Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Implementace pojištění v leasingové a úvěrové smlouvě
Bakalářská práce
Autor:
Dana Čejková Pojišťovnictví
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing Miroslav Flaška, CSc.
Duben, 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 22. 04. 2015
Dana Čejková
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala za poskytnutou pomoc vedoucímu práce p. doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc. a za podporu ve studiu své rodině.
Anotace Cílem bakalářské práce je analyzovat a vysvětlit způsob pořízení pojistných produktů do leasingové smlouvy v procesu leasingové společnosti. Hlavním cílem je však na případu konkrétní leasingové společnosti popsat a vysvětlit a vyhodnotit rozšíření způsobu financování – o financování formou spotřebitelského účelového úvěru, které ve společnosti probíhalo formou projektu. Práce obsahuje technické i praktické provedení, dopady celého projektu, se zaměřením na oblast pojištění. Součástí práce je i návrh řešení systémových úprav. Dílčím cílem je i objasnění finančních dopadů na leasingovou společnost. Klíčová slova: Leasing, úvěr, pojistné produkty, projekt, informační systém.
Annotation The objective of the bachelor thesis is to analyse and explain the way how insurance products could be involved into leasing agreements within the leasing company procedures. However, the principal goal is to describe, explain and evaluate on the example of leasing company, the extension of ways of financing – by financing by Customer purpose loan credit which has been realised in the company in a form of project. The thesis contains the practical as well as the technical performance, the impact of the whole project, with focusing on insurance issues. A part of the thesis is oriented towards the system arrangements. There is a secondary goal of the thesis – to clarify the financial impact on the leasing company. Key words: leasing, credit, insurance products, project, information system.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1
Charakteristika leasingu a leasingové smlouvy ............................................................ 10 1.1 Vývoj leasingu ........................................................................................................... 11 1.1.1
Historie leasingu v zahraničí ....................................................................... 11
1.1.2
Vývoj leasingu v České republice ............................................................... 12
1.2 Druhy leasingu ........................................................................................................... 18 1.3 Akontace .................................................................................................................... 19 1.4 Leasingová smlouva .................................................................................................. 20 1.5 Leasingové splátky .................................................................................................... 22 1.6 Výhody a nevýhody leasingu ..................................................................................... 24 1.7 Pořízení předmětu formou úvěru ............................................................................... 26 2
Implementace pojištění do finančního leasingu ............................................................ 29 2.1 Legislativní rámec ...................................................................................................... 29 2.1.1
Rámcová pojistná smlouva ......................................................................... 31
2.1.1
Flotily, subflotily ......................................................................................... 33
2.2 Finanční leasing prakticky ......................................................................................... 34 2.2.1
Pořízení předmětu leasingu – procesní mapa .............................................. 34
2.2.2
Pořízení předmětu leasingu ......................................................................... 35
2.2.3
Proces schvalování Nabídky ....................................................................... 36
2.3 Formy pojištění a pojistné produkty .......................................................................... 37 2.3.1
Hromadné pojištění ..................................................................................... 41
2.3.2
Individuální pojištění .................................................................................. 43
2.3.3
Zprostředkované pojištění ........................................................................... 44
2.4 Výhody pro pronajímatele ......................................................................................... 46 2.5 Z pohledu pojistitele .................................................................................................. 50 2.6 Výnosy z pojištění ..................................................................................................... 50 3
Hlavní procesní problémy a charakteristika změn ...................................................... 53 3.1 Nová dceřiná společnost ............................................................................................ 53 3.1.1
Zaměření ..................................................................................................... 54
3.1.2
Interní změny .............................................................................................. 54 5
3.1.3
Spolupráce s Obchodníky ........................................................................... 55
3.2 Nový informační systém ............................................................................................ 55 3.3 Projektový tým ........................................................................................................... 56 3.4 Parametrizace pojištění .............................................................................................. 57 3.4.1
Pojistné produkty ........................................................................................ 59
3.4.2
Vytváření smluvní dokumentace................................................................. 60
3.4.3
Parametrizace výpočtů pojistného a fakturace ............................................ 61
3.4.4
Provize od pojistitele ................................................................................... 61
3.4.5
Datové exporty ............................................................................................ 61
3.4.6
Kontrolní sestavy ........................................................................................ 62
3.4.7
Přístupová práva uživatelů do systému ....................................................... 62
3.4.8
Tiskové výstupy .......................................................................................... 62
3.4.9
Pojistné události .......................................................................................... 63
3.5 Průběh projektu .......................................................................................................... 64 3.6 Dokončení projektu.................................................................................................... 65 3.7 Srovnání úvěru a leasingu .......................................................................................... 65 4
Návrh řešení systémových úprav ................................................................................... 68 4.1 Číselník využití vozidla ............................................................................................. 68 4.2 Výpočty výše pojistného ............................................................................................ 70 4.2.1
Ukončení pojištění v průběhu měsíce ......................................................... 70
4.3 Provize ....................................................................................................................... 71 4.4 Datové exporty ........................................................................................................... 72 4.4.1
Export řádně ukončené smlouvy ................................................................. 73
4.4.2
Importy ........................................................................................................ 73
4.5 Kontrolní sestavy ....................................................................................................... 74 4.5.1
Predikce pojistného – plán pojištění ........................................................... 76
4.5.2
Provize......................................................................................................... 76
Závěr ........................................................................................................................................ 77 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 80 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 84 Seznam použitých tabulek ..................................................................................................... 86 Seznam použitých grafů ......................................................................................................... 87 6
Seznam použitých obrázků .................................................................................................... 88 Seznam příloh ......................................................................................................................... 89
7
Úvod Cílem mé práce je zhodnit výsledky analýzy z možností implementace realizovatelných pojistných produktů do finančních instrumentů leasing a úvěr, které leasingové společnosti nabízejí svým klientům pro financování předmětů v komoditě dopravní technika.
Dílčím cílem je komplexně představit tyto finanční instrumenty a rovněž také objasnit finanční stránku obchodu s pojistnými produkty.
K dosažení cíle použiji metodu transparentní deskripce a rešerše odborné literatury finančních i pojistných produktů v kapitolách 1–3 a metodu analýzy a dedukce převážně v kapitole 2. V kapitole 3 využiji také metodu komparace a v kapitole 4 využiji metodu syntézy z analýzy.
Práce je členěna do čtyř kapitol, po teoretické úvodní části, kde v kapitole 2 doplňuji praktické použití, dopady a důsledky, následují prakticky zaměřené kapitoly 3 a 4, v nichž je popsán konkrétní případ zavedení nového informačního systému a způsob jeho provedení v leasingové společnosti. Celá práce je koncipována s důrazem na pojistné produkty, jejich vysvětlení, způsob užívání, nejen z pohledu leasingové společnosti, ale také z pohledu pojistitele.
První kapitolu, teoretickou část mé práce, zaměřím na vymezení základních pojmů vztahujících se k leasingu, jako finančnímu produktu. Leasing je hojně využíván finančními společnostmi, bankami a v některých případech přímo i výrobci leasingových předmětů. Shrnu i právní aspekty v této oblasti a vývoj stavu leasingového trhu v České republice. Pouze okrajově objasním účetní a daňové aspekty leasingu, protože má práce je zaměřena především na realizovatelnost různých pojistných produktů ve finančních produktech. Pozornost budu věnovat i v dnešní době nejžádanějšímu finančnímu produktu, kterým lze financovat pořízení předmětu, a to spotřebitelskému účelovému úvěru.
V druhé kapitole se budu již ryze věnovat metodologií podrobné deskripce a analýzy pojištění předmětů, vysvětlení legislativních základů, způsobu smluvního vztahu mezi pronajímatelem a pojistitelem, formám pojištění, možnostem jejich implementace. Na příkladu konkrétního 8
pronajímatele podrobnou deskripcí uvedu celý průběh procesu leasingu od přijetí nabídky, přes její schvalování, vznik a podpis leasingové smlouvy až po její aktivaci, a to vše z pohledu toku pojistného produktu tímto procesem. Pozornost budu věnovat různým možným formám pojištění, které má leasingový nájemce k dispozici, jejich pozitivní i negativní stránky jak pro pronajímatele, tak pro nájemce, shrnu komparací. Také odhalím ojedinělý postup pořízení pojištění k předmětu financování jiného konkrétního pronajímatele, který se nejenže praxí neosvědčil, ale v důsledku bylo z tohoto procesu ustoupeno.
Ve třetí kapitole se budu zabývat metodologií podrobné deskripce a analýzou nutné změny, která u Organizace musela nastat, aby byla nadále konkurenceschopná a udržela se na leasingovém trhu. A to, zavedení nového finančního produktu – financování předmětu formou spotřebitelského účelového úvěru. Popisuji proces celého projektu, tvorbu návrhu řešení systémových úprav, kde základem byla analýza stávajících funkcionalit nového systému, práci členů projektového týmu a problémy, se kterými se v průběhu projektu setkávali. Protože jsem patřila do základního projektového týmu v Organizaci a byla jsem odpovědná za celou oblast pojištění, a má bakalářská práce je rovněž zaměřena na pojištění, budu se dále soustředit jen na tuto oblast. Parametrizace pojištění a pojistných produktů od úvodního pořízení, přes přenos dat pojistitelům, změny v pojistných produktech až po ukončení smlouvy, včetně problematiky pojistných událostí. Závěr této kapitoly budu věnovat formou transparentní komparace specifikaci výhod a nevýhod obou finančních produktů představeným v předcházejících kapitolách pro financování zvoleného předmětu.
Čtvrtou a poslední kapitolu budu věnovat konkrétnímu návrhu řešení systémových úprav, na jehož základě byl Dodavatelem upraven informační systém. Předání finálního návrhu řešení systémových úprav Dodavateli, k naprogramování požadovaných funkcionalit do nového systému, bylo konečným završením několika měsíčního úsilí členů projektového týmu. Následným procesem, po dodání Organizaci nové verze informačního systému Dodavatelem, bylo testování, dodatečné úpravy a opravy všech požadovaných funkcionalit. Návrh řešení systémových
úprav
je
zpracován
syntézou
funkcionalitami nového systému.
9
z analýzy
provedené
nad
stávajícími
1 Charakteristika leasingu a leasingové smlouvy Dříve, než budu charakterizovat vývoj leasingu, jeho historii, jednotlivé druhy leasingu, leasingovou smlouvu včetně jejích náležitostí a uvedu výhody i nevýhody leasingu, vysvětlím pojem leasing samotný.
„Pojem „leasing“ pochází z anglického výrazu „lease“ znamenajícího pronájem, resp. smlouvu o pronájmu. Leasing tedy neznamená nic jiného, než pronájem (nájem) hmotných či nehmotných věcí a práv, kdy pronajímatel (osoba, která majetek pronajímá) poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci (osobě, která získává možnost majetek používat) právo danou věc (nebo právo) v průběhu doby pronájmu používat. Důležité je, že po dobu pronájmu zůstává majetek ve vlastnictví pronajímatele. Na nájemce přechází pouze právo daný majetek používat“.1
Finanční společnosti v České republice (dále jen ČR) nepotřebují k poskytování leasingu zvláštní povolení – licenci od České národní banky (dále jen ČNB) či jiného státního orgánu. Nepodléhají ani bankovnímu dohledu, ani žádnému zvláštnímu dozoru. Leasing poskytují na základě živnostenského zákona. Jsou povinny dodržovat odpovídající obecně závazné předpisy na ochranu spotřebitele, životního prostředí, hospodářské soutěže, daňových a účetních předpisů i trestněprávních norem. Náležitá úroveň jejich služeb, včetně leasingu pro spotřebitele, je zajišťována především působením leasingového trhu, který patří k nejvyspělejším trhům střední Evropy. Součinnost také poskytují analytické a kontrolní aktivity České leasingové a finanční asociace (dále jen ČLFA) včetně dohledu nad dodržováním Etického kodexu jednání členů ČLFA.
„Některé z finančních leasingových společností jsou zakládány bankami jako dceřiné podniky, jiné jsou založeny z iniciativy výrobců (dodavatelů), na jejichž kapitálu se banky rovněž
1
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005. ISBN 978-80-247-4081-2.
10
podílejí – zejména poskytují těmto společnostem úvěr, který kryje rozhodující část finančních zdrojů leasingových společností.“2
Některé leasingové společnosti poskytují svým dodavatelům (jedná se zejména o dodavatele osobních automobilů) finanční prostředky na nákup vozidel. Jedná se o způsob provozního financování poskytovaný leasingovými společnostmi dodavatelům za určitých podmínek. Tento finanční produkt je znám pod pojmem skladové financování (někdy též označované výrazem stock financing). Využívá se především pro nově vyrobená vozidla, která má dealer fyzicky na showroomu nebo k okamžitému dodání zákazníkovi, ale jejich pořízení na vlastní náklady by ho nadměrně finančně zatěžovala.
Aby charakteristika leasingu byla úplná, musím uvést i její právní úpravu v ČR, tento popis však uvádím v příloze č. 1, protože přímo nesouvisí se zaměřením této práce.
1.1
Vývoj leasingu
V této kapitole se nevyhnu srovnání pořízení předmětu jak formou leasingu, tak i formou úvěru u leasingové společnosti. Nejedná se zde o neúčelový úvěr, který je možné získat v obchodní bance, ale o účelový úvěr na pořízení předmětu. Více ale samotný úvěr vysvětlím až níže, konkrétně v subkapitole 1.7 Pořízení předmětu formou úvěru. Pro účely v této kapitole nyní postačí vědět, že většina leasingových společností na českém leasingovém trhu poskytuje financování předmětu jak formou leasingu, tak formou spotřebitelského účelového úvěru. V následujících kapitolách přiblížím historii a vývoj leasingu.
1.1.1 Historie leasingu v zahraničí Prvopočátky leasingu lze objevit na území sumerských říší, kde jak uvádí Valentová (2005, s. 13), „Sumerové používali smluvní vztah umožňující užívání a braní užitků z majetku 2
KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví 6. vydání. Praha, prosinec 2006. ISBN 978-80-7265-099-6.
11
patřícímu jinému subjektu již před čtyřmi tisíci lety. První obecně závazné normy upravující takový vztah se nalézají v Chammurapiho zákoníku, který vznikl v Babylonu v 18. století před naším letopočtem. „Leasingové“ vztahy byly rozšířené také v antickém Řecku a Římě. Ve starém Řecku byla v roce 370 před naším letopočtem poprvé v historii uzavřena smlouva o tzv. zpětném leasingu. V Římě lze zase zaznamenat dvě formy „leasingových“ vztahů, které byly kodifikovány v Corpus Iuris Civilis císaře Justiniána z 6. století našeho letopočtu a které připomínají finanční a operativní leasing“3
Kolébkou leasingu je Velká Británie, kde byl leasing využíván pro financování železničních vagónů. Nový svět – Amerika objevila tento druh obchodu až téměř o 100 let později, konkrétně v San Franciscu. K podstatnému rozšiřování finančního leasingu ve Velké Británii a USA došlo zejména na počátku druhé poloviny 20 století. V Evropě pak k rozvoji poptávky po tomto finančním produktu dochází následně v průběhu druhé poloviny 20. století.
1.1.2 Vývoj leasingu v České republice Finanční produkt leasing, který se objevil v ČR až po roce 1989, má za sebou několik let poměrně rychlého rozvoje. Průkopníkem finančního leasingu u nás byla Československá obchodní banka (dále jen ČSOB). První leasingová smlouva byla sjednána už v roce 1982.
„K nejznámějším leasingovým obchodům před listopadem 1989 patří pořízení dvou letadel Airbus A 300 pro leteckou společnost ČSA. I na tomto kontraktu se však podílel stát, když vystavil záruku za zaplacení závazků z této leasingové smlouvy“.4
3
VALENTOVÁ, Markéta. Leasingové financování. Praha 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií. 4 Doubrava, Martin. Leasingová smlouva tuzemská i mezinárodní. Praha: Nakladatelství Linde, 2003. ISBN 80-86131-47-5.
12
„Do konce roku 1989 bylo sjednáno jen něco kolem 100 smluv. V roce 1991 rapidně vzrostl počet uzavřených smluv z 300 dosud evidovaných na 4000. Důvodem byl prudký rozvoj soukromého podnikatelského sektoru a potřeba investičních zdrojů“.5
V následujících letech dochází pak k vysokému nárůstu leasingových společností a tím i významnému rozvoji poptávky leasingových obchodů.
Vývoj leasingu v ČR v období let 1991 až 2013 nejlépe dokumentuje graf 1, který zachycuje objem uzavřených leasingových smluv v oblastech leasingu movitých a nemovitých předmětů. Věci movité jsou vymezeny jako věci, které nejsou pevně spojeny se zemí. Věci nemovité jsou pak věci, které jsou pevně spojeny se zemí.
Prudký pokles leasingových obchodů začínající v roce 2008 má na svědomí zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který přijal s účinností od 1. 1. 2008 nové znění § 24 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů. Podrobněji v subkapitole 1.7 Pořízení předmětu formou úvěru vysvětlím vzestup konkurenčního způsobu financování – formou úvěru.
V 90. letech 20. století dochází v ČR k postupnému rozvoji nového finančního produktu, kterým je spotřebitelský úvěr. Nejedná se zde o neúčelový úvěr, který je možné získat v obchodní bance, ale o účelový úvěr směrovaný na pořízení předmětu – nového nebo ojetého osobního automobilu.
Významný, i z pohledu pojištění, je výrazný růst leasingu movitých věcí. Impulsem progresivního růstu leasingových obchodů je jistě změna politické situace v ČR, díky které došlo k nástupu a rozvoji soukromého podnikání. V letech 2001 – 2006 je viditelná určitá stagnace nových leasingových obchodů. Může to být způsobeno částečně nástupem dopadu nepromyšlených obchodních operací, ukončením podnikání živnostníků, nebo likvidací právnických subjektů. Dalším důvodem je přijetí tzv. „Nové basilejské kapitálové dohody“ 5
Archiv závěrečné práce Zuzana Zigová /vse/. [online]. Praha, 2008 citace [6. 9. 2014]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/5330_financni_leasing_v_ceske_republice.
13
v červnu 2004 známé pod označením BASEL II, která upravila problematiku přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejich výkonu a problematiku kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí. Tím dochází k zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů jak fyzickým osobám, tak také právnickým, tedy i obchodním společnostem ze strany leasingových společností.
14
122.7
140 120
97
96
99.3 96.6 100.5
106.4 95.5
84.5 100
75 63
80
63.5
46 60
28 40
16
44.2
0.7
0.4
46.4 37.9 38.5
32
17
6.5 20
47
0.6
0.7
0.3
0.4
1.2
4.4
5.6
4.4
5.8
9.1
9.4
11.8 12.6
11.2 11.9 11.6
3.2
2.1
2.7
3.1
2
0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Nemovitosti
Movitosti
Graf 1: Vývoj leasingových obchodů členů České leasingové a finanční asociace (v mld. Kč) Zdroj: Statistiky ČLFA, 2014 15
V roce 2007 byl zaznamenán nebývalý nárůst, vlivem pomyslné hysterie z připravované novely spotřebitelského zákona, který zvýhodnil pořízení předmětu na úvěr, oproti pořízení na leasing. V následujících letech má křivka grafu degresivní tendenci, což je dáno novelizací zákona ákona č. 586/1992 /1992 Sb., o daních z příjmu s účinností od 1. 1. 2009 2009. Především změna v odpisech (§ 26 – § 33), kdy byl zrušen tzv. zrychlený odpis na 3 roky pořízeného předmětu, a další daňové dopady způsobily, že leasing je na úkor úvěru na ústupu.
Rovněž jako zajímavé zajímavé vidím i grafy 2 a 3, 3 které objem uzavřených leasingových / úvěrových obchodů hodnotí z pohledu jednotlivých komodit. komodit.
0.1%
21.5% 1.8% 3.4% 0.2%
9 8
7
5
1
1
31.2%
6 4
3.5%
3
2 0.1%
3.6% 34.6%
1. osobní automobily - 31,2 % 2. motocykly - 0,1 % 3. užitkové automobily - 3,6 % 4. nákladní automobily - 34,6 % 5. autobusy, trolejbusy - 3,5 %
Graf 2: Zaměření leasingu členů ČLFA v 1. pololetí 2014 dle komodit Zdroj: Statistiky ČLFA, ČLFA, 2014
16
0.2% 1.9% 0.6% 1
32.4% 9
1 139.4%
1
8 6 7
5
1.2% 0.2% 0.3%4.2%
4
12.2%
2
3
0.4% 7.0%
1. osobní automobily - 39,4% 2. motocykly - 0,4 % 3. užitkové automobily - 7 % 4. nákladní automobily - 12,2 % 5. autobusy, trolejbusy - 4,2 % 6. ostatní těžší silniční vozidla - 0,3 %
Graf 3: Zaměření podnikatelských úvěrů členů ČLFA v 1. pololetí 2014 podle komodit Zdroj: Statistiky ČLFA, 2104 Pozice nejvýznamnějších ať leasingových, či úvěrových předmětů jsou jsou naprosto identické, nebudu porovnávat výši jednotlivých % výsledků, ale zaměřím se na jednotlivé komodity. komodity. Srovnání obou finančních produktů z pohledu podílu jednotlivých komodit shrnuje tabulka 1.
Tabulka ulka 1: Srovnání finančních produktů z pohledu komoditní struktury Podíl ve finančním leasingu Podíl ve spotřebitelském Komodita (%) úvěru (%) Osobní automobily
31,2 %
39,4 %
Užitkové automobily
3,6 %
7,0 %
Nákladní automobily
34,6 %
12,2 %
21,5 %
32,4 %
Stroje a zařízení Zdroj: Statistiky ČLFA, ČLFA, 2014
Při porovnání jednotlivých podílů vybraných komodit je nutno vzít v úvahu rozdílné „vlastnosti“ obou finančních produktů z pohledu uživatele, kterým je vlastnický vztah k pořizovanému předmětu. Dalším kritériem posuzování je otázka právní subjektivity uživatele atele (fyzická osoba nepodnikatel, fyzická osoba podnikatel, právnická osoba) a svou nemalou úlohu zde hraje i pořizovací cena (např. nové osobní automobily a ojeté osobní 17
automobily) předmětu (detailní srovnání obou finančních produktů obsahuje kapitola3.7 Srovnání úvěru a leasingu). Přesto je zřejmé, že postupně dochází k přesunu zájmů jednotlivých uživatelů od finančního leasingu ke spotřebitelskému úvěru ve třech vybraných komoditách (osobní a užitkové automobily a stroje a zařízení).
Uvedené pozice jednotlivých předmětů udávají i jistý signál výrobcům, o které komodity byl, je a především bude největší zájem a dále signál leasingovým společnostem, kterým směrem se zaměřit, kam se rozvíjet, kam směřovat finanční prostředky z důvodu např. inovace informačního systému, akviziční činnosti směrem k prodejcům uvedených komodit.
Dnes po ustálení všech změn lze konstatovat, že pro fyzické osoby nepodnikatele a fyzické osoby podnikající je jednoznačně výhodnější pořízení předmětu u leasingové společnosti na úvěr. Pro právnické osoby, obchodní společnosti je ovšem nejvýhodnější pořízení předmětu formou operativního leasingu, (byť za vyšší cenu), jehož výhody uvádím v příloze č. 3.
1.2
Druhy leasingu
Leasing představuje v podstatě specifickou formu pronájmu, na jehož konci se pronajímaná věc může nebo nemusí stát součástí majetku klienta (to znamená, že ji od pronajímatele odkoupí za zůstatkovou cenu, nebo ne). Rozlišujeme dva základní druhy leasingu: 1. Leasing finanční a. „měkký“ – s opcí nájemce na odkup po skončení doby nájmu; b.
„tvrdý“ – s povinností nájemce předmět po skončení doby nájmu odkoupit.
2. Leasing operativní Zvláštní formou finančního leasingu je tzv. zpětný leasing, který někdy bývá uváděn jako samostatný druh leasingu. Lze ho však rozdělit na: a. technický zpětný leasing – ihned po pořízení předmětu, kdy předmět nevstupuje do majetku nájemce; b. klasický zpětný leasing – na předmět, který byl již zařazen v majetku nájemce.
18
Detailnější charakteristiku a vysvětlení všech druhů leasingu uvádím v jednotlivých přílohách, v příloze č. 2 – finanční leasing, v příloze č. 3 – operativní leasing a v příloze č. 4 – zpětný leasing.
1.3
Akontace
Než uvedu druh leasingu, ve kterém se akontace používá a jakým způsobem, vysvětlím pojem akontace jako takový.
„Pojem akontace je ve spojení s leasingem termínem zcela běžným. Z hlediska daně z příjmu je pod tímto pojmem ovšem schováno velké riziko. ZDP totiž pojem akontace nezná. Z tohoto důvodu se může velmi snadno stát, že v okamžiku, kdy bude v leasingové smlouvě uveden pojem akontace bez dalšího vysvětlení, co se tímto termínem myslí, může vyvstat při finanční kontrole problém při posuzování daňové uznatelnosti „akontace“.
„Akontace“ v praxi vystupuje ve třech základních formách jako: 1. První zvýšená splátka nájemného (nultá splátka, mimořádná leasingová splátka). 2. Záloha na splátky nájemného. 3. Záloha na kupní cenu.“6
Akontace je obvyklá především u finančního leasingu. Účelem finančního leasingu je získání předmětu leasingu do vlastnictví nájemce. U operativního leasingu je to naopak, protože ten je určen ke krátko- či střednědobému pronájmu majetku a po ukončení doby pronájmu předmět leasingu zůstává v majetku pronajímatele. Akontace se vyčíslí procentuálním podílem z celkové ceny pořizované věci. Obvyklá je hodnota od 10 do 70 %, ale připouští se i nulová výše. Výše akontace ovlivňuje výši pravidelných splátek, které následně klient splácí, a jsou uvedeny ve splátkovém kalendáři. Platí, že čím je vyšší hodnota akontace, tím nižší je následně základ (zbývající hodnota) pro výpočet následných splátek. Tím je nižší i leasingový 6
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005. ISBN 978-80-247-4081-2.
19
koeficient = koeficient navýšení. Leasingový koeficient udává podíl mezi celkovou uhrazenou sumou a pořizovací cenou předmětu leasingu. Ale o tom blíže v subkapitole 1.5 Leasingové splátky.
Ze stejného důvodu jako legislativu, o kterou se leasing opírá, tak i daňové a účetní aspekty leasingu uvádím v příloze č. 5, neboť přímo nesouvisí s pojištěním předmětu leasingu.
1.4
Leasingová smlouva
Ač leasing patří mezi velmi užívaný způsob koupě majetku, nemá leasingová smlouva jako taková oporu v České legislativě.
„České právní předpisy obsahují celou řadu ustanovení týkajících se nájemních vztahů a smluv, nicméně vlastní pojem leasingová smlouva v právních předpisech nalézt nelze. Doslovný pojem leasingová smlouva český právní řád nezná. Při uzavírání leasingových smluv se postupuje částečně podle výše zmíněných předpisů za využití § 273 ObchZ7, který doslova říká: 1. Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 2. Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1. 3. K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku.
Obecně se tedy při sepisování leasingových smluv vychází z výše popsaných nájemních smluv, které lze obvykle pro účely leasingu využít pouze částečně. Pro účely leasingu je pak využito
7
ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, občanský zákoník. § 1751 občanského zákoníku. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33/2012, s. 1026 - 1368.
20
ustanovení § 273 ObchZ8, které umožňuje ve specifických částech leasingové smlouvy odkázat na všeobecné smluvní podmínky.“ 9
Obecně u nájemních smluv občanský zákoník výslovně nenařizuje, že smlouva má mít písemnou formu, ale v praxi je zcela běžné, že leasingová smlouva má písemnou formu vždy. Leasingové smlouvy (zejm. pak smlouvy o finančním leasingu nebo smlouvy obsahující jeho prvky) jsou u nás uzavírány jako inominátní (nepojmenované). Jejich specifika musí být vyjádřena při formulaci závazků a oprávnění stran leasingové operace v textu smlouvy.
„Předpokladem konstrukce smlouvy o finančním leasingu jako inominátního kontraktu je dohoda smluvních stran leasingové operace o všech podstatných náležitostech při respektování obecné procedury uzavírání smluv stanovené platným občanským a obchodním právem. Závažnější problémy nevyvolává v praxi aplikace ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě na operace operativního pronájmu. Vychází z totožnosti rozhodujících ekonomických i právních charakteristik obou institutů. Žádné z kogentních ustanovení občanského zákoníku hlavy sedmé části osmé občanského zákoníku se netýká specifik, jimž se operativní leasing liší od běžného nájmu“.10
Nedílnou součástí této leasingové smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu (dále jen „Podmínky“), které dle § 1751 Občanského zákoníku určují obsah leasingové smlouvy v rozsahu leasingovou smlouvou neupraveném. Podrobnější informace k Podmínkám uvádím v příloze č. 6.
8
ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, občanský zákoník. § 1751 občanského zákoníku. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33/2012, s. 1026 - 1368. 9 VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005. ISBN 978-80-247-4081-2. 10 Česká leasingová a finanční asociace. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=41.
21
I když neexistuje předdefinovaný vzor leasingové smlouvy, protože leasingová smlouva nemá oporu v legislativě, viz výše, přesto musí smlouva mezi zákazníkem a leasingovou společností obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v příloze č. 7.
1.5
Leasingové splátky
Výše leasingové splátky je, po výběru předmětu leasingu, druhým nejsledovanějším krokem nájemce a je klíčovým při finálním rozhodování, zda koupi předmětu leasingu realizovat. „Cenou leasingu je leasingová cena11, která je obvykle placena v pravidelných splátkách12 (měsíčních,
čtvrtletních,
případně
ročních).
Leasingová
cena
placená
nájemcem
pronajímateli zahrnuje jednak postupné splátky pořizovací ceny majetku, leasingovou marži pronajímatele a v neposlední řadě ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem, které jsou v rámci leasingových splátek přesouvány na nájemce (jedná se zejména o úroky z úvěru, který si leasingová společnost bere na pořízení majetku, který poté pronajímá nájemci, případně poplatky za vedení úvěrových účtů, jiné správní náklady spojené s leasingem atd.). Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých leasingových splátek.“13
Součástí leasingových splátek jsou i samostatně vyčíslené splátky pojistného za sjednané pojistné produkty.
V praxi se používá, i pro snadnější komunikaci s nájemcem, termín i formulář „splátkový kalendář“. Jde o daňový doklad dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 31. Zde má nájemce přehledně uvedeny veškeré potřebné informace, na který účet leasingové splátky uhradit, pod jakým variabilním symbolem, v jaké frekvenci, v jakém termínu splatnosti. Nejběžnějším způsobem je nájemci volena měsíční frekvence splácení ze svého
11
Leasingová cena = suma všech leasingových splátek. V praxi mohou být i nepravidelné, např. sezónní u zemědělců aj. 13 VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005. ISBN 978-80-247-4081-2. 12
22
bankovního účtu, kde si nájemce založí trvalý příkaz k úhradě. Tím je zajištěna pravidelná platba v termínu a nedochází tak k prodlení a následně k uplatňování sankcí ze strany pronajímatele. Rovněž na tyto sankce pronajímatel upozorňuje ve svých Podmínkách, jejichž seznámení a převzetí, a souhlas s nimi nájemce stvrzuje svým podpisem při uzavření leasingové smlouvy.
Podrobněji k leasingovému koeficientu, ten udává podíl mezi celkovou uhrazenou sumou a pořizovací cenou předmětu leasingu. Výše leasingového koeficientu pro klienta znamená orientační ukazatel při vyhodnocování konkurenčních nabídek leasingových společností. V porovnání nabídek si však nájemce musí dát pozor na započítávání výše pojistného, které se jednak může lišit dle jednotlivých pojistitelů a také pojistné není součástí leasingové ceny. Na praktickém příkladu, viz tabulka 2, uvádím řešení pořízení vozidla značky Kia u leasingové společnosti UniCredit Leasing CZ, a.s.: Tabulka 2: Leasingový koeficient Agenda
Hodnota
Pořizovací cena vozu bez DPH
367 752 Kč
Pořizovací cena vozu vč. DPH
444 980 Kč
Mimořádná leasingová splátka bez DPH bez pojištění
73 550 Kč
Pravidelná leasingová splátka bez DPH bez pojištění
5 664 Kč
Pravidelná leasingová splátka
1,5401 % z PC bez DPH
Zůstatková hodnota bez DPH:
1 000 Kč
Leasingový koeficient
1,1268
Vnější úroková sazba
6,14% p. a.
Suma splátek bez DPH bez pojištění
414 390 Kč
Suma splátek vč. DPH vč. pojištění
574 286 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování dle podkladů UniCredit Leasing CZ, a.s.
Leasingová smlouva je sjednána na 5 let a v jejím průběhu klient přeplatí: Leasingová cena (suma): 73 550 + 60 × 5 664 + 1 000 = 414 390 Leasingový koeficient: 414 390 / 367 752 = 1,1268 = 112,68% Vyjádřeno v Kč, klient přeplatí: 46 638 Kč 23
1.6
Výhody a nevýhody leasingu
V této kapitole představím konkrétní výhody a nevýhody leasingu ze dvou úhlů pohledů a následně uvedu i výhody a nevýhody leasingu jako takového.
Nejprve shrnu výhody leasingu pro nájemce a pronajímatele. „Pro nájemce: Tím, že pronajatý předmět není ve vlastnictví nájemce: •
Je tím ulehčeno rozhodování o náhradě potřebné z ryze ekonomických důvodů nebo v důsledku technického rozvoje. To by jinak bylo z důvodů nutných zvláštních odpisů zůstatkové účetní hodnoty – ke škodě podniku – co nejdéle odsouváno.
•
Leasing umožňuje nájemci větší pružnost investic.
•
Dále mu skýtá mimo jiné stabilní základnu pro finanční kalkulace; účtování splátek do nákladů snižuje základ pro zdanění zisku; předmět pronájmu se nezahrnuje do účetní bilance nájemce.
Výhody pro pronajímatele a výrobce: •
Je dosaženo snížení rizika spojeného s poskytováním finančních prostředků14.
•
Formality související s uzavřením leasingové smlouvy jsou v porovnání s jinými formami jednoduché, což umožňuje rychlé a pružné rozhodování
•
Pokud je pronajímatel zároveň výrobcem, umožňuje mu leasing rozšířit odbyt, obdržet promptní platbu po podpisu předávacího protokolu, případně další“.15
A nyní zobecním výhody a nevýhody leasingu z komplexního pohledu leasingu, jako finančního instrumentu.
Výhody leasingu vozidel •
„získání leasingových prostředků je rychlejší než získání úvěrových prostředků
•
leasingová společnost nese vždy riziko inflace
14
Poznámka: u vozidel to může být sporné tím, že pokud pronajímatelem vozidlo není parkováno v uzavřeném prostoru, tak může být kamkoliv odvezeno. Méně rizikové je např. zařízení, které je někde namontované. 15 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví 6. vydání. Praha, prosinec 2006. ISBN 978-80-7265-099-6.
24
•
při leasingu aut není nutné mít kapitál ve výši ceny auta (pouze akontaci)
•
předmět leasingu (auto) vydělává v průběhu splácení na pokrytí své pořizovací ceny
•
výše leasingové splátky může být shodná s výší uskutečněného zisku
•
leasingové splátky je možné uplatnit při účetních odpisech
•
výše leasingové splátky je pevně dohodnutá a neměnná“16
Nevýhody leasingu vozidel •
„v leasingových splátkách uhradíte finanční službu a zisk leasingové společnosti17,
•
pořízení auta na leasing bývá dražší než pořízení auta na úvěr18
•
leasing omezuje vlastnická práva k autu, auto patří leasingové společnosti
•
některá rizika jsou přenášena na nájemce aut v případě odcizení nebo zničení
•
nelze vypovědět smlouvu bez rizika dosti vysokého penále
•
v případě bankrotu leasingové společnosti musí nájemce vrátit auto pronajímateli“
Rizika leasingu vozidel •
„riziko vlastníka – s vlastnictvím auta se vyskytuje riziko, že po uplynutí záruční doby se na autě vyskytnou závady. Proto se leasingová společnost při sestavování leasingové smlouvy snaží toto riziko přenést na leasingového nájemce
•
riziko investice – leasingový nájemce je smluvně zavázán k úhradě nájemného po celou dobu trvání leasingové smlouvy, bez ohledu na efektivní využití předmětu leasingu.“19
16
Poznámka z praxe: Zpravidla tomu tak je, ale nemusí být, může být domluvena variabilní úroková sazba. Pro pronajímatele je to pracnější, protože při změně musí překalkulovávat a vystavovat nový splátkový kalendář - pokud je domluvena překalkulace, měl by klient dostat splátkový kalendář jen do data překalkulace a pak opět na další období. 17 Poznámka z praxe: zisk je součástí finanční služby – v Organizaci byla splátka rozdělena na část předmětu leasingu, finanční službu a pojistné a právě ve finanční službě byl zisk a náklady pronajímatele jako náklad na půjčení peněz, režijní náklady, riziko. 18 především pro neplátce DPH kvůli zatížení finanční služby DPH. 19 Výhody a nevýhody leasingu. In: http://www.financovani-aut.cz cz [online]. 2009 [cit. 5. 9. 2014]. Dostupné z: http://www.financovani-aut.cz/leasing-vyhody-a-nevyhody/.
25
1.7
Pořízení předmětu formou úvěru
Samotnému financování předmětu formou úvěru budu věnovat celou kapitolu 3 a 4, kde podrobnou deskripcí, komparací a analýzou představím změnu, která musela nastat v konkrétní leasingové společnosti, aby tento způsob financování mohla svým klientům nabízet.
Jak jsem uvedla v subkapitole 1.1.2 Vývoj leasingu v České republice., nejedná se zde o neúčelový úvěr, který je možné získat v obchodní bance, ale o účelový úvěr směrovaný na pořízení předmětu – nového nebo ojetého osobního automobilu.
Účelový úvěr na dopravní techniku je úvěr, který má charakter půjčky bez ručitele. Výhradně je určen na nákup vozidla. Charakteristické pro spotřebitelský úvěr na vozidlo je zejména skutečnost, že vozidlo se stává majetkem kupujícího v okamžiku nákupu. Kupující tedy nepotřebuje volné peněžní prostředky.
„Při koupi majetku na úvěr má podnik oproti koupi za hotové jednu velkou výhodu, a sice, že nepotřebuje větší množství volných finančních prostředků. Ty si obstarává půjčkou prostřednictvím banky, či jiné úvěrové instituce. Kromě této výhody získává podnik koupí majetku na úvěr další neoddiskutovatelné profity – majetek je sice nakoupen za „cizí“ peněžní prostředky, ovšem již okamžikem nákupu se stává majetkem kupujícího s právem tento majetek daňově odpisovat. Tuto výhodu umocňuje dále fakt, že úroky z úvěru jsou za podmínek stanovených za podmínek v § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o zdanitelných příjmech daňově uznatelným nákladem (výdajem). Koupí na úvěr tak podnik získává za vypůjčené peníze právo do daňově uznatelných nákladů (výdajů) uplatňovat jak odpisy majetku, tak i placené úroky z úvěrů a půjček. Nevýhodou koupě na úvěr oproti koupi za hotové je nutnost vynakládat další náklady na koupi – jednak zejména o placené úroky z úvěrů, poplatky spojené s vedením úvěrových účtů, poplatky za vyřízení žádosti o úvěr a v neposlední řadě také fakt, že přijmutím úvěru dochází také k zadlužení podniku jako položka cizích zdrojů.
26
To samozřejmě poněkud zhoršuje pozici podniku v případě hodnocení rizikovosti investory, obchodními partnery atd.“ atd 20
Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přijal s účinností od 1. 1. 2008 nové znění § 24 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů, kterým se prodloužila minimální doba trvání leasingové smlouvy ve II. Odpisové skupině na 60 měsíců. Tím došlo ke ztrátě atraktivity finančního leasingu – již nebylo možné sjednat kratší dobu nájmu u hmotného movitého majetku zařazeného v odpisové skupině II, II vizz graf č. 1 v subkapitole kapitole 1.1.2 Vývoj leasingu v České ské republice republice.
Náhradní cestou bylo pořízení předmětu formou úvěrového financování Náhradní financování,, a tento významný vzestup dokazuje graf č. 4.
54.4
60.0
47.9 50.0
41.1 36.6
40.0
32.5
38.0 34.2 34.2 34.4
25.3
30.0
18.0 20.0
14.2 15.0
10.0
0.0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Graf 4 – Vývoj spotřebitelských úvěrů členů ČLFA Č (v mld. Kč Kč) Zdroj: Statistiky ČLFA,2014 ČLFA,2014
20
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005. ISBN 978-80-247978 -4081-2.
27
Na aktuálním leasingovém trhu se situace nezměnila, a nadále je ze strany klientů preferovaným způsobem financování forma spotřebitelského účelového úvěru.
28
2 Implementace pojištění do finančního leasingu V této kapitole budu detailněji ukazovat možnosti implementace pojistných produktů do leasingu, jako takového. Nejobsáhlejší část budu věnovat finančnímu leasingu z důvodů níže uvedených a operativní a zpětný leasing uvedu jen okrajově, protože implementace pojistných produktů do těchto druhů leasingu jsou v případě operativního leasingu zcela v gesci pronajímatele a v případě zpětného leasingu je úkol pronajímatele spíše kontrolní.
Pro účely této práce je implementace v gesci pronajímatele pojmenovaná jako „hromadné pojištění“, více viz subkapitola 2.3.1 Hromadné pojištění.
A v případě kontrolního dohledu pronajímatelem je implementace pojmenovaná jako „individuální pojištění“, více viz subkapitola 2.3.2 Individuální pojištění.
Z uvedeného tedy vyplývá, že nejvariabilnějším je finanční leasing, kde implementace pojistných produktů má nejširší pole působnosti, kterému se budu věnovat v následujících kapitolách.
Druhy pojistných produktů, které budu specifikovat postupně v následujících kapitolách, a které jsou používány v tomto druhu obchodu, řadíme do kategorie smluvních pojištění a jednotlivé pojistné produkty do 2 kategorií:
1. dobrovolné, do této skupiny lze zařadit havarijní pojištění a všechna doplňková připojištění, včetně strojních; 2. povinné,
do
této
kategorie
lze
zařadit
pojištění
odpovědnosti
za
újmu
způsobenou provozem vozidla.
2.1
Legislativní rámec
Ovšem dříve, než přistoupím k jakékoli deskripci možné implementace pojistných produktů, musím vysvětlit, o jakou legislativu se pojištění opírá a formu spolupráce mezi pojistitelem 29
a pronajímatelem. Obdobně, jako v předchozí teoretické části, i zde legislativní část uvádím v příloze
č.
8.
Rovněž
pro
zachování
souladu
této
práce
uvádím
i daňové aspekty pojištění v příloze č. 9 se zaměřením na dopady dle zákona č. 38/2004 Sb. Tento zákon hraje jednu z nejdůležitějších rolí v obchodování s pojistnými produkty mezi pojistníkem a pojistitelem. Nejdříve však upřesním formu spolupráce mezi leasingovou společností a pojistitelem.
Výsledkem jednání mezi pronajímatelem a pojistitelem jsou konkrétní pojistné podmínky, za kterých bude pojistitel akceptovat přistoupení jednotlivých předmětů leasingu (úvěru) do pojištění, dohodnuté pojistné produkty vč. jejich finančního ocenění, způsob provádění likvidace pojistných událostí, předávání pravidelných dat, detaily a způsob fakturace pojistného, provizí, množstevních bonusů, termíny provádění jednotlivých aktivit, atd.
Základním smluvním dokumentem, který výše uvedené oblasti shrnuje, pro spolupráci v rámci leasingového (úvěrového) obchodu, mezi pojistitelem a pronajímatelem, je Smlouva o obchodním zastoupení, na kterou se vážou Rámcové pojistné smlouvy a na tyto se vážou jednotlivé flotily, které mohou mít i své subflotily.
Graficky znázorňuji obrázkem č. 1.
30
Obrázek 1 – Hierarchie smluvní dokumentace Zdroj: Vlastní zpracování
2.1.1 Rámcová pojistná smlouva Rámcová pojistná smlouva (dále jen RPS) je pro pronajímatele velkým zjednodušením celého procesu pojišťování předmětů leasingu (úvěru). V kapitolách níže uvedu celý proces pořízení předmětu leasingu v postupných krocích, ale nyní chci pozornost převést na tento důležitý dokument.
RPS totiž pronajímateli umožňuje zajistit pojištění předmětu leasingu (úvěru), aniž by musel dodržet podmínky zákona č. 38/2004 Sb. Pojištění do RPS je považováno za přistoupení do pojištění, nikoli zprostředkování pojištění, které definuje zákon 38/2004 Sb. Pronajímatel zde 31
nevystupuje v roli pojišťovacího zprostředkovatele, ale pouze v roli pojistníka. Jako pojistník nájemci nevystavuje Pojistnou smlouvu, ale na svém formuláři Leasingová smlouva (Smlouva o úvěru) uvede přehled sjednaných pojistných produktů, viz přiložený obrázek č. 2.
Obrázek 2 – Přehled pojistných produktů Zdroj: Leasingová smlouva Organizace. Na základě těchto informací má nájemce přehled o sjednaných produktech pojištění, kterými je předmět leasingu kryt a které jsou zahrnuty v leasingových (úvěrových) splátkách. Součástí těchto informací je i odkaz na pojistné podmínky uvedené v Podmínkách pronajímatele, které klient prokazatelně obdržel při podpisu Leasingové smlouvy. Dalším důležitým prvkem je, že pronajímatel není povinen pořizovat záznam z jednání s klientem, dle § 21 zákona č. 38/2004 Sb., a §2789 zákona 89/2014 Sb. občanského zákoníku a tudíž ani tento dokument archivovat.
RPS tedy umožňuje vcelku hladký a pružný způsob zajištění pojištění předmětu leasingu. Dle ujednání ve smlouvě pak pronajímatel pravidelně reportuje pojistiteli nově uzavřená pojištění, která pojistitel akceptuje. A jen dodám, že součástí těchto pravidelných reportů je zasílání změn v již uzavřených pojistných produktech a rovněž také data ukončených pojistných produktů z různých důvodů.
Těmito mohou být: •
řádné ukončení leasingové smlouvy;
•
předčasné ukončení leasingové smlouvy (dohodou smluvních stran);
•
cese leasingové smlouvy;
•
mimořádné ukončení leasingové smlouvy z důvodů: •
totální škoda na vozidle;
•
odcizení vozidla; 32
•
neplacení;
•
reklamace;
•
úmrtím klienta;
•
podvodu.
Shrnutí výhod a nevýhod „RPS“ je uvedeno v tabulce 3. Tabulka 3: Shrnutí výhody a nevýhody RPS Výhody
Nevýhody
Nájemce (klient)
Po celou dobu platnosti leasingové (úvěrové) smlouvy jsou pojistné sazby zvolených pojistných produktů konstantní, garantované. Výhodnější podmínky, výhodnější sazby, tedy pojistné
Pojistitel nepovoluje aktualizaci pojistné částky21 Při vstupu do RPS se nezohledňuje systém bonus/malus
Pronajímatel (pojistník)
Sjednávání pojištění mimo působnost zákona č. 38/2004 Sb.
Pojistitel
Zajištěno pravidelné uzavření nových pojistných smluv
Zdroj: Vlastní zpracování
2.1.1 Flotily, subflotily Flotila, nebo subflotila jsou podřízené RPS a řídí se jejími podmínkami, nicméně lze se od sjednaných podmínek odchýlit a uzavírají se, ve většině případů, pro konkrétního nájemce pronajímatele s předem stanoveným předpokládaným objemem obchodů. Pro tyto, dá se říci, VIP nájemce, připraví pronajímatel speciální podmínky financování (snížený úrok, obchod bez poplatků, atd.), a s vybraným pojistitelem, vždy se jedná o výběrové řízení, připraví i speciální pojistné produkty se speciálními sazbami. Není neobvyklé, že se pronajímatel zcela zříká svého zisku z pojištění ve prospěch výhodnějších sazeb od pojistitele.
21
Tj. snížení pojistné částky vozidla na jeho obecnou cenu v průběhu splácení leasingu nebo úvěru, což má za následek snížení pojistného.
33
Tímto vysvětlením bych uzavřela kapitolu legislativní a nyní se podrobněji budu věnovat praktičtějším záležitostem, uzavírání finančního leasingu v praxi.
2.2
Finanční leasing prakticky
Finanční leasing je, hned po finančním instrumentu úvěr, nejvyhledávanějším finančním nástrojem při pořízení předmětu formou pronájmu. A to z několika důvodů, i když v současné době, dle uvedeného srovnání v subkapitole 3.7 Srovnání úvěru a leasingu, je leasing obecně na ústupu. Finanční leasing je: •
nájemci preferovanějším, než operativní leasing;
•
z pohledu pronajímatele složitější, než operativní leasing;
•
z našeho pohledu komplexnější pro deskripci způsobů a možnosti implementace pojistných produktů.
V dalších subkapitolách vymezím stručně „výchozí stav“, tzn., jakým způsobem probíhalo pořizování, schvalování leasingového obchodu, výběr a implementace pojistných produktů do leasingových předmětů finančního leasingu.
2.2.1 Pořízení předmětu leasingu – procesní mapa Pro rychlý úvod do pořízení předmětu leasingu ve finančním leasingu ve stávajícím informačním systému níže přikládám obrázek č. 3 – Procesní mapa.
Obrázek 3 – Procesní mapa pořízení předmětu finančního leasingu Zdroj: Firemní podklady Organizace
34
Vysvětlím jednotlivé kroky. Od rozhodnutí klienta pořídit si předmět leasingu formou finančního leasingu až po finální realizaci včetně veškeré dokumentace nesmí v případě on-line schvalování uplynout doba delší než 30 minut. V případech, kdy není možné využít on-line schvalování, se tento proces prodlužuje o čas nutný k doručení podkladů nutných ke schválení a následně rozhodnutí vč. smluvní dokumentace. Tento časový rámec je nezbytný z důvodu konkurenceschopnosti. Proto všechny leasingové (a úvěrové) společnosti vynakládají nemalé finanční prostředky na zdokonalování, zjednodušení a zrychlení procesu od pořízení, přes schvalování až po akceptaci smlouvy s nájemcem.
2.2.2 Pořízení předmětu leasingu Leasingové společnosti při prodeji finančních produktů, které obsahují i pojistné produkty, spolupracují s prodejci vozidel (ekonomické subjekty, které jsou oprávněny k prodeji vozidel (v praxi se jedná zejm. o autosalony autorizovaných prodejců a autobazary), (dále jen Obchodník). Obchodní spolupráce mezi leasingovou společností a Obchodníkem je založena na Smlouvě o spolupráci resp. Rámcové smlouvě, ve které jsou jasně specifikovány podmínky komunikace produktů směrem ke klientovi, jednotlivých kupních smluv a v neposlední řadě i podmínky provizního ujednání. Klient ve většině případů vozidlo pořídí u Obchodníka, který je vybaven online webovým rozhraním, ve kterém klientovi vypracuje finanční nabídku. Nabídka obsahuje: •
identifikační údaje smluvních stran;
•
identifikaci předmětu financování (značka, model, typ, výbava, …);
•
pořizovací cenu vozidla;
•
délku trvání leasingové resp. úvěrové smlouvy;
•
Mimořádná leasingová splátka (u leasingu), (dále jen MLS) resp. Část hrazená klientem (u úvěru), (dále jen ČHK);
•
Roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) a další zákonem stanovené povinné údaje (myšleno Zákonem na ochranu spotřebitele);
•
hlavní pojistné produkty (havarijní pojištění a povinné ručení), včetně doplňkových pojistných produktů;
•
výši splátky a vyčíslení DPH; 35
•
datum vyhotovení Nabídky s uvedením doby platnosti Nabídky;
•
další pokyny a informace pro klienta v závislosti na finančním produktu.
V případě akceptace Nabídky klientem a vyplnění žádosti o financování Obchodník po ověření totožnosti klienta odešle Nabídku elektronicky, prostřednictvím webového rozhraní, do financující společnosti. Nabídka obsahuje rovněž své identické specifické číslo, které si nese po celou dobu schvalování. Současně s ní také odešle Žádost o financování, souhlas se zpracováním údajů a kopie identifikačních dokladů klienta. Většinou se jedná o kombinaci dvou dokladů: občanský a řidičský průkaz nebo cestovní pas a řidičský průkaz.
2.2.3 Proces schvalování Nabídky Nejdůležitějším v tomto procesu je čas. Interně je ve společnosti stanoven časový rámec na 30 minut. Během této doby pracovník schvalovacího centra musí provést následující kroky: •
prověření klienta v interních databázích (přítomnost na black listu, výše obliga, …);
•
prověření klienta v externích registrech neplatičů;
•
kontrolu formálních náležitostí smlouvy;
•
kontrolu zda údaje o klientovi resp. zástupcích klienta a dealerovi souhlasí s aktuálními výpisy z Obchodního rejstříku (dále jen OR);
•
ověření správnosti adresy klienta;
•
doplnění údajů z Administrativního registru ekonomických subjektů (dále jen ARES);
•
doplnění finančních dat klienta;
•
prověření vozidla, zda není v databázi kradených vozidel nebo již financováno jinou společností;
•
ověření výše vstupní ceny v případě ojetých vozidel;
•
vydat rozhodnutí (schváleno – zamítnuto), případně postoupit k rozhodnutí vyšší instanci.
Po schválení Žádosti o financování se mění status na Smlouvu a klient se stává nájemcem.
36
2.3
Formy pojištění a pojistné produkty
Než přistoupím k jednotlivým variantám, jak lze předmět financovaný formou leasingu pojistit, uvedu, jak je určena výše pojistné částky, na kterou je předmět financování pojištěn a která určuje horní hranici pojistného plnění.
Způsob určení pojistné částky Správné určení pojistné částky nájemci zajistí pojištění předmětu leasingu na pojistnou částku, která odpovídá pořizovací ceně předmětu leasingu a při likvidaci pojistné události se nájemce, potažmo i pronajímatel, vyhnou nejasnostem v podobě podpojištění, či přepojištění.
Oba uvedené pojmy blíže vysvětlím:
Přepojištění: „Je-li sjednaná pojistná částka stejná, jako pojistná hodnota, nebo je-li sjednaná pojistná částka vyšší, poskytne pojišťovna pojistné plnění ve výši škody, tedy odškodné se rovná škodě, utrpěné v souvislosti s nahodilou událostí.“22
Podpojištění: „Je-li však pojistná částka nižší, než pojistná hodnota, pak dojde k tzv. podpojištění a odškodné je pak vždy kráceno zlomkem pojistná částka lomeno pojistná hodnota.“23
Z uvedeného vyplývá, že stanovením pojistné částky ve správné výši, všechny tři strany – pojistitel, pojistník i nájemce nebudou muset čelit zbytečným nepříjemným situacím při řešení pojistné události.
22 23
DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie 2. vydání, Professional Publishing 2006. ISBN 80-86946-00-2. DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie 2. vydání, Professional Publishing 2006. ISBN 80-86946-00-2.
37
Pojistná částka se stanovuje takto, viz tabulka 4:
Tabulka 4: Stanovení výše pojistné částky ve vztahu k platbě DPH Typ předmětu Plátce DPH Neplátce DPH Osobní, užitkový a nákladní a automobil
pojistná částka bez DPH
pojistná částka vč. DPH
Zdroj: Vlastní zpracování
Nyní uvedu možnosti, které pronajímatel svým klientům nabízí. Základním členěním, je možnost pořízení pojištění předmětu leasingu formou: 1.
hromadného pojištění;
2.
individuálního pojištění;
3.
zprostředkovaného pojištění.
Podmínky, za kterých je možné pojištění všech variant sjednat jsou uvedeny v Podmínkách pronajímatele, se kterými je nájemce prokazatelně seznámen před podpisem leasingové smlouvy, což stvrdí svým podpisem přímo na Podmínkách pronajímatele, nebo na Smlouvě, kde je uveden odkaz, že Podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy.
Pro grafické znázornění tok pojistných produktů přiblíží níže přiložený obrázek 4. Obsahuje pouze první dvě varianty z výše uvedených způsobů pořízení pojištění, protože Organizace zprostředkované pojištění svým nájemcům nenabízela. O třetí variantě, zprostředkovaném pojištění, více uvedu v samostatné subkapitole 2.3.3 Zprostředkované pojištění.
Obrázek č. 4 znázorňuje výběrový proces, který společnost svým nájemcům nabízí, buď zvolí cestu hromadného pojištění do RPS sjednaných mezi pronajímatelem a pojistitelem, nebo zvolí cestu individuálního pojištění, kde je nájemce sám povinen sjednat pojištění předmětu leasingu. O obou těchto variantách pojednám v samostatných kapitolách. Z hlediska konkurence je logické, že společnost nabízí nájemcům obě varianty, avšak z hlediska vlastní profitability by pronajímatel měl důsledně dbát na výběru první varianty nájemcem. A to z několika důvodů:
38
1. Pojištěním předmětu leasingu do RPS si pronajímatel zajistí: •
ochranu vlastního majetku;
•
krytí rizika po celou dobu platnosti leasingové smlouvy;
2. po celou dobu platnosti leasingové smlouvy a tedy i pojištění si pronajímatel zajistí zisk za sjednané druhy pojistných produktů v podobě provizí, či množstevních bonusů; 3. umožněním varianty individuálního pojištění se pronajímatel dobrovolně zříká: •
kontroly nad soustavným pojištěním předmětu leasingu, tedy ochrany svého majetku;
•
zisku z provizí ze sjednaných druhů pojištění;
•
zisku, který by měl, kdyby nemusel zaměstnávat zaměstnance, kteří kontrolují dodržování pojištění individuálně pojištěných klientů.
39
Pojištění předmětu
Kdo pojistí předmět
Klient
Společnost
Individuální pojištění
Hromadné pojištění Parametry vázané na kategorii předmetu (financovaná částka)
Parametr FCk
FC>=Parametr Parametr pro nové a ojeté předměty
Parametr kN/O Parametr FCk
Nové (k=1)
Stroje
Osobní automobil
Ojeté (k>=1)
Nové-Ojeté
Užitkový automobil
Nákladní automobil
Motocykl
Autobus
Parametr určující povinnost pojistit předmět
Parametr kPOJ
FC > kPOJ
FC > kPOJ AND Indiv.pojištění
Vinkulace pojistného plnění
Komunální technika
FC > kPOJ
FC < kPOJ
Pojištění není nutno uzavřít
Pojistná smlouva
Obrázek 4 – Způsob pojištění předmětu ve finančním leasingu Zdroj: Paciorek Petr, (2010) Návrh vybraných procesů leasingové organizace, Disertační práce, Ostrava, Ekonomická fakulta, VŠB – Technická univerzita Ostrava
40
2.3.1 Hromadné pojištění Jedná se typ pojištění, kdy pojistníkem je pronajímatel a předmět leasingu je zahrnut do hromadné RPS pronajímatele. To umožní nájemci přístup k výhodným pojistným sazbám plynoucích z objemu pojištěných předmětů pronajímatelem.
Za to, aby se Obchodníkům správně zobrazovaly platné pojistné produkty, odpovídá u pronajímatele manažer pojištění. Jeho úkolem je sledovat konkurenční společnosti a jejich produkty a pružně reagovat na změny. Z vyvolaného jednání s pojistnými ústavy vzejdou takové pojistné podmínky a produkty, které jsou konkurenceschopné, reálné a implementovatelné. Všechny tyto vzájemně odsouhlasené změny jsou formou dodatku k RPS oboustranně verifikovány.
Po obdržení těchto produktů manažer pojištění buď sám, nebo pověří odpovědného pracovníka, provede příslušné změny v interním dokumentu, kterým předává požadované změny do útvaru informačních technologií (dále jen IT) s termínem, do kdy je třeba změny zavést do testovacího systému. Po ověření správnosti dat předá pokyn IT specialistovi k nasazení dat do ostré verze kalkulací a interního IT systému, který – zpravidla v nočních hodinách – požadovanou změnu provede. Vždy musí být zajištěna plná shodnost dat jak v kalkulacích Obchodníků, tak v IT interním systému.
Pro pokrytí pojistných požadavků jak ze strany nájemce, tak ze strany pronajímatele, pro potřeby krytí předmětu leasingu před riziky, praxí vyplynul níže uvedený seznam produktů: •
havarijní pojištění;
•
pojištění odpovědnosti z provozu vozidel;
•
doplňková připojištění: o pojištění čelního skla; o pojištění zavazadel ve vozidle; o pojištění úrazu na sedadlech; o pojištění náhradního vozidla.
41
Tento seznam je pochopitelně základním, protože jednotliví pojistitelé nabízí mnohem více druhů doplňkových připojištění. Jejich nabízení nájemcům je však nerentabilní vzhledem k nákladům na rozšíření informačních systémů, vyšším nárokům na počty spravujících zaměstnanců produktů pojištění a v neposlední řadě nepřehlednosti webového rozhraní, které pro Obchodníky musí být velmi jednoduché a transparentní. Pokud by došlo k opaku, Obchodník raději zvolí webové rozhraní konkurenční leasingové společnosti. Samozřejmě ale existují leasingové společnosti, které nabízí plnou škálu doplňkových připojištění, které pojistitelé nabízejí, ale zde se většinou jedná a leasingové společnosti s vlastní makléřskou společností, která je schopná obsloužit takové penzum pojistných produktů.
Balíčky pojistných produktů Musím ještě zmínit tzv. „balíčky“. Pod tímto pojmem je možné si představit soubor pronajímatelem předem nadefinovaných požadavků na obsah pojistných produktů, včetně případně i nových, pronajímatelem dosud nevyužívaných doplňkových připojištění. Jedná se obvykle o dohodu mezi přímým importérem konkrétní tovární značky vozidel, pronajímatelem a pojistitelem. Existuje několik variant, jak balíčky využít:
1. Dohodnuté balíčky jsou prezentovány finálním Obchodníkům, kteří je budou nabízet a jsou zpravidla ještě doprovázeny motivací ze strany importéra a v některých případech přímo i pojistitele, pokud pojistitel má zájem zvýšit svou penetraci pojištění v konkrétní značce, či u konkrétního importéra. 2. Dohodnuté balíčky jsou přímo pronajímatelem prezentovány vybraným Obchodníkům v případech, kdy pronajímatel má zájem na zvýšení objemu obchodních případů, nebo udržení Obchodníka v konkurenčním boji.
Motivace v obou případech může být v několika formách: •
finanční;
•
v podobě voucherů ať na nákup zboží či služeb u konkrétního Obchodníka;
•
soutěže.
42
Vrátím se ještě k výše uvedenému:
1/ Proč pokrytí pojistných požadavků ze strany nájemce? Protože nájemcovou povinností je dle Smluvních podmínek pronajímatele mít předmět leasingu havarijně pojištěn, čímž kryje možnost vlastní finanční ztráty v případě vzniku pojistné události. Nájemce se finančně podílí na vzniku pojistné události pouze sjednanou spoluúčastí (za předpokladu neporušení Pojistných podmínek). Nájemce je povinen24 mít sjednané rovněž pojištění odpovědnosti dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.
2/ Proč pokrytí pojistných požadavků ze strany pronajímatele? Protože v leasingových smlouvách vystupuje pronajímatel jako vlastník předmětu leasingu, který formou pojištění chrání svůj majetek. V případě, že nastane pojistná událost, je pronajímatel kryt proti finanční ztrátě, kterou by musel vynaložit na uvedení svého majetku do stavu předešlém pojistné události. Svou povinnost mít předmět leasingu pojištěn pojištěním odpovědnosti deleguje na provozovatele vozidla – tedy nájemce. V samostatných přílohách vysvětlím jednotlivé druhy pojistných produktů: •
v příloze č. 10 uvádím Havarijní pojištění;
•
v příloze č. 11 uvádím Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla;
•
v příloze č. 12 uvádím Doplňková pojištění.
2.3.2 Individuální pojištění Individuální pojištění je variantou, kdy si nájemce financuje prostřednictvím pronajímatele předmět leasingu, ale zvolí vlastní, individuální pojištění, nikoli hromadné. Jak jsem již zmínila výše, je to varianta, kterou pronajímatel nabídnout musí, aby obstál v konkurenčním boji, ale neměla by to být varianta preferovaná. Jednak se tím připravuje o možné výnosy ze 24
ČESKO. Zákon č. 168 ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 57/1999, s. 3158 – 3167.
43
sjednaných pojistných produktů, ale také z pohledu pojistitelů, se kterými pronajímatel spolupracuje, si tím stěžuje svou pozici při vyjednávání výhodnějších pojistných podmínek. Abych opět zachovala kontinuitu sjednání obchodního případu, jako v případě hromadného pojištění, na příkladu uvedu sled činností od počátku do finální akceptace obchodu.
V případě individuálního pojištění Obchodník již v počáteční fázi vytváření leasingové Nabídky „odškrtne“ combo box „bez pojištění“ a nájemce tak pojištění předmětu leasingu řeší individuálně. Podmínky pronajímatele to umožňují, ale přesně specifikují podmínky a povinnosti nájemce. Nejpozději v okamžiku předání vozidla musí nájemce doložit doklad o sjednaném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jehož kopii Obchodník přiloží k ostatním dokladům, které po uzavření Smlouvy odešle pronajímateli. Distribučním kanálem je ve většině případů Česká pošta, s. p. někdy však také přímo obchodní manažer pronajímatele, který udržuje obchodní vztah s Obchodníkem. Doklad o uzavřeném sjednaném HAV nájemce musí, dle Podmínek, pronajímateli doložit do 14 dnů.
Jak jsem uvedla v úvodu mé práce, zaměřím se na pojistné produkty finančního leasingu, a proto pro kompletní přehled uvádím i stručnou informaci o pojistných produktech v operativním leasingu v příloze č. 13.
2.3.3 Zprostředkované pojištění Tato kapitola je velmi specifická, neboť zde odhalím způsob pojišťování předmětů leasingu i úvěru v jedné nejmenované leasingové společnosti. S nabytím účinnosti zákona č. 38/2004 Sb. se právníci všech leasingových společností napříč trhem vyrovnávali dle svého způsobu výkladu zákona, a proto v jedné leasingové společnosti došlo k ojedinělému výkladu, který vyústil v nastavení spolupráce mezi pronajímatelem a pojistitelem novým způsobem. Byla uzavřena třístranná Smlouva o spolupráci mezi pojistitelem, leasingovou společností a makléřskou společností, která pro leasingovou společnost obchodní spolupráci s pojistitelem domlouvala. Podotýkám, že Smlouva o spolupráci byla uzavřena v souladu se zákonem č. 38/2004 Sb., tedy z ní vyplývaly veškeré povinnosti zákonem stanovené, např. povinnost pořizovat záznam z jednání s klientem, dle § 21 a nechat si jej nájemcem potvrdit a dokument archivovat. 44
Pro transparentnější přehled přikládám tabulku 5, rolí, které zaujímají jednotliví členové smluvního vztahu. Tabulka 5: Role v leasingovém vztahu hromadné pojištění zprostředkované pojištění Role
leasing
úvěr
leasing
úvěr
pojistník
pronajímatel pronajímatel
nájemce
nájemce
pojištěný
pronajímatel
nájemce
nájemce
nájemce
vlastník
pronajímatel
nájemce
pronajímatel
nájemce
nájemce
nájemce
nájemce
nájemce držitel Zdroj: Vlastní zpracování
Pod pojmem zprostředkované pojištění je nutné si představit obchody na principu otevřené flotily, kdy do flotily přistupují a následně z ní i vystupují jednotlivé obchody. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o identický způsob, jako u RPS, ale není tomu tak. RPS využívaná u hromadného pojištění má stanoveny role dle výše uvedené tabulky 2.4, kdy pojistníkem je vždy leasingová společnost, ale ve zprostředkovaném pojištění je jím nájemce, ať už se jedná o financování předmětu formou leasingu, či úvěru.
Tento zvolený způsob nebyl zrovna šťastný a nemalé komplikace přinášel zejména pojistiteli. Objasním. Leasingové i úvěrové obchody sjednávají leasingové společnosti prostřednictvím Obchodníka, který pro makléřskou společnost leasingové společnosti vystupuje na pozici podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Makléřská společnost nese za Obchodníka odpovědnost za jeho činnost, a protože si Obchodník ne vždy plní své povinnosti dochází k častým stížnostem nájemce na zanedbání některé povinnosti. Pochopitelně k těmto excesům dochází vždy až v případě likvidace nejasných pojistných událostí, ale protože zde nájemce vycítil sílu argumentu, často se se svými stížnostmi obracel na makléře (v některých případech dokonce až na Českou národní banku). Makléř stížnost postoupil leasingové společnosti, která v rámci své silné obchodní váhy žádala po pojistiteli ústupky a nestandardní přístupy ke kladnému vyřešení problému klienta. Leasingová společnost nechtěla ztratit sílu svého obchodního jména a svým tlakem pojistitele přinutila ke kapitulaci. Tedy v tomto případě se zcela ve prospěch leasingové společnosti uplatnila síla váhy objemového portfolia, které leasingová společnost pojistiteli postupovala, jak obšírněji uvedu v subkapitole 2.4 Výhody pro pronajímatele. 45
Závěrem musím uvést, že po vzájemné dohodě všech tří stran došlo v roce 2010 k ukončení spolupráce v rámci tohoto režimu a byla navázána spolupráce nová, standardní, dle režimu hromadného pojištění. Pro dodržení souladu práce rovněž uvedu v příloze č. 14 informaci o pojistných produktech pro zpětný leasing.
2.4
Výhody pro pronajímatele
Není žádným tajemstvím, že s výší objemu obchodů roste i atraktivita pronajímatele pro pojistné ústavy, které pronajímateli ve snaze výhradní spolupráce nabízejí zajímavější a výhodnější pojistné podmínky: 1. nižší sazby havarijního pojištění (dále jen HAV), pro jednotlivé značky, které se navíc dále mohou dělit na samostatnou kategorii tzv. malých vozidel, níže v tabulce 6 uvádím přehled několika vybraných značek a modelů; Tabulka 6: Malé modely ZNAČKA
FIAT
TYP
KIA
DOBLO CARGO, DUCATO, FIORINO, PANDA VAN, PUNTO VAN, SCUDO, STRADA, TALENTO, SCUDATO BESTA, K 2500, K 2700, PREGIO, PRIDE VAN, SPORTAGE VAN
MAZDA
121 VAN, B-FIGHTER, E 2000, E 2200
MERCEDES
208 D (601), 210 D (601), SPRINTER (901, 902, 903), VITO (638)
PEUGEOT
106 VAN, 107 XA, 206 VAN, BOXER, EXPERT, J 5, PARTNER
RENAULT
CLIO VAN, EXPRESS, KANGOO, LAGUNA VAN, MASTER, MASCOT, MÉGANE VAN, RAPID, TRAFIC, TWINGO VAN, MAXITY
ŠKODA
FABIA PRAKTIK, FELICIA VANPLUS, (PRAKTIK), PICK UP, ROOMSTER PRAKTIK
FORMAN
VAN
VOLKSWAGEN CADDY, POLO VAN, TARO, TRANSPORTER, LT, CRAFTER Zdroj: Firemní podklady Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
2. odchylné členění sazebníků povinného ručení (př.: sazebník určený pro 3–4 letý leasing by pronajímatel mohl používat i pro 5letý leasing); 3. doplňková připojištění za 50 % sazebníkové ceny; 46
4. vytvoření pojistných balíčků na konkrétní značku, kterou pronajímatel preferuje, či s níž má smluvně zaručeny výhodnější sazby s doplňkovým připojištěním zdarma; 5. speciální akce na časové období s motivační podporou pojistitele; 6. mimořádné odměny za zvýšení objemu obchodů v hodnoceném období; 7. pochopitelně nejzajímavější část – možnost zvýšení provizí, či množstevních bonusů za standardně dodávané obchody.
Výčet výhod, které by pronajímateli plynuly, by mohl pokračovat, ale pro podporu tvrzení, že hromadné pojištění je pro pronajímatele výhodnější, než individuální pojištění, považuji tento výčet za dostatečný.
Pronajímatel si však také volbou individuálního pojištění dopředu blokuje své finanční prostředky, které bude muset alokovat: •
do mezd zaměstnanců, kteří kontrolují a pečují o tento kmen klientů;
•
vytvoření a udržení jejich pracovních míst a nástrojů;
•
do rozšiřování informačního systému.
je tedy na zvážení pronajímatele, zda tyto náklady obětované příležitosti jsou skutečně správně investovány.
A v poslední řadě také musím zmínit riziko ztráty kontroly nad vlastním majetkem. Protože ať je informační systém jakkoli dokonalý a svým uživatelům v pravidelných intervalech předkládá sestavy řádně pojištěných a nepojištěných předmětů, je vždy na koncovém pracovníkovi, aby zajistil důslednou kontrolu těchto sestav a nastavil komunikaci s nájemcem s požadavkem na doložení platného pojištění předmětu leasingu. Vzhledem k tomu, že se jedná o dva lidské faktory na konci tohoto procesu a chybovat je lidské, je pochopitelné, že může dojít ke skutečnosti, že předmět leasingu pojištěn není.
Aby výčet výhod pro pronajímatele byl komplexní, musím uvést i tzv. poleasingové pojištění, které pronajímateli poskytuje další výhody.
47
Poleasingové pojištění Poleasingové pojištění je poskytování pojištění předmětům leasingu (úvěru) po skončení leasingového (úvěrového) vztahu nájemce s pronajímatelem. Vzhledem k tomu, že leasingový (úvěrový) nájemce je klientem pronajímatele a svým podpisem s Podmínkami dává také, mimo jiné, souhlas s poskytováním osobních údajů mimo leasingový (úvěrový) vztah, může pronajímatel, nyní v roli pojišťovacího zprostředkovatele, oslovit nájemce s nabídkou pojistných produktů po skončení vzájemného smluvního vztahu. V praxi toto oslovení probíhá následovně: Využitím znalosti detailu pojistných produktů, které měl nájemce sjednány po dobu platnosti leasingové (úvěrové) smlouvy pronajímatel sestaví identickou nabídku, se kterou seznámí nájemce v písemné podobě, nejčastěji k tomuto kroku využije služeb České pošty s. p., která nájemci nabídku doručí. Nabídka obsahuje:
25
•
úvodní vysvětlující dopis;
•
nabídku pojistných produktů;
•
informace pro klienta dle § 21 zákona č. 38/2004 Sb.;25
•
informace pro klienta dle § 2789 občanského zákoníku;26
•
záznam z jednání;
•
odpovědní obálku.
Povinnost ze zákona 38/2004. In: epravo.cz [online]. 1999-2014 [cit. 11. 9. 2014]. Dostupné z:
http://www.epravo.cz/top/clanky/k-zakonu-c-382004-sb-pojistovacich-zprostredkovatelich-a-likvidatorechpojistnych-udalosti-32917.html?mail = Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá. 26
Musí-li si pojistitel být při uzavírání smlouvy vědom nesrovnalostí. In: opojisteni.cz [online]. 2014 VIZUS
[cit. 22. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/pojistovaci-makleri/nova-pravni-uprava-pojistnesmlouvy-konec-smluv-psanych-mikropismem/ = Musí-li si pojistitel být při uzavírání smlouvy vědom nesrovnalostí mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, upozorní ho na ně. Přitom se vezme v úvahu, za jakých okolností a jakým způsobem se smlouva uzavírá, jakož i to, je-li druhé straně při uzavírání smlouvy nápomocen zprostředkovatel nezávislý na pojistiteli.
48
Nájemce má v nabídce pojistných produktů zahrnutou i výši bezeškodných měsíců, která výrazným způsobem ovlivňuje finální cenu pojistného. Stav bonusů/malusů pronajímatel získá z dat zaslaných pojistitelem pronajímateli na základě pravidelného, dohodnutého reportu ve „Smlouvě o spolupráci při sjednání pojištění“ uzavřené za účelem sjednávání pojištění. Pokud nájemce nabídku akceptuje a podepíše, zašle ji v přiložené odpovědní obálce zpět pronajímateli, který po provedení uzávěrky souhrnným reportem dat odešle pojistiteli seznam všech uzavřených pojistných smluv. Pojišťovací zprostředkovatel se v případě takto uzavřených pojistných smluv nadále chová dle podmínek, které mu určuje zákon č. 38/2004 Sb., např. archivuje takto uzavřené smlouvy po dobu 5 let27, atd.
Pokud nájemce nabídku neakceptuje ve stanovém termínu, který mu sděluje Úvodní dopis, považuje se nabídka za neplatnou. V některých případech provádí pronajímatel ještě formou telefonického dotazování dodatečné potvrzení, zda nájemce nabídku obdržel a zda skutečně nemá zájem na sjednání poleasingového pojištění. Jen pro zajímavost uvádím poznatek z praxe, že tento způsob prodeje pojištění je z pohledů jak pronajímatele, tak pojistitele velmi zajímavý, neboť penetrace pojištění se zde pohybuje v rozmezí 25 – 30 %.
Poleasingovým pojištěním jsem chtěla ukázat, jak je možné využít zákon č. 38/2004 Sb. pronajímatelem ve svůj prospěch. Pochopitelně pronajímatel může využívat svých dalších obchodních aktivit k získávání většího portfolia klientů s jejich následnou možností oslovení. Také dosahováním vyšší penetrace pojištění na poli vedlejší činnosti pronajímatele roste i jeho obchodní váha v očích pojistitele, který je následně „přístupnější“ jeho nestandardním požadavkům ať už v oblasti přijímání rizikovějších obchodů do pojištění, tolerantnějším přístupem v oblasti likvidace pojistných událostí, atp.
Poleasingové pojištění je tedy jedním z distribučních kanálů pro pronajímatele, pojišťovacího zprostředkovatele, jak zvýšit své příjmy z pojištění.
27
Lhůtu 5 ti let stanoví: ČESKO. Zákon č. 499 ze dne 30. 6. 2004 o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. In. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499.
49
2.5
Z pohledu pojistitele
Z uvedeného seznamu výhodnějších pojistných podmínek v předcházejících subkapitolách by mohlo vyplynout, že pojistné ústavy jsou bezedným šálkem pro poskytování různých druhů slev, finančních motivací a odměn. Je nutné si však uvědomit, že pojistný ústav získá těmito dočasnými prostředky i jistý vliv u pronajímatele a při následné dlouholeté spolupráci jsou pojistné podmínky postupně narovnávány na rentabilní úroveň pojistitele. Pronajímatel je postupně tlačen do zvyšování penetrace pojištění, což posílí tržní podíl pojistitele. Tato pozice je pak mezi pojistiteli velmi důrazně hlídána a další posílení a stabilizace plyne ze síly tohoto postavení, které je opět následně využíváno v obchodních jednáních s novými potenciálními klienty.
Pojistitel pak dále vyvíjí tlak na pronajímatele na udržení zdravého škodného průběhu, který je ukazatelem vývoje pojistného kmene pronajímatele. Nenápadně tak pronajímatele nutí ke zpřísňování pravidel credit risk managementu, kde pronajímatel postupně přibírá a schvaluje do svého portfolia pouze méně rizikové obchody a tedy i méně rizikové předměty leasingu (úvěru) pro pojistitele.
Příklad: Pro pojistitele je méně rizikových 10 běžných vozidel značky Peugeot, než 1 luxusní vozidlo značky Lamborghini. V případě pojistné události – totální škody – by výše pojistného plnění několikanásobně převýšila součet přijatého pojistného.
2.6
Výnosy z pojištění
Hromadné i poleasingové pojištění umožňují pronajímateli i pojišťovacímu zprostředkovateli zvýšit příjmy ze své činnosti. Záleží však na strategii, jakou pronajímatel zvolí.
Pro podporu mého tvrzení připojuji tab. č. 2.5, která shrnuje pořadí leasingových společností, sdružených v ČLFA, dle vstupního dluhu sloužícího k financování předmětů bez rozlišení poskytovaného finančního instrumentu. Vstupním dluhem je zde míněna celková financovaná 50
částka. Pořadí leasingových společností jsem respektovala tak, jak je prezentuje ve svých výsledcích ČLFA.
Tabulka 7: Pořadí členských společností ČLFA podle vstupního dluhu v souhrnu všech produktů sloužících k financování osobních a užitkových vozidel a motocyklů v r. 2014 Pořadí č. Společnost Vstupní dluh (mil. Kč) 01. ŠkoFIN s.r.o. 9 824,39 02. UniCredit Leasing CZ, a.s. 5 968,20 03. ČSOB Leasing, a.s. 3 813,29 04. s Autoleasing, a.s. 3 293,35 Zdroj: Statistiky ČLFA (2007 – 2014)28
Odměny z pojištění jsou výnosy z vedlejší činnosti, kterou leasingové společnosti vykonávají. Hlavní činností je poskytování nebo zprostředkování finančních prostředků klientům pro pořízení předmětu leasingu (úvěru).
V případě uvedených společností na 1 – 3 místě, kdy se jedná o velké leasingové společnosti, které se zaměřují na nové vozy. V případě společnosti ŠkoFIN s.r.o. lze dokonce říci, se svým způsobem jedná o kaptivní leasingovou společnost. S ohledem na tyto skutečnosti je v zásadě nemožné provést regulérní komparaci zisků s leasingovou společností sAutoleasing, a.s., která svým zaměřením na ojeté vozy financuje jiný segment s odlišnými nároky na odměňování prodejních kanálů.
Uvedené leasingové společnosti v pořadí na 1 – 3 místě pracují s pevně danou cenou za nový vůz určenou výrobcem a mají plnou podporu importérů, což znamená i větší finanční podporu. Svou pozornost mohou směrovat k propracovanější strategii jak profinancované předměty zahrnout do hromadného pojištění. Z toho vyplývá vyšší penetrace pojištění kmene financovaných předmětů, která jim společně s vyšší pojistnou částkou financovaného předmětu umožní dosažení vyšších výnosů z pojištění.
Žebříček leasingových společností. In: http://www.clfa.cz [online]. 2003 [cit. 6. 4. 2015]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=65. 28
51
Leasingová společnost uvedená na 4. místě je nucena svým zaměřením na ojeté vozy soustředit svou strategii jak dosahovat výnosů ze své činnosti výhradně na financování, nikoli pojištění. Trh s ojetými vozy je založen na volatilní ceně, kterou určují prodejní kanály. V tomto případě jsou jimi Obchodníci, což jsou ekonomické subjekty, které jsou oprávněny k prodeji vozidel (v praxi se jedná zejm. o autosalony autorizovaných prodejců a autobazary). Tito Obchodníci mají k dispozici nástroj – webové rozhraní (více viz subkapitola 2.2.2 Pořízení předmětu leasingu.) ve kterém mají možnost klientovi „vyladit“ výši finální splátky k jeho spokojenosti. První složkou, kterou automaticky z procesu sjednávání financování k předmětu vypustí, je pojištění. Pojištění předmětu pak klientovi mohou nabídnout samostatně, nebo si klient předmět financování pojistí individuálně, (viz subkapitola 2.3.2 Individuální pojištění.). Tím, že za sjednávání pojištění není Obchodník apriori leasingovou společností hodnocen, klesá leasingové společnosti penetrace pojištění jejího kmene a tím i výnosy ze sjednaného hromadného pojištění.
Z uvedeného vyplývá závěr, že pokud by leasingové společnosti zaměřené na financování ojetých vozů důsledněji razili strategii zahrnout předměty financování do hromadného pojištění (viz subkapitola 2.3.1Hromadné pojištění), dosáhli by zcela jistě vyšších výnosů z pojištění.
52
3 Hlavní procesní problémy a charakteristika změn Pro významné společnosti, které jsou na leasingovém trhu, není možné poskytovat pouze jeden typ finančního produktu. Změna v rozšíření nabídky finančních produktů v sobě nese nejen hledisko zajištění konkurenceschopnosti, ale zejména hledisko ekonomické a prestižní. Proto je tato kapitola zaměřena na popis provedení jak technicky, ale i prakticky, tyto změny v celé leasingové společnosti zajistit a provést. Celý tento proces dokumentuji na příkladu Organizace, kde na základě několikaměsíčních jednání a analýz, jak interních, tak s akcionářem, byla představenstvem společnosti přijata následující rozhodnutí: •
zahájení nového projektu s názvem ÚVĚR;
•
založit novou sesterskou společnost specializovanou na pořizování obchodů formou spotřebitelských úvěrů;
•
zakoupit nový informační systém, který by nejlépe vyhovoval těmto účelům;
•
určit interní projektový tým a ten pověřit vypracováním projektové studie pro úpravu koupeného systému;
•
projektovou studii průběžně komunikovat, analyzovat, odsouhlasovat s analytiky a programátory dodavatelské společnosti;
•
dílčí zadání jednotlivých oblastí shrnout do ucelené finální projektové studie a dohodnout termín implementace s postupným předáváním jednotlivých oblastí tak, aby na sebe logicky navazovaly a umožnily co nejrychlejší nabídku nového produktu na trhu.
3.1
Nová dceřiná společnost
Aby bylo možné uskutečnit nový záměr leasingové společnosti, bylo Organizací přijato rozhodnutí o založení nové dceřiné společnosti (dále jen DS), za účelem poskytovat klientům nejen možnost financovat předmět formou leasingu, ale také formou úvěru. O jaký typ úvěru se jedná, jsem popsala v kapitole 1.7 Pořízení předmětu formou úvěru. Protože majoritní vlastník již měl zkušenosti s „prodejem“ vozidel na spotřebitelský úvěr přes pracovníky svých 53
přepážek, se rozhodla tento záměr Organizace podporovat a financovat. Své portfolio klientů po založení DS k ní převedl.
3.1.1 Zaměření Hned v úvodu kapitoly je naprosto nezbytné uvést, že předmět činnosti DS je zaměřen především na ojetá vozidla. Zde se zcela odlišně od leasingu financují převážně vozidla ojetá, a proto bylo nutné stanovit i jiná pravidla pro schvalování, především z časového úhlu pohledu. Vozidlo financované formou leasingu, většinou nové vozidlo, není u Obchodníka vždy k dispozici, takže pronajímatel má dostatek času na schválení obchodu, shromáždění veškerých dokumentů apod. Ovšem u úvěru je nezbytné mít obchod schválen do 30 minut od počátečního rozhodnutí klienta o financování předmětu, který je k dispozici vždy okamžitě.
Svou podstatou, zaměřením a změnou struktury klientely bylo zřejmé, že úvěrové obchody budou rizikovější než obchody leasingové. Proto bylo nezbytné výrazně v DS personálně posílit odbor risk managementu a vymáhání.
3.1.2 Interní změny Vzhledem k tomu, že DS neměla dostatečný počet vlastních zaměstnanců, byli proto do zavedení nového finančního produktu zapojeni všichni zaměstnanci Organizace, kteří v rámci své pracovní činnosti, se podíleli na zajišťování této významné změny.
Další nezbytné lidské zdroje byly zajištěny náborem nových zaměstnanců. Personálně byly posíleny všechny oblasti, jako např. obchodní, klientské, účetní, pojišťovací, informačních technologií, vymáhání apod. •
obchodní manažeři, včetně produktových manažerů;
•
klientští pracovníci, kteří zajišťovali správu úvěrové smlouvy po dobu životnosti, ale především vzniklo zcela nové oddělení pro schvalování a aktivaci nových obchodů;
•
daňoví a účetní specialisté odpovědní za správnost z pohledu účetnictví; 54
•
specialisté pojištění, kteří již znali nově nakoupený informační systém a dokázali se v něm orientovat;
•
vysoká pozornost byla věnována náboru pracovníků do oddělení informačních technologií, kteří museli analyzovat možnosti stávajícího informačního systému a nově zvažovaného systému;
•
pracovníci risk managementu a vymáhání, jejichž prvořadým úkolem bylo ve spolupráci s obchodními a produktovými manažery sestavit konkurenceschopný produkt.
3.1.3 Spolupráce s Obchodníky Dále bylo nezbytné uzavřít nové smlouvy s Obchodníky pro zajištění financování i formou úvěru. Většina z nich již spolupracovala s tímto druhem financování u konkurenčních společností, proto jejich připomínky byly velmi vítaným zdrojem informací, jak správně formulovat a vytvořit zadání pro dodavatelskou společnost (dále jen Dodavatel), v oblasti webového rozhraní, nastavení produktu, jeho atraktivity, časového rámce ve schvalování. Jednak to dávalo velkou šanci pro úspěšné uvedení na trh, a také pro předpokládaný a žádaný vstup mezi úvěrové společnosti a v neposlední řadě také cílený odklon Obchodníka od konkurenčních společností a zajištění nepsané výhradní spolupráce s DS. Proto byla za opravdu velký úspěch považována uzavřená spolupráce s největším dodavatelem ojetých vozidel v České republice.
3.2
Nový informační systém
V okamžiku, kdy byla založena DS a byla jasná činnost společnosti, její zaměření a cíl, bylo přistoupeno k analýzám, zda stávající informační systém vyhovuje novému druhu obchodu, jeho parametrům, specifikám, jak z kapacitního, uživatelského tak z pohledu klientského přístupu. Po jednáních a analýzách DS došla k závěru, že stávající systém je zastaralý a z žádného pohledu nevyhovuje. Jeho úprava by byla natolik časově i finančně náročná, že DS vyhlásila výběrové řízení na dodávku nového informačního systému. Po ukončení výběrového řízení a zvolení informačního systému, ve kterém budou úvěrové obchody 55
pořizovány, evidovány a archivovány, byli zvolení pracovníci projektového týmu postupně zevrubně seznamováni se systémem. Vítězný informační systém (dále jen IS), nás bude provázet následujícími kapitolami.
Pro dokreslení uvádím, že se jednalo o časový horizont 3 – 4 let od obchodního rozhodnutí založit novou dceřinou společnost, až po její finální založení, výběr informačního systému a zpracování finální projektové studie k doprogramování potřebných funkcionalit vybraného informačního systému.
3.3
Projektový tým
Projektový tým čítal ve společnosti 6 – 9 vedoucích zaměstnanců odborů a oddělení, dle aktuální posloupnosti zpracovávané části procesu úvěrové smlouvy. Samotný vznik finální projektové studie trval 10 měsíců, byly stanoveny pravidelné porady, jak interní, tak s externím Dodavatelem IS a v úvodních částech projektu ještě sehrála svou roli i poradenská společnost (dále jen „Poradce“). Její role byla především v analýze stávajících procesů, návrhu optimálního řešení procesů a rovněž také role mediátora mezi projektovým týmem a Dodavatelem. V okamžiku, kdy role mediátora již nebyla zapotřebí, Poradce projekt opustil, po 3 – 4 měsících.
Dále byly stanoveny pravidelné tzv. analytické dny, jejichž obsah spočíval v detailním představení jednotlivých funkcionalit ze strany analytiků a programátorů Dodavatele s konkrétním projektovým pracovníkem DS. Bylo možné si specifikovat představu o funkcionalitě, jejích dalších možnostech a vazbách a úkolem obou zúčastněných stran bylo stanovit časovou a finanční náročnost úpravy funkcionality. Výsledky analytických dnů byly předkládány vedení projektu, které rozhodlo, zda se požadavek na úpravu funkcionality bude či nebude realizovat. Následně byl odsouhlasený požadavek na úpravu funkcionality zadán projektovému pracovníkovi DS ke zpracování projektové studie.
Po doprogramování požadovaných změn byla Dodavatelem předvedena ukázková verze funkcionality a předána DS do testovací verze IS k ověření funkčnosti. Termínově byl 56
stanoven čas na ověření a vždy výhradně písemnou formou, z důvodu pozdějších reklamací, přes podpůrný informační systém „help desk“, byla možnost formou požadavku funkčnost reklamovat, požadovat další úpravy, či zcela vrátit k přepracování. S tímto podpůrným systémem v prvé řadě pracovali Dodavatelem proškolení analytici oddělení informačních technologií (dále jen IT) DS, kteří znovu ověřovali věrohodnost požadavku, kdy v některých případech dokázali požadovanou reklamaci vyřešit sami, v opačném případě požadavek vraceli Dodavateli. Tento krok se ukázal jako velmi užitečný, neboť každý vrácený požadavek byl Dodavatelem DS účtován jako vícenáklad, byť se jednalo o oprávněnou reklamaci funkcionality.
Po finálním schválení celé funkcionality byla novou verzí IS implementována do ostré verze IS k plnému využívání.
Vzhledem k obchodnímu tlaku na spuštění celého projektu (implementace celé finální projektové studie trvala více než 1 rok) však bylo nutné stanovit priority k jednotlivým funkcionalitám, nebylo možné všechny využívat od počátku. Proto byl projekt rozložen do několika etap a jednotlivé etapy postupně obsahovaly hlubší a specifičtější úpravy IS. Bylo velmi komplikované obhájit si potřebnou funkcionalitu do určitě etapy a neztratit kontinuitu následujících.
K celému hlavnímu projektu ÚVĚR bylo souběžně zahájeno několik menších, které s paralelním časovým harmonogramem a identickou hodnotou priority často způsobovaly kolizní situace. Nebylo snadné jednoznačně určit nejvyšší prioritu konkrétního projektu a následně nejvyšší prioritu jeho jednotlivých etap, či dílčích řešení.
3.4
Parametrizace pojištění
Nový IS sice obsahoval část zaměřenou na pojištění, ale jeho funkcionalita nebyla plně uspokojující. Proto bylo pro Organizaci výhodnější definovat parametry a vazby funkcionality zcela nově a to tak, aby byla zajištěna vazba s jinými funkcionalitami (např. číselník využití vozidla, viz subkapitola 4.1. Číselník využití vozidla). 57
Nejednalo se zde ale pouze o definování požadavků na úpravu funkcionalit nového IS, ale především o: 1. analýzu požadavků obchodního a produktového oddělení na pojistné produkty, následná jednání s pojistnými ústavy a ve výsledku předložení dohodnutých finálních pojistných produktů a podmínek; 2. vytvoření nových Podmínek se zapracováním pojistných podmínek pojistitelů, úvěrové smlouvy a dalších dokumentů, na základě kterých byly ujasňovány nabízené finanční produkty (pojistné produkty byly součástí finančních produktů); 3. parametrizaci výpočtů pojistného a fakturace se nakonec ukázala jako největší problém celého projektu; 4. parametrizaci evidence, výpočtu a rozdělení provizí získaných od pojistitelů; 5. implementaci
datových
vět29
pojistitelů,
včetně
automatického
časového
harmonogramu odesílání a definování dat, kterými se exporty budou naplňovat; 6. definování podmínek, za kterých měl IS reportovat kontrolní sestavy upomínání neplatících, nepojištěných nájemců, nebo s částečným dodáním pojistných smluv; 7. stanovení přístupových práv jednotlivých zaměstnanců do funkcionalit a vymezit jejich oprávnění od náhledu až po možnost změn v pojistných smlouvách a produktech; 8. analýzu veškerých tiskových výstupů a zadání na požadované změny, v této souvislosti také rozhodnutí, zda uvedený text má být statický, či dynamický; 9. specifikaci postupů, jak se má pracovat s pojistnými událostmi.
Na základě výsledků těchto analýz, jednání a dohod, bylo teprve možné zpracovávat projektovou studii s požadavky na změny či doplnění funkcionalit IS.
29
Datová věta je soubor dat, znaků a kódů požadovaných a přesně definovaných pojistitelem o klientovi, předmětu leasingu (úvěru) a pojistných produktech.
58
3.4.1 Pojistné produkty V zásadě bylo vedením Organizace doporučeno vycházet ze zkušeností konkurenčních společností jak s finančními, tak pojistnými produkty konkurenční finanční společnosti a dle sumarizovaných poznatků z jednání s Obchodníky a poznatků produktových manažerů od konkurence, sestavit a připravit konkurenceschopné finanční produkty. Na pravidelných poradách byla produktovým manažerem ostatním kolegům z projektového týmu představena vize, jak by finanční produkt měl vypadat a co by měl obsahovat. Pochopitelně největším zásahem do nových produktů byla oblast pojištění, jelikož pojistné produkty přímo ovlivňovaly výslednou cenu.
Představu a reálné možnosti bylo nutné transformovat do kompaktního finančního produktu s atraktivními pojistnými produkty v prezentovatelné formě Obchodníkům prostřednictvím obchodních manažerů a především za akceptovatelnou prodejní cenu.
Tato transformace z pohledu pojištění pro mne znamenala v prvé řadě filtraci požadavků produktových a obchodních manažerů, kdy bylo nutné již při počátečním jednání tyto zástupce projektového týmu seznámit s reálnými možnostmi pojistných produktů, smluvním nastavením podmínek s pojistiteli a možnostmi implementace pojistných produktů do IS. Následně bylo možné sumarizovat požadavky a teprve pak vyvolat jednání s pojistiteli o nákupu pojistných produktů od základních, což jsou HAV a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přes doplňková pojištění, až po speciální „balíčky“, které obsahovaly výjimky a úpravy, o nichž jsem se zmiňovala v subkapitole 2.3.1 Hromadné pojištění. Vzájemně odsouhlasené pojistné produkty bylo nyní možné prodiskutovat s analytikem Dodavatele, zda takto definované pojistné produkty je možné implementovat do systému IS, nebo se jedná o nestandardní požadavek, který systém IS nepodporuje a je nutné požadované úpravy funkcionalit zahrnout do projektové studie. Teprve v tomto okamžiku bylo možné seznámit členy projektového týmu s následujícími závěry: •
jestliže je výsledek ve smyslu – IS pojistné produkty podporuje – bude možné je předat obchodním a produktovým manažerům k sestavování různých kombinací finančních produktů;
59
•
jestliže je výsledek ve smyslu – IS pojistné produkty nepodporuje – bude pojistný produkt zařazen na seznam požadavků, kterým byla udělována nižší priorita, než číslo 1 = nutná pro nasazení, a dle tlaku mého a obchodních manažerů byl požadavek v seznamu přesouván do různých etap celého projektu.
3.4.2 Vytváření smluvní dokumentace V okamžiku, kdy došlo za všechny části projektového týmu k odsouhlasení postupů, procesů a podmínek, bylo nutné vytvořit nejzákladnější dokument, který bude jasně a srozumitelně specifikovat podmínky obchodu. Právní útvar společnosti navrhl znění všeobecných smluvních podmínek, vzor úvěrové smlouvy, splátkového kalendáře a ostatních dokumentů. Každý člen projektového týmu měl stanoven časový harmonogram, ve kterém měl prostor ve spolupráci s právním oddělením upravit, přeformulovat či vytvořit nové další formuláře a dokumenty ze své oblasti a tyto výsledné pak byly za celou společnost předány Dodavateli k hromadné implementaci do jednotlivých funkcionalit v systému IS.
Pouze u výše tří zmíněných dokumentů docházelo k nesčetným úpravám jak obsahovým, tak úpravám designu. Rovněž bylo velmi důležité u těchto dokumentů vzít v úvahu i zkušenosti konkurence, neboť např. mít Podmínky na 16 stran bylo nepřijatelné a byla nutná jejich redukce na 12 stran. Tímto radikálním požadavkem bylo nutné snížit o jednu stranu i oblast pojištění, což vedlo k vypuštění některých ustanovení z pojistných podmínek pojistitele, což vedlo k opětovným jednáním s pojistitelem a ve výsledku odsouhlasení požadovaného vypuštění textu.
Také úvěrová smlouva nabízela oblasti pojištění pouze omezený prostor, ale v souladu s legislativou bylo nutné klienta řádně informovat o pojistných produktech, kterými je předmět úvěru pojištěn, a pojistných podmínek za kterých je pojištěn. Bylo nutné brát v úvahu i variabilitu textu. Dynamicky doplňovaný text působil Dodavateli potíže při vymezování počtu znaků, kterými by se pole mělo doplňovat. Při souběhu několika pojistných produktů pak docházelo k nechtěným přepisům písmen i celého textu. Úpravy a licitování o řádcích navíc pro oblast pojištění ubraly prostor ostatním členům týmu pro jejich informace. 60
Splátkový kalendář byl z těchto jmenovaných dokumentů nejjednodušším, ovšem jakými hodnotami ho naplňovat byla otázka jiná. Z pohledu pojištění nebylo nutné nijak výrazně do formuláře zasahovat.
3.4.3 Parametrizace výpočtů pojistného a fakturace Jak jsem uvedla výše, byla parametrizace výpočtů pojistného největším úskalím projektu. Musela jsem připravit zadání projektové studie tak, aby v žádném případě nedošlo ani k chybnému výpočtu, ani k chybnému zaokrouhlování jak na straně výsledné sazby, tak celého výpočtu pojistného a v každé části výpočtu systém musel umět zaokrouhlování na přesně definovaný počet desetinných míst. Výsledná projektová studie byla nesčetněkrát konzultována jak s pojistiteli, pojistnými matematiky, nezávislou auditorskou společností i analytiky na straně Dodavatele. Přesto po naprogramování funkcionality Dodavatelem, v čase určeném na testování výpočtů, došlo k několika desítkám chyb, které musely být opravovány. Více k této kapitole v subkapitole 4.2 Výpočty výše pojistného.
3.4.4 Provize od pojistitele Po společných jednáních s pojistiteli byla dohodnuta výsledná výše provize za sjednané pojistné smlouvy. Dodavateli byla výsledná dohoda s konkrétními parametry zapracována do projektové studie a projektová studie za oblast účetnictví dále blíže specifikovala účtování položek na jednotlivé účty. Více k této kapitole v subkapitole 4.3 Provize.
3.4.5 Datové exporty Také bylo nutné do IS implementovat datové věty ve formátu dodaném pojistiteli, které jsou přesně definovány kódy a znaky, kterými se jednotlivá pole v datové větě naplňují. Přílohou datových vět byly i číselníky, které bylo nutné rovněž implementovat. Dle parametrů sjednaného obchodu se dle těchto číselníků následně naplňovala jednotlivá pole v datové větě. Rovněž do projektové studie byl zapracován schválený časový harmonogram s pojistitelem
61
pro zajištění pravidelného exportu dat pojistiteli. Více k této kapitole v subkapitole 4.4 Datové exporty.
3.4.6 Kontrolní sestavy Aby bylo možné zajistit řádné pojištění předmětu úvěru, bylo nutné rovněž Dodavateli parametrizovat podmínky, za kterých bylo uživatelem možné spustit vybranou kontrolní sestavu. Kontrolní sestavy se musely doplňovat daty z úvěrové smlouvy, a daty z pojistných polí, která byla vyplněna buď jen částečně, nebo vůbec. Na základě vyhodnocení uživatelem musel systém umožnit hromadný tisk upomínek o dodání pojistných smluv. Automaticky se informace o odeslané upomínce musela nejen zaznamenat do úvěrové smlouvy, ale také systém musel umět dopočítat stanovenou lhůtu na zaslání upomínky č. 2. O termínu odeslání upomínky č. 2 musel být uživatel systémem informován, aby se předešlo neoprávněnému urgování klienta v případě, že požadované doklady pronajímateli doručil. Více k této kapitole v subkapitole 4.5 Kontrolní sestavy.
3.4.7 Přístupová práva uživatelů do systému Z důvodu zamezení nekontrolovatelné úpravy záznamů v úvěrové smlouvě jakýmkoliv zaměstnancem DS, bylo nutné přiřadit přístupová práva k funkcionalitám systému zaměstnancům dle jednotlivých úrovní. Na základě přidělení přístupového práva mohl koncový uživatel provést požadovanou změnu. V projektové studii bylo u každé funkcionality uvedeno, zda je funkcionalita přístupná všem uživatelům, či je do ní přístup pouze na přidělení přístupového práva.
3.4.8 Tiskové výstupy Již v subkapitole 3.4.2 Vytváření smluvní dokumentace. jsem popsala, jakým způsobem se upravovaly formuláře a dokumenty potřebné pro chod obchodu. Také při vytváření vzoru formuláře byla specifikována pole, která se doplňovala dynamickým textem z databáze a musela být spefikována knihovna s texty, které se mají doplňovat v tom kterém konkrétním 62
případě. Po schválení a implementaci do systému bylo přistoupeno k testování. Všechny tiskové výstupy musely být řádně otestovány, aby nedošlo k odeslání nekorektního dopisu klientovi. Také bylo důležité specifikovat u každého tiskového výstupu, zda má být k dispozici v editovatelné podobě, v jakém formátu.
3.4.9 Pojistné události Rovněž bylo nutné definovat v projektové studii celou řadu úprav funkcionalit, navržení nových, s uvedením návaznosti do úvěrové smlouvy, pojistné smlouvy, statistik, exportů pojistitelům, výpočtům pojistného i procesu mimořádného ukončení smlouvy v případě totálního zničení či odcizení předmětu úvěru a v neposlední řadě kontrolních sestav. Uvedu konkrétní případ nestandardního řešení funkcionality ukončení úvěrové smlouvy z důvodů totálního zničení a odcizení předmětu.
Ustanovení § 12 zákona č. 168/199 Sb. přesně definuje zánik pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a rovněž zánik pojištění HAV se tímto řídí. V souladu s tím zní pojistitelů pojistné podmínky, ale jak jsem již výše uvedla, je možné se v režimu RPS, odchylně od ustanovení všeobecných pojistných podmínek, s pojistiteli dohodnout na ukončení pojistné smlouvy k jinému datu.
Nejinak tomu bylo právě v případech ukončení z důvodu totálního zničení předmětu, kdy klient společnosti nahlásil, že vozidlo bylo při dopravní nehodě totálně poškozeno a pojistitel následně pojistnou událost klasifikoval jako parciální30, nikoli totální31. Z tohoto důvodu byl
30
Parciální pojistná událost. In: www.globalexpert.cz [online].2010 citace
[24.10.2014]. Dostupné z:
http://www.globalexpert.cz/srv/www/qf/cs/notionDictionary/lettersListing?selectedLetter=P: Náklady na opravu nepřesahují obecnou cenu vozidla a oprava je tedy rentabilní. 31
Totální
škoda.
In:
www.globalexpert.cz
[online].2010
citace
[24.10.2014].
Dostupné
z:
http://www.globalexpert.cz/srv/www/qf/cs/notionDictionary/lettersListing: Totální zničení vozidla, poškození takového rozměru, že náklady na opravu převyšují pojistnou částku (obecnou cenu) a oprava je tudíž nerentabilní.
63
proces ukončení úvěrové smlouvy dohodnut až na den, ke kterému pojistitel vydal rozhodnutí o likvidaci pojistné události formou totální škody.
V případě odcizení předmětu úvěru bylo odchylně od ustanovení všeobecných pojistných podmínek, s pojistiteli dohodnuto ukončení úvěrové smlouvy nikoli k datu odcizení předmětu úvěru, ale k datu vydání Usnesení Policie ČR o odložení trestní věci ze spáchaného trestného činu krádeže.
Tedy nejprve bylo nutné domluvit s pojistiteli výjimku z pojistných podmínek, následně definovat v projektové studii, pro který druh ukončení platí která pravidla, jakým způsobem má probíhat výpočet pojistného v mimořádném ukončení pro nájemce, jak má být smlouva zařazena do exportů pojistitelům s jakými kódy a znaky v datové větě a v neposlední řadě jak má probíhat výpočet pojistného do fakturace s pojistiteli.
3.5
Průběh projektu
V této kapitole jen shrnu celkový průběh projektu, neboť s různými překážkami, postupy a procesy jsme se seznámili v rámci jednotlivých subkapitol.
Organizace přijala rozhodnutí o založení DS, jejímž předmětem bylo poskytování financování předmětu formou úvěru. Po založení společnosti a analýze stávajícího informačního systému bylo rozhodnuto o koupi nového IS, po jehož představení byl ustanoven projektový tým z vedoucích zaměstnanců společnosti. Prvořadým úkolem týmu bylo vypracovat projektovou studii, která sumarizovala požadavky za jednotlivé oblasti DS k úpravám či doprogramování stávajících či nových funkcionalit nového IS. Po dodání požadovaných změn Dodavatelem nastala fáze testování, která ověřila funkčnost a mimo jiné také stabilitu databáze, a po opravě veškerých chyb v testovací verzi byly funkcionality nasazeny ke spuštění projektu do ostrého provozu. Postupně ještě členové projektového týmu zpracovávali projektové studie na úpravu funkcionalit, které nebyly nezbytně nutné ke spuštění pilotního provozu.
64
3.6
Dokončení projektu
Po dokončení všech etap projektu s nejvyšší prioritou a po kladném výsledku z testovacího procesu byla finálně odsouhlasená verze systému Dodavatelem nasazena do ostrého provozu ke spuštění. Datum spuštění byl stanoven na začátek roku 2006. Tento ostrý provoz byl ovšem nasazen jen u několika vybraných Obchodníků s pilotním provozem, kde i přes veškeré snažení členů týmů v době testování verzí IS, docházelo k chybám, které bylo nutné opravit neprodleně. Jednalo se o skutečné obchody a klienti v žádném případě nesměli pocítit jakoukoli nefunkčnost. Tento pilotní provoz probíhal 1 měsíc a postupně byl produkt úvěr postupován dalším Obchodníkům, se kterými se DS dohodla na vzájemné spolupráci. I nadále však členové týmu pracovali na projektových studiích funkcionalit s nižší prioritou, než nutnou pro nasazení pro spuštění projektu.
Celý projekt byl vedením Organizace hodnocen výborně a založení DS se specializací na nový způsob financování byl logickým vývojem a nezbytnou reakcí na vývoj leasingového trhu. I s přihlédnutím k vývoji podílu leasingu a úvěrů, jak uvádí obrázek č. 5 v následující kapitole lze také konstatovat, že Organizace přijala opatření včas a díky tomuto projektu se drží na předních pozicích leasingového trhu.
V následující závěrečné subkapitole komparací přehledně shrnu finanční instrumenty (leasing, spotřebitelský účelový úvěr), které jsem v předcházejících kapitolách představila. Leasingové společnosti svým klientům nabízejí oba finanční nástroje, ale dle níže uvedené komparace je jednoznačně výhodnějším spotřebitelský účelový úvěr minimálně z pohledu nakládání se svým majetkem.
3.7
Srovnání úvěru a leasingu Tabulka 8: Srovnání finančního leasingu a úvěru Finanční leasing Spotřebitelský úvěr
•
Předmět financování leasingové společnosti.
je
majetkem •
65
Předmět financování je majetkem klienta.
Finanční leasing
Spotřebitelský úvěr
•
Opce (přednostní právo) na nabytí • předmětu leasingu na konci doby splácení. Kupní cena je stanovena v leasingové smlouvě a není součástí splátkového kalendáře.
Okamžité vlastnictví předmětu financování (se zajišťovacím převodem vlastnického práva ve prospěch leasingové Společnosti).
•
Suma splátek = daňově uznatelné • náklady (výše splátek neovlivňuje daňově uznatelné náklady - zrušen limit 1,5 mil. Kč u osobních automobilů kategorie M1 pro daňovou uznatelnost). Z pohledu klienta nelze tvořit odpisy předmětu; předmět odepisuje leasingová společnost.
U fyzické osoby podnikající (dále jen FOP), právnické osoby (dále jen PO), je úrok z úvěru daňově uznatelným nákladem. Pro podnikatele možnost odepisovat vůz ve vlastním účetnictví.
•
Leasingové splátky jsou kalkulovány s • fixní úrokovou sazbou a jejich výše zůstává neměnná po celou dobu trvání leasingové smlouvy.
Splátka úvěru je osvobozena od DPH z finančních služeb.
•
Pokud klient využije opční právo, je mu • na odkupní cenu vystavena faktura. (Opční právo – přednostní právo na nabytí předmětu - vůle, že chce předmět nabýt, a to podpisem kupní smlouvy.)
Klient si nárokuje vrácení DPH z pořizovací ceny předmětu financování.
•
Možno volit varianty produktu.
•
Nepodnikatelé mohou využít případných státních dotací, např. poskytované zdravotně postiženým občanům na nákup vozu.
•
Délka financování odpisovou skupinou.
omezena •
Neomezená délka financování. V případě PO by délka financování měla korespondovat s délkou odepisování majetku.
je
Zdroj: Vlastní zpracování
66
Jako finální porovnání těchto dvou finančních nástrojů uvádím níže přiložený obrázek č. 5
Obrázek 5: Podíl leasingu a úvěrů v obchodech leasingových společností Zdroj: Výroční zpráva ČLFA,2014
Obrázek č. 5 velmi přesně zobrazuje strmý pokles finančního leasingu na úkor vzestupu úvěru. Specifickým je vývoj operativního leasingu, který v posledních letech zaznamenává vzestup. Je to dáno především zvýšenou poptávkou PO, které již nechtějí řešit otázku rizik z pohledu vlastnictví předmětu, jeho poškození či ztráty, ale především nechtějí investovat své finanční prostředky do akontace či zaměstnance, který by komplikace s užíváním automobilů
a
péčí
o ně musel řešit. Myslím si, že je to i otázka celospolečenského posunu do vyššího stupně kultivovanosti, profesionality, schopnosti a především ochoty zaplatit vyšší náklady, tedy vyšší leasingové splátky, za poskytovanou službu.
67
4 Návrh řešení systémových úprav Obsahem této kapitoly a jejích subkapitol bude zadání úprav pojistných produktů v IS, na základě kterých analytici a programátoři Dodavatele programovali požadované funkcionality, či pouze upravovali funkčnost funkcionalit stávajících. Z tohoto důvodu přejdu na analytiky požadovaný technický slovník, zaměřený na strohé informace, zdroje a kódy.
4.1
Číselník využití vozidla
Protože stávající funkcionality IS neobsahovaly číselník koeficientů využití vozidla, který má vliv na výpočet pojistného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen POV), i Havarijního pojištění (dále jen HAV), bylo nutné do projektové studie zapracovat požadavek na vytvoření nového číselníku s koeficienty využití vozidla.
Popis funkcionality: Oproti standardní parametrizaci systému bude matice rozšířena o 2 koeficienty (POV, HAV) „způsob využití vozidla“. Sazby budou násobeny navíc koeficientem "způsob využití vozidla" Tyto koeficienty vstupují do výpočtu sazby HAV ale i do výpočtu sazby POV a je tedy nutné rozšířit zadávání pojištění při pořízení žádosti (kalkulaci i IS), při změnách pojištění, a vzniku v průběhu smlouvy o tyto hodnoty. Koeficienty musí být parametrizovatelné a pro každý druh pojištění samostatné (jiný koef. pro TAXI, ADR norma atd.) Bez výběru této hodnoty nebude možné spočítat kalkulaci (rozšířena bude standardní funkčnost, tzn. i pro DS).
Uzavřený obchod s použitím tohoto koeficientu je nutné dále zohlednit v exportu pro pojistitele, v polích určených pro kód využití vozidla je nutné uvádět kód dle specifikace datové věty, platí pro HAV i POV pojištění.
Výpočet POV se vypočte dle vztahu {1}: POV = RS × KV
{1}
68
kde: RS = roční sazba KV = koeficient využití Výsledek POV lze zaokrouhlit matematicky na celé koruny.
HAV se vypočte podle vztahu {2}. HAV = PC × PSs × Ks × KV
{2}
kde: PC = pojistná částka PSs = pojistná sazba dle platného sazebníku Ks = koeficient stáří KV = koeficient využití vozidla Výsledek HAV lze zaokrouhlit matematicky na celé koruny. V detailu obrazovky Pojištění – sazby (záložka HAV pojištění a POV) u pojistných produktů HAV i POV bude zobrazen i koeficient využití vozidla s možností vkládání a editace záznamů. (kód, popis, koeficient, platnost od, platnost do).
Tabulka 9: Koeficienty využití vozidla Způsob využití vozidla Koeficient HAV Koeficient POV Běžné firemní podnikání K soukromým účelům ARD norma Autopůjčovna Taxi Zdroj: Vlastní zpracování
1 1 1 2 2
1 1 2 1,5 1,5
Přidat nové pole do všech změn – i nově definovaných – způsob využití vozidla – číselník.
Tento číselník je nutné doplnit u všech poj. produktů HAV a POV v IS (včetně změnových událostí) a na kalkulaci, samostatně k POV a samostatně k HAV pojištění. Koeficienty pro výpočet pojistného u HAV a POV jsou odlišné, číselník musí být parametrizovatelný. 69
4.2
Výpočty výše pojistného
Aby nedošlo k nesouladu výše pojistného na straně pronajímatele a pojistitele, bylo zadání výpočtů několikrát konzultováno s pojistnými matematiky na straně pojistitelů. Vzhledem k možnostem IS bylo nutné dojít ke kompromisům, které spočívaly především ve způsobu zaokrouhlování jak v různých fázích výpočtů, tak finální výše pojistného a rovněž určení počtu desetinných míst a jak se tyto mají zaokrouhlovat. Rovněž také bylo nutné odsouhlasit i data, ke kterým se leasingové/úvěrové smlouvy budou ukončovat a tedy i ke kterým se bude vypočítávat správná výše pojistného. To obsahují výpočty krátkodobého pojištění. Níže nejdříve uvedu seznam zkratek, které jsou ve výpočtech použity:
Popis funkcionality: •
Round() = matematické zaokrouhlení.
•
Trunc() = zaokrouhlení dolů.
•
RSPP = roční pojistné.
•
MP = měsíční pojistné.
•
KP = krátkodobé pojistné.
•
SK = splátkový kalendář.
•
KV = koeficient využití.
Detailní zadání výpočtů pojistného jednotlivých pojistných produktů přikládám v příloze č. 15 Detailní výpočty
4.2.1 Ukončení pojištění v průběhu měsíce Nyní uvádím popis funkcionality, jak se má systém chovat v případě ukončení pojištění v průběhu měsíce.
Popis funkcionality: Je-li provedeno ukončení pojištění, které má klient sjednáno ve splátkovém kalendáři k jinému datu, než datu splátky a klient ve splátce uhradil celé měsíční pojistné, musí systém 70
automaticky vygenerovat dobropis na počet dní, které již nemají být pojištěné. Pojištění je počítáno na denní bázi dle dodaných výpočtů a zaokrouhlení, speciálně „Výpočet pro krátkodobé pojistné (KP)“. V případě jednorázově vyfakturovaného pojištění musí být opět systémem automaticky vygenerován dobropis na počet dní, které již nemají být pojištěné. Pojištění je počítáno na denní bázi, dle dodaných výpočtů a zaokrouhlení „Výpočet pro krátkodobé pojistné (KP)“. Je-li provedeno ukončení pojištění, které má klient sjednáno ve splátkovém kalendáři k jinému datu, než datu splátky a klient neuhradil předepsanou splátku, nebo splátky, systém musí automaticky vygenerovat fakturu na neuhrazené pojistné. Pojištění je počítáno na denní bázi, dle dodaných výpočtů a zaokrouhlení „Výpočet pro krátkodobé pojistné (KP)“.
4.3
Provize
Nyní uvádím popis funkcionality, jak se má systém chovat v případě exportu sestavy pro pojistitele a způsob výpočtu proizí z jednotlivých pojistných produktů.
Popis funkcionality: Z predikce pojistného je nutné sledovat výši získané provize za každý pojistný produkt, za každou leasingovou/úvěrovou smlouvu a pojišťovnu zvlášť za variabilně zvolené období a společnost. Sestava je pojistitelem požadována v xls. formátu a musí obsahovat: •
název společnosti;
•
číslo RPS;
•
název pojistného produktu;
•
pojistitel;
•
časové období;
•
sumu za zvolené období;
•
sumu předanou zpět obchodu (výše vyplacené provize Obchodníkovi).
71
Výpočet provize je uveden ve vztahu {12}: PROV = RSPP × PROC
{12}
kde: PROC = % dle pojistného produktu Provize budou zobrazeny v IS na záložce „Provize“, tlačítko naplánované provize. Musí být nově doplněna výnosová provize z pojištění. Tlačítko bude k dispozici na přístupové právo. Platí pro retail i corporát: Provize ve prospěch Organizace bude vyplácena pojistitelem: - výše poplatku: •
HAV - 12% z RSPP:12.
•
DOPL - 12% z RSPP:12.
•
POV - 14% z RSPP:12.
- provize nemá vliv na úrokovou sazbu - provize je nutné evidovat na každou smlouvu, na žádosti a na smlouvě na záložce parametry smlouvy se bude tato provize zobrazovat na tlačítko naplánované provize, které bude přístupné pouze na přidělená práva. - splatnost provize je vždy měsíční - zobrazovat se musí i naplánovaná provize na smlouvě jednorázově za celou dobu trvání leasingové/úvěrové smlouvy.
4.4
Datové exporty
Pro zajištění řádného předávání dat mezi pojistitelem a DS bylo nutné rovněž parametrizovat jakým způsobem, v jaké frekvenci a v jakém rozsahu se mají data pojistitelům exportovat. Bylo také nutné před samotným definováním projektové studie s pojistiteli dohodnout jednotnou datovou větu, kterou se údaje budou předávat a také jednotný systém jak je předávat. Popis funkcionality: Pravidelně budou prováděny exporty: HAV, POV, DOPL. 72
4.4.1 Export řádně ukončené smlouvy
Nyní uvádím popis funkcionality, jak se má systém chovat v případě generování exportu řádně ukončených pojištění pro pojistitele.
Popis funkcionality: Při odesílání nové leasingové/úvěrové smlouvy se exportuje pouze datum OD nikoli datum DO a je vyplněno pole „DOBA“ platnosti leasingové/úvěrové smlouvy. Je nutné exportovat i řádně ukončené leasingové/úvěrové smlouvy, v okamžiku přechodu ze stavu „připravena k ukončení“ do „Řádně ukončena“ a ze stavu „Neuhrazeno po datu řádného ukončení“ do „Řádně ukončena“. Přechodem do stavu „Řádně ukončena“ bude proveden záznam na kartě Pojišťovna o ukončení pojištění, je tedy nutné tento datum zapsat i na záložku Historie pojištění a exportovat pojistitelům.
Detailní zadání pro mimořádné exporty obsahuje příloha č. 16 – Mimořádné exporty.
4.4.2 Importy Komunikace s pojistiteli neprobíhala jen formou exportování dat a jejich změn pojistitelům, ale také ze strany pojistitelů bylo nutné umět přijmout i data importovaná. Rovněž i v tomto případě bylo nutné dohodnout jednotný formát předávaných dat. Jednalo se především o data určená pro kontrolu fakturace. Popis funkcionality: •
Fakturační soubor od pojistitelů.
Struktura souboru v xls: Cisnavr
číslo pojistné smlouvy
cpscpu
číslo pojistné smlouvy přidělené pojistiteli (může být identické s Cisnavr)
kmen
druh pojištění
stav
údaj pojistitele, stav smlouvy u pojistitelů 73
plod
platnost pojištění od
mesic
vyúčtování za měsíc
pldo
platnost pojištění do
castpr.
Fakturovaný předpis
castuhr
částečná úhrada u pojistitele
spz
SPZ vozidla
vin
VIN vozidla
znacka
IBS výrobce
cls
číslo leasingové/úvěrové smlouvy
4.5
Kontrolní sestavy
Bližší důvody proč bylo nutné automaticky IS generovat pravidelné kontrolní sestavy jsem uvedla v subkapitole 3.4.6 Kontrolní sestavy. níže uvádím zadání, jakým byl Dodavateli parametrizován obsah sestav, ale uvedu jen nejpodstatnější z nich. Popis funkcionality: Upomínky, Kontroly, Sestavy Automatické upomínání klientů – nedodání pojištění Upomínání bude probíhat dle standardní funkcionality, kterou IS umožňuje, tedy způsobem jako hromadné upomínání., ale je nutné přidat řádek upomínání pojištění a tlačítko umožňující hromadný tisk upomínek.
Systém musí umožnit blokaci upomínání – check box na leasingové/úvěrové smlouvě na záložce „Delikty“, který při manuálním zaškrtnutí nespustí nad smlouvou upomínání doložení pojistných smluv.
Při aktivaci nebude US zadána do stavu „aktivní“, ale do stavu „bez pojistné smlouvy“
Proces upomínání HAV, POV, a Vinkulace.
74
DS se rozhodla postupovat způsobem popsaným v subkapitole 2.3.1 Hromadné pojištění., tedy možnost pojistit klienta v rámci DS za nedodání pojištění. Pokud klient nedodá pojištění ve stanovených termínech dle zaslaných upomínek, bude pojištěn přes DS. Při zpětném doložení pojištění nájemcem nebude brán zřetel na možnou duplicitu pojištění. Pojištění sjednané v rámci DS bude nájemci ukončeno na základě jeho žádosti a po předložení kopie pojistných smluv.
Současně u každé z těchto upomínaných smluv se vytvoří změnová událost v katalogu "Odeslána upomínka – nedodané doklady pojištění" změnová událost bude ve stavu "Odeslána". Následně systém vygeneruje kontrolní datum + 14 dní od data založení změnové události „Odeslána upomínka“. V případě, že do tohoto data nebudou doklady zaslány a zadány do IS (přes změnovou událost)., systém vygeneruje změnovou událost s katalogem "2. upomínka – nedodané doklady pojištění".
Po dodání pojistných smluv klientem a po dotypování do IS uživatel změní stav (přes změnovou událost), smlouvy na „aktivní“ a IS následně vygeneruje změnovou událost „Pojistná smlouva doložena“ a automaticky se uvede do stavu "Událost ukončena".
Pravidlo pro celý proces: IS musí umožnit v jakémkoli okamžiku manuální tisk jakékoli upomínky i přes nastavený automatický proces. Musí být umožněny veškeré standardní změny v pojištění a ukončení pojištění s následným automatickým generováním dobropisu na nespotřebované pojistné. Musí být možné veškeré upomínky klientovi zpoplatnit dle platných Podmínek.
Ke každému POV pojištění pořízenému v rámci upomínek musí být možný tisk zelené karty pro klienta. Po doložení veškerých pojistných smluv a vinkulace uživatel provede změnu stavu na „aktivní“.
Podrobnější kontrolní sestavy, např. Chybí individuální POV nebo HAV nebo Vinkulace pojištění při uzavírání leasingové/úvěrové smlouvy atp. přikládám v příloze č. 17.
75
4.5.1 Predikce pojistného – plán pojištění Pro správné vyhodnocení je třeba mít možnost manuálního vytváření statistik. Kdykoli je třeba mít k dispozici aktuální data za každý pojistný produkt a pojistitele zvlášť, za variabilně zvolené období a společnost. Sestava je požadována v xls. formátu a musí obsahovat: •
název společnosti ( Organizace/DS);
•
č. RPS;
•
název pojistného produktu;
•
pojistný ústav;
•
časové období;
•
sumu za zvolené období.
4.5.2 Provize Z predikce pojistného je nutné dále sledovat výši získané provize za každý pojistný produkt, za každou leasingovou/úvěrovou smlouvu a pojistitele zvlášť, za variabilně zvolené období a společnost. Sestava je požadována v xls. formátu a musí obsahovat: •
název společnosti (Organizace/DS);
•
č. RPS;
•
název pojistného produktu;
•
pojistný ústav;
•
časové období;
•
sumu za zvolené období;
•
sumu předanou zpět obchodu (výše vyplacené provize Obchodníkovi).
Výpočet výše provize: PROV = RSPP × xyPROC dle pojistného produktu
Provize budou zobrazeny na záložce parametry smlouvy, tlačítko naplánované provize. Musí být nově doplněna výnosová provize z pojištění. Tlačítko bude k dispozici na právo. Platí pro retail i corporát. 76
Závěr Cílem mé práce bylo přiblížit, zhodnotit výsledky analýzy a transparentně vysvětlit možnosti implementace pojistných produktů do leasingové a úvěrové smlouvy v prostředí leasingové společnosti.
Pro získání uceleného povědomí o finančních instrumentech užívaných leasingovými společnostmi jsem úvodní kapitolu věnovala vysvětlení těchto finančních nástrojů, jejich užívání a také výhody i nevýhody jak z pohledu nájemce, tak pronajímatele. Následně jsem podrobnou deskripcí detailně představila, postupně od teoretického po praktické užívání, způsoby a možnosti implementace forem pojištění do finančního produktu leasing. Uvedla jsem i důvody proč využívat pro pojištění předmětů leasingu formu hromadného pojištění, kde pronajímatel nejenže chrání svůj majetek, ale může také z této ochrany profitovat. V pokračování praktické části práce jsem představila realizovaný projekt v leasingové společnosti, který umožnil nabízet klientům financování předmětu dalším finančním instrumentem a to účelovým spotřebitelským úvěrem. Pro tento nový způsob financování bylo však nutné zakoupit leasingovou společností nový IS. Po detailních analýzách stávajících funkcionalit nového IS vznikl finální návrh systémového řešení, ke kterému projektový tým dospěl. Po implementaci nového IS do chodu leasingové společnosti jsem v samostatné kapitole transparentní komparací uvedla specifikaci obou finančních instrumentů, které jsem ve své práci představila. Závěrečnou část práce jsem logicky věnovala tvorbě návrhu systémového řešení, jak realizovat úpravy pojistných produktů v novém IS.
Vzhledem k tomu, že jsem měla možnost podílet se na realizaci tak velkého projektu, kde jsem vytvářela formou návrhu systémových úprav způsoby implementace pojistných produktů do všech finančních instrumentů společnosti, domnívám se, že vzhledem k několikaletému úspěšnému působení této Organizace na leasingovém trhu mohu říci, že úsilí s tímto projektem vynaložené bylo přínosné.
Problém však spatřuji v nízkém zaměření této Organizace na oblast pojištění. To je sice dáno obchodním zaměřením Organizace na segment ojetých vozů, ale pokud by Organizace důsledně cílila na tuto oblast už v samotném počátku obchodu, tedy ve své prodejní dealerské 77
síti a „vychovala“ své prodejní kanály k pojišťování předmětů ať leasingu, nebo úvěru, věřím v úspěch v této oblasti. Přesvědčením jsou mi výsledky ostatních uvedených leasingových společností, které svou strategii zaměřili nejen na zdokonalování obchodní strategie, ale také velkou pozornost věnují oblasti pojištění a otevřeně preferují uzavírání finančních obchodů včetně pojistných produktů.
Mohlo by se zdát, že nájemce rád využije nabídky „volnosti“ ve výběru pojistitele a pojistných produktů, ale je to spíše dáno manipulací Obchodníka, který umí pojistné produkty sjednat samostatně, ve svůj provizní prospěch. V dnešní době již nájemci raději volí z připravených „balíčků“ pojistných produktů, které řeší komplexnost pojištění předmětu leasingu/úvěru jak z pohledu pronajímatele, tak z pohledu nájemce. Nehledě na finanční profitabilitu pronajímatele, protože pojištěním předmětu leasingu/úvěru má zajištěno krytí předmětu leasingu požadovanými pojistnými produkty, tedy chrání svůj majetek, a navíc, z akceptovaných pojistných produktů nájemcem pronajímatel čerpá provize, či množstevní bonusy po celou dobu platnosti leasingové/úvěrové smlouvy.
Samozřejmě určitá vrstva dealerů a nájemců slyší na nabídku „volnosti“ výběru pojistitele, ale je nutné otevřeně přiznat, že tato vrstva nájemců již předem spekuluje jak s předmětem leasingu naložit ve smyslu přípravy pojistného podvodu.
Výsledkem mé práce je tedy ucelená charakteristika finančních instrumentů, kterými leasingové společnosti disponují se zaměřením na komoditu dopravní techniky. Dále jsem představila formy pojištění a pojistných produktů a způsob jejich začlenění do finančních instrumentů, které mají dvě důležité funkce. Jednak chrání majetek pronajímatelů před riziky, která mohou nastat a za druhé výnosy z uzavřených pojistných produktů k financovaným předmětům představují významnou položku v příjmech leasingových společností.
Dílčím závěrem mé práce je zjištění, že i po pečlivém prostudování dostupných materiálů jsem nenašla literaturu, která by se tomuto tématu věnovala. Literatura postihuje jednotlivé finanční instrumenty v této práci uvedené a dále je k dispozici také o pojištění. Ale literaturu, která by postihovala a propojovala všechny tyto oblasti současně, jsem nenalezla a v tomto
78
ohledu považuji svou práci za ojedinělou, jejíž výstupy se dají použít i pro potřeby vzdělávání studentů.
79
Seznam použité literatury Monografie 1. DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie 2. vydání, Professional Publishing 2006. ISBN 80-86946-00-2. 2. DOUBRAVA, Martin. Leasingová smlouva tuzemská i mezinárodní. Praha: Nakladatelství Linde, 2003. ISBN 80-86131-47-5. 3. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví 3. vydání - přepracované, Ekopress, s.r.o. 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. 4. KOLEKTIV
AUTORŮ.
Bankovnictví
6.
vydání.
Praha,
prosinec
2006.
ISBN 978-80-7265-099-6. 5.
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005. ISBN 978-80-247-4081-2.
Akademická práce 6. ARCHIV ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ZUZANA ZIGOVÁ /VSE/. [online]. Praha, 2008 citace [6.9.20014]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/5330_financni_leasing_v_ceske_republice 7. PACIOREK, Petr- Návrh vybraných procesů leasingové organizace.Ostrava, 2010. Disertační práce. Ekonomická fakulta, VŠB – Technická univerzita Ostrava. 8. VALENTOVÁ, Markéta. Leasingové financování. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií.
80
Internetové odkazy 9. ASOCIACE FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ A FINANČNÍCH PORADCŮ ČESKÉ REPUBLIKY.
In: http://www.afiz.cz [online]. 2010 [cit. 8. 9. 2014]. Dostupné z:
http://www.afiz.cz/afiz-o-sobe 10. ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=41 11. ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=41 12. DOPLŇKOVÁ POJIŠTĚNÍ. In: pms.cz [online]. Provozováno na m@gnetpro [cit. 23. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.pms.cz/sluzby-a-produkty-financniho-poradce-apojistovaciho-maklere/osobni-financni-poradenstvi/pojisteni-aut/doplnkova-pojisteniaut/ 13. FINANČNÍ LEASING CLFA. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=39 14. FINANČNÍ LEASING. In: pojistenialeasing.cz [online]. 2014 [cit. 11. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.pojistenialeasing.cz/cs/ostatni-sluzby/leasing/ 15. FINCENTRUM. Limity pojistného plnění u vybraných pojistitelů. Platné ke dni 1. 10. 2014 16. KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, A.S., VIENNA INSURANCE GROUP. Malé modely. Platné ke dni 1. 9. 2014 17. MUSÍ-LI SI POJISTITEL BÝT PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY VĚDOM NESROVNALOSTÍ. In: opojisteni.cz [online]. 2014 VIZUS [cit. 22. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/pojistovaci-makleri/nova-pravni-uprava-pojistne-smlouvykonec-smluv-psanych-mikropismem/ 18. NÁLEŽITOSTI LEASINGOVÉ SMLOUVY. In: http://www.financovani-aut.cz [online]. 2009 [cit. 5. 9. 2014]. Dostupné z: http://www.financovani-aut.cz/leasing-na-auto/ 19. OPERATIVNÍ LEASING CLFA. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=39 20. PARCIÁLNÍ POJISTNÁ UDÁLOST. In: www.globalexpert.cz [online].2010 citace [24.10.2014]. Dostupné z: 81
http://www.globalexpert.cz/srv/www/qf/cs/notionDictionary/lettersListing?selectedLet ter=P 21. POJIŠŤOVACÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ. In: http://www.afiz.cz [online]. 2010 [cit. 8. 9. 2014]. Dostupné z: http://www.afiz.cz/jak-se-stat-pojistovacim-zprostredkovatelem 22. POVINNOST ZE ZÁKONA 38/2004. In: epravo.cz [online]. 1999-2014 [cit. 11. 9.2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-zakonu-c-382004-sb-pojistovacichzprostredkovatelich-a-likvidatorech-pojistnych-udalosti-32917.html?mail 23. SAUTOLEASING, a.s. Leasingová smlouva. Platné ke dni 1. 6. 2007 24. SAUTOLEASING, a.s. Procesní mapa. Platné ke dni 1. 9. 2014 25. STATISTIKY ASOCIACE ČESKÝCH POJIŠŤOVACÍCH MAKLÉŘŮ. In: http://www.acpm.cz [online]. 2005 citace [10. 9. 2014]. Dostupné z: http://www.acpm.cz/index.php?action=section&id=36565 26. TOTÁLNÍ ŠKODA. In: www.globalexpert.cz [online].2010 citace [24.10.2014]. Dostupné z: http://www.globalexpert.cz/srv/www/qf/cs/notionDictionary/lettersListing 27. UNICREDIT LEASING CZ, a.s.Leasingový koeficient. Platné ke dni 25.3.2015 28. ÚPRAVA LEASINGU V PRÁVU ČR. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 5. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=41 29. VÝHODNÝ OPERATIVNÍ LEASING. In: Exclusive Auto Plzeň [online]. 2010 [cit. 11. 10. 2014]. Dostupné z: http://exclusiveauto-plzen.webnode.cz/o-leasingu-/ 30. VÝHODY A NEVÝHODY LEASINGU. In: http://www.financovani-aut.cz cz [online]. 2009 [cit. 5. 9. 2014]. Dostupné z: http://www.financovani-aut.cz/leasing-vyhody-anevyhody/ 31. VÝROČNÍ ZPRÁVA ČLFA. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 7. 4. 2015]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=85 32. ZPĚTNÝ LEASING. In: pojistenialeasing.cz [online]. 2014 [cit. 11. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.pojistenialeasing.cz/cs/ostatni-sluzby/leasing/ 33. ŽEBŘÍČEK LEASINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ. In: http://www.clfa.cz [online]. 2003 [cit. 9. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=65
82
Legislativní normy 34. ČESKO. Zákon č. 38 ze dne 17. 12. 2003 o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-38 35. ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33/2012, s. 1026 – 1368. 36. ČESKO. Zákon č. 168 ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 57/1999, s. 3158 - 3167. 37. ČESKO. Zákon č. 499 ze dne 30.6.2004 o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499
83
Seznam zkratek ČNB
Česká národní banka
ČLFA
Česká leasingová a finanční asociace
ČSOB
Československá obchodní banka
ČR
Česká republika
RPS
Rámcová pojistná smlouva
MLS
Mimořádná leasingová splátka (u leasingu)
ČHK
Část hrazená klientem (u úvěru)
RPSN
Roční procentní sazba nákladů
ARES
Administrativní registr ekonomických subjektů
DS
Dceřiná společnost
IS
Informační systém
IT
Informační technologie
OR
Obchodní rejstřík
Round
Matematické zaokrouhlení
Trunc
Zaokrouhlení dolů
RSPP
Roční pojistné
MP
Měsíční pojistné
KP
Krátkodobé pojistné
SK
Splátkový kalendář
KV
Koeficient využití
HAV
Havarijní pojištění
POV
Povinné ručení
DOPL
Doplňkové pojištění 84
SPZ
Státní poznávací značka
VIN
Identifikační kód vozidla
KV
Konečné vyrovnání
DPH
Daň z přidané hodnoty
FOP
Fyzická osoba podnikající
PO
Právnická osoba
Obchodník
Ekonomický subjekt, který je oprávněn k prodeji vozidel
Smlouva
V celém textu smlouva samostatně nestojí, vždy je specifikovaná
Pronajímatel Leasingová společnost Pojistitel Poradce Organizace
Pojistný ústav Poradenská společnost Leasingová společnost
85
Seznam použitých tabulek Tabulka 1 – Srovnání finančních produktů z pohledu komoditní struktury ............................. 17 Tabulka 2 – Leasingový koeficient. ......................................................................................... 23 Tabulka 3 – Shrnutí výhod a nevýhod RPS.............................................................................. 33 Tabulka 4 – Stanovení výše pojistné částky ve vztahu k DPH ................................................ 38 Tabulka 5 – Role v leasingovém vztahu .................................................................................. 45 Tabulka 6 – Malé modely ........................................................................................................ 46 Tabulka 7 – Pořadí členských společností ČLFA podle vstupního dluhu v souhrnu všech produktů sloužících k financování osobních a užitkových vozidel a motocyklů v r. 2014...... 51 Tabulka 8 – Srovnání finančního leasingu a úvěru .................................................................. 65 Tabulka 9 – Koeficienty využití vozidla .................................................................................. 69 Tabulka Příloha 10 – Limity pojistného plnění u vybraných pojistitelů ............................... XXI
86
Seznam použitých grafů Graf 1 – Vývoj leasingových obchodů členů České leasingové a finanční asociace .............. 15 Graf 2 – Zaměření leasingu členů ČLFA v 1. pololetí 2014 dle komodit ................................ 16 Graf 3 – Zaměření podnikatelských úvěrů členů ČLFA v 1. pololetí 2014 dle komodit ......... 17 Graf 4 – Vývoj spotřebitelských úvěrů členů ČLFA............................................................... 27
87
Seznam použitých obrázků Obrázek 1 – Hierarchie smluvní dokumentace......................................................................... 31 Obrázek 2 – Přehled pojistných produktů ................................................................................ 32 Obrázek 3 – Procesní mapa pořízení předmětu finančního leasingu........................................ 34 Obrázek 4 – Způsob pojištění předmětu ve finančním leasingu .............................................. 30 Obrázek 5 – Podíl leasingu a úvěrů v obchodech leasingových obchodů ................................ 67
88
Seznam příloh Příloha 1: Právní úprava leasingu v ČR..................................................................................I Příloha 2: Leasing finanční ................................................................................................... III Příloha 3: Leasing operativní ................................................................................................ VI Příloha 4: Leasing zpětný ...................................................................................................VIII Příloha 5: Daňové a účetní aspekty leasingu ......................................................................... X Příloha 6: Všeobecné obchodní podmínky ........................................................................... XI Příloha 7: Vzor splátkového kalendáře .............................................................................. XII Příloha 8: Právní úprava pojištění ..................................................................................... XIV Příloha 9: Daňový pohled ................................................................................................... XVI Příloha 10: Havarijní pojištění ........................................................................................ XVIII Příloha 11: Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozen vozidla ................... XX Příloha 12: Doplňková pojištění ....................................................................................... XXII Příloha 13: Operativní leasing a pojistné produkty ...................................................... XXIV Příloha 14: Zpětný leasing a pojistné produkty.............................................................. XXV Příloha 15: Detailní výpočty ............................................................................................. XXII Příloha 16: Mimořádné exporty ..................................................................................... XXIV Příloha 17: Detailní kontrolní sestavy ............................................................................. XXII
89
Příloha č. 1
Právní úprava leasingu v ČR Podle našeho platného práva může v ČR vystupovat jako poskytovatel leasingu kterákoliv obchodní společnost nebo fyzická osoba při splnění obecných základních podmínek pro soukromé podnikání. Předpokladem pro poskytování leasingových služeb je pouze běžné živnostenské oprávnění ke koupi za účelem dalšího prodeje.
„Banky jsou oprávněny k provozování operací finančního leasingu přímo ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Leasingové společnosti u nás nepotřebují, stejně jako ve většině evropských států, ke své komerční činnosti zvláštní licenci. Jejich činnost nespadá do sféry aplikace platného zákona o bankách a není vůči nim uplatňován bankovní dohled ani zvláštní administrativní dozor jiného státního orgánu. Jsou však povinny řídit se stejnými předpisy, jako jiné obchodní společnosti a jiní podnikatelé, zejména obchodním zákoníkemI, zákonem na ochranu hospodářské soutěže, zákonem na ochranu spotřebitele, zákonem proti praní špinavých peněz, zákonem o konkursu a vyrovnání, předpisy na ochranu životního prostředí, daňovými a účetními předpisy apod. V tomto ohledu je jejich činnost kontrolovatelná a postižitelná v působnosti příslušných orgánů státu.“II „Leasing není výslovně definován v platném českém soukromém právu. Soukromé právo je na leasingové operace aplikovatelné především ve svých obecných ustanoveních. Protože leasing není uveden mezi zvláštními smluvními typy ani v občanském zákoníku, ani v obchodním zákoníku ani v jiném (zvláštním) soukromoprávním předpisu, je posouzení některých aspektů leasingových obchodů v praxi často nejednotné a sporné. Problematické jsou především pokusy posuzovat leasingové operace z hlediska úpravy smluvních typů, které se v některých ohledech leasingu podobají.“III
I
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, byl zrušen ke dni 1. ledna 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Protože se v celé práci odkazuji na starší literaturu, která zatím nebyla aktualizovaná, kdy obchodní zákoník byl platný, vždy jako poznámku pod čarou uvedu odkaz na platnou právní úpravu. II Česká leasingová a finanční asociace. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=41. III Úprava leasingu v právu ČR. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 5. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=41.
I
Příloha č. 1
Základní právní normou, která leasing upravuje - resp. nájem, pronájem či výpůjčku, je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hlavní ustanovení týkající se nájmu představují především: •
§ 2193 – § 2200 občanského zákoníku, které upravují smlouvu o výpůjčce.
•
§ 2202 – § 2234 občanského zákoníku, které upravují nájemní smlouvu
•
Ohledně nájmu a podnájmu nebytových prostor § 2235 – § 2301 občanského zákoníku
•
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
•
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DPH“).
II
Příloha č. 2
Leasing finanční Finanční leasing je určen fyzickým osobám podnikajícím a právnickým osobám. Před nabytím účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů od 1. 1. 2011, byl finanční leasing nabízen i fyzickým osobám nepodnikajícím. Po legislativní úpravě by však bylo problematické řešit vrácení předmětu leasingu, když majitelem byla sama leasingová společnost. Po 1. 1. 2011 bylo tedy fyzickým osobám nepodnikajícím nabízeno financování pouze úvěrem, kdy vlastníkem byl klient a odstoupil pouze od úvěrové smlouvy a vrácení předmětu si řešil sám s prodejcem. A také finanční služba je zatížena DPH, u úvěru úroky zatíženy nejsou.
„Finanční leasingová společnost financuje leasingový předmět tím, že výrobci uhradí plnou cenu předmětu, stává se vlastníkem předmětu leasingu a pronajímatelem tohoto předmětu vůči jeho uživateli, nájemci“I.
„Finančním leasingem se obecně rozumí pronájem, u něhož dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem. Místo pojmu finanční leasing se můžeme setkat v českých daňových předpisech s pojmem finanční pronájem s následnou koupí najaté věci (zákon č.586/1992 Sb. o daních z příjmů). Tento druh pronájmu je zpravidla dlouhodobější, než pronájem operativní a doba pronájmu se obvykle kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku. V případě finančního leasingu pronajímatel obvykle smluvně přenáší na nájemce i povinnosti spojené s údržbou, opravami a servisními službami pronajatého majetku.“II
V dnešní praxi však finanční leasing funguje jako pronájem s opcí (přednostním právem) na koupi najaté věci po skončení doby nájmu - nájemce má právo, nikoliv povinnost předmět odkoupit, proto tento typ finančního leasingu běžně používá označení „měkký“. Dále v této práci budu uvažovat pouze o tomto druhu finančního leasingu. I
KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví 6. vydání. Praha, prosinec 2006. ISBN 978-80-7265-099-6. VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005. ISBN 978-80-247-4081-2.
II
III
Příloha č. 2 Oproti tomu leasing „tvrdý“ ukládá nájemci povinnost předmět odkoupit po skončení doby nájmu. Z pohledu DPH se tento leasing nechová jako služba, ale jako dodání zboží, kdy se DPH odvádí celé na začátku smluvního vztahu. Na jednotlivé splátky je třeba vystavovat dílčí faktury místo splátkového kalendáře. Vzhledem k této konstrukci není tento typ leasingu nabízen všemi leasingovými společnostmi, ale pouze specializovanými.
ČLFA definuje finanční leasing na svých stránkách takto: „Smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání. Za jakým účelem a za jakých podmínek:
Účelem je dlouhodobé užívání předmětu leasingu s a) přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce b) s právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek. Tento leasing se nazývá finanční leasing.“III
„Finanční leasing se velmi doporučuje při financování vozidel. Netýká se však pouze osobních automobilů pro soukromé nebo firemní účely. Díky tomuto finančnímu produktu (finanční leasing) si mohou společnosti a podnikatelé snáze pořídit nákladní automobily, návěsy a přívěsy, tahače, autobusy, vysokozdvižné vozíky a jinou manipulační nebo zemědělskou techniku, a to nejen novou, ale i zánovní (ojetou). Nezřídka se finančním leasingem financuje pořízení strojního a výrobního zařízení nebo i nemovitostí.“IV
Délka pronájmu s následnou koupí najaté věci se liší dle povahy předmětu leasingu a také dle nabídky konkrétního pronajímatele.
III
Finanční leasing clfa. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné http://clfa.cz/index.php?textID=39. IV Finanční leasing. In: pojistenialeasing.cz [online]. 2014 [cit. 11. 10. 2014]. Dostupné http://www.pojistenialeasing.cz/cs/ostatni-sluzby/leasing/.
IV
z: z:
Příloha č. 2 Podobně jako délka finančního leasingu se liší i výše první mimořádné splátky původně „akontace“, která se běžně pohybuje od 0% až do 70% pořizovací ceny financovaného předmětu. Dnes se již termín „akontace“ nepoužívá, protože platba je již zdanitelným plněním. Akontace se používala v době, kdy zaplacení zálohy nebylo zdanitelným plněním, nicméně, možná je.
Především ve finančním leasingu pronajímatel velmi důsledně dbá na pojištění předmětu leasingu, aby zajistil a kryl možná rizika spojená s pronájmem. Více a podrobněji se budu otázce pojištění věnovat v samostatné kapitole č.2 Implementace pojištění do finančního leasingu.
V
Příloha č. 3
Leasing operativní Operativní leasing je určen všem podnikajícím fyzickým i právnickým osobám, ale vhodný je především pro malé a velké podnikatelské subjekty.
„Operativní leasing je charakterizován přímým vztahem mezi pronajímatelem, jímž je zpravidla výrobce, a nájemcem. Pronajímatel předá leasingový předmět do užívání nájemci, nájemce platí pronajímateli dohodnuté nájemné a po ukončení nájmu vrací pronajatý předmět zpět pronajímateli“I.
Nicméně pronajímatelem může také být importér a leasingová společnost.
„Operativním leasingem se pak obecně rozumí všechny ostatní druhy leasingu, které nejsou leasingem finančním. Jedná se tedy zejména o takový leasing, kdy po skončení doby pronájmu dochází k vrácení pronajatého majetku pronajímateli (vlastníkovi). Operativní leasing je obvykle krátkodobější, než leasing finanční a také doba pronájmu je obvykle kratší, než doba ekonomické životnosti pronajatého majetku. U této formy leasingu je také častější, že náklady spojené s údržbou, opravami či servisními službami pronajatého majetku hradí pronajímatel (ovšem i tato povinnost může být smluvně přenesena na nájemce)“.II
Délka finančního leasingu je v ČR stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – § 21d, kde je také definice finančního leasingu, kterou pokud leasingový vztah nesplní, pak je operativním a může dojít k jinému zahrnování nájemného do daňových nákladů, a to v závislosti na výši kupní ceny, dojde-li k odkupu. Některé firmy raději volí operativní leasing ani ne třeba z důvodu financování, ale aby s vozovým parkem neměly starost. Pokud zvolí variantu full-service, tedy v ceně mají veškerý servis, opravy atd., tak se jim i mnohem lépe plánují výdaje na vozový park – měsíční náklady na vozový park I
KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví 6. vydání. Praha, prosinec 2006. ISBN 978-80-7265-099-6. VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005. ISBN 978-80-247-4081-2.
II
VI
Příloha č. 3 tolik nekolísají (samozřejmě může ovlivnit výkyv v najetých km), nemusí se trápit s odpisy a starostí o auta. Pak to může být i dlouhodobější leasing, byť je operativní.
ČLFA definuje operativní leasing na svých stránkách takto: „Smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání. Za jakým účelem a za jakých podmínek: Účelem je dočasné používání předmětu bez a) přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu b) jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce tento leasing se nazývá operativní leasing.“III
Shrňme si tedy všechny odlišnosti operativního leasingu: •
„během celé doby operativního leasingu i po ukončení zůstává předmět ve vlastnictví leasingové společnostiIV, • všechna rizika, která jsou spojena s vlastnictvím předmětu na sebe přebírá leasingová společnost, • všechna rizika, která jsou spojena s provozováním předmětu na sebe přebírá leasingová společnost, • všechna rizika, která jsou spojena s poškozením, zničením nebo ztrátou předmětu přebírá leasingová společnost. Další nesporné výhody, proč právě operativní leasing: • • • •
pozitivní vliv na cash-flow, operativní leasing není podmíněn první zvýšenou splátkou či akontací - firma tak může investovat volné finanční prostředky do činnosti podnikání, jednoduchost v administrativě - veškeré služby jsou fakturovány jednou částkou. úspora na mzdách - společnost nepotřebuje vlastního zaměstnance, který by se staral o vozový park či řešil pojistné události.“V
Rovněž v operativním leasingu pronajímatel velmi důsledně dbá na pojištění předmětu leasingu, aby zajistil a kryl možná rizika spojená s pronájmem. Zde je však pozice III
Operativní leasing clfa. In: clfa.cz [online]. 2003 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=39. IV Některé leasingové společnosti umožňující nájemce může předmět po skončení odkoupit za splnění podmínky kupní cena >daňová zůstatková cena. V Výhodný operativní leasing. In: Exclusive Auto Plzeň [online]. 2010 [cit. 11. 10. 2014]. Dostupné z: http://exclusiveauto-plzen.webnode.cz/o-leasingu-/.
VII
Příloha č. 3 pronajímatele snazší, protože výhradně sám rozhoduje, jakými pojistnými produkty pronajímaný předmět zajistí. Více a podrobněji se budeme otázce pojištění věnovat v samostatné kapitole 2 Implementace pojištění do finančního leasingu.
VIII
Příloha č. 4
Leasing zpětný Zpětný leasing je určen fyzickým (podnikajícím i nepodnikajícím) i právnickým osobám. Nabízí těmto podnikatelským subjektům možnost, aby za majetek, který již nějakou dobu používají k podnikatelským účelům, získaly finanční zdroje a posílily své cash flow.
Princip zpětného leasingu
Zpětný leasing klasický je velmi specifický produkt, jehož základní princip je založen na odkoupení předmětu, který společnost nájemce eviduje ve svém hmotném investičním majetku. Odkup je uskutečněn za dohodnutou finanční částku, a jejím následném splácení včetně úroků za poskytovanou službu. Touto finanční operací dochází také ke změně vlastnických práv k předmětu leasingu, kde vlastnická práva přecházejí z leasingového nájemce (společnost) na leasingového pronajímatele (leasingová společnost). „Jednoduše řečeno, Vy jako majitel předmětu leasingu "prodáte" onen předmět leasingové společnosti a následně uzavřete leasingovou smlouvu na tento předmět. Touto operací získáte hotovost, kterou můžete například použít pro další rozvoj Vašeho podnikání.“I
Zpětný leasing technický je spíše využíván u leasingu dovážených technologií. Nájemce předmět koupí za své finanční prostředky a v okamžiku, kdy ho v účetnictví eviduje jako zboží, ale ještě jej nezařadil do majetku, jej odprodá leasingové společnosti. Předmět není tedy evidován v majetku nájemce, ale nájemce je jeho majitelem, tedy má právo s ním disponovat, ale po odprodání leasingové společnosti získá zpět finanční zdroje a posílí své cash flow.
Cenu předmětu leasingu určuje jeho tržní hodnota, avšak tato hodnota není vyplacena celá, ale je snížena o akontaci, která se pohybuje ve většině případů ve výši 30 %.
I
Zpětný leasing. In: pojistenialeasing.cz [online]. http://www.pojistenialeasing.cz/cs/ostatni-sluzby/leasing/.
VIII
2014
[cit.
11.
10.
2014].
Dostupné
z:
Příloha č. 4 Zpětný leasing nenabízí každá leasingová společnost. Naproti tomuto existuje hned několik leasingových společnosti, které běžně tento druh leasingu nabízí.
Předmět zpětného leasingu Předměty zpětného leasingu můžou být automobily, výrobní zařízení, stroje, atd. Může se jednat o nová zařízení či zánovní. Většinou se však jedná o vozidla a tato musí splňovat určité podmínky technického stavu a stáří.
Výhody zpětného leasingu •
Rychlé získání finančních prostředků.
•
Daňové výhody, které leasing nabízí – celá splátka je daňové uznatelným nákladem.
•
Jednodušší administrativa, než při vyřízení bankovního úvěru
Ani zpětný leasing není výjimkou, a pronajímatel velmi důsledně dbá na pojištění předmětu leasingu, aby zajistil a kryl možná rizika spojená s pronájmem. Zde se však již většinou jedná o pojištěný předmět a role pronajímatele zde není tak obchodní, jako spíše kontrolní. Více a podrobněji se budeme otázce pojištění věnovat v samostatné kapitole č. 2 Implementace pojištění do finančního leasingu.
IX
Příloha č. 5
Daňové a účetní aspekty leasingu „Leasing je tak populární formou pořizování majetku nejen díky své jednoduchosti jeho vyřízení, ale také proto, že nájemné hrazené za leasing je za podmínek ZDP daňově uznatelným nákladem (výdajem). Velké nebezpečí leasingu z hlediska daně z příjmů spočívá v tom, že při nesplnění podmínek zákona o dani z příjmů se placené nájemné, které bylo původně daňově uznatelným nákladem (výdajem), může stát zpětně nájemným daňově uznatelným. S tím je spojeno také riziko sankcí.
První podmínkou vyhnutí se problémům s daňovou uznatelností nájemného je časové rozlišování nájemného. Tuto povinnost mají všechny osoby vedoucí účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a z osob vedoucích daňovou evidenci podle §7b ZDP také nájemce v případě finančního leasingu s následnou koupí najaté věci. Povinnost časového rozlišování nájemného se nevztahuje na nájemce a pronajímatele vedoucí daňovou evidenci v případě operativního leasingu a také na pronajímatele vedoucího daňovou evidenci v případě finančního leasingu.“I
I
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi praktický průvodce 1. vydání, Grada Publishing 2005.
ISBN 978-80-247-4081-2.
X
Příloha č. 6
Všeobecné obchodní podmínky Obecně lze říci, že Všeobecné obchodní podmínky vyplývají z univerzálních Podmínek vytvořených Českou leasingovou a finanční asociací, na jejichž internetových stránkách lze nalézt jejich přesné znění. Jejich základním úkolem je sumarizovat důležité informace, které se nemění, nájemce seznámit s podmínkami, právy a povinnostmi, které vyplývají z uzavřeného smluvního vztahu s pronajímatelem. Každá konkrétní leasingová společnost si však modifikuje své vlastní Podmínky dle služeb, které nájemcům poskytuje a dle finančního produktu, pro který jsou určeny. Podmínky specifikují: •
Cenu a platební podmínky vč. jejích změn.
•
Leasingové splátky, mimořádné a jiné platby leasingové splátky vč. jejích změn.
•
Splatnost a způsob úhrady leasingových splátek.
•
Pojištění předmětu leasingu.
•
Možnosti a podmínky, za kterých je možné zvolený finanční produkt předčasně ukončit.
•
Podmínky vrácení a odebrání předmětu leasingu.
•
Finanční vyrovnání v případě ukončení leasingové smlouvy.
•
Smluvní pokuty, poplatky a náhradu škody.
•
Závěrečná ustanovení (souhlas se zpracováním osobních údajů).
Současně s podpisem leasingové (úvěrové) smlouvy nájemce podepisuje buď samostatně převzetí těchto Podmínek, nebo je na leasingové (úvěrové) smlouvě uveden odkaz, že Podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy. I v případě, že pronajímatel Podmínky změní v průběhu trvání smlouvy, pro nájemce zůstávají v platnosti Podmínky, na základě kterých smluvní vztah s pronajímatelem uzavřel. Jsou základním, důležitým dokumentem, dle kterého se řeší veškeré záležitosti mezi nájemcem (klientem) a pronajímatelem.
XI
Příloha č. 7
Náležitosti leasingové smlouvy •
„identifikace pronajímatele i nájemce (název, adresa, sídlo, jméno a příjmení fyzické osoby, bydliště, DIČ),
•
označení předmětu leasingu (auta),
•
cena, resp. vstupní cena předmětu a prohlášení, zda pronajímatel uplatnil odpočet na reinvestice, celková leasingová cena a údaj o výši kupní ceny při řádném ukončení leasingové smlouvy,
•
akontace či záloha na nájemné, přímá platba z kupní ceny,
•
datum platnosti leasingové smlouvy,
•
datum účinnosti leasingové smlouvy,
•
den předání auta ve stavu způsobilém obvykle užívání, může být později než datum podpisu leasingové smlouvy,
•
datum ukončení nájemního vztahu,
•
splátkový kalendář - termíny předepsaných leasingových splátek,
•
uzavření pojistné smlouvy a placení pojistného zahrnutého ve splátkách,
•
opravy a technické zhodnocení, užívání auta, vlastnická práva, údržba a ošetřování předmětu leasingu,
•
penále z prodlení a smluvní pokuty za porušení všeobecných podmínek,
•
garance,
•
základní body vyúčtování předčasného ukončení leasingové smlouvy a dále podmínky hrazení v případě poškození auta.“I
I
Náležitosti leasingové smlouvy. In: http://www.financovani-aut.cz [online]. 2009 [cit. 5. 9. 2014]. Dostupné z:
http://www.financovani-aut.cz/leasing-na-auto/.
XII
Příloha č. 8
Právní úprava pojištění O jakou legislativu se opírá leasing, jako takový, jsem vysvětlila v příloze č. 1, ale nyní si provedeme deskripci legislativních zdrojů pojištění používaných v leasingových (úvěrových) smlouvách. Mezi základní zákony o pojištění patří: 1. Zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 2. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nahradil zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.I 3. Zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)
Největším zásahem do legislativy za poslední dobu byl (a aktuálně je, vzhledem k připravované novele) zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích č. 38/2004 Sb. Ten svou účinností zcela zásadně změnil vnímání pojištění: •
Upravil
kdo
a
za
jakých
podmínek
může
zprostředkovatelskou
činnost
v pojišťovnictví vykonávat. •
Definoval pojem pojišťovací zprostředkovatel.
•
Určil státní dozor a registr nad pojišťovacími zprostředkovateli; stanovil, že registr pojišťovacích zprostředkovatelů vede Česká národní banka (původně byl veden Ministerstvem financí).
•
Stanovil kategorie a jejich podmínky, ve kterých se pojišťovací zprostředkovatel může registrovat, vč. vymezení rolí podřízenosti a nadřízenosti.
I
Pojistné smlouvy uzavřené podle tohoto zákona se jim řídí i nadále (viz přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník– zejm. § 3028 odst. 3) .
XIV
Příloha č. 8 •
Určil stupeň kvalifikace, kterého musí pojišťovací zprostředkovatel dosáhnout, chce-li zprostředkování pojištění provádět.
Leasingové společnosti velmi pozorně sledují jakoukoli změnu v tomto zákoně, neboť svou definicí, které činnosti spadají do zprostředkování pojištění, určuje způsob obchodování s pojistnými produkty. Také ovlivňuje dopady na vztahy mezi pojistitelem – pojistníkem – Obchodníkem (dealerem). Tato problematika je velice široká, ale vzhledem k rozsahu mé práce již nemám prostor pro širší rozbor.
Na druhou stanu se ale s účinností zákona č. 38/2004 Sb. (od 1. 1. 2005) však otevřel prostor pronajímatelům i k novým obchodním aktivitám. Jednou z nich je poskytování tzv. poleasingového pojištění, jehož praktické užití jsem zahrnula do kapitoly 2.4 Výhody pro pronajímatele. Níže zmíním jeho legislativní oporu.
Aby výčet výhod pro pronajímatele byl komplexní, musím uvést i tzv. poleasingové pojištění, které pronajímateli poskytuje další výhody.
Poleasingové pojištění Po provedení registrace pronajímatele (aktuálně v registru vedeném ČNB), splnění všech předepsaných podmínek registrace je pronajímateli, nyní vystupujícího v roli pojišťovacího zprostředkovatele, vystaven certifikát, na základě kterého je pojišťovací zprostředkovatel oprávněn nabízet sjednání pojistných produktů i mimo rámec své hlavní podnikatelské činnosti, tedy poskytování financování formou leasingu, úvěru.
Pojišťovací zprostředkovatel je registrován v roli, kterou si sám zvolil dle jednání s pojistiteli, pro které zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví hodlá vykonávat.
XV
Příloha č. 8 Zákon č. 38/2004 Sb.II specifikuje 5 rolí pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří se mohou registrovat také v Asociaci finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky, o. s. (dále jen AFIZ). Společnost AFIZ: •
„Byla založena v prosinci 2002 (tehdy pod názvem Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelů – ARIZ ČR) jako občanské sdružení, sdružující fyzické a právnické osoby, poskytující službu investičního zprostředkovatele. Založení asociace bylo reakcí na novou právní úpravu, kterou byl vymezen nový předmět podnikání mimo režim živnostenského zákona – investiční zprostředkovatel, registrovaný tehdy Komisí pro cenné papíry.
•
V roce 2004 došlo k rozšíření působnosti asociace na všechny zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu. Od té doby mohou být členy všechny právnické a fyzické osoby, které působí na finančním trhu jako zprostředkovatelé či poradci.
•
Asociace má vlastní profesionální odborné zázemí, díky kterému svým členům poskytuje odborné služby a současně hájí zájmy členů při přípravě nové legislativy na finančním trhu.“ III
AFIZ rozlišuje následující kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů: •
„Vázaný pojišťovací zprostředkovatel
•
Podřízený pojišťovací zprostředkovatel
•
Výhradní pojišťovací agent
•
Pojišťovací agent
•
Pojišťovací makléř“IV
V praxi je nejběžnější formou registrace leasingových společností pozice: •
výhradního pojišťovacího agenta v případě spolupráce s jediným pojistitelem;
•
pojišťovacího agenta v případě spolupráce s několika pojistiteli;
•
makléře, resp. Sesterská či dceřiná společnost leasingové společnost;
II
V připravované novele zákona se počet rolí snižuje pouze na 2 a to: 1. Vázaný zástupce. 2. Samostatný zprostředkovatel. III Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky. In: http://www.afiz.cz [online]. 2010 [cit. 8. 9. 2014]. Dostupné z: http://www.afiz.cz/afiz-o-sobe. IV Pojišťovací zprostředkovatelé. In: http://www.afiz.cz [online]. 2010 [cit. 8. 9. 2014]. Dostupné z: http://www.afiz.cz/jak-se-stat-pojistovacim-zprostredkovatelem.
XVI
Příloha č. 8
Svým vymezením má tento nový zákon i nemalý vliv na ustanovení zákona do účetnictví. Této problematice je věnována samostatná příloha č. 9.
XVII
Příloha č. 9
Daňový pohled Vzhledem k významným změnám, které přináší do praxe uplatnění zákona č. 38/2004 Sb. a jeho ovlivnění oblasti účetnictví, alespoň velmi stručně okomentuji tyto dopady.
Pojistné se vždy uvažuje z hlediska účetnictví za pojistné vč. DPH. Proto, aby i provize, odměna, bonus – ať už to nazveme jakkoli – byla pro pronajímatele, tedy získatele, osvobozena od platby DPH, bylo nutné revidovat veškerou smluvní dokumentaci mezi pojistitelem a pronajímatelem. Z pohledu DPH bylo nutné formou dodatku upravit ustanovení o provizích, které pronajímateli náleželi za sjednané pojistné produkty. Z původního termínu „provize“ se smluvní dokumentace upravila na termín „odměna“.
V roce 2008 se termín „odměna“ opět nahrazoval termínem „finanční bonus“ aby výplata nepodléhala režimu DPH a aktuálně, v dnešní době, se termín „finanční bonus“ znovu upravuje na termín „množstevní bonus“, aby tím bylo jasně deklarováno, že se výplata bonusu neváže na jednotlivou leasingovou (úvěrovou) smlouvu.
Obecně přefakturace pojistného nepodléhá DPH, ale pokud by pojistitel vyplácel pronajímateli odměnu, jednalo by se o slevu a pojistné by pak nebylo ve stejné výši a podléhalo by režimu DPH. Změnou názvu vyplácených „bonusů“ pojistiteli se otázka DPH řeší zcela.
XVI
Příloha č. 10
Havarijní pojištění „Havarijní pojištění kryje škody na motorových vozidlech, ať je řidič neovlivnil nebo zcela či částečně ovlivnil. Základem pojistného krytí v rámci havarijního pojištění je krytí pojistného nebezpečí havárie (rozbití nárazem). Vedle pojistného nebezpečí havárie začleňují pojišťovny krytí dalších pojistných nebezpečí, především kolize (riziko střetu), dále potom živelní pojistná nebezpečí, odcizení, vandalství, šomážníI a strojní pojistná nebezpečí, dále se uplatňuje v rámci havarijního pojištění také pojištění asistenčních služeb (naturální služby v souvislosti s havárií nebo poruchou na automobilu). Začlenění rizik do konkrétní podoby havarijního pojištění může být založeno: Na principu pojištění All RisksII, Na základě tzv. stavebnicového principu – kdy jsou jednotlivá rizika pojistníkem vybírána ke krytí do konkrétního pojištění podle jeho potřeb a uvážení.
Konstrukce havarijního pojištění vychází z principu pojištění nové hodnoty, tedy pojišťovna vyplácí pojistné plnění ve výši nákladů na opravu, pokud nepřekročí cenu vozidla před pojistnou událostí (časovou cenu). Typické je v rámci havarijního pojištění uplatnění excedentní franšízy nebo procentní spoluúčasti (nebo jejich kombinace), které snižují velikost pojistného plnění a současně zvolená velikost excedentní franšízy či procentní spoluúčasti má vliv na velikost pojistného.
Velikost pojistného v havarijním pojištění vychází obvykle z následujících faktorů: •
typ značka vozidla,
•
pořizovací cena vozidla,
•
stáří vozidla,
•
zvolená pojistná nebezpečí (odcizení, havárie, živel, komplexní),
•
zvolená spoluúčast (čím větší spoluúčast, tím levnější pojistné),
I
Poznámka: rizika přerušení provozu. Poznámka: v dnešní praxi se toto označení nepoužívá, protože z pohledu klienta by mohl nabýt dojmu, že je pojištěn na vše, ale tomu tak není. II
XVIII
Příloha č. 10 •
způsob platby,
•
skutečnost, zda je vozidlo tuzemské nebo zahraniční výroby,
•
rizikovost řidičů užívajících vozidlo,
•
bonus či malus.“III
III
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví 3.vydání - přepracované, Ekopress, s.r.o. 2009. ISBN 978-80-86929-51-4.
XIX
Příloha č. 11
Pojištění
odpovědnosti
za
újmu
způsobenou
provozem vozidla S účinností nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 došlo ke změně názvu Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla z původního názvu Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V níže uvedené citaci je používán původně platný název.
„Ochrana poškozených při dopravních nehodách je považováno za společensky závažnou, proto je toto pojištění považováno obvykle za pojištění povinné. Na základě existence pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla má pojištěný právo, aby za něho pojišťovna uhradila škodu, za kterou pojištěný odpovídá těm, kteří utrpěli škodu v souvislosti s provozem motorového vozidla pojištěného. Na základě právní úpravy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je vlastník vozidla povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti, a to u některého z pojistitelů, který obdržel licenci k provozování tohoto pojištění. Přitom pojištění odpovědnosti se vztahuje na všechny osoby, které odpovídají za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného ve smlouvě.
Pojištěný má na základě tohoto pojištění nárok, aby pojistitel za něho hradil škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, a to: •
Škody na zdraví nebo usmrcením.
•
Škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci.
•
Ušlý zisk.
•
Účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením.
Přitom pojistitel nehradí: •
Škody, které utrpěl řidič vozidla. XX
Příloha č. 11 •
Majetkové škody, za které pojištěný odpovídá svým příbuzným.
•
Škody na vozidle, na které se vztahuje pojištění.“I
Jednotliví pojistitelé nabízejí celou škálu limitů pojistného plnění. Nicméně ze zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle §3a, odst. 2, jsou minimální limity stanoveny takto: •
nejméně 35 mil. Kč pro škodu na zdraví nebo usmrcením, za každého zraněného nebo usmrceného,
•
nejméně 35 mil. Kč za škodu na majetku.
Pro ilustraci přikládám přehled limitů pojištění odpovědnosti u nejvyužívanějších pojišťoven na trhu u společnosti Fincentrum a.s.
Tabulka Příloha 10: Limity pojistného plnění u vybraných pojistitelů Pojišťovna
Limity krytí škod majetek/zdraví (v mil Kč)
Axa Allianz Česká pojišťovna Česká podnikatelská pojišťovna ČSOB pojišťovna Generali Kooperativa UNIQA pojišťovna Wüstenrot
35/35 35/35 35/35
70/70 50/50 100/100
50/50 35/35
35/44 35/35 35/35 35/35 35/35 Zdroj: Firemní podklady Fincentrum a.s.
140/140 150/150 120/120 150/150
50/50
111/111
60/60 70/70 70/70 50/60 70/70
100/100 100/100
I
100/100 100/100
150/150 150/150 X
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví 3. vydání - přepracované, Ekopress, s.r.o. 2009. ISBN 978-80-86929-51-4.
XXI
Příloha č. 12
Doplňková pojištění Sjednání těchto pojištění je dobrovolné. Lze je uzavřít jak k havarijnímu pojištění, tak i k povinnému ručení.
„Předmětem pojištění je vždy sjednané doplňkové připojištění k určitému motorovému vozidlu, které je jmenovitě uvedené ve smlouvě. Spoluúčast: •
nesjednává se u všech připojištění
•
u každého pojistitele je to odlišné
Pojistná částka: •
nesjednává se u všech připojištění
•
u každého pojistitele je to odlišné
Níže uvedené se odvíjí od parametrů sjednaných ve smlouvě: •
územní platnost
•
doba trvání pojištění
•
pojistník
•
placení pojistného
•
ukončení pojistné smlouvy
Jednotlivé pojišťovny se liší: •
nabízenými druhy doplňkového připojištění
•
přirážkou za področní placení
•
servisem klientů (bezplatné nebo placené telefonní linky)
•
likvidací pojistných událostí“I
I
Doplňková pojištění. In: pms.cz [online]. Provozováno na m@gnetpro [cit. 23. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.pms.cz/sluzby-a-produkty-financniho-poradce-a-pojistovaciho-maklere/osobni-financniporadenstvi/pojisteni-aut/doplnkova-pojisteni-aut/.
XXII
Příloha č. 12 Abych neztratila kontinuitu v procesu pořízení leasingového obchodu (subkapitola 2.2.2 Pořízení předmětu leasingu), musím ještě zmínit následující.
Po schválení leasingové smlouvy je informace odeslána Obchodníkovi, kterému se v kalkulaci zobrazí seznam formulářů, které vytiskne a s nájemcem podepíše. Pochopitelně jsou součástí i sjednané pojistné produkty.
XXIII
Příloha č. 13
Operativní leasing a pojistné produkty Operativní leasing je z pohledu finančního instrumentu pronajímatele snazší, nebo chceme-li, méně variabilní pro nájemce. Pronajímatel zde nájemci již nabízí kompletní „balíček“, kde jsou již pojistné produkty součástí finančního produktu a leasingových splátek a na rozdíl od finančního leasingu má nájemce velmi omezenou možnost vybírat mezi způsoby pojištění, viz subkapitola 2.3.1 Hromadné pojištění., či jednotlivými pojistiteli. Zcela výjimečně je pojistník ochoten nájemci povolit individuální pojištění. Nutno zde ale říci, že nájemci, kteří si pořizují předmět leasingu formou operativního leasingu, nemají žádné výraznější požadavky na výběr pojistitele či výběr jednotlivých pojistných produktů. Protože předmět leasingu nikdy (až na možné výjimky) nebudou vlastnit, je pro ně podstatnější informace, zda pojištění je již obsahem finální leasingové splátky, či nikoli. Což možné pochopitelně je, pronajímatel může nájemci umožnit hradit finanční částku za pojistné samostatně, např. 1x ročně. Je to otázka obchodní dohody a benevolence na straně pronajímatele, všechny možné varianty pak pochopitelně musí být zakotveny i ve všeobecných obchodních podmínkách pronajímatele.
XXIV
Příloha č. 14
Zpětný leasing a pojistné produkty Také u zpětného leasingu se nezdržím déle, neboť ten je velmi specifickým finančním produktem, který neposkytují všechny leasingové společnosti a otázka pojištění předmětu leasingu je řešena obdobně, jako u finančního leasingu. Rozdíl spočívá v tom, že tyto předměty nájemci již většinou mají pojištěny a role pronajímatele zde není až tak obchodní, z pohledu sjednání pojistných produktů na tento předmět, ale spíše kontrolní, zda a jak je tento předmět pojištěn. Samozřejmě si společnosti vyhrazují právo předmět pojistit na vrub nájemce, dojde-li k ukončení, výpovědi, přerušení pojistné smlouvy předmětu. Práva a povinnosti jak pronajímatele, tak nájemce z pohledu pojištění jsou taktéž zakotveny v Podmínkách pronajímatele.
XXV
Příloha č. 15
Detailní výpočty Výpočet pro roční pojistné POV Roční pojistné POV se vypočte podle vztahu {3}. RSPP_POV = Trunc (RSPP × KV)
{3}
Příklad výpočtu pro KV = 1 RSPP_POV = Trunc(7992 x 1) = 7 992
Příklad výpočtu pro KV > 1, např. 1,5 RSPP_POV = Trunc(7992 x 1,5) = 11 988
Výpočet pro měsíční pojistné (MP): MP = Trunc (RSPP POV / 12)
Příklad výpočtu: MP = Trunc (7992 / 12) = 666 MP = Trunc (11998 / 12) = 999
Výpočet pro krátkodobé pojištění (KP) je uveden ve vztahu {4}: KP = Trunc (RSPPPOV / PM / PD × PSD)
kde: PM = počet měsíců PD = počet dní v pojistném období PSD = počet skutečně spotřebovaných dní Příklad výpočtu: Počet měsíců = 12 Počet dní v pojistném období = počet dní v měsíci, např. 28, 30, 31 Počet spotřebovaných dní = počet skutečně poj. dní, např. 5 XXVI
{4}
Příloha č. 15
Pojistné od 6. 4. 2014 do 10. 4. 2014 = 5 dní KP = Trunc (7992 / 12 /30 × 5) = 111
Pojistitel přizpůsobuje roční pojistné dělitelnosti 12 a zaokrouhlování je vždy na celou korunu směrem dolů. V uvedeném případě je v sazebníku pojistitele uvedeno Kč 7996,-, dle výpočtu je účtováno Kč 7992,-. Proto bylo v případě POV snadnější zadat do IS již pojistné upravené, přizpůsobené dělitelnosti 12.
Výpočet pro roční pojistné HAV Roční pojistné HAV se vypočte podle vztahu {5} HAV = Round (PC × RS × KS × KV)
{5}
kde: PC = pojistná částka (specifikována je dle kapitoly 2.3 Formy pojištění a pojistné produkty). ROCN I _ SAZBA je sazba ze sazebníku dodaného pojistitelem, tzn., sazba pro různé stupně
zabezpečení vozidla bude základní pro každé zabezpečení zvlášť KS je dopočítáván z data uvedení vozidla do provozu dle sazebníku (číselníku) dodaného pojistitelem KV je dopočítáván z parametrizovatelného číselníku RSPP – pořadí výpočtu: přesně dle znění vzorce
Příklad výpočtu: PC = 240.00 Kč Sazba = 2,7% KS = 1,18 (do dvou let) KV = 1 RSPP_HAV = Round (240.000 x 2,7% x 1,18 x 1)= Round (7.646,40) = 7.646,-Kč
XXVII
Příloha č. 15 Výpočet pro měsíční pojistné (MP): MP = Round (RSPP HAV / 12)
Příklad výpočtu: MP = Round (7646 / 12) = Round (637,16) = 637 Výpočet pro krátkodobé pojištění (KP) je uveden ve vztahu {6} KP = Trunc (RSPPHAV / PM / PD × PSD)
{6}
kde: RSPPHAV = roční havarijní pojištění PM = počet měsíců PD = počet dní v pojistném období PSD = počet skutečně spotřebovaných dní
Příklad výpočtu: Počet měsíců = 12 Počet dní v pojistném období = počet dní v měsíci, např. 28, 30, 31 Počet spotřebovaných dní = počet skutečně poj. dní, např. 5 Pojistné od 6. 4. 2014 do 10. 4. 2014 = 5 dní
KP = Trunc (7646 / 12 /30 × 5) = Trunc (106,19) = 106
Výpočet pro roční pojistné doplňková pojištění Dále bylo nutné přesně specifikovat i výpočet pro doplňková pojištění (dále jen DOPL). IS musel umožňovat sjednat pojištění do smlouvy i dodatečně, již v průběhu života leasingové/úvěrové smlouvy.
Roční pojistné DPL se vypočte podle vztahu {7} DOPL = Round (RS) XXVIII
{7}
Příloha č. 15 kde: RS = roční sazba v korunách Výše RS je získána z IS, který musí obsahovat předem naplněné číselníky DOPL pojištění dodané pojistitelem. Výpočet pro krátkodobé pojištění (KP) je uveden ve vztahu {8} KP = Trunc (RSPPDOPL / PM / PD × PSD)
{8}
kde: RSPPDOP = roční doplňkové pojištění PM = počet měsíců PD = počet dní v pojistném období PSD = počet skutečně spotřebovaných dní
Příklad výpočtu: Počet měsíců = 12 Počet dní v pojistném období = počet dní v měsíci např., 28, 30, 31 Počet spotřebovaných dní = počet skutečně poj. dní, např. 14 Příklad výpočtu pro doplňkové pojištění platné např. 14 dní od 1. 5. 2014 do 14. 5. 2014: RSPP_ DOPL = 750 KP = Trunc(750 / 12 / 31 x 14) = Trunc(28,22) = 28
Výpočet pro roční pojistné HAV + DOPL1 + …DOPLn při vzniku současně Roční pojistné HAV a doplňkových pojištění DOPL1 až DOPLn se vypočte podle vztahu {9}. RSPP = RSPPHAV + RSPPDOPL1 + RSPPDOPL2+ … + RSPPDOPLN kde v současné době n=maximálně 4 Příklad výpočtu pro n=4: RSPP HAV = 7.646,-Kč RSPP DOPL1 = 750 RSPP DOPL2 = 980 XXIX
{9}
Příloha č. 15 RSPP DOPL3 = 850 RSPP DOPL4 = 1000 RSPP = 7 646 + 750 + 980 + 850 + 1000 = 11 226
Výpočet pro měsíční pojistné (MP) je uveden ve vztahu {10}: MPP = Round ((RSPPHAV + RSPPDOPL1 + RSPPDOPL2+ … + RSPPDOPLN) / 12)
{10}
Příklad výpočtu: Vycházející z předchozího příkladu MP = Round ((7646 + 750 + 850 + 1000)/ 12) = Round (11226/12) = Round (935,5) = 936 Výpočet pro krátkodobé pojistné (KP) je uveden ve vztahu {11}:
MPP =
Round (RSPPHAV + RSPPDOPL1 + RSPPDOPL2+ … + RSPPDOPLN) / PM / PD × PSD)
kde: Počet měsíců = 12 Počet dní v pojistném období = počet dní v měsíci např., 28, 30, 31 Počet spotřebovaných dní = počet skutečně poj. dní, např. 5 Příklad výpočtu: Pojistné od 6. 4. 2014 do 10. 4. 2014 = 5 dní KP = Trunc (11226 / 12 /30 × 5) = Trunc (154,52) = 154
XXX
{11}
Příloha č. 16
Mimořádné exporty Mimo pevně stanovený termín, za použití standardní funkčnosti musí být možné provést export k jinému datu, než k pravidelnému – z důvodu pojistných událostí (dále jen PUD). Pro leasingové/úvěrové smlouvy bude zasílán pouze jeden společný export dat, ale účetní výkazy musí být odděleně pro Organizaci a DS a rovněž pojistné a provize bude účtována dle společností. Export dat musí zohlednit rozdílné číslování produktů dle leasingové/úvěrové smlouvy.
Datové věty odpovídají dodaným větám používaným pro úvěrové smlouvy, a dle níže uvedených specifikací. Dle dodané specifikace datových vět, tzn. zasílání nového pojištění, změn pojištění, ukončení pojištění, dopojištění. Pozor na odlišnosti: Standard (vznik nového pojištění): •
v leasingové smlouvě - majitel předmětu leasingu = Organizace, pojistník = Organizace, držitel = nájemce, v datové větě bude příznak N
•
v úvěrové smlouvě - majitel předmětu úvěru = nájemce, pojistník = DS, držitel = klient, v datové větě bude příznak N
•
prodloužení stávajícího pojištění, pole DOBA se v exportní větě plní původní délkou trvání leasingové/úvěrové smlouvy: •
u leasingové smlouvy bude majitel předmětu = Organizace, pojistník = Organizace, držitel = nájemce = v datové větě bude příznak O,
•
u DS bude majitel předmětu = klient, pojistník = DS, držitel = klient = v datové větě bude příznak O,
•
dopojištění - dopojišťovat se bude pouze v případě změny vlastníka
•
export bude zasílán s novým číslem pojistné smlouvy •
v případě zabavení vozidla, mimořádného ukončení z důvodu neplacení….
Majitel
předmětu
=
Organizace/DS,
pojistník
=
Organizace/DS, držitel = Organizace/DS = v datové větě bude příznak N
XXXI
Příloha č. 16
Export čtvrtletní splácení Specifikem byla i možnost čtvrtletního splácení, kterou někteří nájemci vyžadovali a i tento údaj bylo nutné promítnout do datových exportů pojistiteli. Uvedením správného údaje v polích níže specifikovaných nebyl narušen tok řádné fakturace a návazně ani získání provize z uzavřeného obchodu. Popis funkcionality: Pro POV – v poli „KÓD SAZ“ je nutno na poslední pozici doplnit číslo 4 Pro HAV v poli „ZPPL“ je nutno doplnit číslo 4
Export odklad splátek I odklad splátek by narušoval tok řádné fakturace a návazně získání provize z uzavřeného obchodu a proto bylo nutné i tuto službu nabízenou pronajímatelem nájemci specifikovat v projektové studii. Pochopitelně i v tomto případě musela být tato služba projednána a odsouhlasena s pojistiteli, aby nedocházelo k nesrovnalostem. Popis funkcionality: Pojistné za HAV, POV, DOPL v pojistných obdobích, na která byl odklad splátek povolen, může být klientovi rozpuštěno do následujících splátek. V datové větě jsou nutné následující úpravy: Změnovou událostí, která povolí odklad splátek, musí být v IS zaznamenáno na kartě Pojišťovna prodloužení platnosti pojištění. Výše pojistného za dobu povoleného odkladu se rovnoměrně rozpustí do zbývajících splátek, IS musí přepočítat splátkový kalendář a IS automaticky vygeneruje změnovou událost a provede záznam do Událostí určených pro sběr dat k exportu pojišťovně (příznak O ).
Export mimořádného ukončení z důvodu PUD Aby byl zajištěn soulad v datech, ke kterému je leasingová/úvěrová smlouva ukončena, bylo nutné také specifikovat jednak výpočet pojistného, ale také výpočet data mimořádného ukončení exportovaný pojistitelům. Pojištění končí dnem a hodinou uvedenou v datové větě, XXXII
Příloha č. 16 pokud tomu tak není, končí v den a 24.00 hodinou. Pro správný výpočet pojistného bylo tedy nutné přesně definovat v jednotlivých typech ukončení, k jakému datu se má výpočet provést. Výpočet pojistného i data blíže objasňuje kapitola 4.2 Výpočty výše pojistného. a její subkapitoly, včetně výpočtů krátkodobého pojištění.
Popis funkcionality: Do pole určená pro zápis data storna se musí doplňovat datum ukončení leasingová/úvěrová smlouvy mínus 1 den. Např.: Ukončení je provedeno ke dni 15. 4., tzn., v exportu musí být zobrazeno 14. 4.
Export ostatních mimořádných ukončení Níže uvádím popis funkcionality, jak má systém exportovat ostatní mimořádná ukončení.
Popis funkcionality: Do pole určená pro zápis data storna se musí doplňovat datum ukončení leasingové smlouvy (dále jen LS), 15. 4. Např.: Ukončení je provedeno ke dni 15. 4. tzn., v exportu musí být zobrazeno 15. 4.
Do exportů se vždy musí promítnout veškeré změny a ukončení ve všech pojistných produktech, včetně prodloužení pojištění ve stávajících použitých pojistných produktech na smlouvách.
XXXIII
Příloha č. 17
Detailní kontrolní sestavy Chybí individuální POV nebo HAV nebo Vinkulace pojištění při uzavírání leasingové/úvěrové smlouvy Popis funkcionality: Systém automaticky vygeneruje upomínku ke smlouvě, kde nebude doplněno v individuálním (dále
jen
IND),
pojištění
č.
pojistné
smlouvy
a
název
pojistného
ústavu
po 10 ti dnech od uvedení předmětu do provozu, nebo po 10 ti dnech aktivace smlouvy.
1) Po 10 ti dnech se bude tisknout 1. upomínka, kde se automaticky doplní chybějící druh pojištění Proces: V této souvislosti je nutné změnit chování formulářů, kdy statický text je nutné nahradit automatickým dotahováním konkrétního druhu chybějícího pojištění dle již dnes definované formy textu. V případě chybějícího POV je nutné dotáhnout do formuláře text: •
Kopii pojistné smlouvy na povinné ručení
•
Kopii Dokladu o povinném ručení
V případě chybějícího HAV je nutné dotáhnout do formuláře text: •
Kopii pojistné smlouvy na HAV pojištění
•
Originál vinkulace pojistného plnění potvrzený pojistným ústavem
V případě chybějící Vinkulace je nutné dotáhnout do formuláře text: •
Originál vinkulace pojistného plnění potvrzený pojistným ústavem
IS vždy musí dotáhnout text dle aktuálního stavu chybějících druhů pojištění, tzn. i vzájemnou kombinaci.
2) Pokud po 20 ti dnech od tisku 1. upomínky nebude zadán požadovaný druh pojištění systém automaticky vygeneruje 2. Upomínku, kde bude v názvu dopisu doplněno
XXXIV
Příloha č. 17 2. Urgence zaslání….. a kde se opět automaticky doplní chybějící druh pojištění, platí totožně s procesem dle bodu 1 3) V případě, že do 20 ti dnů od tisku 2. upomínky nebude opět zadán požadovaný druh pojištění, IS automaticky vygeneruje formulář „uzavření Hromadného pojištění“. IS automaticky vygeneruje i samostatnou fakturu na pojistné na každý druh chybějícího pojištění zvlášť. Výpočet pojistného bude proveden dle standardních výpočtů a systém automaticky založí změnovou událost – Změna produktu POV, nebo Změna produktu HAV s datem platnosti OD – data uvedení do provozu/ data aktivace smlouvy, DO – 31. 12. xxxx konce daného kalendářního roku. Pojistné bude počítáno dle pojistných produktů v produktu Dopojištění. IS při dohledání sazby vybere sazbu, která odpovídá kategorizaci vozidla.
Vypovězení pojištění Generování upomínky kdy pojistný ústav vypověděl sjednaný druh IND pojištění. Popis funkcionality: Uživatel ručně zadá stav leasingová/úvěrová smlouva „bez pojistné smlouvy“. Upomínka č. 1 – formulář "Odeslána upomínka - nedodané doklady pojištění", kde se automaticky doplní chybějící druh pojištění Proces: V této souvislosti je nutné změnit chování formuláře, kdy statický text je nutné nahradit automatickým dotahováním konkrétního druhu chybějícího pojištění dle již dnes definované formy textu. V případě chybějícího POV je nutné dotáhnout do formuláře text: •
Kopii pojistné smlouvy na povinné ručení
•
Kopii Dokladu o povinném ručení
V případě chybějícího HAV je nutné dotáhnout do formuláře text: •
Kopii pojistné smlouvy na HAV pojištění
•
Originál Vinkulace pojistného plnění potvrzený pojistným ústavem
V případě chybějící Vinkulace je nutné dotáhnout do formuláře text: •
Originál vinkulace pojistného plnění potvrzený pojistným ústavem XXXV
Příloha č. 17 Systém vždy musí dotáhnout text dle aktuálního stavu chybějících druhů pojištění, tzn. i vzájemnou kombinaci.
1) Pokud po 20 ti dnech od tisku 1. upomínky nebude zadán požadovaný druh pojištění, systém automaticky vygeneruje 2. Upomínku, kde bude v názvu dopisu doplněno 2. Urgence zaslání….. a kde se opět automaticky doplní chybějící druh pojištění, platí totožně s procesem dle bodu 1 2) V případě, že do 20 ti dnů od tisku 2. upomínky nebude opět zadán požadovaný druh pojištění, IS automaticky vygeneruje formulář „uzavření Hromadného pojištění“. IS automaticky vygeneruje i samostatnou fakturu na pojistné na každý druh chybějícího pojištění zvlášť. Výpočet pojistného bude proveden dle standardních výpočtů a systém automaticky založí změnovou událost – Změna produktu POV, nebo Změna produktu HAV s datem platnosti OD – data uvedení do provozu/ data aktivace smlouvy, DO – 31. 12. xxxx konce daného kalendářního roku. Pojistné bude počítáno dle pojistných produktů v produktu Dopojištění. IS při dohledání sazby vybere sazbu, která odpovídá kategorizaci vozidla.
Liniové kontroly Liniové kontroly sloužily především ke kontrole dat, zda zadané pojištění je uvedeno se správnými parametry, zda uvedený datum platnosti pojištění koresponduje s datem platnosti leasingové/úvěrové smlouvy, sloužily i vyhodnocování plánu pojistného a provizí, ke sledování penetrace pojištění, atd. Provádění liniových kontrol bylo pravidelnou součástí pracovní náplně zaměstnanců úseku pojištění a v novém IS bylo nutné zajistit jejich generování tak, aby nebyla ztracena kontinuita procesů a byl zajištěn dohled nad správností zadávaných dat do IS. Popis funkcionality: Sestavy musí být k dispozici na záložce „Pojišťovna“. V MENU Leasing/Úvěry/Pojištění bude vytvořena nová položka SESTAVY, která bude obsahovat sestavy níže uvedené. Po zvolení jednotlivé sestavy, jejíž obsah je níže definován, uživateli IS automaticky vytvoří zvolenou sestavu ve formátu MS Excel. XXXVI
Příloha č. 17 Generování přednastavených sestav bude probíhat vždy 14. a 28. dne v měsíci. IS ji provede v noci a po jejím skončení se vytvoří přiložená tabulka v MS Excel, která bude součástí automaticky vygenerovaného e-mail, který IS odešle na předem definované e-mail adresy které musí být parametrizovatelné.
Uložení sestavy s přednastaveným obsahem Po výběru defaultní sestavy (viz níže uvedené) a zadání kritéria/kritérií pro filtraci, by měla existovat možnost uložení sestavy uživatelem se zadanými kritérii pod zvoleným názvem.
Každá ze sestav bude obsahovat následující pole pro vyhledávání, dle uvedených kritérií (pod odrážkami). Všechny sestavy budou v xls. formátu, úsek pojištění je bude vytvářet samostatně x měsíčně bez participace IT oddělení.
Liniová kontrola – správnost zadání pojištění Popis funkcionality: Popis sestavy: - formát xls. Sestava pro volitelné časové období od – do (kalendář) •
Dopravní technika i stroje a zařízení
•
Leasingová/úvěrová smlouva ve stavu „aktivní“ s IND pojištěním (nebo pouze jen jedním z nich)
•
Leasingová/úvěrová smlouva bez zadání jakéhokoli pojištění
•
není vyplněna vinkulace
•
č. leasingová/úvěrová smlouvy
•
zpracovatel
•
správce
•
datum podpisu leasingové/úvěrové smlouvy
•
datum uvedení do provozu
•
kupní cena předmětu leasingu
•
celková angažovanost nájemce (konsolidace dat všech IS) XXXVII
Příloha č. 17
IND pojištění – neshoduje se začátek i konec leasingové/úvěrové smlouvy s koncem POV i HAV Popis funkcionality: POV je zadáno na jeden pojistný rok. Nájemce po roce musí doložit doklad o zaplacení. Pokud po upomenutí nedoloží, bude pojištěn. HAV je zadáno podle vyplněné vinkulace. Pokud bude předmět pojištěn na kratší dobu, bude klient požádán o doložení pojištění. sestava pro volitelné časové období OD – DO Popis sestavy: - formát xls. •
číslo leasingové/úvěrové smlouvy
•
datum uvedení do provozu/datum aktivace leasingové/úvěrové smlouvy
•
stav leasingové/úvěrové smlouvy od stavu „Nabídka“
•
den splatnosti - odkup
•
pojištění od - do - jeden řádek HAV, druhý POV
•
platnost vinkulace OD – DO
•
správce
IND pojištění – není zadán konec HAV i POV pojištění Popis funkcionality: Kontrolní sestava správnosti zadání Popis sestavy: - formát xls. sestava pro volitelné časové období OD – DO •
číslo leasingové/úvěrové smlouvy
•
datum uvedení do provozu
•
stav leasingové/úvěrové smlouvy od stavu „Nabídka“ vč.
•
den splatnosti - odkup
•
pojištění od – do = HAV i POV
•
správce XXXVIII
