Informační studia a knihovnictví

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Miroslava Brázdilová

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNY UNIVERZITY TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Simona Esteřáková

2006

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci zpracovala samostatně a použité informační zdroje jsem citovala.

Brno, 20.4.2006

Miroslava Brázdilová

Děkuji mé vedoucí bakalářské práce Mgr. Simoně Esteřákové za odborné vedení, ochotu a vstřícný přístup. Poděkování patří také ředitelce Ústřední knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně paní Jarmile Trnčákové za její čas a cenné informace, Ing. Martinu Mikeskovi z lokálního centra IAESTE při UTB ve Zlíně za informace a materiály, mému příteli za korektury, mým kolegům, pedagogům a v neposlední řadě také studentům, kteří mi umožnili dlouhodobá pozorování a rozhovory, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1

TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 8 1.1

MARKETING V KNIHOVNÁCH........................................................................................ 8

1.1.1

Situace v zahraničních knihovnách ....................................................................... 9

1.1.2

Marketing v českých knihovnách......................................................................... 10

1.2

PUBLIC RELATIONS ..................................................................................................... 13

1.2.1

Interní formy PR.................................................................................................. 13

1.2.2

Externí formy PR................................................................................................. 13

1.3

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O UNIVERZITĚ TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ ......................................... 14

1.3.1 1.4

ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA UTB ........................................................................................ 18

1.4.1

Vznik a vývoj........................................................................................................ 20

1.4.2

Postavení a funkce............................................................................................... 21

1.4.3

Personální zabezpečení ....................................................................................... 22

1.4.4

Technické a finanční zázemí................................................................................ 22

1.4.5

Fondy ÚK UTB.................................................................................................... 24

1.4.6

Služby .................................................................................................................. 25

1.4.7

Další aktivity ....................................................................................................... 26

2

ANALYTICKÁ ČÁST.................................................................................................. 27 2.1

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU.................................................................................. 27

2.1.1

Analýza vnějšího okolí – SLEPT ......................................................................... 27

2.1.2

Analýza vnitřního stavu – SWOT ........................................................................ 29

2.2

3

Strategický rozvoj UTB ....................................................................................... 16

ANALÝZA MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE .................................................................. 30

2.2.1

Webová prezentace Ústřední knihovny UTB....................................................... 31

2.2.2

Terénní průzkum.................................................................................................. 36

2.2.3

Jak vnímají knihovnu uživatelé? ......................................................................... 36

NÁVRHY ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ ....................................................................... 38

ZÁVĚR.................................................................................................................................... 43 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE................................................................................... 44 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 48

Seznam obrázků, grafů a tabulek Obr. 1 Návrh komplexu Centra UTB ...................................................................................... 17 Obr. 2 Zasazení komplexu do kontextu zlínského náměstí T.G.Masaryka.............................. 17 Obr. 3 Funkční schéma knihovny ............................................................................................ 18 Obr. 4 Jedna z možných animací úvodní stránky webové prezentace Ústřední knihovny UTB ............................................................................................................................. 31 Obr. 5 Nabídka položky O knihovně ....................................................................................... 32 Obr. 6 Nabídka položky Služby ............................................................................................... 32 Obr. 7 Ukázka on-line kurzu ................................................................................................... 33 Obr. 8 Nabídka položky Katalog.............................................................................................. 33 Obr. 9 Ukázka centrálního vyhledávání .................................................................................. 35 Obr. 10 Nabídka položky Informační zdroje ........................................................................... 34 Obr. 11 Nabídka položky Odkazy ........................................................................................... 35 Graf č. 1 Vývoj vybraných ukazatelů VŠ knihoven................................................................. 11 Graf č. 2 Vývoj vybraných ukazatelů VŠ knihoven – pokrač.................................................. 12 Graf č. 3 Vývoj a predikce počtu studentů na UTB ................................................................ 16 Graf č. 4 Vývoj počtu čtenářů ................................................................................................. 19 Graf č. 5 Výpůjčky .................................................................................................................. 19 Graf č. 6 Meziknihovní výpůjčky ............................................................................................ 19 Graf č. 7 Poměr vybavení pracovních míst ............................................................................. 20 Graf č. 8 Srovnání růstu počtu studentů s počtem zaměstnanců knihovny.............................. 22 Graf č. 9 Struktura výdajů ÚK UTB v letech 2002-2004 ........................................................ 23 Graf č. 10 Počet knihovních jednotek ..................................................................................... 24 Tab. I Počty studijních programů a oborů na UTB ................................................................. 15 Tab. II Charakteristika programů celoživotního vzdělávání ................................................... 15 Tab. III Dostupnost EIZ v ÚK UTB ........................................................................................ 25 Tab. IV Položka „Propagace univerzity“ v rozpočtu za rok 2004 ........................................... 41

Seznam zkratek ECTS

European Credit Transfer Systém (Evropský kreditní systém)

EDD

Electronic Document Delivery (Elektronické dodávání dokumentů)

EIZ

Elektronické informační zdroje

FaME

Fakulta managementu a ekonomiky

FMK

Fakulta multimediálních komunikací

MMRS

Mezinárodní meziknihovní reprografická služba

MMVS

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

MRS

Meziknihovní reprografická služba

MVS

Meziknihovní výpůjční služba

PR

Public relations

SKIP

Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky

STAG

Studijní agenda

UNI

Univerzitní institut

VISK

Veřejné informační služby knihoven

VŠKP

Vysokoškolské kvalifikační práce

Úvod Marketingová komunikace je termín, který se v poslední letech poměrně často vyskytuje v médiích, především v souvislosti s konkurenceschopností organizací. Knihovny jsou však dnes vzácným případem, neboť jejich smyslem není jít proti sobě, ale spojit se navzájem s cílem přitáhnout uživatele a nabídnout jim své fondy a služby. A nejen to – vytvořit místo, kam se budou příště s oblibou vracet. V této bakalářské diplomové práci je řešena problematika marketingové komunikace Ústřední knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tato instituce má své kořeny již v 60. letech minulého století, nicméně v soudobém dění spjatém s univerzitou vytváří dojem svěží mladé knihovny, jejíž stáří dokazuje pouze část původních fondů. Univerzita, jejíž součástí knihovna je, prochází v současnosti expanzivním obdobím a knihovna se snaží udržet s dynamickým vývojem krok. Z hlediska nabízených fondů a služeb se knihovna pohybuje na velmi slušné úrovni. Smyslem práce je však poukázat na fakt, že ač těmito informačními zdroji a službami disponuje, je jejich využití poměrně slabé. Z tohoto důvodu se zaměřuji na problematiku již zmiňované marketingové komunikace, která by měla při využití vhodných prostředků a správném zacílení dosáhnout požadovaného efektu. Cílem práce je tedy analyzovat možnosti knihovny, dát je do kontextu s jejím okolím, zjistit příčiny a nedostatky komunikace a po následném vyhodnocení specifikovat optimální strategii komunikace knihovny s jejími uživateli. Samozřejmě s co nejefektivnějšími výsledky pro obě strany.

7

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1

Marketing v knihovnách

Marketing, který se po revoluci stal běžnou součástí podnikatelského života, zaklepal na dveře knihoven již dávno. Ovšem jen málo knihovníků jej pustilo dovnitř a umožnilo mu usadit se a napomoci pozměnit společně chápání těchto institucí v našem životě. Situace se sice časem změnila, ovšem ne tak rychle a především ne s takovými výsledky, jak bychom si přáli. Marketing představuje pro knihovnu určitou koncepci politiky vedoucí k efektivním vztahům mezi knihovnou, jejími uživateli a veřejností. Kotler ve své knize Marketing podle Kotlera definuje čtyři druhy marketingu [10]: „ „ „ „

strategický marketing, taktický marketing, administrativní marketing, transformační marketing.

Předmětem strategického marketingu je specifikace skupin uživatelů, na něž by se měla zaměřit pozornost. Aby byla knihovna schopna stanovit své záměry, určit, kterým segmentům uživatelů budou služby poskytovány, v jaké šíři a kvalitě, provádí nejprve průzkum vnějšího a vnitřního prostředí. Na základě průzkumu a zjištění velikosti svého cílového „trhu“ je pak definována strategie, kterou se knihovna vydá – zda využije hromadného marketingu nebo cíleného nebo marketingu na úrovni individuálních uživatelů [11]. Taktický marketing se zabývá postupy, kterými se zvýší poptávka uživatelů po daném produktu. Těmto postupům se říká „marketingový mix“ a je složen z tzv. 4P [10]: „ „ „ „

product (produkt), price (cena), place (místo distribuce), promotion (podpora, propagace prodeje).

Protože ústřední postavou je pro knihovny uživatel, můžeme nahradit čtyři P modelem 4C – customer value (hodnota pro zákazníka), cost to the customer (náklady pro zákazníka), convenience (komfort, dosažitelnost) a communication (komunikace). V prostředí knihovny znamenají 4C následující [11]: „ „ „

„

hodnota všech poskytovaných služeb by měla být kvantitativně a kvalitativně uspokojivá pro současné i potenciální uživatele knihovny, náklady zde nemají opodstatnění z důvodu povinnosti bezplatného poskytování služeb dle zákona č. 257/2001 Sb., komfort v očích uživatele představuje příjemné prostředí s volným přístupem k fondům, vkusně vybavenými interiéry, vyhovující výpůjční dobou a dalšími doplňkovými službami pro co nejširší segment uživatelů, komunikace pak zahrnuje všechny formy informování uživatelů, od reklamy a public relations po adresné informace.

8

Cílem administrativního marketingu je pak naplánovat realizaci výše uvedených záměrů. Administrativní marketing pracuje s marketingovým plánem, jež sestává z následujících dílčích částí [12]: „ „ „ „ „ „ „ „ „

stanovení obecných cílů knihovny – naznačení směru vývoje knihovny, provedení marketingového průzkumu vlastní činnosti knihovny a jejího okolí, provedení SWOT analýzy (analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb), definování marketingových cílů – vycházejí z principu 4C, stanovení konkrétních marketingových strategií – určení cílových skupin uživatelů, určení programu včetně plánu propagace služeb, sestavení rozpočtu, vytvoření marketingového plánu a jeho vyhlášení, kontrola plnění marketingového plánu, jeho revize a aktualizace.

Transformační marketing, který tento výčet druhů marketingu uzavírá, reflektuje současné dění. Proto je jeho náplní předpovídat pravděpodobný vývoj knihoven s ohledem na současný stav a dosavadní vývoj [12]. Marketing obecně lze také chápat jinak než jako výčet různých druhů marketingů využitelných v knihovnách. Můžeme jej vnímat [36]: „

„

jako koncepci činností a podnikatelskou filozofii, která směřuje k uspokojení potřeb zákazníka (v případě knihovny se jedná o koncepci jednotné akvizice, zpracování, propagace a zpřístupňování informačních zdrojů), jako souhrn činností a systém podnikatelských aktivit, které zabezpečují uspokojení výše uvedených potřeb (neboli činností zajišťujících plynulý tok informačních zdrojů od jejich získávání až po zprostředkování uživateli – včetně průzkumu trhu a zjišťování zájmů).

Úspěšná aplikace marketingových metod představuje pro knihovnu zkvalitnění a rozšíření spektra služeb, někdy také změnu forem a metod poskytování služeb, ovlivňuje zavedení výzkumu kvality služeb, změny ve struktuře fondu, pracovních činnostech a postupech, ve spolupráci a organizaci a v důsledku také ve struktuře uživatelů. V neposlední řadě umožňuje uplatnění reklamy a propagace [36]. 1.1.1 Situace v zahraničních knihovnách Marketing v zahraničních knihovnách je chápán především jako marketing služeb, jehož cílem je náležité využívání disponibilních fondů. Význam reklamy, public relations a vzdělávání se pohybuje prozatím v odlišné dimenzi než u nás. Tyto prvky, jakožto součásti taktického marketingu jsou vnímány také jako způsob dlouhodobého řešení. Díky bohatému uplatnění webových prezentací a dalších služeb internetu mají tyto instituce fázi transformačního marketingu již překonanou [32]. Důkazem jsou nové role informačních specialistů, kteří se marketingem zabývají a jejichž posty jsou spojeny s dalšími doprovodnými funkcemi. Nesou zpravidla jména Instruction Librarian, Bibliographic Instruction Librarian, Orientation Librarian, Reference Librarian nebo Subject Specialist či nově vytvořená funkce Faculty Outreach Librarian. Jen pro zajímavost, posledně jmenovaná funkce obnáší průzkum informačních potřeb vedení fakulty, kontaktování pedagogů a univerzitních úředníků s cílem obeznámit je s využíváním informačních zdrojů, podnítit 9

intenzivnější vnímání potřeby informačních technologií ve výzkumu a vzdělávání a získat jejich podporu při nákupu informačních zdrojů [32]. 1.1.2 Marketing v českých knihovnách V porovnání se zahraničními akademickými knihovnami je situace v českých institucích tohoto druhu o něco horší. Kritický pohled na stav českých akademických knihoven zaujímá Saša Skenderija1. V článku „České a americké knihovnictví očima Saši Skenderiji“ [30] srovnává přístup v chápání pozice akademických knihoven ve společnosti americké a české. V americkém pojetí je tento druh knihoven považován za prestižní instituci, která prorůstá jednotlivými objekty univerzit a je schopna samostatného hospodaření díky účinnému a efektivnímu napojení na výzkum a vývoj. Instituci, která je skutečně funkční, neboť je součástí „akademického byznysu“ a jak Skenderija případně komentuje „nikoliv na univerzitním rozpočtu parazitující místnost a pracovní úvazek pro půjčování profesorských skript a nákup několika málo titulů zahraničních odborných časopisů a databází…“ Tržní přístup akademickým knihovnám stále v České republice chybí, marketingové koncepce zabudované do řízení se začínají teprve prosazovat spíše v knihovnách veřejných než akademických. Následující dva grafy ukazují základní informace o stavu a vývoji vysokoškolských knihoven v letech 1993 až 2004. Poskytují náhled na počet VŠ knihoven, jejich poboček, počet čtenářů a výpůjček, stav knihovního fondu a náklady na jeho pořízení a údržbu a konečně počet zaměstnanců.

1

knihovník z právnické knihovny Cornellovy univerzity v Ithace amerického státu New York

10

1993

1994

1995

1996

šetření neproběhlo

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004 0

500

Knihovny počet

1000

Pobočky počet

1500 Čtenáři v tis.

2000

2500

Výpůjčky v tis.

3000

3500

Zaměstnanci (úvazky celkem)

Graf č. 1 Vývoj vybraných ukazatelů VŠ knihoven [27]

11

4000

1993

8 551

Knihovní fondy tis. Náklady na fond v tis. Kč

8 590

10 030

1996

0šetření neproběhlo

11 001

1998

10 097

1999

11 302

2000

10 704

2001

11 007

2002

11 801

2003

00 0 18 0

00 0 16 0

00 0 14 0

00 0 12 0

00 0 10 0

00 0 80

00 0 20

0

00 0

11 745

2004

60

1997

00 0

1995

8 912

40

1994

Graf č. 2 Vývoj vybraných ukazatelů VŠ knihoven – pokrač. [27]

12

1.2

Public relations

V předcházející kapitole byla zmínka o propagaci a prezentaci služeb a fondů. Tyto aktivity se pomalu, ale jistě stávají nedílnou součástí pracovní náplně knihoven. „Jednou z oblastí marketingových činností je podněcování zájmu veřejnosti o produkty a služby instituce. Její důležitou součástí je propagace knihovny, která se odráží v její komunikační politice. Práce s veřejností, neboli „public relations“ se zaměřuje na vytváření pozitivních vztahů veřejnosti ke knihovně a k jejím službám“. Takto se vyjadřují k problematice public relations autorky příspěvku „Ako sa dostať hlbšie do povedomia verejnosti“ Vargová s Kančíkovou [36]. Kloučková k této problematice dodává, že v případě knihoven je smyslem public relations dlouhodobě plánovat a zajišťovat vztah knihovny s uživateli jak na úrovni strategické, tak taktické [9]. Efektivní PR umožňuje uživateli vnímat tuto instituci, sbírat střípky povědomí a skládat je do jakési mozaiky, jež ústí v image knihovny. Pojem public relations byl k nám zaveden z amerického prostředí a vyjadřuje „veřejné vztahy“ či spíše „vztahy s veřejností“ [14]. Jedná se o pojem sémanticky bohatý, proto řada autorů i praktiků zůstává u jeho anglického termínu, neboť uznávají, že překlad zdaleka není schopen vyjádřit jeho komplexnost. Zaměříme-li se na členění PR podle nejrozšířenějšího modelu v podobě cílových skupin, pak existuje [13]: „ „

public relations interní – realizované uvnitř organizace, public relations externí, které je zaměřeno na vnější okolí knihovny.

1.2.1 Interní formy PR Primárním úkolem každé organizace je vytvoření dobrých vztahů na pracovišti dříve, než vyjde „se svou kůží na trh“. V rámci zvýšení pracovní motivace a vytvoření kvalitní spolupráce je zapotřebí zaměřit se na [13]: „ „

„ „ „

stimulaci a motivaci pracovníků (nejen po stránce finanční), podávání aktuálních informací na tabulích a vývěskách – informovat zaměstnance a dát jim možnost podílet se na aktuálním dění (obdobně může poskytovat informace např. informační bulletin či výroční zpráva), změnu komunikace v knihovně – vytvořit uvolněnou atmosféru s prvky horizontální a vertikální komunikace, zamezit konfliktům, pořádání speciálních školení a kurzů pro pracovníky, pořádání společenských setkání a víkendových akcí – kde dochází k prohloubení neformálních vztahů.

Vytvoření pocitu sounáležitosti s firmou je podstatným prvkem. Spokojený zaměstnanec pak dělá své firmě lepší reklamu než cokoliv jiného, neboť mu na její prosperitě záleží. Zavedení této formy PR však bývá mnohdy obtížnějším úkolem než vystupování organizace navenek (viz následující kapitola). 1.2.2 Externí formy PR Protože jsou externí formy PR zaměřeny na okolí knihovny, potažmo na současné a potenciální uživatele příp. sponzory, jsou používány takové metody, jimiž se knihovna 13

zviditelňuje a dává najevo svou nepostradatelnost ve společenském dění. Křivá [13] specifikuje tyto konkrétní body PR: „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

logo knihovny, tvář knihovny, informační a orientační systém knihovny, časopis nebo letáky, webová prezentace knihovny, monitoring médií, spolupráce s masmedii, exkurze, dny otevřených dveří, kulturně vzdělávací akce, příprava výstav, organizace sponzoringu, lobování, organizace aktivit s význačnými osobnostmi, sponzory apod.

Již v roce 1995 konstatoval Jaroslav Vyčichlo, že PR patří mezi podstatné záležitosti řízení knihovny. Tehdy viděl roli PR v „dokonalém provádění všech druhů knihovnických služeb“ [39]. Jiní zase přirovnávají PR v knihovnách k „úsilí nabízet čtenářům mile a příjemně v úpravném prostředí chytré služby“ [15]. Většina autorů se ovšem shoduje na tom, že jednou z optimálních forem public relations knihovny je vydávání vlastního periodika2. Samotná realizace PR může být svěřena do rukou čtyř možných subjektů. Knihovny mohou využít vlastních sil a vytvořit ve své organizaci vlastní specializované pracoviště nebo naopak využijí outsourcingu a na tuto činnost najmou PR agenturu. Třetí možnost spočívá v tom, že vedení knihovny přiřadí k určitým specifikovaným úkolům skupinky lidí zaměřených na PR a konečně poslední varianta uplatnění PR v knihovně je plně na bedrech managementu knihovny, která si úkoly vezme na sebe [16]. Nejaktuálnější informace týkající se práce v rámci public relations je možno získat na konferenci Inforum. Existuje nejen stejnojmenná sekce, která se touto problematikou zajímá, ale organizátoři neopomíjejí také realizovat workshopy, na nichž se každoročně setkávají odborníci z řad veřejných a akademických knihoven.

1.3

Základní údaje o Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně

Vysokoškolské vzdělávání má ve Zlíně svou tradici. V šedesátých letech minulého století zde byla založena Fakulta technologická, která působila jako vysokoškolské pracoviště při n. p. Svit a byla původně součástí Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Po třech letech přešla pod Fakultu strojní Vysokého učení technického v Brně a profilovala se zejména v oboru technologie kůže, plastů a pryže. Ve druhé polovině devadesátých let byla založena Fakulta managementu a ekonomiky a Institut reklamní tvorby a marketingových komunikací, z něhož později vzešla Fakulta multimediálních komunikací [5].

2

viz např. [13], [31], [36]

14

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (dále UTB) byla zřízena ke dni 1.1.2001. Kromě tří výše zmíněných fakult dnes univerzitu dotváří Fakulta aplikované informatiky, která byla ustanovena k prvnímu lednu tohoto roku. Součástí univerzity je také vysokoškolský ústav zvaný Univerzitní institut3, jenž by se měl stát v nejbližší době základem pro pátou fakultu se zaměřením na humanitní studia [26]. Charakter studijních oborů a jejich počet v programech bakalářských, magisterských, navazujících magisterských a doktorských ukazuje tabulka I.

Tab. I Počty studijních programů a oborů na UTB [43] Kromě programů uvedených v tabulce I jsou na univerzitě uskutečňovány studijní programy Celoživotního vzdělávání (viz tabulka II), senioři mohou navštěvovat Univerzitu třetího věku, která jim nabízí studium v oblasti technicko-ekonomické, společensko-vědní a v oblasti výtvarného umění. V loňském roce pak k této nabídce přibyly studijní cykly Počítače v praxi, Média a komunikace a Astronomie, ekologie a paleoekologie [24]. U všech studijních programů na UTB je využíván jednotný kreditový systém kompatibilní s evropským standardem ECTS.

Tab. II Charakteristika programů celoživotního vzdělávání [43] 3

viz Příloha I – Organizační struktura UTB

15

Ačkoliv je univerzita poměrně mladou institucí v regionu, počet studijních programů a oborů rychle vzrůstá. V současnosti studuje na univerzitě více než 8 400 studentů v 53 studijních oborech 26 akreditovaných studijních programů [26].

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001/2002

2002/2003

2003/2004

Studenti 1. – 3. ročníku Studenti doktorského studia

2004/2005

2005/2006

2006/2007

Studenti 4. a vyšších ročníků Posluchači CŽV

Graf č. 3 Vývoj a predikce počtu studentů na UTB [1],[2] Vzhledem k rychlému růstu počtu zájemců o studium na UTB, nárocích na kapacitu, vybavení a zabezpečení chodu univerzity přistoupilo vedení k investici, jež by měla přispět ke konečnému řešení dislokace univerzity. UTB je momentálně rozprostřena ve třinácti objektech4, přičemž ne všechny ústavy jednotlivých fakult mají své zázemí v jedné budově; nejen proto je výstavba centrální budovy žádoucí. Jelikož tento investiční krok univerzity zřejmě významně ovlivní historii knihovny, pojednává o něm krátce následující kapitola. 1.3.1 Strategický rozvoj UTB Kongresové a univerzitní centrum UTB Proč bude výstavba Centra UTB významná? Areál Univerzitního centra bude tvořen budovou Univerzitní knihovny a budovy Centra UTB. Tyto subjekty budou řešeny jako 2 samostatné hmoty se zastřešeným atriem překlenujícím prostor mezi nimi, v podzemí bude k dispozici parkoviště, technické a provozní zázemí, centrální depozitář, sklady a další [4]. Knihovna zde v 5 patrech získá prostor jak pro technicko provozní zázemí knihovny, tak pro velkokapacitní studijní prostory. V koncepčním návrhu je věnována zvláštní pozornost studijním zónám vybavených výpočetní technikou, které budou představovat až 80 % celkového počtu studijních míst. Jak uvedla prof. Eva Jiřičná, jejíž pracoviště AI Design Praha navrhlo urbanisticko architektonické pojetí komplexu, „kapacita informačních zdrojů bude představovat celkem 300 tisíc svazků, k dispozici bude

4

viz Příloha IV – Dislokace UTB

16

450 studijních pracovišť pro plánovaný počet 7000 uživatelů“ [23]. V objektu budou také přednáškové sály, seminární učebny a studovny [4].

Obr. 1 Návrh komplexu Centra UTB [23]

Obr. 2 Zasazení komplexu do kontextu zlínského náměstí T.G. Masaryka [23]

Výstavba Univerzitního centra, v jejíž části bude knihovna sídlit, již začala. Její dokončení se očekává v květnu roku 2007 [34]. Jako doprovodná akce, která přesahuje dobu výstavby, byla vytvořena Útvarem kancléře univerzity spolu s Katedrou reklamní fotografie a grafického designu a Katedrou prostorového designu Fakulty multimediálních komunikací putovní výstava s názvem Univerzitní centrum ve Zlíně - tvoříme architekturu třetího tisíciletí. Jejím prostřednictvím se může široká veřejnost v hypermarketech a obchodních domech v republice seznámit s projektem multifunkční stavby a také s prezentací zlínské univerzity [35].

17

1.4

Ústřední knihovna UTB

Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (dále ÚK UTB) je knihovnou veřejně přístupnou. Služby jsou poskytovány nejenom pedagogům a studentům působícím na univerzitě, ale také i odborné veřejnosti. Dle zákona č. 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb se Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně řadí mezi knihovny specializované. Její postavení v rámci rektorátu UTB je uvedeno v příloze II., interní funkční struktura je pak vyobrazena na obr. 3.

Obr. 3 Funkční schéma knihovny [40] Ústřední knihovna UTB registruje v současnosti více než 9 000 uživatelů5. Jejich nárůst od vzniku univerzity vystihuje graf č. 4.

5

uživatelem se rozumí návštěvník knihovny, který alespoň jedenkrát v daném kalendářním roce využil absenčních služeb knihovny [43]

18

2001

3607

2002

4936

2003

6 967

2004

9371

Graf č. 4 Vývoj počtu čtenářů [41],[42],[43] Ročně eviduje přibližně 700 meziknihovních.

37 000

absenčních

2001

výpůjček,

z

toho

více

než

19 518

2002

28673

2003

33 417

2004

37 205

Graf č. 5 Výpůjčky [41],[42],[43]

2001

857

2002

615

2003

730

2004

704

Graf č. 6 Meziknihovní výpůjčky [41],[42],[43] Součástí celoškolské knihovny je i 12 menších ústavních knihoven s odbornou literaturou [26],[43]. Knihovna disponuje kromě svých prostor také dvěma areálovými studovnami6

6

areálovou studovnou se rozumí místnost určená pro práci s PC

19

v objektu U2 (24 míst) a U5 (45 míst), pro seniory přednostně poskytuje své služby díky internetové studovně U3V. Celkově je na univerzitě pod správou knihovny 182 pracovních míst, z toho 174 míst je zaopatřeno PC. Možnosti vybavení a přístupu vyobrazuje graf č. 7. 21% 31% 5%

10% 1% 32%

Ústřední knihovna a studovny

Areálová studovna (U2)

Areálová studovna (U5)

přístup do katalogu OPAC

katalog přístupný přes www rozhraní

přístup k internetu, elektronickým zdrojům

Graf č. 7 Poměr vybavení pracovních míst [43] Otevírací doba knihovny je 43 hodin v týdnu, u studoven 55 hodin týdně. 1.4.1 Vznik a vývoj První zmínky o knihovně lze datovat do roku 1959, kdy byla založena při VUT v Brně Fakulta technologická se sídlem ve Zlíně. Knihovna, která byla v té době samostatnou součástí Knihovního střediska VUT v Brně, sloužila pouze studentům a pedagogům. Její fondy byly decentralizovány na jednotlivých pracovištích fakulty. V roce 1976 vznikla z Knihovního střediska Ústřední knihovna, která již měla některé knihovnické činnosti centralizované, nicméně fondy byly stále rozptýleny. Ke změně došlo na počátku let devadesátých, kdy se začal tvořit elektronický souborný katalog knih, jenž ovšem neobsahoval fondy zlínské knihovny [7],[33]. Vzhledem k tomu, že knihovna se nachází ve Zlíně, dřívější „Mekce“ obuvnického průmyslu, byla dříve specializována zejména na oblast kožedělné literatury. Nárůstu tohoto druhu literatury také značně napomohly fondy zaniklých odborných knihoven, které působily při společnostech Toma a.s., Svit a.s., Pozemní stavby a.s. a SOU Svit [18]. Od vzniku univerzity se začal fond knihovny postupně rozrůstat ve znamení studijních profilů. V roce 2003 získala knihovna 1 400 svazků z Vědecké knihovny Střediska knihovnických a informačních služeb ve Vyškově především z oboru potravinářství [42]. Rok 2004 obohatil knihovní fondy o tituly z oblasti např. sociální pedagogiky, filologie a dalších nově studovaných programů. Počet dostupných exemplářů se navýšil také díky zaniklé Knihovně Domu kultury, s.r.o. a z příspěvků stavebního odboru Krajského úřadu města Zlína [43].

20

V současné době se fond knihovny koriguje zejména na základě požadavků vznesených v kartách jednotlivých vyučovaných předmětů, které jsou dostupné prostřednictvím studijního informačního systému STAG7 [49]. Knihovna je nyní umístěna v moderních prostorách, které byly v duchu Baťovy architektury upraveny v místě bývalých Masarykových škol, v nichž světoznámý švec školil své budoucí pracovníky, zejména pak obchodníky. Kam bude knihovna směřovat v budoucnu? Ve střednědobém horizontu má v úmyslu [4]: „ „ „

rozvíjet digitalizaci knihovny, věnovat pozornost elektronickým informačním zdrojům pro výzkum a vývoj, odborným a vědeckým informačním zdrojům, vytvořit informační portál zaměřený na knihovní zdroje a poradenský servis v oblasti práce s informacemi.

Dále se chce pokusit o dosažení těchto cílů: „

„

vybudovat moderní univerzitní knihovnu, která bude odpovídat aktuálním trendům v oblasti knihovních a informačních služeb, také v oblasti informačních a komunikačních technologií, vybavit ji kvalitním knihovním systémem nové generace, účinným systémem ochrany knihovního fondu a dostatečným množstvím EIZ.

1.4.2 Postavení a funkce Ústřední knihovna UTB jakožto koordinátor knihovnicko-informačního procesu na UTB zodpovídá za komunikaci se subjekty mimo UTB a zabezpečuje především [21]: „ „ „ „ „ „ „ „

„ „

7

„metodické řízení knihoven UTB, konzultační a poradenské služby pro knihovnická pracoviště UTB, zpracovává a vydává metodická doporučení, koordinaci informačního zabezpečení knihovnických služeb a aplikací, implementaci jednotného knihovnického software na UTB, tvorbu a správu souborného katalogu UTB včetně údržby knihovnických aplikací, centrální akvizici knih, periodik a informačních databází, elektronických zdrojů a jiných dokumentů, koordinaci výuky knihovnických aplikací studentů UTB, spolupráci s Edičním střediskem UTB, jehož prostřednictvím je knihovně poskytován povinný výtisk všech publikací, zdrojů vydávaných UTB, přístup k elektronické formě skript vydávaných UTB včetně možností jejich tisku, standardní knihovnické a informační služby včetně absenčních výpůjček literatury zejména pro studenty, zaměstnance UTB, odbornou veřejnost, účast UTB ve společných projektech VŠ knihoven a celé knihovnické sítě v ČR, v projektech, které zajišťují zpřístupňování šedé literatury vzniklé na této škole.“

viz http://stag.utb.cz

21

1.4.3 Personální zabezpečení K datu 1.4.2006 pracovalo v ÚK UTB 14 zaměstnanců na plný úvazek. Jednoznačně převažují ženy s 64% zastoupením, přičemž jejich věk se v 80 % pohybuje nad 40 let. Přesně opačnou situaci lze sledovat u mužského zastoupení personálu knihovny. Nicméně trend v současné době hovoří pro zvyšování stavu mužské zaměstnanecké části především z řad mladších ročníků potažmo absolventů relevantních studijních oborů. Pro zajímavost je zde uveden graf, který ukazuje procentuální nárůst počtu studentů vždy oproti předchozímu období a jak se tento stav odrazil v počtu zaměstnanců knihovny.

?

70% 60%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

20 06 /2 00 7

20 05 /2 00 6

20 04 /2 00 5

0% 20 03 /2 00 4

0% 20 02 /2 00 3

10%

20 01 /2 00 2

10%

zaměstnanci

50%

50% studenti

60%

počet studentů

počet zaměstnanců

Graf č. 8 Srovnání růstu počtu studentů s počtem zaměstnanců knihovny [1],[2],[41],[42],[43] Z hlediska kvalifikace pracuje v knihovně 9 vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, zbývajících 5 má vzdělání středoškolské (z toho 2 knihovnické). Zaměstnanci se v rámci celoživotního vzdělávání zúčastňují pravidelně školení, seminářů, konferencí (Inforum, Knihovny současnosti a další), porad VŠ knihoven a dalších setkání s kolegy. 1.4.4 Technické a finanční zázemí Jak již bylo dříve řečeno, zázemí knihovny je tvořeno prostory umístěnými ve 2 podlažích (viz Příloha III – Plány knihovny). V přízemí jsou především fondy k absenčním výpůjčkám, v 1. patře jsou k dispozici prezenční dokumenty a EIZ. Kvůli zvýšeným nárokům na počet připojení k internetu využila univerzita možnosti wifi, a proto je v přízemí studentům vyhrazen prostor pro bezdrátové připojení. Uživatelé mají k dispozici 110 míst ke studiu v knihovně, studovnách a čítárně, v případě potřeby mohou použít síťovou tiskárnu, kopírku a skener. Všechny počítače pracují v síti a jsou připojeny k internetu.

22

Veškeré poskytované služby a pohyb po knihovně vyžadují použití čtecí karty8. O bezpečnost se stará kamerový systém, který monitoruje studovny. Proti odcizení tištěných dokumentů je knihovna zaopatřena bezpečnostním systémem nacházejícím se v bezprostřední blízkosti výpůjčního pultu [33].

Knihovna je financována z interních zdrojů UTB, prostřednictvím grantů nebo darů [21]. Mezi nejvýznamnější sponzory patří město Zlín, které každoročně poskytuje dotace z Kulturního fondu města Zlína [48], od roku 2003 také Nadace Tomáše Bati a AION CS, s.r.o. [45]. Některé exempláře knihovna získala také díky darům např. z Arcibiskupské knihovny v Olomouci či Baťova muzea obuvi v Kanadě [40],[41],[42],[43]. Následující graf popisuje strukturu nákladů na jednotlivé položky ve výdajích knihovny. Data za rok 2001 nejsou dostupná, proto jsou zde zachyceny pouze roky 2002 až 2004.

Poplatky za licence a přístup k databázím Centrálně zabezpečený nákup časopisů Centrálně zabezpečený nákup knih Údržba a provoz knihovního systému Podpora rozvoje knihoven a studoven, technické zhodnocení knihovny Provozní náklady ústřední knihovny Vydávání PhD Thesis Celoškolské financování EDD Univerzitní časopis 0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

tis. Kč 2002

2003

2004

Graf č. 9 Struktura výdajů ÚK UTB v letech 2002-2004 [46],[47]

8

tato karta plní vícero funkcí; v případě knihovny slouží jako průkaz uživatele, dále pro vstup přes turniket a do studovny, při práci s reprografickými zařízeními a při manipulaci s rezervací nebo prolongací výpůjček ve webovém rozhraní nese údaje o uživateli nutné pro zalogování

23

1.4.5 Fondy ÚK UTB Fondy Ústřední knihovny tvoří monografie, odborné časopisy a denní tisk, vědecké práce typu bakalářských, diplomových, disertačních a habilitačních prací. Dále lze zde nalézt CDROMy, audiokazety, videokazety a v neposlední řadě významem rostoucí elektronické zdroje - elektronické časopisy a bibliografické báze dat [18]. Tištěné zdroje Dle poslední vydané výroční zprávy disponuje knihovna více než 44 000 knihami a téměř 400 odebíranými exempláři periodik. Roční přírůstek knihovních jednotek čítá necelých 5 000 exemplářů [43]. O tom, jak se knihovní fond měnil v letech 2001 až 2004 vypovídá graf č. 10. 2001

30297

2002

33280

2003

39 379

2004

44 261

Graf č. 10 Počet knihovních jednotek [41],[42],[43] Fond knihovny je zpracován v katalogu v elektronické podobě, jež zároveň plní funkci souborného katalogu knihovních fondů UTB. Tento katalog spadá do souborného katalogu T-Series, který sdružuje další knihovny zpracovávající své fondy ve stejném elektronickém systému [43]. Elektronické zdroje Každá univerzita, vysoká škola je svým způsobem unikátní. Nabízí různé studijní obory, formy vzdělávání, zaměření dle profilací fakult. Proto je těžké porovnávat, zda ta či ona instituce je na tom v porovnání s ostatními školními subjekty hůře či lépe. Zatímco VŠ technického zaměření mají vyšší koeficienty na studenta, tudíž „lepší“ prostředky mj. pro informační zajištění studentů (potažmo fondů knihoven), ekonomické a mnohé humanitní školy jsou na tom o poznání hůře. Na druhou stranu, pokud se posledně jmenovaným podaří získat sponzory či jiné prostředky, mohou být takto ušetřené finance efektivně alokovány do knihoven a využity např. pro akvizici různých druhů publikací. Existuje tedy měřítko srovnání? Kdybychom porovnali „vybavenost“ knihovny elektronickými informačními zdroji s ostatními univerzitami a vysokými školami, museli bychom konstatovat, že úroveň ÚK UTB z hlediska vybavenosti EIZ je velmi dobrá (viz Příloha VI – Srovnání EIZ). Následující tabulka podává přehled EIZ momentálně dostupných v knihovně, přičemž poukazuje na jejich síťový přístup.

24

AGRICOLA PlusText Albertina - Monitor tlače SR Anopress - online plnotextová databanka TAM-TAM Blackwell Synergy Chemical Abstracts - SciFinder Scholar Compendex COTO.JE CSA Materials Science Collection s dat. METADEX CrossFire Beilstein ČTK - Česká tisková kancelář DSI Full Campus Solutions eIFL Direct EIU ViewsWire EnvironetBase Environmental Science & Pollution Management Datab Express Exec Food Science & Technology Abstracts GAPIS Iconda iHNed Inspec InterScience iStrategie Journal Citation Reports (JCR Web) Knovel Lexdata Literature online Manuskriptorium OVEL ProQuest 5000 ScienceDirect Scopus Source OECD SpringerLink Ulrichsweb.com Web of Science

Přístup v celé Přístup pouze v síti UTB knihovně 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

Tab. III Dostupnost EIZ v ÚK UTB [6]

1.4.6 Služby Knihovna poskytuje široké spektrum služeb, mezi něž patří [43]: „ „ „ „ „ „

služby absenční a prezenční, rezervace dokumentů, cirkulační služby, meziknihovní služby (aktivní a pasivní), aktivní a pasivní dodávání kopií dokumentů, currentové služby, 25

zprostředkovávání rešerší, služby informační, bibliografické, poradenské, konzultační, referenční, „ poskytování adresných informací, ústních a písemných, „ služby reprografické, „ EDD, a další. „ „

Knihovna ročně zorganizuje v průměru na tři desítky vzdělávacích a výchovných akcí. Věnuje se informační výchově svých uživatelů, a to hned v několika kategoriích: studentům 1. ročníku studia poskytuje vstupní prohlídku knihovny s informacemi o službách a fondech, studentům posledních ročníků pak nabízí semináře o vyhledávání informací. Semináře o poskytovaných službách, vyhledávání informačních zdrojů a informací v plnotextových zdrojích potom poskytuje všem zájemcům [43]. 1.4.7 Další aktivity V roce 2001 se ÚK UTB stala členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků [40], své zástupce má v Klubu VŠ knihoven SKIP. Rok poté rozšířila knihovna své členství také na Asociaci knihoven vysokých škol s níž všestranně spolupracuje, sdílí data a služby a podílí se aktivně na vývoji VŠ knihoven v České republice9. Pracuje kromě výše uvedeného v Komisi pro elektronické informační zdroje VŠ knihoven [42],[43]. V rámci spolupráce s ostatními knihovnami se podílí na těchto oblastech [43]: „ „ „ „ „ „ „ „ „

Projekty 1N, VISK, VISK 8 (sdílení elektronických informačních zdrojů jako je databáze ČTK, databanka TAM-TAM od firmy Anopress), VISK 9 (Národní autoritní záhlaví, geografická jména), VPK (Virtuální polytechnická knihovna – souborný katalog, EDD), DODO (elektronické dodávání dokumentů z Národní knihovny ČR), E-Ped – dodávání dokumentů z Národní pedagogické knihovny (z virtuálního prostředí), Souborný katalog NK ČR – přírůstky zahraničních dokumentů a zahraničních časopisů, Souborný katalog NLK10 a Souborný katalog MZK11 – přírůstky časopiseckého fondu.

Aktivně se účastní akce Březen – měsíc Internetu pod sloganem „Co máte k dispozici – a o čem možná ani nevíte“. V knihovnické soutěži Biblioweb, kterou od roku 2001 v rámci téže akce vyhlašuje SKIP, zaujala knihovna jak v loňském roce tak i letos jednu z předních příček žebříčku [3],[44].

9

je členem Komise pro informační výchovu a gramotnost na VŠ, dále Komise pro VŠ knihovny a Komise pro VŠKP 10 Národní lékařská knihovna 11 Moravská zemská knihovna

26

2 ANALYTICKÁ ČÁST 2.1

Analýza současného stavu

V první části analýzy jsem se zaměřila na celkové zhodnocení stavu. Jako výchozí základnu pro zhodnocení jsem si vybrala SLEPT a SWOT analýzu. SLEPT analýza (někdy také PEST) je analytická metoda hodnotící vnější okolí sledovaného subjektu na základě kritérií sociálních, legislativních, ekonomických, politických a technologických. SWOT analýza pak popisuje problematiku vnitřního stavu subjektu – v tomto případě Ústřední knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Knihovna byla zkoumána ze čtyř úhlů pohledů – dle silných stránek (strengths), slabých stránek (weaknesses), příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats). Ve druhé části analýzy pak již konkrétně popisuji marketingovou komunikaci knihovny, hodnotím klady a zápory dvou forem propagace – webovou prezentaci a využití prostorových a vizuálních možností. 2.1.1 Analýza vnějšího okolí – SLEPT Sociální faktory „

„

„

„

„

Vývoj univerzity je již od jejího vzniku dynamický. Za poslední 3 roky vzrostl počet studentů o cca 5 tisíc, což se muselo nutně projevit. Důsledky jsou zřejmé v reorganizaci oborů, zlepšování personálního zabezpečení, kapacitních změnách, nové dislokaci prostor atd. Vzhledem ke zlepšujícím se studijním podmínkám lze předpokládat, že se počet studentů bude nadále zvyšovat. Prestiž univerzity lehce vzrůstá a snahou vedení je dosáhnout synergického efektu spolu s veřejnou sférou a přilákat do Zlína ještě více zájemců. V souladu s vývojem dochází k profilaci jednotlivých studijních oborů a také typů studia. Od základní prezenční formy a kombinované u některých oborů studia přešla univerzita plynule k nabídce téměř všech studijních programů v obou formách. Od roku 2003 poskytují některé fakulty také výuku v programu celoživotního vzdělávání. Distanční formu studia univerzita průběžně aktivuje na všech svých částech, stejně tak jako vzdělávání na Univerzitě třetího věku. Růst počtu studentů nárokuje z pochopitelných důvodů také prostory (také pro pedagogy a další personál). Proto v posledních 5 letech zakoupila univerzita pro zajištění této potřeby objekty především z teritoria bývalých Baťových škol. Z pohledu handicapovaných uživatelů jsou tyto budovy zcela nevyhovující. Pro tělesně postižené jsou v tomto ohledu plně k dispozici 4 hlavní budovy, na nichž sídlí 4 různé fakulty. 2 z nich byly částečně přestavěny, 2 byly vystaveny poměrně nedávno a s těmito kritérii již počítaly. Doplňkové výukové prostory jsou zahrnuty podle dlouhodobého záměru mezi investiční akce, které mají tyto nedostatky napravit [4]. Zvýšený zájem o studium ve Zlínském regionu s sebou přináší také pracovní možnosti pro řadu pedagogů. Vzhledem k neustálému vývoji studijních programů a nových oborů lze očekávat příliv mladých mozků a kreativní spolupráci jak mezi fakultami, tak také s orgány státní správy a komerční sférou, což v důsledku povede k propagaci regionu. Pro knihovnu znamená výše uvedené především jedno – zvýšit počet zaměstnanců, aby byla schopna kvalitní práce a poskytovaných služeb.

27

Legislativní faktory „

„

Směr univerzity udává zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a zákon č. 404/2000 Sb. o zřízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Další zákon, platný pro zkoumaný objekt, je zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Ten pro změnu určil ráz Ústřední knihovny UTB. Tento zákon totiž knihovně nařizoval do konce roku 2002 provést registraci, při níž se rozhodlo, zda bude knihovnou základní nebo specializovanou. Chod knihovny je dán vnitřními předpisy univerzity. Výraznějším zásahem z hlediska legislativy byl autorský zákon. Jeho důsledkem byla reorganizace především absolventských prací, jejichž některé body doposud nejsou dořešeny (licenční smlouvy versus půjčování prací apod.)

Ekonomické faktory „

„

Rozpočet na univerzitní aktivity má sice stoupající charakter, nicméně stavba univerzitního centra pohltí valnou většinu peněz. Jak již bylo řečeno, řada objektů, v nichž univerzita sídlí (Baťovy internáty, studentské koleje atd.), má v mnoha ohledech nevyhovující podmínky. Proto budou v následujících letech investice proudit zejména do nápravy těchto nedostatků. Dovoluji si domnívat se, že kdyby neměla knihovna v budoucnosti sídlit právě v uvedeném univerzitním centru, nedostalo by se na ni z rozpočtu zdaleka tolik peněz, jako tomu má být. Knihovna je stále nedoceněným centrem vědění a informací. Od roku 2003 jsou veškeré nejen finanční toky řízeny centrálně přes systém SAP. Knihovna může realizovat požadavky ze strany fakult přes tento informační systém, který zároveň představuje prostředek kontroly provozu knihovny.

Politické faktory „

Politický vliv v pozitivním smyslu slova lze zaznamenat již při návrhu výstavby univerzitního centra. Řada členů vědeckých rad jednotlivých fakult a významné osobnosti univerzitního života jsou v mnoha případech aktivně angažovány v politice a mohou tak být vlivnými činiteli při utváření možností současné tváře všech univerzitních prostor.

Technologické faktory „

Rozvoj technologií se musí samozřejmě projevovat také v sektoru vzdělávání. Z tohoto důvodu si dala univerzita jako jeden z dlouhodobých cílů trvalé zajišťování a vybavování počítači, a to nejen v prostorách fakult a výukových zařízení, ale také v knihovně a na kolejích. Připojení na Internet je často diskutovanou otázkou. K vyřešení tohoto problému byl podán v předcházejících letech grant, který byl přijat a díky němu byla úspěšně zavedena páteřní síť.

28

2.1.2 Analýza vnitřního stavu – SWOT Silné stránky „

„ „ „ „

„

Silnou stránkou jsou mladí pracovníci, kteří ovládají práci na počítači a mají větší zkušenosti s cizími jazyky, což mohou uplatnit při práci se zahraničními elektronickými zdroji. Přinášejí do praxe řadu nových poznatků, kterými se knihovnická a informační věda v posledním desetiletí obohatila, dokáží flexibilně vycházet vstříc (i z časového hlediska). Příliv nových zaměstnanců je také patrný na nedávno nově upravených webových stránkách knihovny, které přehledněji podávají informace o fondech a službách. Poměrně velký počet nabízených elektronických zdrojů – online časopisů, databází, informačních portálů. Přístup k informacím díky členství v organizacích uvedených v kapitole 1.4.7 (spolupráce s dalšími členskými subjekty a další). Poplatky, které čtenáři a uživatelé služeb Ústřední knihovny UTB hradí, jsou v porovnání s Krajskou knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně nižší. Řada informací je poskytována v elektronické formě ve vysoké kvalitě, uživatelé tedy nemusí pro zjištění požadovaných informací chodit do knihovny. Místo toho mohou využít početného počítačového zajištění v areálových studovnách nebo počítačových učebnách. Schopnost rychle realizovat ad hoc školení pro uživatele.

Slabé stránky „

„ „ „

Za slabou stránku knihovny považuji nedostatečné propagování už samotné existence knihovny. Přicházející studenti jsou si sice velmi dobře vědomi toho, kde má univerzita svou ústřední knihovnu, ale pokud k tomu nejsou přímo donuceni, návštěvu této instituce odkládají. Nedostatečný počet zaměstnanců, který nestačí plnit požadavky studentů a zaměstnanců. Kapacitně nevyhovující prostory. Nedostatek literatury u nově akreditovaných oborů.

Příležitosti „

„ „

„

„

Příležitost univerzitní knihovny spočívá především ve spektru služeb, které může nabídnout. Jak již bylo naznačeno, nově přijatí zaměstnanci jsou mladší a pružnější především časově a myšlenkově, jsou schopni poskytovat služby do večerních hodin v různých částech univerzity, včetně sobot. Možnost kooperace s místní krajskou knihovnou. Vzájemnou spoluprací s jednotlivými fakultami mohou přimět pedagogy, aby minimálně v prvním ročníku v rámci některého předmětu studenti absolvovali povinnou úvodní prohlídku knihovny. Univerzita by měla během dvou let dokončit stavbu Univerzitního centra, jehož součástí bude nová budova „Univerzitní knihovna“. Knihovní fond čítající v současnosti cca 35 tisíc svazků bude dimenzován téměř pro desetinásobek, stávajících 60 pracovních stanic bude rozšířeno na 450 studijních pracovišť pro plánovaný počet 7 000 uživatelů. Moderní prostředí je často lákadlem pro lidi všech věkových kategorií, nově vytvořené centrum by tak mohlo stát v popředí zájmu současných i potenciálních uživatelů knihovny. 29

„

Univerzitní centrum, o kterém se uvažuje jako o součásti komplexu multifunkčních objektů „Kongresové a univerzitní centrum ve Zlíně” [23], bude podle všeho sloužit také městu. Spojení městských a univerzitních aktivit představuje pozitivní možnosti v různých rovinách činnosti.

Hrozby „

„ „

2.2

Hrozbou je částečná hradba mezi knihovnou a vedením univerzity, které, ač je si vědomo důležitosti informačního zabezpečení, některé záležitosti zbytečně prodlužuje, či blokuje. Malá ochota či spíše neochota některých pedagogů začlenit komunikaci s knihovnou do výuky. Existence spíše opačného toku informací. Místo, aby fakulty a další součásti univerzity podávaly informace o svých požadavcích na akvizici informačních zdrojů a dalších služeb, je situace opačná. Zaměstnanci knihovny tyto informace dohledávají sami. Poslední dobou se tyto negativní tendence prolamují, přičemž někteří zaměstnanci jsou průkopníky a požadavky zadávají sami.

Analýza marketingové komunikace

V současné době neexistuje v Ústřední knihovně UTB ve Zlíně žádná osoba, která by se cíleně zabývala problematikou PR. Tuto funkci zastává osoba přímo na rektorátě UTB. Za základ PR se všeobecně považuje filozofie organizace, jíž se odlišuje od jiných subjektů. Mezi prvky této filozofie se řadí mj. logo či značka, barva, jednotná úprava písemností a další [9]. Jednotný vizuální dojem je v tomto případě dán statutem knihovny v rámci UTB a je předepsán grafickým manuálem. Knihovna v minulosti zvažovala tvorbu vlastního materiálu v podobě letáků, které jsou oproti vlastnímu periodiku, brožuře či bulletinu nejméně časově a finančně náročnou alternativou. K jejich vydávání však nedošlo. Problém spočíval v nedostatku lidí, kteří by se touto prací zabývali soustavně, nikoliv z čirého nadšení mimo pracovní dobu a bez nároku na finanční odměnu. Univerzita jako subjekt vydává řadu různých dokumentů, v nichž se studentům, akademikům a také veřejnosti prezentuje. Příchozím studentům se při dnech otevřených dveří promítá video12, poskytují se propagační materiály, kde se ovšem informace o knihovně vyskytují v malé míře. Tendence vytvořit informační brožuru, která by poskytla podstatné informace o knihovně, jejím fungování a možnostech se na univerzitě objevily, ovšem spíše sporadicky a nahodile. Informace o knihovně se staly součástí těchto materiálů jen ve velmi malé míře (obsahují základní informace o provozu) a především řada těchto informací byla dodána bez asistence knihovny. Svou prezentaci knihovna poskytuje zejména prostřednictvím webových stránek, na jejichž obsah a provedení se v následující kapitole zaměřím.

12

Existuje spíše upoutávka, která však byla zhotovena pro účely pracovního veletrhu Gaudeamus a ta se zaměřuje na podstatné body propagace univerzity resp. fakult jako takových nikoliv konkrétně na knihovnu.

30

2.2.1 Webová prezentace Ústřední knihovny UTB Webové stránky knihovny13, jejichž vzhled je podřízen designu univerzity, patří mezi nejmodernější a nejdynamičtější formu komunikace knihovny s jejími uživateli. Úvodní stránka knihovny (obr. 4) přehledně poskytuje informace resp. odkazy na jednotlivé kapitoly informací, které uživatele dovedou až k požadovanému cíli.

Obr. 4 Jedna z možných animací úvodní stránky webové prezentace Ústřední knihovny UTB

První záložka O knihovně poskytuje základní informace týkající se provozní doby v jednotlivých objektech spadajících pod správu knihovny, kontakty na zaměstnance a především pro nově příchozí studenty poměrně podstatné informace o jednotlivých částech knihovny, včetně jejich plánku. Ti lidé, kteří ještě dosud do knihovny nevkročili, tak mají příležitost seznámit se s ní prostřednictvím fotografií. Pod vyobrazením částí knihovny je pak k dispozici text, jenž návštěvníka provede knihovnou a studovnami s vysvětlením, co kde je a za jakých podmínek může být využíváno, event. co k jeho využití zapotřebí.

13

veškeré informace týkající se kapitoly 2.2.1 byly získány z webových stránek Ústřední knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně viz http://www.knihovna.utb.cz ke dni 15.4.2006

31

Často kladené dotazy jsou přehledně rozděleny do 5 tematických oblastí tak, aby ten, kdo pátrá po řešení konkrétního problému, nemusel brouzdat po stránkách v menu a našel odpověď co nejdříve. Celkově je však orientace u záložky O knihovně poněkud matoucí. Standardně je každá záložka rozdělena do „podmenu“, z nichž si uživatel dále vybírá. Zde tato možnost chybí. Tento fakt může způsobit, že si někteří uživatelé vůbec nevšimnou některých nabízených informací. Obr. 5 Nabídka položky O knihovně Aktuality jsou v současné době patrně jedinou formou jak studenty, pedagogy a veřejnost informovat o nových záležitostech knihovny. Nejsou však k dispozici bezprostředně na úvodní straně prezentace knihovny, jak by se dalo předpokládat, ale jsou až součástí menu. Důvodem pro toto začlenění je celková univerzitní koncepce designu webových stránek, která s novinkami na úvodních stranách nepočítá. Po Knihovním řádu, který obsahuje nezbytné dokumenty s přílohami a organizačním řádem knihovny následuje záložka Služby. Meziknihovní výpůjční službu a poslední položku – rešeršní službu nárokují především zaměstnanci, informace o realizaci těchto služeb jsou podrobné a srozumitelné. Aby předešla knihovna nedorozumění, zakomponovala do svých stránek elektronický formulář, který přímo požadavky ze strany uživatelů specifikuje a odesílá odpovědné osobě ke zpracování.

Obr. 6 Nabídka položky Služby Kvalitně zpracovaná je sekce Informační výuka, kterou při nesnázích s vyhledáváním mohou úspěšně využívat jak studenti tak pedagogové. Těm, které dříve nebavilo listovat mezi slidy PowerPointové prezentace, odpadla starost, neboť zaměstnanci připravili v duchu e-learningu on-line kurz Knihovna ve světě informačních technologií. V rámci tohoto kurzu je řada informací běžně získatelných z www stránek knihovny pro jistotu zopakována.

32

Obr. 7 Ukázka on-line kurzu Studenti z uvedeného spektra služeb nejvíce využívají reprografické služby – stránka je podrobně vybavena informacemi a v závěru webové stránky opatřena kompletními návody ve formátu pdf jak pro kopírování, tak skenování. Případné problémy s reprografickými službami jsou spíše otázkou lenosti čtenářů než knihovny, protože informace jsou zde skutečně vyčerpávající. Poslední záchranou před návštěvou informačního pracovníka knihovny je sekce Často kladené dotazy, která v závěru stránky přesměruje čtenáře na patřičnou stranu, kde se mohou vyskytovat řešení případných problémů nejen při užití kopírovacího stroje nebo scanneru. V případě potřeby je komunikace s knihovnou možná také prostřednictvím webového formuláře Zeptejte se zaměstnanců knihovny. Další položkou na seznamu nabídky je Katalog. První položka nasměruje uživatele přímo do katalogu TINWEB. Sekce Základní informace poskytuje základní údaje potřebné pro vyhledávání a orientaci v knihovnických termínech, termíny výpůjček a další. Pro uživatele, kteří dávají přednost komunikaci s knihovnou pouze přes web, pak sekce On-line funkce podává údaje jak prodlužovat výpůjčky nebo rezervovat požadované publikace. Obr. 8 Nabídka položky Katalog 33

Jelikož se od roku 2005 bakalářské a diplomové práce odevzdávají přes informační systém STAG, poskytuje další položka návod, jak v tomto systému vyhledávat. Kromě toho jsou zde uvedeny informace pro studenty třetích a pátých ročníků objasňující systém archivace elektronických kvalifikačních prací. Poslední položka týkající se katalogu – Přírůstky v katalogu podává informace o nově získaných titulech, které jsou přehledně rozděleny podle měsíce nabytí dokumentu. Snad nejdůkladněji propracovanou položkou jsou Informační zdroje. Jak sami tvůrci této stránky uvádějí, jsou zde vyčerpávajícím způsobem vypsány elektronické informační zdroje. Pro usnadnění práce uživatelů vytvořila knihovna portál, přes lze vyhledávat relevantní informace. Nejsnazším způsobem je tedy využití Centrálního vyhledávání zdrojů (viz obr. 10). V případě, že uživatel dá přednost vlastnímu vyhledávání před centralizovanými informačními zdroji, pak mu poslouží všechny níže uvedené sekce od elektronických databází až po aktuální novinky.

Obr. 9 Nabídka položky Informační zdroje Záložka Elektronické databáze informuje o rozdílu mezi volně dostupnými databázemi a licencovanými a směruje uživatele, vysvětluje dostupnost v rámci sítě UTB a krátce každou databázi včetně jejího poskytovatele popisuje. Na obdobném principu popisu jsou založeny sekce Elektronické knihy, Elektronické časopisy, Šedá literatura, Katalogy disertačních prací, Patentové informační systémy, Databáze norem a Oborové slovníky a encyklopedie. Vyhledávání ve všech právě jmenovaných položkách si lze usnadnit díky tématické selekci zdroje – webové rozhraní totiž umožňuje vybírat zdroje buď z oblasti přírodních věd, společenských a humanitních věd, technických věd nebo ze zdrojů multioborových. Sekce Novinky pojednává výlučně o nových titulech mezi elektronickými informačními zdroji.

34

Obr. 10 Ukázka centrálního vyhledávání Položka VŠ kvalifikační práce se vrací již podruhé od počátku menu k problematice především bakalářských a diplomových prací. Kromě základních informací týkajících se převodu prací do formátu pdf a jejich nahrání do IS STAG poskytuje užitečné odkazy, které studentům ulehčí práci a zodpoví řadu dotazů při tvorbě závěrečných prací. Pravděpodobně s množícím se počtem otázek týkajících se (systému) vyhledávání, citování a dalších náležitostí vyšla knihovna vstříc uživatelům další položkou v podobě Odkazů. Proto v jednotlivých sekcích popisuje podstatu jednotlivých nástrojů a přidává odkazy na nová média. Např. v rámci Vyhledávacích nástrojů informuje o principu metavyhledávačů, adresářů neviditelného webu a vyhledávačů vědecké literatury včetně odkazů. V sekci Informační portály jsou zase uvedeny názvy a odkazy na elektronické informační zdroje rozdělené dle různých studijních disciplín, obdobně je podřízeno dělení institucí v sekci Další informační instituce.

Obr. 11 Nabídka položky Odkazy 35

Tam však knihovníci vypsali ještě řadu dalších poskytovatelů informací počínaje významnými oborovými institucemi, přes databázová centra, producenty dat po další knihovny a instituce státní správy. V případě zájmu o nově vydanou publikaci nebo obecně při hledání určitého titulu vyšli knihovníci vstříc odkazy na vydavatelské domy (české a zahraniční, univerzitní i např. elektronická knihkupectví), které jsou opět setříděné podle oblastí zájmu lidské činnosti. Neopomenutelnou součástí vědecké práce jsou citace. Proto je jim i zde – ve webové prezentaci knihovny – věnována celá sekce. Pro čtenáře, kterým vyhovuje spíše elektronická forma denního tisku, je k dispozici sekce Tisk, rozdělená podle původu tiskovin na české a zahraniční. Poslední položka spadající mezi Odkazy je domovská sekce UTB, která přesměruje uživatele na jednotlivé fakulty a instituce univerzity. Pokud se zájemci o nějakou informaci nedopátrali uspokojivého výsledku v průběhu procházení webových stránek knihovny, existuje ještě šance, že ji fulltextovým vyhledáváním s pomocí Googlu v doméně knihovny najdou. To vše v poslední sekci Vyhledávání. Závěr analýzy webové prezentace Na první pohled je zřejmé, že knihovna poskytuje ve své webové prezentaci dostatek informací svým uživatelům, aby byli schopni bez problémů využívat jejích fondů a služeb. Osobně hodnotím komunikaci knihovny prostřednictvím webových stránek jako velmi dobrou, stručnou, věcnou a praktickou. Pokud bych ale byla zahraničním studentem, musela bych se zřejmě spoléhat na jiné zdroje, neboť pouze první dvě položky – O knihovně a Aktuality jsou momentálně dostupné i v jazyce anglickém. Je to poměrně velký nedostatek, který v době, kdy univerzita masivně propaguje svou otevřenost a připravenost světu, poměrně bije do očí. Nepředpokládám, že by měla anglická mutace webových stránek nutně spadat do pracovní náplně zaměstnanců knihovny. Za cizojazyčný překlad je zodpovědný rektorát univerzity, který by měl tuto záležitost řešit. Z grafického hlediska prezentace splňuje prvky barevného sladění, stránky mají zakomponovány základní barvy univerzity14. 2.2.2 Terénní průzkum V rámci terénního průzkumu jsem navštívila budovy patřící univerzitě, kde jsem zjistila, že skutečně žádné letáky či jakékoliv tištěné materiály propagující knihovnu nejsou. Stejně tak neexistuje speciální infopanel, který by seznamoval studenty, pedagogy a další uživatele o základních informacích o knihovně. Všechny podstatné informace jsou především u vchodu do knihovny či na webových stránkách knihovny. V knihovně jsou pak 2 velké nástěnky, které přinášejí informace s aktuálními novinkami či poskytují informace o producentech EIZ a jejich nabídce. 2.2.3 Jak vnímají knihovnu uživatelé? Pro zjištění vnímání knihovny uživateli jsem zvolila studenty, k nimž jsem měla nejlepší přístup. Studenty jsem dlouhodobě pozorovala a konzultovala s nimi jejich přístup ke zmíněné problematice.

14

oranžová, šedá a černá na bílém podkladu

36

Pokud bychom se zaměřili na znalosti studentů, zda vědí, kde knihovna je, jaké fondy a služby poskytuje, získali bychom nepříliš povzbudivé odpovědi. Většina studentů ví, kde se knihovna nalézá, ale její služby moc nevyužívá a pokud přijde do knihovny, tak je to zejména z důvodu přístupu k internetu, odkud spíše vyřizují soukromé záležitosti než získávají informace pro své studium. Jedním z hlavních důvodů proč tomu tak je, je podle mého názoru nedostačující motivace k získávání nových informací ze strany pedagogů a neznalost služeb knihovny a jejich možného využití. U zahraničních studentů je situace odlišná. Většina z nich si přivezla s sebou ze své mateřské univerzity návyky běžného využívání služeb a fondů knihoven. Zde však mnohdy studenti postrádají základní vybavení k pohybu a k plnému využití služeb univerzity – čipovou kartu a nemají také základní informace k logování do sítě, což využití služeb knihovny značně zbržďuje. Důvodem je zřejmě neefektivní komunikace uvnitř UTB, neboť knihovna nemá v kompetenci zajištění základních požadavků pro zdejší studium. Navíc postrádá informace o počtu, původu a zájmech zahraničních studentů, a tudíž jim nemůže vyjít vstříc.

37

3 Návrhy řešení a doporučení Komunikace s uživateli Co se týče toku informací směrem k pedagogům, pak vedení knihovny již dříve podniklo kroky ke zvýšení informovanosti především zaměstnanců. Formou e-mailů byli v relativně pravidelných intervalech upozorňováni zejména na novinky v EIZ a službách. Proto se jako optimální varianta u zaměstnanců jeví zmapování situace, vytvoření strukturovaných informací, které by byly následně rozesílány e-mailem či diskutovány prostřednictvím konferencí. Pokud by si knihovna vytvořila databázi tématicky zaměřených e-mailových skupin, mohli by tuto službu využívat také studenti, kteří by podle svého zájmu pak dostávali patřičné informace. Zvýšený zájem a velkou popularitu přinesla akce zvaná „Den otevřených dveří“, kterou knihovna pořádala pro seniory v rámci Univerzity třetího věku. Jelikož vzdělávání studentů této věkové kategorie nabývá na významu, doporučila bych věnovat se jim v maximální míře. Síla této skupiny roste a jejich reference mohou být hybnou silou. Doporučuji knihovně propagovat své fondy, služby, kurzy apod. „ „ „ „

„

zprávami v univerzitním i místním tisku – Universalia, prostřednictvím kancléřky informovat veřejnost, pravidelnými zprávami zveřejňovanými v místním televizním okruhu, referáty o knihovně, pořádaných akcích v jejích prostorách apod. tamtéž, formou letáků – letáky by mohly být formátu nejvýše A5, na křídovém papíře, s plánem knihovny, symboly a ikonami pro snadné pochopení, obsahovaly by informace jak o knihovně, tak studovnách, lokaci jednotlivých zdrojů, službách a především předpokladech využití (existence čipové karty a logovacích údajů – kde je získají) v designu odpovídajícímu UTB, dalších možnostech a podmínkách využití dispozic knihovny, formou brožurek, které by byly obsáhlejší než letáky a byly by distribuovány vždy při zápisu studenta ke studiu do 1. ročníku; při opakovaných zápisech do dalších ročníků by studenti mohli obdržet už jen leták s aktuálními informacemi a novinkami; brožury by jinak byly k dispozici na studijních odděleních, dále součástí propagačního balíčku univerzity.

Využití místního potenciálu v podobě studentů a pedagogů Originální myšlenka uvedená roku 2004 pod mottem „Přečtěte si to dřív než Hollywood“15 se bohužel nedá v takto orientované instituci uplatnit. Přesto bych využila nápadu na obdobné bázi. Zapojila bych do tvorby propagačních materiálů studenty, aby sami sobě vytvořili upoutávku. Po důkladné analýze možností jsem se jednoznačně přiklonila ke studentům Fakulty multimediálních komunikací. Jejich projekty16, které jsou mnohdy na velmi dobré úrovni a z nichž zaznívá kreativní duch a chuť vytvořit něco nového a pro školu pozitivního, mě oslovily natolik, že bych ráda přenechala grafické ztvárnění propagačních materiálů právě jim.

15 16

viz VOJTÁŠEK, Filip. Čtení mezi mládeží mají podpořit originální plakáty [38] práce studentů FMK jsou k nahlédnutí mj. na webových stránkách http://agentura.utb.cz/

38

Jednou z možností, jak pozitivně motivovat studentskou část uživatelů, je angažovat významnou aktivní osobu z řad pedagogů, která je oblíbená a na kterou „dají“. Prostřednictvím spíše neformálního setkání lze stimulovat studenty a dát jim osobní příklad, jakou cestou se vydat. Dále navrhuji angažovat do existence knihovny samotné studenty, kteří se budou aktivně zapojovat do průzkumů a zjišťovat aktuální stav využití služeb a fondů, aniž by zasahovali do práce knihovníků a knihovny a jakkoliv je rušili. Průzkum by byl součástí praktické výuky, podíleli by se na něm studenti s občasnými konzultacemi pedagogů a měl by svůj přínos. Na základě provedeného průzkumu by následovala tvorba projektu zaměřeného na zvýšení úrovně PR knihovny. Využití prostorových možností Prostory knihovny či konkrétněji studovny jsou především oním místem, kde je soustředěno nejvíce počítačů (na relativně malé ploše) s možností snadného přístupu na internet a tudíž především „surfování“. Má-li se tento stav změnit a knihovna nebýt pouze místem, kde si budou uživatelé zejména vyřizovat e-maily a brouzdat po internetu jen tak, je zapotřebí zaměřit úsilí na následující body: „ „ „

„

Navrhnout vyučujícím pod hlavičkou knihovny pořádání workshopů ve studovně knihovny – přilákat tudíž ke zdrojům jak pedagogy, tak studenty. Současně lze propagovat na panelech producenty a distributory informačních zdrojů (zejména EIZ). Zviditelnit knihovnu lze také formou zvaných přednášek (informačních odborníků, producentů databází, významných osob), které nejen přispějí ke zvýšení povědomí o knihovně, ale zároveň obohatí vědomosti posluchačů a mohou v důsledku přilákat další potenciální „zákazníky“ knihovny. Přednášky je však zapotřebí vést přímo v prostorách knihovny, přičemž upoutávka na tyto akce by měla figurovat v přehledu odborných akcí na UTB ve Zlíně, který je od roku 2006 vydáván a distribuován po celé univerzitě. Program přednášky, který bývá ze zřejmých důvodů znám většinou těsně před samotnou akcí, pak může být k dispozici v televizních okruzích vysílaných ve všech fakultních prostorách univerzity. Nesnadný úkol v podobě přilákání čtenářů do prostor knihovny může knihovna vyřešit poskytnutím volného prostranství v knihovně pro výstavy a prezentace všech akcí souvisejících s akademickou sférou, ale také i s dalšími záležitostmi (např. akcemi pro veřejnost). Dále je zde možnost prezentace a doprovodných programů v souvislosti s akcemi s celouniverzitní působností (např. Majáles – prezentace fotografií, které se po této události jen mihnou někde na webových stránkách největších fandů a ostatní jsou ochuzeni; festivaly a další.)

A jaké možnosti prezentace (či propagace) se nabízejí v jednotlivých objektech univerzity17? U1 (Fakulta technologická) „ „

17

využití vstupních prostor klidové zóny, v nichž studenti čekají na uvolnění učebny před další výukou

viz Příloha IV – Dislokace UTB

39

U2 (Rektorát, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzitní institut - Ústav jazyků, Kongresové centrum) „ „ „

zóna pro oddych a zároveň místo, kde čekají studenti na uvolnění PC v areálové studovně je přímo pod správou knihovny (2. nadzemní podlaží) vestibul ve 3. nadzemním podlaží, kde jsou studenti již zvyklí brát si letáky, časopis Universalia či další prospekty 5. patro, kde je studijní oddělení a tudíž vysoká koncentrace studentů; v tomtéž patře je nápojový automat a studenti si v těchto místech při konzumaci nápojů běžně berou vedle ležící materiály k prostudování

U3 (Univerzitní institut - Inovační centrum, ředitel UNI, tajemník UNI) „

zde nemá propagace pro studenty uplatnění, proto bych zde doporučila spíše materiály pro přilákání spolupráce s jednotlivými subjekty Zlínského kraje a firmami spolupracujícími s Inovačním centrem

U4 (Fakulta multimediálních komunikací, Ústřední knihovna, menza) „

„ „

FMK: studenti této fakulty mají nejbližší přístup do knihovny a osobně si myslím, že s jejím využitím problémy nemají; problém spíše tkví v zajištění informačních zdrojů pro jejich specifické obory Ústřední knihovna: již bylo řečeno výše menza: v průběhu dne je zde nejčetnější výskyt studentů a pedagogů na univerzitě, proto bych největší potenciál pro přilákání uživatelů zvolila zde – propagační materiály bych umístila před panel pro kontrolu kreditu na výdej jídla (nelze kolem něj projít, užít jeho služby a materiálů si nevšimnout)

U5 (Fakulta aplikované informatiky, Fakulta technologická, Univerzitní institut - Ústav jazyků, Ústav tělesné výchovy, menza) „

„ „ „

zatím nejnovější budova UTB poskytuje knihovně patrně nejširší pole působnosti v oblasti propagace: v přízemí – vstupních prostorách je volné prostranství, které momentálně poskytuje místo k ukázce prací uměleckých děl, jsou zde zákoutí s posezením pro studenty, v těsné blízkosti nápojových automatů a prostory, kde je možno umístit panel s informacemi a především „kapsičkami“ nabízejícími letáky s informacemi o knihovně 1. patro s volným prostorem, místy pro posezení a areálovou studovnou opět v režii knihovny chodba u menzy prostory před studijním oddělením

U10 (Fakulta multimediálních komunikací, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzitní institut - Ústav pedagogických věd, studijní oddělení) „

„

v budově bývalého Baťova internátu se vyskytuje možnost prezentace knihovny zejména ve 2. podlaží, kde sídlí Ústav marketingových komunikací, jenž by mohl figurovat právě při projektech pro ÚK UTB, tudíž by zde ležely patrně přímo práce jeho studentů na témže patře je studijní oddělení – návrhy jsou zde stejné jako v případě studijního oddělení v budově U2

40

U6 (Vysokoškolská kolej Antonínova), U7 (Vysokoškolská kolej Štefánikova), U12 (Vysokoškolská kolej náměstí T. G. Masaryka), U13 (Externí ubytovací zařízení Křiby) „

ve všech ubytovacích objektech bych zvolila strategii vstupních, návštěvních prostor a míst pro relaxaci jako jsou místnosti s televizory

Využití virtuálních možností Poměr skutečných a virtuálních návštěvníků webových stránek knihovny zatím nebyl zjišťován, proto doporučuji kontaktovat společnost zabývající se auditem návštěvnosti internetových stránek. V případě, že již k podobnému kontaktu došlo, tak delegovat informace o návštěvnosti jednotlivých subjektů na patřičného zaměstnance knihovny, který je může zúročit. Tento krok napomůže v budoucnu zjistit, jak často jsou stránky navštěvovány a umožní tak zaměřit se na skutečná ohniska zájmu ze strany uživatelů. Využití regionálních možností Zde bych doporučila zaměřit se na nový segment „zákazníků“ – veřejnost poté, co knihovna zvládne komunikaci se stávající klientelou v podobě současných uživatelů z univerzity. Díky své lokaci má také možnost těžit ze spolupráce UTB se Zlínským krajem (napojení na výzkum a vývoj v regionu). Finanční aspekty Osobně si myslím, že by marketingové aktivity Ústřední knihovny nebyly nákladnou záležitostí. Jelikož ÚK je součástí vcelku masivně expandující vzdělávací instituce, v níž mnohdy chybí vazba na praxi, je výtečnou příležitostí jak studenty naučit spoustě věcí, aniž by se museli dožadovat u bran jiných společností. Pokud by měl nastat v této věci zádrhel, pak jej spatřuji spíše u pedagogů, pro něž by případná spolupráce zasahovala do jejich zaběhnutých osnov výuky jednotlivých předmětů. Skladba položky propagace univerzity z roku 2004 poskytuje alespoň přibližný náhled, kolik financí putuje na jednotlivé propagační aktivity. Zatímco v roce 2003 činila 360 tis. Kč, o rok později již 570 tis. Kč.

Skladba položky Propagace univerzity Inzerce Tiskoviny Fotodokumentace Reklamní předměty UTB Loga UTB Výstava insignií a talárů Video snímek o UTB, virtuální materiál pro web Jiné Materiálové náklady spojené s vydáváním univerzitního časopisu Propagace univerzity

Rozpočet pro rok 2004 v tis. Kč 80 200 10 90 20 75 20 30 45 570

Tab. IV Položka „Propagace univerzity“ v rozpočtu za rok 2004 [29],[37] 41

Vzhledem k současné putovní výstavě vážící se k výstavbě Univerzitního centra, o níž bylo podrobněji hovořeno v kap. 1.3.1, budou investice do propagace o něco vyšší. Knihovna bude součástí tohoto centra, tudíž se dá optimisticky předpokládat, že se vedení bude snažit do budoucna podporovat také její prezentaci.

42

Závěr Vzhledem k tomu, že univerzita prožívá od svého vzniku expanzivní období, dochází neustále k řadě změn. Ústřední knihovna bude jedna z těch součástí UTB, jíž se uvedené změny dotknou patrně nejvíce, neboť by měla nejpozději do dvou let získat nové moderní prostory. To, co bylo v této práci navrženo pro současné prostory knihovny, tedy nebude mít v budoucnu opodstatnění. Nejen z tohoto důvodu bych ráda na tuto práci navázala a v diplomové práci vytvořila reálný projekt marketingové propagace knihovny, jež by byl sepětím několika institucí. Na stranách zkoumaných subjektů jsou dvě tendence, které sice vedou ke stejnému výsledku, ale každá s jinou intenzitou a myšlenkovými předpoklady. Univerzita budí záměrně pozornost již od svého vzniku. Od počátků dává vedení této organizace najevo snahu vytvořit ze Zlína univerzitní město. Proto podniká veškeré své kroky v souladu s tímto tvrzením. Vyvrcholením aktivit tohoto charakteru je výstavba Univerzitního centra, která začala v roce 2005. Místa, v němž si své zastoupení najde kultura a vzdělávání zároveň. Z pohledu univerzity bychom mohli říci, že myslí především kvantitativně (viz SLEPT analýza). Přijímá stále větší počty studentů, tomu podřizuje studijní programy, personální zabezpečení, kupuje a vybavuje nové prostory, investuje do všech aktivit, které povedou k vylepšení univerzitního života. Někdy však tomuto tempu nestačí. Vzorovým příkladem je právě knihovna. Ta se vydala svou cestou kvality a snaží se všemi možnými prostředky uspokojit poptávku. Má nadšené a vytrvalé zaměstnance velmi vědomé všech pro a proti, kterým musí při své práci každodenně čelit. Ačkoliv je krédem univerzity „Erudire et creare” („Vzdělávat a tvořit”), mnohdy se zdá, že se škola sama ponořila do neustálé regenerace a výstavby a na ty, kteří chtějí k jejímu rozvoji přispět, poněkud pozapomněla. Globálně vzato, přes veškeré snahy zaměstnanců zůstává řada dostupných EIZ a dalších služeb netknutá. Nehledejme však vinu u knihovny. Po četných konzultacích jsem se jen utvrdila v myšlence, že spousta věcí by mohla být úplně jinak, kdyby současní studenti UTB zaujímali poněkud vstřícnější a především aktivnější přístup. Nelze pochopitelně říci, že všechna „studijní klientela“ zaujímá ke studiu a věcem s ním spojeným stejnou pozici, nicméně větší nadšení, entuziasmus a snaha by neuškodila. Ale jak se dostat do pozice, která by byla přínosem pro obě strany?

43

Použité informační zdroje [1] Aktualizace dlouhodobého záměru UTB ve Zlíně pro rok 2005: část I. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004. [2] Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pro rok 2006. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2005. [3] Biblioweb 2005: soutěž o nejlepší knihovnickou prezentaci na Internetu [online]. SKIP, 2005 [cit. 2006-04-22]. Dostupné na WWW: . [4] Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na období 2006 – 2010 [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2006 [cit. 2005-01-13]. Dostupné na WWW: . [5] Historie: vznik univerzity [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005 [cit. 2006-04-01]. Dostupné na WWW: . [6] Informační zdroje: elektronické databáze [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005, akt. 2006-04-03 [cit. 2006-04-01]. Dostupné na WWW: . [7] JURSOVÁ, Nataša. Knihovny jako součást informační struktury školy. Události na VUT v Brně. 1998, roč. 8, č. 11, s. 11-13. [8] KATOLICKÁ, Barbora; NOVÁ, Hana. Zahraniční elektronické informační zdroje v knihovnách ČR [online]. Odborný seminář 9. 3. 2005. 2005 [cit. 2005-12-03]. Dostupné na WWW: <www.lib.jcu.cz/cpvsk/prezentace/katolicka.ppt>. [9] KLOUČKOVÁ, Zdenka. Internet jako prostředek public relations veřejných knihoven. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 1 [cit. 2006-03-11]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075. [10] KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. 1. vyd. Praha : Management Press, 2000, 258 s. ISBN 80-7261-010-4. [11] KŘIVÁ, Eva. Čtyři druhy marketingu v knihovnické praxi. Konjunktura.cz [online]. 2005, roč. 5, č. 1 [cit. 2006-04-23]. Dostupné na WWW: . ISSN 1213-3884. [12] KŘIVÁ, Eva. Čtyři druhy marketingu v knihovnické praxi II. Konjunktura.cz [online]. 2005, roč. 5, č. 1 [cit. 2006-04-23]. Dostupné na WWW: . ISSN 1213-3884. [13] KŘIVÁ, Eva. Možnosti uplatnění metod public relations ve veřejné knihovně. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2003, roč. 3, č. 1 [cit. 2006-03-11]. Dostupné na WWW: . ISSN 1213-82311. [14] NĚMEC, Petr. Public relations: zásady komunikace s veřejností. 1. vyd. Praha : Management Press, 1993. 114 s. ISBN 80-85603-26-8.

44

[15] NOVOTNÁ, Eva. Víme, že o nás vědí? aneb Public relations ve veřejných knihovnách. 1. část. Čtenář. 2001, roč. 53, č. 3. s. 78-81. [16] NOVOTNÁ, Eva. Víme, že o nás vědí? aneb Public relations ve veřejných knihovnách. 6. část. Čtenář. 2001, roč. 53, č. 9. s. 259-261. [17] O knihovně: plán knihovny [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005, akt. 2006-02-07 [cit. 2006-04-01]. Dostupné na WWW: . [18] O knihovně: základní informace [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005, akt. 2006-04-03 [cit. 2006-04-01]. Dostupné na WWW: . [19] Organizační členění: rektorát [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005, akt. 2005-03-25 [cit. 2006-04-01]. Dostupné na WWW: . [20] Organizační členění: struktura [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005, akt. 2006-03-07 [cit. 2006-04-01]. Dostupné na WWW: . [21] Organizační řád Ústřední knihovny UTB ve Zlíně. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2003. [22] O univerzitě: dislokace [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005, akt. 2006-02-10 [cit. 2006-04-01]. Dostupné na WWW: . [23] O univerzitě: investiční rozvoj [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005 [cit. 2005-04-10]. Dostupné na WWW: . [24] O univerzitě: profil univerzity [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005, akt. 2006-10-02 [cit. 2006-04-16]. Dostupné na WWW: . [25] O univerzitě: symboly a loga [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005, akt. 2005-10-03 [cit. 2006-04-01]. Dostupné na WWW: . [26] O univerzitě: univerzita v číslech [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, c2000-2005 [cit. 2006-03-28]. Dostupné na WWW: . [27] Přehled vybraných ukazatelů některých sítí knihoven v ČR od r. 1993 [online]. Akt. 2005-10-13 [cit. 2006-03-28]. Dostupné na WWW: . [28] Rozmístění přístupových bodů WiFi sítě: objekt U4 – Ústřední knihovna [online]. Akt. 2006-03-17 [cit.2006-03-28]. Dostupné na WWW: . [29] Rozpočet 2004 UTB ve Zlíně. Zlín, 2004. [30] SKENDERIJA, Saša; ZÍDEK, Petr. České a americké akademické knihovnictví očima Saši Skenderiji. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 11 [cit. 2006-03-11]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075.

45

[31] SNOPKOVÁ, Blanka. Vydávanie vlastného periodika –jeden z hlavných pilierov public relations knižnice. ITlib. Informačné technológie a knižnice [online]. 2003, roč. 2, č. 4 [cit. 2006-03-11]. Dostupné na WWW: . ISSN 1336-0779. [32] TICHÁ, Marie. Jak „přinutit“ uživatele k využívání elektronických informačních zdrojů. In Inforum 2000: 6. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 23.-25.5.2000 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2000 [cit. 2006-03-11]. Dostupný na WWW: . [33] TRNČÁKOVÁ, Lenka. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně – Ústřední knihovna, informační centrum univerzity. Opava, 2003. 58 s. Vedoucí bakalářské práce Jindra Planková. [34] UTB a media: zprávy pro tisk. Průběh prací na výstavbě Univerzitního centra ve Zlíně [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, akt. 25.11.2005 [cit. 2006-03-28]. Dostupné na WWW: . [35] UTB a media: zprávy pro tisk. Putovní výstava představí veřejnosti unikátní projekt [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, akt. 28.3.2006 [cit. 2006-03-28]. Dostupné na WWW: . [36] VARGOVÁ, Katarína; KINČÍKOVÁ, Katarína. Ako sa dostať hlbšie do povedomia verejnosti. In Inforum 2004: 10. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 25.-27.5.2004 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2004 [cit. 2006-03-11]. Dostupný na WWW: . [37] VIČAR, Michal. Analýza komunikační strategie FMK. Zlín, 2004. 70 s. Vedoucí bakalářské práce Vlastimil Taťák. [38] VOJTÁŠEK, Filip. Čtení mezi mládeží mají podpořit originální plakáty. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 2006-03-11]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075. [39] VYČICHLO, Jaroslav. Knihovny současnosti ´94: Management a public relations. Některé aspekty managementu v knihovnické praxi. Čtenář, 1995, roč. 47, č. 3, s. 84-86. [40] Výroční zpráva o činnosti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za rok 2001. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2002. 62 s. ISBN 80-7318-072-3. [41] Výroční zpráva o činnosti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za rok 2002. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2003. 72 s. ISBN 80-7318-132-0. [42] Výroční zpráva o činnosti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za rok 2003. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004. 84 s. [43] Výroční zpráva o činnosti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za rok 2004. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2005. 97 s. ISBN 80-7318-296-3. [44] Výsledky soutěže Biblioweb pro rok 2006 [online]. SKIP, 18.4.2006 [cit. 2006-04-22]. Dostupné na WWW: . [45] Zápis č.3/2002 z porady Knihovní a ediční rady UTB ve Zlíně. Zlín, 21.3.2002. [46] Zápis č.8/2003 z porady Knihovní a ediční rady UTB ve Zlíně. Zlín, 29.5.2003. [47] Zápis č.10/2004 z porady Knihovní a ediční rady UTB ve Zlíně. Zlín, 22.4.2004. [48] Zápis č.1/2004 z porady Knihovní a ediční rady UTB ve Zlíně. Zlín, 27.9.2004. 46

[49] Zápis č.4/2005 z porady Knihovní a ediční rady UTB ve Zlíně. Zlín, 7.11.2005.

47

Přílohy Příloha I – Organizační struktura UTB .............................................................................. 49 Příloha II – Organizační struktura rektorátu UTB ............................................................. 50 Příloha III – Plány knihovny .............................................................................................. 51 Příloha IV – Dislokace UTB .............................................................................................. 53 Příloha V – Design loga Ústřední knihovny UTB ve Zlíně ............................................... 54 Příloha VI – Srovnání EIZ ................................................................................................. 55

48

Příloha I – Organizační struktura UTB

Zdroj: [20]

49

Příloha II – Organizační struktura rektorátu UTB

Zdroj: [19]

50

Příloha III – Plány knihovny Plán knihovny – přízemí

Zdroj: [17]

Rozmístění přístupových bodů WiFi sítě v 1. NP – sezení v prostoru knihovny

Zdroj: [28]

51

Plán knihovny – 1. patro

Zdroj: [17]

52

Příloha IV – Dislokace UTB

Zdroj: [22] 53

Příloha V – Design loga Ústřední knihovny UTB ve Zlíně

Zdroj: [25]

54

Příloha VI – Srovnání EIZ Legenda: žlutý název instituce indikuje přístup do dané databáze, černý název pak znamená, že daná instituce tímto zdrojem nedisponuje. Web of Knowledge

ScienceDirect

InterScience

Kluwer

SpringerLink

EBSCO

55

EI Compendex, Inspec, CSA Materials Science IEEE Computer Society – Digital Library, Collection with METADEX, ICONDA ACM – Digital Library Lecture Notes in Computer Science (LNCS)

eFacts, Evidence Based Medicine Beilstein a Gmelin, Chemical Abstracts Reviews,Lippincott, Williams and Wilkins Clinical Choice Collection, Impact Choice Collection OVID Medline

EnvironmentBase

Environmental Sciences Management Database

56

and

Pollution

GeoBase

GeoRef

Knovel

Biological Abstracts

Zoological Record

CAB Abstracts

FSTA

DSI Campus Solution

57

EIU ViewsWire

Express Exec

Econlit

Literature Online

Acta Sanctorum, Latin Bibliography, American Film Institute katalog, FIAF International Medieval Bibliography, International Film Archive Databáze, Film Bibliotheca Teubneriana Latina, In Principio, Index International CETEDOC Library of Christian Latin Texts, Ad Fontes - The Digital Library,...

58

Encyklopedia of Library and Information Science (ELIS), Informational Science and Technology Abstracts Plus, Library and Information Science Abstracts (LISA), Library Literature and Information Science Fulltext

Zdroj: [8]

59