Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Implementace prvků kanadského důchodového zabezpečení v podmínkách ČR Bakalářská práce
VEDOUCÍ PRÁCE:
AUTOR:
ING. KAREL MUDRYCH
JANA PERNÁ
Brno 2011
Poděkování Tímto velice děkuji vedoucímu práce panu Ing. Karlu Mudrychovi nejen za námět samotný, ale také za veškeré odborné rady a podněty při zpracování bakalářské práce. Rovněž velké díky rodině za trpělivost a toleranci.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Implementace prvků kanadského důchodového zabezpečení v podmínkách ČR“ zpracovala samostatně a veškeré použité informační zdroje uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 20. 01. 2011
_________________
Abstract Perná, J. Implementing elements of the Canadian pension system in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MU, 2011. This bachelor thesis is devoted to the topic of pension systems in the Czech Republic and Canada. The theoretical part will clarify the structure of both systems and their functionality. Then analyze the system using the factors influencing the current situation. In conclusion, based on an analysis of both pension schemes and comparison in selected economic and other factors, I will consider the appropriateness of the implementation of functional and effective elements of the Canadian pension system in the continuation pension reform in the Czech Republic.
Keywords Pension system, the pillar structure of the system, pension reform, demographic factors, stage of reform, sustainability of the pension system, own ideas for reform in the Czech Republic.
Abstrakt Perná, J. Implementace prvků kanadského důchodového zabezpečení v podmínkách ČR. Bakalářská práce. Brno: MU, 2011. Tato bakalářská práce je věnována tématu penzijních systémů ČR a Kanady. V teoretické části objasním strukturu obou systémů a jejich funkčnost. Následně provedu analýzu pomocí faktorů ovlivňujících současný stav. V závěru pak na základě rozboru obou penzijních systémů a srovnání podle vybraných ekonomických a dalších faktorů posoudím vhodnost implementace fungujících a efektivních prvků kanadského důchodového zabezpečení do pokračující penzijní reformy v podmínkách České republiky.
Klíčová slova Penzijní systém, pilířová struktura systémů, reforma důchodového zabezpečení, demografické faktory, etapy reformy, udržitelnost penzijního systému, vlastní náměty pro reformu v ČR.
6
Obsah
Obsah 1
Úvod a cíl práce
10
1.1
Vymezení problematiky...........................................................................10
1.2
Definování cíle ......................................................................................... 11
2
Metodika
12
3
Teoretická východiska
13
3.1
3.2
3.3
3.4
Penzijní systémy obecně.......................................................................... 13 3.1.1
Základní možnosti financování penzijních systémů ....................... 13
3.1.2
Typy penzijních plánů ..................................................................... 15
3.1.3
Způsoby konstrukcí důchodového systému .................................... 15
Pilířová struktura penzijních systémů, výhody a rizika.......................... 16 3.2.1
První pilíř ......................................................................................... 16
3.2.2
Druhý pilíř ....................................................................................... 16
3.2.3
Třetí pilíř .......................................................................................... 17
3.2.4
Doplňkové pilíře .............................................................................. 17
Penzijní systém ČR ..................................................................................18 3.3.1
Historie důchodového pojištění ......................................................18
3.3.2
Reforma penzijního systému v ČR po roce 1990 ............................ 19
3.3.3
První pilíř ......................................................................................... 19
3.3.4
Třetí pilíř .......................................................................................... 21
3.3.5
Aktuální stav parametrických změn penzijního systému ...............22
3.3.6
Navrhované varianty pro zavedení fondového pilíře ......................24
3.3.7
Náhradový poměr ............................................................................27
Penzijní systém Kanady, jeho tradice a nastavení ................................. 28 3.4.1
Vznik a vývoj kanadského penzijního systému .............................. 28
3.4.2
„Nultý“ pilíř..................................................................................... 29
(angl. The “zero pillar” - Old Age Security )............................................... 29 3.4.3
První pilíř ........................................................................................ 30
3.4.4
Druhý a třetí pilíř ............................................................................. 31
Obsah
7
(Daňově zvýhodněná dobrovolná penzijní spoření) .....................................31
4 4.1
4.2
4.3
5
3.4.5
Čtvrtý pilíř ....................................................................................... 32
3.4.6
Opatření pro udržitelnost systému................................................. 32
Analýza současného stavu v ČR a Kanadě
34
Demografické faktory ............................................................................. 34 4.1.1
Věková struktura obyvatelstva a průměrná doba dožití ................ 34
4.1.2
Porodnost a plodnost .......................................................................37
Ekonomické faktory................................................................................ 38 4.2.1
Míra ekonomické aktivity ............................................................... 38
4.2.2
Nezaměstnanost.............................................................................. 39
4.2.3
Průměrná hrubá mzda .................................................................... 40
4.2.4
Celkový náhradový poměr .............................................................. 42
4.2.5
Veřejné finance a výdaje na penze.................................................. 44
Další vybrané faktory.............................................................................. 46 4.3.1
Index lidského rozvoje (Human Development Index ) .................. 46
4.3.2
Politické prostředí........................................................................... 47
4.3.3
Důvěra ve finanční trhy a zodpovědnost jednotlivce ..................... 47
Empirická část práce
50
5.1
Komparace důchodových systémů ......................................................... 50
5.2
Implementace prvků kanadského penz. systému v podmínkách ČR .....51
5.3
Návrh východisek, perspektiva zlepšení situace v ČR............................ 54
6
Závěr
56
7
Seznam použité literatury
58
8
Seznam obrázků
Seznam obrázků Obr. 1 Projekce průměrné doby pobírání důchodu u osob odcházejících do starobního důchodu v daném roce při dosažení důchodového věku - v letech Obr. 2
Proces zvyšování důchodového věku
Obr. 3
Kumulované saldo PAYG (základní varianta, Varianta 1, Varianta 2) v % HDP
Obr. 4
Aktiva fondového pilíře FF (Varianta 1, Varianta 2) v % HDP
Obr. 5
Věková struktura populace ČR v roce 2009 a 2050
Obr. 6
Věková struktura populace Kanady v roce 2005 a 2050
Obr. 7
Nezaměstnanost ČR a Kanady v letech 1994-2008
Obr. 8
Celkový náhradový poměr po zohlednění volby opt-out
Obr. 9
Vývoj úspor českých domácností (v mld. Kč)
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tab. 1
Penzijní fondy
Tab. 2
Vybrané demografické faktory pro věk v ČR a Kanadě
Tab. 3
Vývoj ukazatelů porodnosti a plodnosti v ČR a Kanadě v letech 1950 – 2010
Tab. 4
Podíl ekon. aktivních obyvatel v mužské a ženské populaci ČR a Kanady
Tab. 5
Srovnání průměrné roční hrubé mzdy v zemích OECD za rok 2008
Tab. 6
Čistý náhradový poměr ve vybraných zemích OECD
Tab. 7
Státní rozpočet ČR v letech 2008-2012 (mld, Kč) – jen vybrané ukazatele
Tab. 8
Státní rozpočet Kanady v letech 2008-2012 (mld. USD) – jen vybrané ukazatele
Tab. 9
Souhrnné srovnání obou penzijních systémů
9
10
1 Úvod a cíl práce 1.1
Vymezení problematiky
Důchodové systémy patří k základním prvkům sociálního zabezpečení každého vyspělého státu. Jejich fungování je ovlivněno ekonomickými, demografickými i politickými podmínkami jednotlivých zemí. Nejtradičnější důchodový systém funguje na principu mezigenerační solidarity, kdy pracovně aktivní lidé platí příspěvky na sociální pojištění v podobě daní na zvláštní účet nebo fond a tyto prostředky se okamžitě přerozdělují současným důchodcům. Taková varianta je označována současnou terminologií uznávanou i Evropskou unií jako první pilíř důchodového systému. Jedná se o průběžné neboli státní důchodové pojištění, označované jako „Pay As You Go“ (dále PAYG), které tvoří základ většiny dnešních penzijních systémů. Ano, důchodové zabezpečení je jednou z nejdůležitějších součástí sociální politiky. V zemích s významnou účastí státu v penzijním systému je důchodové pojištění finančně náročné z pohledu výdajů státního rozpočtu. Existují země, např. Spojené státy americké, kde je role státu v penzijním systému malá a tedy pro stát finančně méně zatěžující. Česká republika (ČR) patří k zemím, kde je důchodové zabezpečení financováno převážně z veřejných příjmů a představuje jejich podstatnou část. Patří společně s ostatními výdaji na sociální zabezpečení mezi tzv. mandatorní 1 výdaje. Lidé na ně mají zákonný nárok a jejich výše zásadně ovlivňuje státní rozpočet. Stát tyto výdaje garantuje legislativně i ekonomicky. Dnešní podoba důchodového systému v České republice, tedy dominantní systém PAYG doplněný nepovinným, státem garantovaným penzijním připojištěním představující třetí pilíř, je neudržitelná. Takto strukturované důchodové schéma je nedostačující a nedokáže odolávat demografickým, ekonomickým a také politickým změnám, které ve společnosti probíhají. O nutnosti reformy není žádných pochyb, je jen otázkou, jak ji provést. Vzhledem k probíhajícímu stárnutí populace je zřejmé, že jejím hlavním úkolem bude zaměřit se v rámci státního pilíře PAYG více na ochranu před chudobou ve stáří a invaliditě. Z dlouhodobých demografických prognóz pro dnešní třicátníky a mladší vyplývá nezbytnost vyšší spoluúčasti na zajištění své životní úrovně ve stáří. Za poslední dvě dekády již došlo k určitým parametrickým změnám státního pilíře PAYG, např. postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Tyto změny znamenají pouze dílčí úpravy nastavení, tedy konkrétních parametrů, nejsou však systémové. Každé rozhodnutí ohledně veřejných financí je rozhodnutí politické. Zatím žádná z předcházejících vlád nenašla odvahu provést razantní systémovou reformu důchodového systému. Bude to znamenat zásah do struktury samotných pilířů a po analýze současného a budoucího stavu
1
Povinné výdaje, které tvoří převážnou část státního rozpočtu.
11
jejich případné doplnění druhým, fondovým pilířem.2 Pozitivní je, že nynější pravicová vláda jednoznačně avizovala zásadní důchodovou reformu jako svoji prioritu. Úkolem vlády bude prosadit nový zákon o důchodovém pojištění a najít alespoň elementární konsensus ve směřování důchodové reformy s opozicí. Důležité bude rovněž motivovat a uklidnit veřejnost a své návrhy a změny objasnit tak, aby vláda získala podporu a důvěru občanů a případně také mandát pro další pokračování nastavených změn. Možností, jak posílit důchodový systém a zajistit jeho fungování, je samozřejmě více, na což se zaměřím v další části práce. Vícepilířové systémy již fungují v mnoha zemích. Je tedy dobré se tam inspirovat a vyvarovat se při reformě chybných nebo neověřených postupů. Jak napovídá název mé bakalářské práce, pokusím se nahlédnout až do Kanady. Je to sice země nám poměrně vzdálená, a to nejen pokud se týká samotných kilometrů. Kanada se řadí k ekonomicky vyspělým a politicky stabilním zemím. Jako druhá největší země světa co do rozlohy disponuje rozsáhlými přírodními zdroji a rozvinutým průmyslem. Na druhou stranu má svá specifika jako např. zřízení, které je konstituční monarchií v čele s britskou královnou Alžbětou II., což je tradice z doby, kdy byla Kanada britskou kolonií. Současně je ale také parlamentní demokracií a federací, kterou tvoří 10 provincií s větší mírou nezávislosti na federální vládě, a 3 teritoria.3 Důchodový systém Kanady se profiloval téměř 80 let a sestává z multipilířové 4 struktury s veřejnými i soukromými prvky. Jeho cílem je jednak zajistit seniorům alespoň ten základní minimální příjem jako ochranu před chudobou a dále pak udržet životní úroveň odpovídající úrovni před odchodem do důchodu. Také kanadská vláda musí průběžně stabilizovat důchodový systém, aby naplnila tyto cíle tváří v tvář stárnoucí populaci a ekonomickým problémům.
1.2
Definování cíle
Hlavním cílem mé práce je po zhodnocení a srovnání důchodových systémů České republiky a ekonomicky vyspělé Kanady nalézt shodné prvky obou systémů a také odlišnosti způsobené rozdílnými ekonomikami a přístupem samotných obyvatel k penzijnímu zabezpečení a vyhodnotit možné aplikace fungujících prvků kanadského důchodového systému v podmínkách ČR.
Druhý pilíř blíže vysvětlen na str. 16. www.kanada.orbion.cz 4 Existují země, které aplikují v důchodových systémech více pilířů dle doporučení Světové banky, konkrétně Kanada využívá pětipilířovou strukturu 2 3
12
2 Metodika V úvodu jsem přiblížila téma a cíl této bakalářské práce. Abych mohla dojít k nějakému závěru, provedu nejprve v části Teoretická východiska nástin obecných pravidel důchodového systému, způsobů jeho financování a rozbor jednotlivých pilířů. Připomenu jejich možné výhody i rizika. Podrobněji se zaměřím na strukturu důchodových systémů ČR a Kanady. Zhodnotím rovněž dosavadní průběh důchodové reformy v ČR a také aktuální situaci. V analytické části provedu rozbor důchodových systémů ČR a Kanady na základě vybraných faktorů z oblastí, které nejvíce ovlivňují současný stav obou systémů. Jsou to zejména demografické faktory - věková struktura obyvatelstva, průměrná doba dožití, natalita a fertilita 5. Dále pak porovnám vybrané ekonomické faktory jako je míra ekonomické aktivity, nezaměstnanost, průměrná hrubá mzda, celkový náhradový poměr, stav veřejných financí a výdaje na penze. Z dalších faktorů jsem si vybrala index HDI (Index lidského rozvoje), politické prostředí obou zemí, které nepochybně ovlivňuje důchodový systém a jeho fungování, a posledním je důvěra ve finanční trhy a zodpovědnost jednotlivců. V empirické části se zaměřím na komparaci penzijních systémů, charakteristiku shodných, ale také úplně odlišných parametrů důchodového zabezpečení podle vybraných faktorů. V závěru vyhodnotím konkrétní zjištění z předcházejících částí práce a ze svého pohledu naznačím možná doporučení pro důchodovou reformu v ČR. Posoudím možnost implementace efektivních prvků kanadského penzijního systému do pokračující penzijní reformy v ČR. Případně také specifikuji důvody, pro které to možné není. Samozřejmě s ohledem na ekonomickou a politickou realitu. Při zpracování bakalářské práce budu využívat dostupnou literaturu k tomuto tématu, odborné články a další tištěné a internetové zdroje. K porovnání vybraných faktorů použiji data dostupná z vládních, finančních a národních statistik. Všechny informační zdroje shrnu v přehledu použité literatury. Pro lepší názornost a vypovídací schopnost také zakomponuji do své práce různé grafy a tabulky. Ke grafické úpravě práce využiji šablonu, kterou připravil pro studenty Mendelovy univerzity v Brně doc. Ing. Jiří Rybička s kolektivem.
5
Porodnost a plodnost
13
3 Teoretická východiska 3.1 Penzijní systémy obecně Důchodové systémy financované ze státních rozpočtů ovlivňují ekonomiku jednotlivých států. Jejich reforma se stala aktuálním tématem většiny vyspělých zemí Evropy a světa. V některých z nich teprve vzniká její zásadní podoba, jiné země se snaží upravit parametry již zavedených důchodových systémů tak, aby reagovaly na současné sociální a ekonomické změny. Všeobecně se projevují zejména rychlé demografické změny, např. klesající porodnost, stárnutí populace, delší doba dožití po odchodu do důchodu, které mají dopad právě na finanční prostředky procházející důchodovým systémem. Protože každá země má svoje specifika, neexistuje jednotný návod, jak reformu s úspěchem provést. Je to téma citlivé i pro samotné občany, protože se dotýká jejich budoucnosti a některé analýzy a výpočty odborníků na důchodovou reformu vzbuzují velké obavy. Možností, jak ozdravit důchodový systém, je více. Důchodové reformy proběhly v mnoha sousedních zemích, méně či více úspěšně. Většina těchto zemí vycházela ze stejných nebo podobných podmínek. Demografické a ekonomické změny zasáhly negativně veřejnou pokladnu většiny zemí, průběžné státní financování se stalo neudržitelným. Jaké vlastně existují způsoby a možnosti fungování důchodového systému a jak efektivní a silný je právě ten kanadský? Na tyto otázky se pokusím nalézt odpovědi. 3.1.1
Základní možnosti financování penzijních systémů
Každý důchodový systém vychází z určitých teoretických principů a pravidel a je utvořen na základě daných ekonomických a sociálních možností jednotlivých zemí. Připomenu alespoň tři, a to: možnosti financování, typy penzijních plánů a dvě základní konstrukce důchodových systémů. Podle Krebse 6 je mimořádná pozornost věnována právě způsobům financování. Ty lze rozdělit následovně: • Ze státního rozpočtu, kdy zdrojem jsou daně z příjmu – zde je uplatněna nejvyšší možná sociální solidarita. Daňové zatížení s rostoucími příjmy vzrůstá, ale úroveň důchodu klesá. Pracovník s vyššími příjmy odvádí do systému více, ale dostává relativně méně než pracovník s nižšími příjmy. • Ze státního rozpočtu, kdy zdrojem jsou příspěvky na důchodové pojištění – sazby jsou stanoveny jednotným procentem v takové výši, aby pokryly výdaje potřebné na důchody v daném období. V tomto případě je pak redistribuce 7 nižší a je třeba zajistit, aby výše příspěvků pružně reagovala na potřeby systému a každý věděl, na co a kolik platí. Bez vytváření přebytků, které by pak byly spotřebovávány v rámci státního rozpočtu na ji6 7
Krebs: Sociální politika. Str. 182-184 Redistribuce - přerozdělování
14
né účely. Tato průhlednost je důležitá pro zachování platební kázně příspěvků na sociální pojištění. • Z fondu odděleného od státního rozpočtu, tam se shromažďují příspěvky bez vytváření kapitálové rezervy – jedná se o klasický případ průběžného financování, tedy PAYG, užívaného ve většině důchodových systémů. Sazby by měly být nastaveny tak, aby nevznikaly rozdíly mezi vybranými a ihned vyplácenými prostředky. Správou fondu vznikají vyšší administrativní náklady a případný deficit finančních prostředků na výplatu dávek je dotován ze státního rozpočtu. • Z fondu, kde se při průběžném financování vytváří rezerva v podobě dlouhodobě investovaného kapitálu – takovou rezervu je možné tvořit v případě trvalého převyšování příjmů fondu nad výdaji. Není však žádoucí za tímto účelem neúměrně zatěžovat vysokou příspěvkovou sazbou samotné pracovníky a tím snižovat jejich koupěschopnost a celkovou životní úroveň. • Financování na principu čistě fondovém – při tomto způsobu si pojištěnci vytváří kapitálové rezervy za pomocí pojišťovacího systému a ty pak slouží k financování jejich vlastního důchodu. Na principu spoření a investování kapitálu jsou založeny privátní pojišťovací systémy. Každý z výše uvedených způsobů financování má podle Krebse 8 svoje výhody i svá rizika. Průběžný systém je více stabilní, má nižší náklady na režii a zřízení, na druhou stranu je náchylný na demografické změny. Ty pak mohou způsobit jeho propad. Fondový systém je méně ovlivnitelný demografickým vývojem, má pozitivní vliv na trh práce a podporuje kapitálový trh. Nevýhodou je pak nedostatečné zabezpečení skupin lidí s nižšími příjmy, kteří nejsou schopni naspořit potřebnou částku na stáří, přičemž přerozdělování v tomto systému není možné. Tady by pak byla nutná jejich podpora státu z jiných daňových příjmů. Určitým rizikem je rovněž bezpečnost a výnosnost soukromých penzijních fondů. Jedná se o dlouhodobou záležitost, kdy lidé spoří celý svůj aktivní život. Jejich úspory pak ovlivní těžko odhadnutelná výše inflace a úrokových měr a dá se jen stěží predikovat reálná hodnota budoucích penzí. Rozhodující je tedy najít vyváženost mezi průběžným a fondovým systémem a tím pak eliminovat výše zmíněná rizika. Všeobecně je v důchodových reformách v dnešní době trendem omezovat nebo snižovat povinnou účast ve státním průběžném systému a více podporovat spoření na stáří v soukromých penzijních fondech.
8
Krebs: Sociální politika. Str. 184
15
3.1.2
Typy penzijních plánů
S financováním úzce souvisí také zvolený typ penzijního plánu. Krebs 9 rozlišuje tři základní typy: • Dávkově definované systémy (DB – defined benefit) – výše penzijní dávky je garantována a je stanovena kombinací více faktorů, např. počtu let, po které platil pojištěný příspěvky do systému a výší příjmu za určitou dobu. • Příspěvkově definované systémy (DC – defined contribution) – neposkytují takovou jistotu jako systémy DB, výše penzí je závislá jednak na odvedených příspěvcích, ale také na míře výnosu investovaných úspor. • Hypotetické příspěvkově definované systémy (NDC - notional defined contribution) - patří k novějším metodám stanovení výše penze, ta je přímo odvislá v momentě odchodu do důchodu na celkových úsporách jedince a nepřímo závislá na průměrné očekávané délce života budoucích důchodců. Úspory jsou však jen hypotetické, protože vybrané příspěvky jsou vypláceny současným důchodcům a jsou pouze papírově připisovány a zhodnocovány na individuálních účtech. Tento typ byl použit např. ve Švédsku. NDC systém poskytne pouze důchodové dávky, nelze ho aplikovat na invaliditu nebo úmrtí. 3.1.3
Způsoby konstrukcí důchodového systému
Třetím hlediskem při zavádění penzijního systému je způsob konstrukce důchodové dávky. Existují v podstatě dva základní modely, které Krebs 10 definuje takto: • Bismarckův pojistný systém – je to klasický pojistný systém, kdy výše důchodu pro jednotlivce je stanovena určitým procentem z průměrného výdělku za stanovené období. Parametry jsou každoročně upravovány podle aktuálního nárůstu mezd. • Beveridgeův systém (flat-rate) – výše důchodu je určena jednotnou částkou pro všechny, např. podle délky pojištění nebo doby trvalého pobytu na území státu. Nevznikají zde rozdíly podle doby přiznání důchodu a výše je upravována s růstem cen při splnění určitých kritérií. Tento systém je častěji využíván v zemích, které mají zavedeny připojišťovací zaměstnanecké fondy. Kombinací výše uvedených způsobů vznikne dvousložková konstrukce důchodu. Její parametry je pak možné upravovat podle ekonomické situace. Poslední eventualitou je Bismarckův systém se stanoveným minimálním základem, který je možné přiznat bez ohledu na výši zaplaceného pojistného za podmínky splnění délky doby pojištění.
9 10
Krebs: Sociální politika. Str. 185 Krebs: Sociální politika. Str. 186
16
3.2 Pilířová struktura penzijních systémů, výhody a rizika Z výše uvedené teoretické charakteristiky důchodových systémů vyplývají možnosti kombinací parametrů tak, aby byly zohledněny ekonomické, politické i sociální podmínky daného státu a důchodový systém správně plnil svoji funkci. Dnes podle Krebse 11 většina zemí při zavádění penzijních systémů, případně jejich reforem, inklinuje k tzv. třípilířové struktuře, a to v různých obměnách. Nyní tedy v krátkosti objasním, jak jednotlivé pilíře fungují. 3.2.1
První pilíř
První pilíř tvoří státem garantovaná penze, založená na mezigenerační solidaritě. Je financován průběžným způsobem, pay-as-you-go (PAYG), tedy povinné procentuální odvody z pracovních příjmů pojištěnců i zaměstnavatelů vybírané formou daně jsou následně predisponovány z důchodového účtu lidem pobírajícím důchodové dávky. Je to dávkově definovaný systém, předem stanovuje určitým způsobem výši dávek, které účastníci mají pobírat. Odtud se pak stanoví potřebná výše finančních nákladů a z toho plynoucí výše vybíraných příspěvků. Lidé, kteří přispívali v době pracovní aktivity do tohoto systému, očekávají totéž od příštích generací. Princip průběžného financování tvoří základ mnoha důchodových systémů, rozdíl je ve výši vyplácených státem garantovaných důchodů. Již z podstaty systému PAYG vyplývá, že je velmi citlivý právě na demografické změny, potažmo tedy na počet pojištěných a důchodců. Pokud ubývá plátců a přibývá lidí s nárokem na penzi, a to vše bez dalších úprav nastavení pilíře, dochází k deficitní bilanci důchodového účtu. Jeho výhodou je odolnost vůči inflaci, jelikož jsou prostředky ihned vypláceny. Po různých úpravách zůstane zřejmě dominantní v převážné většině důchodových systémů Evropy. 3.2.2
Druhý pilíř
Pro tento pilíř je charakteristické, že je již doplněn o prvek financování důchodů fondovými nebo zaměstnavatelskými subjekty s různě vysokou spoluúčastí státu. Tedy jakýsi způsob kolektivního pojištění. Účast v nich může být podle Krebse 12 povinná i dobrovolná pro obě strany, zaměstnance i zaměstnavatele. Příkladem jsou penzijní fondy, vytvořené v rámci penzijního připojištění. Jedná se o příspěvkově definovaný penzijní systém. Ten předem definuje určitým způsobem výši příspěvků, které účastníci, zaměstnavatel či stát mají odvádět a odtud se pak stanoví výše dávek, které je možné vyplácet. Přitom dávky, jejichž přesná výše není předem známa, představují tolik, kolik lze v systému dosáhnout nejen v závislosti na odvedených či v budoucnu předpokládaných příspěvcích, ale také v závislosti na v budoucnu předpokládané kapitálové výnosnosti. Pokud se tyto parametry vyvíjejí z hlediska penzijního plánu příznivě, 11 12
Krebs: Sociální politika. Str. 196-197 Krebs: Sociální politika. Str. 197
17
může dojít k vylepšení dávek, v opačném případě k jejich zhoršení. Takovým změnám jsou účastníci vystaveni při odchodu do důchodu. Pojistně matematické výpočty potřebné pro příspěvkově definované penzijní plány jsou většinou jednodušší než pro plány dávkově definované. Takto vyplácené dávky doplňují důchody z prvního pilíře. V rámci druhého pilíře mohou však také fungovat systémy financované čistě kapitálově, tedy fondově, kde může být účast rovněž povinná. Takové finanční fondy již musí mít soukromou správu a precizní legislativu, protože představují významný zdroj dlouhodobého kapitálu. Jejich slabinou je citlivost a závislost na stavu finančních trhů a možnost znehodnocení inflací. Oba výše uvedené typy fondů ve druhém pilíři mohou vykazovat různé varianty a také přichází v úvahu jejich propojení. 3.2.3
Třetí pilíř
jako dobrovolný zdroj pojistné ochrany vychází ze soukromých aktivit občanů na finančních trzích. Jedná se především o individuální životní pojištění, důchodové pojištění u komerčních pojišťoven, různé formy spoření, investice do krátkodobých i dlouhodobých cenných papírů. 3.2.4
Doplňkové pilíře
Převážná většina zemí vychází při tvorbě důchodových systémů ze tří výše popsaných pilířů. Ty mají různé varianty a každý má své silné i slabé stránky. Proto existují státy, které se snaží do struktury důchodového systému zařadit další doplňkové pilíře právě z důvodu minimalizace potencionálního rizika. Tato diverzifikace 13 rizik důchodových systémů mezi více pilířů je možná cesta, kterou zvolila také Kanada (praktikuje celkem pět pilířů, více v kapitole 3.4). Shrnutí: Jak píše Krebs 14, podíl zakomponování zejména druhého fondového pilíře je velice odlišný, ale můžeme pozorovat jeho narůstající význam taktéž v zemích EU. Pilíř PAYG je stále více oslabován stárnutím populace. Dá se předpokládat, že bude častěji doplňován soukromými penzijními fondy, ať už s dobrovolnou nebo povinnou účastí. Tady bude stát vystupovat jako tvůrce určitých pravidel a také musí zajistit jejich efektivní vymáhání. Při změně na fondový systém pojištění pak existuje určité riziko, tzv. over-selling, kdy dojde k prodeji tohoto spoření na penze i lidem, pro které není výhodné. Ze systému průběžného financování pak odchází více lidí, než se původně předpokládalo, což problémy ještě více prohlubuje. Důvodem je nedostatečná informační politika, která může nahrávat těmto praktikám. Je třeba stanovit jasné návody tak, aby umožnily každému zájemci zjistit si výhodnost fondového spoření a všem byly podány přesné
13 14
Rozložení – zde je myšleno rozložení negativních vlivů do jednotlivých pilířů Krebs: Sociální politika. Str. 201-202.
18
informace. Úkolem vlád také musí být případná restriktivní opatření, která by minimalizovala tato rizika.
3.3 Penzijní systém ČR 3.3.1
Historie důchodového pojištění
Povinné veřejnoprávní sociální pojištění pro rakouskou část Rakouska-Uherska, tj. i pro české země, bylo zavedeno v letech 1888 – 1889 (tzv. Taafeho reforma) pod vlivem Bismarckovy reformy v Německu. Československá republika převzala právní předpisy ze sociální oblasti od Rakouska-Uherska a postupně je zdokonalovala. Sociální pojištění však v tomto období bylo organizačně dosti roztříštěné, zejména bylo diferencováno podle stavovské příslušnosti, přičemž byli preferováni hlavně státní zaměstnanci. Po II. světové válce navázalo pojištění na zákonodárství 1. republiky. Významným mezníkem ve vývoji sociálního zákonodárství v bývalém Československu bylo přijetí zákona o národním pojištění v roce 1948. Zákon byl na svou dobu velmi moderní, pokrokový, vycházel z Beveridgeova modelu publikovaného v roce 1942. Zákonem byla vytvořena nová jednotná soustava národního pojištění a poprvé bylo rozšířeno důchodové zabezpečení i na samostatně hospodařící občany. Existovaly země, kde politický vývoj pokračoval po II. světové válce jiným směrem. Byly to některé státy východní a střední Evropy, tzv. socialistický blok. Patřila mezi ně až do roku 1989 také Česká republika. V nich se nerozvíjelo tržní hospodářství a stát převzal dominantní roli regulátora, což způsobilo mnohé deformace i v důchodovém zabezpečení. Naštěstí se politická a ekonomická situace změnila a tyto státy mohly nastoupit cestu k demokracii a ekonomicky přirozenějšímu vývoji. Naší nevýhodou je tedy určité časové zpoždění a také jakási setrvačnost, se kterou se potýkáme při zavádění potřebných změn. Definitivní konec tradiční správy sociálního pojištění přivodil zákon č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění, kterým byly příjmy a výdaje nemocenského a důchodového pojištění začleněny od 1. ledna 1952 do státního rozpočtu a staly se jeho součástí. Majetek vzniklý z činnosti sociálně pojišťovacích ústavů v minulosti tak byl fakticky vyvlastněn. Od počátku padesátých let se tedy datuje financování sociálního pojištění ze zdrojů státního rozpočtu. V následujícím období až do konce 80. let minulého století byla přijata řada změn, které principy, na nichž bylo národní pojištění vybudováno, včetně principu pojišťovacího, podstatně změnily 15.
MPSV: Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového zabezpečení, str 9-11, přístupný z www.mpsv.cz 15
19
3.3.2
Reforma penzijního systému v ČR po roce 1990
Počátkem 90. let 20. století bylo v souvislosti s politickými změnami a ekonomickou transformací rozhodnuto reformovat i sociální systém včetně důchodového. Došlo k přijetí řady dílčích kroků, které byly završeny přijetím nyní platného zákona o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.). Podle Krebse 16 patří k těm nejdůležitějším změnám v letech 1990 - 2006 tyto: • byla odstraněna diskriminace osob samostatně výdělečně činných a důchody byly valorizovány • správu důchodového pojištění převzala Česká správa sociálního zabezpečení • byly zrušeny všechny preference, nároky posuzovány podle jednotných podmínek pro všechny ekonomicky aktivní • sociální zabezpečení se stalo příjmem státního rozpočtu a zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti • přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem • schválen nový zákon o důchodovém pojištění v souladu s předpisy EU (1995) • vytvořen zvláštní účet důchodového pojištění v rámci státního rozpočtu, ten umožňuje definovat bilanci systému • zmenšení rozsahu započítávání náhradních dob pojištění • zpracovány návrhy na zvýšení sazeb důchodového pojištění, oba zamítnuty • schválena novela penzijního připojištění, větší podpora zaměstnavatelů, zajištěna vyšší bezpečnost vkladů • redukce důchodů při předčasném odchodu do důchodu • zákon o změnách v důchodovém pojištění v r. 2003, nejvýznamnější změna od roku 1995. Mezi roky 2006 až 2008 byly přijaty další zákony upravující systém důchodového pojištění. 3.3.3
První pilíř
V současné době tedy tvoří důchodový systém ČR první státní pilíř PAYG, ze kterého se poskytují důchody starobní, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí. Pro výpočet pojistného se nejprve stanoví vyměřovací základ všech zaměstnanců a zaměstnavatelů účastných nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodového pojištění. Pojistné se u zaměstnance vypočte jako 6,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnavatele se určí pojistné ve výši 21,5 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Ten sečte pojistné 16
Krebs: Sociální politika. Str. 215-216.
20
za sebe a za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet příslušné OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je stanovena sazba pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti na 29,2 %, pojistné na nemocenské pojištění pak 1,4 %, a to z vyměřovacího základu, který je vždy stanoven pro zdaňovací období (v roce 2008 činil 5 889,- Kč).17 Obr. 1
Projekce průměrné doby pobírání důchodu u osob odcházejících do starobního důchodu v daném roce při dosažení důchodového věku - v letech
Zdroj: MPSV - Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění. (2009)
Z výše uvedené projekce je jednoznačné, že se doba pobírání důchodu bude zvyšovat důsledkem prodlužování průměrné doby dožití po odchodu do důchodu. K tomu přistupuje jako další demografický faktor stárnutí populace a klesající porodnost. Snižuje se počet pojištěných, ale narůstá výše výdajů a systém se stává neudržitelným. Výdaje převyšují příjmy do systému a vzniká deficit na důchodovém účtu. Bude třeba přenést část finanční zátěže z tohoto základního článku většiny důchodových systémů na druhý pilíř, který zatím v českém penzijním systému schází. Předpoklad je ten, že vytvořený fond je po určité době systematického kapitalizování schopen krýt vyplácené dávky. Je jen otázkou, jaká pravidla tomuto kapitálově rezervnímu financování nastavit. 17
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přístupné z www.cssz.cz. (2010)
21
3.3.4
Třetí pilíř
Jako třetí pilíř můžeme pak definovat dobrovolné doplňkové připojištění. U nás jde konkrétně o penzijní připojištění se státním příspěvkem (poskytují se z něho doživotní penze starobní, invalidní a výsluhová, dočasná penze pozůstalostní, jednorázové vyrovnání a odbytné), a o další formy individuálního zabezpečení prostřednictvím produktů komerčních bank a pojišťoven. Podle Závěrečné zprávy PES 18 tento doplňkový pilíř v současné době nepředstavuje významný zdroj důchodových příjmů v České republice. Je v něm zapojeno cca 70 % ekonomicky aktivních osob (včetně účastníků v postproduktivním věku celkem 4,5 mil. osob). Penzijní fondy spravují přes 200 mld. Kč úspor. Průměrná výše úspor připadajících na jednoho účastníka odpovídá necelým 5 měsíčním splátkám průměrného důchodu z PAYG. Tab. 1
Penzijní fondy v ČR
Název fondu
Aegon Allianz AXA ČSOB Stabilita ČSOB Progres Generali ING PF České pojišťovny PF České spořitelny PF Komerční banky
Měsíční výše penze (Kč)*
Indexace (o inflaci)
Navýšení o podíl na zisku
Podíl jednorázového výběru ( %)
Podíl anuit (%)
muž
žena
2285 2198 n/a
2041 1669 n/a
ne ne ne
ano ano ano
100,00 96,60 98,00
0,00 3,40 2,00
2433
2044
ne
ano
99,99
0,02
2433
2044
ne
ano
99,98
0,02
2900 2804
2780 2309
ne ne
ano ano
99,00 99,70
1,00 0,30
2878
2601
ne
ano
95,00
5,00
2310
2071
ne
ano
99,00
1,00
2500
2091
ne
ano (jen TÚM)
99,00
1,00
Zdroj: Penzijní fondy (26. 8. 2010), přístupný z http://fpweb.ihned.cz/c1-45975780dozivotni-anuity-v-penzijnich-fondech Pozn.: n/a = nebylo sděleno, TÚM = technická úroková míra * Bez započítání výnosů a indexace, výpočet pro modelový příklad muže a ženy ve věku 60 let, při naspořené částce 500 000 Kč.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV): Závěrečná zpráva „Poradního expertního sboru MPSV“ (PES MPSV). (2010)
18
22
V systému dlouhodobě klesá průměrná měsíční úložka účastníka ve vztahu k průměrné mzdě. Naspořené prostředky jsou v 99 % případů vypláceny formou jednorázového vyrovnání. Tuto skutečnost dokumentují také údaje v tabulce č. 1 na str. 23, kde jsou uvedeny vybrané penzijní fondy a konkrétní fakta o podmínkách spoření jejich klientů. Důvodem je pravděpodobně nezájem zvláště mladých lidí vázat svoje finanční prostředky dlouhodobě až do 60 let věku a také částečně obava, že o své prostředky přijdou vlivem pravidelně se opakujících ekonomických cyklů (recese a konjunktura). Tyto obavy vyplývají z nízké finanční gramotnosti lidí a částečně také z ojedinělých případů selhání správců investičních fondů, které pak zanechají ve veřejnosti nedůvěru. V neposlední řadě může hrát svoji roli nízké povědomí o skutečném stavu důchodového systému a o potřebě převzít spoluodpovědnost za vlastní příjmy ve stáří. Rovněž nedostatek volných finančních prostředků je důvodem, proč lidé nešetří vůbec nebo šetří pouze nízké částky. 3.3.5
Aktuální stav parametrických změn penzijního systému
Potřebu reforem v důchodovém systému vyvolaly společenské a ekonomické změny. Ty negativně ovlivňují systém důchodového zabezpečení, který není schopen reagovat zejména na demografické změny.19 Bilance důchodového účtu je záporná, na důchody chybí letos již téměř 25 mld Kč 20. Minulé vlády pod tíhou navyšujících se veřejných výdajů, zejména těch mandatorních, již schválily parametrické, tedy korigující, změny nastavení důchodového systému. Ty je možné shrnout podle „Podkladového materiálu pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění“ MPSV do dvou etap: I. etapa důchodové reformy (1995-2007) – hlavní znaky: • pokračování v postupném zvyšování důchodového věku až na 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, které vychovaly jedno dítě a na 62 - 64 let pro ostatní ženy s více dětmi • délka doby pojištění zvýšena z 25 na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění • omezení zápočtu náhradních dob pojištění • postupné prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu v návaznosti na další zvyšování důchodového věku, a to až na 5 let při důchodovém věku 65 let • zvýšení redukce procentní výměry při předčasném odchodu do důchodu, a to od třetího roku
19 20
Demografii se budu blíže věnovat v analytické části práce. ČSSZ. Přístupné on line z www.cssz.cz
23
• sjednocení věkové hranice pro „trvalý“ nárok žen na vdovský důchod (nyní 55 let) a mužů na vdovecký důchod (nyní 58 let) na věk o 4 roky nižší, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození • nové vymezení invalidity ve třech stupních a zrušení dělení invalidity na plnou a částečnou i dělení invalidních důchodů na plné invalidní a částečné invalidní důchody • zavedení „automatické“ změny plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let a sjednocení věkové hranice, ke které se zjišťuje tzv. dopočtená doba pro výši procentní výměry invalidního důchodu, pro muže a ženy. II. etapa důchodové reformy (2008-2010) • vytvoření zvláštního účtu rezerv pro důchodovou reformu - zákonem č. 26/2008 Sb., byl schválen záměr vytvořit zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. Zákon nabyl účinnosti dne 1. března 2008 a zahrnuje úpravu § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel, která obsahuje zřízení jednotného účtu rezervy pro důchodovou reformu, na nějž se převedou zůstatky již dříve zřízených účtů státních finančních aktiv ve prospěch důchodového systému či důchodové reformy. Úprava zahrnuje i povolení finančního investování prostředků na jednotném zvláštním účtu pro důchodovou reformu. • Zákon o penzijním spoření s cílem modernizace a posílení stability doplňkového dobrovolného důchodového pilíře spočívající zejména v oddělení majetku současných penzijních fondů a účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem a zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní strategie. Návrh zákona však nebyl dořešen v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (stav aktuální ke dni 31. 12. 2010). Zmiňovaná opatření mají za úkol stabilizovat základní důchodové pojištění do období kolem roku 2030 a vytvořit potřebný prostor pro přípravu a realizaci již zásadních, systémových změn. Nyní je však pravděpodobné, že ekonomická krize vedoucí k výraznému poklesu zaměstnanosti bude mít minimálně krátkodobý negativní dopad na bilanci základního důchodového pojištění.21
MPSV: „Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění“. Přístupný z www.mpsv.cz. (2009) 21
24
Obr. 2
Proces zvyšování důchodového věku
Zdroj: MPSV „Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění“ (2009)
3.3.6
Navrhované varianty pro zavedení fondového pilíře
Českému důchodovému systému chybí v jakékoliv podobě druhý fondový pilíř, který by částečně převzal zátěž systému PAYG. Zavedla ho již většina vyspělých zemí. V ČR se doposud nenašla politická vůle a shoda na způsobu zavedení tohoto důležitého článku reformy. Současná koaliční vláda zařadila důchodovou reformu mezi své priority a vyžádala si další podklady pro zpracování III. etapy. Ta už obsahuje návrh druhého fondového pilíře a politiky čekají nelehká vyjednávání a diskuze o jeho konkrétní podobě. III. etapa důchodové reformy V rámci prací na III. etapě důchodové reformy připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí „Podkladový materiál o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění“, který vláda vzala na vědomí dne 16. února 2009. Materiál rozpracovává možnost diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří v rámci základního důchodového pojištění přesměrováním části povinných plateb pojistného na základě volby pojištěnce do soukromého fondově financovaného, tedy druhého, dosud chybějícího pilíře českého penzijního systému. III. etapa by měla patřit v dlouhodobém horizontu k těm nejdůležitějším. Protože se jedná o změnu systémovou, na rozdíl od předešlých parametrických změn, vysvětlím blíže, jaký je předpokládaný postup při zavádění a fungování druhého fondového pilíře.
25
Tato možnost volby by pro pojištěnce ve spořící fázi znamenala, že část povinně placených příspěvků na základní důchodové pojištění odejde na jejich individuální účty a bude investována. Podle návrhu půjde o 3 procentní body hrubé mzdy. Předpokládá se, že současně s tím by tito pojištěnci odváděli do fondově financovaného pilíře další příspěvek zhruba ve stejné výši a celková pojistná sazba na důchodové pojištění by tedy byla v jejich případě vyšší. Ve výplatní fázi by pak došlo k diversifikaci zdrojů pro příjmy ve stáří, kdy by byl přiznán starobní důchod ze základního důchodového pojištění snížený v závislosti na době, po kterou byla využívána možnost opt out 22, a ze soukromého systému by byl přiznán důchod v závislosti na výši odvedených částek pojistného a výnosu z jejich investování. Nejednalo by se o privatizaci 23 důchodového zabezpečení, ale pouze o diversifikaci zdrojů pro příjmy ve stáří na základě partnerství soukromého a veřejného sektoru. Z fondově financovaného pilíře by přitom byly poskytovány pouze důchody starobní, a to ve formě doživotní anuity 24, ostatní důchody by zůstaly plně v základním důchodovém pojištění. Roli poskytovatelů anuit by plnily životní pojišťovny. Důchod z fondově financovaného pilíře spolu s důchodem ze základního důchodového pojištění by pak byl účastníkům fondově financovaného pilíře vyplácen nositelem pojištění v jedné částce. Na základě spolupráce se zpracovatelem návrhu společností Deloitte 25 došlo ke značnému pokroku v rozpracování jednotlivých oblastí zavedení fondového pilíře. Půjde o náročný úkol zvládnout tak významnou změnu důchodového systému ČR a bude třeba využít poznatků ze zkušeností při zavádění fondového pilíře a také výběrem pojistného např. v Polsku nebo Slovensku a rovněž sjednotit návrhy s právem Evropské unie. 26 Práci na připravované reformě obnovil od ledna 2010 Poradní expertní sbor MF a MPSV, dříve tzv. Bezděkova komise 27, která navrhla politikům dvě varianty důchodové reformy. Svoje závěry pak shrnula v materiálu „Závěrečná zpráva PES“ a v červnu 2010 ji předložila vládě. Obě varianty počítají s dalšími parametrickými úpravami průběžného pilíře PAYG, ze kterého dnes pochází 94 % příjmů důchodců od státu, a liší se v podobě kapitálového pilíře. Pro ten zpracovala komise následující dvě verze s důrazem na tu první. První pilíř PAYG – návrh platný pro obě varianty » pokračovat v postupném zvyšování věku odchodu do důchodu » vyrovnat věkovou hranici odchodu u mužů a žen do roku 2035 » zavést cenovou valorizaci důchodů do roku 2025 a úplně odstranit možnost Opt out – vyvázání se z pilíře PAYG. (také výjimka, rozhodnutí se neúčastnit). Privatizace versus diverzifikace = soukromý důchodový systém versus rozložení rizika 24 Konstantní finanční částka vkladu nebo výplaty 25 Deloitte - mezinárodní nezávislá poradenská společnost 26 MPSV: „Zpráva o stavu prací na důchodové reformě“, str. 5-7, www.mpsv.cz 27 Poradní expertní sbor (PES) MF a MPSV pro důchodovou reformu, koordinátorem je i nadále Vladimír Bezděk 22 23
26
vlády zvyšovat penze více než o inflaci » úplně zrušit vyplácení vdovských a vdoveckých důchodů » zavést mechanismus sdílení vyměřovacích základů mezi manžely » zavést koncept fiktivního příjmu ve výši 40 až 80 procent průměrné mzdy pro hodnocení náhradních dob pojištění » snížit pojistnou sazbu z 28 na 23 procentních bodů » výpadek příjmů kompenzovat sjednocením sazeb DPH na 19 procent » snížit strop pojistného na úroveň trojnásobku průměrné mzdy » zavést jednotné inkasní místo (JIM), a sjednotit tak výběr daní, zdravotního a sociálního pojištění » pravidelně definovat, kdo má nárok na invalidní důchod » invalidní důchod vyplácet pouze do té doby, než vznikne nárok na starobní důchod, a nepřiznávat invalidní důchod, pokud již má člověk nárok na předčasný starobní důchod » zdanit důchody daní z příjmu fyzických osob, pokud má důchodce i příjem z pracovní činnosti Druhý pilíř FF 1. varianta (většinová) » druhý pilíř tvoří systém fondů či investičních společností » pojištěnci povinně odvádějí tři procenta z pojistného » musí se ho zúčastnit všichni lidé mladší čtyřiceti let » výběr pojistného a provoz systému zajistí Česká správa sociálního zabezpečení, investované peníze spravují reformované penzijní fondy » pojištěnec může požádat, aby fond investoval jeho pojistné pouze do českých státních dluhopisů » naspořené prostředky budou lidem doživotně vypláceny v pravidelných splátkách (anuitách) » systém počítá s dobrovolným životním pojištěním a penzijním připojištěním se státním příspěvkem – ten navrhuje komise zachovat » prvotní náklady reformy jsou vyšší, dlouhodobě vykáže systém nižší deficit 2. varianta (prozatím menšinová) » zůstane pojistná sazba 23 procent » druhý pilíř je dobrovolný – provozují jej reformované penzijní fondy » stát podpoří pojištěnce třemi procenty z pojistného, pokud vloží do fondu minimálně stejnou částku » v případě úmrtí pojištěnce se účet převede na oprávněnou osobu 28 Většinová varianta reformy počítá i s existencí třetího pilíře – s životním pojištěním a dobrovolným připojištěním. U něho se komise shodla, že je třeba 28
Platí pro obě varianty druhého pilíře.
27
ponechat motivační přímou podporu státu, která je nespornou výhodou např. penzijního připojištění. Důchodová reforma nezačíná od nuly, bude nutné navázat na již schválené a probíhající parametrické změny penzí. Úkolem vlády bude rovněž najít alespoň základní politický konsensus v otázkách této problematiky, jak tomu bylo např. v Polsku. Politické ambice by měly jít stranou. Grafy na obr. 3 a 4 projektují situaci po reformách v dlouhodobějším horizontu. 3.3.7
Náhradový poměr
Důležitým ukazatelem v problematice vývoje důchodů je podle Krebse 29 náhradový poměr, který se neustále snižuje. V letech 1989-1992 přesahoval poměr starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě 50 %. Od roku 1994 tato relace klesá až na 40,6 % v roce 2005. Relace důchodu k průměrné čisté mzdě je o něco vyšší, v roce 2005 to bylo 53,6 %, protože důchody se nezdaňují. Ale i tento poměr je stále nižší. Nepříznivě vyznívá i reálná hodnota vyplácených důchodů, která až v roce 2005 dosáhla 103,5 % úrovně roku 1989. Od roku 1992 zaostává za vývojem reálných mezd. Obr. 3
Kumulované saldo 30 PAYG (základní varianta, Varianta 1, Varianta 2) v % HDP
Zdroj MPSV: Závěrečná zpráva PES (červen 2010)
29 30
Krebs: Sociální politika. Str. 220. Přebytek nebo schodek na účtu – www.slovnik-cizich-slov.net
28
Obr. 4
Aktiva fondového pilíře FF (Varianta 1, Varianta 2) v % HDP
Zdroj MPSV: Závěrečná zpráva PES (červen 2010)
3.4 Penzijní systém Kanady, jeho tradice a nastavení 3.4.1
Vznik a vývoj kanadského penzijního systému
Existují země, ve kterých mají důchodové systémy dlouholetou historii. S měnícím se ekonomickým i sociálním prostředím bylo nutné systémy průběžně reformovat a přizpůsobovat novým společenským podmínkám. Hledat inspiraci k případným změnám je tedy dobré tam, kde to funguje. Případně využijeme možnost poučit se z chyb, kterých je pak možné se vyvarovat. K těmto zemím jistě patří Kanada, které trvalo téměř 80 let, než vypracovala svůj multipilířový 31 důchodový systém s veřejnými i soukromými prvky do dnešní podoby. Teoreticky by se mohlo zdát, že není možné napodobovat v naší ekonomické a sociální realitě tento diverzifikovaný systém penzí, ale určité paralely lze nalézt. Kanada je otevřený, demokratický stát s kulturními tradicemi, který se stal pro spoustu Čechů druhým domovem v době, kdy u nás vládly „jiné“ časy. Také Kanada řešila spoustu problémů s nastavením penzijního systému. Dnes se jí rovněž dotýká finanční krize a nepříznivý demografický vývoj. Díky Kanadský důchodový systém se skládá z pěti pilířů, nultý pilíř je tzv. předsunutý a poskytuje pouze minimální částku jako základní ochranu před chudobou (na str. 29 podrobněji), u nás je tato minimální částka zakomponována do prvního pilíře PAYG 31
29
rozvinuté ekonomice je však schopna lépe odolávat. Totéž platí o propracovaném důchodovém systému, který tvoří tři složky: průběžně financovaná schémata „Old Age Security“ (OAS), poskytující rovný základní důchod, a „Canada Pension Plan“. Třetí složkou jsou fondově financovaná soukromá schémata. Jelikož je Kanada federální stát, který se skládá z deseti provincií a tří územních samospráv, jsou důchody podle kanadské ústavy jejich společnou odpovědností. Protože je kanadský penzijní systém velmi rozsáhlý a složitý, pokusím se jednotlivé pilíře stručně objasnit a nalézt to, co by mohlo být přínosem pro penzijní systém České republiky. 3.4.2
„Nultý“ pilíř
(angl. The “zero pillar” - Old Age Security 32) Úkolem nultého pilíře je podle Tamagna 33 program zabezpečení ve stáří a základní ochrana před chudobou. Jeho historické kořeny sahají až do roku 1927, kdy federální vláda provedla první „testování“ dávek pro seniory. Finanční výhody byly malé a směřovaly pouze k těm nejchudším. První významný kanadský zákon o zabezpečení ve stáří nabyl účinnosti dne 1. ledna 1952 a obsahoval ustanovení o důchodech pro všechny osoby v Kanadě, které dosáhly věku 70 let a trvalého bydliště nejméně 20 let 34 po dosažení věku 18 let. Bez ohledu na délku odpracované doby nebo výši příjmu. Podobný systém v Evropě praktikovala Velká Británie. Důchody z pilíře byly financovány pouze z obecných daňových příjmů federální vlády. V roce 1965 došlo k důležité úpravě, kdy byl věk pro odchod do důchodu snížen z původních 70 roků v několika etapách až na hranici 65 let. V tomto parametru je možné pozorovat vcelku zásadní rozdíl: Kanada má věk pro odchod do důchodu 65 již od roku 1965 a v ČR bude tohoto rozhodujícího věku pro odchod do důchodu dosaženo až v roce 2030. Pro důchodce s nižším i středním příjmem hraje OAS stále významnou roli. Výše základního starobního důchodu z nultého pilíře je CAD 476,97 35. Nultý pilíř je významný nástroj pro předcházení chudoby u starších osob. 96 % obdrží základní zabezpečení a pro 4 % populace jsou příjmy z nultého pilíře jediným zdrojem příjmů ve stáří. Lidé do OAS nepřispívají přímo, platby jsou financovány ze státního rozpočtu. Nárok na penzi z OAS má podle Social Development Canada 36 každý,
Dále budu používat zkratku OAS Tamagno, E: „The Canadian Pension System“, přístupný v angl. originále z http://www.ier.hit-u.ac.jp/jprc/soukai2005/tamagno-paper.pdf. Str. 2. 34 Od roku 1976 je to 10 let po dosažení 18 let věku s bydlištěm v Kanadě a 20 let s bydlištěm mimo Kanadu, Kanada má uzavřeno celkem 47 dohod o sociálním zabezpečení, i s ČR 35 Všechna čísla pocházejí z roku 2005 36 Social Development Canada- www.sdc.gc.ca, je to obdoba České správy soc. zabezpečení v ČR 32 33
30
kdo v Kanadě určitou dobu žil 37 – nemusel pracovat, a to po dosažení 65 let. Pokud příjemce penze z OAS přesáhne stanovený roční příjem (včetně dávek z OAS), musí část již vyplacené OAS penze vracet nebo je mu výplata zastavena úplně. O penzi z OAS musí každý zažádat a měsíční platby podléhají zdanění. Takto nastavené podmínky mají napomoci splnit primární cíl nultého pilíře, tím je ochrana před chudobou ve stáří. 3.4.3
První pilíř
(angl. The Canada and Quebec Pension Plans) Jak Tamagno 38 uvádí, dne 1. ledna 1966 začaly plnit svoji funkci dva penzijní plány tvořící první pilíř – federální Canada Pension Plan (dále CPP) a jeho protějšek provinční Quebec Pension Plan (dále QPP). Oba jsou povinně příspěvkové systémy sociálního pojištění a lze z nich čerpat platby z důvodu odchodu do důchodu – penze, invalidity, pracovní neschopnosti nebo jednorázovou platbu pro pozůstalé v případě úmrtí přispěvatele. Pro všechny zaměstnance, osoby samostatně výdělečné činné včetně vládních zaměstnanců Kanady přihlášených do těchto penzijních programů platí stejné sazby příspěvku a typy dávek. Existuje několik výjimek pro QPP, ale oba systémy jsou na sebe úzce navázány a obě vlády koordinují svoji činnost. Zaměřím se pro zjednodušení pouze na CPP. Do CPP je povinen přispívat prakticky každý člověk žijící v Kanadě, který pracuje, je mu více než 18 let a jeho příjem převyšuje roční minimum určené pro stanovení tohoto příspěvku. Do CCP přispívají povinně všichni zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, každý jednou polovinou. Celkem je to 9,9 % ze zisku nebo příjmu. Podnikatelé musí pokrýt celou částku sami, za což získávají určitou daňovou výhodu. Správce systému Human Resources and Social Development Canada (v překl. Lidské zdroje a sociální rozvoj Kanady) doporučuje termín podání žádosti o důchod půl roku před začátkem výplat. Nárok na penzi z CPP má každý, kdo alespoň jednou do fondu přispěl a dosáhl věku 65 let. V systému existuje také institut „předčasného odchodu do důchodu“ tak, jak ho známe z našeho PAYG. V takovém případě může člověk požádat o penzi po dosažení 60 let, ale po zbytek života bude dostávat důchod krácený o 0,5 % za každý měsíc, který zbývá do 65 let. Může však dále pracovat a pobírat důchod z CPP. Pokud se člověk rozhodne nepodat žádost a pracuje přes 65 let věku, pak se mu důchod navyšuje o 0,5 % za každý měsíc až do 70 let. Z výše uvedených pravidel vyplývá, že penze ovlivňují tři faktory: kolik člověk do systému přispěl, jak dlouho přispíval a v kolika letech podal žádost o penzi. Maximální měsíční starobní důchod z tohoto pilíře ve věku 65 let byl Jsou přesně stanovena kritéria- žít v Kanadě alespoň 40 let po 18. roku věku, pokud ne, částka je vyplácena poměrnou částí 1/40 max. částky za každý rok prožitý v Kanadě 38 Tamagno, E: „The Canadian Pension System“, přístupný v angl. originále z http://www.ier.hit-u.ac.jp/jprc/soukai2005/tamagno-paper.pdf. Str. 10 37
31
v roce 2005 CAD 828.75, průměrný měsíční důchod asi CAD 460. Všechny důchody a dávky v rámci CPP jsou indexovány každoročně v souladu s růstem spotřebitelských cen. Důchody ani ostatní dávky plynoucí z CPP i QPP nejsou považovány za zdanitelný příjem. Původně byl CCP navržen jako PAYG s malým rezervním fondem, kde byly i přes nízké počáteční příspěvky vytvořeny značné přebytky. Byly investovány do dluhopisů federální a provinčních vlád (ne do soukromého sektoru). Rezervní plán měl rychlý růst a výnos z těchto rezerv bylo třeba navýšit. Proto vznikla specializovaná investiční rada v rámci CPP (Canada Pension Plan Investment Board), která měla za úkol investovat nejen do vládních dluhopisů s nepříliš vysokými výnosy, ale také do akcií, nemovitostí a dalších finančních instrumentů veřejných i soukromých trhů. Tato opatření měla zvýšit výnosy až na 25 % do roku 2025. Vše bylo podpořeno legislativou. V roce 2005 bylo podloženo konkrétními čísly, že reformy přispěly výrazně už po osmi letech od zavedení k finanční udržitelnosti CPP, dlouhodobě se dá rovněž předpokládat další zlepšení. Část zisků z investic je směrována na výdaje, zbytek je přidán do rezervního fondu. Důležité je pochopit principy, z jakých vychází úloha a činnost investiční rady CPP – jsou to nezávislost, odpovědnost a transparentnost. Těmi se řídí také všichni členové výboru, úředníci z veřejné správy, které nominuje spolková vláda a 9 provincií. To znamená, že např. předseda musí pocházet ze soukromého sektoru. Činnost rady se řídí přísnými právními předpisy (též Světové banky). Finanční účetnictví je prováděno pravidelně během roku a na konci pak roční účetní závěrka společně s výroční zprávou. Výsledky a zkušenosti jsou pozitivní. Investiční rada splnila svůj úkol a došlo ke stabilizaci CPP. I přes prudký pokles akciových trhů v letech 2001-2003 je průměrný pětiletý reálný výnos z rezervního fondu CPP 4,48 %. 39 Veškeré náklady – dávky i provozní náklady musí být financovány z příspěvků a zisku z investic rezervního plánu. Žádné státní dotace. Administrativní náklady programu CPP jsou také poměrně nízké - asi 1,7 % ročních dávek. Jsou o něco vyšší než u OAS a to proto, že se jedná o příspěvkový program a vyplácí se z něj invalidní důchody. Penzijní zaměstnanecké plány mají náklady téměř 7 % ročně vyplacených dávek. 3.4.4
Druhý a třetí pilíř
(Daňově zvýhodněná dobrovolná penzijní spoření) Třetí složkou jsou pak podle Tamagna 40 soukromá dobrovolná schémata. Pro pochopení systému jako celku je důležitý přehled o těchto klíčových částech důTamagno, E: „The Canadian Pension System“, přístupný v angl. originále z http://www.ier.hit-u.ac.jp/jprc/soukai2005/tamagno-paper.pdf. Str. 26. 40 Tamagno, E: „The Canadian Pension System“, přístupný v angl. originále z http://www.ier.hit-u.ac.jp/jprc/soukai2005/tamagno-paper.pdf. Str. 27. 39
32
chodového systému Kanady. Druhý pilíř tvoří registrované penzijní plány a třetí pak dobrovolné spoření na důchod. O nich se zmíním alespoň krátce, protože i v ČR se uvažuje o podobných fondech v rámci druhého pilíře. Registrované penzijní plány jsou systémy sociálního zabezpečení placených pracovníků jako výsledek kolektivního vyjednávání. Podmínky jsou sjednány mezi zaměstnavatelem a odbory nebo jinými sdruženími zastupujícími zaměstnance. Zaměstnavatel musí splnit určité předpoklady pro získání daňových výhod v souladu s předpisy stanovenými pro daň z příjmu. Příspěvky jsou odčitatelné z této daně a také investiční výnosy jsou nedaněné, pokud zůstanou v registrovaném plánu. Vyplácené důchody pak ale dani z příjmu již podléhají. Obou plánů se účastní přes 40 % zaměstnanců, nejvíce z veřejného sektoru. Opět se na něho vztahují právní předpisy, tzv. Standards Act, jsou srovnatelné jak pro federální, tak provinční plány zaměstnavatelů. Důchodové právní normy si však spravuje každá provincie sama. Vyloučeny jsou osoby samostatně výdělečně činné a nezaměstnaní. Spoření se mohou účastnit pouze tzv. „placení pracovníci“. 82 % osob v registrovaných penzijních plánech patří rovněž do příspěvkových systémů. Třetí pilíř tvoří registrovaná důchodová spoření. Jsou to dobrovolné individuální účty pro každého do věku 70 let s příjmy ze zaměstnání i osoby samostatně výdělečně činné. Příspěvek platí ve výši až 18 % svého výdělku. Stejně jako u zaměstnaneckých plánů je i tato položka odčitatelná od základu daně z příjmu. Nicméně výběry jsou plně zdaněny. Pokud zůstanou příspěvky ve fondu i po dovršení 69 let jednotlivce, jsou investiční zisky dále chráněny před daní. Daňová zvýhodnění těchto dvou pilířů stály federální vládu v roce 2005 přes 23 miliard dolarů. Příjmy z nich pak tvoří asi 19 % celkových penzí a jsou stále významnější součástí celkového kanadského důchodového systému. 3.4.5
Čtvrtý pilíř
K výše uvedeným pilířům patří nepochybně ještě v pořadí pátý, a to jsou soukromé dobrovolné aktivity lidí na finančních trzích. Dá se předpokládat, že také výnosy z těchto investic tvoří významnou část příjmů kanadských občanů ve stáří. To nepochybně souvisí s vyspělým a důvěryhodným finančním sektorem, kam lidé investují svoje volné finanční prostředky bez obav. Této otázce se budu více věnovat v následující části práce v kapitole 4.3.3. 3.4.6
Opatření pro udržitelnost systému
Společenské a hospodářské změny se nevyhýbají ani Kanadě. Také tam existují rezervy např. na trhu práce, kde se rýsuje nedostatek pracovníků v tzv. „knowledge sector“, tedy odvětví znalostí, na kterém závisí budoucí prosperita Kanady. 41 I když kanadský penzijní systém dobře plní svoje primární cíle, je stále prostor pro zlepšování. Lidé stejně jako v každé jiné zemi pociťují pokles životní 41
MZV ČR : Kanada
33
úrovně po odchodu do důchodu. Někdy z důvodů své špatné prozíravosti při plánování budoucnosti, někdy z důvodu nedostatků v oblasti důchodového systému. Kanadu stejně jako ostatní země ovlivňují demografické změny – zejména nízká porodnost a delší doba dožití, dále pak pomalejší růst ekonomiky, navýšení dávek, zvýšení invalidních důchodů. V roce 1996 byl diskutován plán na zajištění dlouhodobé finanční rovnováhy a nový investiční plán pro CPP. Výsledkem byl závěr, že je třeba ochránit první pilíř pro příjmy ve stáří jako klíčový, zajistit obnovení důvěry Kanaďanů v CPP jako veřejného penzijního plánu.
34
4 Analýza současného stavu v ČR a Kanadě 4.1 Demografické faktory V teoretické části jsem objasnila, jak fungují penzijní systémy založené na pilířové struktuře obecně a podrobněji jsem se věnovala nastavení důchodového zabezpečení v České republice a Kanadě. Oba důchodové systémy nejsou statické a existují v proměnlivých ekonomických a společenských podmínkách, které ovlivňují jejich stabilitu. Z teorie již víme, že první pilíř PAYG je citlivý především na změny demografického vývoje, které probíhají celosvětově a nevyhýbají se ani ČR a Kanadě. Na druhou stranu fondový nebo soukromý pilíř reagují negativně na ekonomické změny jako např. výši inflace nebo výkyvy finančních trhů. Existuje také politické riziko spojené se změnou vlád nebo celého politického systému. Je tedy možné porovnat oba modely na základě vybraných faktorů. Z výsledků mohu zjistit, jak pružně oba systémy odolávají těmto změnám a jaké mají předpoklady a parametry ke stabilizaci a udržitelnosti v budoucnu. To mně pak pomůže vyvodit určité závěry při komparaci obou systémů a označit efektivní a osvědčené prvky kanadského penzijního systému vhodné pro důchodovou reformu v ČR.
4.1.1
Věková struktura obyvatelstva a průměrná doba dožití
Za podstatný prvek pro porovnání pružnosti obou systémů považuji demografický vývoj. Populace relativně rychle stárne. Narůstá počet důchodců, kteří čerpají dávky z penzijního systému. Nepřibývá však těch, kteří do systému přispívají. Miska vah se tedy vychyluje na stranu výdajů důchodového účtu. Kanada dokáže situaci zvládnout lépe, protože má fondový pilíř. Ten doplní důchodové dávky a celková finanční zátěž pak neleží pouze na státním pilíři. V České republice je situace obtížnější. Protože chybí fondový pilíř, lze zvýšené výdaje státního pilíře PAYG, který vyplácí téměř 99 % 42 všech penzí, doplnit příjmy pouze za předpokladu zvýšení daní, odvodů do systému důchodového zabezpečení nebo jinou parametrickou změnou. Systém průběžného financování důchodového zabezpečení tak, jak ho má nyní ČR, je nejvíce demograficky závislý, tedy promítá se do něj věková struktura obyvatelstva. V následující tabulce uvádím data, která dokumentují demografický vývoj v ČR a Kanadě. Prodlužující se doba dožití má za následek vyšší výdaje z penzijního systému. Dříve lidé pobírali důchod několik let, dnes je to již otázka 20-25 roků.
42
MPSV: Důchodové pojištění. Přístupné z www.mpsv.cz.
35
Tab. 2
Vybrané demografické faktory ČR a Kanady
Kanada Věková struktura obyvatelstva v roce 2009: 0-14 let 15-64 let 65 let a výše
Celkem
Muži
Ženy
2 761 711 11 633 950 2 220 189
2 626 836 11 381 735 2 862 787
33 759 742 16,1 % 68,7 % 15,2 %
Střední věk
39,6 let
41,8 let
Průměrná doba dožití: 2010 2020 2030
79,0 80,2 81,4
83,7 84,9 86,0
2040 2050
82,5 83,0
87,1 87,7
Česká republika Věková struktura obyvatelstva v roce 2009: 0-14 let 15-64 let 65 let a výše Střední věk
10 201 707 13,6 % 71 % 15,5 %
712 045 3 641 887 623 882
673 657 3 604 044 956 389
38,9 let
42,2 let
2010 2020 2030 2040
73,1 74,5 76,0 77,5
79,4 80,7 81,9 83,2
2050
78,9
84,5
Průměrná doba dožití
Zdroj dat: CIA , ČSÚ (2009)
Z tabulky vyplývá, že struktura obyvatelstva ČR i Kanady je podobná. V ČR je již o něco větší procentuální poměr osob ve věku 65 a výše než v Kanadě. Rodí se více mužů, ale ve věkové hranici 65 a výše jednoznačně převažují téměř o 1/3 ženy. To má jistě zejména v ČR ekonomický dopad na systém PAYG. Ženy mají častější náhradní doby pojištění a z důvodu nižších příjmů přispívají do průběžného systému méně. Rovněž vyplácení vdovských důchodů ovlivňuje celkovou výdajovou bilanci PAYG.
36
Průměrný věk je v obou zemích vyšší u žen, v Kanadě se jim muži více přibližují. V roce 2050 se posune podle prognóz průměrný věk Kanaďanů na hranici 45 let a v ČR dokonce na 48-50 let. To dokazuje celkové demografické stárnutí populace, což je větší problém než případný úbytek obyvatelstva. Na obrázcích č. 5 a 6 jsou tzv. „stromy života“ s projekcí 43 demografického vývoje ČR a Kanady do roku 2050 a pro srovnání také stav v roce 2009, resp. 2005. Jednoznačně dokumentují stárnutí populace. V roce 2050 bude téměř 30 % populace ČR starší 65 let.44 Obr. 5
Věková struktura populace ČR v roce 2009 a 2050
Zdroj: ČSÚ (2009)
Obr. 6
Věková struktura populace Kanady v roce 2005 a 2050
Zdroj: United Nations (2008)
43
Projekce – není totéž co prognóza. Prognózy bývají vědecké výpočty, projekce jsou určitým modelem.
44
ČSÚ: Populační prognóza v ČR do r. 2050
37
4.1.2
Porodnost a plodnost
Stárnutí populace a plodnost jsou spojené nádoby. Plodnost (fertilita) je demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu. Klesající plodnost (někdy bývá zaměňována právě za porodnost - ta vyjadřuje počet živě narozených dětí ročně) je možné u nás pozorovat od 90. let 20. století. Celkovou porodnost (natalitu) pod úrovní vyrovnané populační bilance máme v České republice trvale od roku 1981, to znamená 28 roků. K udržení populační rovnováhy v ČR je třeba narození zhruba 155 tis. Kč dětí ročně. 45 V Kanadě je situace podobná, jen s tím rozdílem, že k většímu skoku došlo v 70. letech minulého století s rozvojem ekonomické i společenské sféry, kdy plodnost klesla téměř na polovinu. Tab. 3
Vývoj ukazatelů porodnosti a plodnosti v ČR a Kanadě v letech 1950 – 2010
Rok
1955
1965
1975
1985
1995
2000
2010
404
348
367
378
328
314
Kanada Porodnost (v tis.)
428
Úhrnná plodnost Česká republika
3,74
3,11
1,83
1,65
1,66
1,60
1,58
Porodnost (v tis.)
168
149
155
131
96
91
115
Úhrnná plodnost
2,80
2,11
1,91
2,09
1,28
1,14
1,25
Zdroj dat: United Nations (2010)
Tabulka v delší časové řadě potvrzuje výrazný pokles porodnosti v ČR v souvislosti se změnami po roce 1989. Stejný trend je vidět v Kanadě mezi roky 1965 a 1975, kdy tam nastal ekonomický rozmach. Z údajů vyplývá, že zde funguje nepřímá úměrnost, tedy čím lepší životní podmínky, tím nižší porodnost. Přístup ke vzdělání, finanční samostatnost, upřednostnění kariéry, obavy ze ztráty zaměstnání, udržení vyššího životního standardu, vysoká úroveň zdravotní péče – to jsou důvody, proč ženy stále častěji odkládají mateřství do pozdějšího věku. Totéž platí samozřejmě i pro muže. S tím jsou pak spojena další rizika, která dále snižují celkovou porodnost, např. neplodnost. Podle studie ČSÚ se nebude plodnost nijak výrazně zvyšovat a zůstane na hranici kolem 1,3 dítěte na jednu ženu až do roku 2030. V Kanadě se předpokládá mírné zvýšení na 1,8 ve
Patta: Implicitní dluh důchodového systému a způsoby jeho eliminace. Přístupný z www: http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Patta.pdf. 45
38
stejném časovém výhledu, což se blíží potřebné hranici 2,0, která by měla zajistit vyváženou populační bilanci.46 Stát, který chce udržet průběžně financovaný důchodový systém spoléhající na mezigenerační solidaritu, což je také Česká republika, potřebuje nové daňové poplatníky. Proto by bylo rozumné, aby stát podporoval ty občany, kteří se rozhodnou děti vychovat 47 a tím zajistí státu jeho budoucí příjmy do důchodového systému. Pro tyto lidi by měla být otevřena účast v systému PAYG. Dopad nižší porodnosti není v případě kanadského systému tak fatální, jako v případě ČR, protože je dostatečně diverzifikován.
4.2 4.2.1
Ekonomické faktory Míra ekonomické aktivity
Tento faktor patří mezi tzv. reálné ukazatele ekonomiky. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob populace starších 15 let. Mezi ekonomicky aktivní, čili pracovní sílu, patří zaměstnanci nebo podnikatelé, ale také nezaměstnaní, kteří aktivně hledají práci. Jsou evidováni na pracovních úřadech a jsou připraveni ihned nastoupit do práce. Do skupiny ekonomicky neaktivních patří studující, důchodci, ženy na mateřské dovolené, trvale nemocní. A také tzv. dobrovolně nezaměstnaní, kteří si práci aktivně nehledají a ani o ni nestojí. Více ekonomicky aktivních znamená vyšší daně a příspěvky do systému důchodového zabezpečení. Fakticky ubývá těch ekonomicky aktivních, kteří mohou na penze stávajícím důchodcům přispívat. Dnes připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2.48
Statistics Canada Tímto pojmem je myšleno ekonomické zabezpečení dítěte dle platných právních předpisů. 48 MPSV: Důchodová reforma 46 47
39
Tab. 4
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v mužské a ženské populaci ČR a Kanady
Rok
2000
2005
2008
Kanada Pracovní síla (absolutně)
18 390 000
relativně v %: muži (z 15-64 let)
70,6
ženy (z 15-64 let)
56,1
70,9 58,1
70,9 59,9
Česká republika Pracovní síla (absolutně)
5 401 000
relativně v %: muži (z 15-64 let)
68,7
67,2
65,9
ženy (z 15-64 let)
49,8
48,3
48,4
Zdroj dat: United Nations (2009)
Údaje v tabulce ukazují celkový podíl ekonomicky aktivních v populaci v neprospěch ČR, a to v kategorii žen o více než 10% a u mužů o 5 %. Zatímco v Kanadě došlo během necelých 10 let ke zvýšení podílu žen téměř o 4 %, v ČR klesl podíl žen o 1,5 % a mužů o 3 %. Kanaďané jsou tedy ekonomicky aktivnější a přispívají do penzijního systému více. Důvodem mohou být zejména u žen lepší možnosti na trhu práce, vyšší vzdělání, zkrácení doby péče o děti. I kanadské rodiny potřebují dostatečné příjmy, aby mohly pokrýt veškeré výdaje na svoji spotřebu. Tím spíše, že zodpovědně přistupují kromě jiného i k zajištění se na stáří a nespoléhají pouze na státní penzi. Podle studie ČSÚ bude v ČR zvolna klesat podíl osob v produktivním věku od 15 do 64 let. Pokud nenastane nějaký mimořádný obrat, což je málo pravděpodobné, předpokládá se v roce 2065 stav jeden ekonomicky aktivní na jednoho důchodce. 4.2.2
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost je v nízké míře přirozený jev trhu práce v každé tržní ekonomice, kdy někteří ekonomicky aktivní lidé přišli o práci, hledají novou nebo jen přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého. Probíhá většinou v souladu s hospodářskými cykly ekonomiky (recese nebo konjunktura 49), s restrukturalizací podniků, sezónními vlivy a také kopíruje vývoj na pracovním trhu v kontextu s celosvětovou ekonomickou situací. Nezaměstnaní nepřispívají platbou pojistného do státního rozpočtu a odčerpávají finance na výplatu dávek v nezaměstnanosti. 49
Pokles a růst
40
Po několikaletém poklesu došlo v ČR k mírnému nárůstu nezaměstnanosti z důvodu aktuální hospodářské situace. Zejména díky postupnému oživení hospodářských aktivit jsou v současné době vykazovány pozitivní trendy ve vytváření nových pracovních míst. Úkolem vlády je zajistit, aby se lidem vyplatilo pracovat a přestalo být výhodnější pobírání různých dávek systému státní sociální podpory. Vývoj nezaměstnanosti v obou zemích mezi lety 1994-2008 dokumentuje následující graf: Obr. 7
Nezaměstnanost ČR a Kanady v letech 1994-2008
Vývoj nezaměstnanosti v ČR a Kanadě v letech 1994-2008 Kanada
Česká republika
12 10
v%
8 6 4 2 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
1994-2008
Zdroj dat: MPSV ČR a Statistics Canada (2009)
Na obrázku č. 7 je zachycen průběh nezaměstnanosti za posledních 15 let. Kanada se potýkala s vyšší mírou nezaměstnanosti v roce 1994, ale od té doby měla nezaměstnanost klesající tendenci zejména díky vládním investicím a postupnému růstu ekonomiky. V roce 2008 se zřejmě projevila celosvětová krize vzešlá z USA, které jsou strategickým partnerem Kanady, a nezaměstnanost mírně vzrostla. V ČR byla v roce 1994 nezaměstnanost naopak na nízké úrovni. Důvodem byla pravděpodobně ještě jakási setrvačnost z doby před rokem 1989, kdy nezaměstnanost byla neznámým pojmem, a teprve s rozjíždějící se transformací ekonomiky se postupně začala zvyšovat. V současné době dosahuje podobných hodnot jako v Kanadě. Celkově je možné říci, že se v Kanadě i v ČR daří držet míru nezaměstnanosti pod kontrolou tak, aby její důsledky neohrožovaly jednotlivce ani ekonomiku země, potažmo důchodový systém. 4.2.3
Průměrná hrubá mzda
Pro srovnání životní úrovně a také výše povinných odvodů do státních důchodových účtů je možné využít data o průměrném hrubém příjmu před zdaněním.
41
Použiji údaje z roku 2008, uveřejněné v databázi OECD 50. Kanada i Česká republika jsou jejími členy. Pro zajímavost a srovnání ponechám v následující tabulce také údaje o dalších členských zemích OECD. Výše průměrné roční mzdy ve vybraných členských zemích OECD v roce 2008: Tab. 5
Srovnání průměrné roční hrubé mzdy v zemích OECD za rok 2008
Země
Průměrný hrubý roční příjem (v národní měně)
Průměrný hrubý roční příjem (v euro)
Švýcarsko
76 740 CHF
50 500 EUR
Norsko
446 881 NOK
49 645 EUR
Německo
43 942 EUR
43 942 EUR
Nizozemí
42 363 EUR
42 363 EUR
Belgie
40 697 EUR
40 697 EUR
Velká Británie
33 473 GBP
39 389 EUR
Rakousko
38 653 EUR
38 653 EUR
Japonsko
5 026 113 JPY
37 506 EUR
Finsko
36 587 EUR
36 587 EUR
Austrálie
60 387 AUD
34 414 EUR
Francie
32 826 EUR
32 826 EUR
Švédsko
348 757 SEK
31 729 EUR
USA
40 857 USD
29 062 EUR
Itálie
26 191 EUR
26 191 EUR
Řecko
26 097 EUR
26 097 EUR
Kanada
43 095 CAD
26 750 EUR
Korea
34 652 688 KRW
19 249 EUR
Portugalsko
16 722 EUR
16 722 EUR
Česko
282 504 CZK
10 803 EUR
Slovensko
266 451 SK
8 790 EUR
Maďarsko
2 335 584 HUF
8 411 EUR
Polsko
35 332 PLN
7 798 EUR
Mexiko
80 475 MXN
4 318 EUR
Zdroj dat: OECD, Sumary statistics: Tax Database: Table I.4. Marginal personal income tax, and social security contribution rates on gross labour income (2008) Poznámka: přepočítáno aktuálním směnným kurzem z roku 2008
50
OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
42
Příjmy ve všech zemích byly přepočítány pro lepší vypovídací schopnost směnným kurzem z národní měny na EUR. Z obou barevně vyznačených údajů v tabulce č. 5 na str. 41 je zřejmé, že průměrná roční hrubá mzda v Kanadě je zhruba 2,5 krát vyšší než v České republice. Z toho vyplývá, že odvody do penzijního systému budou v ČR nižší a rovněž míra úspor a volných finančních prostředků v rodinách obecně bude menší. Všechny země mají společné, že za průměrnou mzdu se žije velmi dobře. Nicméně průměrnou mzdu v zemích OECD pobírá přibližně každý třetí. Úroveň průměrné mzdy je totiž ovlivněna nadprůměrnými příjmy některých profesních segmentů, např. středních a vyšších manažerů. Možnost střádat si na penzi dostatečné prostředky formou soukromého spoření nebo pojištění bude mít tedy pouze menšina lidí s vyššími příjmy, protože dvě třetiny lidí na tuto průměrnou hrubou mzdu nedosáhnou. 51 Reálně mzdy vzrostly v Česku za posledních deset let nejméně, přesto je vývoj růstu mezd pozitivní a v roce 2009 tento trend pokračoval. Průměrná hrubá nominální roční mzda za rok 2008 byla v Česku vyšší než na Slovensku, Maďarsku a Polsku, kde již byla schválena důchodová reforma. 4.2.4
Celkový náhradový poměr
Již jsem zmiňovala v kapitole 3.3.7 na str. 27, jakou vypovídací schopnost má náhradový poměr, který vyjadřuje míru procentuální výše důchodu vzhledem k hrubé, resp. čisté mzdě. Domnívám se, že i tento faktor je možné zařadit mezi faktory ekonomické. Určuje životní úroveň a kupní sílu důchodců. Aby náhradový poměr u budoucích důchodů odpovídal vývoji mezd a inflace, je třeba zajistit provedení systémových změn. Důsledkem parametrických změn je podle materiálu MPSV 52 několik protichůdných jevů, jako např. mzdová valorizace (zpomaluje pokles náhradového poměru) nebo zvýšení sankcí za předčasný odchod do důchodu (zrychluje pokles náhradového poměru). Náhradový poměr tak podle MPSV u nově přiznaných starobních důchodů klesne z hodnot kolem 47% průměrné mzdy v roce 2010 až na 30% v roce 2030. Pokles pokračuje až pod 27% v závěru čtyřicátých let a poté náhradový poměr z nově přiznaných starobních důchodů roste postupně zpět ke 29%. Tento průběh dokumentuje graf po zohlednění volby opt-out na obr. 8 na str. 43. Celkový náhradový poměr důchodového systému po případné volbě opt out vykazuje do doby počátku odcházení první generace opt-out do důchodu stejné chování jako v případě varianty bez možnosti vyvázání se.
51 52
Finance.cz.: OECD: Kde je průměrná mzda nejvyšší?. Přístupné z www.finance.cz. MPSV: Závěrečná zpráva Výkonného výboru. (červen 2005)
43
Obr. 8
Celkový náhradový poměr po zohlednění volby opt-out
Zdroj: MPSV (2005)
V Kanadě odpovídá náhradový poměr z nultého a prvního pilíře zhruba 40-55 % jejich příjmů před odchodem do důchodu. Pro udržení životní úrovně po odchodu do důchodu je tedy další soukromá forma spoření na stáří nezbytností. Umožňují to Kanaďanům zejména vyšší reálné příjmy, daňová zvýhodnění od státu a v neposlední řadě to je právě důvěra k finančnímu sektoru. Pro úplnost je nutné dodat, že lidé pracující za minimální mzdu těžko něco ušetří a jejich důchod, založený na CPP a OAS, je na hranici chudoby. 53 Následující tabulka č. 6 na str. 44 nabídne u vybraných zemí tzv. čistý náhradový poměr, tedy procentuální porovnání důchodu k čisté mzdě. Uvedená čísla zahrnují příjem z pilířů PAYG a fondového, nejsou nijak zohledněny těžko odhadnutelné příjmy ze třetího soukromého pilíře.
53
MZV ČR: Kanada (2010)
44
Tab. 6
Čistý náhradový poměr ve vybraných zemích OECD
Země
Austrálie * Rakousko * Belgie * Kanada * Česko Dánsko * Finsko * Francie * Německo * Maďarsko Island Irsko Itálie * Japonsko * Korea Lucembursko * Norsko * Polsko * Portugalsko * Slovensko * Španělsko * Švédsko * Švýcarsko * Velká Británie * USA *
Medián
59,2 90,3 65,3 63,6 69,8 98,7 62,0 65,3 61,5 95,4 96,5 45,6 74,8 40,3 49,2 98,1 70,2 74,8 68,0 71,5 84,2 64,1 69,5 44,3 47,1
Výše dosahovaného příjmu (násobek průměrné mzdy) 0,5 0,75 1 1,5 2 80,2 63,7 53,1 41,8 36,8 90,5 90,3 90,3 86,3 64,8 78,7 69,0 63,7 51,7 41,2 89,1 68,9 57,9 40,0 30,9 95,3 74,7 64,1 49,4 41,1 137,0 106,2 91,3 82,7 77,7 73,2 62,7 62,4 63,8 64,5 76,2 65,6 65,7 60,2 57,5 59,2 61,1 61,3 60,3 44,4 94,3 95,4 105,5 99,2 99,2 110,1 97,7 95,1 92,1 90,6 68,4 50,1 40,1 30,3 24,4 74,8 74,8 74,8 77,1 78,7 51,4 42,8 38,7 33,9 30,8 68,8 53,5 46,6 38,7 29,6 107,1 99,7 96,5 93,5 91,8 76,7 72,3 69,3 60,6 52,8 74,4 74,7 74,9 75,0 77,0 73,2 66,7 69,6 72,0 72,6 66,3 70,4 72,7 74,9 75,9 82,1 84,1 84,7 85,3 72,2 79,3 67,4 64,1 81,2 85,9 68,8 79,4 64,5 44,3 33,4 63,8 48,0 40,9 29,2 22,8 57,9 49,2 44,8 39,5 33,3
Zdroj dat: OECD, Pensions at a Glance 2009: Retirement-Income Systems in OECD Countries, ISBN 9789264060715 *země s třípilířovou strukturou penzijních systémů
4.2.5
Veřejné finance a výdaje na penze
Mezi hlavní funkce veřejných financí patří podle Hamerníkové a Kubátové54 funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Alokační funkce se uplatňuje při rozdělování zdrojů, tj. výrobních faktorů, aby výsledná produkce byla co největší a co nejefektivnější. Cílem redistribuce je dosáhnout větší spravedlnosti při rozdělování omezených zdrojů. V rámci stabilizační funkce se stát snaží, aby byly stabilní trh, ceny, zaměstnanost a vyrovnaná platební bilance. Vláda používá 54
Hamerníková, Kubátová: Veřejné finance. Str. 28.
45
k dosažení cílů různé nástroje, jako např. fiskální, monetární nebo daňovou politiku.55 V tabulkách č. 7 a 8 uvádím základní dostupné údaje o státních rozpočtech v absolutních číslech tak, aby bylo možné vypozorovat aktuální stav veřejných financí v obou zemích. Tab. 7 Státní rozpočet České republiky v letech 2008-2011 – jen vybrané ukazatele (v mld. Kč)
ČESKÁ REPUBLIKA Celkové příjmy Dluhová služba
Rok
2008 2009 skutečnost skutečnost
2010 plán
2011 předp. 1 044,00
1 064,57
974,61
1 022,2
37,7
47,1
62,9
71,9
1 083,94
1 167,01
1 184,9
1 180,00
Rozpočtová bilance
-19,37
-192,39
-162,7
-135,0
Federální dluh
1 104,9
1 282,3
Nezjiš.
Nezjiš.
Celkové výdaje
Zdroj dat: MF ČR, ČSÚ (2010)
Tab. 8 USD)
Státní rozpočet Kanady v letech 2008-2011 – jen vybrané ukazatele (v mld.
KANADA Celkové příjmy Dluhová služba Celkové výdaje Rozpočtová bilance Federální dluh
Rok
2008 2009 skutečnost skutečnost
2010 plán
2011 předp.
221,7
211,0
225,0
218,1
28,8
27,7
31,2
30,9
222,7
242,6
253,0
242,3
-1,0
-31,6
-28,0
-24,2
430,2
469,9
490,0
520,6
Zdroj dat: MZV ČR, převzato ze Statistics Canada, Economic Intelligence Unit, Bank of Canada (2010)
V současné době tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu ČR mandatorní, tedy povinné výdaje, mezi které patří rovněž dávky důchodového pojištění. Celkové výdaje na penze činí téměř 9 % HDP 56. V systému financování penzí v ČR chybí rezervy nebo korekční mechanismy pro případ příjmové nouze, která se vyskytla během ekonomické recese. 57 Státní rozpočet (dále SR) ČR hospodaří s narůstajícím deficitem, který se propadl Hamerníková, Kubátová: Veřejné finance. Str. 30. MPSV: Závěrečná zpráva (2005) 57 MF ČR (2010) 55
56
46
v roce 2009 až na částku -192,4 mld. Kč 58, což je alarmující. Existuje určitě možnost „ozdravění“ veřejných financí jejich efektivnějším spravováním, úspornými opatřeními atd., ale to není předmětem této práce. Veřejné výdaje kanadské vlády na důchody činí pro rok 2010 4,1 % HDP 59. Kanada má předpoklady díky celkem vyrovnané bilanci SR, vytváření rezerv a také silné ekonomice obstát v případných nenadálých hospodářských situacích. Totéž platí pro důchodový systém, který je stabilizovaný a výdaje na důchody jsou zhruba poloviční z celkového HDP ve srovnání s ČR. Výdaje na penze v ČR navyšují deficit SR o 4% HDP ročně. PAYG beze změn zůstane pravděpodobně již trvale deficitní. Pozitivní efekt parametrických úprav z roku 2008 a mírně lepší demografická data jsou převážena zhoršenou makroekonomickou perspektivou. 60
4.3 Další vybrané faktory 4.3.1
Index lidského rozvoje (Human Development Index )
Kvalitu lidského života a potažmo celé společnosti není možné měřit a posuzovat pouze podle ekonomických parametrů. Proto byl vyvinut indikátor „Index lidského rozvoje“ (dále HDI), který lépe reflektuje skutečnou kvalitu života a nepodřizuje vše pouze hospodářskému růstu. Do indexu lidského rozvoje jsou agregovány: • průměrná očekávaná délka života od narození – tento demografický ukazatel v sobě zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy působící na lidské zdraví • úroveň vzdělanosti – ta je stanovena jako podíl gramotného obyvatelstva a kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny, který navštěvuje školy prvního, druhého a třetího stupně • hmotná životní úroveň – jde o podíl HDP na osobu v USD v přepočtu na paritu kupní síly. Česká republika se řadí podle poslední revize údajů UNDP 61 na 28. místo s hodnotou HDI 0,841 a je zařazena mezi vyspělé země s velmi vysokou úrovní lidského rozvoje. Oproti poslední aktualizaci však index lidského rozvoje ČR stagnuje. Kanada patří mezi nejvyspělejší státy světa a tomu také odpovídá současná hodnota HDI 0,888 a 8. místo s mírným nárůstem o 0,002. I v tomto srovnání ČR obstála a mezi ní a Kanadou tedy není nijak propastný rozdíl.
Český statistický úřad (ČSÚ, 2010) Goverment of Canada (2010) 60 MPSV: Závěrečná zpráva PES. (2010) 61 UNDP (United Nations Development Programme) - Rozvojový program OSN. (2010) 58 59
47
4.3.2
Politické prostředí
Mezi rizika, která mohou zásadním způsobem ovlivňovat kromě jiného i fungování a stav důchodového systému, patří také politická situace v zemi. Každé rozhodnutí ve veřejném sektoru je současně i rozhodnutím politickým. Proto předpokladem k provádění úspěšných reforem je určitá politická stabilita a také základní konsensus napříč politickými stranami. Ten by měl garantovat pokračování v nastoupeném kurzu např. u důchodové reformy i v případě změny vlády. Obě země jsou parlamentními zastupitelskými demokraciemi, přesto mají odlišná politická prostředí a politickou kulturu, které vycházejí z tradic každé z nich. Kanada je též konstituční monarchií, jejíž hlavou je britská královna Alžběta II. a má silné demokratické tradice.62 V ČR vládly až do pádu totality v roce 1989 strany levicové. S příchodem demokracie vznikly jako nová alternativa strany pravicové. Současná vláda ČR je v pořadí jedenáctá od roku 1990.63 Je tedy nepochybné, že provádět smysluplné reformy bylo a je velmi obtížné. V Kanadě je poměrně stabilní politická situace se čtyřmi hlavními politickými stranami a současná vláda byla sestavena Konzervativní stranou Kanady v roce 2006. 64 Konzervativní, tedy pravicově orientované vlády, mají v Kanadě dlouhou a silnou tradici.
4.3.3
Důvěra ve finanční trhy a zodpovědnost jednotlivce
Posledním faktorem, který jsem si vybrala pro porovnání důchodových systémů ČR a Kanady, je možnost dobrovolného spoření na důchod a zodpovědnost samotných občanů k vytvoření určité finanční rezervy na stáří. Důvěra ve finanční trhy je v této problematice velmi důležitá. Pokud budou mít lidé důvodné obavy o svoje dlouhodobé úspory, jejich přístup k aktivnímu důchodovému spoření zůstane negativní. Pro chování českých domácností je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v posledních 10-15 letech typické, že růst jejich příjmů v podstatě pohltila vyšší spotřeba. Objem úspor v jednotlivých letech zůstává přibližně stejný, zatímco příjmy i spotřeba se zvyšují.65 V tržní ekonomice jsou podle Krabce 66 finanční trhy, které zajistí efektivní alokaci dostupných zdrojů, hybnou silou ekonomické prosperity. Novodobá historie nepřinesla žádný příklad dlouhodobě prosperující společnosti bez fungujícího finančního trhu.
62 63 64 65 66
www.kanada.orbion.cz Vláda ČR. Přístupné z www.vlada.cz Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) ČR. Kanada. ČSÚ Krabec: Finanční trhy. Str. 10
48
Chuť Čechů spořit v současné době potvrzuje „Zpráva o vývoji na finančním trhu“, kterou vydalo MF ČR. Podle ní byly koncem roku 2009 úspory domácností dvojnásobkem jejich dluhů. „Úvěry jsou tak více než plně financovány prostřednictvím depozit,“ uvádí zpráva s tím, že díky tomu neměl tuzemský finanční sektor v době krize problémy s likviditou 67. Podle grafu ČSÚ na obrázku č. 9 je zřejmé, že objem prostředků vkládaných do penzijních fondů postupně narůstá. Totéž platí o stavebním spoření a netermínovaných vkladech. Naopak termínované vklady zaznamenávají znatelný pokles a přímé investice do cenných papírů vykazují trvale nejmenší objem finančních prostředků. Životní pojištění jsou poměrně stabilním finančním produktem. Narostl však objem tzv. tezaurovaných peněz, tedy peněz držených občany doma. Tento jev může mít různé důvody, pravděpodobně také svědčí o jakési míře nedůvěry ve finanční instituce. Obr. 9
Vývoj úspor českých domácností (v mld. Kč)
Zdroj: ČSÚ (2007)
67
E15: Úspory domácností byly loni ve srovnání s úvěry dvojnásobné. (16. 6. 2010)
49
Situace na finančních trzích v ČR je relativně dobrá. Česká národní banka 68 jako centrální banka je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Její prioritou jsou cenová stabilita a zdravý vývoj finančních institucí. Centrální banka má podle průzkumu STEM 69 až 70% důvěru obyvatel. Situace v Kanadě je přesto v mnohém odlišná. Bankovnictví se vypracovalo ve vyspělý trh finančních služeb. Dohled nad regulačním systémem ve finančním sektoru provádí nezávislá instituce zvaná „Office of the Superintendent of Financial Institutions in Canada“ 70 se sídlem v Ottawě, která se zodpovídá přímo federální vládě. Její velmi důsledný a striktní přístup k regulaci kanadského bankovního a pojišťovacího sektoru je uváděn jako jeden z hlavních důvodů, proč byla Kanada uchráněna světové finanční krizi v roce 2008 a proč kanadské finanční ústavy patří v současnosti k jedněm z nejzdravějších na světě.71 Vlivem celosvětové krize došlo v ČR ke snížení úrokových sazeb u všech finančních produktů. Přesto je možné vybrat vhodné spořící produkty konzervativní, dynamické i kombinované za účelem spoření na dobu po odchodu do důchodu. Kanaďané si přece jen více uvědomují a jsou k tomu vychováni, že je nutné mít na stáří vlastní úspory a investice. 75 % z těch, kteří spoří, má finance uložené v jedné nebo více formách 72. I v tomto sektoru je tedy uplatňována diverzifikace rizik podobně jako u důchodového systému.
68
ČNB – centrální banka ČR, její prioritou jsou cenová stabilita a zdravý vývoj finančních institucí.
Přístupné z www.cnb.cz.
STEM (2008). Přístupné z www.stem.cz Úřad dozorce finančních institucí v Kanadě 71 MZV ČR (2010) 72 MZV ČR: Kanada (2010) 69 70
50
5 Empirická část práce 5.1
Komparace důchodových systémů
Na základě teoretických poznatků a analýzy současného stavu nyní provedu srovnání obou důchodových systémů i faktorů, které je ovlivňují, a pokusím se vyvodit určité závěry pro pokračování důchodové reformy v České republice. Posoudím podle výsledků komparace, zda je vhodné a přínosné zavést do českého důchodového systému fungující a efektivní prvky toho kanadského. Pro lepší názornost uvádím jednotlivá kritéria v následujícím přehledu:
Tab. 9
Souhrnné srovnání obou penzijních systémů
ČESKÁ REPUBLIKA
KANADA
Nultý pilíř
Ne
Ano, povinně přísp., státní,
První pilíř
Ano, státní průběžný PAYG.
Druhý pilíř
Ne
Ano, povinně přísp., státní, rezervy investovány Ano, zam. fondy, daňová podpora státu Ano, dobrovolné soukromé spoření
základní ochrana před chudobou
Ano, dobrovolné soukromé spoření státní podpora Muži v 63, postupné prodlužování, až v roce 2030 to Věk pro odchod do důbude v 65 letech, chodu (ženy podle počtu dětí) 73,1 muži Průměrná doba dožití v r. 79,4 ženy 2010 v letech Stárnutí populace, přibývá důchodců Třetí pilíř
Úhrnná plodnost v r. 2010
Ekonomicky aktivní v %
Nezaměstnanost v %
1,25
65 let všichni (od roku 1965) 79,0 muži 83,7 ženy Podobný demografický vývoj
1,58
65,4 muži 48,4 ženy
70,0 muži 59,9 ženy Vyšší ekon. aktivita žen
6,1 – 10,3 Předpokládaný růst
6,1 - 8,2 Předpokládaný pokles
51
ČR
pokrač. Průměrný hrubý roční příjem
10 803 EUR
Ze státního pilíře PAYG Celkový náhradový poPři jednonásobku průměrné mzdy měr zhruba 47 %
KANADA 26 750 EUR
Z pilířů OAS a CCP 40-55 %
Hluboce deficitní státní rozpo- Mírně deficitní státní rozpočet, čet, 80 % tvoří mandatorní do r. 2016 má být přebytkový Veřejné finance a výda- výdaje Výdaje na penze 4,1 % HDP je Výdaje na penze 9 % HDP na penze
Index lidského rozvoje HDI
0,841
Demokracie od roku 1989, časté střídání vlád pravice a levice, ztížené provádění reforem Důvěra ve finanční trhy Důvěra v ČNB, nejistota u dlouhodobých investic, zvyšu(FT) a zodpovědnost jící se účast v penzijním připojednotlivce jištění, ale nízké příspěvky, nízká finanční gramotnost
Politické prostředí
0,888 Silné demokratické tradice, poměrně stabilní konzervativní vláda Důvěra v plně rozvinutý FT, investice do více produktů, spoření na stáří samozřejmostí jako doplněk příjmů, zodpovědný přístup
Zdroj dat: vlastní práce
5.2 Implementace prvků kanadského penzijního systému v podmínkách ČR Z uvedeného přehledu prvků penzijních systémů a vybraných srovnávaných faktorů ovlivňujících jejich fungování, je možné označit ty s pozitivním dopadem na stav penzijního zabezpečení. Samozřejmě za předpokladu splnění požadavků definovaných již v úvodu mé práce, tedy zajištěním životní úrovně lidí v důchodu a také udržitelnosti penzijního systému pro veřejné finance. Pokusím se tedy posoudit jejich možnou implementaci do reformovaného penzijního systému ČR. Případně zdůvodním, proč to vhodné není.
52
• Posílení prvního pilíře PAYG Kanada využívá různých prvků k tomu, aby pružně reagovala na měnící se podmínky demografické i ekonomické, které ovlivňují fungování nultého a prvního pilíře, tedy státních schémat kanadského důchodového systému OAS a CPP. K nim patří rezervní fond programu CPP, který pod dozorem rady investuje vybrané nespotřebované příspěvky do státních aktiv, ale také do nestátních s vyšším ziskem a s únosnou mírou rizika. To však vyžaduje stálé aktivní saldo důchodového účtu. Český penzijní systém nemá „předsunutý“ nultý pilíř jako ochranu před chudobou, ale poskytuje v rámci pilíře PAYG všem občanům, kterým vznikl nárok na důchod, základní výměru 1470,- Kč 73. Další navrhované parametrické změny jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, jiný výpočet náhradních dob pojištění, prodloužení doby pojištění, změny při vyplácení invalidních důchodů nebo znevýhodnění odchodu do předčasného důchodu jsou společné s kanadským penzijním systémem. Tyto úpravy rozhodně lze doporučit k zajištění udržitelnosti státního pilíře PAYG. • Zavedení druhého pilíře FF V kanadském penzijním systému plně funguje dobrovolný fondový pilíř. Je to nepochybně pozitivní aspekt, protože druhý pilíř přebírá částečně zátěž pilíře PAYG a zlepšuje stabilitu celého důchodového systému. V ČR je navrhováno politickými stranami několik variant druhého pilíře. Návrh MPSV počítá se dvěma variantami. Většinová verze preferuje povinnou účast všech pojištěných, kteří v době předpokládaného zahájení reformy, nyní snad od 1. 1. 2012, nedovršili 40 let. Ostatním od 40 výše bude účast ve druhém pilíři doporučena, ale zůstane dobrovolná. Přikláním se rovněž k této verzi, protože si myslím, že v případě dobrovolnosti pro všechny nesplní druhý pilíř očekávání, bude nelehké nastavit přesná kritéria, situace se nezmění k lepšímu a žádnou zásadní reformu to nenastartuje. MPSV plánuje, že z odvodů ve výši 28 procent hrubé mzdy, které míří do státního důchodového systému, by postupně až pět procent šlo v rámci tzv. opt out do správy soukromých fondů. První tři roky od spuštění nového penzijního systému by to byla tři procenta, za tři roky nato by se sazba zvedla na čtyři procenta a po dalších třech letech se pak ustálila na pěti procentech.74 Odvrácenou tváří záměru MPSV je to, že kvůli opt out bude v průběžném systému stejná částka chybět. Tento výpadek chce vláda nahradit výnosy ze zvýšení DPH na jednotnou sazbu 19 %, což povede ke zdražení potravin a služeb. • Třetí pilíř – dobrovolné spoření Tato část důchodového systému by měla zůstat v ČR zcela na rozhodnutí každého jako doplňující zdroj příjmů ve stáří. Jeho nespornou výhodou je státní pod-
73 74
MPSV (2007) MPSV
53
pora a daňové zvýhodnění při snižování základu daně z příjmu. Proto se domnívám, že je v zájmu každého využít této možnosti spoření na důchod. V Kanadě je soukromá forma spoření na důchod spojena s rozvinutým a fungujícím finančním trhem. Ten patří k nejstabilnějším na světě. V poslední době se projevují díky ekonomické krizi tendence k větší regulovanosti finančního trhu. Hlavní směry reformy regulace kanadských finančních trhů se jeví jako logické a hlavně v oblasti obezřetnostních pravidel vcelku odpovídají tendencím také v Evropské unii. Poměrně zajímavý je trend k posílení ochrany spotřebitele (klienta). I z tohoto přístupu je možné čerpat zkušenosti pro finanční trhy ČR. Pokud se také u nás projeví ochrana klienta jako důležitý aspekt finančního sektoru, může to znamenat změnu v přístupu českých občanů k investicím do finančních produktů a větší důvěru ve finanční trhy obecně. Kanada dosti inklinuje k evropskému modelu některých záchranných sítí, například sociální nebo nemocenské, a zdaleka neponechává své občany tolik svému osudu a schopnostem postarat se sám o sebe jako je tomu ve Spojených státech amerických. Proto je rozvoj spotřebitelského práva v Kanadě vcelku pochopitelným jevem, odrážejícím rovněž evropské právní vzory britský a francouzský. 75 • Odchod do důchodu v 65 letech Nejvýznamnější parametrickou změnou je navyšování věku pro odchod do důchodu. V Kanadě odcházejí všichni, ženy i muži, do důchodu v 65 letech již od roku 1965. Stanovit stejný věk pro muže i ženy je tendencí také v jiných zemích. V ČR je zvyšování hranice pro odchod do důchodu součástí probíhajících parametrických změn a hranice 65 let dovrší muži v roce 2030, následně pak bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem. Pro ženy s více dětmi zůstane věková hranice nižší. Z mého pohledu doporučuji tuto diverzifikaci ponechat a tím zvýhodnit ženy, které vychovaly více dětí. Souvislost vidím s demografickým vývojem a jakousi „odměnou“ za to, že žena pracovala a souběžně se starala o děti, které stát potřebuje jako nové daňové poplatníky. Je však možné, že v dlouhodobějším horizontu bude věková hranice postupně sjednocena i v ČR. Věk pro odchod do důchodu by měl zohledňovat průměrnou dobu dožití, která je v Kanadě zhruba o 5 let vyšší. Domnívám se, že hranice 65 let v ČR je zatím nejvyšší možná. • Snižování nezaměstnanosti I kanadská vláda věnuje vytváření pracovních míst a zvyšování vzdělanosti zejména u mladých lidí velkou pozornost. Je to jeden ze způsobů, jak vybrat do důchodového systému více peněz. Lidé, pokud pracují, mají dostatečné příjmy a mohou spořit. Zaměstnanost určitě pozitivně ovlivňuje i společenské postavení lidí. V ČR je největším problémem nezaměstnanost čerstvých absolventů škol a 75
TOMÁŠEK: Reforma regulace finančních trhů v Kanadě. Přístupný z www. bankovnictví.ihned.cz.
54
lidí po 50. roku věku s nižší kvalifikací. I tady vidím určité rezervy. Mladé lidi je třeba zapojit do pracovního procesu, aby si vytvářeli správné pracovní návyky a stali se daňovými poplatníky. • Daňová podpora zaměstnavatelů Kanadská vláda podporuje zaměstnavatele určitými daňovými úlevami v rámci druhého pilíře, který tvoří registrované zaměstnanecké penzijní plány. Jsou dobrovolné a řídí se pevně stanovenými pravidly. Účastní se jich téměř 40 % zaměstnanců. I to je cesta ke zvýšení zaměstnanosti a k vyšším úsporám lidí na důchody. A zajištění další diverzifikace důchodového systému. Česká vláda zatím považuje vznik zaměstnaneckých penzijních fondů za komplikaci. Jejich zavedení v tuzemsku požaduje i Evropská unie. Opakovaně upozorňuje, že Česko porušuje evropskou směrnici o penzijním připojištění, a hrozí mu za to pokuty. Na jaře 2011 by měla být připravena norma, která umožní zavádět takové fondy do tří let.76 Zatím tedy tato varianta spoření na důchod, která v Kanadě pomáhá diverzifikovat důchodové spoření, zůstane v ČR nedostupná. • Průměrná hrubá mzda Pokud se týká tohoto ukazatele ekonomiky, jsou v ČR mzdy, se kterými české domácnosti hospodaří, podstatně nižší. Z toho také vyplývají nižší příspěvky do systému PAYG. Po zaplacení všech výdajů již nezbývají volné prostředky na úspory. Lidé by museli odkládat dnešní spotřebu a spořit na stáří. Tady má Kanada velký náskok a to se projevuje i ve stavu důchodového systému. Je to však záležitost celkového ekonomického vývoje.
5.3 Návrh východisek, perspektiva zlepšení situace v ČR Pro zlepšení stavu důchodového zabezpečení v ČR je třeba pokračovat v parametrických změnách a tím stabilizovat státní pilíř. Je ale současně nezbytně nutné zahájit zásadní důchodovou reformu, která přinese odlehčení systému PAYG v podobě druhého fondového pilíře FF. Tomu musí předcházet srozumitelná informační kampaň. Lidé musí slyšet, proč je třeba provést určité změny, co to pro ně bude znamenat a kolik je to bude stát. Považuji za velmi zásadní dobře propracovaná legislativní pravidla pro všechny zúčastněné a zainteresované. Půjde o správu nemalého jmění koncesovanými komerčními fondy, a proto vidím určité riziko v možnosti nesprávného investování. Je tedy nutné stanovit primární zodpovědnost a také případná restriktivní opatření.
Bankovnictví.ihned.cz: Česko musí zavést firemní penzijní fondy. Vláda to obejde. (Přístupné z www.bankovnictví,ihned.cz)
76
55
Vidím jako správné a nutné, aby po vzoru kanadského penzijního systému byla nastavena pravidla na principech nezávislosti, odpovědnosti a transparentnosti. To znamená poskytnout lidem úplné informace, jak bude reforma probíhat a jaké mají možnosti volby. Je také důležité, aby vybrané prostředky byly investovány do fondů, které si budou moci vybrat na základě doporučení sami plátci. Pokud si nevyberou, měl by jejich prostředky spravovat k tomu určený státní fond. Správcem peněz bude privátní penzijní fond, který splní požadavky výběrového řízení. Tento fond i každý další, který si klienti zvolí pro investování svých prostředků na penzi, bude zodpovědný svým klientům za svěřené peníze a umožní průhlednou kontrolu investování. K odpovědnosti za reformu jako celek se musí přihlásit vláda, která uvede proces změn do praxe. Transparentní znamená průhledný, jasný a takový by měl být nově vznikající penzijní systém. V době internetu není problém umožnit všem zájemcům snadný a rychlý přístup k informacím buď na speciálně vytvořených webových stránkách nebo zakomponovat tato sdělení přehledně do již fungujících internetových zdrojů jako je například MPSV nebo ČSSZ. A dále využívat k těmto účelům i ostatní masmédia. Sama jsem se nyní přesvědčila, že rychle se dobrat požadovaných a ucelených dat nebo přesných údajů není vůbec jednoduché, i když určité zdroje již samozřejmě existují. Tím, že se této problematice častěji věnují média všech typů, dostává se nutnost reformy stále více do povědomí lidí. Je potřeba, aby lidé co nejdříve věděli, v kolika letech půjdou do důchodu a přibližně s jak vysokým důchodem mohou od státu počítat. Připravit se na penzi není otázkou několika let, ale jde o dlouhodobý proces. Reforma bude probíhat v určitém měnícím se prostředí ekonomickém i politickém, což může přinášet další změny a úpravy. Proto by se měl každý aktivně zajímat o věci, které se ho bytostně dotýkají, a tím finanční zabezpečení na stáří určitě je. Důchodová reforma je dlouhodobý proces. Zemí, kde provedli významnější reformy penzijních modelů a mají k dispozici alespoň deseti až patnáctileté časové řady, je zatím málo. V této souvislosti lze zmínit vlastně jen Chile. To však ztěžuje fakt, že v době realizace chilské reformy byla země ve specifické situaci. Byla to uzavřená ekonomika, fondy byly nuceny peníze investovat prakticky jen doma atd. Nicméně vyvozovat z výsledků měření v Chile obecné závěry je problém. 77 Nyní je třeba neotálet a nastartovat tu nejdůležitější část reformy důchodů, protože je k tomu politická vůle. Předpoklad je takový, že se podaří důchodový systém stabilizovat parametrickými změnami. Ty vytvoří prostor pro vznik fondového pilíře. A pak čas prověří její správné nasměrování.
77
Bezděk: Český systém penzijního pojištění je divný. Přístupný z www.cnb.cz.
56
6 Závěr Téma penzijních reforem je velmi složité a není snadné najít na všechny otázky jednoznačné odpovědi. A to ani v řadách odborníků. Měla jsem nyní možnost seznámit se s různými názory na to, jak provést důchodovou reformu. Ekonomie je zajímavá v tom, že je možné mít na stejný problém různý názor a pokud ho dokážeme na základě ekonomické teorie obhájit, pak je třeba ho brát v úvahu. Neexistují tedy žádné striktní a zaručené návody. Ekonomika státu je živý organismus, který reaguje na vnější i vnitřní podněty, mnohdy náhlé a neočekávané. A to z politického i sociálně ekonomického prostředí. Někdy tedy není možné aplikovat prvky fungující v konkrétním ekonomickém prostředí do jiného s jistotou pozitivního výsledku. Určité dlouhodobé zákonitosti ale existují, ty je třeba ctít. Mezi ně patří zákonitosti tržní ekonomiky, která tvoří základ všech vyspělých společností. Se všemi pozitivními i negativními vlivy. Důchodová reforma však není záležitostí pouze ekonomů, důležitou roli v ní hrají i politikové, jejichž úkolem je reformu uvést v život. Často se lidé mylně domnívají, že si platbami na důchodové pojištění vytváří rezervy a spoří „u státu“ na vlastní důchod. Přinejmenším očekávají totéž od budoucích generací. Průběžný způsob vyplácení důchodů v ČR vychází z dlouholeté tradice. Je potřeba lidem říci jasně, kam jdou jejich platby, proč se může stát, že nebude dostatek financí na jejich penze a proč je tedy potřeba, aby si sami spořili již nyní na své budoucí příjmy ve stáří. Zkrátka je třeba, aby si lidé uvědomili všechny souvislosti a pochopili vážnost situace. Státní důchod prostě stačit nebude. Cílem mé bakalářské práce byla komparace penzijních systémů Kanady a České republiky a výstupem pak vyvození závěrů pro možnou implementaci pozitivních prvků kanadského penzijního systému do probíhající důchodové reformy v ČR. Po srovnání faktorů v Empirické části práce mohu konstatovat, že existují parametrické i systémové znaky kanadského systému, které je možné promítnout do reformy českého důchodového systému. Prvním z těch parametrických je postupné navyšování věku pro odchod do důchodu až na kanadskou hranici 65 let souběžně s tím, jak se prodlužuje průměrná doba dožití v ČR. To již přineslo alespoň částečnou stabilizaci státního pilíře PAYG pro delší časový horizont, avšak vinou celosvětové finanční krize se účet opět vrátil do minusových čísel. Aby stačily pro funkci důchodového systému v podobě státního pilíře pouze tyto parametrické úpravy, musel by se zvýšit věk pro odchod do důchodu skokově až na 70 let. To by bylo nepřijatelné pro většinu lidí. Domnívám se, že postupné posouvání věku na hranici 65 let je prozatím reálné maximum. Pozitivní je, že tato parametrická změna již v ČR postupně probíhá. Zásadnější, systémový prvek, který je možné implementovat po vzoru kanadského systému, je druhý fondový pilíř. Jeho podoba v podstatě není principiálně příliš odlišná od uvažované podoby tohoto prvku v české důchodové reformě. Liší se samozřejmě například v konkrétní výši příspěvků pojištěných.
57
V Kanadě je dobrovolný, přesto hojně využívaný. Jsou v něm zapojeni velkou měrou zaměstnavatelé, kteří vytvářejí penzijní zaměstnavatelské plány. I tady vidím šanci pro český důchodový systém. Po vzoru Kanady je také možné ošetřit legislativně celý proces a vytvořit jeho právní rámec. Je třeba ještě poznamenat, že funkci fondového pilíře v Kanadě plní zčásti již první státní pilíř, kde je účast povinná, lidé v něm spoří od počátku své ekonomické aktivity a nespotřebované příspěvky jsou investovány. Druhý pilíř ho dále doplňuje a rozvíjí o fondy zaměstnavatelů. To může přinést díky daňovým úlevám od státu vyšší zaměstnanost. Nejdůležitější je, že druhý pilíř převezme část zátěže státního pilíře, což je jeho hlavní úkol. Domnívám se, že v malé míře tuto funkci plní v ČR už nyní třetí dobrovolný pilíř, tedy penzijní připojištění. Proto bych se přece jen přikláněla k variantě, aby navrhovaný druhý fondový pilíř byl v ČR od začátku za určitých podmínek povinný. Dalším pozitivním prvkem kanadského penzijního systému je možnost, aby v případě úmrtí pojištěnce byl jeho individuální účet v penzijním pojištění předmětem dědického řízení a mohl být převeden na oprávněnou osobu. Občany zajímá, co bude s jejich naspořenými penězi na penzi v případě jejich smrti. Podle navržených variant druhého pilíře je tato možnost Ministerstvem práce a sociálních věcí již uvažována a do návrhu reformy zapracována. Důležitým článkem kanadského důchodového systému jsou pak soukromé dobrovolné aktivity občanů na finančních trzích, které tvoří velkou část příjmů kanadských penzistů. I tady vidím prostor pro zavedení pravidel finančních institucí v ČR podle Kanady tak, aby se projevil větší zájem a důvěra lidí spořit ve finančních produktech na stáří. Náhradový poměr ze státního pilíře PAYG bude podle předpokladů MPSV neustále klesat až na hranici 29 %. Bez dalších doplňkových příjmů bude těžké si zachovat určitou životní úroveň i po ukončení pracovní aktivity. Na druhou stranu vidím určitá omezení občanů ČR z důvodu horší ekonomické situace, kdy nižší příjmy neumožňují lidem i v případě zájmu spořit dostatečnou částku na zajištění se ve stáří. O to více bude důležité, jak koaliční vláda dokáže vysvětlit svůj návrh reformy občanům, aby pochopili její nutnost a přistoupili na určitá pravidla i za cenu omezení své spotřeby. Český důchodový systém v dnešní podobě je neudržitelný. Pro zajištění jeho fungování do budoucna je tedy třeba přistoupit k různým úpravám. Některé stabilizující parametrické změny již probíhají. Nyní nás čeká jeho zásadní reforma, která se dotkne svým způsobem každého z nás. Cílem vlády a všech zodpovědných by měl být pozitivní přínos schválených změn, abychom mohli využívat v České republice stabilní, efektivní a propracovaný penzijní systém, jakým je ten kanadský. Jak bude reforma nakonec úspěšná, je otázkou dalšího ekonomického a politického vývoje. Nebude to jednoduché, ale myslím, že nemáme mnoho na výběr.
58
7 Seznam použité literatury HAMERNÍKOVÁ, Bojka; KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance. II. vydání. Praha : Eurolex, 2004. 347 s. ISBN 80-86432-88-2. KREBS, Vojtěch . Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vydání. Praha : ASPI, 2007. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 3. vydání. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2007. 147 s. ISBN 978-80-7265-105-4. TAMAGNO, Edward. The Canadian Pension System. Ottawa : Caledon Institute of Social Policy, 2005. s. 35. Dostupné z WWW:
. RYBIČKA, J. Základy zpracování textu počítačem. 2. přeprac. vydání. Brno: Konvoj, 2000. ISBN 80-7302-003-3. BEZDĚK, V. Závěrečná zpráva - Důchodová reforma: možnosti a výhledy. Praha: Úřad vlády ČR, 2005. 119 s. Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění, [online] 2009 [cit.04.04.2010] Dostupný z WWW: <www.mpsv.cz/files/clanky/6279/material.pdf> OECD, O. Pensions at a Glance 2009: Retirement-Income Systems in OECD Countries. [online]. 2009. Dostupný z WWW: GOLA, Petr. Který důchodový systém je nejlepší?. [on-line]. 12.3.2010, s. 1. Dostupný také z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodová reforma. [online]. 2009 [ cit 2010-10-20]. Dostupné z WWW:< http://www.mpsv.cz/cs/4783> United Nations. World Population Ageing. [online]. 2009 [ cit 2010-1114].Dostupné z WWW: http://www.un.org/esa/population/publications/worldageing19502050/countr iesorareas.htm Ministerstvo zahraničních věcí. Ekonomická charakteristika země. [on-line]. 2010 [citace 2010-10-24]. Dostupné z WWW: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/ekon omika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html
59
Orbion. Turistický průvodce Kanadou. [on-line]. 2010 [citace 2010-11-10]. Dostupný z WWW: http://kanada.orbion.cz/ Ministerstvo práce a sociálních věcí. Aktuální materiály MPSV, OECD a EK k problematice důchodové reformy. [on-line]. 2010 [citace 2010-10-15]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/8258 Finance.cz. Důchodová reforma ve třech etapách. [on-line]. 2010 [citace 201011-15]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/duchody-apenze/informace/postup-duchodove-reformy/ Český statistický úřad. Makroekonomické údaje. [on-line]. 2009 [citace 201011-13. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home Ministerstvo financí. Veřejné finance. [on-line]. 2010 [citace 2010-11-07]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/verejne_finance.html Ministerstvo financí. Finanční trh. [on-line]. 2010 [citace 2010-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_penzijniho_pripojist eni_53407.html Demografie. Populační křivka Kanady. [on-line]. 2009 [citace 2010-11-08]. Dostupné z WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=342&PHPSESSID=77 f37aab67f8b5b81891ad158bb9bb2d Statistics Canada. Labour, Senior, Economic Account. [on-line]. 2010 [citace 2010-10-27]. Dostupné z WWW: http://www.statcan.gc.ca/subjectsujet/theme-theme.action?pid=2621&lang=eng&more=1 EU. Europa v kostce. Historie Evropské unie. [on-line]. 2010 [citace 2010-1114]. Dostupné z WWW: http://europa.eu/abc/history/1945-1959/index_cs.htm SVOBODA, Petr. Reforma penzí je sepsaná, teď je řada na politicích. [on-line]. 2010 [citace 2010-10-19]. Dostupné z WWW: http://www.e15.cz/domaci/ekonomika/reforma-penzi-je-sepsana-ted-je-radana-politicich Central Intelligence Agency. The Word Factbook. Library. [on-line]. 2010 [citace 2010-10-24]. Dostupné z WWW: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ca.html Government of Canada. Invest in Canada. [on-line]. 2010 [citace 2010-11-15]. Dostupné z WWW: http://investincanada.gc.ca/eng/default.aspx
60
Český statistický úřad. Populační prognóza do roku 2050. [on-line]. 2004 [citace 2010-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04 Hra o zemi. Index lidského rozvoje. [on-line]. 2010. [citace 2010-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.hraozemi.cz/modules/statyindikatory-ur/indexlidskeho-rozvoje-(hdi).html NationMaster.com. Canada. [on-line]. 2003-2008 [citace 2010-11-15]. Dostupné z WWW: http://www.nationmaster.com/country/ca-canada/eco-economy United Nations Development Programme. Human Development Index. [online]. 2010 [citace 2010-11-10]. Dostupné z WWW: http://hdr.undp.org/en/media/HDR_2010_EN_Table1_reprint.pdf PATTA, Ivo. Implicitní dluh důchodového systému a způsoby jeho eliminace. [on-line]. 2009 [citace 2010-11-10]. Dostupné z WWW: http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Patta.pdf E15.cz. Úspory domácností byly loni ve srovnání s úvěry dvojnásobné. [online]. 2010 [citace 2010-11-25]. Dostupné z WWW: http://www.e15.cz/domaci/ekonomika/uspory-domacnosti-byly-loni-vesrovnani-s-uvery-dvojnasobne Factum Invenio. Postoje obyvatel ČR k investování prostřednictvím podílových a zajištěných fondů. [on-line]. 2006 [citace 2010-11-20]. Dostupné z WWW. http://www.factum.cz/216_postoje-obyvatel-cr-k-investovani-prostrednictvimpodilovych-a-zajistenych-fondu Britské listy. Důchodová reforma. [on-line]. 2010 [citace 2010-11-21]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/2010/7/23/art53603.html Bankovnictví.iHned.cz. Česko musí zavést firemní penzijní fondy. Vláda to obejde. [on-line] 2010. [citace 2010-12-03]. Dostupné z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-48434950-cesko-musi-zavest-firemnipenzijni-fondy-vlada-to-obejde Bankovnictví.iHned.cz. Reforma regulace finančních trhů v Kanadě. [on-line] 2010. [citace 2010-11-26]. Dostupné z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c147096340-reforma-regulace-financnich-trhu-v-kanade Česká národní banka. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ STEM. Dostupné z WWW: http://www.stem.cz/clanek/2126
