek pro předškolní vzdělávání a přiměřené vzdělávání dětí školního věku.

2. 6 Spolupráce sdružení s komunitou 2.6.1 Co je práce s komunitou Terénní sociální práce je poskytována osobám, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určená především pro osoby

žijící

je poskytována

v sociálně

vyloučených

v přirozeném

domácím

lokalitách. prostředí

Terénní

uživatele,

sociální zatímco

práce sociální

poradenství je poskytováno v kanceláři organizace. Specifikem terénní sociální práce je spolupráce s klienty v jejich přirozeném prostředí a setkání mezi nimi proto většinou neprobíhá v prostorech sdružení, které tohoto pracovníka zaměstnává. Tento způsob umožňuje kontakt s lidmi, kteří z nějakých

důvodů

sami

pomoc

nevyhledávají, 22

anebo

jí

přímo

odmítají.

Ve vyloučených lokalitách je možné s klienty pracovat formou skupinové i komunitní práce.

[KOLEKTIV AUTORŮ, 2008] Činnosti jsou vykonávány v souladu s platnými předpisy a kodexem sociálního

pracovníka, je také potřeba respektovat osobní cíle klientů a podporovat jejich nezávislost na poskytovaných službách.

[Romské středisko Drom, 2002]

2.6.2 Aktivity sdružení s komunitou Posláním sdružení je zajistit Romům přístup k sociálně právnímu poradenství, stejně jako chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Motivace Romů k práci je další prioritou RSOP. Ve spolupráci s Úřadem práce Nymburk vytváří sdružení pracovní příležitosti pro nekvalifikované uchazeče o zaměstnání a pomáhá nezaměstnaným osobám uplatnit se na trhu práce, neboli najít si zaměstnání a setrvat v něm. Pro romské děti a mládež organizuje výchovně vzdělávací aktivity typu letní vzdělávací tábor, předškolní příprava v domácím prostředí, doučování školní výuky a tolik dětmi žádané poznávací výlety. V rámci podpory romské kultury pořádá romské taneční zábavy, na kterých se schází lidé ze širokého okolí. Přičemž největší zájem byl o romskou kapelu Gypsy Bili z Nymburka, známou nejen mezi Romy z Čech, ale i ze Slovenska. Jelikož ekonomická krize důrazně zasáhla především lidi s nižším příjmem, poskytuje potřebným věcnou humanitární pomoc ze zdroje Potravinové banky a Fondu ohrožených dětí Klokánek. Lidé se na sdružení obrací se širokou škálou problémů, které neumí sami řešit a vyřešit. Pracovníci sdružení pomáhají Romům s vyřízením úřední korespondence, doprovází je na různé úřady, k lékařům atd.

23

[http://rsop-nymburk.webnode.cz/, 4 ]

3 Praktická část V praktické části se zabývám kazuistikou o klukovi H., jehož život mi přišel velmi zajímavý. Do mé práce jsou také zařazeny rozhovory, které jsem sbírala na své praxi v Romském sdružení občanského porozumění v Nymburce. Díky spolupráci s paní Kožurikovou a spol. jsem se dostala i do ubytoven v Třebestovicích a Nymburce, kam bych se nejspíš sama neodvážila. Některé rozhovory mám i z vlastních zdrojů. Rozhovory jsou anonymní a odpovědi jsou z důvodu autentičnosti neupravovány. Zjišťuji v nich, jak jsou klienti spokojeni s prací Romského sdružení občanského porozumění a co by v něm změnili nebo jaké aktivity naopak přidali. Kazuistika nebo též případová studie patří mezi výzkumné metody a zabývá se popisem jednotlivých případů, např. vznikem, průběhem a vyléčením duševní choroby apod. Stejně jako jedince se může kazuistika týkat i skupiny lidí či instituce. [HARTL, HARTLOVÁ, 2004, s. 253] Interview je metoda získávání informací prostřednictvím rozhovoru. Tazatel určuje témata a otázky.

[BARTÁK, 2008, s. 130]

3. 1 Kazuistika Anamnéza Když se H. před 24 mi lety narodil, tak rodiče neměli nejmenší zájem se o něj starat, ba právě naopak, stal se pro ně přítěží. Proto ho dali do dětského domova. Jeho dětské vzpomínky jsou z tohoto důvodu právě odsud. Jednoho dne si H. osvojila nová rodina. H. začal docházet na bojová umění a na capoeiru, učil se tancovat breakdance a hrát na harmoniku. Jeho adoptivní táta byl podnikatel a máma učitelka. Osvojitelé se mu snažili vynahradit jeho už tak dost těžký život, ale bohužel, ani tak pro něj život nezačal být jednodušší, jelikož si pro sebe nechali velmi důležitou informaci a to, že nejsou H. pravými rodiči, i když má jejich příjmení. Samozřejmě čím starší H. byl přišlo mu nápadné, že jeho pleť je tmavší, než jejich. V 16 ti letech se dozvěděl pravdu, což s ním velmi otřáslo a od této chvíle nastaly problémy. H. byl naštvaný na celý svět, stal se velice vznětlivým a začal se chovat, jako utržený ze řetězu. Dokonce napadl i svoji matku, o které hovořil, jako o lhářce, která podváděla jeho otce. Když o své rodině vyprávěl, tak je oslovoval 24

„gádžové“ anebo lháři. Díky výše uvedenému napadení byl poslán do výchovného zařízení, ale ani to mu nepomohlo, právě naopak. Putoval z jednoho nápravného zařízení do druhého a z jednoho dětského domova do jiného, jelikož jeho chování se nedalo usměrnit. Po delší době prožité právě tímto putováním se ozvala H. pravá rodina. Rozhodli se, že ho chtějí zpět a proto si zařídili veškeré papíry a on se vrátil konečně „domů“. Ale tak jeho příběh bohužel neskončil, jelikož se přišlo na to, že jeho biologická rodina nefunguje, tak jak by měla a že ho zpět chtěla, jen kvůli financím, které pobíral. Z důvodu o kterém nechtěl hovořit, pobírá invalidní důchod. Jeho povaha byla výbušná, choval se agresivně, s málo kým si rozuměl a byl hodně nedůvěřivý a vztahovačný. I když byl v podstatě mezi svými, tak se cítil sám, dostával se čím dál tím víc do depresí, které se nejspíše stupňovali díky tomu, že kouřil marihuanu. Jeho praví rodiče byli alkoholici, neustále na sebe křičeli a jelikož u nich nevyrůstal, tak se nedokázal do této rodiny začlenit. Po potyčce s rodiči byl převezen do Psychiatrické léčebny v Kosmonosech, kde se mu snažili pomoci s jeho problémy s chováním, ale také s jeho depresemi atd. Po hospitalizaci mu rodiče odebrali léky, které pobíral, a také mu omezili hospodaření s penězi a proto se z něho stal člověk bez domova. Žil na ulici nebo po ubytovnách, ale tam bohužel nikdy dlouho nevydržel, protože měl problémy se spolubydlícími. Hodně lidí ho jen zneužívalo, když něco potřebovali, ale poté se mu smáli. Nepatřil, dá se říci ani ke „gádžům“, ani k Romům. Bylo to velice složité. Někdy neměl co jíst neboť peníze mu vzali rodiče, když s nimi byl zrovna v kontaktu, anebo je utratil nebo je z něj vytáhli jeho „kamarádi“. Největší zkouškou pro něj bylo, když přišla zima. Tohle období je velkým nepřítelem pro každého člověka, který nemá střechu nad hlavou. Na ulici si našel kamaráda, také bezdomovce, se kterým popíjel víno. H. onemocněl a dokonce na jeho těle byly i omrzliny. V tomto stavu nešlo jinak než, že skončil v nemocnici, kde se jeho stav zlepšil. Případ Do toho už se, ale vložilo Romské sdružení občanského porozumění. Paní Kožuriková se dozvěděla o stavu, ve kterém se H. nachází a hledala všemožná řešení, jak mu pomoci. Napadlo ji, že by mohl přespávat nějakou dobu v jejich služebním 25

autě, které stojí na dvorku před budovou sdružení. A tak se také stalo, na jaře zde H. nějakou dobu pobýval, asi 14 dní. Vypadalo to, že už se ani nesnaží svůj problém řešit jiným způsobem, ale samozřejmě tohle řešení nebylo napořád. Po neshodách, o kterých nechce mluvit, z tohoto sdružení odešel. Byla mu domluvena ubytovna a jeho kamarád, se kterým se chtěl do této ubytovny přestěhovat, mu pomáhal spolu se sdružením sehnat nějaké oblečení a základní hygienické potřeby, jelikož mu jeho původní věci byly ukradeny. Katamnéza Dle mého názoru není H. hloupý kluk, který kdyby měl možnosti, tak určitě něčeho v životě dosáhne. Ale bohužel podmínky, které mu život nabídl, to neumožňují. Přes to všechno před ním smekám, jelikož to čím si tak v mladém věku dokázal projít je obdivuhodné. Zda za to mohou rodiče, kteří k němu měli špatný přístup anebo to, že měl léky, které nebral, a když už ano, tak na ně pil alkohol, kouřil marihuanu, to už je o názoru každého z nás. Jen dle mého názoru tomuto klukovi chybělo nějaké zázemí, od kterého by se mohl odrazit. Tímto dnem 10. 4. 2014 vím pouze to, že H. občas navštěvuje svého bratra na místní ubytovně a pohybuje se někde v okolí Nymburka, domov stále nemá, proto putuje všude možně. Je velice těžké ho dohledat.

26

3. 2 Rozhovory 3. 2. 1 Rozhovor č. 1 v Nymburce 1) Navštívili jste vy, anebo Vaši blízcí Romské sdružení v Nymburce? I já i moje rodina 2) Z jakého důvodu? Jak jste se o něm dozvěděli? Kvůli bydlení, pracoval jsem pro Kožurikovou, takže jsem to měl z první ruky 3) Máte ke sdružení důvěru? Důvěřuju, protože mám díky nim bydlení a pomohla lidem i kolem mě 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení v Nymburce? Prospěšné práce, problémy romských občanů, pomoc celkově, papíry z pracáku jako vyplňovat a tak 5) Využíváte je a proč? Dřív jo, teď už ne. Hlavně pomoc najít bydlení, vyplnění papírů, měl jsem to placené sociálkou a svoje peníze ještě beru. 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Neměnil bych nic, nechal bych to jak to je. Nemám důvod měnit, pomohli mi, když jsem potřeboval 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Myslím si, že pomáhá všem ne jen cigánům, pomáhá i tobě kdyby si potřebovala.

3. 2. 2 Rozhovor č. 2 v Nymburce 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Ano i blízcí, máma, tety, sestřenice 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Vypisovali nám něco, vytiskli něco z počítače. Znám sdružení už od mala, my jsme tam tancovali, učili se, jezdili na tábory, akce, svatby, kreslili jsme si tam, prostě od mala 3) Máte ke sdružení důvěru? Jo i ne, jak v čem 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Nevím 5) Využíváte je a proč? Teď už nevyužívám 27

6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Dělat něco pro menší děti, akce. Jako malý jsme tam chodili a jezdili do aquaparků a užívali si, teď už nic takového není. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Myslím si, že všem. I Češi tam byli, když jsem tam byla s mámou.

3. 2. 3 Rozhovor č. 3 v Nymburce 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Jo i blízcí 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Pracovala jsem tam a blízcí tam chodili, založili jsme ho, ale pak nás vyšoupli chytřejší lidi 3) Máte ke sdružení důvěru? Jo 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Sociální práci 5) Využíváte je a proč? Jo, papírování, právní a sociální pomoc využívám. 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Teď ne. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Ne, pomáhá všem komunitám, co vím.

3. 2. 4 Rozhovor č. 4 v Nymburce 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Ano i blízcí 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Pomoci, my jsme zakládali, zahajovali, než nás z toho vyšoupli 3) Máte ke sdružení důvěru? Jo 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Určitě, pomoc s vyplňováním dotazníků, s charitou, bujóny nám dávají. Mě pomáhají hodně, nic proti nim nemám, vychází mi vstříc. 28

5) Využíváte je a proč? Nájemní smlouva, takže ano. 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Měli by tam být aktivity pro děti, kroužky pro romské děti, počítače, výlety. Nic takového tu není 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Ne

3. 2. 5 Rozhovor č. 5 v Nymburce 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Já a děti chodily tam vždycky na tábor 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Jenom ten tábor, Kožuriková k nám přišla do Třebestovic a tam nám to řekla 3) Máte ke sdružení důvěru? Ne, já tam moc ani nechodím, jen kvůli táborům. Když mám problém, nechodím tam. 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Nevím, já tady dlouho nebyla, byla jsem rok a půl v Anglii a teď co jsem přišla, tak jsem tam nebyla. 5) Využíváte je a proč? Ne, jen tábor, ale ten už teď taky ne. Mělo by to být bez placení, minule jsme neplatili. Z výboru mi dávali na ten tábor, ona sama (Kožuriková) mě oslovila, jestli něco nechci. 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Nevím, co se tam nového děje, nic. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Všem. Myslím, že jo, Češi tam taky byli na tom táboře.

3. 2. 6 Rozhovor č. 6 v Nymburce 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Já ne, jen děti 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Jen děti byly na táboře, jinak zvlášť tam nechodily. Paní Kožuriková mi to řekla 3) Máte ke sdružení důvěru? Ne 29

4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Nevím, vůbec netuším. 5) Využíváte je a proč? Nevyužívám je vůbec 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Jiný lidi, jiný přístup, aby se líp chovali. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Tak to nevím, já od lidí nemám zkušenost.

3. 2. 7 Rozhovor č. 7 v Nymburce 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Já přímo ne, ale blízcí ano. 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Vyplňování nečeho, papírů. Od paní Kožurikové vím, že pomoc můžu hledat u nich známe se déle. 3) Máte ke sdružení důvěru? Ano, důvěřuji. 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Netuším, nevím. 5) Využíváte je a proč? Využil jsem pouze kvůli vyplňování papírů 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Netuším jaké služby atd. Tak nevím, ale asi by se něco změnit mělo. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Asi všem

3. 2. 8 Rozhovor č. 8 v Nymburce 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Ano přímo já i teta tam chodila 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Kvůli ubytování, přes tetu, která tady bydlela. Ona nám to řekla. 3) Máte ke sdružení důvěru? Ne, spíš jen pozeptat, ale jinak vyřizování raději ne, spoléhám se sám na sebe 30

4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Ne 5) Využíváte je a proč? Ne 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Paní Kožuriková by měla brát jedním metrem, má vybrané lidi. Není spravedlivá, spíš Tereza má to v hlavě víc srovnané než Kožuriková. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Myslím si, že všem, většinou chudým lidem. Ona co má vybrané lidi, teta má protekci.

3. 2. 9 Rozhovor č. 9 v Třebestovicích 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Ano, tchýně, tchán, švagrová, já, manžel 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Problémy se sociálkou, poradit co ve škole, manžel byl ve výkonu trestu, tak mi Terezka poradila co a jak dělat. Je to 14let, dělal tam Koky, který nám řekl, jestli nechceme s něčím pomoct a od té doby tam jezdíme. 3) Máte ke sdružení důvěru? Jo, mám. 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Tábor dětem, když jsme v nouzi, tak nám pomůžou, když přivezou čokolády, tak je vezmou dětem, pomáhají ve všech směrech 5) Využíváte je a proč? Tábory využíváme, protože se tam děti cítí dobře. Když potřebujeme s něčím pomoct, pomohou nám ve všem. 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Ani ne, vše je tam v pořádku, holky i paní Kožuriková jsou v pohodě. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Ne i Čechům, všem, kdo si tam přijde pro pomoc tak jí dostane, ať je to rumun, slovák nebo tak.

3. 2. 10 Rozhovor č. 10 v Třebestovicích 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? 31

Ano i blízcí 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Třeba jsem potřebovala pomoc ohled náhledu a ohled dětí. My už to víme dobrých 10 let, poprvé jsme poznali paní Kožurikovou a pak její „nadřízený“. 3) Máte ke sdružení důvěru? Máme až na kolegyni paní Kožurikové, která tam už nemaká. 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Vím, když tábor dětem řídili, dobré, protože se někam děti podívají atd., snažili se holky, aby měly děti hřiště, ale tady to nejde. 5) Využíváte je a proč? Děti 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Přístup jsem spokojená, holky pomůžou jak na ty problémy, chceme pro děti kroužky, aby něco poznaly víc, nezáleží to na Kožurikové, ale za vše se platí, takže o čem budu vyprávět. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Všem, ty co potřebují pomoc, když je slabší rodina tak i jim, že jo. Myslím, že všem.

3. 2. 11 Rozhovor č. 11 v Třebestovicích 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Jojo já i děti 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Vnoučata jsou hluchý, tak kvůli škole. Chodí sem k sousedům. 3) Máte ke sdružení důvěru? Jo, tady k té potvoře Tereze 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Papíry, vyřizování ne? Jinak nevim. 5) Využíváte je a proč? Zatím ne. 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Já nevím, asi ne. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě?

32

Asi všem si myslim.

3. 2. 12 Rozhovor č. 12 v Nymburce 1) Navštívili jste vy anebo Vaši blízcí Romské sdružení? Před 3mi lety 2) Z jakého důvodu? A jak jste se o něm dozvěděli? Škola, papírování, výpomoc (jídlo, prádlo atd.) 3) Máte ke sdružení důvěru? Ano, hodně mi pomáhají, když potřebuji pomoc. 4) Víte, jaké činnosti nabízí Romské sdružení? Tábor, moje děti tam jezdí a jsou velice spokojený. Vím, že to tam děti bude bavit a cítí se dobře. 5) Využíváte je a proč? Ten tábor, papírování atd. 6) Myslíte si, že by se mělo něco ve sdružení dělat jinak? Jsou hodní, rozumíme si, dokážou se vším pomoct, takže mě nenapadá, co by mohli zlepšit. Přivedla jsem do sdružení i známé, kteří potřebovali pomoc se smlouvou kvůli bydlení, protože vím, že toto sdružení dokáže poradit a pomoci když je potřeba. Jediné co mi vadí, že na mě sociální pracovník křičí, ale je to potřeba, aby si to člověk uvědomil. 7) Myslíte si, že Romské sdružení pomáhá jen romské komunitě? Určitě.

33

4 Diskuze Velice mě zajímalo, čím se zabývá Romské sdružení občanského porozumění v Nymburce, komu pomáhá, ale také co si o něm klienti myslí. Rozhodla jsem se udělat rozhovory právě s nimi. Původně jsem odpovědi chtěla nahrávat, dokonce jsem se pár dotazovaných zeptala, ale můj nápad nebyl podpořen a proto jsem odpovědi zaznamenávala ručně, ale i tak jsem se snažila zachovat autenticitu sdělení a zaznamenávala jsem si co nejpřesněji jejich vyjadřování. Navštívila jsem dvě vyloučené lokality, a to ubytovnu v Třebestovicích a v Nymburce, ale také ulici v Nymburce, kterou dříve obývali problémoví občané, ale v posledních letech se to tu změnilo k lepšímu. Každý rozhovor jsem dělala osobně, abych mohla sledovat výrazy dotazovaných nebo poslouchat jejich připomínky, které se netýkaly přímo mých otázek, ale i díky nim jsem si mohla udělat obrázek o tom, jaký přístup mají k pracovnicím a sdružení jako celku. Díky odpovědím jsem přišla na to, že většina z klientů nebo z jejich blízkých je tomuto sdružení opravdu vděčná ať už za pomoc, radu nebo sehnání ubytování. Myslím si, že svůj účel plní už jen z toho důvodu, že je sdružení aktivní a lidé o něm vědí. Většina z respondentů ví, jaká je jeho náplň práce a také, kde se nachází a kam si mohou zajít pro radu. Odpovědi tázaných také dokazují, že nevládní neziskové organizace mají svou nezastupitelnou roli v rámci sociálně vyloučených lokalit, obzvláště to platí v menších a středních obcích, mezi které patří i Nymburk. Samozřejmě se najdou i negativní názory na nadržování vůči osobám, které pracovnice sdružení znají blíže nebo že už sdružení neorganizuje výlety a kroužky pro děti atd., a přesně z tohoto důvodu byly tyto rozhovory anonymní, aby každý mohl vyjádřit svůj vlastní názor a pohled na věc. Také jsem zde použila kazuistiku klienta tohoto sdružení, jehož životní situace ho dovedla až přede dveře Romského sdružení občanského porozumění v Nymburce, kde o něj bylo postaráno.

34

Závěr Hlavním cílem této práce bylo popsat činnosti, cíle a aktivity Romského sdružení občanského porozumění v Nymburce. Myslím si, že cíl jsem splnila. A také mi přišel velice zajímavý pohled na problémy od osob, které sdružení navštěvovali dříve a těch, kteří sem dochází nyní a jak se podle nich sdružení vyvíjí, ať už k lepšímu nebo k horšímu. Každý má své představy a nikdo mu je nemůže brát. Romské sdružení občanského porozumění je dle mého názoru velice užitečné, jelikož pomohlo mnoha lidem v nepříznivých životních situacích a stále pomáhá. Pracovnice si většinou za svými klienty stojí v každé situaci a neustále se snaží zlepšovat, co se dá, což je také velikým pozitivem a snaží se stále přicházet s novými nápady, aby požadavkům všem klientům vyhověly. Díky spolupráci se sdružením jsem se dozvěděla hodně zajímavých informací jak o založení sdružení, tak i o aktivitách a cílech; jak sdružení začínalo spolupracovat nejprve s dětmi, organizovalo pro ně různé kroužky a výlety a postupem času se vyzdvihlo až na úroveň, na které je dnes. Vyslechla jsem si zajímavé příhody, od začátku až do konce jejich vyřešení a díky nim jsem si uvědomila, s jakými lidmi se pracovnice setkávají a jakým situacím tudíž musí čelit a samozřejmě a jakým způsobem dané problémy s klienty řeší. Paní Kožuriková, vedoucí sdružení, je v tomto ohledu velice otevřená a nebojí se říct svůj názor nahlas, což si myslím, že má určitě v oblasti sociální práce své výhody, ale také nevýhody. Protože, ne každý člověk snese kritiku dobře. Je vidět, že ona sama touto profesí žije a obklopuje se lidmi, kteří to mají stejné. Pevně doufám, že můj zájem o toto sdružení také alespoň trochu pomohl, aby se na pracovnice RSOP obrátilo se svými problémy více lidí a prokázalo tím tak svou důvěru, jelikož si také mohou trochu udělat obrázek o tom, jak a s čím jim sdružení může pomoci, anebo jaké názory mají samotní klienti. Práce se mi psala dobře a ráda jsem se o nestátním neziskovém sektoru dozvěděla něco bližšího.

35

Summary The topic of the assignment is to describe the objectives of the Roma Association of Civic Understanding in Nymburk. Despite the fact that Roma issue has been discussed daily in mass media, only a small number of individuals deal with this issue. Roma people usually live in multigenerational families that closely stick together. If any of them has a problem, he usually asks his family for help. Roma people like to sing, dance and arrange so-called Roma entertainment. Not only Roma people participate in these events, but also people with the white skin. Some people have prejudices towards Roma people. Many articles about the Roma minority have been published in the press, but only a few books focusing on this issue were published. The general public should distinguish people in the Roma minority; it should know more about Roma activities and objectives that help them to adapt to our society. The fact is that the general public shares similar ideas about the issue of Roma and perceives them mostly in a negative way. The main objective is to describe the activities of Roma Association of Civic Understanding in Nymburk; activities that they haven’t been done recently and will be offered for clients in the future. The assignment is focused on the fact what Roma clients think about the assistance that is offered to them, how the association helps them and solves their problem situations. As the result of Roma observation lasting almost 14 years, the author of the assignment found out that the general public worries of living in the close surrounding of Roma people. Nevertheless, it is important to realize that these people have similar feelings as other people, and on the contrary have closer family tights. The practical part is focused on the fact what clients of Roma Associations of Civic Understanding in Nymburk think about the assistance that is offered to them, how the association helps them to solve some problem situations. The author visited hostels in Nymburk and Třebestovice, asked persons staying there about the fact how the association helps people, what activities should be changed, and described cooperation with social workers. The author of the assignment used a case study about gypsy boy, who cooperates with the Roma Association of Civic Understanding in Nymburk. 36

Key words: Roma Association, Roma minority, social services providers, projects of the Roma Association, Council of the Government of the Czech Republic

37

Bibliografie MONOGRAFIE: 1) BARTÁK, Matěj. Kapesní slovník cizích slov pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Plot, 2008. ISBN 978-80-86523-90-3. 2) HARTL, P; HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha : Portál, 2004. ISBN: 807178-303-X. 3) HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů. Praha : Společenství Romů na Moravě a Muzeum romské kultury v nakladatelství Lidové noviny, 84 s . ISBN 80-710-6615-X . 4) KOLEKTIV AUTORŮ. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006. 117s. Realizoval GA&C , s. r. o. a Nová škola o. p. s. 5) KOLEKTIV AUTORŮ. Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Realizátor veřejné zakázky „Podpora vytváření systému Terénní sociální práce – vytvoření metodických příruček“:Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 201 s. 6) NAVRÁTIL, P. A KOL. Romové v české společnosti, Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-741-8 . 7) ŘÍČAN, Pavel. S romy žít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. Vyd. 2., upr. Praha : Portál, 1998, 149 s . ISBN 80-717-8410-9 . 8) UNUCKOVÁ, Michaela. Žijí mezi námi: historie a současnost Romů. Karviná: Sdružení Romů severní Moravy, 2007, 35 s. ISBN 978-80-239-9286-1 . INTERNETOVÉ ZDROJE: 1) Národní informační centrum pro mládež: Xenofobismus a charakteristika.

[online].

2005

[cit.

2014-05-06].

rasismus -

Dostupné

z

WWW: 2) Podnikání > ekonomická fakta. Neziskový sektor v České republice .[online]. 2009

[cit.

2014-04-04].

Dostupné

z WWW:

3) Romové v České republice. Organizace zabývající se romskou menšinou. [online].

Praha,

1997-2014

[cit.2014-04-04].

38

Dostupné

z WWW:

4) Romské sdružení občanského porozumění Nymburk. Základní informace o rsop.[online]. Nymburk, 2010 [cit.2013-04-22]. Dostupné z WWW: 5) Veřejný rejstřík a Sbírka listin. Výpis ze spolkového rejstříku.[online]. Praha, 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z WWW: ČASOPISY: 1) Romské středisko Drom. Sociální práce. Možnost sociální práce v romských komunitách. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2002, roč. 2003, č. 4. ISSN 1213-624.

ÚSTNÍ SDĚLENÍ: 1) KOŽURIKOVÁ, H. Ústní sdělení. Statutární zástupce/ vedoucí organizace Romského sdružení občanského porozumění Nymburk, se sídlem Jurije Gagarina 1979, 288 02 Nymburk, dne 20. Března 2014.

39

Přílohy Příloha 1 : Přepis novinového článku (kulturní akce) Příloha 2 : Romská práva a přístup ke spravedlnosti v Evropě Příloha 3 : Výpis ze spolkového rejstříku Příloha 4 : Informovaný souhlas s využitím výzkumného rozhovoru

40

Příloha 1 Přepis z kroniky sdružení RSOP: Kulturní akce – Ve spoluúčasti s obecně prospěšnou společností Vudud jsme uspořádali v Nymburce výstavu Romské historie, která měla velký ohlas jak romských, tak neromských občanů. Výstava byla věnována

především dějinám

Romů žijících v Čechách

a na Slovensku. Expozice zahrnovala komentáře doplněné o fotografie, dobové dokumenty i osobní svědectví, která charakterizují jednotlivá historická svědectví.

Putovní výstava Romské historie Nymburk byl od 31. října do 2. listopadu 2002 devátou zastávkou putovní výstavy Sedm dní romské historie. Výstavu uspořádala společnosti

obecně Vudud

ve

prospěšná spolupráci

s nymburským romským občanským sdružením Porozumění, akci finančně zajistila nadace Open Society Fund a Projekt tolerance vlády ČR. Hlavní realizátor, obecně prospěšná společnost Vudud, výstavou podává ucelený obraz romských dějin. Na 38 výstavních panelech přibližuje dějiny Romů od dob jejich života v Indii až po současnost. Hlavní pozornost je věnována především dějinám Romů žijících v českých zemích a na Slovensku. Expozice zahrnuje komentáře doplněné o fotografie, dobové dokumenty i osobní svědectví, která charakterizují jednotlivá historická období. Komentáře k fotografiím zapůjčeným Muzeem romské kultury v Brně a PhDr. Arne B. Mannem, sestavili pracovníci společnosti Vudud. Nymburské občanské sdružení Porozumění, v čele s předsedou sdružení Andrejem Tomim, na svá bedra převzalo organizační záležitosti. Zahájení výstavy, která měla v Nymburce pozitivní ohlas, se zúčastnil jak místostarosta, tak tajemník Městského úřadu v Nymburce. Pozvání přijal také romský poradce Cyril Koky a vedoucí sociálního odboru při tamním Okresním úřadě.

K příjemné atmosféře přispěla nově vznikající romská hudební skupina. Mezi návštěvníky, tři dny trvající výstavy, byli nymburští občané včetně žáků a studentů škol z nymburského okresu. Jako řadový divák hodnotím výstavu velice kladně a považuji ji za jednu z možných cest, jak ukázat, že i my, Romové, máme svoji historii, která je víc než pestrá, avšak české veřejnosti stále neznámá. Autor: Hana Kožuriková

2

Příloha 2

Projekt č. 3 : Romská práva a přístup ke spravedlnosti v Evropě (Propagace integrovaných strategií na místní úrovni) Realizátor projektu: Drom, romské středisko Brno, European Dialogue – Velká Británie, Východoanglická romská rada, Greenwichská rada pro rasovou rovnost – Londýn, Greenwich. Doba trvání projektu: od roku 2001 do současnosti. Projekt řeší širší problém vyloučení romské komunity z participace na lokálních občanských strukturách a problém nerovného přístupu romské komunity k některým veřejným službám a

institucím (spravedlnosti, vzdělání, bydlení, zaměstnání

a sociálnímu zabezpečení). Projekt předpokládá, že na místní úrovni není romská komunita dostatečně zplnomocněná k tomu, aby mohla v rámci existujících občanských struktur formulovat a prosazovat své zájmy a potřeby. Je potřebné aktivizovat lokální romskou komunitu tak aby opravdu začala vykazovat charakteristiky komunity a

sjednotila se

na prioritách, které mají být v rámci institucí města řešeny. Strategický cíl: Vytvořit prostředky vedoucí ke zplnomocnění romské komunity tak, aby mohla na místní úrovni formulovat a prosazovat své zájmy a potřeby a podílet se na jejich řešení a vyzvat město a jeho instituce k začleňování romské komunity do procesu tvorby jednotlivých rozhodnutí. Instrumentální cíle: Projekt neměl od svého počátku jasně zformulovány všechny instrumentální cíle, ale tyto se záměrně tvořily až v průběhu projektu, aby jejich obsah maximálně odpovídal reálným potřebám romské komunity. 

Prvním výstupem bylo ustavení tzv. Fóra terénních komunitních pracovníků, tedy všech terénních pracovníků, kteří na úrovni města provádějí terénní sociální práci zaměřenou (explicitně) na jednotlivé klienty z romské komunity v různých oblastech života (terénní sociální pracovníci při Magistrátu města Brna, sociální pracovnice občanského sdružení, komunitní pracovník, romští asistenti, streetworkeři). Účelem fóra je výměna zkušeností z různých oblastí působení terénních pracovníků a sumarizace a propojení potřeb, které

u konkrétních klientů na nejnižší úrovni reálného života vyvstávají tak, aby bylo možné je zohlednit na komunitu jako celek a posílit tím možnost prosazení jejich řešení. Záměrem bylo tyto potřeby prostřednictvím členů fóra artikulovat zástupcům státní správy a místní samosprávy a facilitovat možné formy spolupráce na jejich řešení. 

Za tímto účelem se na půdě ÚMC Brno - střed podařilo vytvořit pracovní skupinu složenou ze zástupců jednotlivých lokálních proromských organizací. Fóra terénních komunitních pracovníků, zástupců státní správy a místní samosprávy (úřad práce, bytový, sociální odbor, odbor školství, poradce pro národnostní menšiny, romský poradce atd.), škol, církevních organizací apod., která má pracovní název Rada pro rovnoprávné partnerství. Na pravidelných měsíčních schůzkách rady jsou tematicky diskutovány nejpalčivější problémy a ve spolupráci všech zúčastněných institucí je hledáno optimální a reálné řešení.

Poskytované služby: 

policejní školení Akord (výcvik strážníků městské policie k získání tzv. minority feeling – povědomí o mentalitě, kultuře a pocitech minority);



zahraniční zkušenostní pobyty ve Velké Británii (pro městskou policii, zástupce proromských organizací, zástupce municipality);



ustanovení Fóra terénních komunitních pracovníků;



ustanovení Rady pro rovnoprávné partnerství na ÚMČ Brno – střed;



inicializace vytvoření tzv. Strategie sociální inkluze Romů v Brně;



vyjednávání se zástupci municipalit;



zprostředkování zahraniční odborné konzultace.

Zásadním okamžikem projektu je, že se na úrovni města podařilo naplnit jednu z podmínek žádoucího propojení nástrojů řešení problémů romské komunity na úrovni proromských organizací a institucí municipality prostřednictvím zformování formální platformy pro diskusi a vyjednávání - Rady pro rovnoprávné partnerství při ÚMČ Brno – střed. Slabá stránka bezprostředně souvisí s tím, v čem je projekt inovativní a silný. I když je na půdě městské části ustavena rada, není zatím v potřebné míře institucionalizována, nemá žádné kompetence a její rozhodnutí nejsou závazná,

o možnostech a podobě její institucionalizace se dosud na půdě Magistrátu města Brna a Městské části Brno – střed vyjednává.

[NAVRÁTIL, 2003, s. 214 - 216]

Příloha 3 Tento výpis z obchodního rejstříku elektronicky podepsal „MĚSTSKÝ SOUD V PRAZE [IČ 00215660]” dne 4. 4. 2014 v 14:53:45. EPVid:k97+q1SvHdBnfVzQAl1DDVTL4+HXDNqa

Úplný výpis ze spolkového rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 9179

Datum zápisu:

1. ledna 2014

Datum vzniku:

10. července 1998

Spisová značka:

L 9179 vedená u Městského soudu v Praze zapsáno 1. ledna 2014

Název:

Romské sdružení občanského porozumění zapsáno 1. ledna 2014

Sídlo:

Jurije Gagarina 1979, 288 02 Nymburk zapsáno 1. ledna 2014

Identifikační číslo:

689 96 543 zapsáno 1. ledna 2014

Právní forma:

Spolek zapsáno 1. ledna 2014 Správnost tohoto výpisu se potvrzuje Městský soud v Praze

Údaje platné ke dni: 04.04.2014 06:00 [https://or.justice.cz/, 5]

Příloha 4

INFORMOVANÝ SOUHLAS S VYUŽITÍM VÝZKUMNÉHO ROZHOVORU

zaznamenaného pro účely výzkumného projektu absolventské práce

Činnost a cíle Romského sdružení občanského porozumění v Nymburce Výzkum probíhá pro účely zpracování absolventské práce vedené na Vyšší odborné škole MILLS, s. r. o. Čelákovice. Absolventská práce je psána Kamilou Kašovou z oboru sociální práce. Cílem tohoto výzkumu je zjistit, jaké činnosti a cíle má Romské sdružení v Nymburce a jakým způsobem pomáhá svým klientům. Pro účely analýzy je klíčové získat informace o

činnostech, postojích, názorech a

zkušenostech klientů, kteří

spolupracovali s již zmíněným zařízením. Pro účely analýzy nejsou důležité osobní údaje informátorů (jako je například jméno, bydliště či organizace, ve které jsou zaměstnány). Rozhovor, který s Vámi bude nahráván/zaznamenán, bude ihned po jeho pořízení anonymizován. Všechny veřejně přístupné výstupy z výzkumu a jeho analýzy budou citovány anonymně a bude s nimi nakládáno bez vazby na Vaši osobu. Souhlasím s poskytnutím rozhovoru Kamile Kašové pro účely výše popsaného výzkumného projektu. V .......................................

………………………………………. Podpis:

Dne ...................................

…………………........................ Podpis výzkumníka Kamila Kašová