Index regionální konkurenceschopnosti krajů a regionů soudržnosti ČR (počítán do úrovně jednotlivých pilířů tvořících index regionální konkurenceschopnosti)
OBSAH OBSAH _____________________________________________________________________________________________________________ 2 ÚVOD ______________________________________________________________________________________________________________ 3 Pilíř Makroekonomická stabilita ________________________________________________________________________________________ 9 Pilíř infrastruktura ___________________________________________________________________________________________________ 8 Pilíř Zdraví, zdravotnictví a sociální služby ________________________________________________________________________________ 9 Pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání____________________________________________________________________________ 10 Pilíř Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení _________________________________________________________________________ 12 Efektivita trhu práce _________________________________________________________________________________________________ 13 Pilíř velikost trhu ____________________________________________________________________________________________________ 15 Pilíř Technologická připravenost _______________________________________________________________________________________ 16 Pilíř Sofistikovanost podnikání _________________________________________________________________________________________ 17 Pilíř Inovace________________________________________________________________________________________________________ 19 Pilíř Instituce _______________________________________________________________________________________________________ 20 Mapové přílohy _____________________________________________________________________________________________________ 21
2
ÚVOD Východiska: Studie regionálního indexu konkurenceschopnosti EU Regional Competitiveness Index 2010 byla podkladem pro „Pátou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále Pátá kohezní zpráva)“. Pátá kohezní zpráva je vedle strategie Evropa 2020 základním strategickým dokumentem EU pro evaluaci účinnosti kohezní politiky a pro nastavení budoucího programového období. Asociace krajů ČR (AKČR) ústy hejtmana Radko Martínka dlouhodobě komunikuje s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a rovněž se zástupci DG Regio EK přípravu regionů soudržnosti ČR na nové programové období EU prostřednictvím realizace (financování) priorit, která přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti regionů. Předkládaný materiál představuje analýzu rozvoje krajů a regionů soudržnosti právě z pohledu indexu konkurenceschopnosti a jeho dílčích komponent (pilířů). Priority vydefinované na národní úrovni (priority schválené Vládou ČR ze dne 31. 8. 2011, usnesením č. 650) – neobsahují regionální priority připomínkované AKČR: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Podpora podnikání Posílení konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru, podpora podnikání založeného na výzkumu, vývoji a inovacích Rozvoj infrastruktury a služeb na podporu podnikání a rozvoje znalostní ekonomiky, internacionalizace podnikání Zefektivnění využívání zdrojů energie, podpora úsporných opatření v oblasti výroby a spotřeby energie Snižování tlaku výrobních a spotřebních procesů na zdroje a prostředí, náhrada prvotních zdrojů surovin a využívání druhotných surovin Podpora environmentálně šetrných přístupů a ekoinovací Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje Zkvalitnění výzkumných a vzdělávacích kapacit, zlepšení spolupráce s podnikatelskou sférou a zvýšení adaptability na požadavky trhu práce
Rozvoj páteřní infrastruktury
Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy
Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky Zvýšení adaptability, profesní a geografické mobility pracovní síly a celkové flexibility trhu práce, prohloubení souladu kvalifikační struktury pracovní síly s potřebami trhu práce Přizpůsobení veřejných služeb zaměstnanosti potřebám trhu práce zefektivnění jejich činnosti, modernizace a rozvoj infrastruktury služeb zaměstnanosti
Integrovaný rozvoj území
Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury
Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy (Instituce)
Podpora sociálního začleňování a boje s chudobou
Posílení regionální konkurenceschopnosti
Podpora dobudování dopravní infrastruktury celostátního a evropského významu
Zkvalitňování legislativního a regulačního prostředí
Zvyšování uplatnitelnosti osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce, podpora jejich pracovní integrace, včetně podpory sociálního podnikání
Posílení a koordinace vazeb mezi integrovaným rozvojem území a ostatními národními rozvojovými prioritami
Zajištění kvalitní dostupnosti všech krajů na transevropskou dopravní síť silniční, železniční a letecké dopravy Podpora využívání optimálního druhu dopravy v nákladní dopravě samostatně nebo v jejich kombinaci pomocí podpory vzniku sítě veřejných logistických center včetně terminálů intermodální dopravy a pomocí zavádění moderních technologií ITS
Podpora optimalizace procesů ve veřejné správě Vytvoření a rozvoj standardů veřejných služeb Zavádění a rozvoj digitalizace agend veřejné správy Zvyšování kvalifikace ve veřejné správě
Rozvoj infrastruktury elektronických komunikací Zajištění dostupnosti ke službám elektronických komunikací, zejména prostřednictvím vysokorychlostního internetu
Rozvoj sociální práce, sociálních služeb a služeb pro rodiny a děti, komunitních aktivit a dalších navazujících aktivit za účelem sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení osob
Modernizace regionální a místní dopravní infrastruktury Podpora využívání veřejné dopravy budováním potřebné infrastruktury, informačních technologií a modernizací vozidlového parku
Podpora inkluzívního vzdělávání, dalšího vzdělávání a rovných příležitostí ve vzdělávání
Dobudování a posílení místní a regionální infrastruktury (kromě dopravní)
Zvyšování souladu a účinnosti sociální a rodinné politiky a politiky zaměstnanosti
Podpora rozvoj cestovního ruchu Efektivní využití potenciálu kulturního a historického dědictví
Podpora aktivního stárnutí a sdílené a neformální péče
Podpora územní soudržnosti
Rozvoj krizové a bezpečností komunikační infrastruktury
Podpora kvalitního a efektivního systému péče o zdraví
Posílení a koordinace vazeb mezi městy a mezi městem a venkovem
Ochrana informační infrastruktury
Přizpůsobování systému péče o zdraví ekonomickému, sociálnímu a demografickému vývoji
Podpora vzniku sociálních bytů, snižování energetické náročnosti domů pro bydlení, zvyšování kvality veřejných prostranství, energetické úspory ve veřejném sektoru
Zkvalitňování energetických sítí Zlepšení řízení výzkumu a vývoje, expertní a infrastrukturní rozvoj výzkumných a vývojových center včetně informačního zázemí, zapojování do mezinárodní spolupráce, rozvoj lidských zdrojů pro výzkum a vývoj
Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví
Podpora rozvoje přenosových a distribučních soustav a úsporných opatření v oblasti přenosu, distribuce a rozvodu energie
Zvyšování kvality a dlouhodobé finanční udržitelnosti systému péče o zdraví Systémová opatření v oblasti ochrany a podpory zdraví
Bezpečnost dodávek energií, krizové řízení energetiky
Integrace sociálně vyloučených a ohrožených skupin obyvatelstva na místní úrovni Zlepšování kvality životního prostředí v území
Rozvoj environmentální infrastruktury
Ochrana přírodních zdrojů, přírody a krajiny Obnova a zlepšování kvality území s poškozeným životním prostředím
Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství
Preventivní opatření proti přírodním a antropogenním rizikům v ohrožených územích Podpora integrovaných systémů nakládání s odpady
podpora zaměstnatelnosti prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikace a podpora vzniku nových pracovních míst, zavádění nových či inovovaných nástrojů a opatření včetně opatření k aktivizaci vybraných skupin osob, podpora pracovní integrace osob znevýhodněných na trhu práce Systémová podpora celoživotního učení, zvyšování dostupnosti a kvality nabídky dalšího profesního vzdělávání ve shodě s potřebami trhu práce
3
Zvyšování kvality vzdělávání Rozvoj počátečního i dalšího vzdělávání zvyšováním kvality vzdělávacích programů a práce pedagogických pracovníků, zlepšení materiálních podmínek škol a zvyšování uplatnitelnosti absolventů na trhu práce Rozvoj vysokých škol zvyšování kvality lidských zdrojů, infrastruktury a řízení, rozšíření činnosti vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje, rozvoj mezinárodní spolupráce, zvýšení adaptability na požadavky trhu práce
Priority uvedené v návrhu nového obecného nařízení (rozpracováno dále v návrhu ERDF nařízení): Priorita
Popis priority
Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu.
Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací
Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace. Podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití. Rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí.
Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT
Vyvíjení produktů a služeb v oblasti IKT, elektronický obchod a zvyšování poptávky po IKT. Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví.
Zvyšování konkurenceschopnosti MSP
Podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků. Vyvíjení nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu Podpora produkce a šíření obnovitelných zdrojů energie Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v MSP
podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích
Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách a v sektoru bydlení Vyvíjení inteligentních rozvodných systémů nízkého napětí. Podpora nízkouhlíkových strategií pro městské oblasti.
Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení
Podpora specializovaných investic za účelem přizpůsobení se změně klimatu. Podpora investic k řešení zvláštních rizik, zajištění odolnosti pro případ katastrofy a rozvoj systémů krizového řízení. Řešení důležitých potřeb investic do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí. Řešení důležitých potřeb investic do vodního hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí.
Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů
Ochrana, propagace a rozvoj kulturního dědictví. Ochrana biologické rozmanitosti, ochrana půdy a podpora ekosystémových služeb, včetně sítě NATURA 200015 a ekologických infrastruktur. Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší. Rozvoj podnikatelských inkubátorů a investiční podpora samostatně výdělečné činnosti a zakládání podniků.
Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil
Iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. [.]/2012 [ESF]. Investování do infrastruktury pro veřejné služby zaměstnanosti. Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám.
Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
Podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit. Podpora sociálních podniků.
Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu Zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy
* IKT - nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií
4
Cíl předkládaného materiálu: Pro formulaci cíle se předpokládá existence Regionálních operačních programů, nebo takového programu implementovanému na regionální úrovni, který bude zohledňovat regionální (krajská) specifika. Základ budoucích regionálních operačních programů musí vzejít z analýzy stavu rozvoje jednotlivých pilířů, priorit na národní úrovni (respektive regionálních priorit) a konečně priorit uvedených v návrhu nového ERDF nařízení. Pilíře indexu konkurenceschopnosti
Regionální priority (formulované z národních priorit schválených vládou ČR)
Prioritní oblasti z návrhu nařízení EK
Budoucí Regionální operační programy, případně operační program s regionálními dimenzemi
Dále musí být při zpracování budoucích regionálních operačních programů zohledněny standardní postupy regionálního plánování (analýzy potřeb regionů, rozvojový potenciál regionů, SWOT analýzy, soulad s již existujícími strategickými dokumenty). Mechanismus využití pilířů pro tvorbu strategií rozvoje regionů soudržnosti (a v podstatě celé ČR) lze v bodech shrnout takto: zhodnocení celkové konkurenceschopnosti pomocí segregovaných faktorů (pilířů) konkurenceschopnosti podle jednotlivých krajů a regionů soudržnosti a jejich typologie, výběr a věcná specifikace rozvojových strategií (scénářů) a podle typologie krajů, respektive regionů soudržnosti, zhodnocení potenciálu krajů (absorpční kapacity), respektive regionů soudržnosti v kontextu rozvojových strategií, identifikace priorit a relevantních opatření, rozpracování územních úrovní provádění (implementace) „uvnitř“ jednotlivých operačních programů (pokračování nynějších integrovaných plánů rozvoje měst – „Společné akční plány“, „Integrované územní investice“ a „Místní rozvoj se zapojením místních komunit“ – viz návrh nového obecného nařízení). Obecný cíl: Shoda nad postupem přípravy na nové programové období napříč všemi kraji ČR. Poznámky k metodologii hodnocení rozvoje pilířů konkurenceschopnosti: ke každému ze statistických ukazatelů byly dohledány hodnoty za jednotlivé kraje, dopočítány do úrovně NUTS2, pokud bylo třeba statistická data relativizovat, byly hodnoceny vzhledem k celkové hodnotě za kraj, případně NUTS 2 (celkový počet obyvatel, celkový počet firem, celkový počet uchazečů o práci, apod.), hodnoty byly obodovány známkami od 1 do 5 jako ve škole, přičemž platí, že stejná známka nesmí být udělena ve více než polovině případů. Mezi hodnotami obodovanými za sebou jdoucími známkami by měly být zřetelné skoky v hodnotách, statistickým ukazatelům byly přiřazeny váhy dle jejich významu pro pilíř, výpočet hodnoty pilíře byl dle obecného vzorce: Pilíř XY NUTS 2 (kraj)=pořadí NUTS 2 (kraj) * váha ukazatele 1 + pořadí NUTS 2 (kraj) * váha ukazatele 2 + pořadí NUTS 2 (kraj) *váha ukazatele n.
5
Výpočet indexu konkurenceschopnosti Index konkurenceschopnosti je pak vypočítán jako prostý průměr hodnot 10 pilířů konkurenceschopnost:
Kde n = 10 a Inx= hodnota příslušného indexu n-tého pilíře
Na základě výpočtu indexu konkurenceschopnosti bylo vytvořeno rozdělení do skupin: Hodnota Ik Menší než 2 2,00 – 2,59 2,60 – 3,19 3,20 – 3,99 4,00 a více
Kategorie regionu ++ + 0 --
Vypočtené hodnoty indexu konkurenceschopnosti a rozdělení do kategorií uvádí následující tabulka (čím tmavší modrá, tím nižší rozvinutost regionu):
NUTS 2
Index konkurenceschopnosti
Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
1,50 2,55 3,07 4,32 3,34 2,45 3,22 3,30
NUTS 3
Index konkurenceschopnosti
Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
1,44 2,41 3,00 2,94 4,36 3,67 3,74 2,92 3,12 3,43 2,28 3,10 3,03 3,10
6
Pilíř Makroekonomická stabilita Navržené indikátory první úrovně /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Vývoj HDP kraje (vývoj HDP kraje ve stálých cenách, předchozí rok = 100) / 0,7 VHDP Klíčový makroekonomický ukazatel Míra investic v % / 0,3 MI Vzorec: Pilíř Makroekonomická stabilita NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,7 VHDP + pořadí NUTS 2 * 0,3 MI Pilíř Makroekonomická stabilita NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,7 VHDP + pořadí NUTS 3 * 0,3 MI
Statistická data, pořadí (použita dat z let – viz tabulka): Vývoj HDP ve srovnatelných cenách
ČR
Míra investic v %
2005
2006
2007
2008
2009
Průměr
106,3
106,8
106,1
102,5
95,9
103,5
pořadí (1-5)
2005
2006
2007
2008
2009
Průměr
24,9
24,7
25,2
23,9
22,5
24,2
pořadí (1-5)
NUTS III Pra ha
106,7
106,7
109,7
101,7
99,7
104,9
2
28,5
30,9
34,0
33,2
27,5
30,8
1
Stč
105,9
113
107,8
105,8
96,7
105,8
1
28,6
25,3
22,1
19,2
19,9
23,0
3
Jč
107,5
106
100,7
99,9
96,4
102,1
3
28,3
21,5
20,3
19,5
18,6
21,6
3
Pl z
104,5
107,7
103
95
97,4
101,5
4
21,0
33,0
26,8
21,1
25,9
25,6
2
KV
101,8
100,4
103,6
96,6
92,4
99,0
5
26,3
22,2
20,6
23,2
21,6
22,8
3
Us t
105,3
106,2
102,1
102,9
95
102,3
3
20,5
21,1
27,0
23,0
23,7
23,1
3
Li b
112,3
105,1
101,3
99,9
89,7
101,7
4
23,2
19,5
20,2
24,7
20,5
21,6
3
HK
105
103,7
106,1
101,4
94,8
102,2
3
18,2
16,8
16,5
15,5
17,0
16,8
5
PB
105,5
107,2
107,1
104,2
95,5
103,9
2
18,7
16,0
18,8
19,7
16,3
17,9
5
Vys
106,9
106,6
105
96,9
94,1
101,9
3
24,2
19,2
22,5
17,3
18,1
20,3
4
JMK
105,8
108,1
106,5
107,4
94,3
104,4
2
30,3
26,5
26,7
24,8
23,2
26,3
2
OL
102,8
104,2
105
102,8
95,2
102,0
3
21,1
20,1
19,8
18,6
25,7
21,1
4
Zl ín
108,8
108,8
106,6
107,1
92,5
104,8
2
19,2
20,3
19,0
16,6
15,5
18,1
5
MSK
107,6
103,6
105,1
102,6
92,4
102,3
3
20,3
23,3
21,3
23,0
19,7
21,5
3
Průměr
pořadí (1-5)
NUTS II
2005
2006
2007
2008
2009
2005
2006
2007
2008
2009
Průměr
pořadí (1-5)
Pra ha
106,7
106,7
109,7
101,7
99,7
104,9
2
28,5
30,9
34,0
33,2
27,5
30,8
1
Střední čechy
105,9
113
107,8
105,8
96,7
105,8
1
28,6
25,3
22,1
19,2
19,9
23,0
3
106
106,8
101,8
97,5
96,9
101,8
4
23,65
27,6
23,7
22,1 23,749962
24,2
2
Severozá pa d
104,4
104,7
102,5
101,3
94,3
101,4
5
23,4
21,7
23,8
23,1
22,6
22,9
3
Severovýchod
107,2
105,2
105,1
102
93,7
102,6
3
20,0
17,4
18,5
20,0
17,9
18,8
5
Ji hovýchod
106,1
107,7
106
104,3
94,2
103,7
3
27,25
22,85
24,6
21,0
20,7
23,3
2
Střední Mora va
105,7
106,5
105,8
105
93,8
103,4
3
19,6
4
103,6
105,1
102,6
92,4
102,3
3
19,4 21,3
20,6
107,6
20,2 23,3
17,6
Mora vs kos l ezs ko
20,15 20,3
23,0
19,7
21,5
3
Ji hozá pa d
Výsledné hodnoty:
7
Pilíř infrastruktura Navržené indikátory první úrovně /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Hustota dálnic a rychlostních silnic v kraji / 0,2 HD Hustota nově postavených dálnic a rychlostních silnic (2006 - 2010) / 0,2 HNS Podíl délky dálnic a rychlostních silnic k délce silnic 1. třídy, rychlostních silnic a dálnic / 0,2 PDR Hustota železnic v kraji / 0,2 HŽ Diverzifikace zdrojů energie a stupeň využití obnovitelných zdrojů (% výroby energie z obnovit. zdrojů v kraji ku celkové spotřebě energie v kraji) / 0,2 PE Všechny indikátory jsou váženy stejnocenně. Vzorec: Pilíř infrastruktura NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,2 HD + pořadí NUTS 2 * 0,2 HŽ + pořadí NUTS 2 * 0,2 PDR + pořadí NUTS 2 * 0,2 PV + pořadí NUTS 2 * 0,2 PE. Pilíř infrastruktura NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,2 HD + pořadí NUTS 3 * 0,2 HŽ + pořadí NUTS 3 * 0,2 PDR + pořadí NUTS 3 * 0,2 PV + pořadí NUTS 3 * 0,2 PE. Statistická data, pořadí (použity statistické údaje z let – viz tabulka): Energetická a ostatní infrastruktura
Dopravní infrastruktura
Kraj
Hustota dálnic a rychlostních silnic (k 31.12.2010)
Hl. město Praha
8,9
Středočeský
3,1
Jihočeský
0,2
Plzeňský
1,4
Karlovarský
0,8
Ústecký
1,2
Liberecký
0,7
Královéhradecký
0,4
Pardubický
0,3
Vysočina
1,4
Jihomoravský
2,2
Olomoucký
2,3
Zlínský
0,7
Moravskoslezský
1,6
NUTS 2
Hustota dálnic a rychlostních silnic (k 31.12.2010)
Praha
8,9
StČ
3,1
JZ
0,7
SZ
1,1
SV
0,4
JV
1,8
SM
1,6
MS
1,6
Pořadí (1-5)
1 2 5 3 4 3 4 5 5 3 2 2 4 3
Pořadí (1-5)
1 2 4 4 5 3 3 3
Diverzifikace zdrojů energie a stupeň Hustota nově Podíl dálnic a využití obnovitelných zdrojů postavených rychlostních Hustota dálnic a silnic na Pořadí (1-5) Pořadí (1-5) železnic (stav Pořadí (1-5) rychlostních silnicích 1. a Podíl energie z OZE na k 31.12.2010) silnic (2006 vyšší třídy (%) celkové spotřebě 2010 Pořadí (1-5) 2010) (2011) (%) 2,1 0,4 0,1 0,0 0,5 0,5 0,1 0,4 0,3 0,0 0,0 0,8 0,7 1,3
1 3 4 4 3 3 4 3 3 5 5 2 2 2
82,0 34,4 3,4 20,6 11,6 11,9 6,7 3,6 2,5 17,8 27,6 26,4 7,7 11,6
1 2 5 3 4 4 5 5 5 3 2 2 5 4
50,0 11,6 9,8 9,4 14,9 19,1 17,5 15,0 12,0 9,2 10,9 11,4 9,0 12,2
1 4 5 5 3 2 2 3 4 5 4 4 5 3
0,8 15,5 8,4 4,4 2,0 5,0 3,8 4,0 4,3 9,9 5,2 13,5 2,6 1,1
5 1 2 3 4 3 3 3 3 2 3 1 4 5
Diverzifikace zdrojů energie a stupeň Hustota nově Podíl dálnic a využití obnovitelných zdrojů postavených rychlostních Hustota dálnic a silnic na Pořadí (1-5) Pořadí (1-5) železnic (stav Pořadí (1-5) rychlostních silnicích 1. a Podíl energie z OZE na k 31.12.2010) silnic (2006 vyšší třídy (%) celkové spotřebě 2010 Pořadí (1-5) 2010) (2011) (%) 2,1 0,4 0,1 0,5 0,3 0,0 0,7 1,3
1 3 5 3 3 5 2 2
82,0 34,4 10,9 11,8 4,0 23,0 18,2 11,6
1 2 4 4 5 3 3 4
50,0 11,6 9,6 17,5 14,5 10,0 10,4 12,2
Výsledné hodnoty:
8
1 4 5 2 3 4 4 3
0,8 15,5 6,7 4,2 4,1 7,2 8,7 1,1
5 1 3 4 4 2 2 5
Pilíř Zdraví, zdravotnictví a sociální služby Navržené indikátory /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Naděje dožití při narození u mužů (v letech) / 0,2 NDM Naděje dožití při narození u žen (v letech) / 0,2 NDŽ Průměrné procento pracovní neschopnosti / 0,2 PPPN Měří vliv zdraví na práceschopnost obyvatelstva. Vysoká nemocnost a vysoký počet dní, po které jsou zaměstnanci mimo výkon svého zaměstnání, má negativní dopady na firmy, veřejné prostředky, sociální situaci i na ochotu ostatních obyvatel pracovat. Tříletý index změny počtu zemřelých na rakovinná (II) a kardiovaskulární onemocnění (IX) (% II+IX 2009 + II+IX 2008 + II+IX 2007/II+IX 2006 + II+IX 2005 + II+IX 2004*100) / 0,1 TIZ Nižší váha oproti nadějím na dožití je stanovena z důvodu obsažení tohoto ukazatele v nadějích na dožití. Počet nemocničních lůžek na 1 000 obyvatel / 0,1 PNL Počet míst v zařízeních sociální péče na 1 000 obyvatel / 0,2 PMZSP Vyšší váha míst v zařízení soc. péče oproti lůžkům v nemocnicích je dána z důvodu zvyšujícího se počtu populace v důchodovém věku. Vzorec: Pilíř zdraví, zdravotnictví a sociální služby NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,2 NDM + pořadí NUTS 2 * 0,2 NDŽ + pořadí NUTS 2 * 0,2 PPPN + pořadí NUTS 2 * 0,1 TIZ + pořadí NUTS 2 * 0,1 PNL + pořadí NUTS 2 * 0,2 PMZSP. Pilíř zdraví, zdravotnictví a sociální služby NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,2 NDM + pořadí NUTS 3 * 0,2 NDŽ + pořadí NUTS 3 * 0,2 PPPN + pořadí NUTS 3 * 0,1 TIZ + pořadí NUTS 3 * 0,1 PNL + pořadí NUTS 3 * 0,2 PMZSP. Statistická data, pořadí (použita nejnovější dostupná data, údaje za rok 2009, případně 2008, u tříletého indexu změny použity údaje z let 2004 až 2009): Naděje dožití při Naděje dožití při narození narození
Tříletý index změny počtu Průměrné procento zemřelých na rakovinná (II) a Počet nemocničních pracovní neschopnosti kardiovaskulární lůžek na 1000 obyvatel onemocnění (IX)
kraje, NUTS 2 muži roky
Hl. m. Praha
obodování (1 až 5) ženy roky
76,3
1
80,8
obodování (1 až 5)
%
obodování (1 až 5)
1
3,32
1 3
Středočeský
74,0
3
79,9
3
4,248
Jihočeský
74,5
2
80,1
3
4,572
4
Plzeňský
74,5
2
80,2
3
4,391
3
Karlovarský
72,7
4
79,1
4
4,107
2
Ústecký
72,0
5
78,5
5
4,101
2
Liberecký
73,9
3
80,1
3
4,667
4
Královéhradecký
75,1
2
80,6
2
4,145
2
Pardubický
74,7
2
80,5
2
4,281
3 3
Vysočina
74,8
2
81,0
1
4,309
Jihomoravský
74,5
2
80,8
1
4,313
3
Olomoucký
73,9
3
80,0
3
4,461
3
Zlínský
73,4
3
80,5
2
5,222
5
Moravskoslezský
72,5
4
79,4
4
4,772
4
NUTS 2
Naděje dožití při narození
%
94,7 97,3 99,5 96,4 100,9 98,3 102,8 100,0 97,5 92,2 96,7 100,4 97,8 98,2
Průměrné procento Naděje dožití při narození pracovní neschopnosti
muži roky
obodování (1 až 5)
ženy roky
obodování (1 až 5)
Praha
76,25
1
80,84
Střední Čechy
74,03
3
79,9
Jihozápad
74,5
2
80,16
Severozápad
72,2
5
78,67
Severovýchod
74,59
2
80,42
Jihovýchod
74,6
2
Střední Morava
73,67
Moravskoslezsko
72,45
obodování (1 až 5)
Tříletý index změny počtu zemřelých na rakovinná (II) a kardiovaskulární onemocnění (IX)
%
obodování (1 až 5)
%
1
3,32
1
94,7
3
4,248
3
97,3
3
4,473
3
98,0
5
4,091
2
99,0
2
4,321
3
99,9
80,86
1
4,3
3
95,3
2
80,19
3
4,84
5
99,1
4
79,41
4
4,772
4
98,2
Výsledné hodnoty:
9
1 3 4 2 4 3 5 4 3 1 2 4 3 3
obodování (1 až 5)
1 3 3 4 5 2 4 3
Počet lůžek na 1000 obyvatel
Počet míst v zařízeních sociální péče 1000 obyvatel
Podíl počtu míst v obodování zařízeních (1 až 5) soc. péče na počet obyvatel v %
10,4
1
3,6
6,5
5
6,7
7,0
4
7,3
9,3
1
6,7
6,8
4
5,8
8,0
2
9,6
6,8
4
4,6
8,4
2
6,6
7,7
3
7,1
9,5
1
6,9
8,1
2
6,7
8,1
2
8,2
7,7
3
9,1
7,7
3
7,1
obodování (1 až 5)
5 3 2 3 4 1 4 3 3 3 3 2 1 3
Počet nemocničních lůžek na 1000 obyvatel
Počet míst v zařízeních sociální péče
Počet lůžek na obodování (1 1000 obyvatel až 5)
Počet míst v obodování sociálních (1 až 5) zařízeních v %
10,4
1
3,6
6,5
5
6,7
8,1
2
7,0
7,7
3
8,5
7,7
3
6,2
8,5
2
6,8
7,9
3
8,6
7,7
3
7,1
5 3 3 2 4 3 1 3
Pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání Navržené indikátory/váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Čtenářské, matematické a přírodovědné dovednosti absolventů základních škol (průměrné skóre 15letých v testech PISA) / 0,4 PISA Neúspěšnost absolventů SŠ a mladistvých do 19 let na trhu práce (podíl absolventů a mladistvých ve věku 15 – 19 let v evidenci ÚP na celkové populaci ve věku 15 – 19 let) / 0,2 NEZ Výsledky studentů SŠ ve státních maturitách (Dosažené výsledky maturitní zkoušky - společná část - rok 2011 - jarní zkušební období - povinné zkoušky – základní úroveň obtížnosti, předměty český jazyk a literatura, matematika a cizí jazyk) / 0,4 MAT Vzorec: Pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,4 PISA + pořadí NUTS 2 * 0,2 NEZ + pořadí NUTS 2 * 0,4 MAT Pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,4 PISA + pořadí NUTS 3 * 0,2 NEZ + pořadí NUTS 3 * 0,4 MAT Statistická data, pořadí (použita nejnovější dostupná data): Neúspěšnost absolventů SŠ a mladistvých do 19 let na trhu práce
Kraj
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Podíl počtu nezaměstnaných mladistvých na Hodnocení 1 - 5 celkovém počtu obyvatel ve věku 15-19 let 2,4 1 4,0 2 4,3 3 3,9 2 5,8 4 6,4 5 4,6 3 3,8 2 4,4 3 5,3 4 5,4 4 5,5 4 4,7 3 5,6 4
Podíl počtu nezaměstnaných mladistvých na Hodnocení 1 - 5 celkovém počtu obyvatel ve věku 15-19 let 2,4 1 4,0 2 4,1 2 6,2 5 4,2 2 5,3 3 5,1 3 5,6 4
NUTS 2
Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
Dosažené výsledky maturitní zkoušky - společná část - rok 2011 - jarní zkušební období - povinné zkoušky – základní úroveň obtížnosti, předměty český jazyk a literatura, matematika a cizí jazyk Kraj
Průměrný výsledek ze státních maturit
Hodnocení 1-5
Praha
73,3
1
Středočeský kraj
70,9
4
Jihočeský kraj
72,4
2
Plzeňský kraj
71,3
3
Karlovarský kraj
69,2
5
Ústecký kraj
68,8
5
Liberecký kraj
70,5
4
Královéhradecký kraj
72,8
2
Pardubický kraj
72,3
2
Vysočina
72,7
2
Jihomoravský kraj
72,7
2
Olomoucký kraj
71,8
3
Zlínský kraj
72,4
2
Moravskoslezský kraj
71,5
3
NUTS 2
Průměrný výsledek ze státních maturit
Hodnocení 1-5
Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
73,3 70,9 71,9 69,0 71,8 72,7 72,1 71,5
1 4 3 5 3 2 3 3
PISA testy Kraj Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Čtenářská Matematická Přírodovědná Celkem Hodnocení 1-5 gramotnost gramotnost gramotnost
498,3 460,6 462,8 467,6 439,8 445,2 466,4 458,6 459,8 462,9 459,3 449,4 468,7 438,9
510,2 474,3 470,2 478,2 454,9 450,7 489,6 466,3 475,7 484,3 474,7 461,1 483,3 454,7
523,3 481,8 493,1 511,4 476,3 451,5 497,9 481,8 494,7 483,7 480,8 488,5 490,0 458,7
1 531,8 1 416,7 1 426,1 1 457,2 1 371,0 1 347,4 1 453,9 1 406,6 1 430,2 1 430,8 1 414,8 1 399,1 1 442,0 1 352,2
1 3 3 2 4 5 2 3 3 3 3 4 2 5
NUTS 2 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
10
Čtenářská Matematická Přírodovědná Celkem Hodnocení 1-5 gramotnost gramotnost gramotnost
498,3 460,6 465,2 442,5 461,6 461,1 459,0 438,9
510,2 474,3 474,2 452,8 477,2 479,5 472,2 454,7
523,3 481,8 502,2 463,9 491,4 482,2 489,3 458,7
1 531,8 1 416,7 1 441,6 1 359,2 1 430,2 1 422,8 1 420,5 1 352,2
1 3 2 4 2 3 3 5
Výsledné hodnoty:
11
Pilíř Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení Navržené indikátory úrovně /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Podíl obyvatel ve věku 25 – 64 let s vysokoškolským vzděláním (Podíl obyvatel ve věku 25 – 64 let s vysokoškolským vzděláním na celkové populaci 25 – 64 let) / 0,4 PVŠ Nejdůležitější ukazatel pro pilíř. Podíl neumístěných uchazečů o práci s terciálním vzděláním na pracovní síle / 0,1 PNUV Úspěšnost absolventů rekvalifikací na trhu práce (Poměr počtu umístěných uchazečů do 12 měsíců po úspěšně ukončené rekvalifikaci k počtu uchazečů o zaměstnání s úspěšně ukončenou rekvalifikací) / 0,2 UAR Index vzdělanosti pracovní síly (Průměrný počet let formálního vzdělávání pracovní síly v kraji) / 0,3 IVP Vzorec: Pilíř Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,4 PVŠ + pořadí NUTS 2 * 0,1 PNUV + pořadí + pořadí NUTS 2 * 0,2 UAR + pořadí NUTS 2 * 0,3 IVP Pilíř Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,4 PVŠ + pořadí NUTS 3 * 0,1 PNUV + pořadí NUTS 3 * 0,2 UAR + pořadí NUTS 3 * 0,3 IVP Statistická data, pořadí (použita data z let 2009, 2008):
Podíl obyvatel ve věku 25 – 64 let s vysokoškolským vzděláním
pořadí (1-5)
30,3 13,8 13,9 14,3 9,5 8 10,4 14 13,6 12,1 19 11,7 14,1 14,1
1 3 3 3 5 5 4 3 3 4 2 4 3 3
0,65 0,38 0,45 0,38 0,22 0,32 0,48 0,38 0,44 0,52 0,70 0,44 0,64 0,52
5 2 3 2 1 1 3 2 3 4 5 3 5 4
35,9 45,8 50,1 43,2 32,2 37,9 40,1 48,2 51,5 45,4 43,5 39,3 49,3 43,0
5 2 1 3 5 4 3 2 1 2 3 4 2 3
13,96 12,53 12,52 12,51 11,77 11,75 12,07 12,53 12,45 12,49 12,94 12,38 12,53 12,45
1 3 3 3 5 5 4 3 4 4 2 4 3 4
30,3 13,8 14,1 8,4 12,8 16,9 12,8 14,1
1 3 3 5 4 2 4 3
0,65 0,38 0,42 0,29 0,43 0,64 0,54 0,52
5 2 3 1 3 5 4 4
35,9 45,8 47,1 36,7 46,1 44,1 44,4 43,0
5 2 1 4 2 3 3 3
13,96 12,53 12,52 11,76 12,37 12,80 12,45 12,45
1 3 3 5 4 2 4 4
pořadí (1-5)
kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Poměr počtu umístěných uchazečů do 12 měsíců po úspěšně ukončené Index rekvalifikaci k počtu pořadí (1-5) vzdělanosti uchazečů o zaměstnání s pracovní síly úspěšně ukončenou rekvalifikací (4. čtvrtletí 2010)
Podíl neumístěných uchazečů o práci s terciálním vzděláním na pracovní síle
pořadí (15)
NUTS 2 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
Výsledné hodnoty:
12
Pilíř Efektivita trhu práce Navržené indikátory /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Míra registrované nezaměstnanosti/0,4 MNZ Nejlépe vystihuje situaci na trhu, práce, je počítána z dat MPSV Dlouhodobá míra nezaměstnanosti/0,1 MDN Kopíruje MNZ Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (VPM)/0,1 VPM Doplňující ukazatel k MNZ Produktivita práce (HDP na 1 zaměstnanou osobu)/0,3 PP Nejlépe vystihuje produktivitu práce Míra zaměstnanosti/0,1 MZ Doplňující ukazatel k MNZ Vzorec: Pilíř efektivita trhu práce NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,3 MNZ + pořadí NUTS 2 * 0,1 VPM + pořadí NUTS 2 * 0,1 MDN + pořadí NUTS 2 * 0,4 PP + pořadí NUTS 2 * 0,1 MZ. Pilíř efektivita trhu práce NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,3 MNZ + pořadí NUTS 3 * 0,1 VPM + pořadí NUTS 3 * 0,1 MDN + pořadí NUTS 3 * 0,4 PP + pořadí NUTS 3 * 0,1 MZ. Statistická data (nejnovější dostupné údaje, prosinec 2010), pořadí:
kraj, NUTS 2
dosažitelní uchazeči o práci
pracovní síla
počet dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíc
m íra registrované nezam ěstnanosti
pořadí (m íra reg. nezam .)
m íra dlouhodobé nezam ěstnanosti
pořadí (m íra Počet uchazečů na 1 počet uchazečů na 1 dlouhodobé nezam .) VPM VPM)
Hl. m. Praha
788 978
32 123
3 600
4,07
1
0,46
1
Středočeský
695 520
53 764
8 107
7,73
2
1,17
2
Jihočeský
335 824
28 548
3 976
8,50
2
1,18
2
Plzeňský
322 126
26 561
4 435
8,25
2
1,38
2
Karlovarský
171 260
19 515
3 631
11,39
4
2,12
3
Ústecký
435 240
60 502
13 157
13,90
5
3,02
5
Liberecký
236 369
24 913
4 714
10,54
3
1,99
3
Královéhradecký
287 166
24 048
3 112
8,37
2
1,08
2
Pardubický
271 735
26 815
4 240
9,87
3
1,56
2
Vysočina
270 347
29 011
5 089
10,73
3
1,88
3
Jihomoravský
626 672
68 099
11 992
10,87
3
1,91
3
Olomoucký
326 258
40 732
7 535
12,48
4
2,31
4
Zlínský
303 564
32 596
6 032
10,74
3
1,99
3
Moravskoslezský
641 438
79 257
15 866
12,36
4
2,47
4
5 712 497
546 484
95 486
ČR
ČR, NUTS 2
dosažitelní uchazeči o práci
pracovní síla
počet dlouhodobě nezaměstnaných
9,57
m íra registrované nezam ěstnanosti
1,67
pořadí (m íra reg. nezam .)
m íra dlouhodobé nezam ěstnanosti
5,8 15,2 16,0 12,6 26,6 27,7 18,1 18,1 12,6 32,1 23,5 34,8 26,8 25,9
1 3 3 2 4 4 3 3 2 5 4 5 4 4
18,2
Počet uchazečů na 1 počet uchazečů na 1 pořadí (m íra VPM VPM) dlouhodobé nezam .)
Praha
788 978
32 123
3 600
4,07
1
0,46
1
5,8
1
Střední čechy
695 520
53 764
8 107
7,73
2
1,17
2
15,2
2
Jihozápad
657 950
55 109
8 411
8,38
2
1,28
2
14,2
2
Severozápad
606 500
80 017
16 788
13,19
4
2,77
5
27,4
5
Severovýchod
795 270
75 776
12 066
9,53
3
1,52
2
15,7
2
Jihovýchod
897 019
97 110
17 081
10,83
3
1,90
3
25,5
3
Střední Morava
629 822
73 328
13 567
11,64
4
2,15
3
30,8
3
Moravskoslezsko
641 438
79 257
15 866
12,36
4
2,47
4
25,9
4
5 712 497
546 484
95 486
9,57
ČR
Produktivita práce kraje, NUTS 2 Hl. m. Praha
HDP na zaměstnaného (Kč/os., 2009) 1 029 632
Středočeský
683 257
Jihočeský
613 408
Plzeňský
597 622
Karlovarský
496 426
Ústecký
639 141
Liberecký Královéhradecký Pardubický
527 618 613 541 608 508
Vysočina
583 941
Jihomoravský
673 379
Olomoucký
569 136
Zlínský
613 714
Moravskoslezský
632 020
Praha
Pořadí podle produktivity práce
1 2 3 4 5 3 5 3 3 4 2 4 3 3
1 029 632
Střední Čechy
683 257
Jihozápad
605 820
Severozápad
598 226
Severovýchod
587 525
Jihovýchod
646 758
Střední Morava
590 750
Moravskoslezsko
632 021
1 2 3 3 5 2 4 3
1,67
kraj, NUTS 2
Míra zam ěstnanosti (2009, věk 15 až 64 let) Pořadí (míra zam.)
%
13
18,2
Hl. m. Praha
70,4
1
Středočeský
67,8
2
Jihočeský
67,8
2
Plzeňský
66,9
2
Karlovarský
64,2
3
Ústecký
61,0
5
Liberecký
62,7
4
Královéhradecký
64,7
3
Pardubický
65,3
3
Vysočina
65,7
2
Jihomoravský
64,4
3
Olomoucký
64,4
3
Zlínský
64,3
3
Moravskoslezský
62,4
4
Praha
70,4
1
Střední Čechy
67,8
2
Jihozápad
67,3
2
Severozápad
61,9
5
Severovýchod
64,3
3
Jihovýchod
64,8
3
Střední Morava
64,4
3
Moravskoslezsko
62,4
4
Výsledné hodnoty:
14
Pilíř velikost trhu Navržené indikátory /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: HDP kraje / 0,4 HDP Pro pilíř velikost trhu nejvýznamnější ukazatel. Čistý disponibilní důchod domácností podle krajů / 0,3 ČDD Představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Může být významnějším ukazatelem pro investory (kupní síla obyvatelstva). Počet obyvatel / 0,3 PO Více obyvatel v kraji představuje větší trhy. Vzorec: Pilíř velikost trhu NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,4 HDPOB + pořadí NUTS 2 * 0,3 ČDD + pořadí NUTS 2 * 0,3 PO Pilíř velikost trhu NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,4 HDPOB + pořadí NUTS 3 * 0,3 ČDD + pořadí NUTS 3 * 0,3 PO
Statistická data, pořadí (použity statistické údaje z let 2009): Ukazatel kraj, NUTS 2 Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Praha StČ JZ SZ SV JV SM MS
HDP kraje (2009; mil. Kč) 0,4
946 630 393 223 189 868 171 272 71 949 230 481 105 202 161 496 147 805 139 522 379 669 167 195 169 690 351 861 946 630 393 223 361 140 302 430 414 504 519 191 336 885 351 861
pořadí HDP kraje
Čistý disponibilní důchod domácností podle krajů v roce 2009, v mil Kč
Pořadí disponobilních důchodů
Počet obyvatel 31.12.2009
Pořadí dle počtu obyvatel
1 2 3 3 5 3 5 3 4 4 2 3 3 2
288 679 232 352 113 507 102 638 49 971 136 516 73 388 95 929 88 572 87 542 202 738 106 665 99 594 209 426
1 2 3 3 5 3 4 3 4 4 2 3 3 2
1 249 026
1
1 247 533
1
637 643
3
571 863
3
307 636
5
836 198
2
439 027
4
554 402
3
516 329
4
1 3 4 5 3 2 4 4
288 679 232 352 216 145 152 608 257 888 290 280 206 259 209 426
1 3 4 5 2 1 4 4
1 249 026 1 247 533 1 209 506 1 143 834 1 509 758 1 666 700 1 233 083 1 247 373
3 3 4 5 2 1 4 3
Výsledné hodnoty:
15
514 992
4
1 151 708
1
642 041
3
591 042
3
1 247 373
1
Pilíř Technologická připravenost Navržené indikátory /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Četnost a dostupnost odborníků v oblasti IT – průměr za roky 2006-2009 (IT odborníci jako % zaměstnaných v kraji) /0,4 ITO Deklaruje způsobilost regionu zaměstnávat IT odborníky. Použití internetu jednotlivci (% jednotlivců používajících internet) /0,1 ITJ Přístup k vysokorychlostnímu připojení (% domácností s připojením k vysokorychlostnímu připojení) /0,4 BRB Základní předpoklad obecného rozvoje IT a také předpokladem rozvoje IT Businessu. Podíl počtu firem v oboru ICT na celkovém počtu firem v % (firmy s více jak 50 zaměstnanci) / 0,1 ITF Vzorec: Pilíř Technologická připravenost NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,4 ITO + pořadí NUTS 3 (NUTS 2) * 0,1 ITJ + pořadí NUTS 2 * 0,4 BRB + pořadí NUTS 2 * 0,1 ITF Pilíř Technologická připravenost NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,4 ITO + pořadí NUTS 3 * 0,1 ITJ + pořadí NUTS 2 * 0,4 BRB + pořadí NUTS 3 * 0,1 ITF Statistická data, pořadí (údaje za rok 2009):
kraj
Podíl počtu firem v IT odborníci % oboru ICT s jako % domácností více jak 50ti % zaměstnan s připojením zaměstnanc hodnocení jednotlivců hodnocení hodnocení hodnocení ých v kraji k i na 1-5 používajícíc 1-5 1-5 1-5 průměr za vysokorych celkovém h internet roky 2006 lostnímu počtu firem až 2009 internetu nad 50 zaměstnanc ův%
Hl. m. Praha
3,2
1
69,2
1
53,9
1
5,88
1
Středočeský
3,1
1
60,1
2
41,8
3
0,54
4
Jihočeský
2,4
3
53,9
4
38,6
4
0,52
4
Plzeňský
2,2
3
59,4
2
40,6
3
0,92
3
Karlovarský
1,3
5
58,4
2
39,7
4
0,27
5
Ústecký
2,2
3
48,6
5
37,6
4
0,45
5
Liberecký
2,3
3
45,9
5
32,6
5
0,60
4
Královéhradecký
2,3
3
57,9
2
45,9
2
0,92
3
Pardubický
1,9
4
56,6
3
42,4
3
0,93
3
Vysočina
2,7
2
55,9
3
41,6
3
0,87
3
Jihomoravský
3,0
1
58,2
2
46,1
2
2,75
2
Olomoucký
2,8
2
52,3
4
40,2
4
0,55
4
Zlínský
2,1
3
58,4
2
41,7
3
0,63
4
Moravskoslezský
2,6
2
54,4
4
39,6
4
1,26
3
NUTS 2 Praha
3,2
1
69,2
1
53,9
1
5,88
1
Střední Čechy
3,1
1
60,1
2
41,8
3
0,54
5
Jihozápad
2,3
3
56,7
3
39,6
4
0,72
4
Severozápad
1,8
5
53,5
5
38,7
5
0,39
5
Severovýchod
2,2
4
53,5
5
40,3
3
0,83
4
Jihovýchod
2,8
2
57,1
3
43,9
2
2,15
2
Střední Morava
2,4
3
55,4
3
41,0
3
0,59
4
Moravskoslezsko
2,6
2
54,4
4
39,6
4
1,26
3
Výsledné hodnoty:
16
Pilíř Sofistikovanost podnikání Navržené indikátory první úrovně /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Zaměstnanost v sofistikovaných oborech, sektorech J a K dle členění NACE na celkové zaměstnanosti) / 0,5 ZAM – lze rozšířit (po dostupnosti dat do krajské úrovně) o obory High-tech průmyslu. Podíl firem s 10 a více zaměstnanci v sektorech J, K na celkovém počtu firem s 10 a více zaměstnanci dle členění NACE (Počet ekonomických jednotek v sektorech J, K) / 0,5 FIRMY – lze rozšířit (po dostupnosti dat do krajské úrovně) o obory High-tech průmyslu. Všechny indikátory jsou váženy stejnocenně. Vzorec: Pilíř sofistikovanost podnikání NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,5 ZAM + pořadí NUTS 2 * 0,5 FIRMY Pilíř sofistikovanost podnikání NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,5 ZAM + pořadí NUTS 3 * 0,5 FIRMY Statistická data, pořadí (použita dat z let 2009):
Podíl firem v sofistikovaných oborech (v %, rok 2009)
Zaměstnanost v sofistikovaných oborech (v %, rok 2009)
Hl. město Praha
Podíl zaměstnaných v sektorech J, K na celkovém počtu zaměstnaných 13,6
Středočeský kraj
5,3
Jihočeský kraj
3,3
Plzeňský kraj
3,2
Karlovarský kraj
2,8
Ústecký kraj
2,8
Liberecký kraj
2,6
Královéhradecký kraj
3,6
Pardubický kraj
4,0
Vysočina
2,3
Jihomoravský kraj
5,1
Olomoucký kraj
3,2
Zlínský kraj
3,2
Moravskoslezský kraj
4,6
kraj
kraj
Pořadí (1-5)
1 2 3 3 4 4 4 3 3 5 2 3 3 2
NUTS 2
Podíl firem s 10 a více zaměstnanci v sektorech J, K na celkovém počtu firem s 10 a více zaměstnanci
Hl. město Praha
5,3
Středočeský kraj
3,8
Jihočeský kraj
4,3
Plzeňský kraj
3,2
Karlovarský kraj
2,6
Ústecký kraj
4,2
Liberecký kraj
3,4
Královéhradecký kraj
3,7
Pardubický kraj
4,1
Vysočina
4,0
Jihomoravský kraj
4,2
Olomoucký kraj
3,7
Zlínský kraj
4,0
Moravskoslezský kraj
4,2
Pořadí (1-5)
1 3 3 3 5 4 3 4 3 5 2 2 3 2
NUTS 2
Praha
13,6
Střední Čechy
5,3
Jihozápad
3,3
Severozápad
2,8
Severovýchod
3,4
Jihovýchod
4,2
Střední Morava
3,2
Moravskoslezsko
4,6
1 2 3 4 3 2 3 2
Praha
5,3
Střední Čechy
3,8
Jihozápad
3,8
Severozápad
3,7
Severovýchod
3,8
Jihovýchod
4,2
Střední Morava
3,9
Moravskoslezsko
4,2
Výsledné hodnoty:
17
1 3 3 5 4 2 2 2
Přímé zahraniční investice (PZI) v roce 2009 – uvedeno pro zajímavost, nevstupují do hodnoty rozvoje pilíře Sofistikovanost podnikání: Podíl reinvestovaného Reinvestovaný zisk zisku na celkové hodnotě PZI (v %) 410 808 267,9 34,7
Celkem PZI 1 185 291 766,5
Středočeský kraj
273 880 212,6
151 734 629,9
55,4
Jihočeský kraj
83 149 263,1
27 259 601,8
32,8
Plzeňský kraj
71 404 892,6
15 589 404,0
21,8
Karlovarský kraj
22 181 359,9
7 252 525,6
32,7
49 461 373,2
47,6
11 563 309,5
19,8
Ústecký kraj
103 870 443,0
z toho:
Hl. město Praha
58 388 990,8
Královéhradecký kraj
36 086 065,7
17 682 319,9
49,0
Pardubický kraj
39 536 448,9
22 789 991,2
57,6
Vysočina
58 297 338,9
-686 419,1
-1,2
133 505 507,6
29 681 520,1
22,2
Olomoucký kraj
33 399 788,8
12 948 093,1
38,8
Zlínský kraj
39 537 548,5
22 535 518,4
57,0
172 667 764,0
90 951 454,9
52,7
1 185 291 766,5
410 808 267,9
34,7
Střední Čechy
273 880 212,6
151 734 629,9
55,4
Jihozápad
154 554 155,8
42 849 005,8
27,7
Severozápad
126 051 802,9
56 713 898,8
45,0
Severovýchod
134 011 505,4
52 035 620,6
38,8
Jihovýchod
191 802 846,5
28 995 101,0
15,1
72 937 337,3
35 483 611,5
48,6
172 667 764,0
90 951 454,9
52,7
Jihomoravský kraj
Moravskoslezský kraj Praha
Střední Morava Moravskoslezsko
z toho:
Liberecký kraj
18
Hodnocení dle pořadí
Počet obyvatel 2009
PZI na obyv
3 1 3 4 3 2 4 2 1 5 4 3 1 2
1 249 026
949
1 247 533
220
637 643
130
571 863
125
307 636
72
836 198
124
439 027
133
554 402
65
3 1 4 2 3 5 2 1
516 329
77
514 992
113
1 151 708
116
642 041
52
591 042
67
1 247 373
138
1 249 026
949
1 247 533
220
1 209 506
128
1 582 861
80
1 509 758
89
1 666 700
115
1 233 083
59
1 247 373
138
Hodnocení dle pořadí
1 2 3 3 4 3 3 4 4 3 3 5 4 3 1 2 3 4 4 3 5 3
Pilíř Inovace Navržené indikátory úrovně: Tržby podniků z inovovaných produktů a služeb (% tržeb z inovovaných produktů na celkovém objemu tržeb podniků za rok) Počet žádostí o udělení patentu k Evropskému patentnímu úřadu (EPO) Počet patentů udělených v ČR národním přihlašovatelům Dostupnost kvalifikované pracovní síly v oblasti výzkumu a vývoje Počet patentů, které se podařilo uplatnit na trhu Výsledné hodnoty: Zdroj: P. Zahradník: vlastní výpočty. Do výpočtu vstupují data za následující faktory: počet studentů, pracovní atraktivita, přirozené výhody nabízené v regionu (aglomeraci), koncentrace výzkumu a vývoje, potenciál technologických center, investice, průmyslové zóny, projektová aktivita, instituce inovační infrastruktury, makroekonomická pozice regionu, high-tech obory, mid-tech obory, výstupy duševního vlastnictví, náklady na duševní vlastnictví
19
Pilíř Instituce Data k pilíři institucí jsou k dispozici pouze na celostátní úrovni, a proto bylo provedeno srovnání s okolními státy. Indikátory navržené společností Ernst & Young: Indikátor Veřejné instituce – Vlastnická práva Vlastnická práva Ochrana duševního vlastnictví Veřejné instituce – etika a korupce Riziko zneužití veřejných prostředků Důvěra veřejnosti v politiky Závadné platby a úplatky Veřejné instituce – nepřiměřené ovlivňování Nezávislost soudnictví Míra klientelismu v rozhodování veřejných činitelů Veřejné instituce – efektivita veřejné správy Nehospodárnost státních výdajů Břemeno státní regulace Efektivita právního řádu při řešení sporů Efektivita právního rámce při napadení vládní regulace Transparentnost legislativního procesu Veřejné instituce – bezpečnost Náklady podniků způsobené terorismem Náklady podniků způsobené trestnou činností a násilím Organizovaný zločin Spolehlivost práce policie Soukromé instituce – korporátní etika Etické chování podniků Soukromé instituce – odpovědnost Robustnost standardů pro audit a účetnictví Efektivita statutárních orgánů Ochrana zájmů minoritních akcionářů Síla ochrany investorů
Zdroj World Economic Forum: The Global Competitivness World Report 2010 – 2011, 2010, s. 141.
Srovnání s okolními státy: Vnímaní korupce, jednoduchosti podnikání a dalších faktorů: Indikátor % občanů, kteří vnímají korupci jako hlavní problém Jednoduchost podnikání dle Doing Business (Ease of doing Business) – pořadí zemí zdroj:
EU 75
CZ 88
DE 75
Stát AT 61
-
63
22
32
PL 81
SK 83
HU 96
70
41
46
http://www.doingbusiness.org/rankings, http://www.doingbusiness.org/rankings Země
Hodnocení percentilu (0 až 100, čím vyšší číslo, tím lepší) Rok Občanská práva
Politická stabilita
Efektivita veřejné zprávy
Kvalita zákonů a regulace
Vymahatelnost práva
Kontrola korupce
Rakousko
2010
95.7
88.7
97.6
93.3
96.7
92.3
Česká republika
2010
78.7
82.1
80.9
85.2
80.1
65.6
Německo
2010
92.9
74.1
91.9
93.8
92.4
93.3
Maďarsko
2010
74.9
71.2
71.8
81.8
73.0
66.5
Polsko
2010
81.0
83.5
72.7
79.4
69.2
70.3
Slovensko
2010
73.0
85.8
77.0
81.3
66.4
64.6
zdroj: http://info.worldbank.org/governance/wgi/mc_chart.asp#
20
Mapové přílohy
21