Vydáno dne 25. 9. 2016
Ročník VIII
Farní list 82 Římskokatolické farnosti Nížkov
Motto: "Misijně pojatá pastorace vyžaduje, abychom opustili pohodlné pastorační kritérium "vždycky to tak bylo". (Papež František, Evangelii gaudium 33)
SDM Krakov
Chybějící částka na obnovu varhan k 20. 9. 2016: 28 000,-Kč
Denní modlitba apoštolátu modlitby Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den, přináším ti v něm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého za záchranu celého světa. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým průvodcem a vyzbrojí mě silou pro svědectví o tvé lásce. To vše přináším jako svou nepatrnou oběť spolu s Pannou Marií, matkou našeho Pána a matkou církve, zvláště na úmysly, které nám předkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento měsíc: ▪ Všeobecný: Aby novináři při výkonu svého povolání byli vždy obdařeni úctou k pravdě a vytříbeným smyslem pro etiku. ▪ Evangelizační: Aby Světový den modliteb za misie obnovil ve všech křesťanských společenstvích radost a odpovědnost za zvěstování evangelia. ▪ Národní: Ať se náš národ vrátí ke svým křesťanským kořenům a naši biskupové ať mají odvahu jasně se svým slovem vyjadřovat k problémům ve společnosti. ▪ Farní: Aby naše společenství dokázalo přijmout výzvu vyjít z vlastního pohodlí a mít odvahu vydat se do všech periferií, které potřebují světlo evangelia.
Anděl Páně..
Úvodník Milí farníci, říjen je tradičně měsíc Panny Marie růžencové, proto se i v tomto měsíci budeme intenzivněji modlit růženec. A to každou neděli ve společenství mladých v 8.00 – tímto děkuji našim mladým, že se chtějí společně modlit. Mám radost z dětských mší sv., adorací i z Fatimského programu na první sobotu. Děkuji za společné chvíle v Praze i za úklid ve stodolách, v kostele. V září skončila letní sezóna v kostnici, také děkuji všem, kteří zde vykonávali průvodcovskou službu. Od října budeme pravidelně učit náboženství ve škole. Tabulka je součástí tohoto čísla farního listu. Chceme rozjet také aktivity pro mladé – │2│
starší společenství mladých, ale také nové společenství mladší mládeže – čas bude záležet na časových možnostech mladých. Program by měl následnou strukturu: Modlitba, aktivita, hry. Celé společenství by trvalo max. dvě hodiny. Pro staré a nemocné bude v Domově s pečovatelskou službou druhý pátek v měsíci Bohoslužba Slova s povídáním, kterou povede náš akolyta p. Mokrý. Také po roce 8. října budu v kostele udílet svátost pomazání nemocných – prosím, abyste se pro přijetí této svátosti zapsali v sakristii. Naše farnost bude opět hostit ministranty z diecéze 7. - 8. října pro ministrantskou formaci. Jádrem tohohle měsíce bude posvícení. Během týdne mezi posvícením a misijní nedělí bude v kostele výstava ovoce a zeleniny. Kromě estetického rázu to bude poděkování Panu Bohu za úrodu, zároveň to bude potravinová sbírka pro Domov pro matky (otce) a děti ve Žďáře nad Sázavou. Moc vás k této aktivitě zvu. O posvícení plody země požehnáme, odpoledne bude v našem kostele varhanní koncert v podání vynikajícího varhaníka Michala Hanuše, na který všechny srdečně zvu. Další neděli bude už tradiční cestopisné promítání P. Jana Linharta z Ekvádoru. Závěr měsíce bude ve znamení dvou faktů – v neděli se bude měnit čas na zimní, tudíž i čas bohoslužeb na 17.30. O tomto posledním víkendu bude opět otevřena kostnice z důvodu získání odpustků pro naše zemřelé. Věřím, že v říjnu se už více zaběhneme v pravidelných aktivitách. Děkuji za vaše modlitby a oběti a k mariánskému měsíci vám ze srdce žehnám. +P. Filip Foltán
Z mého soukromého diáře (aneb informace o tom, kde se nacházím, když nejsem přítomen ve farnosti) 1. 10. – 2. 10. - Setkání OLD týmů na Vesmíru 7.10. - 8. 10. – Diecézní formace ministrantů 14. 10. - 15. 10. – Pokrakovské setkání, DCŽM Vesmír – Deštné v Orl. horách P. Filip Foltán
│3│
Akce, události, nabídky Měsíc říjen je zasvěcený Panně Marii, v říjnu se více modlíme modlitbu sv. růžence. Každou neděli v 8.00 se bude modlit tuto modlitbu mládež naší farnosti.
1. 10. (sobota) Fatimský program: Růženec a mše sv. 4. 10. (úterý) 10:00 - setkání maminek s dětmi 5. 10. (středa) začátek výuky náboženství 6. 10. (čtvrtek) adorace za povolání 7. 10. (pátek) 9:00 - pastorace nemocných v Nížkově a v DPS; 17:00 - svátost smíření, adorace 7. 10. - 8. 10. (pátek – sobota) Diecézní formace ministrantů v Nížkově 8. 10. (sobota) udílení svátosti nemocných; setkání mládeže 10. 10. (pondělí) 17:00 – setkání dětí na faře 14. 10. (pátek) pastorace nemocných – okolní vesnice; 10:00 Bohoslužba Slova, DPS; 15:30 – misijní klubko 16. 10. (neděle) posvícení, poděkování za úrodu; 14:00 – varhanní koncert (varhaník Michal Hanuš) 16. 10. - 23. 10. (neděle – neděle) výstava z ovoce a zeleniny 21. 10. (pátek) adorace dětí; setkání mládeže ML 22. 10. (sobota) setkání mládeže XL 23. 10. (neděle) misijní neděle, sbírka na misie; 14:00 – cestopisné promítání – Ekvádor (P. J. Linhart) 24. 10. (pondělí) 17:00 – setkání dětí na faře 25. 10. (úterý) 15:00 - setkání maminek s dětmi 28. 10. (pátek) adorace za obnovu farnosti 29. 10. - 30. 10. (sobota – neděle) možnost získaní odpustků za zemřelé, otevřena kostnice 30. 10. (neděle) změna času, také změna času bohoslužeb: 17:30
Výuka náboženství 2016/2017 6.-9.ročník 8. hodina STŘEDA 1. ročník 5. hodina ČTVRTEK 6. hodina ČTVRTEK 2. ročník │4│
13,40 - 14,25 11,05 - 11,50 12,00 – 12,45
P. F. Foltán J. Mokrá J. Mokrá
ČTVRTEK ČTVRTEK
3. ročník 4.+5. ročník
6. hodina 7. hodina
12,00 – 12,45 12,50 – 13,35
P. F. Foltán P. F. Foltán Změny vyhrazeny
Světová válka – 11. část (Ze sto let starých záznamů ve farní kronice, zapsaných nížkovským farářem Václavem Dvořáčkem) Dne 22. září 1916. Dnes přijeli 4 vojáci montéři a sundávali zvony. V Nížkově jeden velký, umíráček a jeden ze sanktusové vížky. Tedy celkem tři zvony; ze Sirákova 2, z Rosičky 1, z Poděšína 1, ze Špinova 1, z Bukové 1. – Více jich v těch obcích neměli. Pro ostatní zdejší – zbyly dva – přijedou prý později. – Vydání zvonů neobešlo se bez tklivých výjevů. – Někde je ani vydat nechtěli a zle se na montery obořili. Před sundáním zvonů dal jimi farář na rozloučenou zvoniti. Mnoho lidu plakalo. Dne 1. října. Dnes v noci hodiny dány o hodinu zpět. Je zase starý čas. Snad příštím rokem „letní čas“ více zaveden nebude. – Zavedení letního času bylo různě přijato. Někde se ho ani nedrželi. I mnohá komická scena se odehrála. V Poděšíně bubnoval policajt 1. května, že nastane nový čas, aby všude popostrčili hodiny o jednu hodinu, a tak aby dělali každý den. Stálé prohlídky v domácnostech o bezmasých dnech. – Také uložena na jednom místě pokuta 3000 K. 15. říjen. Posvícení. Všude ticho. 18. října. Nížkov dodává dnes do Polné 84 m. c. žita. – Komisionářem pro přijímání brambor je polenské hospodářské družstvo. Za něho přijímá v Sázavě brambory Liml z Velké Losenice. 19. říjen. Včera v Polné jarmark. Jen 7 kusů dobytka, a to z Polné. Z venkova nic. Lidu málo. 21. listopadu: Večer o 9 h. zemřel v Schönbrunu Jeho Veličenstvo císař František Josef I. 22. listopadu: Dnes ohlášeno úmrtí Jeho Veličenstva. Domy ozdobeny prapory. – Byla komise o bezmasém dnu. Finančníci z Polné. U Marie Jeřábkové našli husu. Nezapírala. Má prý ještě hubu mastnou. Byli také na faře. Podle farní kroniky sestavil Jaroslav Jelínek
│5│
Poděkování Panu Bohu za úrodu – výzva ke sběru ovoce a zeleniny Jak už pan farář předesílal v úvodu farního listu, budeme mít v kostele v týdnu od 16. 10. do 23. 10. instalovanou výstavu děl s náboženskou tematikou, které budou tvořeny různými druhy ovoce a zeleniny. Aby se výstava mohla uskutečnit, žádáme a prosíme farníky, aby donesli do kostela ve čtvrtek 13. 10. večer a v pátek 14. 10. odpoledne různé plody ovoce a zeleniny v jakémkoliv množství. Nosit můžete opravdu cokoliv (jablka, cibuli, dýni, brambory, česnek, fazole, hrách, rýži, mrkev….) A nebojte, darovaná úroda nepřijde nazmar, vše poputuje potřebným, ale o tom už na jiném místě farního listu. Srdečně Vám děkujeme nejen za umožnění estetického zážitku z darovaných plodů, ale i za členy žďárského domova Ječmínku, kterým tak poté zlepšíme a ozdravíme jídelníček. Petra Eliášová
Darování vystavené úrody Po posvěcení našich výpěstků a úrody bude následovat jejich týdenní výstava. Na farní radě padl návrh, že po ukončení výstavy bychom ovoce a zeleninu předali v rámci charity potřebným. Oslovila jsem proto Mgr. Miroslavu Machkovou, ředitelku Ječmínku – Domova pro matky (otce) s dětmi ve Žďáře nad Sázavou. Posláním Domova pro matky (otce) s dětmi je poskytnout přechodné ubytování (nejdéle na jeden rok) a pomoc těhotným ženám nebo rodičům s nezletilými dětmi, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení a nedokážou ji řešit vlastními silami. Individuálním přístupem jim zařízení pomáhá překonat tuto životní situaci, aby se mohli co nejdříve začlenit zpět do přirozeného prostředí. Paní ředitelku náš návrh překvapil a potěšil. Vzkazuje, že jsou vděčni za cokoli (konkrétně jsem se ptala na dýni, prý společně uvaří kompot!), darované spotřebují ve společné kuchyni a rozdělí mezi rodiny. Všem, kteří se rozhodnou svoji úrodu darovat, předem velké DÍKY. Marie Linhartová
│6│
Okénko (nejen) pro děti VĚTY Z NOVÉHO ZÁKONA Zde si můžeš ověřit, zda znáš Boží slovo. Spoj správně začátky (v levém sloupci) a konce biblických vět (v pravém sloupci). Do prázdného kroužku vpravo dopiš takové číslo, aby obě části byly číslovány stejně.
http://brno.biskupstvi.cz/kc/soubory/Bible/Vety%20NZ.pdf; zpracovala Aneta Pokorná
│7│
Okénko (nejen) pro mládež Láska očima dětí Co je to láska? Skupina amerických odborníků položila tuto otázku dětem ve věku 4-8 let. Odpovědi, které dostali, byly krásnější a hlubší, než jak si všichni mohli představit. 1. Když dostala moje babička artritidu, nemohla se ohnout a namalovat si nehty na nohách. A tak jí je potom stále maloval děda, dokud také neonemocněl na artritidu. To je láska. (Rebeca, 8 let) 2. Když vás někdo miluje, vyslovuje vaše jméno jiným způsobem. Víte, že vaše jméno je v jeho ústech v bezpečí. (Billy, 4) 3. Láska je, když se jdeš s někým najíst a dáš mu většinu svých hranolek bez toho, abys chtěla jeho. (Chrissy, 6) 4. Láska je, když moje mamka udělá kávu pro taťku a trochu z ní upije, než mu ji dá, aby si byla jistá, že chutná dobře. (Danny, 7) 5. Moje maminka miluje tatínka, proto mu dává nejlepší kousek z kuřete. (Elaine, 5) 6. Láska je, když maminka uvidí tatínka zpoceného a smradlavého, a i tak ho považuje za krásnějšího než Roberta Redforda. (Chris, 8) 7. Láska je, když ti tvoje štěňátko olíže tvář, i když jsi ho nechala samotné celý den. (Mary Ann, 4) A čemu ty říkáš láska? http://www.vira.cz/Texty/Glosar/Laska-ocima-deti.html
Okénko (nejen) pro seniory NIKDY NEZESTÁRNE TEN, KDO SI ZACHOVÁ SCHOPNOST VIDĚT KRÁSU... (Franz Kafka) Jestliže naše oči zůstanou otevřené pro krásu Božího stvoření a naše mysl pro krásu jeho pravdy, můžeme opravdu doufat, že zůstaneme mladí a že budeme budovat svět, který odráží něco z oné božské krásy, a tím inspiruje i budoucí generace, aby jednaly podobně. (Zpracováno podle promluv papeže Benedikta XVI.v ČR 2009.)
│8│
PŘEMÝŠLET O STÁŘÍ JE DŮLEŽITÉ PRO KAŽDÉHO... Každý člověk stárne. Přemýšlet o stáří není tedy jen úkolem starých, ale je důležité pro každého. Náš život bude úspěšný jen tehdy, pokud se k procesu stárnutí postavíme čelem. Stárnutí je základní zkušeností člověka. Uvažovat o stáří vždycky zároveň znamená také přemýšlet o tajemství lidského bytí. Člověk stárne sám od sebe. Jestli se ale jeho stárnutí vydaří, to už záleží na něm. Správným způsobem zestárnout je velké umění. Existují základní pravidla umění stárnout, která platí pro každého. K těm patří přijetí, odevzdání a vyjití ze sebe. Kdo se chce tomuto umění naučit, musí se v těchto ctnostech vycvičit. Podle knihy Anselma Grüna: Umění stárnout: www.pastorace.cz; zpracovala Jana Vosmeková
Evangelii Gaudium – říjnová katecheze na téma Misijní proměna Církve V této první kapitole encykliky Evangelii gaudium papež František připomíná základní poslušnost vůči poslání, které máme od Pána: „ Jděte, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je…. a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ Byť tento citát obsahuje hodně myšlenek k zpytování svědomí i nás kněží i věřících, zda někoho získáváme, nebo zrazujeme, zda křest není pouhým společenským bontonem, ale opravdových vyjádřením víry – protože křtít jen tak je nesmysl. A zda učíme zachovávat všechno, anebo jenom to, co si myslíme, že se hodí, abychom my byli ti hodní v očích těch, které doprovázíme… Ale papež se v této kapitole tomuto důležitému rozměru nevěnuje. On začíná opravdu od nuly a představuje základní poselství, které je nutné k výše napsanému a k základní evangelizaci také v Evropě i v naší farnosti. Na prvním místě dokazuje úryvky z Písma svatého základní rozměr evangelizace skrytý pod pojem „vycházet“…zmiňuje Abraháma, Mojžíše, Jeremiáše…a připomíná, že jsou to různé scénáře, které jsou přítomny i v dnešní církvi a v dnešním světě. – Neexistuje mustr, a ani to není možné. Papež nás zve, že všichni jsme pozvání k tomu, abychom vyšli – vykročili │9│
z vlastního pohodlí a měli odvahu vydat se do všech periferií, které potřebují světlo evangelia.8 Na druhém místě připomíná radost z misií u učedníků, apoštolů, kteří mluví v síle Ducha svatého. Mluví o Božím Slově, které má v nás působit. Jenomže to slovo musíme také znát. Dokola opakuji, že v dnešní době slovo ztrácí váhu – dokola odvoláváme, co jsme řekli, nestojíme si za slovem. Boží Slovo je Pravda, proto je neodvolatelné. – To se těžce v dnešním světě přijímá a těžce se to taky hlásá… tomu se musíme učit. Papež se tomuto tématu věnuje celé tři body, kde připomíná, že to Slovo působí bez naší iniciativy, roste a je určeno všem - deklaruje slovy anděla na betlémském poli, které řekl pastýřům o prvních Vánocích: „tato radost patří všem lidem“. Podstata Božího Slova, které má být hlásáno, je klíčem k procesu, o kterém mluví v dalších bodech. Církev, která vychází, aby zvěstovala Slovo, tak musí: 1. Chápat iniciativy Papež nás zve, abychom vyšli z kostela a šli na křižovatky cest, vyhledávali vzdálené, dělali ten první krok… Když budeme mít v sobě touhu přinášet Boží milosrdenství, které je plodem našeho osobního setkání s Ním, tak budeme církev, která se zapojí. 2. Zapojovat se Papež připomíná umývání nohou učedníkům, které má pokračovat. Mluví o tom, že evangelizující společenství vstupuje svými skutky a projevy do každodenního života druhých. – Reptání nám sice chutná, ale nic neřeší. Už víte, že přijímám kritiku pouze tehdy, když nabízí alternativní plán, jinak ne. Když se tohle budeme učit, tak si budeme nápomocní. Papež zde píše svůj známý slogan, že dobrý pastýř je cítit pachem ovcí a ony naslouchají jeho hlasu. To je ale nesmírně těžké a ne pro každého, protože „namočit se do pachu ovcí“ může také znamenat pro slabého člověka ztrátu „Božího pachu“, když budu používat tento termín… Jinými slovy: člověk, který má sklony k alkoholu, nemůže evangelizovat v hospodě alkoholiky. Což je primární klič k dalšímu kroku, kdy společenství „namočeno do života evangelizujících“ je připraveno je provázet. 8
Srov. EG20
│10│
3. Provázet Doprovázení je provázeno trpělivostí, obtížemi, zdlouhavostí a dlouhým čekáním…. Je to nesmírně důležitý krok, ale i nesmírně těžký. My dnes neumíme čekat a tento krok vyžaduje čekání, slzy, možná pocit marnosti a neúspěchu. Ale když vydržíme, tak to přinese své plody. 4. Přinášet plody Papež nás zve k tomu, abychom byli pozorní k plodům, které chce Pán, ne které chceme my. A abychom se o tyto plody starali a nebáli se plevelu. Máme hledat způsob, jak se má Slovo vtělit do konkrétní situace a přinést plody trvalého života. Pravý učedník, pravý evangelizátor dokáže naplno nabídnout svůj život a nasadit jej až k mučednictví. A přeje si, aby Jeho Slovo přineslo užitek. 5. Slavit Posledním krokem je bod, kdy společenství umí slavit. To jsme se snažili učit celý rok, jako základní rozměr naší farnosti. Povedlo se nám to? Jsou naše slavnosti slavnostmi? Výzdoba, čistota kostela, liturgie, hudba – zde vidím výrazné pokroky a moc za ně děkuji. Čekají nás další změny v osvětlení, malbě, restaurování oltářů a celého prostoru. Je to důležité! Protože kultura prostředí a slavení je důležitá i pro nás, nejenom pro ty z venku. Papež podtrhává důležitost tohohle rozměru: Radostná evangelizace se projevuje krásnou liturgií uprostřed každodenního úsilí, aby se šířilo dobro. Co se týče pastorační činnosti, papež varuje, abychom nebyli pouze administrativními pracovníky, ale měli trvalý misijní stav. Což je sice pěkné, ale bohužel jsme ve společnosti, kdy na všechno „musí být papír“, takže administrativa je nezbytná. Nicméně to nás nesmí odradit k tomu, k čemu nás zve Druhý vatikánský koncil: k neustálé otevřenosti a obnově sebe sama, která se naplňuje věrností Panu Ježíši, protože každá obnova spočívá podstatně v růstu věrnosti jejímu vlastnímu poslání. Na první pohled to vypadá, jako kdyby papež viděl ve struktuře farností zastaralou strukturu, ale dementuje to. Vidí ve farnosti rozměr domova – což je další otázka ke zpytování svědomí, když někdo z farnosti utíká do jiných, nebo si nedělní mše svaté nahrazuje mimo společenství. Vím, že doba je jiná a máme spoustu zájmů, práce a vždycky je lepší jít na mši svatou jinam, než nejít vůbec, ale v našem úsilí by mělo být to, uzpůsobit program tak, abych mohl slavit ve své farnosti. Vím, že to jde! │11│
V tom konkrétním prostředí pak naslouchám slovu, zde roste dialog, život, hlásání, velkodušná láska, adorace a bohoslužba. Ale musíme zde být a být zde spolu. Pak papež připomíná další komunity, společenství, do kterých člověk může přijít. Nazývá je základní společenství. To jsou naše společenství, která se musí tento rok připravovat na to, abychom v dalším roce dokázali přijmout další členy. – My těm lidem musíme něco nabídnout, kde se budou realizovat… či už úklid, sekání dvora, příprava nějaké akce, nebo přímo společenství, zpěv…to, co tomu konkrétnímu člověku vyhovuje…. Nemusí dělat všechno, ale něco, kde se bude cítit, že je zde doma. Pak zmiňuje hnutí a spirituality, které jsou specifické pro konkrétní skupinu – u nás je to hlavně Schonstattské hnutí, Modlitby matek, zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. V závěru vtipně podotýká jednu věc, kterou budu citovat: „ Misijně pojatá pastorace vyžaduje, abychom opustili pohodlné pastorační kritérium „vždycky to tak bylo“.“9 V závěru této kapitoly papež připomíná důležitý rozměr, abychom nepředpokládali, že nám budou lidi rozumět. Musíme hledat nový jazyk, jak lidem zvěstovat Evangelium. Při pohřbu nám v kostele hodně lidí není schopno rozumět…. Dále připomíná, že se musí zvěstovat všechno, ne jenom nějaká část. Varuje před tím, aby se naše zvěstování evangelia nezměnilo jenom na pár věroučných či morálních důrazů, které vycházejí z ideologického rozhodnutí. Poselství pak ztrácí svěžest a už nebude mít „vůni evangelia“. Dále připomíná, že víra v sobě nese tajemství a také tajemství kříže a ne vždycky jde všechno vysvětlit. Na druhou stranu si ale také musíme uvědomit, že byť některé věci se zakořenily v průběhu dějin, dnes už jsou interpretovány jinak a jejich poselství zpravidla není vnímáno adekvátně. Mohou být krásné, ale při předávání evangelia neposkytují nyní stejnou službu. Papež nás vyzývá: „Nemějme strach je revidovat!“ A to proto, aby se křesťanství nestalo otroctvím, aby život věřících nebyl něčím zbytečně obtížen, neboť „Boží milosrdenství chce, aby bylo svobodné“. Zde také papež připomíná učení KKC:“ Přičitatelnost a odpovědnost za nějaké jednání může být snížena a dokonce potlačena neznalostí, násilím, strachem, návyky, bezuzdnými vášněmi a jinými psychickými či sociálními 9
EG33
│12│
činiteli.“ Což nás má vést k citlivosti u druhých v kontextu jejich života a historie jejich života. Být misionářem znamená mít otevřené srdce pro druhého – aby bylo vědomé si omezení a stávalo se u „slabých slabým…pro všechny vším“ (1 Kor 9,22) Jsme pozvaní k tomu, abychom byli otevřeným Otcovým domem. Dveře nesmějí být zavřeny. Všichni mohou být součástí společenství, všichni se mohou určitým způsobem účastnit církevního života… Církev není celnice, ale otcovský domov, místo pro každého. Na závěr nás papež zve: „Vyjděme, vyjděme nabídnout všem život Ježíše Krista“ toto je i moje prosba – nejen k vám, ale i ke mně. +P. Filip Foltán
Tabulka lektorů na říjen SO NE PO ÚT ST ČT PÁ SO NE PO ÚT ST ČT PÁ SO
1 2
1 čtení
Pojmonová M. 7:00 Wasserbauerová M.
8:30
Strašilová S.
2 čtení
7:00 Brukner J. st.
8:30
Linhartová M.
přímluvy
7:00 Brukner J. ml.
8:30
Vlčková P.
1 čtení
Pojmonová M. 7:00 Wasserbauerová M.
8:30
Bártová J.
2 čtení
7:00 Brukner J. st.
8:30
Jindrová V.
přímluvy
7:00 Eliáš B.
8:30
Vlčková N.
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Jindrová V. Bártová J. Holcmanová Chromá H.
Jindrová V. Bártová J. Bruknerová M. Chromá H. Pojmonová M.
│13│
1 čtení NE
16 2 čtení přímluvy
PO ÚT ST ČT PÁ SO
17 18 19 20 21 22
8:30
Němcová T.
7:00 Brukner J. st.
8:30
Havlíčková V.
7:00 Brukner J. ml.
8:30
Vlčková P.
Pojmonová M. 7:00 Wasserbauerová M.
8:30
Strašilová S.
7:00 Brukner J. st.
8:30
Linhartová M.
7:00 Eliáš B.
8:30
Vlčková N.
8:30 8:30 8:30
Jindrová V. Bártová J. Vlčková P.
Jindrová V. Bártová J. Holcmanová Z. Chromá H.
1 čtení NE
7:00 Wasserbauerová M.
23 2 čtení přímluvy
PO ÚT ST ČT PÁ SO
24 25 26 27 28 29
NE
1 čtení 30 2 čtení přímluvy
PO
31
Jindrová V. Bártová J. Bruknerová M. Chromá H. Pojmonová M. 7:00 Wasserbauerová M. 7:00 Brukner J. st. 7:00 Brukner J.ml. Jindrová V. Zdena Holcmanová
Varhanní koncert – varhaník Michal Hanuš Srdečně Vás zveme na varhanní koncert u příležitosti výročního posvěcení našeho kostela. Hrát bude varhaník pan Michal Hanuš z Kutné Hory. Koncert se uskuteční 16. října 2016 od 14 hodin v našem kostele. Následuje seznam autorů a skladeb, které uslyšíte. Přijďte, bude to stát určitě za to!
│14│
Johann Sebastian Bach: Toccata a fuga d moll Slavnou skladbu napsal Bach ve svém mládí, byl inspirován mimo jiné virtuózním stylem Dietricha Buxtehudeho, svého velkého vzoru. Skladba má formu takzvané toccatové fugy. Vybízí k hojnému využití střídání manuálů a tím vytváření zvukového efektu – echa. Toccata strhne především svoji melodickou dikcí, fuga tématem vytvořeným z prvních tónů toccaty a svým neustálým živým proudem. Johann Pachelbel: Ciacona C dur Ciacona je hudební skladba založená na stálem opakovaní určitého sledu akordů a basu. Podobným způsobem je také komponována jedna z proslulých Pachelbelových skladeb – Canon D dur. Louis-Claude Daquin: Noël Étranger Skladba je ukázkou francouzského pozdního baroka. Skladby takzvaných „noëlistů“ jsou završení zlatého věku varhanní hudby. František Xaver Brixi: Preludium C dur; „Seykorka“ Dvě nenáročné, zvukově odlehčené skladby. Felix Mendelssohn-Bartholdy: Sonáta č. 4 B dur (Allegro con brio, Andante religion, Allegretto, Allegro maestoso e vivace) Mendelssohn své varhanní sonáty zkomponoval pro své koncertní cesty v Anglii, sám byl jejich interpretem. Patří k vrcholům romantické varhanní hudby. Melodika nového stylu se spojuje se starými formami, často s tradičním protestantským chorálem. Bohuslav Martinů: Vigilie Jedna z posledních skladeb Bohuslava Martinů – po inspirací romantismem, impresionismem, jazzem, neoklasicismem a neobarokním stylem vytváří skladatel svůj svébytný hudební jazyk, ovlivněný všemi těmito vlivy a přece je jeho hudba také výrazně česká, v pozním období plná kontemplace a filozofického rozjímání. Michal Hanuš (1980): Fantazie pro malé varhany Vznikla u příležitosti opravy barokních varhan v Malešově u Kutné Hory. P. Filip Foltán, Petra Eliášová
│15│
SDM Krakov 2016 - předprogram Jako většina mladých lidí jsem o účasti na světových dnech mládeže (SDM) dlouho přemýšlel. Měl jsem z počátku podezření, že se nakonec snad ani nebudou konat, jelikož nápor Islámského státu měl neustále stoupající tendenci a riziko případného pokusu o narušení tohoto setkání bylo den ode dne vyšší. Po dlouhých rozvahách mě nakonec ke konečnému rozhodnutí, na setkání vyrazit, přivedlo diecézní setkání mládeže, na kterém se nám představil přípravný tým polských dobrovolníků v čele s místním knězem. Zda to bylo správné rozhodnutí, jsem v tu chvíli mohl jenom tušit. Když přišel den odjezdu, začal mě opět pronásledovat pocit nejistoty a snad i strachu, zda se vůbec vrátím domů (Raději jsem si zřídil pořádné cestovní pojištění, aby můj případný návrat v neživé podobě měl alespoň trochu toho dobrého koření :D ) . Po příjezdu do Hradce jsme se zaregistrovali, aby se vědělo, na koho se má ještě čekat. Krátce na to jsme se všichni shromáždili v katedrále Svatého Ducha a slavili účast na eucharistii. Po mši svaté jsme se s požehnáním na cestu vydali do našich autobusů a vyjeli směr Polsko. Na první týden byl pro nás připraven předprogram, který jsme prožívali, rozděleni do skupin, pouze v malém počtu lidí. My jsme byli přiřazeni do Zabkovic, kde nás bylo asi 400. Byli jsme zde umístěni po ubytovnách. Za sebe mohu říct, že si po technické stránce opravdu nemohu stěžovat. Každý den byla možnost sprchy (většinou s teplou vodou) i splachovacího záchodu. K mému potěšení jsme se dočkali i postelí, takže žádná tvrdá zem, ale příjemná a čistá postel. Po přivítání na ubytovnách jsme se vypravili na společné zahájení předprogramu, které proběhlo na Zabkovickém rynku (náměstí). Tímto večerem se rozjel náš „vlak štěstí a naděje“, kterým jsme společně cestovali až k závěrečné mši s Papežem Františkem. Čtvrteční ráno (jako i každé další) jsme zahájili vydatnou snídaní a ranní mší svatou v kostele sester Klarisek. Po mši už byl pro nás připraven další program. Nejprve nás průvodce provedl městem, kde nám ukázal ta nejvýznamnější a nejzajímavější místa. Odpoledne nás čekala prohlídka zámku a návštěva dolu v Zlatém Stoku, kde bylo těženo zlato a později také arsen. Prohlídka dolu všechny zúčastněné moc nadchla, ale už se začala projevovat únava, tak jsme se │16│
vypravili zpět na zabkovický rynek, kde jsme se posilnili večeří. Už během večeře (všichni samozřejmě nejedli naráz) se nás polští kamarádi snažili rozezpívat a roztančit, což se jim nakonec celkem povedlo. Kdo měl ještě sílu, došel po konci programu na autobus, aby mohl být odvezen do postele. Ti, kterým síly odjely, museli jít po svých (náš případ :D) V pátek na nás čekalo sjíždění řeky na raftech. Při čekání na volné rafty jsme si někteří udělali výšlap na jeden blízký kopec s křížovou cestou. Šel s námi i jeden kamarád z Polska, který nám většinou dělal doprovod. Jeho „schnell, schnell“ mi zní v uších ještě dnes. Neustále nás popoháněl, abychom se nikde nezdržovali. Ostatním skupinkám asi podobného průvodce nepřidělili, protože se nějaké to zpoždění skupinek před námi vždy utvořilo (někdy i víc než hodinu). Po výšlapu jsme si převzali vybavení na vodu a mohli jsme vyrazit. Byl pro nás vybrán velice klidný úsek řeky, což ty zkušenější nutilo k vymýšlení kulišáren. Hodně z nás tedy dojelo úplně mokrých i bez toho, aby se vyklopil raft. Ale sranda musí být . Po večeři jsme byli svědky krásně připravené, muzikálově ztvárněné, křížové cesty. Zakončení dne proběhlo večerem chval v kostele sester Klarisek. V sobotu jsme navštívili pevnost „Stříbrná Hora“, po které nás prováděl průvodce v dobovém kostýmu (oblečen jako voják z dob Napoleona). Došlo tam i na střelbu, kterou naštěstí (pokud se nepletu) všichni přežili . Z pevnosti jsme vyrazili přímo na rynek Dzierzoniowski, kde byl kulturní program všech skupin z regionu. Bylo tu už více národností a z každé země byla skupinka, která předvedla tradiční tance, zpěv apod. V neděli jsme podstoupili pěší pouť do Barda, při které jsme se mohli modlit a zpívat. Pouť trvala několik hodin, tak zbyl čas i na seznámení se s novými lidmi. Sám jsem při této pouti poznal jednu partu, s kterou jsem se dost často scházel i přímo v Krakově. V Bardo jsme byli slavně přivítáni a průvodem jsme došli až do kostela Matky Boží, kde byla velkolepá mše svatá, kde se jen málo komu, pod tíhou vyčerpání, podařilo udržet oči. Po mši byl koncert české kapely VeKa a po nich nastoupili další vystupující (sólisté i kapely). V pondělí jsme si všichni sbalili svých pár švestek a s pláčem odjížděli do Svídnice na mši, kterou jsme se natrvalo rozloučili se Svídnickou diecézí.
│17│
Po mši jsme se ani nestačili pořádně najíst a už jsme seděli v autobuse na cestě do Krakova. Jak probíhalo setkání v Krakově? Tak to se dozvíte až v příštím čísle farního listu. Jiří Enderle ml.
Modlitba kněze v neděli večer Dnes jsem tak sám, Pane. Hlasy a zvuky v kostele pomalu tichnou. Lidé odešli, a já se vracím domů, sám. Potkal jsem lidi vracející se z procházky, přešel jsem kolem kina, které právě vychrlilo dav, přešel jsem kolem kaváren, kde se nedělní hosté snažili prosloužit radost svátečního dne. Srazil jsem se s dětmi hrajícími si na chodníku, s dětmi Pane, s dětmi, které nikdy nebudou moje. Zde jsem, Pane. Sám. Hrozí mi ticho, samota tíží. Pane, je mi 35 let, mám tělo, jako ostatní lidé, mám silné ruce k práci, mám srdce stvořené pro lásku, to všechno jsem Ti obětoval. Ty jsi to všechno potřeboval, já jsem Ti všechno dal, ale přece je to těžké, Pane. Je těžké věnovat Ti vlastní tělo, když se chce dát bližnímu. Je těžké milovat všechny a nevyhradit si nikoho. Je těžko stisknout ruku, a nepodržet ji. │18│
Je těžké budit lásku a zamířit ji jenom k Tobě. Je těžké být sobě ničím a vším pro bližní. Je těžké být jako bližní, mezi nimi, a být docela jiný. Je těžké se stále dávat a nechtít přijímat. Je těžké vycházet všem vstříc, když není nikoho, kdo by mi vyšel vstříc. Je těžké snášet hříchy bližních bez možnosti odmítnout je nést. Je těžké přijímat tajemství, a nemít právo je svěřit. Je těžké být stále vedoucím, a ne vedeným. Je těžké podpírat slabé, a nemoci se opřít o silného. Je těžké být sám, sám proti všem, sám proti světu, sám proti utrpení, smrti, hříchu. Synu, ty nejsi sám, já jsem s tebou, já jsem ty. Já jsem potřeboval lidské tělo k pokračování svého vtělení a vykoupení. Od věčnosti jsem tě vyvolil, já jsem tě potřeboval. Potřeboval jsem tvé ruce, aby pokračovaly v žehnání, potřeboval jsem tvá ústa, aby pokračovala v kázání, potřeboval jsem tvé tělo, aby pokračovalo v utrpení, potřeboval jsem tvé srdce, aby pokračovalo v lásce, potřeboval jsem tě, abys pokračoval ve vykoupení; zůstaň se mnou můj synu. Zde jsem, Pane, zde je mé tělo, zde je mé srdce, zde je moje duše. Dopřej mi být dostatečně velkým, abych objal celý svět, dostatečně silným, abych ho nesl, dostatečně čistým, abych ho objal bez výhrady. │19│
Dopřej mi, abych byl místem setkání a vždy jen místem průchodným, cestou, která nekončí ve mně, poněvadž všechno směřuje k Tobě. Dnes večer, Pane, kdy všechno umlká a já cítím krutou tvrdost samoty, kdy moje tělo touží uklidnit svůj hlad po rozkoši, kdy všichni lidé hltají mou duši a já se cítím bezmocným nasytit je všechny, kdy celý svět tlačí váhou své bídy a hříchu na má ramena, znovu Ti opakuji své " ANO", bez velké slávy, ale pomalu, jasně a pokorně, sám před Tebou, Pane, v klidu nedělního večera. Michael Quoist; http://www.mojiandele.cz/modlitba/modlitba-kneze/
Farní odpoledne Přesto, že žáci ZŠ Nížkov měli již první dva školní dny za sebou, proběhlo v neděli 4. září v naší farnosti farní odpoledne. Nejprve byly v kostele požehnány školní potřeby (aktovky, penály atd.), poté se děti s rodiči a příbuznými odebrali na farní zahradu rozloučit se už definitivně s prázdninami a radostně přivítat nový školní rok. Bylo přichystáno sladké občerstvení, opekly se párky, pro děti byly přichystány hry, zatímco dospělí měli čas sdělit si prázdninové zážitky. Náladu nezkazil ani krátký déšť, který naopak osvěžil a pročistil vzduch. Jediná škoda snad jen byla, že si tak krásné odpoledne nepřišlo užít více farníků… Petra Eliášová
Po malých krůčcích Jeden mladý student měl ohromnou chuť starat se ve svém životě jen o lidské dobro. Jednoho dne navštívil sv. Františka Saleského s dotazem: „Co mám dělat, aby byl ve světě pokoj?“ Svatý František mu odpověděl: „Nebouchat tak silně dveřmi…“ Z mnohých malých nedorozumění a nepříjemností se vyvinou velké spory. Mnoho rozvodů začíná zapomenutými ponožkami pod postelí. Ale také velké lásky jsou tvořeny mnoha maličkostmi. Bruno Ferrero: Příběhy pro potěchu duše; zpracovala Aneta Pokorná
│20│
Mše svaté s intencemi v říjnu 2016 Sobota 1. října Památka sv. Terezie od Dítěte Ježíše, panny Neděle 2. října 27. neděle v mezidobí
Pondělí 3. října Úterý 4. října Památka sv. Františka z Assisi Středa 5. října Čtvrtek 6. října Pátek 7. října Památka Panny Marie Růžencové Sobota 8. října Sobotní památka Panny Marie Neděle 9. října 28. neděle v mezidobí
Pondělí 10. října Úterý 11. října Středa 12. října
7:30 Za křesťanské rodiny 7:00 Za farnost 8:30 Za Cecílii a Adolfa Sobotkovy, Václava Špačka, rodiče a celou přízeň 10:00 (Sirákov) Za rodiče Holcmanovy a za všechny živé a zemřelé členy tohoto rodu 18:00 Za rodiče Karla a Marii Sobotkovy, Anežku Sobotkovou, jejich rodiče a rodinu Vlčkovu 18:00 Za Annu a Františka Landovy, rodiče, sourozence a duše v očistci 18:00 Na poděkování za dar života s prosbou o Boží požehnání a dary Ducha svatého 18:00 Za nová kněžská a řeholní povolání 18:00 Za dar víry pro děti a mládež 7:30 Za Františka Mokrého, manželku a zemřelé děti 7:00 Za farnost 8:30 Za Václava Nováka, rodiče a rodiče Pospíchalovy 10:00 (Sirákov) Za rodinu Ondrákovu a Musilovu, celou přízeň a duše v očistci 18:00 Za Annu a Václava Roseckých, za Julii a manžela a obě živé i zemřelé rodiny 18:00 Za Jana a Zdeňku Wasserbauerovy, rodiče a zetě Bohuslava Peřinu 18:00 Za Josefa Pátka a celou rodinu Pátkovu │21│
Čtvrtek 13. října Pátek 14. října
18:00 Za rodinu Vomelovu, Musilovu a rodiče Vlčkovy 18:00 Za živé i zemřelé členy rodiny Vosmekovy a Lemperovy a za duše v očistci, které to nejvíce potřebují
Sobota 15. října Památka sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky církve
7:30 Za rodiče Pojmanovy a za všechny živé a zemřelé těchto rodů
Neděle 16. října 29. neděle v mezidobí Slavnost VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA
7:00 Za farnost 8:30 Za rodiče Musilovy, 2 syny, duše v očistci a celou přízeň 10:00 (Sirákov) Za Jana a Marii Landsmanovy, manžele Kubíčkovy a duše v očistci
Pondělí 17. října Památka sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka Úterý 18. října Svátek sv. Lukáše, evangelisty Středa 19. října Čtvrtek 20. října Pátek 21. října
18:00 Za Františka Roseckého, rodiče, sourozence, příbuzné a za rodiče Coufalovy, celý rod a rodinu Chvátalovu 18:00 Za Marii a Ludvíka Jandovy, rodiče a důstojného pána Dočekala 18:00 Za Miroslavu Pokornou, manžela Josefa, Jaroslavu Pokornou a její rodiče 18:00 Za rodinu Perničkovu, Němcovu, Jiřího Havlíčka a celou přízeň 18:00 Za Václava a Miladu Fejtovy, oboje rodiče a sourozence
Sobota 22. října Sobotní památka Panny Marie
7:30 Za Stanislava sourozence
Neděle 23. října 30. neděle v mezidobí
7:00 Za farnost 8:30 Za Marii Flesarovou, manžela, celý rod a duše v očistci 10:00 (Sirákov) Za Marii a Jaroslava Jelínkovy, Jana Slámu a jejich rodiče
│22│
Bártu,
rodiče
a
Pondělí 24. října Úterý 25. října Středa 26. října Čtvrtek 27. října Pátek 28. října Svátek sv. Šimona a Judy, apoštolů Sobota 29. října Sobotní památka Panny Marie Neděle 30. října
Pondělí 31. října
18:00 Za Ludmilu a Josefa Peňázovy, syna Josefa a vnuka Marka 18:00 Za rodiče Vykoukalovy, 3 syny, dceru, rodinu Tománkovu a dar zdraví a Boží požehnání pro celou rodinu 18:00 Za Františka Čejku, rodiče, bratra Josefa, syna Miloslava, Boženu a Františka Štursovy a dceru Věru 18:00 Za rodiče Kašpárkovy, Eliášovy, syna Josefa, dceru Alenu a všechny duše v očistci 18:00 Za rodinu Horských, Kulhánkovu a celý zemřelý rod 7:30 Za dar zdraví, Boží požehnání a ochranu Panny Marie do dalších let 7:00 Za farnost 8:30 Za rodiče Němcovy, jejich děti, Marii Němcovou, rodiče Fišarovy a celou přízeň 10:00 (Sirákov) Za rodiče Kasalovy, dvě dcery a za rodiče Švancarovy a dceru 17:30 Za rodiče Pibilovy, syna Vladimíra, rodiče Prchalovy, živé i zemřelé z obou rodů a duše v očistci Změny vyhrazeny
Uzávěrka příštího čísla farního listu je 20. října 2016 Změna uvedených údajů vyhrazena (nutno sledovat ohlášky). Neprodejné! Náklady na jeden výtisk činí 7 Kč. Pro vnitřní potřebu vydává Římskokatolická farnost Nížkov, Nížkov 10, 592 12 tel.: 566 675 129, IČ: 48895661, bankovní spojení: 165081021/0300 webové stránky: www.farnost-nizkov.cz P. Filip Foltán – administrátor farnosti:
[email protected], 608 316 272 Petra Eliášová – šéfredaktorka farního listu:
[email protected] Romana Pešáková, Aneta Pokorná, Jana Vosmeková – redaktoři farního listu
│23│
Pozvánka na cestopisné promítání
Farní odpoledne
│24│
