Průvodce "Průvodce Kounice"

Průvodce "Průvodce Kounice"

Přerov nad Labem Skanzen

GPS poloha: 50°9'46.24"N 14°49'27.66"E

Skanzen. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerov-nad-labem--2

Zřícenina kaple Povýšení sv. kříže Zřícenina

GPS poloha: 50°8'15.96"N 14°51'6.90"E

Barokní Kaple Povýšení sv. Kříže byla postavena roku 1714 na Vršku u Vestce (Kreuzberg), který se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D11 Praha - Hradec Králové u exitu 18 Bříství. Kaple je postavena z kamene a cihel, ve tvaru centrálního kříže. Kaple byla postavena z darů farníků a vyhořela v následujících letech : 1764, 1818 a 1878, od tohoto roku již nebyla obnovena. Na počátku 20. století se ještě v literatuře uváděly zbytky klenby a barokní výzdoby. V současnosti je to zřícenina, od které je krásný pohled na okolní krajinu (i na dálnici :o)) Vršek je uměle osázen borovicí černou a lesní. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-kaple-povyseni-sv-krize

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Kounice" Přerov nad Labem Zámek

GPS poloha: 50°9'35.40"N 14°49'30.47"E

Renesanční zámek se nachází v centru obce Přerov nad Labem na Nymbursku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový dvoukřídlý objekt s gotickými a renesančními okny a osmibokou schodišťovou věží s jehlanovitou střechou. Fasády zámku jsou bohatě zdobené nádhernými renesančními figurálními i psaníčkovými sgrafity. Pevnostní charakter připomínají vyzděný příkop, který je překlenutý kamenným mostem, a renesanční valy. Historie Původní vodní tvrz ze 13. století byla na konci 14. století rozšířena na honosné klášterní sídlo, které bylo po roce 1547 zkonfiskováno pražským měšťanům a stalo se královským majetkem. Král Ferdinand I. dal objekt v letech 1559 ? 1561 přestavět podle návrhu M. Borgorelliho na výstavný renesanční zámek. Později však zámek chátral, v polovině 17. století se v důsledku švédského drancování zřítila dvě zámecká křídla. V roce 1723 a pak v letech 1872 ? 1873 byl zámek upravován. Po roce 1945 byly interiéry zámku upraveny na archív Československého rozhlasu. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerov-nad-labem--1

Mydlovar Zřícenina

GPS poloha: 50°10'6.71"N 14°55'5.23"E

Na místě hradu stálo prehistorické hradiště a středověká ves Mydlovar. Hrad byl na jejím místě založen v 1. polovině 13. století Sezemou z Kostomlat. Dědictvím přešel v polovině 14. století v držení pánů z Častolovic. Počátkem 15. století v majetku pánů z Kunštátu, v roce 1420 dobyt králem Zikmundem. V 2. polovině 15. století obýván pány z Poděbrad a v 1. polovině 16. století byl obýván Bedřichem z Donína, jemuž byl hrad roku 1547 zkonfiskován. Královská komora nechala hrad zpustnout, od roku 1561 uváděn jako pustý. V součastnosti je snadné přehlédnou obočku od řeky, která vede k pozůstatkům hradu. Ale těch pár kroků stojí za to. I když se zde nacházejí pouze pozůstatky rozvalin, tak na člověka dýchne atmosféra středověku. Autor článku: Michal Ondrovič Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mydlovar

Klepec Přírodní památka

GPS poloha: 50°3'1.84"N 14°45'52.20"E

Kousek u Prahy,asi 4 km u Úval za vesnicí Přišimasy najdeme hezké místo na výlet. Cesta ze vsi končí závorou a hned za ní je informační tabule. Od ní se vine loukou cesta k lesíku, kde nalezneme obrovský 8m vysoký a přes 11m dlouhý balvan se žlábkovými rýhami na stěnách.Jmenuje se Slouha a je obklopený na severní straně malým lesíkem a zarůstajícími jámovými lůmky. Své jméno balvan získal podle tvaru. Na jedné straně má nápadné zaoblení, připomínající shrbenou postavu služebníka. V sousedním lesíku zvaném Borek je skupina dalších kamenů. Z nich je nejmohutnější "Fůra sena", jíž se říká rovněž "Stoh slámy". Balvan je 4 metry vysoký, v průměru má 8 metrů a jeho váha byla odhadnuta na 432 tun a 120 metrů krychlových kamenné hmoty. Na jejím povrchu se nalézá několik skalních mís, spojovaných s pověstmi o dávných pohanských obřadech. Ve skutečnosti jde asi i tady o dílo mocné přírody..... Působením vody, mechů a lišejníků dochází na povrchu k pozvolnému rozkladu horniny a voda přes hluboký žlábek odplavuje neodolné částečky. Kousek od Stohu jsou další kameny - Kočár a Obří záda. Pokračujeme po cestě, otevře se před námi romantická mýtina s jezírky, které sloužily před II. světovou válkou jako Koupaliště. Původně to byly dva zatopené lůmky, z nichž se v minulosti těžila říčanská žula jako stavební kámen určený k obnově vyhořelého Národního divadla v Praze. Okolní les byl původně obecní pastvinou, která byla později osázena borovicí, břízou a olší. Turistickou známku koupíte ve vesnici v potravinách, otevřeno měli i v neděli. Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klepec

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Kounice" Mohutné památné stromy v kerském polesí - borovice Krásná Pepina Památný strom

GPS poloha: 50°9'14.90"N 14°54'55.12"E

Přírodní park Kersko najdeme asi 25 km východně od okraje Prahy. Tato oblast Polabské nížiny pro svůj rovinatý terén přitahuje vyznavače pěších túr a cyklisty. Kersko si oblíbili i chataři a zahrádkáři. V kerském polesí rostly a rostou mohutné stromy, které toho pamatují již mnoho. Nejznámějšími jsou pak borovice Krásná Pepina a Švarná Tonka. Druhou jmenovanou borovici dnes bohužel již nemůžeme vidět stát, její torzo dnes odpočívá na zemi. Do jejího osudu zasáhl v roce 1975 blesk, od roku 1985 pak borovice postupně usychala. Na přelomu roku 1994/1995 přišla další pohroma, kdy borovice přišla o svou mohutnou korunu. V lednu 2007 pak orkán Kyril dokonal dílo zkázy a porazil zbývající torzo borovice. Na fotografii z února 2006 se tak můžete podívat ještě na stojící torzo Švarné Tonky. Prohlédnout si a obdivovat tak lze dnes jen Krásnou Pepinu, jejíž obvod kmene činí 250 cm a svými 34 výšky vysoko převyšuje ostatní stromy v polesí. Obě tyto borovice zmiňuje v knize Slavnosti sněženek i spisovatel Bohumil Hrabal. Autor článku: Lumír Bláha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mohutne-pamatne-stromy-v-kerskem-polesi-borovice-krasna-pepina

Přerov nad Labem, Památné lípy Na Vrších Památný strom

GPS poloha: 50°9'11.56"N 14°48'54.79"E

Památné lípy Na Vrších Zmiňovanou skupinu památných stromů nalezneme cca 1 km jižně od Přerova nad Labem na kraji jasanového lesa a je tvořena čtveřicí lip malolistých, z čehož rovněž vyplývá místní označení lokality „U čtyř lip“. Stáří tři z těchto stromů se odhaduje na přibližně 120 let, přičemž čtvrtý byl vysazen až později. Ochrana této skupiny se datuje od roku 2005. Tyto památné dřeviny potom obklopují sloupová boží muka z poloviny 19. století v jejichž blízkosti byla i pískovcová studánka, která však byla poškozená neznámým zlodějem v roce 2006. Zmíněná drobná sakrální stavba však byla naštěstí roku 2010 zrekonstruována a na vrcholu osazena novým latinským křížem. Doufejme, že stejné obnovy se v budoucnu dočká i studánka a případně 50 m vzdálená bývalá tůň, která je v současnosti zavezena komunálním odpadem. V době před kolektivizací v 50. letech toto místo tvořilo důležitou křižovatku cest ze čtyř směrů – od Mochova, od Přerova, od Císařské Kuchyně a od Starého Vestce. Místo je dále úzce spjato s osobou sv. Vojtěcha, který v těchto místech (stejně jako nedaleko U Kapličky sv. Vojtěcha nad studánkou) odpočíval při svých cestách do Prahy. Celá lokalita je zahrnuta do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. Tento turistický cíl naleznete na mapě KČT č. 17. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerov-nad-labem-pamatne-lipy-na-vrsich

Břístevská hůra u Starého Vestce Kopec

GPS poloha: 50°8'22.63"N 14°50'56.90"E

Svědecký vrch Břístevská hůra u Starého Vesce s vrcholem ve výšce 240 m patří do trojvrší Polabské hůry, spolu s Přerovskou a Semickou hůrou. Vznikal přirozenou erozí svahů většího kopce (stolové hory) a tím ukazuje výšku původního terénu. Okolí hůry i její spodní část úbočí jsou intenzivně obdělávány, vrchní, zalesněná, část je zařazena do Natury 2000, západní a jižní svah je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimiž roste množství teplomilné flóry - hořeček, sesel, zvonek, lněnka, bezkolenec, čistec a úporek. Severní a východní svah je porostlý nepůvodním borovým porostem. Na vršku stojí zřícenina Kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714, třikrát vyhořela (1764, 1818 a 1878) a již nebyla obnovena. V roce 1878 vyhořela při oslavách Filipojakubské noci, při slavnosním ohni a jeho přeskakování chytla suchá tráva a vzplál celý vršek i s kaplí. Kaple je postavena na půdorysu kříže s delší stranou orientovanou podél osy sever-jih, zdroje z počátku 20. stol. uvádějí ještě zbytky klenby a barokních maleb, ty se do dnešních dnů nezachovaly, zato kaple Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Kounice" dnes získala novou, sprejovanou, výmalbu. Od zřícenin kaple se naskýtá pěkný výhled na dálnici D11, Polabí s Přerovskou a Semickou hůrou a Českobrodsko s vysílačem Liblice. Přes vrch vede žlutá turistická značka z Přerovské hůry, Přerova n.L. a Starého Vestce do Velenky. Autor článku: David Trojan Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bristevska-hura-u-stareho-vestce

Zřícenina Mydlovary Zřícenina

GPS poloha: 50°10'4.37"N 14°54'54.50"E

Zřícenina hradu Mydlovar postaven ve 13 století. Autor článku: Vladimir Divis Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-mydlovary

Kounice Zámek

GPS poloha: 50°6'29.62"N 14°51'23.12"E

Architektonicky hodnotný zámek se nachází ve vsi Kounice na Nymbursku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový čtyřkřídlý objekt uzavírající obdélné nádvoří, na jehož jižní straně je arkádová chodba. Cenný je hlavní barokní portál, do něhož se vstupuje přes bývalý příkop. Před vjezdem jsou kopie soch mouřenínů od F. M. Brokofa z roku 1719. Historie Na místě starší pozdně gotické tvrze nechal Jan Rudolf Trčka z Lípy vybudovat v 17. století reprezentativní renesanční zámecké sídlo. V letech 1693 ? 1760 vlastnili zámek Morzinové, kteří jej dali v roce 1719 barokně přestavět. Poté patřil zámek po dlouhá léta Liechtenštejnům. Ve 20. století byl zámek adaptován na sídlo úřadů a školy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kounice

Historická vesnice umění a řemesel Botanicus Skanzen

GPS poloha: 50°10'53.52"N 14°53'37.71"E

Areál v Ostré s dílnami mýdlaře, svíčkaře, provazníka, tkalce, kováře, hrnčíře, kameníka, dráteníka či papírníka, možnost zhotovení vlastních výrobků. Dobové občerstvení, bylinné zahrady, přírodní Bludiště, a labyrinty. Otevřeno od května do září denně, víkendové akce, prodejna. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/historicka-vesnice-umeni-a-remesel-botanicus-

Hrbáčkovy tůně Přírodní památka

GPS poloha: 50°10'47.52"N 14°47'20.93"E

Hrbáčkovy tůně je malebný komplex slepých labských ramen a tůní, která najdeme severovýchodně od města Čelákovice směrem k městu Lysá nad Labem. Tůně najdeme na pravém břehu řeky Labe v prostoru mezi řekou a železniční tratí. Na tomto území můžeme vidět rozlehlé vodní plochy i malé tůně. V současné době tyto vodní plochy již nejsou spojeny s tokem řeky a jsou od ní zcela odděleny. K největším tůním patří v západní části oblasti Václavka a Homolka. Ve středu oblasti Hrabáčkovy tůně pak najdeme Byšičskou tůň a ve východní části nese zdejší tůň název Kozí chlup. Celý prostor, kde jsou tyto tůně byl v roce 1989 vyhlášen přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně a jeho rozloha je 21 hektarů. Přírodní rezervace byla pojmenována podle docenta J. Hrbáčka, který v těchto místech prováděl vědecké průzkumy. Na březích tůní vidíme růst rákosiny, vrbiny a bažinné olšiny. K tůním přiléhají lesíky složené z porostu dubů, olší, topolů, jasanů a lip. Na vodní hladině můžeme vidět kvést žluté květy stuhlíků. V rákosí, které roste u okrajů tůní hnízdí řada vodních ptáků a pokud budeme tiše můžeme tu s trochou štěstí spatřit pestře zbarveného ledňáčka říčního. Jelikož tůně jsou docela mělké a postupně zarůstají rostlinami, může zdejší malebná krajina za několik let zcela změnit svůj vzhled. Kolem severního okraje přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně byla vyznačena naučná stezka Údolím Labe mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem. Několik z informačních zastavení na naučné stezce poskytuje informace o přírodní rezervaci. Západním okrajem přírodní rezervace prochází turistická značená trase vedoucí severovýchodním Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Kounice" směrem z města Čelákovice přes císařské lesy do obce Sojovice. V této obci je křižovatka několika turistických tras, vydáme-li se odtud jihozápadním směrem dojdeme do města Stará Boleslav. Přírodní rezervací Hrbáčkovy tůně prochází trasa značené cyklostezky vedoucí podél toku řeky Labe a nesoucí název Labská trasa. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrbackovy-tune

Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem Cyklisté vítáni

GPS poloha: 50°9'40.32"N 14°49'26.76"E

Turistický cíl, adresa: Přerov nad Labem Telefon: +420325565272,+420733715342, e-mail: [email protected] Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel Hodnocení: Muzeum v přírodě prezentuje prostřednictvím přenesených objektů lidové architektury kulturu středního Polabí. Figurínami doplněné interiéry ilustrují život na polabské vesnici od poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/polabske-narodopisne-muzeum-prerov-nad-labem

Půjčovna kol Českých drah - Lysá nad Labem Půjčovna kol

GPS poloha: 50°11'44.95"N 14°50'32.75"E

Všechny půjčovny kol ČD jsou vybaveny kvalitními koly s odborně prováděným servisem. Ve vybraných půjčovnách kol jsou k dispozici také elektrokola, dětská kola, koloběžky a dětské cyklosedačky. Půjčovny kol ČD - snadná cesta do přírody Pohodlně a bez starostí přijedete vlakem do centra oblíbených cykloturistických oblastí a přímo na nádraží si můžete kolo vypůjčit v půjčovně kol ČD. Kolo si v půjčovně můžete rezervovat už předem telefonicky nebo prostřednictvím emailu. Chcete-li si potom ulehčit cestu, můžete si vypůjčené kolo zdarma převézt vlakem po vybraných tratích blíže k cíli cesty pomocí přepravy spoluzavazadel nebo úschovy během přepravy. Zdarma si také můžete kolo uschovat ve vybraných stanicích vybavených úschovnou zavazadel. Po celodenním výletu za poznáním krás naší přírody a kulturních památek nemusíte kolo vracet v místě, kde jste si ho vypůjčili - lze ho většinou vrátit i v jiných stanicích, kam opět můžete dojet vlakem bez placení přepravného za vypůjčené kolo. Půjčovny kol ČD jsou v provozu zpravidla od 1. dubna do 31. října, vybrané půjčovny jsou otevřeny i celoročně. Jak si kolo vypůjčit? • předložit dva své osobní průkazy (např. občanský průkaz, řidičský průkaz, pas , In Kartu ČD apod. ) pro sepsání nájemní smlouvy • podepsat nájemní smlouvu • složit zálohu za vypůjčené kolo, nutno zaplatit v hotovosti (záloha je vrácena i při vrácení kola v jiné stanici, kde lze vypůjčené kolo vrátit) • zaplatit půjčovné a vyrazit na výlet... Kontakt & Otevírací doba 1. 4. - 31. 10. 2015 Po-Pá 7:00 – 11:30, 12:00 – 15:30, 15:45 - 17:30 So, Ne 8:00 – 11:30, 12:00 – 15:30 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Kounice" osobní pokladna tel.: 972 255 867 e-mail: [email protected] Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pujcovna-kol-ceskych-drah-lysa-nad-labem

Moto Velo Muzeum - Přerov nad Labem Muzeum

GPS poloha: 50°9'33.13"N 14°49'25.22"E

Soukromé muzeum motocyklových veteránů a historických jízdních kol pana Tomáše Moravce nalezneme ve středočeské obci Přerov nad Labem cca 150 m od skanzenu lidové architektury po žluté turistické značce. Zakladatelem muzea je cyklistický závodník p. Jaroslav Vavřík (1913 - 1997) a jeho sbírka již byla vystavována na mnoha místech v ČR i v zahraničí (Muzeum hlavního města Prahy, Národní technické muzeum v Košicích, aj.) V současné době sbírka obsahuje více než 50 historických motocyklů a 60 historických jízdních kol. Mezi vystavenými exponáty nalezneme i mnoho rarit a vzácných kusů, jako například jízdní kolo SLAVIA No. 001 - první exemplář, který v Čechách vyrobila roku 1895 firma Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Otevírací doba : duben - říjen 9.00 - 12.00 h a 13.00 - 17.00 h, prosinec 10.00 - 17.00 h., bezbarierový přístup Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moto-velo-muzeum-prerov-nad-labem

Přerov nad Labem, Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou Kaple

GPS poloha: 50°9'15.48"N 14°48'41.54"E

Přerov nad Labem, Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou Kapličku najdeme uprostřed úrodných polí cca 1,7 km jihozápadně od Přerova nad Labem na jeho katastrální hranici s Mochovem. Jednoduchá stavba této drobné sakrální památky vznikla na počátku 19. století nad jednoduchou kamennou, výklenkovou studánkou, kde dle pověstí odpočíval biskup sv. Vojtěch při svých četných cestách ze slavníkovského hradiště v Libici nad Cidlinou do Prahy. Kaplička byla obnovena v roce 1897 za finanční podpory tehdejšího majitele přerovského panství Ludvíka Salvátora Toskánského. Obraz, který kapličku zdobí je věrnou kopií oltářního obrazu z kostela v Přerově nad Labem a autorství je přisuzováno místnímu umělci Josefu Syrovému. Ač byla kaplička v nedávné minulosti ponechána svému osudu, tak se naštěstí vše změnilo rokem 2007, kdy došlo k celkové rekonstrukci této stavby a k vysazení (zatím ještě mladé) jabloňové aleje na přístupových cestách. V roce 2010 se potom tato státem chráněná památka (od r. 1950) dočkala i svého znovuvysvěcení. Celá lokalita je zahrnuta do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. Tento turistický cíl naleznete na mapě KČT č. 17. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerov-nad-labem-kaplicka-sv-vojtecha-nad-studankou

Sadská-Morový mariánský sloup Socha

GPS poloha: 50°8'10.29"N 14°59'8.85"E

Na Palackého náměstí v Sadské byl v r. 1748 vztyčen morový mariánský sloup. Na sloupu je socha P. Marie s Ježíškem v ruce. U paty sloupu stojí na podstavcích sochy sv. Václav, sv. Floriána, sv. Apolináře a sv. Gottharda. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sadska-morovy-mariansky-sloup

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Kounice" Přerov nad Labem, Budečská hráz Technická památka

GPS poloha: 50°10'6.78"N 14°48'41.62"E

BUDEČSKÁ HRÁZ Hráz nalezneme cca 1 km severním směrem od Přerova nad Labem. Jedná se o uměle vytvořenou překážku, která plnila účel ochrany této lokality před rozvodněným Labem. Hráz je dlouhá cca 3 km a vznikla ve druhé polovině 19. století, tedy dávno před regulací toku Labe, kdy přestala plnit svoji původní funkci. V současné době je tento val dobře patrný v lese severně od Přerova a sahá do výšky cca 2- 3 m nad úroveň okolního terénu. Vzhledem k husté lesní vegetaci a dubovému stromořadí již příliš lidský výtvor nepřipomíná, ale po vrcholu hráze se můžeme krásně projít po zelené turistické značce z Přerova nad Labem do Čelákovic (vhodné i pro cykloturisty). Zajímavostí je i původ samotného názvu hráze, která k němu nepřišla, jak by se mohlo zdát, podle města či obce Budeč, ale podle historických pramenů se odvozuje od dřevěných budek myslivců, kteří v nich číhali při lovu zvěře. Dnes bychom mohli říci od posedů. Celá lokalita je zahrnuta do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. Tento turistický cíl naleznete na mapě KČT č. 17. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerov-nad-labem-budecska-hraz

Tuchoraz Tvrz

GPS poloha: 50°2'50.46"N 14°50'45.07"E

Tvrz je dominantou obce Tuchoraz na Kolínsku ve Středočeském kraji. Z tvrze se kromě části ohradní zdi, trosek paláce a sklepa dochovala téměř v původní podobě mohutná hranolová věž se schodišťovým přístavkem a průjezdem v přízemí. Ve 2. patře má obytnou síň, sklenutou Krásnou hvězdicovou klenbou. Zajímavostí je dochovaný prevet na krakorcích. Věž tvrze není veřejnosti přístupná. Historie Tvrz byla založena již na konci 13. století. V 70. letech 15. století byla tvrz zcela přestavěna a rozšířena. V roce 1770 byl palác zbořen a zdivo bylo rozebráno jako stavební materiál. V 80. letech minulého století byla věž tvrze rekonstruována, v současné době je soukromým majetkem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tuchoraz

Sadská-pomník obětem války Pomník

GPS poloha: 50°8'10.52"N 14°59'6.98"E

Na Palackého náměstí v Sadské, před budovou Kulturního a informačního centra a dalších institucí byl umístěn pomník obětem 1. světové války, který vytvořil v r. 1926 sochař Rudolf Březa. Pomník tvoří socha legionáře v póze římského vojáka s automatickými zbraněmi u nohou. Vedle pomníku jsou žulové desky se jmény padlých vojáků. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sadska-pomnik-obetem-valky

Čelákovice Tvrz

GPS poloha: 50°9'52.24"N 14°45'6.65"E

Čelákovice leží v severovýchodní části okresu Praha- východ, 5 km jihovýchodně od Brandýsa nad Labem, na železniční trati Praha - Lysá nad Labem - Kolín a nedaleko od Dálnice D11. Tvrz slouží jako Městské muzeum a je v návštěvních hodinách přístupná veřejnosti. Čelákovická tvrz, jedna z nejlépe zachovaných ve středních Čechách, stojí v severní části města na skalní výspě nad levým břehem Labe v místech, kde archeologický průzkum prokázal existenci slovanského sídliště v druhé polovině 10. století a hradiště v 12. století. V písemných pramenech je město zachyceno teprve r. 1290 v listině Václava II. pro cisterciácký klášter sedlecký a brzy nato v listině biskupa Řehoře schvalující směnu statků mezi sedleckým klášterem a proboštem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Kounice" kapituly v Sadské. V žádném z nich se nepíše o tvrzi, která byl zřejmě krátce potom vybudována v místech bývalého slovanského hradiště. R. 1368 se stal majitelem tvrze František Rokycanský, původně staroměstský měšťan, který byl r. 1356 nobilitován s přídomkem z Okoře. Jeho dědicové drželi majetek přibližně do r. 1400, kdy je vystřídali rytíři z Cách, původně též pražský patricijský rod, který splynul se šlechtou. Po r. 1420 získal Čelákovice Beneš z Vartemberka, jenž je postoupil své sestře provdané za Alše Škopka z Dubé. Někdy v této době byla tvrz vypálena, podle nejnovější literatury r. 1421 husitskými vojsky, zatímco starší autoři to připisovali pánům podjednou a datovali až k r. 1430. Stavebně historický průzkum provedený začátkem 70. let 20. století ukázal, že tato původní gotická tvrz zaujímala dnešní jižní křídlo, které však bývalo o patro vyšší než dnes a jeho podlaha v přízemí byla přibližně jeden metr pod současnou úrovní, jak tomu nasvědčuje nález keramické dlažby ze 14. století. Dále bylo průzkumem zjištěno, že tvrz nezůstala v troskách až do druhé poloviny 16. století, jak se dosud tvrdilo, ale že byl brzy po zničení rekonstruována. Písemné prameny nedávají odpověď na otázku, kdo byl stavebníkem, zad ještě Aleš Škopek dosvědčený jako majitel až do r. 1443, nebo Bohuněk z Klinštejna v l. 1443 ? 1456, anebo některý z pánů z Michalovic, kteří byli vrchností do r. 1468. Tehdy nebo nejpozději za Jana Tovačovského z Cimburka r. 1483 musela být stvba zabezpečena a začínalo se rozšiřováním objektu o pozdější severní trakt, z něhož kolem r. 1500 již stála západní část. R. 1483 zdědila Čelákovice vdova po Janovi Tovačovském Johanka z Krajku, která r. 1513 statek odevzdala svému bratru Konrádovi, po němž jej r. 1542 zdědil jeho syn Arnošt. Jeho panství skončilo r. 1547, kdy byl pro účast v prvním stavovském odboji potrestán konfiskací části majetku. Čelákovice se tehdy staly královským komorním městečkem a zmínky o tvrzi načas mizí z pramenů, ač to byl počátek velké stavební i právní proměny v jejím vývoji. Vysvětlení lze vyvodit ze studie J. Honce, z níž vyplývá, že majetek ztratil charakter feudálního statku, neboť pozemky, poddané a feudální rentu a s tím související vrchnostenská práva si ponechala panovníkova komora. Tvrz jako pouhá stavba bez hospodářského zázemí se dostala do rukou nešlechtických majitelů, jejichž hlavním majetkem byl mlýn, jeden z největších a technicky nejdokonalejších v Čechách, a kteří si užíváním tvrze vytvářeli fikci rytířského sídla. Tyto tendence lze zjistit už u prvního z nich Jakuba Koutského, který je uváděn s přídomkem z Kostelce, ale byl to jen erbovní svobodník a jeho majetek se nikdy nestal svobodným rytířským statkem. Nepodařilo se to ani za jeho syna Jana Koutského, ač si r. 1562 vymohl od Ferdinanda I. privilegium, jímž byl jeho majetek prohlášen za výsadní statek; od placení peněžní renty ve prospěch brandýské vrchnosti však osvobozen nebyl. Privilegované postavení patrně vzbudilo zájem Jana Habartického z Habartic, císařského úřadníka na komorních velkostatcích, který tvrz koupil, r. 1578 dokončil její přestavbu i přístavby hospodářských budov a začal pro celý komplex užívat názvu Hradištko a později Hrádek, avšak jeho poddanský ráz tím nezměnil, a snad proto r. 1593 z Čelákovic odešel. Půdorys této tvrze, který zůstal dodnes nezměněný, tvoří dva obdélníky navazující na sebe částí podélných stran, přičemž severní trakt ustupuje poněkud k východu. Jiná však byla vertikální silueta stavby, neboť jižní trakt býval vyšší o jedno patro. Přízemí této části bylo zaklenuto valenou a hřebínkovou klenbou, místnosti v patře měly strop trámový nesený hranolovými pilířky. Zdivo bylo z lomového kamene, převážně opuky, masivní nárožní pilíře z pískovcových kvádrů, omítka byla se sgrafitem. Hospodářská stavební byla obehnána hradební zdí, dosud zachovanou na severovýchodní a jihozápadní straně dvora, kde se dochovala i renesanční brána. R. 1599 koupila majetek Marie z Valdštejna, rozená z Martinic a darovala jej staroměstské Jezuitské koleji, ale stavové darování zrušili, protože jezuité neměli v zemi inkolát. Krátce potom )r. 1617) se majitelkou stala Marie Magdaléna Trčková z Lípy, kterou v l. 1624 ? 1625 vystřídal Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic, aniž se snažil o nějaké finanční vyrovnání; to zůstalo otevřené až do druhé vlny konfiskací po zavraždění Albrechta z Valdštejna. Třicetiletá válka přinesla druhé zpustošení, neboť statek byl drancován při každém průchodu vojska ať již císařského, nebo saského v l. 1631 ?1632 a švédského za vpádu Banérova r. 1639 a Torstensonova r. 1643 a 1645. Mezi tím r. 1642 vystřídal Haugvice Jindřich Jan Varlejch z Bubna, ale od r. 1652 tu byla opět nová vrchnost, Maxmilián z Valdštejna. V příštích třinácti letech se majitelé ještě čtyřikrát vyměnili, než r. 1665 koupila komplex Hrádku královská komora a připojila jej k panství Brandýs n. L. Tehdy byly budovy obnoveny, avšak již jen k hospodářským účelům. Bývalá tvrz byla doplněna přístavkem v jihovýchodní části, ale na druhé straně špatný stav základového a přízemního zdiva vedl k tomu, že r. 1730 bylo sneseno druhé patro jižního křídla, které tak nabylo své dnešní podoby. Rozprodejem majetku r. 1778 začala předposlední etapa stavebního vývoje objektu, a to etapa nejsmutnější. Již správa panství provedla bezohlednou adaptaci pro hostinské účely, při níž radikálně změnila vnitřní dispozici prostorů, dala probourat nová okna a ochudila stavbu o řadu cenný architektonických prvků. Noví majitelé v těchto drastických úpravách pokračovali po celé 19. století, až v r. 1904 za majitelky A. Vaňkové-Meixnerové objekt prodělal poslední přestavbu diktovanou komerčními hledisky. Tehdy jižní, nejstarší trakt ztratil starý vzhled, když byla podstatně zvětšena okna a opět pozměněna vnitřní dispozice. Drobné opravy z r. 1939 kromě opravy brány na této situaci nic nezměnily. Teprve po druhé světové válce byl proveden stavebně historický průzkum a vypracován projekt, podle něhož byl budově vrácen její původní ráz a byla přizpůsobena pro kulturní účely. Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celakovice--1

Tvrz ve Vyšehořovicích Tvrz

GPS poloha: 50°7'9.28"N 14°46'24.51"E

Tvrz je v současné podobě jen polozřícený rozlehlý, téměř čtvercový areál, obehnaný zdí a renesanční atikou. Uvnitř nalezneme zbytek paláce, místo po zbořené věži a zbytky renesančních Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Kounice" traktů. Původně se ale jednalo o poměrně rozsáhlou stavbu o rozměrech 30x40 metrů, obehnanou Vysokou zdí, uvnitř skrývající obytný palác, hospodářské budovy a vysokou věž. Tvrz byla chráněna příkopem. Palác byl umístěn těsně při západní hradbě. Přízemí obsahovalo střední chodbu a z ní přístupné dvě místnosti. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tvrz-ve-vysehorovicich

Český Brod-gotické sklepy a podzemní chodby Dům, budova

GPS poloha: 50°4'24.35"N 14°51'32.44"E

Při budování města Českého Brodu, bylo od začátku zároveň s budovami na povrchu budováno také podzemí se spojovacími chodbami mezi jednotlivými domy a skladovacími prostory, které měly také obranný význam. Podzemní gotické chodby a sklepy se v historickém jádru města zachovaly až do dnešní doby, část jich byla zazděna a někde také zasypána. V letech 1991-1996 probíhaly práce na odkrytí a vyčištění podzemní prostorů a ve Staré radnici, vystavěné na konci 14. stol. byl umožněn přístup do těchto prostorů. Rekonstrukcí prošla i samotná budova č. 1, ve které byla radnice, lékárna a okresní soud, byla zařazena do seznamu kulturních památek. V budově bylo zřízeno Městské kulturní a informační centrum a Městská knihovna, obnoveno bývalé městské vězení, zřízena malá galérie „Šatlava“ a ve sklepení byl upraven prostor jako alternativní svatební síň, pro snoubence, kteří touží po neobvyklém svatebním obřadu. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesky-brod-goticke-sklepy-a-podzemni-chodby

Svatý Donát Socha

GPS poloha: 50°3'24.70"N 14°44'34.04"E

Cestou mezi poli z Úval do Škvorce (červená, pak žlutá značka) zhruba 2.5 km od úvalského nádraží na plácku mezi čtyřmi lipami, ohraničeném křoviskami mezního charakteru najdeme zajímavou pískovcovou barokní sochu sv. Donáta, věnovanou škvoreckou kněžnou, Marií Terezií Savojskou v roce 1765. Její erb nese i postavec sochy. Tyto "svatodonátské sloupy" nechávala zřizovat na každém svém panství jako ochranu proti bořce, krupobití, hromům a bleskům. Socha byla v poslední době opravena a plácek pod Škvorcem se stal místem zachovávání tradic - Morana. Turistická cesta od Úval je uzounká a zarostlá, na kole sjízdné jen za relativně suchého stavu stezky, pěškyje možno projít prakticky za každého počasí, ovšem množství kopřiv v letních měsících pocítí hlavně vaše lýtka. Cesta od Donáta do Úval vede pořád z mírného kopce, pro cyklisty ideální. Autor článku: David Trojan Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-donat--1

Tismice- románská památka Kostel

GPS poloha: 50°3'28.48"N 14°49'18.34"E

Tismice, poprvé připomínané v roce 1295, vznikly na křižovatce důležitých cest jihozápadně od Českého Brodu. Stáří obce, sahající hluboko před rok prvního písemného zápisu, dokládá zejména zdejší trojlodní románská bazilika Nanebevzetí p. Marie z konce 12. století. Jde o jednu z nejcennějších památek románské sakrální architektury u nás. Dochovala se prakticky v původním stavu, jen s pozdějšími úpravami. Je neomítnutá, postavená ze světle hnědého pískovcového kvádříkového zdiva, se dvěma hranolovými barokně zastřešenými věžemi v hladkém průčelí a třemi apsidami, umístěnými do jedné roviny. Pojďme se podívat na tuto památku také dovnitř. Určitě je co obdivovat, jedná se o historicky velmi cennou památku. No a po skončení prohlídky můžete třeba pokračovat procházkou zajímavým údolím mezi Českým Brodem a Kozojedy. http://www.turistika.cz/vylety/udolim-ricky-sembery-aneb-kde-sidlili-zlicane Barokní Socha sv. Jana Nepomuckého na zdi schodiště, střeží kostel Nanebevzetí Panny Marie, což je vzácná románská bazilika z 12. století o třech lodích, zakončených apsidami zdobenými obloučkovým podřímsím, z nichž prostřední má tři, postranní jedno okénko. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Kounice" Lodě dělí arkády, podepřené na každé straně dvěma oblými a jedním čtvercovým sloupem. Stropy postranních lodí jsou rovné, hlavní loď byla v době baroka překlenuta a na věže přistavěny helmice. Hlavní portál je sklenutý polokruhově, v postranní jižní lodi je krásný gotický portál s jemně tesaným znakem a ladně zdobený stuhami. Nad portálem je v obdélníkovém orámování dovedně tesaný znak. Na hlavním pozdně barokním oltáři z roku 1755 ve svatozáři mezi anděly stála vzácná gotická socha Madonny stojící na měsíci. Po krádeži v roce 1991 byla nahrazená kopíí. Pěkné jsou reliéfy na rokokové dřevěné kazatelně, které znázorňují Zvěstování Panny Marie, prázdný hrob Panny Marie naplněný květy a navštívení Panny Marie. Cínová křtitelnice z roku 1786 je na víku opatřena krucifixem. Fresky z 18. století na klenbě hlavní lodi, jejímž autorem je přistoupimský kaplan Jan Svoboda, doplňují výzdobu kostela. Některé prameny však uvádějí, že malby byly zhotoveny na náklad vévodkyně Savojské některým z Vídeňských malířů. Za hlavním oltářem je vymalován Bůh Otec a Duch sv. v oblacích, v severní apsidě je zobrazen modlící se Sv. Jan Nepomucký, v jižní apsidě sv. Anna s knihou na klíně a u ní P. Maria. Na klenbě lodi lze spatřit 1. Monogram mariánský obklopený anděly 2. Korunování Panny Marie 3. Panna Maria jako útočiště v různých potřebách 4. Panna Maria oroduje po boku Ježíšově v nebesích za dítky o přímluvu 5. Panna Maria Tismická v oblacích, dole je Tismický kostel s blížícím se procesím. V severní zdi kostela jsou dva náhrobní kameny z let 1582 a 1609. V současnosti prochází kostel i jeho bezprostřední okolí rozsáhlými rekonstrukčními pracemi a tak si udělejte čas k návštěvě tohoto zajímavého místa. Autor článku: Lumír Bláha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tismice-romanska-pamatka

Český Brod - pomník Prokopa Holého Pomník

GPS poloha: 50°4'26.22"N 14°51'30.89"E

Pomník Prokopa Holého stojí v severozápadní části Husova náměstí. Podle návrhu akademického sochaře Karla Opatrného ho v letech 1908 až 1910 zhotovili bratři Ducháčkové z Podhorního Újezda u Hořic. Podstavec měří 7,8 m × 6,5 m, výška pomníku je 6,5 m, zhotoven z pískovce. V podstavci zabudovány schránky s prstí z bojišť první i druhé světové války, z koncentračního tábora v Osvětimi a z Lidic. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesky-brod-pomnik-prokopa-holeho

Ostrá - vesnice řemesel Ostatní

GPS poloha: 50°10'55.79"N 14°53'22.79"E

Ostrá u Lysé na Labem - Vybudovaná středověká vesnice řemesel, na kterou navazují různé typy zahrad, např. klášterní, bylinná, kuchyňská apod. Ukazky středověkých řemesel, dráteník, provazník, mydlář, hrčíř ... Podrobné popisy u bylin, květin a stromů. Prohlídka zabere cca 3 hod. V místě je kemp u velkého rybníka. Autor článku: Vlasta Vachatová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ostra-vesnice-remesel

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10