II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ KOUNICE

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ KOUNICE

Textová část odůvodnění ÚP

Zpracování územního plánu bylo spolufinancováno Jihomoravským krajem

listopad 2014

Použité zkratky AČR CEVT MZe ČOV ČSN ČSÚ EVSK DN HZS IS ID J JZ LT max. min. MK MO2 MO ČR MŠ NN NP OC OP OÚ PHO PN PP PRVK PUPFL PÚR 2008 SDZ SLDB 2001 STG STL SV SZ ÚK ÚP ÚPD ÚS ÚSES VKP VN VVTL ZPF ZŠ

Armáda České republiky Centrální evidence vodních toků Ministerstva zemědělství ČR čistírna odpadních vod označení českých technických norem Český statistický úřad ekologicky významný segment krajiny jmenovitý průměr Hasičský záchranný sbor inženýrské sítě identifikační znak (číslo) jih jihozápad trubky litinové maximálně minimálně místní komunikace kategorie místní obslužné komunikace dle funkčního třídění ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací Ministerstvo obrany ČR mateřská škola nízké napětí nadzemní podlaží ocelové trubky ochranné pásmo obecní úřad pásmo hygienické ochrany jmenovitý tlak přírodní památka Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená vládou České republiky dne 20. 7. 2009 usnesením vlády č. 929 svislá dopravní značka Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 skupina typů geobiocénů (ekologické podmínky a jim příslušná rostlinná společenstva – cenóza-společenstvo) středotlaký severovýchod severozápad účelová komunikace územní plán územně plánovací dokumentace (SZ, Díl 3) územní studie územní systém ekologické stability významný krajinný prvek elektrické vysoké napětí velmi vysokotlaký zemědělský půdní fond základní škola

Odůvodnění územního plánu Dolní Kounice

Obsah: II. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ II.a) II.b)

II.c) II.d) II.e)

II.f) II.g) II.h) II.i) II.j) II.k) II.l)

Postup pořízení územního plánu Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území II.b.1) Soulad s politikou územního rozvoje a dokumentací vydanou krajem II.b.2) Širší vztahy II.b.2.1) Postavení obce v systému osídlení, historická východiska II.b.2.2) Širší dopravní vztahy II.b.2.3) Širší vztahy technické infrastruktury II.b.2.4) Přírodní poměry, nadregionální a regionální ÚSES Vyhodnocení splnění požadavků zadání Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty II.e.1) Východiska řešení II.e.2) Urbanistická koncepce, umístění plošného rozvoje a systém sídelní zeleně II.e.3) Varianty řešení II.e.4) Dopravní infrastruktura II.e.5) Technická infrastruktura II.e.5.1) Zásobování vodou II.e.5.2) Odkanalizování obce II.e.5.3) Vodní toky a plochy II.e.5.4) Ochrana před povodněmi, protierozní opatření II.e.5.5) Zásobení plynem a vytápění II.e.5.6) Zásobení elektrickou energií II.e.5.7) Spoje a radiokomunikace II.e.5.8) Nakládání s odpady II.e.6) Zájmy obrany státu a civilní obrany II.e.7) Uspořádání krajiny a koncepce územního systému ekol. stability II.e.8) Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný vlivů na udržitelný rozvoj území Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53.odst.4 zák.č.183/2006 Sb. (st.zákon) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst.5 Sdělení jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 zohledněno Náležitosti vyplývající ze správního řádu Přílohy

Odůvodnění územního plánu obsahuje: počet listů textové části seznam výkresů grafické části 4 KOORDINAČNÍ VÝKRES 5 SCHÉMA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, ELEKTRICKOU ENERGIÍ 6 SCHÉMA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - VODOVOD 7 SCHÉMA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - KANALIZACE 8 VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU 9 VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 3

4 5 5 7 7 7 7 8 8 12 12 12 13 13 13 18 18 23 24 25 26 27 27 27 28 29 35 36 37 39 39 40 40 40 65

98 měřítko 1: 5 000 1: 10 000 1: 10 000 1: 10 000 1: 5 000 1: 50 000


II. A) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo města Dolní Kounice rozhodlo o pořízení územního plánu Dolní Kounice na svém zasedání dne 12. 12. 2011. Pořizovatelem územního plánu se stal, dle usnesení rady města Dolní Kounice ze dne 21.12.2011, usnesení č.12/2011, MěÚ Ivančice, ORR, úřad územního plánování. Na základě žádosti o pořízení územního plánu doručené na Městský úřad Ivančice dne 11.1.2012 zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem Návrh zadání územního plánu Dolní Kounice. Podklady pro zadání územního plánu byly Územně analytické podklady správního obvodu ORP Ivančice 2010, Územně analytické podklady Jihomoravského kraje ÚAP JMK 2011, Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, (dále jen „ZÚR JMK“) vydány Zastupitelstvem Jihomoravského kraje 22.9.2011 usnesením č. 1552/1/Z 25, Územní plán města Dolní Kounice, schválený zastupitelstvem města 28.6.2001, vydaný obecně závaznou vyhláškou č.2/2001, který nabyl účinnosti 16.8.2001 a změna č.1 ÚPO Dolní Kounice vydaná zastupitelstvem města formou opatření obecné povahy 18.2.2009, která nabyla účinnosti 26.3.2009, Regulační plán zóny Dolní Kounice Trboušanská ulice, schválený zastupitelstvem města 23.10.2002, vydaný obecně závaznou vyhláškou č.1/2002 s účinností od 8.11.2002, Regulační plán města Dolní Kounice Lokalita Trboušanská – 1. Etapa (část území řešeného dílčí změnou 1.01 ÚPO Dolní Kounice západně od hřbitova), vydaný zastupitelstvem města formou opatření obecné povahy dne 22.9.2011, který nabyl účinnosti 21.10.2011, průzkumy a rozbory a aktuální požadavky zastupitelstva města na rozvojové plochy. Návrh zadání územního plánu Dolní Kounice byl projednáván s dotčenými orgány státní správy, sousedními obcemi a krajským úřadem ve dnech 20. 2. 2012 - 25. 3. 2012 a s veřejností ve dnech 22. 2. 2012 – 25. 3. 2012. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem upravil Návrh zadání územního plánu Dolní Kounice a předložil jej zastupitelstvu obce Dolní Kounice ke schválení. Zadání územního plánu Dolní Kounice bylo zastupitelstvem obce schváleno dne 6. 6. 2012. Koncept nebyl požadován. Projektant zpracoval Návrh územního plánu Dolní Kounice, který byl pořizovateli předán 24. 6. 2013 pro účely společného jednání. Od 1. 1. 2013 nabyla účinnosti novela stavebního zákona, která mění postup ve společném jednání. Již v tomto kroku se může veřejnost seznámit s návrhem územního plánu a vyjádřit k němu své připomínky. Pořizovatel oznámil veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena ve městě Dolní Kounice i u pořizovatele od 26.6. 2013 do 12.8.2013, zveřejnění Návrhu územního plánu Dolní Kounice. Společné jednání se uskutečnilo dne 17.7.2013. Dotčené orgány, krajský úřad JMK, mohly svá stanoviska uplatnit do třiceti dnů od společného jednání, tedy do 16. 8. 2013. Sousední obce a obec, pro kterou je územní plán pořizován, mohly své připomínky uplatnit ve stejné lhůtě. Každý mohl uplatnit písemné připomínky do 30 dnů od doručení návrhu územního plánu. Doručená stanoviska dotčených orgánů byla souhlasná, případně souhlasná s podmínkami, kromě stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje odboru životního prostředí, které vydalo nesouhlasné stanovisko k plochám (Z1, Z4 a Z17) a nesouhlasné stanovisko z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny k předloženého Návrhu územního plánu Dolní Kounice. Sousední obce se nevyjádřily. Město Dolní Kounice podalo připomínku a ze strany veřejnosti byly podány dvě připomínky. KÚ JMK odbor územního plánování a stavebního řádu na základě žádosti pořizovatele vydal pod č.j. JMK 22623/2014 dne 14.3.2014 dle § 50 odst. 7 stanovisko k návrhu územního plánu Dolní Kounice. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotili dne 24.3.2014 výsledky projednávání a na jejich základě projektant provedl úpravy Návrhu územního plánu Dolní Kounice. Následně v souladu se zákonem zahájil řízení o územním plánu. Oznámil konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou zveřejněnou na úředních deskách pořizovatele a města od 4


11.6.2014 do 22.7.2014 a přizval obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Veřejné projednání se konalo14.7.2014 a nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání, tedy do 21.7.2014, mohli podávat vlastnící pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti námitky proti Návrhu ÚP Dolní Kounice. Ve stejné lhůtě mohl každý uplatnit své připomínky. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek byly na tuto skutečnost upozorněny. Dotčené orgány a krajský úřad mohly uplatnit svá stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny, ve lhůtě nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, tedy do 21. 7. 2014. Ve stejné lhůtě mohly sousední obce uplatnit své připomínky. V zákonné lhůtě byla doručena stanoviska Ministerstva životního prostředí, Městského úřadu Ivančice, odboru životního prostředí, koordinované stanovisko Hasičského záchranného sboru a koordinované stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování, která byla souhlasná. Sousední obce se nevyjádřily Celkem bylo v rámci veřejného projednání podáno 12 podání. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracoval s ohledem na veřejné zájmy „Návrh vyhodnocení připomínek (§172 odst. 4 SŘ) uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“)“ a „Návrh rozhodnutí o námitkách (§172 odst. 5 SŘ) uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle § 52 odst.3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také „stavební zákon“)“, které společně s materiálem „Návrh vyhodnocení připomínek (§172 odst. 4 SŘ) uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle § 50 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“)“ doručil, v souladu s ustanovením § 53 odst. (1) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), dotčeným orgánům a krajskému úřadu a vyzval je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Stanoviska mohla být uplatněna do 31.10.2014. V uvedené lhůtě byla doručena kladná stanoviska dvou dotčených orgánů, ostatní orgány stanoviska neuplatnily. V souladu se zněním ustanovení § 53 odst. (1), pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Z výsledků projednání vyplynuly úpravy návrhu Územního plánu Dolní Kounice ve smyslu ustanovení §53 odst.l stavebního zákon, které zajistil pořizovatel. Pořizovatel poté podle ustanovení §54 odst. l stavebního zákona a v souladu s §171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, připravil návrh na vydání Územního plánu Dolní Kounice formou opatření povahy, na základě kterého je Územní plán Dolní Kounice vydán. II. b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ II.b.1)

VYUŽÍVÁNÍ

ÚZEMÍ

Z HLEDISKA

SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Dokument "Politika územního rozvoje ČR 2008“ byl schválen vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929. Město Dolní Kounice nenáleží do rozvojové oblasti, nachází se ve správním obvodu ORP Ivančice. Územní plán zohlední vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsažené v „Politice územního rozvoje ČR 2008“:

5


(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, například i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. Území je ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam; rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železničním koridorem; sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Opatření obecné povahy „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, které bylo vydáno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22.9.2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, zrušeno. Pro území řešené ÚP Dolní Kounice neexistuje územně plánovací dokumentace vydaná krajem ani žádná jiná platná nadřazená územně plánovací dokumentace. Řešení prvků Územního systému ekologické stability bylo upřesněno na podkladě odvětvového koncepčního materiálu Jihomoravského kraje v návaznosti na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí.

6


II. b.2) ŠIRŠÍ VZTAHY II. b.2.1) Postavení obce v systému osídlení, historická východiska Dolní Kounice leží na území okresu Brno - venkov, asi 13 km jihozápadně od okraje Brna (nejkratší silniční vzdálenost cca 26 km) v nadmořské výšce 195 m.. Dolní Kounice jsou malé město na řece Jihlavě. Městečko se rozkládá na úpatí jižních výběžků Brněnské vyvřeliny, geomorfologicky v Bobravské vrchovině, východní část území se otvírá do Dyjsko-svrateckého úvalu. První zmínka o Dolních Kounicích se nachází ve falsu staroboleslavské kapituly hlásící se k r. 1046 (pochází však patrně ze 13. století). První oficiální zmínka o Dolních Kounicích je z r. 1183. Toho roku byl v Dolních Kounicích vybudován panenský premonstrátský klášter zasvěcený P. Marii, proto později nazývaný „Rosa Coeli“ neboli „Růže nebeská“. Městečko je známé svými křesťanskými a židovskými památkami a pěstováním vína a ovocných plodů. Nadřízené vazby: kraj: CZ 064 Jihomoravský okres: CZ0623 Brno - venkov obec s rozšířenou působností: 6208 Ivančice obec s pověřeným úřadem: 062081 Ivančice stavební úřad: 620309 Městský úřad Dolní Kounice matriční úřad: 08389 Městský úřad Dolní Kounice finanční úřad: 293 Brno -venkov II. b.2.2) Širší dopravní vztahy Obec Dolní Kounice dopravně spáduje k asi 10 km vzdáleným Ivančicím. Spojení k 25 km vzdálenému Brnu je nepřímé přes Moravské Bránice (Ořechov) po silnici II/152 nebo přes Pravlov a Rajhrad (II/395, I/52 – 28 km) s dalším možným napojením na D 1, D 2 a celou silniční siť. Svým významem je v dopravních vztazích převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Katastrem obce neprochází trať ČD, nejbližší stanice je v Moravských Bránicích ve vzdálenosti asi 4 km od centra obce na trati č. 244 Brno - Hustopeče nad Jevišovkou - Moravské Bránice – Oslavany. II. b.2.3) Širší vztahy technické infrastruktury Zásobení vodou – celé město je pokryto veřejnou vodovodní sítí, která byla vybudována v roce 1995-2006. Převážná část města je zásobena ze skupinového vodovodu Dolní Kounice – Mělčany, jehož zdrojem je vrt HV8 v jímacím území u Silnice ze Silůvek do Mělčan (nachází se mimo katastr obce). Odtud je voda čerpána do řídícího vodojemu Karlov. Provozovatelem vodovodu je DKM Moravia a.s. Koncová část obce u řeky Jihlavy ve směru na Ivančice je napojena na vodovodní síť Ivančic, kterou provozuje VAS Ivančice. Součástí této sítě je vodojem Kamenný vrch o objemu 1 x 400m3. Síť vodovodu Ivančice a vodovodu Dolní Kounice je možné, v případě nouze, propojit v armaturní šachtě nedaleko benzínové čerpací stanice. Na jižním okraji katastrálního území se nachází nově vybudované zásobovací řady a vodojem Nová Hora, který slouží pro vodovod Svazku obcí Pravlov, Trboušany, Němčičky a Kupařovice. Odkanalizování – centrální část města je v současné době vybavena kanalizační sítí pro odvádění dešťových a splaškových vod. Kanalizační síť byla v nedávné době (v r. 2008 2011) částečně rekonstruována, doplněna novými stokami, dešťovými oddělovači, čerpacími stanicemi a byla také postavena nová čistírna odpadních vod (ČOV) s kapacitou 2600 EO. ČOV se nachází těsně za hranicí katastru města na k.ú. obce Pravlov. Z některých úseků původně dešťové kanalizace se staly stoky kanalizace jednotné. Na ČOV je rezervována kapacita pro napojení obce Mělčany (460 EO). 7


Okrajové části města směrem na Ivančice, Mělčany a Trboušany nejsou dosud napojeny na řádnou kanalizační síť pro odvádění splaškových vod. Zvláště kritická je situace v horní části ulice Zámecké kam odtéká do stávajícího příkopu, podél krajské silnice, směs dešťových a splaškových vod z ulice Trboušanské. Veškerá kanalizační síť a také ČOV je v majetku města. Kanalizační síť odvádějící splaškové vody a taky ČOV je provozována firmou DKM Moravia a.s.. Zásobení elektrickou energií - elektrická energie pro Dolní Kounice je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV. Zásobení plynem – V současné době je celé město Dolní Kounice zásobováno zemním plynem. Plynovodní síť je tvořena STL a NTL plynovodními rozvody. NTL plynovodní rozvody jsou v historickém centru města. STL plynovodní síť je napojena na VTL regulační stanici RS 3000, která se nachází v blízkosti ČOV. VTL přívod 150/40 do regulační stanice je veden po hranicích pozemků ve směru od Mělčan a Ořechova. Na STL plynovodní rozvod Dolních Kounic jsou napojeny Nové a Moravské Bránice. Komunikační vedení – územím obce prochází trasa dálkového optického telekomunikačního kabelu. II. b.2.4) Přírodní poměry, nadregionální a regionální ÚSES Objekt

ozn.

Název

Fytogeogr.okres Bioregion

16 4.1a 1.23

Znojemsko-brněnská pahorkatina Lechovický A Jevišovický Hercynská ano (celé k.ú.) Výrazná údolí v neutrálních plutonitech v suché oblasti 2.v.s. Erodované plošiny na kyselých plutonitech v suché oblasti 2.v.s. Erodované plošiny na neutrálních plutonitech 2.v.s. Erodované plošiny na spraších v suché oblasti 2.v.s. Užší hlinité nivy 2.v.s.

Podprovincie Migrační území Biochory

-2UP -2BR 2BP -2BE 2Nh

Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability, NATURA 2000: Prvky nadregionálního územního systému ekologické stability na k. ú. nejsou evidovány. Územím obce prochází regionální biokoridor RBK 139, regionální ÚSES je trasován údolím řeky Jihlavy. Na severozápadním okraji katastrálního území se nachází Evropsky významná lokalita soustavy ochrany přírody NATURA 2000 - Žebětín CZ0622167. II. c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Návrh ÚP Dolní Kounice je zpracován na základě zadání územního plánu Dolní Kounice schváleného zastupitelstvem města Dolní Kounice dne 6.6.2012. Úkoly, které byly stanoveny v tomto zadání jsou v územním plánu zohledněny a řešeny následovně: a) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, sp. zn. 1Ao 7/2011-526. Požadavky zadání, vyplývající z tohoto dokumentu byly při řešení vzaty v úvahu a prověřeny jako doporučení.

8


-

Byla prověřena možnost umístění transformační stanice 110/22 kV na území města. Při místním šetření za přítomnosti zástupce budoucího investora (E.ON Distribuce a.s., Lidická 36, Brno, Ing. Hroudný), samosprávy města (Bc. Martin Frei, místostarosta města) a zpracovatele ÚPD (Ing. arch. Brožek) bylo konstatováno že : - nelze z důvodu technické nereálnosti převzít do nového územního plánu umístění transformovny (ozn. TE20) dle předchozího územního plánu města Dolní Kounice - nelze z důvodu podstatného narušení panoramatu města a dálkových pohledů na kulturní památku, kapli sv.Antonína Paduánského a sv.Floriána umístit transformovnu na jiné vhodné lokalitě na území města Dolní Kounice - z toho důvodu nebyla v územním plánu vymezena plocha pro tuto stavbu. - Vodojem a vodovodní řady, které jsou součástí Skupinového vodovodu Trboušany, Pravlov, Kupařovice, Němčičky (ozn. TV10), které se nachází na území města, jsou vybudovány a zkolaudovány. Jsou obsaženy v textové i grafické části ÚP Dolní Kounice, úkol zpřesnění a vymezení koridoru pro tuto stavbu tedy odpadá. Pozn.: Vodovod nesouvisí se zásobením pitnou vodou města Dolní Kounice. Řešení prvků Územního systému ekologické stability vychází z odvětvového koncepčního materiálu Jihomoravského kraje a bylo ve smyslu tohoto materiálu upřesněno. Na počátku prací byla ve spolupráci se zástupci samosprávy města prověřena aktuálnost urbanistické koncepce platného Územního plánu města Dolní Kounice. Přetrvávající záměry, které nebyly v rozporu s koncepcí nového ÚP byly převzaty. Byla respektována platná ÚPD týkající se řešeného území: - Regulační plán zóny Dolní Kounice Trboušanská ulice, schválený zastupitelstvem města 23.10.2002, vydaný obecně závaznou vyhláškou č.1/2002 s účinností od 8.11.2002. - Regulační plán města Dolní Kounice Lokalita Trboušanská – 1. Etapa (část území řešeného dílčí změnou 1.01 ÚPO Dolní Kounice západně od hřbitova), vydán zastupitelstvem města formou opatření obecné povahy dne 22.9.2011, nabyl účinnosti 21.10.2011. b) požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Zpracovatel si vyžádal jako podklad pro řešení územního plánu aktualizované územně analytické podklady (2012) správního obvodu ORP Ivančice. Limity využití území byly prověřeny a při řešení respektovány. Jsou součástí textové a grafické části odůvodnění územního plánu. Byly posouzeny záměry výstavby bydlení a občanského vybavení. Ve spolupráci s budoucím investorem byla negativně posouzena realizovatelnost záměru výstavby vedení 110 kV a transformovny a v důsledku toho do řešení ÚP nebyly plochy pro tyto stavby zařazeny (viz výše). Řešení respektuje výsledky rozboru udržitelného rozvoje území – vytváří předpoklady pro rozvoj města v oblasti bydlení i ekonomických aktivit v míře odpovídající pozici města v systému osídlení a daným vlastnostem území (geomorfologie, přírodní podmínky). Přitom je jako důležitá hodnota chápána kulturně historická tradice území. Z toho důvodu jsou podmínky využití území nastaveny tak, aby byly trvale chráněny architektonické a urbanistické hodnoty na území města reprezentované nejen jednotlivými objekty ale i jejich začleněním, typickým panoramatem a přírodním rámcem (řeka, horizonty). c) požadavky na rozvoj území obce Byly navrženy samostatné plochy pro bydlení, občanské vybavení, plochy smíšené obytné, plochy dopravy silniční, veřejnou zeleň, veřejná prostranství, zeleň ochrannou a izolační, zeleň krajinnou a plochy vodní a vodohospodářské. Plochy přestavby jsou vymezeny s cílovým využitím převážně jako plochy smíšené městské a dále plochy bydlení městského charakteru zeleň rekreační. 9


Sportovně rekreační aktivity, veřejná prostranství, drobnou výroba a další nerušící ekonomické aktivity je přípustné umisťovat především v rámci vymezených ploch bydlení a ploch smíšených obytných. Komplexně byly posouzeny požadavky na plochy pro sportovně rekreační aktivity a dopravní stavby z hlediska potřeb v území a byly akceptovány pouze ty, které svou realizací neohrozí neobnovitelné zdroje území. d) požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Návrh urbanistické koncepce pracuje se stávající urbanistickou strukturou podle požadavků zadání územního plánu. Jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití a stanoveny podmínky pro jejich využití. Z důvodu potřeby dosažení potřebné přesnosti řešení jsou vymezeny plochy i rozloze menší než 2 000 m2. Urbanistická koncepce respektuje dosavadní historický vývoj sídla. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy ve smyslu předpokládaného vývoje urbanistické struktury tak, aby zásadní hodnoty území nebyly poškozeny. Jedná se o jasné vymezení sídla v krajinně a zamezení poškození krajinného rámce, ochranu charakteru sídla a architektonických dominant. Jsou navrženy podmínky využití vymezených ploch s rozdílným způsobem využití. Záměrem je ochrana výše uvedených základních hodnot sídla, vytvoření podmínek pro posílení centrálních funkcí jádra města a ochrana krajinného rázu. Jsou respektovány prvky v území, které jsou dány předchozími závaznými rozhodnutími. Jedná se zejména o stanovené ložiskové území a dobývací prostor pro těžbu kamene a rozsáhlou rekreační oblast s chatami. Koncepce uspořádání krajiny vychází z potřeby ochrany jedinečných hodnot nezastavěného území města, daných geomorfologickým utvářením území a činností člověka v daném přírodním prostředí, jehož výsledkem je harmonický celek tvořící krajinný rámec města Dolní Kounice. Stávající síť účelových komunikací byla po prověření ponechána jako vyhovující pro stávající potřeby. Nové trasy pro potřeby zemědělství, lesnictví a turistické cesty a trasy mohou být realizovány v rámci vymezených ploch s různým způsobem využití. Stávající plochy zeleně jsou zachovány a je navrženo jejich rozšíření (Z30a,b, Z31, Z32, Z33). U cestní sítě jsou vyznačeny liniové prvky zeleně. Plocha bývalého statku je vymezena v hranicích aktuálního využití ,které není žádoucí dále rozšiřovat z důvodu ochrany přírodního rámce města a ploch ÚSES. Jsou vymezeny liniové prvky zeleně podél cest a další liniové prvky. Možnosti výstavby vertikálních staveb jsou omezeny. Nejsou vymezeny plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny, pro individuální rekreaci. Záplavové území jsou respektována. Navržené prvky ÚSES respektují podklady JMK a navazují na ÚSES na území sousedních obcí. Zeleň v zastavěném území hraje mimořádně důležitou roli. S ohledem na ostatní hodnoty území, zejména kulturní a historické, ochranu charakter města ale také s ohledem na požadavek budování kvalitního prostředí pro život obyvatel města a potřebu pro plochy zeleně stanovit podrobnější podmínky jejich využití byly stanoveny v souladu s ustanovením § 3, odst. 4 vyhl.č. 501/2006 Sb., v platném znění, plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 této vyhlášky. Jedná se o plochy: zeleň veřejná – ZV zeleň ochranná a izolační – ZO zeleň přírodního charakteru – ZP zeleň rekreační – ZR e) požadavky na řešení veřejné infrastruktury Stávající dopravní síť je respektována. Dopravní závady jsou řešeny. Je navržena koncepce dopravní obsluhy nových zastavitelných ploch a parkovacích ploch, jsou vyznačeny stávající cyklotrasy a navrženo jejich doplnění.

10


Stávající systém zásobování vodou, odkanalizování, zásobování elektrickou energií, plynem je zachován a navrženo jeho doplnění. Pro zásobení teplem je předpokládáno využití stávajících STL plynovodů a rovněž dalších, obnovitelných zdrojů energie. Nejsou navrhovány změny telekomunikační sítě, stávající sytém nakládání s odpady je respektován. Ukazatele pro výpočet potřeb ploch pro výstavbu byly upraveny dle aktuálního stavu v území: průměrná plocha pro stavení místo 1200 m2 včetně ploch komunikací a veřejných prostranství a výhledový průměrný počet obyvatel 2,3 obyv./byt. Koncepce technické infrastruktury respektuje dosavadní řešení s výjimkou dříve navrženého přívodu 110 kV a plánované transformovny. Plocha pro transformovnu 110/22 kV nebyla navržena (viz výše – bod a). f) požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Řešení respektuje přírodní a kulturní hodnoty území. Jedná se zejména o řeku Jihlavu a navazující území, vyhlídkové body a viniční trati. Ložisko stavebního kamene je respektováno i v případě, že jeho využívání je v konfliktu s využíváním jiných ploch v území. Hodnoty území jsou chráněny stanovenými podmínkami využití území. Jako prevence možného znehodnocení obrazu města jsou vymezeny objekty pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Pro ochranu jedinečného přírodního rámce města slouží rovněž krajinná zóna Kapoun. vymezená v grafické části ÚP (viz. kap. I.b). g) požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Byla prověřena aktuálnost veřejně prospěšných staveb v platné územně plánovací dokumentaci v souvislosti s platnými zákonnými předpisy. Posilovací zařízení tlaku pro vodovod není vymezeno jako veřejně prospěšná stavba protože toto zařízení nemá vzhledem ke svým malým prostorovým nárokům vymezenu v řešení ÚP samostatnou zastavitelnou plochu. h) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Veškeré požadavky zvláštních právních předpisů byly při řešení akceptovány, připomínky vznesené při projednání návrhu ÚP a požadující úpravy byly zapracovány do dokumentace ÚP . i) požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Byly řešeny závady a ohrožení vyplývající z problémového výkresu ÚAP ORP Ivančice. Návrh obsahuje vymezení přestavbových ploch, které zahrnují nevyužité plochy uvnitř města. j) požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Území není součástí žádné rozvojové oblasti ani osy. k) požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Na vyhodnocených plochách byla výstavba podmíněna prověřením změn územní studií (Z10, Z13, Z24). l) požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách stanoveny regulačním plánem Z řešení územního plánu nevyplynula nutnost vymezení ploch, kde by byly podmínky pro rozhodování stanoveny regulačním plánem. 11


m) požadavky na vyhodnocen vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast OŽP při projednávání Zadání neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Řešení územního plánu neobsahuje plochy pro záměry s významnými negativními vlivy na životní prostředí, které by posouzení vlivů na životní prostředí vyžadovaly. Příslušný OŽP KÚ JMK ve svém stanovisku k Zadání vyloučil významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy NATURA 2000. n) případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Požadavek na zpracování konceptu ani varant nebyl uplatněn. o) požadavky na uspořádání konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán byl z hlediska uspořádání textové i grafické části zpracován odlišně od požadavku zadání z důvodu změny zákonných předpisů v oblasti územního plánování a stavebního řádu. Jedná o přepisy platné od 1.1.2013 po novele zákona č.183/2006 Sb. (stavební zákon) a navazujících. Z důvodu požadavku na účelnost a srozumitelnost územního plánu pro občany, který bude vydán formou opatření obecné povahy, byly z názvů kapitol textové části vypuštěny části vět, které se řešené problematiky netýkají, nebo byly určeny jako pokyn pro zpracovatele ve věci požadovaného obsahu. Stejným způsobem bylo postupováno u názvů ploch s rozdílným způsobem využití, kde jsou vypuštěny opakující se slova a výrazy. Při zpracování dokumentace bylo postupováno zejména ve věci grafického přístupu k zobrazení jevů (plochy změn v území, plochy přestavby a další) podle doporučené metodiky „Územní plán v podmínkách nového stavebního zákona“, zadané MMR (Ing.arch. Vlasta Poláčková, 01/2007). Pro rozlišení podrobností zemědělských ploch NZ je barvou odlišen druh pozemku dle katastru nemovitostí a u pozemků, které nejsou součástí velkých, intenzivně obhospodařovaných ploch i způsob hospodaření (drobná držba) tak, aby toto rozlišení bylo patrné i při případné černobílé kopii územního plánu. II. d) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Nejsou. II. e) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY II. e.1) VÝCHODISKA ŘEŠENÍ Přírodní podmínky a krajinný ráz Území obce patří ke krajině Bobravské vrchoviny. Samostatné celky krajinného rázu k tvoří údolí protékané řekou Jihlavou, ve kterém na starobylé stezce podél řeky vzniklo středověké město s klášterem a hradem a nad údolím zvlněná málo zalesněná plošina, typická rozsáhlými vinicemi, místy s vybudovanými terénními stupni lemovanými rozptýlenou zelení. Negativním prvkem je území aktivního povrchového lomu na stavební kámen. Charakterem zástavby patří k oblasti jižně od Brna (Hrušovansko a Židlochovicko).

12


Demografické podmínky. Dle SLDB 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů) zde žilo 2306 obyvatel a v obci bylo 750 domů, z toho 610 obydlených (celkem 788 obydlených bytů). Celkový počet obyvatel v obci k 31.12.2011 je 2454. Průměrný věk obyvatel k datu 31.12.2011 byl 39,6 roků, počet obyvatel ve věku 15 – 64 let 1763 osob. Počet obyvatel od sedmdesátých let minulého století kolísá mezi cca 2 200 – 2 500, průměrný roční přirozený přírůstek za poslední 4 dekády dle podkladů ČSÚ z let 1971 - 2011 je 0,25, přírůstek migrační je záporný (- 4,29). Rozvojové podmínky. Obec svou polohou leží mimo důležité dopravní trasy na okraji příměstské oblasti Brna. Stavební rozvoj je limitován konfigurací terénu a kapacitou občanské vybavenosti. V příštím období se nepředpokládá na řešeném území umisťování důležitých investic v oblasti bydlení ani ekonomických aktivit. II. e.2)

URBANISTICKÁ KONCEPCE, UMÍSTĚNÍ PLOŠNÉHO ROZVOJE A SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ Po vyhodnocení rozvojových předpokladů a podmínek navrhnul územní plán, aby se město Dolní Kounice rozvíjelo v budoucnu jako stabilizované sídlo s převládající funkcí bydlení v zastavěném území. Na řešeném území jsou dobré podmínky pro rozvoj rodinné rekreace. Z důvodu ochrany přírody jsou přípustné jen ty formy cestovního ruchu, které nejsou v rozporu s požadavky ochrany přírody. Budování zařízení pro ubytování je možné v rámci zastavěného území (ubytování v soukromí, využití volných kapacit v obytné zástavbě, agroturistika a podobně). Pro další výstavbu bydlení jsou navrženy plochy s přiměřenou kapacitou. Rozvojové plochy navazují a doplňují stabilizovanou urbanistickou strukturu obce. Potřeby předpokládaného rozvoje nerušících ekonomických aktivit je možné do značné míry uspokojit v uvnitř obytné zóny, kde existují nevyužívané výrobní areály, vymezené v ÚP jako přestavbové plochy. Rozvojové plochy pro bydlení byly navrženy v návaznosti na zastavěné území obce tak, aby zastavěné území tvořilo v krajině kompaktní celek. Systém sídelní zeleně, tvořený zelení na veřejných plochách a zelení zahrad v obytné zástavbě není dostatečně rozvinut. Přírodní rámec, který poskytuje dílčí náhradní možnost pro rekreaci obyvatel. Proto je navrženo doplnění ploch veřejné zeleně zejména podél toku řeky Jihlavy a rovněž lesoparkové plochy v zajímavých přírodních partiích na okraji sídla. Stávající veřejné plochy je třeba zachovat, provádět odbornou údržbu a dosadbu druhy dle příslušných stanovištních podmínek (STG), doplnit a udržovat solitérní dřeviny u objektů drobné architektury, plochy zeleně doplnit vhodným mobiliářem. Jako podklad pro úpravy a údržbu je doporučeno zpracovat generel veřejné zeleně obce a projekty pro úpravy důležitých prostor. II. e.3) VARIANTY ŘEŠENÍ Zpracování variant nebylo v zadání uloženo. Varianty a možnosti řešení byly v průběhu práce projednány na pracovních výborech a dle potřeby konzultovány s pověřeným zastupitelem Bc.Martinem Freiem nebo zástupcem pořizovatele (MěÚ Ivančice, Ing. Skálová). Po vyhodnocení nejvýhodnějšího řešení nebyly zamítnuté varianty dále dopracovávány. Pracovní data jsou uložena u zpracovatele. II. e.4) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Současný stav silniční sítě Katastrálním územím obce Dolní Kounice prochází silnice: II/395 Velká Bíteš - Dolní Kounice - Pohořelice III/39513 Rajhrad – Bratčice - Dolní Kounice III/39518 Dolní Kounice – Nové Bránice III/39519 Dolní Kounice - Trboušany III/15258 Hlína - Dolní Kounice 13


Na východě zasahuje na území obce ochranné pásmo silnice III/15259 Silůvky – Mělčany. Mimo zastavěné území činí šířka zpevněné části vozovky u silnice II/395 6,5m a je tvořena starším, poměrně kvalitním asfaltovým betonem. Průtah silnice II/395 obcí je v centrální části stavebně odlišen v typu MO2 10/7,5/50, když prostorové uspořádání okolní zástavby umožňuje spojité úpravy v celé délce. Silnice III. tříd mají většinou konstrukci ze staršího asfaltového betonu, respektive penetračního makadamu a nátěru – šířka 5,5-6,0 m. Část průtahu silnic II/395 a III/15258 v centru obce má dlážděnou konstrukci. Naléhavost řešení dopravních závad (viz návrhová část ÚP) bude záviset na tendencích intenzity dopravy na předmětné komunikaci, v současnosti ve většině případů vyhoví regulace dopravy dopravním značením. Existující dopravní závady jsou navrženy řešit. Dopravní závady jsou vymezeny. Naléhavost řešení dopravních závad (viz návrhová část ÚP) bude záviset na tendencích intenzity dopravy na předmětné komunikaci, v současnosti ve většině případů vyhoví regulace dopravy dopravním značením. Existující dopravní závady jsou navrženy řešit. Dopravní závady a jejich řešení: DZ 1 Popis: Nevyhovující směrové, výškové a rozhledové poměry na křižovatce II/395 a III/39519 a MK. Řešení: Stavebně-technické řešení (okružní křižovatka - vzhledem ke stísněným rozměrům nedostatečný poloměr), organizačně, SDZ (Stůj, dej přednost v jízdě C2)- již řešeno. DZ 2 Popis: Část průtahu silnice II/395 zastavěnou částí obce neodpovídá požadovanému typu MO2 10/7,5/50 a to zejména vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Řešení: Provedení stavebních úprav (homogenizace úseku) je vzhledem k dostatečné šířce mezi okolní zástavbou a vodotečí možné. DZ 3 Popis: Část průtahu silnice III/39513 zastavěnou částí obce neodpovídá požadovanému typu MO2 10/7,5/50 a to zejména vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Řešení: Provedení stavebních úprav (homogenizace úseku) je vzhledem k dostatečné šířce mezi okolní zástavbou možné. DZ 4 Popis: Nevyhovující konstrukční uspořádání MK Benátky a Na Pískách (zapuštěná komunikace se zvýšenými chodníky na ochranu před přívalovou vodou) Řešení: Provedení stavebních úprav je možné, vzhledem k nedostatečné šířce mezi okolní zástavbou obtížné a finančně náročné, organizačně. DZ 5 Popis: Nevyhovující šířka MK (pod 3,5 m) Řešení: Provedení stavebních úprav při rekonstrukci objektů zajistit odsunutí stavební čáry. DZ 6 Popis: Nevyhovující technický stav účelových komunikací včetně záhumenních cest. Řešení: Stavebně-technické řešení. DZ 7 Popis: Nevyhovující průjezdná šířka na III/39518 Řešení: Provedení stavebních úprav je vzhledem k nedostatečné šířce mezi okolní zástavbou obtížné, organizačně SDZ- již řešeno. DZ 8 Popis: Nevyhovující sjezdy ze silnic na přilehlé pozemky - závada se opakuje. Řešení: Stavební úpravy (překonání příkopu propustkem) a zpevnění ÚK v návaznosti na silnici v délce min. 20m. 14


DZ 9 Popis: Nevyhovující šířka II/395 na ulici Hlavní (šířka vozovky pod 6,0 m, chodníky 0,6 m) Řešení: Organizačně, SDZ – pro stavební úpravy není dostatečná šířka mezi okolní zástavbou DZ 10 Popis: Nevyhovující rozhledové poměry na napojení MK na silnice (zejm. II/395 - ulice Růžová). Řešení: Organizačně, SDZ (Stůj, dej přednost v jízdě C2) zatím neřešeno. Požadavky na výhledové řešení silniční sítě Ve výhledovém řešení silniční sítě se v katastru obce dle ústního vyjádření příslušných správních orgánů neočekávají výraznější změny již stabilizované stávající silniční sítě s výjimkou odstranění existujících dopravních závad a průběžné úpravě komunikací v třídách, požadovaných ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Při umisťování nových objektů musí být zajištěna průchodnost průjezdního úseku silnic, funkční třída průjezdního úseku ovlivňuje využití sousedních nových ploch z hlediska připojování . viz.čl. 5.1.6 ČSN 736110. Kategorizace silnic Dle kategorizace silniční sítě dle zásad ČSN 73 6101 " Projektování silnic a dálnic" se mimo zastavěné území předpokládají úpravy silnice II/395 v kategorii S 7,5, silnic III/39513, III/39518 a III/39519 v kategorii S 6,5 a silnice III/15258 v kategorii S 4,0. V zastavěné části obce byl v souladu s požadavky ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ zařazen silniční průtah II/395 ve funkční skupině B (sběrná), u III/39513, III/39518, III/39519, III/15258 a III/15259 ve funkční skupině C (obslužná). Požadovaný stav je na většině úseků dosažen. Konkrétní závady jsou označeny (DZ1, DZ2, DZ3, DZ7 a DZ9). Ochranné pásmo u silnice II a III. třídy činí 15 m od osy včetně průtahů silnice zastavěným územím (Silniční zákon 13/97 Sb.). Silnice II.třídy je v průjezdním úseku městem tahem krajského významu ve funkční skupině B s částečným omezením přímé obsluhy. Dopravní napojení návrhových ploch musí být řešeno s ohledem na bezpečnost silničního provozu. Rozhledové pole u křižovatek (silnic a MK) bylo posuzováno dle ČSN 73 6102, kap.5.2.9.2. Síť místních komunikací Všechny MK v obci lze zařadit do funkční skupiny D1 - zklidněné se smíšeným provozem. U zklidněných MK v okrajových částech obce je nevyhovující zejména šířkové uspořádání (šířka pod 3,5 m je označena jako DZ 5), sklony nivelety tak částečně technický stav konstrukce vozovky (DZ 4). Úpravy konstrukce vozovky jsou možné (v závislosti na finančních možnostech), šířkové jsou částečně limitovány okolní zástavbou. Doprava v klidu S ohledem na malou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti v obci je třeba parkovací plochy výpočet navrhovat podle potřeb jednotlivých objektů, nikoli dle ČSN 73 6110. Výpočet koeficientu pro přepočet počtu potřebných stání pro obec – informativní stupeň automobilizace 2,5 1

velikost sídel. útvaru (počet obyvatel) do 20 000 1

Index dostupnosti

výsledný koeficient

1 1

1,0

Současný a požadovaný stav parkovišť je zachycený v následující tabulce druh objektu

účel.jed./1stání

OÚ Pošta knihovna hřbitov

25 m2 25 m2 20 m2 1000 m2

potřeba stání redukovaná 6 2 2 4

15

skutečný stav 6 kolmých stání u II/395 20 Masarykovo náměstí, sdílené* 20 Masarykovo náměstí, sdílené* 10**


židovský hřbitov kostel sv. Petra a Pavla Klášter Rosa Coeli synagoga Zámek Hotel + restaurace Vinum Coeli Hotel + restaurace Paris Základní škola Mateřská škola Cukrárna hostinec U Šedého Vlka hostinec U Gottwaldů Obchod sportovní areál PHM Chemis Engine FLAGA autoservis Sběrné suroviny Textil Servis Cihelna Kamena Lom Dolní Kounice

1000 m2 Sedadla -8 Sedadla -8 Sedadla -8 50 m2 3 ubytovaní + 4-6 m2 3 ubytovaní + 6-8 m2 5 žáků/ 4 zaměstnanci 5 žáků/ 4 zaměstnanci 6-8 m2 6-8 m2 6-8 m2 50 m2 10 návštěvníků 4 stojany 4 zaměstnanci 3 zaměstnanci 4 zaměstnanci 4 zaměstnanci 4 zaměstnanci 4 zaměstnanci 4 zaměstnanci

4 8 30 (při akcích) 5 25 15

10** 20 Masarykovo náměstí, sdílené* 25 MK + Mlýnské nám. 5 u objektu 30 nezpevněné – upravit V objektu + náměstí*

8

8 kolmých stání u III/39513

6

5 před objektem na MK

3

5 před objektem na MK

5 5 10 5 8 1 5 2 1 4 4 4 6

5 podélná stání u II/395 10 na náměstí Míru, sdílené*** na náměstí Míru, sdílené*** 10 na náměstí Míru, sdílené*** 12 v objektu v objektu v objektu 3 kolmá stání u II/395 v objektu v objektu v objektu v objektu v objektu

Poznámka: menší provozovny zejména v oblasti Masarykova náměstí a MK Tovární nejsou jednotlivě evidovány.

Veřejná hromadná doprava osob Svým významem je v dopravních vztazích naprosto převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. - Autobusová doprava: V katastru obce se nachází pět zastávek HD a autobusové nádraží. Pro dopravní obsluhu obce má největší význam autobusové nádraží v centru obce, se třemi nástupišti. Ostatní zastávky částečně zasahují do průjezdného profilu silnic II/395, III/39513 a III/39518 (zastávkový pruh není dostatečně široký), což lze vzhledem k intenzitě dopravy a četnosti zastavení autobusu připustit (ČSN 73 6425-1, čl. 6.1.1). Docházkové vzdálenosti v oblasti levého nábřeží řeky Jihlavy (u II/395) přesahují doporučenou hodnotu (500 m chůze). Umístění zastávek a zařízení pro HD bude řešeno dle aktuálních potřeb v území v souladu s požadavky na bezpečnost silničního provozu. - Železniční doprava: Katastrem obce neprochází trať ČD, nejbližší stanice je v Moravských Bránicích ve vzdálenosti asi 4 km od centra obce na trati č. 244 Brno - Hustopeče nad Jevišovkou Moravské Bránice – Oslavany. Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouží jak zemědělskému a lesnímu hospodářství. Samostatně je řešena příjezdová komunikace ke kamenolomu (Kámen Zbraslav, lom Dolní Kounice) s napojením na II/395. Tyto cesty jsou většinou pouze lehce zpevněné štěrkem bez výraznějšího odvodnění, jejich šířka se pohybuje okolo 3 m. Významná je spojnice silnic III/15258 (Karlov) a III/39513 v severní části mimo zastavěnou část obce. Jejich další rozvoj a úprava dopravně - technických parametrů (šířkové úpravy, zesílení konstrukce, řádné odvodnění) je závislé na jejich dalším využití. Nevyhovující napojení na silnici je hodnoceno jako DZ 4. 16


Pěší a cyklistická doprava - Pěší trasy V obci jsou vybudovány úseky chodníků v rámci úpravy průtahů silnic II/395, III/39513, III/39518, III/39519, III/15258. Je navrženo dobudovat alespoň jednostranný chodník po celé jejich délce zejména u více zatížené silnice II/395, kde šířkové poměry (vzdálenost okolní zástavby) výstavbu chodníků nelimitují. Nevybudování chodníků je hodnoceno jako DZ 1. Samostatné pěší stezky se vyskytují v centrální části obce, dále jako spojení středu obce s hřbitovy, poutním kostelem Sv. Antonína a podél řeky Jihlavy. U MK ve funkční skupině D 1 jsou chodníky většinou rovněž vybudovány i přesto, že příslušná kategorie tuto úpravu nepožaduje, jejich případné přerušení nelze tedy považovat za závadu. Katastrem obce prochází značená turistické stezka červená: Dolní Kounice – Ivančice. - Cyklistická doprava Intenzity cyklistické dopravy odpovídají okolnímu terénu a turistické atraktivitě, s ohledem na nižší zátěže motorové dopravy v řešeném území je možno ji vést společně s touto dopravou po silnicích třetích tříd, místních a především účelových komunikacích. Intenzity cyklistické dopravy se zvyšují s rozvojem cykloturistiky v tomto regionu. Obcí vedou značené cyklotrasy č.: 403 (III/39513 a III/39518) 5171 (III/15258, II/395 a III/39519 5172 (III/15259) Brněnská (III/39518, II/395, III/39513 a ÚK údolím Jihlavy Vliv dopravy na životní prostředí Hladina hluku z dopravy ve venkovním prostoru je stanovena výpočtem podél průtahu silnice II/395, III/39513, III/39518, III/39519, III/15258 zastavěnou části obce v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komunikace a výšce 1,5 m nad terénem. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 272/2011 ze dne ze dne 24.8.2011. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v hodnotě LAeq,16h = 50 dB. Po započtení korekcí dle přílohy č. 3 A, odstavec č. 3 je v okolí průtahu silnice II/395 nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina LAeq,16h rovna 60 dB, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina LAeq,8h potom 50 dB, u ostatních silnic potom 55 resp. 45 dB -vypočtené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. označení silnice II/395 II/395 (dlažba) III/39513 III/39518 III/39519 III/15258 (dlažba) III/15259

Lden dB(A) 2005 58,8 61,8 51,3 49,7 52,2 54,5

Lnoc dB(A) 2005 52,1 55,1 48,5 42,3 45,4 47,7

I45/55 dB(A) (m) 2005 10/19

I45/55 dB(A) 2025 (m) 9/19

6/12 4/9 7/13 7/13 7/13

6/11 5/10 7/13 7/13 7/13

Výpočet hladin hluku je proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované RNDr. Milošem Liberkem a Ing. Liborem Ládyšem - Praha 2011 a je přílohou této zprávy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií.

17


II. e.5) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA II. e.5.1) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav Celé město je pokryto veřejnou vodovodní sítí, která byla vybudována v letech 1995-2006. Převážná část města je zásobena ze skupinového vodovodu Dolní Kounice – Mělčany, jehož zdrojem je vrt HV8 v jímacím území u silnice ze Silůvek do Mělčan (mimo katastr obce). Odtud je voda čerpána do řídícího vodojemu Karlov. Provozovatelem vodovodu je DKM Moravia a.s. Koncová část obce u řeky Jihlavy ve směru na Ivančice je napojena na vodovodní síť Ivančic, kterou provozuje VAS Ivančice. Součástí této sítě je vodojem Kamenný vrch o objemu 1 x 400m3. Síť vodovodu Ivančice a vodovodu Dolní Kounice je možné, v případě nouze, propojit v armaturní šachtě nedaleko benzínové čerpací stanice. Na jižním okraji katastrálního území se nachází nově vybudované zásobovací řady a vodojem Nová Hora, součásti vodovodu Svazku obcí Pravlov, Trboušany, Němčičky a Kupařovice. Útvary podzemních vod, místní zdroje vody, jejich kvalita a ochranná pásma 522 0 6570 0

224 10 Katastrální území města se nachází na rozhraní dvou hydrologických útvarů podzemních vod: - 565700 – Krystalinikum brněnské jednotky (podstatná část k.ú.) - 65602 22410 – Dyjsko-svratecký úval (jižní okraj k.ú.)

18


Podle hodnocení celkového stavu útvarů podzemních vod, které uvádí Plán povodí Dyje, mají tyto útvary z hlediska kvantity a celkového chemického stavu následující vlastnosti: 65700 – Krystalinikum brněnské jednotky 52210 – Boskovická brázda – severní část Množství – potenciálně nevyhovující stav Chemický stav – nevyhovující stav Celkový stav – nevyhovující Ve vodním útvaru podzemních vod 65700 se nachází vodní zdroj, ze kterého je zásobován skupinový vodovod Dolní Kounice - Mělčany. Vodní zdroje, které se v uvedeném vodním útvaru nachází, mají však obecně, co do množství, potenciálně nevyhovující stav. Uvedený vodní zdroj pro skupinový vodovod se nachází na katastru obce Mělčany. Jedná se o vrtanou studnu označovanou jako vrt HV8, která má vydatnost 10 l/s = 864 m3/den. Z hlediska množství vody je tento zdroj dostatečně vydatný i pro další výhledový rozvoj města. Kromě zvýšeného obsahu dusičnanových iontů má voda ze studny vyhovující kvalitu. Obsah dusičnanů je upravován ve vodojemu. Zde je také prováděno hygienické zabezpečení. Vodní zdroj má vyhlášena od 22.10.1998 ochranná pásma 1. a 2. stupně. Ochranné pásmo 1.stupně je v bezprostřední blízkosti vodního zdroje a je vymezeno čtvercovou plochou o rozměrech zhruba 20 x 20m, která je oplocena. Ochranné pásmo 2.stupně je na k.ú. obce Silůvky, na jihozápad od obce podél silnic II. a III. třídy v blízkosti jejich křižovatky. V blízkosti ochranného pásma 2.stupně se nachází ČOV Silůvky. Na jihovýchod od obce, na levém břehu Jihlavy, byl v minulosti zřízen vodní zdroj, který však měl nevyhovující kvalitu vody a nebyl nikdy pro zásobování obyvatel využíván. Nyní je využíván pouze občasně pro závlahy. 65602 22410 – Dyjsko-svratecký úval Množství – vyhovující stav Chemický stav – nevyhovující stav Stav celkový – nevyhovující stav Hydrologický útvar 22410 zasahuje do řešeného území jen na jižním okraji k.ú. a nenachází se zde žádné významné vodní zdroje.

19


Pokud jde o výskyt radonu, převážná část k.ú. Dolní Kounice náleží do oblasti krystalinika se střední kategorií radonového rizika (podle mapy České geologické služby) a dá se proto předpokládat, že zdroje vody budou obsahovat vysoké množství objemové aktivity alfa a Rn222 (radon). Radon je radioaktivní plyn, který se v domácnostech z vody uvolňuje do ovzduší zvláště při mytí a praní a společně s radonem unikajícím přímo z horninového podloží, nepříznivým způsobem ovlivňuje zdravotní stav všech živých organismů, které se v uzavřeném prostoru budov nachází. Oblast u potoka Šatavy, ve které se nachází zdroj vody skupinového vodovodu je však v oblasti s nízkým radonovým indexem.

20


Oblast u potoka Šatavy, ve které se nachází zdroj vody skupinového vodovodu je však v oblasti s nízkým radonovým indexem. Akumulace vody Dle ČSN 75 5401 nemá max. doporučený hydrostatický tlak překračovat hodnotu 60 m (0.6 MPa). V odůvodněných případech může být až 70 m (0,7 MPa). Min. doporučený hydrodynamický tlak má mít v místě napojení vodovodní přípojky hodnotu 15 m (0.15 MPa) při zástavbě do dvou nadzemních podlaží. U hydrantu pro odběr požární vody má být podle ČSN 73 0873 zajištěn statický přetlak nejméně 0,2 MPa. Při odběru nemá přetlak poklesnout pod 0,05 MPa. Doporučuje se, aby velikost akumulačního prostoru odpovídala max. denní spotřebě vody: - současný počet napojených obyvatel 2300 D.Kounice + 460 Mělčany - potřeba vody vyrobené dle PRVK 94 l/os/den - max. denní množství – 2760 x 94 x 1,4 363 m3/den Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu o obsahu 2x250 m3 a podle uvedených údajů je velikost akumulace dostatečná nejen pro současnou spotřebu ale také z hlediska výhledu. Vodojem Karlov 2x250 m3 – max. hl. 289,20 m n.m. Čára max. hydrostatického tlaku vodojemu nejvýše položená zástavba v obci nejníže položená zástavba v obci min. hydrostatický tlak max. hydrostatický tlak

21

289,20 m n.m. 230,00 195,00 57,0 m 94,2 m


Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou v mezích normy pouze pro nejvýše položenou část zástavby. Poloha vodojemu Karlov je asi o 20-30m výš než je zapotřebí a není pro tlakové poměry ve vodovodní síti města Dolní Kounice příznivá. Proto je na vstupu vodovodního přivaděče do města umístěna armaturní šachta s redukčním ventilem a provozovatelem vodovodu je doporučováno osazovat také v nejníže položených částech zástavby (u řeky Jihlavy) redukční ventily na vodovodních přípojkách. Příznivější polohu pro Dolní Kounice má vodojem Kamenný vrch (268,80 m n.m.), který patří městu Ivančice. Navržené plochy pro výstavbu na okrajích města se budou nacházet na max. výšce 260 m n.m. Teprve v těchto místech bude užitečná vysoká poloha vodojemu Karlov. Vodovod slouží také jako zdroj požární vody. Jako zdroj požární vody ale také slouží řeka Jihlava, protože v podstatě veškerá stávající zástavba se nachází do normové vzdálenosti 600m od řeky (ČSN 73 0873 – Zásobování požární vodou). Ve všech částech města je ale zapotřebí pro konkrétní plánovanou zástavbu provést posouzení dle ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou a ověřit tlakové poměry v místě napojení. Nouzové zásobování (PRVKÚK) V případě odstavení uvedeného zdroje HV8 skupinového vodovodu z provozu, bude nutno na pití a vaření dovážet balenou vodu, nebo vodu v cisternách. Za krizové situace se bude voda pro veřejnou potřebu (na pití a vaření) dovážet ze zdroje NZV – Moravské Bránice – JÚ vrty, nacházející se ve vzdálenosti cca 7 km. Při nouzovém zásobování se budou rovněž využívat místní zdroje – studny, jako zdroje užitkové vody. Jestliže by tento stav byl dlouhodobějšího rázu, nebo by to byl stav trvalý, bylo by nutno hledat náhradní řešení. Doporučení  Sledovat občasnou kontrolou (1x ročně) místní zdroje vody (kvalitu a vydatnost) a udržovat technologickou a stavební část starších vodních zdrojů v provozuschopném stavu pro případ havárie využívaných zdrojů. - Připravit výstavbu dalšího zdroje vody, případně ověřit možnosti napojení na vodovod Ivančice v případě nedostatku vody. Případně napojení na vodovodní síť Pravlova. - Pro požární zásobení udržovat ve vodojemu potřebnou akumulaci – min. 45m3 a zachovat stávající požární nádrže.  Pro odběr podzemních a povrchových vod je zapotřebí mít řádné povolení Vodoprávního úřadu. V případě nedovoleného odběru mohou být uděleny poměrně vysoké pokuty. Doporučujeme, aby se každý informoval na Vodoprávním úřadu v Ivančicích (Oddělení vodního hospodářství) Ochranné pásmo vodovodu Podle zákona č. 274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo vodovodu do DN 500 od vnějšího líce potrubí

22

1,5 m


II. e.5.2) ODKANALIZOVÁNÍ OBCE Současný stav Centrální část města je v současné době vybavena kanalizační sítí pro odvádění dešťových a splaškových vod. Kanalizační síť byla v nedávné době (v r. 2008 - 2011) částečně rekonstruována, doplněna novými stokami, dešťovými oddělovači, čerpacími stanicemi a byla také postavena nová čistírna odpadních vod (ČOV) s kapacitou 2600 EO. ČOV se nachází těsně za hranicí katastru města na k.ú. obce Pravlov. Z některých úseků původně dešťové kanalizace se staly stoky kanalizace jednotné. Na ČOV je rezervována kapacita pro napojení obce Mělčany (460 EO). Bilance kapacity ČOV: Dolní Kounice Mělčany Celkem Projektovaná kapacita ČOV

2300 EO 460 EO 2760 EO 2600 EO

U moderních mechanicko-biologických ČOV se dá přepokládat, že snesou látkové zatížení zhruba o 25% větší než je projektované, takže ČOV pro 2600 EO může celkem bez problémů zvládnout zatížení od 2600 + 600 = 3200 EO. Statistické, demografické údaje o Dolních Kounicích ukazují, že počet obyvatel se nebude dále zvyšovat. Návrhové plochy v předkládaném územním plánu slouží ke zkvalitnění bydlení v Dolních Kounicích a nepředpokládá se příliv obyvatel zvenčí. Noví obyvatelé budou jen doplňovat úbytek stávajících. Z tohoto pohledu je kapacita ČOV i pro výhledové období dostatečná. Okrajové části města směrem na Ivančice, Mělčany a Trboušany nejsou dosud napojeny na řádnou kanalizační síť pro odvádění splaškových vod. Zvláště kritická je situace v horní části ulice Zámecké kam odtéká do stávajícího příkopu, podél krajské silnice, směs dešťových a splaškových vod z ulice Trboušanské. Veškerá kanalizační síť a také ČOV je v majetku města. Kanalizační síť odvádějící splaškové vody a taky ČOV je provozována firmou DKM Moravia a.s.. Přes provedené úpravy na kanalizaci je ČOV stále zatěžována balastními vodami (přítokem čistých drenážních a také dešťových vod). V období na konci léta, kdy jsou ve městě zpracovávány drobnými vinaři hrozny révy vinné, je ČOV přetížena biologickým odpadem z této výroby. Doporučení  Zachytit a minimalizovat přítok dešťových extravilánových vod do kanalizačního systému, kterým odtékají splaškové vody na ČOV, nejlépe v kombinaci s provedením pozemkových úprav. - Je nutné zamezit odtoku dešťových vod z pozemků rodinných domů do kanalizačního systému – dešťové vody ze střech jímat a zasakovat na pozemcích majitelů rodinných domů. Zapracovat toto doporučení do kanalizačního řádu.  Nová zástavba bude mít oddílný kanalizační systém. Kanalizace dešťová bude odvádět dešťové vody jen ze zpevněných ploch nových komunikací.  Pro zachycení zvýšeného množství znečištění při výrobě vína, které potom přitéká na ČOV, doporučujeme zřídit na ČOV záchytnou nádrž. Ochranná pásma  Vzhledem k velikosti a použité technologii ČOV doporučujeme vymezit ochranné pásmo ve vzdálenosti 100m od středu areálu ČOV.  Podle zákona č.274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo kanalizace do DN 500 od vnějšího líce potrubí 1,5 m nad DN 500 od vnějšího líce potrubí 2,5 m 23


II. e.5.3) VODNÍ TOKY A PLOCHY Útvary povrchových vod, zranitelná oblast Celá obec se nachází v rámci ČR v dílčím povodí řeky Dyje, útvar povrchových vod ID 41938000 Jihlava po vzdutí nádrže Nové Mlýny II – střední. Z hlediska čistoty vod se k.ú. Dolní Kounice nachází ve zranitelné oblasti. Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: a. povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo: b. povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vodní toky na území obce ID toku 10100008 10194950 10187622 10205740 10196102 10206680

Název toku dle CEVT MZe Jihlava Bukovina -

Správce PMO LČR PMO PMO PMO PMO

Poznámka tvoří část západní hranice katastru drobný LP Jihlavy u Bukoviny LP Jihlavy za kamenolomem mlýnský náhon drobný LP Jihlavy na ul. Stráně

význam v tabulce použitých zkratek: PMO – Povodí Moravy, s.p., LČR – Lesy ČR, s.p., LP – levý přítok

Řeka Jihlava - na toku je stanoveno v ř.km 1,325-54,176 záplavové území (KÚ JMK č.j. 10227/2008 ze dne 21.1.2008) včetně aktivní zóny záplavového území. Jihlava je vyhl. 178/2012 Sb. stanovena jako významný vodní tok (pol.775, číslo hydrologického pořadí 4-1601-001, délka toku 184,4 km). Omezení v aktivní zóně záplavového území: V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb., nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků.

24


Zvláštní povodeň V souladu s platnou legislativou - § 15 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb. a § 20 písm. a) vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, je v grafické části návrhu ÚP Dolní Kounice vyznačena oblast potencionálně ohrožená zvláštní povodní, způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla Dalešice a Mohelno na řece Jihlavě a dále vodního díla Mostiště na řece Oslavě. Ohrožené území ovlivňuje zástavbu na pravém i levém břehu řeky Jihlavy. V případě mimořádné události jsou zde prováděna opatření příslušných orgánů k ochraně obyvatelstva. Z hlediska územního plánování platí v této oblasti bez dalšího omezení stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. V této oblasti může být na základě stanoviska příslušných orgánů (HZS) omezeno nebo vyloučeno budování objektů zvláštního významu (významné objekty pro vzdělávání, zdravotnictví dopravu apod.). Ochranná pásma pro umisťování staveb v blízkosti vodních toků, rybníků a jezer Ochranná pásma nejsou v současné době taxativně v legislativě vymezena. Podle zák. č.254/2001 Sb. O vodách je stanoven manipulační pruh podél vodního toku, který správci toku mohou po dohodě s vlastníky pozemků užívat. Jeho šířka je pro drobné vodní toky 6 m, pro významné vodní toky 8 m. Vodoprávní úřad může na základě požadavku vlastníka vodního díla stanovit ochranná pásma. II. e.5.4) OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Na území obce se nachází erozně ohrožené pozemky zemědělské půdy. Jako podklad pro navržení opatření protierozní a protipovodňové ochrany v jižní části řešeného území byla zpracována studie „Posouzení erozní ohroženosti a odtokových poměrů v k.ú. Dolní Kounice“ (ing. Vysoudil, 03/2012). Pro běžný odtok dešťových vod je třeba pravidelně čistit zanesené propustky a příkopy. Ke zlepšení aktuální ochrany půdy před vodní erozí je vhodné zatravnění na podmáčených půdách a ve svodnicích v nezastavěném území obce. Pro omezení splachu orné půdy do vodních toků je třeba obnovit a udržovat břehové porosty a tam, kde se nevyskytují udržovat ochranný pás nezorněné půdy o šířce nejméně 1 m od horního okraje koryta. Opatření v plochách ZPF jsou uvedena na str.16. Pro ochranu zemědělské půdy je třeba na všech pozemcích katastru obce mimo zástavbu dodržovat standardní protierozní opatření a to především v oblasti agrotechnické a organizační. Využití ploch je nutné přizpůsobit dle stupně erozní ohroženosti půdy a na ohrožených půdách neumisťovat nevhodné plodiny. Výrazné protierozní účinky mají pícniny, zejména vojtěška a traviny, naopak ohrožení erozí zvyšuje pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice apod.). Při správném použití jsou osevní postupy významným prostředkem k ochraně půdy před erozí. Agrotechnická opatření – doporučené kultury : Sklon pozemku

Stupeň erozní ohroženosti neohrožená půda

Druh kultury

Okopaniny, řepa, kukuřice a všechny ostatní plodiny erozně náchylné Obiloviny, plodiny erozně náchylné pouze formou 5 – 14 % mírně ohrožená půda pásového střídání plodin, realizace technických PEO středně až výrazně Jetel, vojtěška, pícniny (obiloviny pouze v případě 14 – 21 % ohrožená půda pásového střídání plodin, realizace technických PEO) výrazně ohrožená 21 – 36 % Zatravnění, případně jeteloviny půda katastrofálně ohrožená nad 36 % zalesnění půda 0-5%

25


Vlastníci a uživatelé půdy jsou povinni dodržovat ustanovení Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 334/92 Sb., především části. II. Hospodaření na zemědělském půdním fondu §3 a části III. Zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Podle § 27 vodního zákona jsou vlastníci pozemků povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. II. e.5.5) ZÁSOBENÍ PLYNEM A VYTÁPĚNÍ

Současný stav V současné době je celé město Dolní Kounice zásobováno zemním plynem. Plynovodní síť je tvořena STL a NTL plynovodními rozvody. NTL plynovodní rozvody jsou v historickém centru města. STL plynovodní síť je napojena na VTL regulační stanici RS 3000, která se nachází v blízkosti ČOV. VTL přívod 150/40 do regulační stanice je veden po hranicích pozemků ve směru od Mělčan a Ořechova. Na STL plynovodní rozvod Dolních Kounic jsou napojeny Nové a Moravské Bránice. Ochranná a bezpečnostní pásma dle § 68 zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo plynovodů: - STL a NTL v zastavěném území obce 1m - ostatní plynovody a plynovodní přípojky 4m Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Bezpečnostní pásmo pro VTL plynovod do 40 barů DN100-DN300 20m Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu VTL plynovodu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické, či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení tj. firma RWE. Bezpečnostní pásmo slouží k zamezení, nebo ke zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Doporučení Pro vytápění využívat také místních zdrojů dřevní hmoty a moderní způsoby spalování ve zplyňovacích dřevokotlích a krbových kamnech. S rostoucími cenami energií se stává ekonomickým vytápění i pomocí tepelného čerpadla. Rovněž doporučujeme provádět na stávajících stavbách zesilující tepelné izolace a využívat pro ohřev teplé vody sluneční kolektory. S tepelnou izolací budov je však v dané oblasti zapotřebí provádět také izolaci proti radonu a odvětrání budov. Podklady  Údaje o trasách vodovodů a kanalizací předaných MěÚ a doplněných provozovatelem – DKM Moravia a.s.  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje  Územně analytické podklady  Národní geoportál INSPIRE  Vodohospodářský informační portál  Mapový server České geologické služby  Plán povodí Dyje

26


II. e.5.6) ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Elektrická energie pro Dolní Kounice je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV ve správě E.ON a.s. ČR. Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce. Zajištění dodávky bude řešeno ve spolupráci se správcem sítě. Stávající i navrhovaná zařízení el. distribuční sítě jsou zakreslena v grafické části ÚP. Výkonová bilance Výkonová bilance je odvozena z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1.5 kVA/BJ. Pro výpočet je předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20 % RD rezerva 12 kVA pro případné další odběry (dílny ap.) Bilance elektrického výkonu (nová zástavba) Kapacita lokality

Počet bytů

Nový odběr (kVA) byty

ostatní

Celkem

bydlení

200

300

240

540

ostatní

-

-

36

36

celkem obec

200

300

276

576

Předpoklad pro příští období celkem

40

60

36

96

II. e.5.7) SPOJE A RADIOKOMUNIKACE Požadavky na nové plochy pro zařízení spojů nesou. Na k.ú. obce se vyskytují podzemní vedení a zařízení telekomunikačních sítí, která jsou chráněna ochranným pásmem dle zák.č.151/2000 Sb.. Jejich stav je v podrobnosti dle poskytnutých podkladů informativně zakreslen v grafické části ÚP. Společnost Radiokomunikace, a. s., zde nemá žádné zájmy a zařízení. Území obce leží v zájmovém území AČR – ochranném pásmu radiolokačního zařízení a radionavigačního zařízení Ministerstva obrany. V tomto území je nutné dodržovat podmínky dle čl. II.d.6. II. e.5.8) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Zdroje znečištění na zájmovém území jsou lokálního významu. Z odpadů produkovaných obcí je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad s postupným omezováním domácích hospodářství bude v budoucnu narůstat potřeba řešit likvidaci organických složek odpadu z domácností a zahrad. Na k.ú. obce není vhodná lokalita pro ukládání stavební suti. Tento materiál je třeba odvážet na povolenou skládku mimo území města. V oblasti hospodaření s odpady navrhujeme: - snižovat množství odpadů u původce - likvidovat případné černé sládky (již v počátku), zabezpečit čistotu v obci - zabezpečit třídění odpadů, svoz a následnou likvidaci (recyklaci) na správním území obce. Jedná se především o organizační opatření ze strany obecního úřadu v souladu plánem odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. 27


II. e.6) ZÁJMY OBRANY STÁTU A CIVILNÍ OCHRANY Ochrana zájmů Ministerstva obrany ČR Celé správní území obce se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany: OP RLP - Ochranném pásmu radiolokačního a radionavigačního zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení §37 zák.č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zák.č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání V souladu s § 175 zák.č.183/2006 Sb. v platném znění lze na celém území města vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu všech výškových staveb nad 30 m nad terénem, stavby tvořící dominanty v terénu (např. rozhledny), výstavbu a rekonstrukci VVN a VN z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva a stavby dopravní a technické infrastruktury z důvodu ochrany zájmů vojenské dopravy jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, jehož jménem jedná Vojenská a ubytovací správa Brno. Opatření ochrany obyvatelstva a) Návrh ploch pro ochranu území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území je ohroženo zvláštní povodní způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla Dalešice a Mohelno na řece Jihlavě a dále vodního díla Mostiště na řece Oslavě. Území ohrožené zvláštní povodní je vymezeno dle § 69 zák. č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů. Ohrožené území ovlivňuje zástavbu na pravém i levém břehu řeky Jihlavy. Ochrana tohoto území je řešena v souladu s METODICKÝM POKYNEM odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní č.14 ze září 2005. Aktuální území ohrožené zvláštní povodní je zakresleno v grafické části odůvodnění ÚP (koordinační výkres). V případě mimořádné události bude možné pro evakuaci obyvatel využít evakuační plochy ve zvýšené poloze při silnici na Trboušany - jedná se o ubytovnu Rosa Coeli, zemědělský areál a navazující plochy s možností využít stávajících objektů a zařízení. Pro obyvatele Závodí na opačném břehu řeky mohou být k dispozici nevybavené plochy u silnice směrem na Mělčany s nutností vybudování zařízení pro nouzové ubytování. d) Návrh ploch pro potřebu evakuace obyvatelstva a jeho ubytování při vzniku neočekávané mimořádné situace V případě ostatních mimořádných událostí, nezahrnutých v bodu a), je možné pro nouzové ubytování obyvatelstva využít objekty a plochy: - plocha sportovního areálu ve východní části města s možností budování nouzových zařízení ubytování a využití hygienického vybavení - budovy základní školy, kulturního domu a navazující plochy - vhodné prostory v dalších objektech nezasažených mimořádnou událostí. g) Návrh ploch pro potřebu záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Nový komunikační systém v zastavitelném území je navržen s parametry dle platných předpisů a tak, aby nehrozilo znepřístupnění částí zástavby v případě neprůjezdnosti některých jeho úseků. Podobně je doporučeno dle možností zaokruhovat i sítě technické infrastruktury tak, aby bylo zabezpečeno zásobování při mimořádné situaci, havárii apod.

28


II. e.7)

USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY A EKOLOGICKÉ STABILITY

KONCEPCE

ÚZEMNÍHO

SYSTÉMU

II. e.7.1) USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Zemědělský půdní fond (ZPF) Podle údajů ČSÚ zemědělsky využívané plochy zabírají v současnosti 69 % z výměry katastru, z toho 34,1 % připadá na ornou půdu. Zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace vychází především ze zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, a navazujících předpisů. V územním plánu jsou vymezeny základní požadavky na koordinaci hospodaření na zemědělském půdním fondu a požadavky na ochranu půdy proti vodní erozi společně s prky ÚSES. Doporučujeme upřesnit a realizovat opatření ke zlepšení současného stavu, ochranu a zúrodnění půdního fondu a zvýšení ekologické stability krajiny na základě podrobnější dokumentace, případně následně pozemkovými úpravami. Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy. Lesní porosty - plochy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Jako lesy jsou chápány všechny lesní porosty dřevin s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lesy pokrývají v řešeném území pouze 8,47% z rozlohy k.ú. Soubory lesního typu a cílové hospodářské soubory Lesní oblast

33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny 35 – Jihomoravské úvaly (jižní část území)

Soubor lesního typu převažující soubory: 1C - Suchá habrová doubrava (Carpineto - Quercetum subxerothermicum) 1X - Dřínová doubrava (Corneto - Quercetum (xerothermicum)) 1A - Javorohabrová doubrava (Aceri - Carpineto - Quercetum lapidosum) 2B - Bohatá buková doubrava (Fageto - Quercetum eutrophicum) Celková plocha objektů

76 ha

Druhy lesních porostů v řešeném území Lesy v řešeném území jsou lesy hospodářské, na 28 lokalitách se vyskytují lesy ochranné – typ NEPST (lesy na nepříznivých stanovištích – celkem 30,4 ha). Plochy krajinné zeleně - plochy přírodní V rámci krajinné zeleně se uplatňují vegetační prvky nacházející se mimo zastavěné a zastavitelné území. Jde o porosty dřevin rostoucí mimo les, liniové prvky, které tvoří doprovodné porosty vodních toků, komunikací, porosty na mezích a další ekotonová společenstva. Plochy krajinné zeleně jsou mimořádně důležité pro zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny, z toho důvodu jsou podmínky využití pro tyto plochy v územním plánu vymezeny dle vyhl. 501/2006 Sb., §16, odst. 1 jako plochy přírodní. Památné stromy: Na k.ú. Dolní Kounice se nenachází památné stromy. II. e.7.2) KONCEPCE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Trasa regionálního ÚSES byla převzata z územně analytických podkladů Jihomoravského kraje. Při práci byly k dispozici podklady o řešení ÚSES na sousedních katastrech a návrh byl s tímto řešením koordinován. Regionální ÚSES (RBK139 ) je trasován po toku řeky Jihlavy. 29


Nadregionální a regionální ÚSES Trasa regionálního ÚSES byla převzata z odvětvového koncepčního materiálu Jihomoravského kraje a byla ve smyslu tohoto materiálu upřesněna. Biokoridor je vázán na tok řeky Jihlavy, která prochází řešeným území ve směru SZ – JV. V jeho trase jsou vymezen tři vložená lokální biocentra, z nichž dvě jsou registrovanými VKP (Luh pod zámkem, Bránická niva). Vzdálenost mezi vloženými lokálními biocentry nesplňuje prostorové parametry, protože v úseku, kde řeka protéká intravilánem města je tok oboustranně sevřen zástavbou. Lokální (místní) ÚSES Lokální územní systém ekologické stability krajiny je v katastru Dolní Kounice trasován v severní polovině řešeného území ve dvou větvích, reprezentujících společenstva hydricky normální a omezené řady. První větev vychází z biocentra C 2 "Zmola V kobylkách" přes nefunkční biocentrum C 4 tvořené akátovými porosty v okolí vrchu u Sv. Antoníčka. Větev pokračuje přes funkční lokální biocentrum C 5 "Kounická skalka" po hraně údolního zářezu Jihlavy směrem k jihovýchodu. Druhá větev lokálního územního systému prochází severním okrajem řešeného území ve směru SZ - JV. Z LBC C 2 přes funkční C 3 "U Karlova" dále mozaikou lad, remízů, lesíků a orné půdy směrem na katastr Mělčany. Další dvě větve zasahují do řešeného území jen okrajově. Těsně podél katastrální hranice je v k.ú. Trboušany vymezen ÚSES, který zahrnuje do lokálního biokoridoru i stávající porost keřů na mezích v jižním okraji katastru Dolních Kounic (K 5). Část severovýchodní hranice kounického katastru tvoří tok Šatavy, která je lokálním biokoridorem (K 6). Samostatně, mimo větve lokálního ÚSES v řešeném území, je vymezeno lokální biocentrum v prostoru Práškova kopce (C1). Jižní částí katastru je ve směru západ – východ vedena větev lokálního ÚSES, reprezentující mezofilní hájová společenstva. Je tvořena lokálními koridory K8, K9, vymezenými na mezích a porostech podél polních cest. Na této větvi jsou vymezena dvě lokální biocentra C 9 „Šibeniční vrch“ (které je současně registrovaným VKP) a C 10 „Ve vinicích“.

30


Biocentra název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva vymezená výměra návrh opatření

C 1 PRÁŠKŮV KOPEC (součástí je EVL Žebětín) Dolní Kounice částečně funkční biocentrum lokálního významu 2 AB 3, 2 B 3 travinobylinná s dřevinami druhově pestrá stepní lada s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin 10,65 ha veškeré zásahy přizpůsobit plánu péče o EVL nepřipustit výstavbu chat a zahrádek, likvidace akátu ve zmolách

název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva vymezená výměra návrh opatření

C 2 ZMOLA V KOBYLKÁCH (registrovaný VKP) Dolní Kounice nefunkční biocentrum lokálního významu 1-2 B 3 travinobylinná s dřevinami, lesní lesní porost s přírodě blízkou skladbou, druhově pestrá lada s dřevinami 3,94 ha veškeré zásahy podřídit plánu péče o VKP, akátový porost postupně nahradit domácími dřevinami - dub zimní, habr, babyka, opuštěný sad začít extenzivně využívat a postupně obnovovat, travinobylinný porost v sadu kosit, nehnojit


C 3 U KARLOVA (součástí registrovaný VKP) Dolní Kounice funkční biocentrum lokálního významu 2B3 lesní lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 5 ha veškeré zásahy podřídit plánu péče o VKP, funkci biocentra zohlednit v LHP, při obnově porostu používat druhy přirozené skladby hospodařit výběrným způsobem


C 4 POD KAPLÍ SV. ANTONÍNA Dolní Kounice částečně funkční biocentrum lokálního významu 1-2 B 3, 1 B 2 lesní lesní porost s přírodě blízkou skladbou 6,18 ha převažující akátové porosty postupně nahradit domácími dřevinami funkci biocentra zohlednit v LHP hospodařit výběrným způsobem, zvážit možné rekreační využití

název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva cílová minimální výměra návrh opatření

C 5 KOUNICKÁ SKALKA (součástí registrovaný VKP) Dolní Kounice částečně funkční biocentrum lokálního významu 1 B 2 (1) travinobylinná s dřevinami, křovinná druhově pestrá travinobylinná lada se vzácnými xerotermofyty 3,5 ha veškeré zásahy podřídit plánu péče o VKP v porostech dřevin provádět jen sanitární výběr zabránit zarůstání lad dřevinami

31



C 6 BRÁNICKÁ NIVA (součástí registrovaný VKP) Dolní Kounice, Nové Bránice funkční biocentrum lokální vložené do regionálního biokoridoru 2 BC-C 4 lesní, luční,vodní břehové a doprovodné porosty meandrujícího toku s ostrovy, zbytky lužního lesa, polokulturní louky výměra VKP 5,3 ha, v řešeném území 5,14 ha břehové a doprovodné porosty toku šetrně udržovat veškeré zásahy podřídit plánu péče o VKP, v porostech provádět jen sanitární výběr, louky v nivě nehnojit, extenzivně udržovat (kosit nebo pást)


C 7 LOUKY Dolní Kounice, Nové Bránice funkční biocentrum lokální vložené do regionálního biokoridoru 2 BC-C 4 lesní, luční,vodní břehové porosty v úzké nivě toku 3 ha; v řešeném území 1,66 ha nepřipustit jednorázovou obnovu břehových porostů břehové porosty toku ponechat v co největší míře samovolnému vývoji v porostech provádět jen sanitární výběr

název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva

C 8 LUH POD ZÁMKEM (součástí registrovaný VKP) Dolní Kounice funkční biocentrum lokální vložené do regionálního biokoridoru 2 BC-C 4 lesní, luční,vodní břehový porost Jihlavy s navazujícími fragmenty lužních porostů s převahou topolů a vrb výměra VKP 4,8 ha, 3,27 ha z břehových a doprovodných porostů toku odstraňovat akát a javor jasanolistý veškeré zásahy podřídit plánu péče o VKP, sanace dožívajících topolů a vrb, zdravotní probírky porostů, přilehlé louky v nivě nehnojit, extenzivně udržovat možno připustit extenzivní rekreační využití

cílová minimální výměra návrh opatření


C 9 ŠIBENIČNÍ VRCH (součástí registrovaný VKP) Dolní Kounice nefunkční lokální biocentrum v trase budoucího nadregionálního biokoridoru 2 AB-B 3 lesní lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 7,39 ha veškeré zásahy podřídit plánu péče o VKP, funkci biocentra zohlednit v LHP stávající akátinu postupně přeměnit na porost s převahou dubu


C 10 VE VINICÍCH Dolní Kounice částečně funkční biocentrum lokálního významu 1-2 BD 3 dřevinná, travinobylinná porosty dřevin s přírodě blízkou skladbou, travinobylinná lada 3 ha zabránit šíření akátu a jeho porosty postupně nahrazovat domácími dřevinami travinobylinné porosty extenzivně udržovat kosením nebo pastvou

32


Biokoridory název funkční typ a význam STG typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú. návrh opatření

RBK 139 částečně funkční regionální biokoridor 2 BC-C 4-5 luční, vodní, dřevinné 40 m 2,2 km nepřipustit jednorázovou obnovu břehových porostů z břehových a doprovodných porostů toku odstraňovat akát a javor jasanolistý provést postupnou sanaci dožívajících topolů a vrb, zdravotní probírky porostů louky v nivě nehnojit, extenzivně udržovat v intravilánu sídla možno připustit extenzivní rekreační využití

název funkční typ a význam STG typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú. návrh opatření

K1 funkční lokální biokoridor 1-2 B 3 lesní 15 m 0,55 km chybějící úsek délky 40 m založit výsadbou na orné půdě funkci biokoridoru zohlednit v LHP, při obnově porostu používat druhy přirozené skladby, hospodařit výběrným způsobem

název funkční typ a význam STG typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú.

K2 funkční lokální biokoridor, součástí jsou reg. VKP Žleby a Nad Šatavou 2 BD 3, 2 B 3 dřevinné, travinobylinné 15 m 1,2 km zásahy podřídit plánu péče o VKP, zachovat všechny typy trvalých vegetačních formací v trase koridoru, chybějící části postupně zakládat výsadbou

návrh opatření název funkční typ a význam STG typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú. návrh opatření

K3 funkční lokální biokoridor, součástí je reg. VKP Kobylky 1-(2) B-(BD) 2-3 porosty dřevin s přírodě blízkou skladbou 15 m 1,3 km zásahy podřídit plánu péče o VKP, založit chybějící část v úseku délky 115 m porosty akátu postupně likvidovat stávající porosty s přírodě blízkou skladbou ponechat samovolnému vývoji


K4 funkční lokální biokoridor, součástí je reg. VKP Ve stráních 1 B 2, 1-2 BD 3 travinobylinné, dřevinné 15 m 0,87 km veškeré zásahy podřídit plánu péče o VKP, v porostech dřevin provádět jen sanitární výběr, zabránit zarůstání lad dřevinami

33



K5 funkční lokální biokoridor 1-2 BD 3 dřevinné 15 m 0,35 km stávající porost ponechat samovolnému vývoji


K6 částečně funkční lokální biokoridor 2 BC 4 vodní, dřevinné 15 m 0,9 km nepřipustit jednorázovou obnovu břehových porostů břehové prosty udržovat jednotlivým výběrem dosazovat dřeviny dle STG K7 částečně funkční lokální biokoridor 1-2 BD 3 dřevinné, travinobylinné 15 m 0,60 km koridor vymezen ve stávající mozaice sadů, zahrad a travinobylinných lad zachovat stávající extenzivní využití, nepřipustit zástavbu



K8 částečně funkční lokální biokoridor 1-2 BD 3 dřevinné, travinobylinné 15 m 1,25 km koridor tvoří stávající porosty dřevin kolem polních cest koridor doplnit na minimální šířku 15 m, dosazovat dřeviny dle STG


K9 částečně funkční lokální biokoridor 1-2 BD 3, 2 AB-B 3 dřevinné, travinobylinné 15 m 1,5 km koridor vymezen na mezích a porostech podél polních cest chybějící části koridoru postupně zakládat výsadbou na orné půdě dosazovat dřeviny dle STG

Interakční prvky Dokumentace je navrhuje tam, kde je jejich rozmístění jednoznačně dáno ve formě liniové zeleně. Za interakční prvky je nutno v intenzivně kultivované zemědělské krajině považovat všechny stávající trvalé vegetační formace (travinobylinné porosty podél komunikací a vodotečí, zbytky mezí porostlé dřevinami, aleje), které je nezbytné při využívání a úpravách v krajině přiměřeně respektovat a rozvíjet.

34


Významné krajinné prvky (VKP) Podle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění jsou VKP ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi i jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Zejména se jedná o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky mohou být registrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. V katastrálním území se nachází celkem 14 referátem ŽP okresu Brno - venkov registrovaných VKP. Jedná se o VKP Ve stráních, VKP Nad Šatavou, VKP U Karlova, VKP Kozí Hora, VKP Zmola v Kobylkách, VKP Kobylky, VKP Žleby, VKP Leska (Kozí hora), VKP Kapoun, VKP Kounická skalka, VKP Luh pod zámkem, VKP Šibeniční vrch. Na západním okraji katastru se nachází VKP Práškův kopec, který je registrován jako evropsky významná lokalita Žebětín (EVL CZ0622167). II. e.7.3) VYUŽITÍ KRAJINY PRO REKREACI Na území obce vznikly v dřívější době velké skupiny objektů pro individuální rekreaci, zejména na západě katastru v sousedství kamenolomu. Tyto plochy jsou stabilizovány. Je zde možná rekonstrukce těchto objektů především za účelem zvýšení technického standardu objektů. Nejsou navrhovány žádné nové plochy po tento účel. Služby a infrastruktura cestovního ruchu mohou být budovány výhradně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce zejména přestavbou stávajících objektů v rámci ploch bydlení. Vhodné objekty uvnitř zastavěného území mohou být užívány jako chalupy. V souladu se zákonnými předpisy mohou být v nezastavěném území budovány drobné objekty ke lepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu (zastavení podél turistických tras, odpočívky, hygienická zařízení, informační body apod.). II. e.8)

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Navržené řešení vytváří územní podmínky obce pro realizaci opatření, vedoucích ke zlepšení stavu území z hlediska udržitelnosti a snížení dodatečných nákladů na udržení aktuálního stavu. Z environmentálního hlediska se jedná zejména o nové interakční prvky, které po realizaci posílí ekologickou stabilitu území, řada navržených i stabilizovaných ploch umožňuje umístění ekonomických aktivit, které jsou příležitostí pro vznik pracovních míst a zaměstnanost obyvatel obce. Kapacita navržených ploch bydlení a jejich přímé napojení na současnou urbanistickou strukturu obce nezakládá z územního hlediska důvody k ohrožení sociální soudržnosti společenství obyvatel Dolních Kounic.

35


II. f)

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Demografické údaje Počet obyvatel obce (1.1.1971) Počet obyvatel obce (31.12.2011) Počet obyvatel obce (SLDB 2001) Počet obydlených bytů (SLBD 2001) Průměrný počet osob na byt (SLDB 2001) Počet dokončených bytů 2002 - 2011 Průměrný počet osob na byt 2011

2523 2454 2306 788 2,93 42 2,71

Potřeba bytů a ploch pro novou bytovou výstavbu Důvod výstavby (počet bytů) Přírůstek obyvatel - přirozená měna - mechanická měna Zkvalitňování bytového fondu a snižování průměrného počtu osob/byt 1) Deklarované rozvojové záměry Ostatní vlivy - rezerva Celkem potřeba Využití ploch uvnitř zastavěného území a rekonstrukce Požadavek na kapacitu nových ploch bydlení celkem Potřeba ploch pro bytovou výstavbu (jedno stavební místo do 1200 m2 včetně ploch pro veřejná prostranství, komunikace) Dosud nevyužitá plocha Trboušanská – I.etapa Celkem potřeba ploch (ha) Navrženo v ÚP / z toho zábor ZPF (ha) 1)

potřeba 0 30 235

10 115 20 255 30,6 ha

1,75 28,85 27,26 / 25,64

Pro orientační výpočet potřeby bytů k dosažení průměrného počtu obyvatel na byt 2,3 (osoba/byt) je použit statický model vycházející ze současných ukazatelů.

36


II. g) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ AVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA A. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Tabulky přehledu ploch jsou uvedeny jako příloha textové části. 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů Zásahy do odvodňovacích zařízení budou minimalizovány a pokud k nim dojde, nesmí ovlivnit jejich celkovou funkci. 3. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech cestách a jejich předpokládaném porušení Navržené řešení nezasahuje do stávajících zemědělských zařízení, síť zemědělských účelových komunikací zůstává funkční a je doplněna ke zlepšení obsluhy území. Součástí ÚP je návrh opatření k zachycení extravilánových vod, které v jižní části katastru způsobují velké erozní poškození ploch zemědělské půdy, zatravnění erozně ohrožených ploch a interakčních prvků s protierozní funkcí. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatření pro zajištění ekologické stability krajiny, pozemkových úpravách a jejich porušení Druhy pozemků Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Vinice Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

897 212 206 88 98 17 621 76 25 26 150

Řešení územního systému ekologické stability pro k.ú Dolní Kounice. obsažené v ÚAP ORP Ivančice bylo aktualizováno při zpracování územního plánu v roce 2014 ve spolupráci s firmou PZKaGIS s.r.o.Brno (Ing. Yvona Lacinová). Navržené řešení ÚP není s ÚSES v rozporu. Komplexní pozemkové úpravy byly v k.ú. provedeny v roce 2002. Dokumentaci zpracovala firma EKOS T, s.r.o. Třebíč.

37


5. Popis řešení a vyhodnocení variant možného uspořádání Návrh nových zastavitelných ploch vychází z aktuálních potřeb obce, nové zastavitelné plochy jsou navrženy ve vazbě na stávající území tak, aby zábor zemědělské půdy byl co nejmenší a docházelo k němu pouze v nejnutnějším rozsahu. Rozsah ploch vychází z předchozího platného územního plánu, které do značné míry přebírá. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby zastavěné území tvořilo v krajině kompaktní celek. Územní plán Dolní Kounice do svého řešení přebírá platnou územně plánovací dokumentaci pro území těchto lokalit, kterou jsou vydané regulační plány, v rámci kterých byl předpokládaný zábor ZPF na těchto plochách již projednán. Jedná se o tyto regulační plány: - Regulační plán ulice Trboušanská, Dolní Kounice, nabytí účinnosti 8.11.2002 (výstavba probíhá). - Regulační plán města Dolní Kounice, lokalita Trboušanská - 1.etapa, nabytí účinnosti 21.10.2011 (výstavba dosud nebyla zahájena). Po konzultaci právního výkladu daného stavu byla do dokumentace pro veřejné projednání nově doplněna plocha Z35, která byla v dokumentaci pro společné jednání uvedena jako stabilizovaná plocha. Tato je řešena regulačním plánem „Dolní Kounice, lokalita Trboušanská - 1.etapa“ a v rámci této dokumentace byl projednán u předpokládaný zábor ZPF. Plocha je bilancována jako nevyužitá v kapitole II.f „Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“. 6. Návrh vyznačení současně zastavěného území obce V rámci ÚP je vymezena hranice zastavěného území obce v souladu se stavebním zákonem k datu 23.4.2014. 7. Údaje o existenci dříve stanovených dobývacích prostorů nebo chráněných ložiskových územích u kterých dosud nedošlo ke stanovení dobývacího prostoru Na území obce je evidován dobývací prostor DP ev. č. 70454, ložisko nerostných surovin ev.č. 3035600, chráněné ložisková území č. 03560000. Sesuvná a poddolovaná území evidována nejsou. B. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (§14 zák. 289/1995 Sb.) – zábor viz příloha a) Řešení se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa.

38


II. h) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno. II. i)

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53, ODST. 4 ZÁK.Č.183/2006 SB. V PLATNÉM ZNĚNÍ

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území (4b)) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování (1) Řešení ÚP je v souladu s cílem vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území – nenavrhuje žádné změny, které by mohly narušit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Řešení ÚP není v rozporu s cílem územní plánování zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Řešení reflektuje požadavky veřejného zájmu. Plochy změn jsou vymezeny zejména pro účely bydlení, občanské vybavenosti a nerušící podnikatelské aktivity (plochy smíšené venkovské). Tyto aktivity a jejich přiměřený rozsah nenarušují současné vztahy v území a svou realizací přispějí k posílení společenského a hospodářského potenciálu rozvoje. (3) Veřejné a soukromé zájmy jsou koordinovány, veřejné zájmy chráněné zvláštními předpisy nejsou ohroženy. (4) Řešení ÚP respektuje požadavek na ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Neohrožuje krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Dané záměry není vhodné při zachování jejich účelu uskutečnit jinde v zastavěném území a do nezastavěného území zasahují pouze v odůvodněném rozsahu. Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování (1) Řešení změny územního plánu vychází z aktuálního stavu území. Bylo ověřeno, že rozsah ploch odpovídá potřebám v řešeném území a není v rozporu s požadavkem na ochranu jeho hodnot. Za tímto účelem byly stanoveny urbanistické požadavky na využívání ploch změn v území a jejich prostorové uspořádání. Řešení nezakládá důvody pro nehospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Požadavky z hlediska civilní ochrany nejsou. Z řešení nevyplývá požadavek na asanace, rekonstrukce a rekultivace v území. Nejsou zvláštní požadavky na řešení z hlediska zvláštních právních předpisů, požadavky dotčených orgánů státní správy předané v průběhu projednávání dokumentace byly zapracovány. Zapracovány byly rovněž aktuální limity pro využití území dle platných ÚAP. (2) Charakter změn nevyvolal požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a životní prostředí a nebylo proto zpracováno.

Soulad návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů (4c)) Při pořizování územního plánu Dolní Kounice bylo postupováno podle ustanovení §43 až 47, §50 a §53 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití jeho příslušných přechodných ustanovení. Podrobně je postup pořízení změny územního plánu popsán v předchozím odst.II.a) tohoto odůvodnění. Obsahová struktura územního plánu Dolní Kounice splňuje požadavky na obsah územního plánu tak, jak jsou stanoveny stavebním zákonem a vyhláškou. Do odůvodnění územního plánu jsou zapracovány také části textu dle požadavků správního řádu.

39


Soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledky řešení rozporů (4d)) K návrhu územního plánu Dolní Kounice byla v rámci projednání vydána stanoviska dotčených orgánů, která se týkala následujících zákonů: č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (MěÚ Ivančice, OŽP) č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (MěÚ Ivančice, OŽP; KÚ JMK OŽP) č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (KÚ JMK OŽP) č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (MěÚ Ivančice, OŽP; KÚ JMK OŽP) č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (MěÚ Ivančice, OŽP) č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (MěÚ Ivančice, OŽP) č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (HZS JM kraje) č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (HZS JM kraje) č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (KÚ JMK OD) č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (KÚ JMK, ORR OPP, MěÚ Ivančice, ORP) č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (OBÚ pro území krajů Jihomoravského a Zlínského; MŽP) č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů (Ministerstvo zdravotnictví ČR) č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (KHS JM kraje se sídlem v Brně) č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (ČR- Státní energetická inspekce) č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (ČR- Státní energetická inspekce) č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů (MO ČR, Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, Odbor územní správy majetku Brno) č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Brno-venkov) V souladu s ustanovením § 50 odst.2 stavebního zákona byla dotčenými orgány uplatněna stanoviska, která byla souhlasná, souhlasná s podmínkami, případně nesouhlasná. Nesouhlasné stanovisko KÚ JMK OŽP k záboru ZPF je respektováno – plochy Z1, Z4 a Z17 budou z Návrhu územního plánu vyloučeny. Nesouhlasné stanovisko z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – budou provedeny úpravy dle požadavku orgánu ochrany přírody – vše je vypořádáno v materiálu „Vypořádání stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí k Návrhu územního plánu Dolní Kounice na základě konzultací - dohoda“, kde jsou uvedeny i pokyny pro projektanta – týkající se této záležitosti. 40


V rámci vyhodnocení bylo zjištěno, že v návrhu ÚP D. Kounice (květen 2013) je plocha Z2, jako plocha bydlení, zakreslena až ke hřbitovu. V případě plochy Z2 je souhlasné stanovisko orgánu ZPF uplatňováno za výslovné podmínky, že bude tato plocha uvolněna k navrženému nezemědělskému využití až po úplném vyčerpání plochy Z3. V návrhu na vypořádání v materiálu „Vypořádání stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí k Návrhu územního plánu Dolní Kounice na základě konzultací - dohoda “ pořizovatel navrhl, aby plocha Z3 byla upravena tak, aby zahrnovala obě strany komunikace ke hřbitovu. V sousedství hřbitova vložit plochu zeleně. Na základě zjištěných skutečností se pořizovatel a určený zastupitel dohodli na úpravě hranice plochy Z2 a Z3 tak, aby plocha Z3 zasahovala ke hřbitovu, byla plochou změn BI a umožňovala kolem hřbitova dopravní napojení na veřejnou zeleň. Projektant zapracoval do příslušných částí ÚP. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, 60182 Brno, Odbor dopravy uplatnil souhlasné stanovisko s podmínkami, které byly zapracovány do příslušných částí ÚP. MěÚ Ivančice – odbor regionálního rozvoje, oddělení památkové péče uplatnil souhlasné stanovisko s podmínkami, které projektant zapracoval do příslušných částí ÚP. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje – územní pracoviště Brno-venkov, Jeřábkova 4, 602 00 Brno uplatnila souhlasné stanovisko s podmínkami, které projektant zapracoval do příslušných částí ÚP. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, oddělení ochrany obyvatelstva, Zubatého 1, 614 00 Brno uplatnil souhlasné stanovisko s podmínkami, které projektant zapracoval do příslušných částí ÚP. V souladu s ustanovením § 52 odst.3 stavebního zákona dotčené orgány a krajský úřad mohly uplatnit svá stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. V zákonné lhůtě byla doručena stanoviska Ministerstva životního prostředí, Městského úřadu Ivančice, odboru životního prostředí, koordinované stanovisko Hasičského záchranného sboru a koordinované stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování, která byla souhlasná. Celkem bylo v rámci veřejného projednání podáno 12 podání, pro která navrhl pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem s ohledem na veřejné zájmy vypořádání. Pořizovatel doručil, v souladu s ustanovením § 53 odst. (1) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), „Návrh vyhodnocení připomínek (§172 odst. 4 SŘ) uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle §52 odst.3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) “, „Návrh rozhodnutí o námitkách (§172 odst. 5 SŘ) uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle §52 odst.3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také „stavební zákon“)“, které společně s materiálem „Návrh vyhodnocení připomínek (§172 odst.4 SŘ) uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle §50 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“)“ dotčeným orgánům a krajskému úřadu a vyzval je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Stanoviska mohla být uplatněna do 31.10.2014. V uvedené lhůtě byla doručena kladná stanoviska dvou dotčených orgánů, ostatní orgány stanoviska neuplatnily. V souladu se zněním ustanovení § 53 odst. (1) stavebního zákona, pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. 41


II. j) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 Orgán ochrany přírody neuplatnil k zadání územního plánu požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Stanovisko podle tohoto paragrafu nebylo vydáno. II. k) SDĚLENÍ JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50, ODST. 5 ZOHLEDNĚNO Protože stanovisko podle tohoto paragrafu nebylo vydáno není v dokumentaci zohledněno. II. l)

NÁLEŽITOSTI VYPLÝVAJÍCÍ ZE SPRÁVNÍHO ŘÁDU

Vypořádání připomínek Vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle § 50 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“) Město Dolní Kounice, Masarykovo náměstí 2, 664 64 Dolní Kounice podalo na Městský úřad Ivančice dne 23.7.2013 podání nazvané: „Doplnění textové části územního plánu“ ve kterém žádá o doplnění textové části územního plánu. Dle § 50 odst. 2 stavebního zákona se jedná o připomínku k návrhu územního plánu. Požaduje se doplnění podmínek pro plochy rekreace rodinná - RI a úpravu podmínek pro využití pro plochy těžby nerostů-NT. Vyhodnocení připomínky: Připomínce bude vyhověno a doplnění bude zapracováno do příslušných částí návrhu územního plánu Dolní Kounice. Vlastníci nemovitostí v k.ú. Dolní Kounice lokalitě Kamenný vrch (74 osob) podali na Městský úřad Ivančice 2.8.2014 podání nazvané „Námitky k Návrhu územního plánu Dolní Kounice“, které lze chápat, dle §50 odst. 3 stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, jako připomínku. Žadatelé nesouhlasí s vymezením hranic plochy označené v návrhu územního plánu NTplocha těžby nerostů v lokalitě Kamenný vrch a s vymezením hranic dobývacího a těžebního prostoru kamenolomu v k.ú. Dolní Kounice. Podatelé požadují: - Přezkoumání celé záležitosti tak, aby se lom i se svými nebezpečnými průvodními jevy už k jejich pozemkům nepřibližoval. - Změnu územního plánu tak, aby plochu těžby nerostů od jejich pozemků odděloval pás ochranné a izolační zeleně v rozsahu min. 100 m (viz přiložená situace). Tzn. pozemky p.č. 1995/1, 1995/10, 1995/12, 1995/13, 1995/14, 1995/15, 19995/16, 19995/32, 1995/32, 1995/33, 1995/34,1995/35, 1996/1, 1996/2, 1996/3, 1997/2, 1997/8, 1997/9, 1997/10, 1997/11 vyjmout z plochy označené jako „PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ“ a na těchto pozemcích zřídit „PLOCHU ZELENĚ (zeleň ochranná a izolační)“

Vyhodnocení připomínky: 42


Dle stanoviska Ministerstva životního prostředí (MŽP ČR), (dotčeného orgánu) dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů zasahuje do k.ú. Dolní Kounice výhradní ložisko stavebního kamene „Dolní Kounice” ev. č. 3 035600. Stanoveno chráněné ložiskové území (CHLÚ) Dolní Kounice. Evidencí a ochranou je pověřena organizace Kámen Zbraslav s.r.o. Pokud nebudou v k.ú. Dolní Kounice dotčeny zájmy ochrany výhradních ložisek nerostů, nemá MŽP OVSS VII z hlediska ochrany výhradních ložisek k obsahu a rozsahu podání připomínek a s jeho realizací souhlasí. Dle stanoviska Obvodního báňského úřadu (OBÚ), (dotčeného orgánu) je dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, v k.ú. Dolní Kounice evidován dobývací prostor (dále DP) Dolní Kounice I, ev.č. 7 0454, stanovený pro organizaci Kámen Zbraslav, spol. s r.o., se sídlem Praha 5-Zbraslav, Žitavského1178, IČ: 45798222. Vzhledem k tomu, že Návrh územního plánu Dolní Kounice v kapitole I.e.9) Dobývání nerostů respektuje výše uvedený dobývací prostor a chráněné ložiskové území č. 03560000, v souladu s ustanovením §15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zdejší úřad k návrhu územního plánu v předmětném katastrálním území nemá připomínek. KHS vydala k návrhu územního plánu Dolní Kounice stanovisko, ve kterém s tímto návrhem souhlasí s tím, že požaduje doplnit v kapitole „Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ ve stanovisku uvedený text. Projektant při zakreslení hranic DP Dolní Kounice I a výhradního ložiska stavebního kamene „Dolní Kounice“ ev.č. 3 035600 a chráněného ložiskového území (CHLÚ) vycházel z územně analytických podkladů. Zástupci Kamene Zbraslav s.r.o. zakreslené hranice potvrdili. Pozemky, na kterých se nachází výhradní ložisko nerostných surovin jsou, až na několik málo ve vlastnictví Kamene Zbraslav s.r.o. Pořizovatel se snažil o dohodu z hlediska zajištění kvalitního prostředí pro rekreaci, zakreslení pásu ochranné izolační zeleně v rozsahu min 100m na parcelách plochy těžby nerostů s dotčenými orgány OBÚ a MŽP ČR. OBÚ ve svém stanovisku (z 1.10.2013) k návrhu pořizovatele (ze dne 17.9.2013, doručené OBÚ 19.9.2013) vyhovět námitce, zásadně nesouhlasí s vyhověním připomínce vlastníků nemovitostí v lokalitě Kamenný vrch týkající se jakéhokoliv omezení v hranicích výše uvedeného dobývacího prostoru. Zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni respektovat ustanovení §15 odst.1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů cituji: „K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem životního prostředí České republiky; při tom postupují podle zvláštních předpisů a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější“. V Návrhu ÚP Dolní Kounice je plocha CHLÚ zakreslena k různému způsobu využití, které jsou v rámci metodiky územního plánování zakresleny, ne podle využití zapsaného v katastru nemovitostí, ale podle skutečného současného využití. Jedná se o : NT plochy těžby nerostů 43


ZO plochy zeleně -zeleň ochranná a izolační NP plochy přírodní – zeleň krajinná NZo plochy zemědělské půdy – orná půda NZe plochy zemědělské půdy – orná půda DS plochy dopravní infrastruktury dopravy silniční BI plochy bydlení -bydlení v rodinných domech městské a příměstské RI plochy rekreace – rekreace rodinná V platném územním plánu jsou plochy povrchové těžby znázorněny v jiném rozsahu jako v návrhu ÚP, protože se plochy těžby díky postupující těžbě změnily. Došlo k přestěhování zařízení, která byla původně u silnice u řeky, severním směrem. Pořizovatel se zabýval otázkou, zda uvedené podání je věcí územního plánu a zda je nutné je v rámci územního plánu řešit. Za účelem vyřešení této problematiky oslovil dotčené orgány, kterých by se uvedená připomínka (problematika) mohla týkat. Jednalo se o KÚ JMK OŽP ochranu ovzduší a KHS. K vyjasnění záměru těžby byl přizván i vlastník lomu Kámen Zbraslav s.r.o. a zástupce vedení města Dolní Kounice. Dle sdělení zástupce KÚ JMK OŽP jsou kamenolomy ve smyslu legislativy v ochraně ovzduší vyjmenovaným stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší (kód 5.11 přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Prováděcí vyhláška č. 415/2012 Sb. (konkrétně příloha č. 8, část II, bod 4.5.1.) stanoví pro tento typ zdroje technické podmínky provozu typu zakrytování třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest, instalace skrápěcích zařízení, očista komunikací, zaplachtování vozidel apod. Opatření typu izolační zeleně zde není uvedeno a orgán ochrany ovzduší nemá reálnou možnost takové opatření na provozovateli zdroje vynutit. Pokud bude v územním plánu vymezena plocha těžby v hranicích CHLÚ nebo dobývacího prostoru, není zřejmě možné tam řešit nějaký překryv funkčních ploch a vymezovat zde plochu zeleně. Něco jiného je samozřejmě nějaká dohoda s provozovatelem lomu, že by na části svého území výsadbu izolační zeleně provedl (samozřejmě tam, kde to bude alespoň střednědobě perspektivní a nepostoupí tam během deseti let s těžbou). Zástupce KHS k žádosti o součinnost se vyjádřil k problematice stanovení pásma hygienické ochrany. Změny hranic dobývacího a těžebního prostoru a přezkoumání celé záležitosti nejsou věcí územního plánu, není možné je v rámci zpracování územního plánu řešit. Jsou věcí, kterou je nutné řešit dle zákona č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Plochy těžby nerostů, které jsou v návrhu ÚP zakresleny se dle vyhlášky 501/2006 Sb. vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využití nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. S jejich vymezením příslušný dotčený orgán souhlasí. Územní plán dle §43 SZ stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezení zastavěného území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejné prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Zastupitelstvo obce je při schvalování územně plánovací dokumentace vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů. Na základě výše uvedeného byla vyhodnocena připomínka jako nedůvodná. 44


Ing. Ludmila Skřivánková, Purkyňova 16, 682 01 Vyškov podala na Městský úřad Ivančice dne 29.7.2013 podání nazvané: „Připomínka k návrhu územního plánu Dolní Kounice“ Podání bylo dle §50 odst. 3 stavebního zákona vyhodnoceno jako připomínka. Žadatelka prosí o úpravu textové části územního plánu kapitoly podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití plochy zemědělské tak, aby mohla realizovat svůj záměr vybudování zahradnictví. Vyhodnocení připomínky: V textové části ÚP u plochy NZ je uvedeno v přípustném využití mimo jiné: - Oplocené plochy pro intenzivnější nebo specializované zemědělské využití (zahrady, zahradnictví, pokusné plochy, zelinářské plochy, vinohrady apod.) - Pozemky staveb a zařízení pro zemědělství s výjimkou staveb zemědělské výroby Ve vyhlášce 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území ve znění pozdějších předpisů § 14 odst.2 zní: „ Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.“ Vyhláška MMR č. 268/2009 §3 odst. f) definuje stavby pro zemědělství. Z uvedených skutečností vyplývá, že zahradnictví je v uvedené ploše možné realizovat, protože se nejedná o zemědělskou účelovou výstavbu, jako jsou areály živočišné či rostlinné výroby. Vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“) Město Dolní Kounice, Masarykovo mám. 2, 664 64 Dolní Kounice; Podání nazvané: „Připomínka k územnímu plánu Dolních Kounic.“ Město Dolní Kounice požaduje u plochy BI–bydlení v rodinných domech městské a příměstské upravit znění v podmíněně přípustném využití „plocha Z2 bude uvolněna až po úplném využití plochy Z3“ na znění „plocha Z2 bude uvolněna po vyčerpání plochy Z3 z 80%“. Návrh vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. Vypořádání: Předmětné podání Města Dolní Kounice, Masarykovo mám. 2, 664 64 Dolní Kounice bylo vyhodnoceno jako připomínka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého může každý uplatnit své připomínky. Podmínka orgánu ochrany ZPF krajského úřadu „plocha Z2 bude uvolněna až po úplném využití plochy Z3“ byla uplatněna již při projednání Návrhu územního plánu Dolní Kounice dle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona, ve stanovisku odboru životního prostředí pod č.j. JMK 88883/2013 ze dne 5. 8. 2013 s následujícím odůvodněním: „V případě plochy Z2 je na základě opětovného posouzení souhlasné stanovisko uplatněno za výslovné podmínky uvolnění této plochy až po úplném vyčerpání sousední plochy Z3 s funkčním využitím bydlení, která vykazuje jednoznačný charakter proluk v rámci zastavěného území. Pouze za splnění této podmínky lze uvolnění plochy Z2 považovat za nezbytný případ, kdy by mělo dojít k odnětí půdy ve smyslu ustanovení § 4 zákona. Prioritní zásadou ochrany zemědělského půdního fondu dle tohoto ustanovení zákona je: používat pro 45


nezemědělské účely (v daném případě bydlení) především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území, což je právě případ plochy Z3.“ Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Úkolem územního plánování dle stavebního zákona je mimo jiné stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci). Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, uvádí v příloze č.7 odst. 2 „pokud je to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje stanovení pořadí změn v území (etapizaci)“. Požadavek etapizace nebyl v zadání územního plánu uveden. V územním plánu je situováno dostatek ploch pro bydlení a není stanoveno pořadí změn v území. Vzhledem k úkolu územního plánování určovat podmínky pro hospodárné využití zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území, v tomto případě na zemědělských půdách I. a II. třídy ochrany, lze podmínku zástupce ochrany ZPF chápat jako nepřímou etapizaci. S ohledem na tyto skutečnosti nelze požadavek města Dolní Kounice akceptovat. Zastupitelstvo obce je při schvalování územně plánovací dokumentace vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů. Rozhodnutí o námitkách Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu Dolní Kounice uplatněných podle § 52 odst.3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také „stavební zákon“) Marie Dubnická a Oldřich Dubnický, bytem Trboušanská 20, 664 64 Dolní Kounice a Ivan Dubnický, bytem Bezručova 6, 664 64 Dolní Kounice; (1.) Podání nazvané: „Námitka proti návrhu územního plánu Dolní Kounice“ V podání se mimo jiné uvádí: „Dne 21.1. 2011 jsme požádali o změnu Územního plánu Dolní Kounice u parcelních čísel 5292/1, 5292/2,5292/3 a 1010/46 k. ú. Dolní Kounice na pozemky určené pro výstavbu RD. ….Do návrhu změn v územním plánu –projekt květen 2013- byl náš požadavek zanesen jako oblast Z4. Nyní zjišťujeme, že tento konečný návrh předložený k veřejnému projednání námi požadovanou změnu neobsahuje. Žádáme o přehodnocení a zařazení našeho požadavku do územního plánu.“ Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Předmětné podání, které podali Marie Dubnická a Oldřich Dubnický, bytem Trboušanská 20, 664 64 Dolní Kounice a Ivan Dubnický, bytem Bezručova 6, 664 64 Dolní Kounice, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené.

46


V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byla zakreslena plocha změny Z4 plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI. KÚ JMK, OŽP jako dotčený orgán uplatnil v rámci společného jednání nesouhlasné stanovisko k lokalitě Z4, které bylo akceptováno a lokalita byla pro veřejné projednání zakreslena (změněna), část jako stabilizovaná plocha zemědělská NZo- orná půda a zemědělská půda s intenzivním využitím a část jako stabilizovaná plocha přírodní, NP - zeleň krajinná. V rámci veřejného projednání podali vlastníci pozemků námitku, ve které žádají o přehodnocení a zařazení jejich požadavku do územního plánu. Dle územního plánu města Dolní Kounice účinného od 16.8.2001, jsou pozemky parcelní čísla KN 5292/1, 5292/2, 5292/3 a 1010/46 k.ú. Dolní Kounice součástí stabilizované plochy Krajinná zóna produkční zemědělská – P, funkční typ Po - orná půda, přičemž dle funkčního využití ploch ve volném nezastavěném území jsou přípustné a obvyklé činnosti a zařízení, které souvisí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. Dle funkčního využití bylo možné v této ploše realizovat stavbu technické infrastruktury, stavbu dopravní infrastruktury a výstavbu objektu zemědělské prvovýroby, pokud nedojde ke změně krajinného rázu. Podatel v odůvodnění podání mimo jiné uvádí: „Nezařazení našeho požadavku je překvapivé i proto, že pozemky navazují na současnou zástavbu. Je k nim zřízena a zkolaudována: přípojka el. energie, vjezd a vrtaná studna, jak dokládáme v přílohách, (vůči obci tak nebudou vznášeny zvláštní požadavky). Porovnáním BPEJ také zjišťujeme, že 62,4% pozemku je v horší třídě ochrany ZPF ve tř.4 (a to bez parcely 1010/46, která nemá BPEJ, je vedena jako ostatní plocha neplodná).“ Dle doložených podkladů byly zjištěny tyto nové skutečnosti. Kolaudačním rozhodnutím, které vydal Městský úřad, stavební úřad I. stupně, 664 64 Dolní Kounice pod. č.j. 1859/05-Ma dne 9.12.2005, povoluje panu Oldřichu Dubnickému a paní Marii Dubnické, oba bytem Trboušanská 20, Dolní Kounice, užívání podzemní kabelové přípojky NN na pozemcích parc. č. 5292/2, 5292/3, 1010/46, 1010/29 a 1010/39 v kat. území Dolní Kounice. Kolaudačním rozhodnutím, které vydal Městský úřad, stavební úřad I. stupně, 664 64 Dolní Kounice pod. č.j. 1858/05-Ma dne 9.12.2005, povoluje panu Oldřichu Dubnickému a paní Marii Dubnické, oba bytem Trboušanská 20, Dolní Kounice, užívání sjezdu a nájezdu na státní silnici III/39519 na pozemcích parc. č. 5292/2 a 5305 v kat. území Dolní Kounice. Rozhodnutím, které vydal Městský úřad Ivančice, odbor životního prostředí, Palackého mám. 6, 664 91 Ivančice, pod. č.j. ŽP 451/04-EK dne 9.6. 2004 a které nabylo právní moci 8.7.2004, I. vydává povolení panu Oldřichu Dubnickému a paní Marii Dubnické, oba bytem Trboušanská 20, 664 64 Dolní Kounice, k nakládání s podzemními vodami - k jejich trvalému odběru na pozemku parc. č. 5292 v kat. území Dolní Kounice a II. vydává stavební povolení panu Oldřichu Dubnickému a paní Marii Dubnické, oba bytem Trboušanská 20, 664 64 Dolní Kounice ke stavbě vodního díla „Vrtaná studna a odběr podzemní vody na pozemku parc. č. 5292 dle KN v k.ú. Dolní Kounice“. Rozhodnutím, vydal Městský úřad Dolní Kounice, stavební úřad I. stupně, Masarykovo náměstí 2, 664 64 Dolní Kounice pod. č.j. MUDK/1625/2011-Ma dne 19.9.2011, I. rozhodnutí o umístění stavby panu Ivanu Dubnickému, bytem Bezručova 6, 664 64 Dolní Kounice, „zemědělského stavení“ na pozemku parc. č. 5292/1 v katastrálním území Dolní Kounice a II. stavební povolení na stavbu „zemědělského stavení“ na pozemku parc. č. 5292/1 v katastrálním území Dolní Kounice. Podatel požaduje pozemky parcelní čísla KN 5292/1, 5292/2, 5292/3 a 1010/46 k.ú. Dolní Kounice zařadit do zastavitelné plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI. 47


Tyto pozemky jsou v přímé návaznosti na stabilizované plochy smíšené obytné, plochy smíšené příměstské SV, které leží v zastavěném území a jejich přípustné využití je bydlení, zahrady a stavby související s bydlením, občanské vybavení veřejného charakteru s výjimkou obchodu, služby, ubytování a své okolí nerušící hospodářské a výrobní činnosti. Jedním z cílů územního plánu je dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území obce ve smyslu § 18 odst. 2 stavebního zákona. Návrh vlastníků pozemků není v rozporu se zájmy ochrany ZPF. Pozemky jsou zařazeny převážně do IV. třídy ochrany a to bez parcely 1010/46, která nemá BPEJ a je vedena jako ostatní plocha, neplodná. Pozemky slouží pro potřeby rodiny vlastníků. Plocha navazuje na zastavěné území obce a její využití je podobné jako využití sousední plochy smíšené příměstské. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byla plocha Z4 zařazena, včetně údajů v tabulce záborů půdního fondu. Návrh územního plánu Dolní Kounice se pro plochu Z4 vrací do stavu, jaký byl pro společné jednání. Dle vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch v návrhu pro veřejné projednání je celková potřeba ploch pro bytovou výstavbu 28,85 ha. V územním plánu je navrženo 26,41 ha ploch pro bytovou výstavbu. Zvýšením této výměry o 0,85ha, která představuje rozlohu lokality Z4 nebude celková potřeba ploch pro bytovou výstavbu překročena. Změna využití pozemků parcelní čísla KN 5292/1, 5292/2, 5292/3 a 1010/46 k.ú. Dolní Kounice ze stabilizované plochy zemědělské Nzo - orná půda a zemědělská půda s intenzivním využitím na plochu změn plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI, v tomto případě do návrhu při společném jednání, je úpravou návrhu územního plánu Dolní Kounice v návaznosti na nově zjištěné skutečnosti, kterou nejsou nově dotčeny veřejné zájmy. Dva duby s.r.o, U Synagogy 838/8, 664 64 D. Kounice; (2.) Podání nazvané: „Žádost o změnu návrhu územního plánu Dolních Kounic“ V podání se mimo jiné uvádí: „Tímto bych chtěl požádat o změnu návrhu územního plánu Dolní Kounice, konkrétně o vyjmutí pozemku, který je ve vlastnictví společnosti Dva duby s.r.o., z navrhovaného biocentra C 10.“ Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. Předmětné podání bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Předmětné podání společnosti Dva duby s.r.o, U Synagogy 838/8, 664 64 D. Kounice, IČ29220084, zastoupené jednatelem Jiřím Šebelou, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. V průběhu pořizování neměl proti řešení výhrady ani projektant, ani dotčený orgán. V rámci seznámení veřejnosti s návrhem územního plánu (společného jednání §50 stavebního zákona) nebyly podány žádné připomínky.

48


V rámci veřejného projednání byla podána námitka, jejíž podatel v odůvodnění uvádí: „Pozemek p.č.5529 k.ú. Dolní Kounice o výměře 93030m2 leží uprostřed a tvoří téměř polovinu plánované plochy biocentra C10. Jedná se oplocený vinohrad. Kvůli oplocení nemůže fungovat jako biocentrum. Kvůli tomu, že je to vinohrad, rozhodně nesplňuje požadavek na „lesní porosty“. Na katastrálním úřadě pro JMK je tento pozemek chybně uveden jako „orná půda. V registru vinic (vedených ministerstvem zemědělství) je tento pozemek veden správně jako vinice pod registračním číslem 629286/0251. Tato vinice byla vysázena v roce 2003.“ Dle textové části odůvodnění návrhu územního plánu Dolní Kounice (květen 2013) zpracovaném projektantem pro společné jednání, byla trasa nadregionálního a regionálního ÚSES převzata z územně analytických podkladů Jihomoravského kraje (dále ÚAP JKM). Zde bylo biocentrum C10 U hřbitova uvedeno jako navrhované chybějící lokální biocentrum v trase nadregionálního biokoridoru. Dle textové části odůvodnění návrhu územního plánu Dolní Kounice (květen 2014) pro veřejné projednání byla trasa regionálního ÚSES převzata z odvětvového koncepčního materiálu Jihomoravského kraje a byla ve smyslu tohoto materiálu upřesněna. V odstavci lokální (místní) ÚSES se k řešení této části ekosystému uvádí: „Jižní částí katastru je veden lokální biokoridor, který je tvořen dílčími úseky K8, K9, K162a, K 162b a K9, reprezentující mezofilní hájová společenstva. V rámci zpřesnění ÚSES je v ose koridoru vymezeno pět vložených lokálních biocenter (C9, C10, C11, C12 a C13 - mimo řešené území) z nichž jedno tvoří regionální VKP Šibeniční vrch. V tomto území je připravováno vymezení definitivní trasy NRBK 160 (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) a proto je lokální biokoridor navržen s šířkovými parametry odpovídajícími budoucímu NRBK. V komplexní pozemkové úpravě pro k.ú. Dolní Kounice (zpracováno r.2000) je trasa vymezena pouze v šířce 15 metrů jako koridor lokální.“ Zde bylo biocentrum C10 U hřbitova uvedeno jako navrhované chybějící lokální biocentrum v trase budoucího nadregionálního biokoridoru. Dotčený orgán vydal k návrhu řešení souhlasné stanovisko. Pořizovatel se zabýval otázkou, zda toto navržené řešení v územním plánu je zpracováno tak, aby byl zajištěn soulad s budoucími Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále ZÚR JMK). Dle informace Mgr. Martina Novotného, autorizovaného projektanta ÚSES, zpracovatele řešení ÚSES v ZÚR JMK, není nadregionální biokoridor (NRBK 162) vymezen v ÚAP JMK a to ani v 1. aktualizaci ÚAP JKM z roku 2011 ani v 2. aktualizaci z roku 2013. S vymezením NRBK 162 v katastru Dolních Kounic nepočítá ani rozpracovaný návrh ÚSES v ZÚR JMK, který v maximální míře respektuje Koncepční vymezení ÚSES na území Jihomoravského kraje z roku 2012. Na základě těchto zjištění a po konzultaci s projektantem územního plánu je možné lokální biocentrum C 10 U hřbitova z návrhu územního plánu Dolní Kounice vypustit, protože pro navrhování lokálních biokoridorů a biocenter platí jiné velikostní parametry, jako pro biokoridory a biocentra nadregionální a nedotkne se nových ploch. Nový návrh lokálního územního systému ekologické stability, který vyhověním námitce bude zpracován, znamená zmenšení ploch územního systému ekologické stability, nejde o úpravu, kterou by mohly být nově dotčeny veřejné zájmy a vlastnická práva. Irena Šťastná, bytem Mlýnské náměstí 119/5, 664 64 Dolní Kounice; (3.) Podání nazvané: „Uplatnění námitek proti návrhu územního plánu Města Dolní Kounice“

49


Předmětné podání paní Ireny Šťastné, bytem Mlýnské náměstí 119/5, 664 64 Dolní Kounice, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také „stavební zákon“). Z hlediska formálních požadavků stanovených v § 52 odst. 3 stavebního zákona však předmětné podání neobsahuje výslovné znění námitky, které by bylo odděleno od jejího odůvodnění. Předmětné podání tedy bylo posouzeno podle obsahu, podle kterého by se jednalo o požadavek zařadit pozemek p.č. 5057 v k.ú. Dolní Kounice do zóny pro rodinnou výstavbu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Předmětné podání paní Ireny Šťastné, bytem Mlýnské náměstí 119/5, 664 64 Dolní Kounice, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byl pozemek p.č. 5057 k.ú Dolní Kounice součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské orná půda Nzo. Proti tomuto návrhu neměl výhrady ani projektant, ani dotčený orgán. V rámci seznámení veřejnosti s návrhem územního plánu (společného jednání §50 SZ) nebyly podány žádné připomínky. Nyní v rámci veřejného projednání byla podána námitka, v níž podatelka požaduje přehodnocení a zařazení lokality mezi Dolními Kounicemi a Pravlovem (pravá strana od silnice Dolní Kounice směr Pravlov) do nové zóny pro rodinnou výstavu. Podatelka v odůvodnění námitky uvádí: „Pozemek se nachází mezi obcemi Dolní Kounice a Pravlov a je v blízkosti rodinné výstavby obce Pravlov. Již několik let jednáme se zástupci města Dolní Kounice o možnosti tento pozemek i další sousední pozemky zařadit do zóny pro výstavbu. Nikdy nám nebylo řečeno jednoznačně, že to není možné. V současné době máme i zájemce, který by chtěl pozemek pro rodinnou výstavu odkoupit a začít stavět, pokud by tento pozemek byl v zóně pro výstavbu. Na jednání o územním plánu bylo řečeno, že již není možné rozšířit územní plán o další plochy pro plánovanou výstavbu, nebylo však zdůvodněno, proč to není možné a na čem se toto zdůvodnění zakládá. Chtěla bych požádat o přehodnocení a zařazení lokality mezi Dolními Kounicemi a Pravlovem do nové zóny pro rodinnou výstavbu. Myslím, že tato plocha je polohou i dostupností inženýrských sítí ideálním místem pro rodinné domy. I ostatní majitelé pozemků v této oblasti by změnu v územním plánu přivítali“. Projektant územního plánu k této problematice sdělil následující: „ Městským úřadem byla zpracovateli územního plánu doručena žádost o začlenění parcel č. 5057, 5058 a 5059 o celkové ploše 7 987 m2, které jsou vedeny v KN jako zemědělská půdavinice v I. a převážně III. tř. ochrany ZPF do ploch určených k výstavbě bydlení. Požadovaná zastavitelná plocha se nachází ve vzdálenosti asi 650 m od okraje zastavěného území města Dolní Kounice v blízkosti zastavěného území obce Pravlov, od kterého ji dělí proluka o šířce 35 m. Podle zpracovatele územního plánu bylo situování vyhodnoceno jako umístění lokality do volné krajiny v rozporu s § 18, odst. 4, zák.č. 183/2006 Sb.. Historicky vzniklá sídelní struktura je důležitou civilizační hodnotou území a hodnotou (urbanistické 50


dědictví), kterou je uloženo v § 18, odst. 4, zák.č. 183/2006 Sb. chránit, stejně jako jedinečný charakter krajiny v okolí města Dolních Kounic, který typický svah s vinicemi, jehož jsou výše uvedené parcely součástí, spoluvytváří. Zástavbou volného prostoru mezi sousedícími sídly městem Dolními Kounicemi a obcí Pravlov by došlo k rozmazání a znehodnocení sídelní struktury typického charakteru krajiny. Z tohoto důvodu nebyla požadovaná zastavitelná plocha do územního plánu zařazena.“ Dle §19 odst. 1 stavebního zákona úkolem územního plánování je mimo jiné prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání a prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, obec ve svém územním obvodu mimo jiné pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Z údajů uvedených v územním plánu plyne, že zásobování uvedené lokality je možné bez větších nákladů pouze elektrickou energií, vedení VN prochází souběžně se silnicí. Ostatní inženýrské sítě, tedy vedení plynu, vody a odkanalizování, nejsou v blízkosti této lokality vedeny. Vytváření podmínek pro uspokojování potřeby bydlení v lokalitě vzdálené od zastavěného území, je náročné a vzhledem k zákonnému úkolu prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, jejich přínosy, problémy, rizika a vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání a povinnosti prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků plyne další důvod, proč nebyla zastavitelná plocha do územního plánu zařazena. Rozvojové plochy pro bydlení jsou, dle odůvodnění v územním plánu, navrženy s přiměřenou kapacitou v návaznosti na zastavěné území obce tak, aby zastavěné území tvořilo v krajině kompaktní celek. Petr Tropp, bytem č.p. 131,671 75 Jezeřany-Maršovice; (4.) Podání nazvané: „Uplatnění námitek proti návrhu územního plánu Města Dolní Kounice“ Předmětné podání pana Petra Troppa, bytem č.p. 131,671 75 Jezeřany-Maršovice, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona. Z hlediska formálních požadavků stanovených v § 52 odst. 3 stavebního zákona však předmětné podání neobsahuje výslovné znění námitky, které by bylo odděleno od jejího odůvodnění. Předmětné podání tedy bylo posouzeno podle obsahu, podle kterého by se jednalo o požadavek zařadit pozemek p.č. 5058 v k.ú. Dolní Kounice do zóny pro rodinnou výstavbu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Předmětné podání pana Petra Troppa, bytem č.p. 131,671 75 Jezeřany-Maršovice, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 51


dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byl pozemek p.č. 5058 k.ú Dolní Kounice součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské orná půda Nzo. Proti tomuto návrhu neměl výhrady ani projektant, ani dotčený orgán. V rámci seznámení veřejnosti s návrhem územního plánu (společného jednání §50 stavebního zákona) nebyly podány žádné připomínky. Nyní v rámci veřejného projednání byla podána námitka, v níž podatel požaduje přehodnocení a zařazení lokality mezi Dolními Kounicemi a Pravlovem do nové zóny pro rodinnou výstavu. Podatel v odůvodnění námitky uvádí: „Pozemek se nachází mezi obcemi Dolní Kounice a Pravlov. Mám zájemce, který by chtěl pozemek pro rodinnou výstavu odkoupit a začít zde stavět, pokud by tento pozemek byl v zóně pro výstavbu. Na jednání o územním plánu bylo řečeno, že již není možné rozšířit územní plán o další plochy pro plánovanou výstavbu, nebylo však zdůvodněno proč to není možné a na čem se toto zdůvodnění zakládá. Chtěl bych požádat o přehodnocení a zařazení lokality mezi Dolními Kounicemi a Pravlovem do zóny pro rodinnou výstavbu. Tato lokalita je polohou i dostupností inženýrských sítí ideálním místem pro rodinné domy. I ostatní majitelé pozemků v této oblasti by změnu v územním plánu přivítali“. Projektant územního plánu k této problematice sdělil následující: „ Městským úřadem byla zpracovateli územního plánu doručena žádost o začlenění parcel č. 5057, 5058 a 5059 o celkové ploše 7 987 m2, které jsou vedeny v KN jako zemědělská půdavinice v I. a převážně III. tř. ochrany ZPF do ploch určených k výstavbě bydlení. Požadovaná zastavitelná plocha se nachází ve vzdálenosti asi 650 m od okraje zastavěného území města Dolní Kounice v blízkosti zastavěného území obce Pravlov, od kterého ji dělí proluka o šířce 35 m. Podle zpracovatele územního plánu bylo situování vyhodnoceno jako umístění lokality do volné krajiny v rozporu s § 18, odst. 4, zák.č. 183/2006 Sb.. Historicky vzniklá sídelní struktura je důležitou civilizační hodnotou území a hodnotou (urbanistické dědictví), kterou je uloženo v § 18, odst. 4, zák.č. 183/2006 Sb. chránit, stejně jako jedinečný charakter krajiny v okolí města Dolních Kounic, který typický svah s vinicemi, jehož jsou výše uvedené parcely součástí, spoluvytváří. Zástavbou volného prostoru mezi sousedícími sídly městem Dolními Kounicemi a obcí Pravlov by došlo k rozmazání a znehodnocení sídelní struktury typického charakteru krajiny. Z tohoto důvodu nebyla požadovaná zastavitelná plocha do územního plánu zařazena.“ Dle §19 odst. 1 stavebního zákona úkolem územního plánování je mimo jiné prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání a prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, obec ve svém územním obvodu mimo jiné pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

52


Z údajů uvedených v územním plánu plyne, že zásobování uvedené lokality je možné bez větších nákladů pouze elektrickou energií, vedení VN prochází souběžně se silnicí. Ostatní inženýrské sítě, tedy vedení plynu, vody a odkanalizování, nejsou v blízkosti této lokality vedeny. Vytváření podmínek pro uspokojování potřeby bydlení v lokalitě vzdálené od zastavěného území, je náročné a vzhledem k zákonnému úkolu prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, jejich přínosy, problémy, rizika a vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání a povinnosti prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků plyne další důvod, proč nebyla zastavitelná plocha do územního plánu zařazena. Rozvojové plochy pro bydlení jsou, dle odůvodnění v územním plánu, navrženy s přiměřenou kapacitou v návaznosti na zastavěné území obce tak, aby zastavěné území tvořilo v krajině kompaktní celek. Ing. Ondřej Konečný, bytem Labská 221/1, Starý Lískovec, 625 00 Brno a Barbara Maria Schweizerová, bytem Komenského 809/55, 664 64 Dolní Kounice; (5.) Podání nazvané: „Uplatnění námitek proti návrhu územního plánu Města Dolní Kounice“ Předmětné podání pana Ing. Ondřeje Konečného, bytem Labská 221/1, Starý Lískovec, 625 00 Brno a Barbary Marie Schweizerové, bytem Komenského 809/55, 664 64 Dolní Kounice, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona. Z hlediska formálních požadavků stanovených v § 52 odst. 3 stavebního zákona však předmětné podání neobsahuje výslovné znění námitky, které by bylo odděleno od jejího odůvodnění. Předmětné podání tedy bylo posouzeno podle obsahu, podle kterého by se jednalo o požadavek zařadit pozemek p.č. 4855 v k.ú. Dolní Kounice do plochy pro rekreačně sportovní vyžití. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Předmětné podání pana Ing. Ondřeje Konečného, bytem Labská 221/1, Starý Lískovec, 625 00 Brno a Barbary Marie Schweizerové, bytem Komenského 809/55, 664 64 Dolní Kounice, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byl pozemek p.č. 4855 k.ú Dolní Kounice součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské louky sady a zemědělská půda s extenzivním využitím NZe. Proti tomuto návrhu neměl výhrady ani projektant, ani dotčený orgán. V rámci seznámení veřejnosti s návrhem územního plánu (společného jednání §50 stavebního zákona) nebyly podány žádné připomínky. Nyní, v rámci veřejného projednání, byla podána námitka, v níž podatelé a současně vlastníci pozemku p.č. 4855 k.ú. Dolní Kounice požadují zařazení tohoto pozemku do plochy pro rekreačně sportovní vyžití. 53


Podatelé v odůvodnění námitky mimo jiné uvádí: „Na pozemku hodláme vybudovat přírodní areál pro dětské tábory. Proto je třeba, aby bylo možné zde zřídit pevné sociální zařízení, kuchyň a jídelnu. Dále pak cca 10 chatek o rozměru cca 3x3m a 10 základen pro stany s podsadou. Kapacitu táboru předpokládáme 40 dětí + vedoucí. …… Dolní Kounice nemají v současné době žádný adekvátní prostor pro konání táborů pro děti. Jsou i navrhovány nové plochy pro bydlení, tudíž je potřeba počítat s tím, že do města přibude i mnoho dětí. Tyto budou potřebovat aktivně trávit svůj volný čas- a jistě je i ve veřejném zájmu, aby plochy pro rekreační využití mládeže nebo pro občanskou vybavenost tohoto typu byly zahrnuty do územního plánu. Koncepce celého areálu by navíc měla být v souladu s přírodou, takže jsme přesvědčeni, že toto v žádném případě nebude konflikt zájmů. Areál by navazoval na stávající stavební parcely s tím, že přírodní část areálu by tvořila bariéru mezi obydlenou částí a samotným táborem. Navíc aktivity, které by se zde měly odehrávat, nejsou žádným způsobem rušící a také to nejsou aktivity celoroční ale převážně prázdninové. Z tohoto důvodu není pravděpodobné, že by areál kolidoval se zájmy vlastníků parcel určených pro rodinnou výstavbu ani s ochranou přírody.“ V zadání územního plánu Dolní Kounice byl v požadavcích na řešení vyplývající z územně analytických podkladů bodě uveden požadavek, zohlednit a posoudit záměry převzaté z územně plánovací dokumentace, a to návrhových ploch bydlení, občanského vybavení, sportu a rekreace, výrobních aktivit, komerčních aktivit, veřejných prostranství a zeleně, individuální rekreace, krajinné zóny, vodních ploch a poldrů. Dále bylo v zadání v bodě c) požadavky na rozvoj území obce mimo jiné uvedeno: „V územním plánu budou vymezeny plochy pro sportovně-rekreační aktivity.“ Dle požadavku na plošné a prostorové uspořádání území nebudou uvažovány plochy pro individuální rekreaci. Zadání územního plánu uložilo projektantovi prověřit i další možnosti rozvoje města. V projednávaném návrhu územního plánu Dolní Kounice nebyly s ohledem na členění ploch dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů, projektantem navrženy samostatně plochy pro sportovně rekreační aktivity, ke kterým mimo jiné také patří i tábory pro děti. V části odůvodnění projednávaného územního plánu II.c) Vyhodnocení splnění požadavků zadání je v odůvodnění bodu c) požadavky na rozvoj území obce uvedeno: „Byly navrženy samostatné plochy pro bydlení, občanské vybavení, plochy smíšené obytné, plochy dopravy silniční, veřejnou zeleň, veřejná prostranství, zeleň ochrannou a izolační, zeleň krajinnou a plochy vodní a vodohospodářské. Plochy přestavby jsou vymezeny s cílovým využitím převážně jako plochy smíšené městské a dále plochy bydlení městského charakteru zeleň rekreační. Sportovně rekreační aktivity, veřejná prostranství, drobnou výrobu a další nerušící ekonomické aktivity je přípustné umísťovat především v rámci vymezených ploch bydlení a ploch smíšených obytných. Komplexně byly posouzeny požadavky na plochy pro sportovně rekreační aktivity a dopravní stavby z hlediska potřeb v území a byly akceptovány pouze ty, které svou realizací neohrozí neobnovitelné zdroje území.“ Zpracování územně plánovací dokumentace, která je vybranou činností ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací 54


dokumentace, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Projektant územního plánu k zařazení sportovně rekreačních aktivit do návrhu územního plánu sdělil následující: „Městským úřadem byla zpracovateli územního plánu doručena žádost pana Lumíra Konečného o schválení zařazení pozemku 4855 v k.ú. Dolní Kounice do územního plánu jako plochy pro sportovně – rekreační využití s možností výstavby. Dle žádosti se mělo jednat o možnost zřízení areálu pro tábory pro děti. Pozemek má nyní v pronájmu občanské sdružení Za mezilidské vztahy za symbolickou 1,- Kč/rok. Jak se dále píše v žádosti, uvažuje se o dlouhodobém pronájmu tomuto sdružení s tím, že by zde vznikl areál o rozloze cca 0,5 ha se zázemím (kuchyně, sociální zařízení, společenská místnost), chatkami, hřištěm atd. a tento areál by mohl být využíván dětmi z Dolních Kounic a okolí jako prázdninový příměstský tábor a současně by mohl být nabídnut i školám a institucím jako rekreační příležitost pro děti z jiných měst a obcí. Parcela má celkovou výměru 10 270 m2, je v katastru nemovitostí vedena jako trvalý travní porost. Z hlediska ochrany ZPF je největší část výměry (8234 m2) zařazena do I. tř. ochrany, v severní části se vyskytuje půda III. tř. ochrany (1770 m2). Na malém cípu na JZ je půda II. tř. ochrany (141 m2), na SZ okraji půda V. tř. ochrany (125 m2). Parcela se nachází ve zvýšené poloze nad severovýchodním okrajem města Dolní Kounice na JZ úbočí Veselé hory v poloze proti zámeckému návrší. Je přístupná nezpevněnou účelovou komunikací od severu v délce asi 450 m, podél které se nachází vinice a sady. Rampa, na které parcela leží, je na jihu oddělena pruhem krajinné zeleně od okraje zahrad, které jsou na prudkém úbočí nad ulicí Komenského. Zahrady jsou navrženy jako zastavitelná plocha pro bydlení (Z11), nejzápadnější parcela u ulice Komenského je již zastavěna a je součástí zastavěného území, které tak úzkým pruhem směřuje k parcele č. 4855, požadované k zastavění, od které ji odděluje cca 10 m široký pruh krajinné zeleně. Na západě je rampa ohraničena zalesněným prudkým srázem, spadajícím do terénního zářezu pod návrším s památkovými objekty barokní poutní kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Floriána se souborem objektů křížové cesty se 14 zastaveními. Parcely v dané lokalitě nejsou již delší dobu obhospodařovány ani udržovány. V současnosti se zde nachází křovinobylinná lada a plochy vysokých náletových dřevin. V době doplňujícího průzkumu zpracovatele územního plánu (09/2014) byla podél západní hranice pozemku odlesněná plochy 15 x 60 m, na kterém se nacházely v porostu dřevěné konstrukce ohraničující pískoviště, dřevěná rámová konstrukce, prefabrikované betonové prvky (skruže) a přístřešek vybudovaný z demontované skříňové nástavby nákladního automobilu podložený patkami. Pro své krajinářské hodnoty a důležitou roli pro genius loci a panorama města byla jako předmět místního zájmu ochrany v okolí barokní kaple vymezena územním plánem krajinná zóna Kapoun. Předmětná parcela 4855 je její součástí. Leží v podhledově exponované poloze z významných stanovišť ve městě, např. od hřbitova nebo z protilehlého zámeckého návrší. Ochrana tohoto území je součástí v územním plánu obsažené koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot. Výstavba v této lokalitě představuje výrazné ohrožení hodnot, pro jejichž ochranu byla krajinná zóna vymezena. Na základě popisu využití plochy parcely 4855, který je uveden v žádosti, se jedná dle § 6 vyhl. č. 501/2006 Sb. v platném znění o plochu občanského vybavení v rozsahu cca 5000 m2 v lokalitě mimo zastavěné území města. Přestože plocha volně navazuje (přes pás stávající krajinné zeleně) na navržené zastavitelné plochy bydlení, představuje výrazný zásah do nezastavěného území. Záměr předpokládá vynětí plochy ze zemědělského půdního fondu kde budou dotčeny půdy zvláště chráněné (I. tř. ochrany). Tyto půdy je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně. Daná lokalita byla vyhodnocena ve srovnání s jinými variantami (navržená lokalita Z19) pro daný účel jako méně vhodná s ohledem na svoji polohu, obtížnou dopravní dostupnost a riziko 55


narušení krajinného rázu a panorama města. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014 – 2020 ve své návrhové části uvádí prioritu „Kvalitní turistická infrastruktura a služby“. Pro splnění tohoto požadavku by se jednalo o náročnou investici, která by k zajištění své návratnosti vyžadovala velmi intenzivní využití dané lokality a která by vyvolala další podstatné změny v území dále ohrožující cenné přírodní partie. Kapacita lokality Z19 je pro potřeby města dostatečná (0,86 ha), je vhodně umístěna ve struktuře města. Aktivity pro volný čas dětí je možné umístit také na jiných stávajících i v územním plánu navržených zastavitelných plochách, kde stanovené podmínky využití tuto aktivitu umožňují. Je zde rovněž možnost využití velkého počtu stávajících objektů individuální rekreace, které se nachází na území města. Dle § 18 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, odst. 1 je cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V dokumentu "Politika územního rozvoje ČR 2008“ (PÚR 2008), který byl schválen vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929 a který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování je v kapitole priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje stanoveno: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, například i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Umístění plochy pro výše uvedený záměr v dané lokalitě by bylo v rozporu s požadavky § 18 zák. č. 183/2006 Sb. v platném znění a rovněž s požadavky obsaženými v PÚR 2008 na vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj území a ochranu krajiny. Na výzvu samosprávy města byly na počátku práce na územním plánu shromážděny požadavky občanů. Jejich realizovatelnost a soulad se zadáním územního plánu byla posouzena na pracovním jednání za účasti pořizovatele, pověřeného zastupitele a zpracovatele územního plánu. Z výše uvedených důvodů nebyla požadovaná zastavitelná plocha do územního plánu zařazena.“ Dle §19 odst. 1 stavebního zákona, úkolem územního plánování je mimo jiné prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání a prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. V projednávaném návrhu územního plánu Dolní Kounice, s ohledem na členění ploch dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů, nebyly navrženy samostatně plochy pro sportovně rekreační aktivity, ke kterým mimo jiné také patří dětské tábory. 56


Dle demografického vývoje se počet obyvatel města za posledních deset let spíše snižuje. Plochy vymezené pro bydlení jsou v územním plánu navrženy s ohledem zvýšení komfortu bydlení, tedy i možnosti realizace každodenní rekreace, z toho pohledu není nezbytně nutné navrhování rekreace takového rozsahu. To, že jsou v územním plánu navrhovány plochy změn pro bydlení, neznamená nárůst mnoha dětí. Táboření dětí v přírodě a blízké přírodě se realizuje zpravidla na loukách u vodních toků a bez potřeby realizace trvalých staveb. Tyto aktivity je možné realizovat bez přípustnosti využití v územním plánu. Současný způsob zařazení pozemků nijak zásadním způsobem neomezuje jejich způsob využití i pro účely táboření, ovšem mimo zřizování staveb. Miroslava Dostálová, bytem Libušina Třída 583/8, Kohoutovice, 623 00 Brno; (6.) Podání nazvané: „Námitky k návrhu územního plánu Dolní Kounice.“ Předmětné podání paní Miroslavy Dostálové, bytem Libušina Třída 583/8, Kohoutovice, 623 00 Brno, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona. Z hlediska formálních požadavků stanovených v § 52 odst. 3 stavebního zákona však předmětné podání neobsahuje výslovné znění námitky, které by bylo odděleno od jejího odůvodnění. Předmětné podání tedy bylo posouzeno podle obsahu, podle kterého by se jednalo o požadavek zařadit pozemky p.č. 2913/1 a 2913/2 katastrální území Dolní Kounice do území pro rodinnou výstavbu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Předmětné podání paní Miroslavy Dostálové, bytem Libušina Třída 583/8, Kohoutovice, 623 00 Brno, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byl pozemek p.č. 2913/1 a 2913/2 k.ú Dolní Kounice součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské orná půda s extenzivním využitím Nze. Proti tomuto návrhu neměl výhrady ani projektant, ani dotčený orgán. V rámci seznámení veřejnosti s návrhem územního plánu (společného jednání §50 stavebního zákona) nebyly podány žádné připomínky. Nyní v rámci veřejného projednání byla podána námitka v níž podatelka požaduje zařazení pozemků p.č. 2913/1 a 2913/2 k.ú. Dolní Kounice do území pro rodinnou výstavbu. Podatelka v podání námitky mimo jiné uvádí: „Na parcele 2913/1 dřív stávala malá chatka. Nyní byla chatka zrekonstruována a rozšířena na p.č. 2913/2. …. Veškeré normy této chaty odpovídají normám pro rodinnou výstavbu. Kolaudace chaty by měla proběhnout na jaře 2015. Protože se chystám do chaty přestěhovat a později zdědí chatu má vnoučata, byla bych ráda, kdyby mohla chata být v území pro rodinnou výstavbu. Tak by bylo možné pro opravy 57


tohoto objektu v budoucnu využívat stavební spoření, což u chaty není možné. Parcela je hned sousední parcelou vedle oblasti rodinných domů, proto myslím, že by neměl být problém tuto oblast pro rodinnou výstavbu ještě o můj pozemek (nebo jeho část, na které stojí chata) rozšířit.“ Územní plán dle §43 stavebního zákona stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezení zastavěného území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejné prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Pozemek p.č. 2913/1 k.ú Dolní Kounice je úzkým dlouhým pozemkem, který přímo nesousedí se zastavěným územím. Chata, která je zakreslena jako stabilizovaná plocha rekreace RIrekreace rodinná, se nachází asi uprostřed jeho délky a uvedený pozemek je dle návrhu územního plánu součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské louky sady a zemědělská půda s extenzivním využitím Nze. Dle §19 odst. 1 stavebního zákona, úkolem územního plánování je mimo jiné prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání a prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Rozvojové plochy pro bydlení jsou, dle odůvodnění v územním plánu, navrženy s přiměřenou kapacitou v návaznosti na zastavěné území obce tak, aby zastavěné území tvořilo v krajině kompaktní celek. Umístění bydlení do volné krajiny je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování. Historicky vzniklá sídelní struktura je důležitou civilizační hodnotou a hodnotou urbanistického dědictví, kterou je uloženo dle stavebního zákona chránit, stejně jako jedinečný charakter krajiny v okolí města Dolních Kounic. Dále se dostávají tyto plochy do rozporu ze základní zásadou ochrany ZPF, vyplývající z ustanovení §4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, tj. odnímat jen v nezbytných případech. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, již ke společnému jednání vydal nesouhlasné stanovisko k některým plochám změn, které zdůvodnil takto: „Jednoznačný rozpor se základní zásadou ochrany zemědělského půdního fondu byl shledán u části nově navrhovaných ploch s funkčním využití bydlení,….., neboť navrhované odnětí nelze považovat za nezbytně nutný případ, kdy by mělo dojít k odnětí, s ohledem na celkový rozsah ploch téhož funkčního využití přebíraných z dosud platného územního plánu. U těchto přebíraných ploch nedošlo k jejich vyčerpání v takovém rozsahu, kterým by vznikl oprávněný požadavek ve smyslu nezbytnosti vyplývající z ustanovení § 4 zákona.“ Jedním z cílů územního plánu je dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území obce ve smyslu § 18 odst. 2 stavebního zákona. Ivo Buchmaier, bytem Zámecká 14/12, 664 64 Dolní Kounice a Radka Rapouchová, bytem Trboušanská 709/34, 664 64 Dolní Kounice; (8.) Podání nazvané: „Námitka proti územnímu plánu Dolní Kounice“ V podání se mimo jiné uvádí: „Nesouhlasíme s navrženou změnou trasování biokoridoru K 162a z původní, dnes platné verze, kdy biokoridor lemuje z obou stran cestu na parcele č. 5573. Přesun biokoridoru severovýchodním směrem podél cesty výrazným způsobem znehodnocuje naše pozemky.“ 58


Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Předmětné podání pana Ivo Buchmaiera, bytem Zámecká 14/12, 664 64 Dolní Kounice a paní Radky Rapouchové, bytem Trboušanská 709/34, 664 64 Dolní Kounice, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byly pozemky p.č. 5576 a 5577 k.ú Dolní Kounice součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské orná půda Nze a celý pozemek p.č. 5576 a část pozemku p.č. 5577 byly zahrnuty do nadregionálního biokoridoru NRBK 162, který se skládal z pěti úseků a jedním z nich byl úsek zahrnující výše uvedené pozemky. Proti tomuto návrhu neměl výhrady ani projektant, ani dotčený orgán. V rámci seznámení veřejnosti s návrhem územního plánu (společného jednání §50 SZ) nebyly podány žádné připomínky. Nyní v rámci veřejného projednání byla podána námitka, v níž podatelé nesouhlasí s navrženou změnou trasování biokoridoru K 162a z původní, dnes platné verze. Podatelé v podání námitky mimo jiné uvádí: „Pokud by mělo dojít ke změně trasování biokoridoru, navrhujeme pak naopak přetrasování biokoridoru K 162a dle předloženého náčrtku. V současné době je podél jihozápadní strany cesty na parcele 5363, jež je ve vlastnictví Města Dolní Kounice, cca 10 m široký stávající pás zeleně, jež charakteru biokoridoru odpovídá více než intenzivně využívaný ovocný sad. Veškeré pozemky v lokalitě „Šířky“ jsou oploceny, což dle našeho názoru omezuje funkci biokoridoru jako prostoru pro migraci živých organismů mezi biocentry. ….. Výše uvedené pozemky (p.č. 5576 a 5577) od počátku devadesátých let dodnes užíváme jako meruňkový sad. I nadále je tak hodláme užívat. Z důvodu zvyšujícího počtu krádeží plodů meruněk dokonce uvažujeme v blízké době o oplocení našich pozemků, což opět funkci biokoridoru značně sníží.“ Dle textové části odůvodnění návrhu územního plánu Dolní Kounice (květen 2013) zpracovaném projektantem pro společné jednání, byla trasa nadregionálního a regionálního ÚSES převzata z územně analytických podkladů Jihomoravského kraje (dále ÚAP JKM). Zde byl vymezen chybějící nadregionální biokoridor NRBK 162, který se skládal z pěti úseků o délkách 115+450+380+520+135m, z nichž byly dva označeny K8 a K9 a ostatní označeny nebyly. Dle textové části odůvodnění návrhu územního plánu Dolní Kounice (květen 2014) pro veřejné projednání byla trasa regionálního ÚSES převzata z odvětvového koncepčního materiálu Jihomoravského kraje a byla ve smyslu tohoto materiálu upřesněna. V odstavci lokální (místní) ÚSES se k řešení této části ekosystému bylo uvedeno (květen 2013): „Jižní částí katastru je veden lokální biokoridor, který je tvořen dílčími úseky K8, K9, K162a, K 162b a K9, reprezentující mezofilní hájová společenstva. V rámci zpřesnění ÚSES je v ose koridoru vymezeno pět vložených lokálních biocenter (C9, C10, C11, C12 a C13- mimo řešené území) z nichž jedno tvoří regionální VKP Šibeniční vrch. V tomto území je připravováno vymezení definitivní trasy NRBK 160 (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) a proto je lokální biokoridor navržen s šířkovými parametry odpovídajícími budoucímu NRBK. V komplexní pozemkové úpravě pro k.ú. Dolní Kounice (zpracováno r.2000) je trasa vymezena pouze v šířce 15 metrů jako koridor lokální.“

59


Zde byl biokoridor K162a společně s biokoridory K8, K9 a K162b uveden jako lokální biokoridor v trase budoucího nadregionálního biokoridoru. Dotčený orgán vydal k návrhu řešení souhlasné stanovisko. Pořizovatel se zabýval otázkou, zda toto navržené řešení v územním plánu je zpracováno tak, aby byl zajištěn soulad s budoucími Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále ZÚR JMK). Dle informace Mgr. Martina Novotného, autorizovaného projektanta ÚSES, zpracovatele řešení ÚSES v ZÚR JMK, není nadregionální biokoridor (NRBK 162) vymezen v ÚAP JMK a to ani v 1. aktualizaci ÚAP JKM z roku 2011 ani v 2. aktualizaci z roku 2013. S vymezením NRBK 162 v katastru Dolních Kounic nepočítá ani rozpracovaný návrh ÚSES v ZÚR JMK, který v maximální míře respektuje Koncepční vymezení ÚSES na území Jihomoravského kraje z roku 2012. Na základě těchto zjištění a po konzultaci s projektantem územního plánu je možné šířku i délku lokálního biokoridoru snížit, protože pro navrhování lokálních biokoridorů a biocenter platí jiné velikostní parametry, jako pro biokoridory a biocentra nadregionální a nedotkne se nových ploch. Nový návrh lokálního územního systému ekologické stability, který vyhověním námitce bude zpracován, znamená zmenšení ploch územního systému ekologické stability, nejde o úpravu, kterou by mohly být nově dotčeny veřejné zájmy a vlastnická práva. ZO Českého zahrádkářského svazu Dolní Kounice II, IČ 750 48 248 se sídlem Sládkova 25, 613 00 Brno zastoupená na základě plné moci JUDr. Miroslavou Vodičkovou advokátkou se sídlem Pekařská 13, 602 00 Brno; (9.) Podání nazvané: „Námitky proti územnímu plánu obce Dolní Kounice“ ZO Českého zahrádkářského svazu Dolní Kounice II, IČ 750 48 248 se sídlem Sládkova 25, 613 00 Brno, zastoupená na základě plné moci JUDr. Miroslavou Vodičkovou advokátkou se sídlem Pekařská 13, 602 00 Brno, vznáší námitku: „Nesouhlasíme s vymezením hranic plochy označené v návrhu územního plánu NT- plocha těžby nerostů v lokalitě Kamenný vrch na pozemcích v k.ú. Dolní Kounice, zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno- venkov, a to p.č. 1995/1, 1995/10, 1995/12, 1995/13, 1995/14, 1995/15, 1995/16, 1995/32, 1995/33, 1995/34, 1995/35, 19969/1, 1996/2, 1996/3, 1997/2, 1997/8, 1997/9, 1997/10, 1997/1, a s vymezením hranic dobývacího prostoru a těžebního prostoru kamenolomu v k.ú. Dolní Kounice“. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Předmětné podání ZO Českého zahrádkářského svazu Dolní Kounice II, IČ 750 48 248 se sídlem Sládkova 25, 613 00 Brno zastoupená na základě plné moci JUDr. Miroslavou Vodičkovou advokátkou se sídlem Pekařská 13, 602 00 Brno, bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. Již při společném jednání podali vlastníci nemovitostí v k.ú. Dolní Kounice lokalitě Kamenný vrch podání nazvané „Námitky k Návrhu územního plánu Dolní Kounice“- v němž žadatelé nesouhlasí s vymezením hranic plochy označené v návrhu územního plánu NT- plocha těžby nerostů v lokalitě Kamenný vrch a s vymezením hranic dobývacího a těžebního prostoru

60


kamenolomu v k.ú. Dolní Kounice. Dle §50 odst. 3 stavebního zákona, je lze chápat jako připomínku, která byla vyhodnocena jako připomínka nedůvodná. Nyní v rámci veřejného projednání byla podána námitka v níž podatelé nesouhlasí s vymezením hranic plochy označené v návrhu územního plánu NT- plocha těžby nerostů v lokalitě Kamenný vrch na pozemcích ….. a s vymezením hranic dobývacího prostoru a těžebního prostoru kamenolomu v k.ú. Dolní Kounice. Podatelé v odůvodnění námitky mimo jiné uvádí: „ Dle územního plánu z roku 2001 tento lom zasahuje dobývacím prostorem až do rekreační oblasti, kde mají pozemky členové ZO. V současnosti se těžba probíhá zhruba 100-150m od pozemků členů ZO. Součástí těžby jsou odstřely trhavinou a další těžké těžební práce. Odstřely v takové blízkosti rekreační oblasti jsou velmi nebezpečné a mohou ohrozit lidské životy a majetek. …..K tomu je třeba podotknout, že v rekreační oblasti má mnoho lidí i trvalé bydliště a pobývají zde neustále. Pokračující těžební činností se také neustále snižuje hodnota nemovitostí členů ZO a tyto nemovitosti se v podstatě stávají neprodejnými. Přibližování těžby k rekreační oblasti je proto neakceptovatelné. …ZO dále poukazuje na skutečnost, že shora uvedené námitky již několikrát uplatnil, ale tyto námitky nikdy nebyly vzaty v potaz a nebyly řádně projednány. ZO trvá na tom, aby byly jeho námitky vzaty v potaz a byly projednány. V případě, že v územním plánu nebudou provedeny změny, které ZO navrhuje, budou ohroženy lidské životy, zdraví a majetek členů ZO a vlastníků, nájemců a návštěvníků nemovitostí nacházejících se v rekreační oblasti.“ Podatelé navrhují, aby „byl územní plán změněn tak, že plocha těžby nerostu bude od pozemků shora uvedených oddělovat pás ochranné a izolační zeleně v rozsahu minimálně 100m.“ Dle zjištění pořizovatele jsou pozemky, na kterých se nachází výhradní ložisko nerostných surovin, až na několik málo, ve vlastnictví Kamene Zbraslav s.r.o., který vlastní těžební právo. Plochy těžby nerostů NT, které jsou v návrhu územního plánu zakresleny, se dle vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využití nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. S jejich vymezením příslušný dotčený orgán souhlasí. V návrhu územního plánu je v textové části v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití pro plochy těžby nerostů NT přípustné využití mimo jiné i zeleň ochranná, izolační a doprovodná apod. Realizace pásu ochranné zeleně v ploše těžby je možná bez změny územního plánu. Vymezený způsob využití ploch je v rámci metodiky územního plánování zakreslen, ne podle využití zapsaného v katastru nemovitostí, ale podle skutečného současného nebo navrženého budoucího využití. K vymezení hranic dobývacího prostoru pořizovatel uvádí následující skutečnosti. Územně analytické podklady jsou nástrojem územního plánování a dle §26 odst.1 stavebního zákona, obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních předpisů nebo vyplývajících s vlastností území (dále „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území"). Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro 61


územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, územně analytické podklady obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Jedním z podkladů jsou, dle přílohy č.1 vyhlášky,dobývací prostor. Jsou to limity využití území, které územní plán přebírá a jsou zakresleny v koordinačním výkrese, který zahrnuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území. Dle § 25 odst.1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (dále také „horní zákon“), dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu na dobývání. Dle § 27 horního zákona dobývací prostor stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány. Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování v územně plánovací dokumentaci (§26 odst. 3 horního zákona). Územní plán, dle §43 stavebního zákona, stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezení zastavěného území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Úkolem územního plánování je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů mimo jiné i horního zákona. Změny hranic dobývacího prostoru nejsou věcí územního plánu, není možné je v rámci zpracování územního plánu řešit. Jsou věcí, kterou je nutné řešit dle zákona č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). Hranice těžebního prostoru a těžební prostor kamenolomu v návrhu územního plánu Dolní Kounice nejsou vymezeny. Ing. Anna Henzlová Hrubá, bytem Lidická 11, 602 00 Brno; (10.) Podání nazvané: „Námitka k návrhu Územního plánu Dolní Kounice“ Žadatelka v podání uvádí: „Podávám tímto, jako majitelka pozemku parc. čís. 2065, v kat. území:629286 Dolní Kounice, námitku k návrhu Územního plánu Dolní Kounice, konkrétně proti vytýčení hranice chráněného ložiskového území vedené mým pozemkem.“ Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Dne 21.7.2014 byla podána poštovní zásilka adresovaná Městskému úřadu Ivančice, Palackého náměstí 196/6, 664 91 Ivančice, která obsahuje podání odesílatele Ing. Anny Henzlové Hrubé, bytem Lidická 11, 602 00 Brno, držiteli poštovní licence. Podání bylo adresátovi doručeno dne 23.7.2014. Předmětné podání bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného 62


projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byl pozemek p.č. 2065 k.ú Dolní Kounice součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské Nzo orná půda a zemědělská půda s intenzivním využitím a část tohoto pozemku byla v koordinačním výkrese zakreslena jako součást chráněného ložiskového území. Pořizovatel k uvedené problematice uvádí následující skutečnosti. Územně analytické podklady jsou nástrojem územního plánování a dle §26 odst.1 stavebního zákona, obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních předpisů nebo vyplývajících s vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území"). Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů územně analytické podklady obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Jedním z podkladů jsou, dle přílohy č.1 vyhlášky, dobývací prostor a chráněné ložiskové území. Jsou to limity využití území, které územní plán přebírá a jsou zakresleny v koordinačním výkrese, který zahrnuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území. Dle § 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci. Územní plán dle §43 stavebního zákona stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezení zastavěného území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejné prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Úkolem územního plánování je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů mimo jiné i zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Stanovení hranice chráněného ložiskového území není předmětem řízení o územním plánu. Vojtěch Hrubý, Bieblova 3, 613 00 Brno; (11.) Podání nazvané: „Námitka k návrhu Územního plánu Dolní Kounice“ Žadatel v podání uvádí: 63


„Podávám tímto, jako majitelka pozemku parc. čís. 2064, v kat. území:629286 Dolní Kounice, námitku k návrhu Územního plánu Dolní Kounice, konkrétně proti vytýčení hranice chráněného ložiskového území vedené mým pozemkem.“ Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Dne 21.7.2014 byla podána poštovní zásilka adresovaná Městskému úřadu Ivančice, Palackého náměstí 196/6, 664 91 Ivančice, která obsahuje podání odesílatele Vojtěcha Hrubého, Bieblova 3, 613 00 Brno, držiteli poštovní licence. Podání bylo adresátovi doručeno dne 23.7.2014. Předmětné podání bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byl pozemek p.č. 2064 k.ú Dolní Kounice součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské Nzo orná půda a zemědělská půda s intenzivním využitím a část tohoto pozemku byla v koordinačním výkrese zakreslena jako součást chráněného ložiskového území. Pořizovatel k uvedené problematice uvádí následující skutečnosti. Územně analytické podklady jsou nástrojem územního plánování a dle §26 odst.1 stavebního zákona, obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních předpisů nebo vyplývajících s vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území"). Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů územně analytické podklady obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Jedním z podkladů je, dle přílohy č.1 vyhlášky, chráněné ložiskové území. Jsou to limity využití území, které územní plán přebírá a jsou zakresleny v koordinačním výkrese, který zahrnuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území. Dle § 17 zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci. Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového území a jeho evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo životního prostředí České republiky 64


Územní plán dle §43 stavebního zákona stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezení zastavěného území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejné prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Úkolem územního plánování je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů mimo jiné i zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Změny hranice chráněného ložiskového území nejsou předmětem řízení o územním plánu. Prof. Ing. Vojtěch Hrubý, CSc., Jiráskova 63, 664 64 Dolní Kounice; (12.) Podání nazvané: „Námitka k návrhu Územního plánu Dolní Kounice“ Žadatel v podání uvádí: „Podávám tímto, jako majitelka pozemku parc. čís. 2067, v kat. území:629286 Dolní Kounice, námitku k návrhu Územního plánu Dolní Kounice, konkrétně proti vytýčení hranice chráněného ložiskového území vedené mým pozemkem.“ Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Dne 21.7.2014 byla podána poštovní zásilka adresovaná Městskému úřadu Ivančice, Palackého náměstí 196/6, 664 91 Ivančice, která obsahuje podání odesílatele Vojtěcha Hrubého, Bieblova 3, 613 00 Brno, držiteli poštovní licence. Podání bylo adresátovi doručeno dne 23.7.2014. Předmětné podání bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Z věcného obsahu předloženého podání vyplývá, že může být podatel návrhem řešení dotčen. V návrhu územního plánu Dolní Kounice pro společné jednání byl pozemek p.č. 2064 k.ú Dolní Kounice součástí stabilizované plochy, plochy zemědělské Nzo orná půda a zemědělská půda s intenzivním využitím a část tohoto pozemku byla v koordinačním výkrese zakreslena jako součást chráněného ložiskového území. Pořizovatel k uvedené problematice uvádí následující skutečnosti. Územně analytické podklady jsou nástrojem územního plánování a dle §26 odst.1 stavebního zákona, obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních předpisů nebo vyplývajících s vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území"). Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro

65


územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů územně analytické podklady obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Jedním z podkladů je, dle přílohy č.1 vyhlášky, chráněné ložiskové území. Jsou to limity využití území, které územní plán přebírá a jsou zakresleny v koordinačním výkrese, který zahrnuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území. Dle § 17 zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci. Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového území a jeho evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo životního prostředí České republiky. Územní plán dle §43 stavebního zákona stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezení zastavěného území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejné prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Úkolem územního plánování je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů mimo jiné i zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Změny hranice chráněného ložiskového území nejsou předmětem řízení o územním plánu.

66


PŘÍLOHY

a)

Přehled záboru ZPF a PUPFL

b)

Zastavěné území - pasport

c)

Ochrana památek

d)

Ochrana přírody a krajiny

e)

Natura 2000

f)

Dobývání nerostů

g)

Potřeba vody, základní údaje kanalizace

h)

ÚAP SLDB 2001

i)

ÚAP 2011

j)

Historický lexikon

k)

Výpočet hygienického hlukového pásma u silnic

67


Příloha a) Přehled předpokládaných záborů půdního fondu

Označení lokality

Popis a způsob využití plochy (hlavní funkce)

Celková Celkový plocha zábor (ha) ZPF (ha)

Katastrální území: Dolní Kounice 629286

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

zahrady trvalé sady travní vinice porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Investice do půdy (ha)

Zábor PUPFL (ha)

Etapa, poznámka

Z1

Plochy bydlení BI,DS Jihozápad

1,1

1,0

1,0

-

-

-

1,0

-

-

-

-

-

1), 2)

Po SJ - plocha vypuštěna.

Z2

Plochy bydlení BI Trboušanská Plochy veřejných prostranství PV

6,9

6,83

-

6,83

-

4,18

2,65

-

-

-

-

-

3)

0,17

0,17

0,02

0,15

Po SJ – Část p.č. 5546/1 uvnitř Z2 kolem hřbitova změněna na PV (0,27ha). Parcela 3374/16 (0,08ha) přeřazena do BV stav (vydáno územní rozhodnutí). Parcely 5546/5 a 3374/19 (0,15ha) přiřazeny do Z3. Zástavba plochy je podmíněna vyčerpáním plochy Z3. Zábor ZPF je menší než celková výměra plochy Z2 – některé parcely nejsou zemědělskou půdou (0,07 ha) – dříve nebylo vzato v úvahu. Před VP zmenšeno o 1000 m2 – viz pozn. u Z3. Po SJ – Změněna výměra. Plocha upravena tak, aby zahrnovala obě strany místní komunikace ke hřbitovu. Přidána část plochy ze Z2 (0,15 ha). Po ukončení dohodovacího řízení byla před VP zastavitelná plocha Z3 (BI) na žádost města rozšířena o část parcely u hřbitova na úkor plochy veřejného prostranství (PV) v ploše Z2. Po SJ - plocha vypuštěna, vrácena na základě kladně vyřízené námitky ve veřejném projednání

0,17

Z3

Plochy bydlení BI Trboušanská

2,61

2,61

-

2,61

-

1,61

1,0

-

-

-

-

-

Z4

Plochy bydlení BI Jih Plochy bydlení BI Jih Plochy bydlení BI Jihovýchod Plochy bydlení BI Jihových., Zámecká Plochy bydlení BI Jihovýchod Plochy bydlení BI Jihovýchod, Stráně Plochy bydlení BI Východ Plochy bydlení BI Východ Plochy bydlení BI Severovýchod Plochy bydlení BI Sever Plochy bydlení BI Sever Plochy bydlení BI Západ, Ivančická Plochy bydlení BI Sever, Benátky

0,85

0,66

0,66

-

-

-

0,24

-

0,4

-

-

-

0,85

0,85

0,29

0,56

-

0,85

-

-

-

-

-

0,10

0,1

0,1

-

-

-

0,06

-

0,04

-

-

-

0,84

0,84

-

0,84

-

-

-

0,54

-

0,3

-

-

2)

0,42

0,42

0,42

-

-

0,42

-

-

-

-

-

-

2)

1,97

1,7

0,4

1,3

-

0,14

0,71

0,85

-

-

-

-

2)

4,0

3,87

2,76

1,11

-

-

-

2,85

-

1,02

-

0,07

1), 2)

3,5

3,4

1,31

2,09

-

-

2,21

-

-

1,19

-

-

2)

0,14

0,14

-

0,14

-

-

-

-

-

0,14

-

-

3,75

3,7

3,1

0,6

-

-

-

1,85

-

1,85

-

-

1), 2)

0,04

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2)

0,18

0,18

0,18

-

-

-

-

-

-

0,18

-

-

0,92

0,17

-

0,17

-

-

0,07

0,1

-

-

-

-

0,6

0,49

0,49

-

-

-

-

0,49

-

-

-

-

(1,75)

(1,75)

(1,75)

27,26

25,64

9,22

16,42

-

6,37

7,94

6,19

0,44

4,68

-

0,07

0,1

0,09

-

0,09

-

-

-

0,0

-

-

-

-

0,86

0,86

0,86

-

-

0,86

-

-

-

-

-

-

0,96

0,95

0,86

0,09

-

0,86

-

0,09

-

-

-

-

Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17

Plochy bydlení BI Východ

Z35

Plochy bydlení BI – Trboušanská I.etapa

Plochy bydlení celkem Z18

Plocha občanské vybav. OV - u školy Z19 Plocha občanské vybav. OV – u hřiště Plochy občanské vybavenosti celkem

2)

Po SJ - plocha vypuštěna. území s platným regulačním plánem, zábor ZPF projednán v rámci platné ÚPD, v dokumentaci pro SJ uvedeno jako stabilizovaná plocha, přehled doplněn po konzultaci právního výkladu daného stavu

(1,75)

68

podmíněně zast.pl.1)


Pokračování z přechozí strany Z20 Plochy smíšené venkovské SV – sever Z21 Plochy smíšené venkovské SV – u lomu Z22 Plochy smíšené venkovské SV– jihozáp. Z23 Plochy smíšené venkovské SV – východ Z24 Plochy smíšené venkovské SVcihelna Z25 Plochy dopravy silniční DS – cihelna Z26 Plochy dopravy silniční DS – u zámku Plochy smíšené venkovské a plochy dopravy celkem Z27 Zeleň veřejná ZV – u zámku Z28 Plochy veřejných prostranství PV – střed Z29 Plochy veřejných prostranství PV – u řeky Z30 Zeleň ochranná a a,b izolační ZO – v lomu Z31 Zeleň krajinná NP - sever Z32 Zeleň krajinná NP – u cihelny Z33 Zeleň krajinná NP – západ Z34 Plochy vodní a vodohosp. W - sever Plochy veřejných prostranství, zeleně a vodní plochy celkem ZÁBOR ZPF A PUPFL CELKEM P1 P2 P3

Plochy pro přestavbu BC- U Škrobárny Plochy pro přestavbu SM - U Škrobárny Plochy pro přestavbu SM - U Škrobárny

0,07

0,07

0,02

0,03

0,02

-

-

0,07

-

-

-

-

0,06

0,02

-

0,02

-

-

-

-

-

0,02

-

-

0,03

0,02

0,02

-

-

-

0,02

-

-

-

-

-

0,56

0,56

-

0,56

-

-

0,56

-

-

-

-

-

6,5

6,07

6,07

-

-

-

1,6

4,47

-

-

-

-

0,25

0,04

-

0,02

0,02

-

0,02

0,02

-

-

-

-

0,03

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

7,5

6,78

6,11

0,63

0,04

-

2,2

4,56

-

0,02

-

-

1,00

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,08

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1,00

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2,00

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,72

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1,1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,57

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,05

0,03

-

-

0,03

-

0,03

-

-

-

-

-

6,52

0,03

-

-

0,03

-

0,03

-

-

-

-

-

41,45

32,82

15,53

17,22

0,07

7,28

9,96

10,84

0,04

4,7

0,03

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,14

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,24

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

69

0,07

1), 2)


Pokračování z přechozí strany P4 Plochy pro přestavbu SM – Mlýnské náměstí P5 Plochy pro přestavbu SM – Mlýnské náměstí P6 Plochy pro přestavbu SM – Mlýnské náměstí P7 Plochy pro přestavbu SM – Mlýnské náměstí P8 Plochy pro přestavbu SM – ul. Zámecká P9 Plochy pro přestavbu ZR – u kláštera Plochy přestavby celkem

0,65

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,14

0,01

-

0,01

-

0,01

-

-

-

-

-

-

0,65

0,05

-

0,05

-

-

0,05

-

-

-

-

-

0,15

0,02

-

0,02

-

-

0,02

-

-

-

-

-

0,47

0,46

-

0,46

-

0,42

-

0,04

-

-

-

-

0,54

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3,01

0,54

-

0,54

-

0,43

0,07

0,04

-

-

-

-

Předpoklad záboru ZPF pro ÚSES celkem cca 10 ha Pozn.: 1) územní studie – Z1,Z10,Z13,Z24 2) lokality v tomto územním plánu označené „Z2, Z5, Z7, Z8, Z9, Z10, Z11, Z13, Z14, Z24“ byly součástí zastavitelných ploch dřívějšího platného územního plánu (včetně změny č.1 ÚP) a v rámci této ÚPD byl projednán i předpokládaný zábor ZPF 3) dohoda o parcelaci – Z2

70


b) Zastavěné území - pasport PASPORT ÚDAJE O ÚZEMÍ 1. Název nebo popis údaje o území Zastavěné území 2. Vznik údaje o území a) právní předpis / správní rozhodnutí / jiný hranice vymezena zpracovatelem ÚP

b) ze dne 23.4.2014

c) vymezil Ing.arch. Ladislav Brožek 3. Územní lokalizace údaje o území a) název katastrálního/katastrálních území Dolní Kounice

b) číslo katastrálního/katastrálních území 629286

4. Způsob vymezení a) název dokumentu b) měřítko součást grafické části územního plánu výkresy: 1. VÝKRES ZÁKLADNÍHO ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1: 5 000 2. HLAVNÍ VÝKRES 1: 5 000 b) mapový podklad, nad kterým byl údaj o území zobrazen data SGI (KMd) a SPI vyžádána obcí od kat.úřadu pro Jihomoravský kraj, kat.pracoviště Brno – venkov, stav k 23.5.2012, zjištěné odlišnosti zapracovány dle stavu KM v aplikaci http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ k datu 18.10.2012 e) souřadnicový systém zobrazení transformace v S-JTSK f) 

Formát grafické části - DGN (Microstation95)

71


c) Ochrana památek Nemovité památky Na území města se nachází nemovité tyto památky a předměty památkové ochrany: Číslo rejstříku 18067 / 7-672

čp. klášter Rosa Coeli, zřícenina

Ulice,nám./umístění/č.or.

23824 / 7-675

kostel sv. Barbory

U Sboru

46283 / 7-674

kostel sv. Petra a Pavla

Masarykovo nám.

17437 / 7-677

synagoga

U Synagogy

35665 / 7-676

kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Floriána se souborem křížové cesty

18499 / 7-678

kaple sv. Jana Křtitele

nám. Míru

21358 / 7-691

židovský hřbitov

Trboušanská ul., JZ od obce

18740 / 7-697

boží muka

p.č. 5348

19174 / 7-696

boží muka na p.č. 4798

při polní cestě k Mělčanům

37981 / 7-693

krucifix na p.č. 4205

u silnice na Hlínu, SZ od města

45197 / 7-694

krucifix na p.č. 3374/14

Trboušanská

100329

krucifix

hřbitov

25887 / 7-7099

socha sv. Jana Nepomuckého

před kostelem

37378 / 7-690

socha sv. Jana Nepomuckého

u kaple sv. Jana Křtitele

46144 / 7-670

čp.1 - zámek

34701 / 7-683

čp.63-měšťanský dům

Masarykovo nám. 5

18324 / 7-684

čp.65-měšťanský dům, s omezením: bez stodoly a parc. č. 291/2

Masarykovo nám. 3

16220 / 7-681


Hlavní 4

25118 / 7-680


Hlavní, pův čp. 16

33510 / 7-8083


nám. 9. května 5

15078 / 7-687


Tovární 7

37675 / 7-8082


Tovární 3

28507 / 7-688


Tovární 1

14102 / 7-682

čp.129-fara s kaplankou

Masarykovo nám. 20

16596 / 7-685


Masarykovo nám., v roce 1983 objekt zbourán

15941 / 7-686


Masarykovo nám. 13

31763 / 7-8080

čp.143-vila

Mlýnské nám. 7

-

Ochranné pásmo památky areálu zříceniny kláštera Rosa coeli

-

Nenachází se zde žádné památková rezervace a další předměty ochrany ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění pozdějších předpisů). 72


Objekty místního zájmu ochrany: - Masarykovo náměstí s dominantou kostela a některých zachovaných secesních staveb - židovské město - urbanistická a objemová struktura uliček v okolí synagogy (ulice, Skalní část jižně od Škrobárny , U synagogy, U škrobárny - jižní část) - významné vyhlídkové body – příjezd po Karlovské ulici, vyhlídka u kaple sv. Antonína, vyhlídka z ulice Trboušanské od židovského hřbitova - horizonty a měřítko krajiny (terénní hrana u kaple sv. Antonína, Kapoun, Veselá hora, Šibeniční hora, Niva, Dolní nová města), - panorama obce, - charakter a prostředí historického jádra města dané urbanistickým a objemovým řešením zástavby, výběrem použitých materiálů - charakter a prostředí zástavby Zámostí (náměstí Míru, ulice Jiráskova) dané urbanistickým a objemovým řešením zástavby, výběrem použitých materiálů - charakter a prostředí nábřeží řeky Jihlavy (ulice Skalní v části podél řeky) - Boží muka, kříže, památníky a podobné objekty na celém území obce - významné solitérní stromy na území obce, stromy u křížků a další hodnotná zeleň - zeleň na území starého hřbitova (náměstí Míru) - zeleň u nového hřbitova - kříž na rozcestí u Karlova a navazující plocha zeleně krajinné - krajinná zóna Kapoun vymezená v grafické části ÚP. Válečné hroby dle zákona č. 122/2004 Sb. Číslo VH

Popis

CZE-6208-32004

Pietní místo-pomník se jmény - Marie Adolfová, Vít Blažek, Karel Červinka, Jiří Kašparovský, Antonín Padrnos,

CZE-6208-31072

Pietní deska na domě směrem do ulice Tovární. Jaroslav Skryja

Archeologická naleziště, území archeologického zájmu Celé území obce je obecně nutno považovat za území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá povinnost stavebníků již od doby přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst.2 zák.č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). U archeologického nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

73


d) Ochrana přírody a krajiny - Zvláště chráněná území na území obce Nejsou evidována. - NATURA 2000 – evropsky významné lokality CZ0622167 Žebětín -Významné krajinné prvky, ekol. významné segmenty krajiny Registrované významné krajinné prvky ve smyslu § 6 zák.č. 114/1992 Sb.: - Šibeniční vrch - Kobylky - Kapoun - Zmola v Kobylkách - Kounická skalka - Nad Šatavou - Ve stráních - U Karlova - Luh pod zámkem - Kozí Hora - Žleby - Žebětín - Leska - Plačkova louka Na k.ú. Dolní Kounice se nachází další VKP vymezené přímo ze zákona ve smyslu § 3 písm. b) – lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy apod. Legislativně ochranu VKP upravuje § 4 odst. 2 výše jmenovaného zákona. - vodní tok Jihlava - vodní tok Šatava - ostatní bezejmenné vodní toky a jejich nivy - pozemky určené k plnění funkcí lesa - Památné stromy Nejsou evidovány. - Přírodní park Není evidován. - Migrační území Celé katastrální území Dolní Kounice je vymezeno jako migračně významné území. - ÚSES Řešení územního systému ekologické stability pro k.ú Dolní Kounice. obsažené v ÚAP ORP Ivančice bylo aktualizováno při zpracování územního plánu v roce 2012 ve spolupráci s firmou PZKaGIS s.r.o.Brno (Ing. Yvona Lacinová). --Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn na základě zák. 114/1992 Sb. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2, §12 výše uvedeného zákona) souhlas orgánu ochrany přírody.

74


e) Natura 2000 Evropsky významná lokalita Žebětín Kód lokality: CZ0622167 Biogeografická oblast: kontinentální, panonská Rozloha lokality: 1,4463 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP Druhy: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Kraj: Jihomoravský kraj Katastrální území: Dolní Kounice Mapa lokality CZ0622167:

75


f) Dobývání nerostů Nejsou zde evidována poddolovaná a sesuvná území. Na území obce jsou vyhodnoceny dobývací prostor, chráněné ložiskové území, a výhradní ložisko: Dobývací prostory - Dobývací prostory těžené Číslo DP Název Organizace 70454 Dolní Kounice I KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o.

Nerost granodiorit

Chráněná ložisková území (CHLÚ) - Chráněná ložisková území Číslo ChLÚ Název Surovina Organizace 03560000 Dolní Kounice Stavební kámen KÁMEN Zbraslav spol. s r.o. Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha Subregistr Číslo ložiska Název Identifikační číslo Organizace B 3035600 Dolní Kounice 303560000 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. Surovina Způsob těžby Signatury Stavební kámen současná povrchová GF Hranice dobývacího prostoru je zde totožná s hranicí chráněného ložiskového území.

76


g) Potřeba vody, základní údaje kanalizace Potřeba vody z bilance v řešeném území - výhledový stav 2015 (dle PRVK) Počet zásobených obyvatel (2015)

2211

Specifická potřeba fakt. vody obyvatelstva

70 l/os/den

Specifická potřeba fakt.vody

76 l/os/den

Specifická potřeba vody vyrobené

94 l/os/den

Průměrná denní potřeba Qp

206,8 m3/den

Max. denní potřeba Qdmax

289,5 m3/den

Základní údaje kanalizace (dle PRVK) Položka

Jednotky

rok 2015

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV Počet EO

obyv.

2297

obyv.

2516

Produkce odpadních vod

m3/den

308,44

BSK5

kg/den

150,94

NL

kg/den

138,36

CHSK

kg/den

301,88

77


h) Územně analytické podklady (SLDB) 1

4 5 7 7 9 9 10 10 12 13 13 13 13

16 19 20 21 37

Sledovaný jev Kód obce Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec2 Vyjíždějící do škol mimo obec2 Dojíždějící do zaměstnání do obce 2 Dojíždějící do škol do obce2 Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci

2001 582956

Poznámky 1 Údaje odpovídají územní struktuře platné ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1.3.2001. Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. 2 vyjíždějící (dojíždějící) denně

78

24,9 5,4 2,9 50,8 557 135 166 249 17,3 610 788 80,8 32,1 56,5 10,0 39 97,5 77,9 6,2 2306 2249 1797 142


i) Územně analytické podklady1 (2011)

Poznámky 1 ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. 2 Zdroj ČUZK 3 období: 31.12.2011 4 období: rok 2011

79


j) Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 území: obec Dolní Kounice (přepočet na územní strukturu 2010)

Sčítání v roce Počet obyvatel1 Počet domů2 1869 2967 533 1880 2802 555 1890 2928 562 1900 3076 544 1910 3300 601 1921 3054 618 1930 3130 694 1950 2625 741 1961 2661 706 1970 2524 695 1980 2322 679 1991 2195 754 2001 2306 750 Poznámky 1 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) 2 1869 až 1950 - celkový počet domů 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených 1991 a 2001 - celkový počet domů

80

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ KOUNICE

Recommend Documents