ŽIDOVSKÉ MĚSTO PRAŽSKÉ

ŽIDOVSKÉ MĚSTO PRAŽSKÉ

1. Historie Židovského Města

Počátek Židů v Čechách a v Praze • prorokování kněžny Libuše • první průkazná zmínka z r. 966 – Ibráhíma ibn Jákúba – Praha centrem evropského obchodu (především otroci) • Židé na Malé straně -synagoga, Spálená ulice hřbitov • 1096 „křižácké vojsko“ – násilné pokřesťování • počátek 12. stol. Pevné usazení v místech dnešního Josefova • projev bohatství Prahy je zřetelný počtem 70 románských domů

IV. Lateránský koncil, Přemysl Otakar II. a jeho Statuta Judaeorum • 1215 Inocenc III. Prosadil 70 dekretů na omezení Židů. – mezi nejhlavnější patřila dědičnost viny za ukřižování Ježíše. • Otakarem II. Byli židi prohlášeni za královský majetek • 1254 vyhlášeno Statuta Judaeorum- 32 ustanovení • toto ustanovení vzbudilo veřejnou nenávist. – rabování,vražďení • rozvoj židovských měst

Karel IV. a nejstrašnější pogrom • Karel IV. jako první panovník označil židy za „Služebníky komory královské“ • jeho nástup přinesl Židům plno privilegií. Dostali zlatou korouhev, která jim byla štítem, znamení nadějí. Sní vítali všechny panovníky v Praze • dovolil Židům ubytovat se v nových domech stavěné v Novém Městě • Noriberský dluh •

pogrom v roce 1389 – Avigdor Kara (nejstarší dochovaný pomník) zapsal: Mnoho bylo ubitých, nelze je vyjmenovat, mládenců i panen, starců i nemluvňat. Tobě, Pane všech duší, netřeba jich připomínat, ty budeš všechny soudit, všechno budeš zkoumat. Pobořili i hřbitov, místo věčné volnosti, kde mých slavných předků odpočívají kosti…

Jagelonci - Vladislav II. • 1507 vystěhování Židů • 1507 •vystěhování zapříčinilo Židů velké finanční nedostatky

–• zapříčinilo velké finanční nedostatky 1512 postavena první židovská tiskárna • 1512 postavena první židovská tiskárna Ludvík Jagelonský s Turky = málo peněz – • Ludvík• válka Jagelonský židé– – válka- sjediná Turkypomoc = málo
peněz • za jeho vlády žili židé poměrně bezpečně - jediná pomoc
židé • zákaz prodeje na tržištích – za jeho vlády žili židé poměrně bezpečně – zákaz prodeje na tržištích

Habsburkové aneb „zlatý věk“ • Ferdinand I. • finanční reforma – 1527 byla založena česká komora • Židé dostali mnoho privilegií – Zpřístupnění všech tržišť i Vladislavského sálu • 1540 obvinění Židů ze špionáže – vystěhování Židů • 1551 Židům byla práva před rokem 1540 opět obnovena • • • •

Maxmilián II. Habsburský zlatý věk Židovské Město se stalo největším v celé Evropě Židovské bíle knihy

Rudolf II. • • • •

V Praze žilo 6 000 až 15 000 Židů povolil Židům provozovat řemeslnictví a vstupy do cechů samotný Rudolf II. se zajímal o židovskou Kabalu 1611 přišlo do Prahy neplacené královské vojsko

Ferdinand II. • po vítězství na Bílé hoře nechal rabovat Prahu 4 dny. • práva do té doby nemajíce- Volnost v řemeslech i obchodu, osvobození od cla, zaručení svobody žít kdekoliv v království. • lichva nesměla překročit 6% • 1622 historicky první Žid pasován do šlechtického titulu.

Ferdinand III. – 30-ti letá válka • • • • • •

potvrzení práv stálo židi velké peníze r.1639 do Prahy dorazilo Švédské vojsko jediné, co se ubránilo, bylo Židovské Město 1642 měli být Židé opět vyhnáni z 2/3 – morová epidemie
každého 2. Žida a 3. křesťana 1651 požár v Praze – 318 domů v ghettu v Praze 1000 domů nové ghetto obestavěné zdí s 6 brankami. – největší ghetto v Evropě

Karel VI. a jeho nemerus clausus Reformy • počátkem 18. stol. v Praze žilo 10 000 Židů a v království kolem 50 000 • 1712- morová epidemie. – uzavřené ghetto – 3 700 mrtvých židů • 1716 se Židé vrátili za hradby a bylo uvaleno nemerus clausus – 8541 rodin v Čechách • téhož roku -familiantský zákon

Marie Terezie Valpurka Amálie Christýnastátní bankrot • 1744 dorazilo do Prahypruské vojsko – snaha svrhnout Marii

– Židé si zaplatili 15 000 zlatých za protekci. – 1744 17. září Praha kapitulovala, nastalo rabováni v palácích, domech. • Židé vykupovali kradené zboží

– Kolaboranství = rabování synagog, útoky, zmizeli tory. • Marie Terezie po ovládnutí města vyhnala židy na dva dny daleko od Prahy.

– 12 000 židů – Příjem z daní se zastavil,obchod- mezinárodní, armáda protestovala. – Ztráta 4 600 000 zlatých za rok a půl – Návrat židů za 204 000 zlatých ročně (10x víc než předtím) • 1754 vyhořelo ghetto a 90% obyv. ztratilo střechu nad hlavou

Josef II. • 13.října 1781 – Josef II. vyhlašuje toleranční patent o rovnosti náboženství – žluté znaky, gymnázia, fakulty, povinná Němčina, německá jména, vojenská služba

– úpadek ghetta

2. Novodobá historie Židovského Města 19. – 20. stol.

Velké změny – 1848 Ghetto zrušeno a reorganizováno – 1850 Přejmenováno na Josefov a začleněno do Prahy – 1868 Vybudována nejmladší Španělská synagoga – 28.března 1885 Rozhodnuto o přebudování Josefova – 1913 Přestavba dokončena – 1934 Za přestavbu udělena „pochvala“ – 1939 až 1945 Holocaust

Asanace – – – –

80.léta 19.st. – 1913 Kompletní přestavba Důsledek neřešitelné hygienické situace Snaha o získání lukrativních objektů Josefov přebudován podle vzoru ChampsÉlysées v Paříži – Průběh vysoce destruktivní – Některé synagogy úplně zrušeny (např. Velkodvorská)

Josefov a holocaust – – – – – –

Březen 1939 židovské muzeum uzavřeno 1941 ukončena činnost synagog 1942 vznik „Muzea zaniklé rasy“ Počátek konfiskace židovského majetku Uskladnění konfiskovaného majetku 1943 deportace židů do Terezína a koncentračních táborů – Květen 1945 Osvobození, většina však nepřežila…

3. Židovské pověsti

O Staronové synagoze • O Staronové synagoze se zachovala pověst, že ji andělé vystavěli. Židé ji chtěli mít kamennou, ale nikdo z nich se nevyznal lámání a otesávání kamene. Tu se jim zjevil zástup andělů, kteří zvěstovali, že Bůh sám poručil jim, andělům, aby synagogu vystavěli. Hned také andělé počali kamení snášeti a brzy vyrůstaly ze země zdi bez přičinění rukou lidských. • Tak prý byla vystavěna první synagoga u nás. •

Zdroj: Staré pověsti pražské - Adolf Wenig

O starém židovském hřbitově

O náhrobku Hendl Šmilesové • Zde prý neleží ona, ale kterási polská královna. Královna se ve své vlasti necítila bezpečně a uprchla do Prahy, kde se uchýlila do ghetta, hledajíc u Židů ochrany. Židé rádi královnu přijali a pohostinství poskytli, protože měla právo raziti peníze. Královna přijala jejich víru, aby mohla býti pochována na jejich hřbitově. A tak jí zřídili honosný náhrobek, ale její jméno na něj nevytesali, nechtěli aby snad jednou Poláci nepřijeli a neodvezli její ostatky zpět do její vlasti. Proto také vytesáno jméno Hendl Šmilesové. •

Zdroj: Staré pověsti pražské – Adolf Wenig

• Tu jednou císař Rudolf vydal mandát, kterým všichni Židé z Prahy byli vypověděni, žádali rabína, aby jim i sobě pomohl. Proto se rabbi odebral na Kamenný most v tu dobu, kdy se císař v kočáře tamtudy ubíral. Povoz se blížil, ale rabbi Low z cesty neuhnul. Na výstarhu po něm Rabii Jehuda Low ben Bezalel • házeli blátem a kamením, ale dopadli na něj čerstvé květy. V tom se císařovi koně sami zastavili a císař ař vyklonil z kačáru. Rabbi mu podal prosebný list a od té doby nařízení nepříznivé Židům bylo odvoláno. • Zdroje: Staré pověsti pražské - Adolf Wenig

Rabbi Low a smrt • To bylo tehdy, když zuřil v Praze mor. Jedné noci nemohl rabbi spát, vstal, vyšel z domu a procházel se po ulicích ghetta. Zašel si ke hřbitovu a vešel dovnitř. Najednou mu cestičku zastoupila vyzáblá postava, která držela v ruce nějaký list. Rabbi se vzpamatoval a vytrhl té postavě list z ruky. Byla to smrt a na to listě byla jména těch, kteří měli ten den zemřít, včetně rabbiho. Od té chvíle se měl rabbi na pozoru a přečkal šťastně mor. • Zdroj: Staré pověsti pražské – Adolf Wenig

Golem •

Mocný rabbi si ho sám utvořil z hlíny, oživil ho pak tím, že mu vložil do úst šém – cedulku s hebrejským kouzelným nápisem. Golem pracoval za dva, posluhoval ,vodu nosil, ale pít, jíst ani spát nepotřeboval. Pokaždé když šábes nastával, vzal mu raabbi šém z úst a golem náhle ztuhl. Jednou však rabbi zapomněl na golema, nevyňal mu šém a odešel z domu. Jen co začal žalm, přiběhli lidé a prosili ho o pomoc, že prý golem běsní a každého, kdo se jen přiblíží by zamordoval. Rabbi chvátal do svého domu a uviděl to dopuštění. Šel pomalu ke golemovi, ruce vztyčené.

Pokračování •

Golemem škublo a na chvíli přestal běsnit. V tom mu rabbi vyňal kouzelný šém a golem se zřítil na zem. Poté ukryli golema na půdu Staronové synagogy, kde se razpadl na kusy.

• Zdroj: Staré pověsti české – Alois Jirásek

Jakobovo dobrodružství •

V době kdy žil v Praze Vysoký rabín Löw, bydlel v Židovském Městě zámožný kupec, který měl syna Jakoba. Byl velice chytrý a rabín si ho zvolil za svého žáka. Jednoho dne nabídli obchodníci Jakobovi dívku, se kterou by se mohl oženit. Jakob souhlasil a od jel za dívkou do daleké země. Byla to ale lež! Zavřeli ho do pokoje, aby studoval.

Pokračování • Na Jakoba po několika měsících promluvila mramorová hlava a prozradila mu strašlivý plán obchodníků, kteří mu useknou hlavu, která pak získá zázračnou moc. Hlava Jakobovi také prozradila, jak uprchnout. A ještě tu moc utekl, vrátil se zpátky do rodného města a všichni byli šťastní. • Zdroj: Eduard Petiška (Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré prahy)

Citát z knihy (Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré prahy) • Každou noc vysílal rabín Löw golema, aby hlídal v ulicích Židovského i Starého pražského Města. Kdyby viděl něco podezřelého, kdyby objevil někoho, kdo se chystá Židům uškodit, měl ihned zakročit. Zvláště před svátkem Pesach, o kterém se vykládaly mezi křesťany všelijaké smyšlenky, dával bedlivě pozor na všechno, co se za noci dělo v Židovském Městě i kolem ghetta. Na své obchůzky chodíval golem v přestrojení za křesťanského nosiče. Když měl před sebou neobyčejně těžký úkol, zavěšoval mu Vysoký rabín Löw na krk amulet, tajné znaky napsané na jelení kůži.

Pokračování • Amulet činil golema neviditelným. Neviděn vstupovat do staroměstských krčem a naslouchal, o čem si lidé povídají, neviděn trestal ty, kdo si trestu zasloužili. V té době se stalo, že z Židovského Města zmizela křesťanská služka. O sobotách, kdy je Židům zakázáno jakýmkoliv způsobem pracovat, vypomáhala křesťanská služka v židovských domácnostech. A nyní byla pryč a nikdo nevěděl kam se poděla. Několik dní po tom, co služka zmizela, utekla z ghetta Dina, dcera židovského ranhojiče. Oba útěky neměly zprvu nic společného. Ale vzešlo z nich nebezpečí, které ohrozilo celé Židovské Město.

O nejstarší pražské synagoze • Příchod Židů předpověděla už kněžna Libuše. „Do české země zabloudí zapuzený a utiskovaný malý národ, který si zaslouží vlídnost a pohostinné přivítání.“ Zanedlouho se v Praze skutečně objevil houf cizích obyvatel a prosili Hostivíta, aby se mohli usídlil v jeho zemi.Odkázal jim místo na levém břehu Vltavy. Když potom kníže válčil se severními sousedy, podporovali ho ze všech sil.

Pokračování • Léta plynula a cizincům začínalo být vykázané místo malé. Nový kníže Bořivoj jim tedy vykázal nový domov na pravém břehu Vltavy. Tak vzniklo Židovské Město. Zpočátku bylo postavěno jen třicet dřevěných domku, a dřevěná byla i modlitebna, kterou vystavěli uprostřed.

Pokračování II. • Do nízké stavby se však vešlo sotva několik rodin, a proto jednoho dne usoudili, že postaví novou synagogu. Děti našli na návrší kamenné základy a rozhodli se, že tam postaví Staronovou synagogu. • Vypráví se, že tehdy na Bílou sobotu spěchal kněz podle zdí Židovského Města k umírajícímu a kdosi na něj hodil hlínu a kamení. Po Praze nastalo veliké pobouření. Židé marně vysvětlovali, že to učinili bez zlého úmyslu. Nikdo jim však neuvěřil a tak se na ně vrhl zástup s cepy, obušky a noži.

Pokračování III. • Zapalovali město. Židé v zoufalství zabíjeli své děti a ženy. Někteří z pronásledovaných se ukryli do Staronové synagogy, ale i tam je našli a pobili. Tehdy vyhořelo skoro celé Židovské Město, ale synagóga zůstala bez větší škody. • Zdroj: Václav Cibula ( Pražské pověsti)

Citát z knihy Pražské pověsti • „Jsme z malého národa,“ řekli mužové vyslaní zástupem, „ a jmenujeme se podle svého praotce. Žili jsme klidně a spokojené daleko od všech koutů světa. Putovali jsme dlouhé dny bez klidu a odpočinku, lesní houštiny nám byly ložem, kámen byl naší poduškou a nebe naší jedinou střechou. Jsme klidní a spokojení, dopřej nám klidu a dovol nám, abychom se usadili ve tvé zemi. Je dost veliká, aby nás přijala za vlastní, a tvůj národ je dobrý a věrný.“

Staronová synagoga • Ke Staronové synagoze se váže i řada pověstí. Jedna z nich praví, že zde Maharal uložil na půdě Golema, poté co ho deaktivoval vyjmutím tajné kabalistické formule z jeho úst. Maharal měl údajně golema uspat až po začátku Šabatu, kdy byl nucen přerušit bohoslužbu (po odzpívání žalmů 92 a 93, kterými se vítá Šabat) a porušil tak zákaz práce. Po návratu do synagogy začal proto oba žalmy zpívat znovu, jako by se nic nestalo. Tento liturgický zvyk se ve Staronové synagoze udržel dodnes.

Pokračování • Podle pověsti se nikdo nesmí posadit na sedadlo vrchního rabína v synagoze, jinak do roka zemře. Údajně se tak má dít rovněž na památku Maharala. Všechna dnešní sedadla v synagoze ovšem pocházejí až z 19. století. • Zdroj : http://cs.wikipedia.org/wiki/Staronov%C3%A1_sy nagoga

4. ČEŠTÍ ŽIDOVŠTÍ SPISOVATELÉ PÍŠÍCÍ NĚMECKY

• ONI VYBRANÍ: • • • •

Franz KAFKA Max BROD Egon Erwin KISCH Lenka REINEROVÁ

FRANZ KAFKA

MAX BROD

Život • Narozen v Praze 27.5.1884 • Zemřel v Tel Avivu 20.12.1968 • Zasloužil se o šíření pozůstalosti • svého přítele Franze Kafky ( též Kafkovy deníky a korespondenci) • S Kafkou se seznámili jako studenti Karlovy university • r.1907 byl zaměstnán jakopoštovní úředník • r.1924 se stal kulturním referentem čsl. Vlády • V l. 1929 – 1939 působil jako divadelní a hudební kritik v pražských německých novinách Prager Tageblatt

• Po ustavení samostatné čsl. Vlády byl jmenován viceprezidentem Židovské národní rady • r.1913 se oženil (s Elsou Taussigovou) • r.1939 spolu se svou ženou emigroval do tehdejší Palestiny • Pracoval zde jako div.kritik a dramaturg

• r. 1968 zemřel v Tel – Avivu, v té době již státu Israeli

Dílo Nebyl pouze spisovatelem, ale též překladatelem a skladatelem  Na rozdíl od Kafky byl od začátku úspěšným  Jeho první román a v pořadí čtvrtá kniha: •Schloss Nornepygge (česky Zámek Nornepygge, 1908)  V Berlíně byla označena za význačný příklad expresionismu  Přeložil do němčiny libreta janáčkových oper: 

Její pastorkyňa (Jenůfa, 1918) Káťa Kabanová (Katja Kabanowa, 1922), 儀 Příhody lišky Bystroušky (Das schlaue Füchslein,1925), Věc Makropulos (Die Sache Makropulos, 1926), Z mrtvého domu (Aus einem Totenhaus, 1930)

• Hudební dílo: • Tod und Paradies, op.35, dvě písně na 儀 texty deníků F. Kafky • Klavírní kvintet Elégie drmatique, op. 33

• Literární dílo: • Ein Kampf un Wahrheit (Boj za pravdu, románová trilogie, 1916, 1925, 1948) • I. Tycho Brahes Weg zu Gott ( Cesta Tycha Braha k Bohu) • II. Räubeni, Fürst der Juden ( Räubeni, kníže židovské) • III. Galilei in Gefangenschaft ( Galilei ve vězení)

EGON ERWIN KISCH

Život • • • • • • • • • • 儀

Narozen v Praze 29.4.1885 Zemřel v Praze 31.3.1948 Byl spisovatelem a reportérem Známý svou přezdívkou der rasende Reporter (Zuřivý reportér) Narodil se v domě U dvou zlatých medvědů V převleku za muslima podnikl cestu do arabské Mekky V Dánsku se učil klaunem Též pracoval jako potápěč Již před I.sv.válkou přispíval do některých pražských novin

• r. 1920 se vrací z Prahy do Vídně a věnuje se tvůrčí práci a žurnalistice • Spolupracuje např. s Jaroslavem Haškem • r.1922 opět Prahu opouští a stěhuje se do Berlína • Zde se věnuje dopisování pro Lidové noviny • Stále se věnuje cestování

• Též se účastní španělské občanské války • r.1939 prchá z Evropy kvůli svému původu do USA a poté do Mexica • r.1946 se těžce nemocný vrací do Prahy. Svou plánovanou knihu o poválečném Československu již nedokončí.

• Literární díla: • • • •

Der Mädchenhirt (Pasák, 1914) Nanebevstoupení Tonky Šibenice (1921, povídka) Der rasende Reporter (Zuřivý reportér,1942) Pražská dobrodružství (1920)

• Cestopisy: • Paradies Amerika (Americký ráj, 1928) • Zaren, Popen, Bolschewiken (Caři, popi, bolševici, 1927) • China geheim (Tajná Čína,1933)

LENKA REINEROVÁ

Život: • • • • • • • •

Narozena v Praze 17. 5. 1916 Zemřela v Praze 27. 6. 2008 Byla poslední žijící představitelkou pražské německé literární scény Spisovatelka a novinářka r.1935 nechal židovský básník Rudolf Fuchs uveřejnit její první báseň v denníku Prager Tagblatt v l. 1936 – 38 pracovala v pražské redakci emigrantského časopisu Arbeiter Illustrierte Zeitung 14. 3. 1939 se kvůli svému původu nevrátila do ČSR a podařilo se jí uprchnout do Paříže

• r.1940 však Němci obsadili Francii a Lenka Reinerová byla internována do dvou ženských táborů ve Francii • Po nezdařeném pokusu přeplavit se do Mexica byla opět vězněna v táboře ve francouzské západní Africe (dnešním Maroku)

• • • • •

S pomocí přátel se jí však podařilo dostat se do Mexica Zde pracovala na Velvyslanectví české exilové vlády Též se zde provdala za jugoslávského lékaře ( MUDr. Theodora Balka) Po válce se vrací do Evropy a zjišťuje, že celá její jedenáctičlenná rodina byla povražděna nacisty v Terezíně, Osvětimi a Birkenau • v l. 1945 – 48 žila se svým manželem v Bělehradě • Narodila se jí dcera • Manžel Reinerové je smrtelně nemocný a odjíždí se svou ženou a dcerou do ČSSR (kde mu Reinerová zařídila léčbu)

• Kvůli sovětsko – jugoslávské roztržce se nemohou vrátit zpět do Bělehradu • r. 1952 je zatčena StB za podezření z trockismu, sionismu a za spolupráci s Janem Švermou v Paříži • r.1953 je propuštěna • r.1963 se účastní kafkovské konference na zámku v Liblicích • r.1964 se dočkala rehabilitace a stává se šéfredaktorkou časopisu Im Herzen Europas • r.1968 vystupuje v Lucerně na protestním shromáždění Svazu novinářů, přednáší projev o agresivitě moci • r. 1970 jí bylo, v rámci normalizace, zakázáno publikovat

• Je jí zakázána práce v jakékoliv redakci a je vyhozena ze zaměstnání • Od roku 1970 – 89 se živila překládáním knih pod jiným jménem • Od r. 1983 jí bylo povoleno vydávat knihy v NDR • r. 1999 získává jako jedna z prvních nositelek literární cenu Schillerův prsten • r. 2001 o ní natočil režisér Jiří Věrčák dokument: Nevšední život Lenky Reinerové

• Literární dílo: • • • • • •

Grenze geschlossen ( Hranice uzavřeny, 1958) Mandelduft (Vůně mandlí, 1998) Zu hause in Prag – manchmal auch andereswo (Bez adresy, 2000) Das Traumcafé einer Pragerin (Kavárna nad Prahou, 1996)

4. Židovské ghetto

Židovské ghetto

• První zmínky o židech na českém území kolem 10.st. • Hlavní role v obchodním průmyslu • Během první kříž. Výpravy zánik hl. Osad na vyšehradě a újezdě • 1096 se židovská čtvrť přesunula na území dnešního Josefova • Postavení židů se stalo ještě více nejisté po třetím (1179) a čtvrtém lateránském koncilu (1215) • segregace židů od křesťanského obyvatelstva • Příkaz nosit zvláštní označení • mimo ghetto mohli provozovat jen obchod a finančnictví

Zlatý věk • Po r. 1389,kdy bylo vypáleno ghetto,židé emigrovali • Za vlády Rudolfa ll. Jim byla udělena privilegia • =>mohli se vrátit a provozovat obchod • Počátek 16.st. Postaveny nové synagogy(Maiselova,Pinkasova a Vysoká/Španělská) • Ghetto se stalo hlavním centrem diaspory,nazývalo se Em be Jisrael • V tu dobu započal postupný úpadek • Požár a morová epidemie-17.st.

• 18.st.-renovace • V dobách Marie Terezie vyhnáni ze země • V dobách Josefa ll. Zlepšení jejich postavení(reformy),zrovnoprávnění • Bohatší rodiny se stěhovali mimo ghetto=>úpadek žid. Města • Čtvť chudiny • pojmenována Josefov

• • • • •

Asanace 90. léta 19. st. Čtvť začala chátrat, stala se útočištěm kriminálních živlů Přes odpor veřejnosti zbořeno mnoho syngog,paláců a domů Dochováno pouze 6 synagog,radnice a židovský hřbitov I přesto patří Josefov k nejvzácnějším žid. Památkám v Evropě K podobným asanacím docházelo i v jiných evrop.městech(např. Vídeň)

Terezínské ghetto • prošla tudy většina českých a moravských židů • Dočasné schromaždiště • Decimační funkce-kvůli špatným podmínkám zde zemřelo 25% vězňů • Ilegální kulturní život(divadlo,výtvarné kroužky apod.) • Později trpěn a nakonec využit pro nacistickou propagandu • Díla dětí vystavena v Pinkasově synagoze

Komedie pro červený kříž • snaha veřejných organizací o prozkoumání životních podmínek v Terezíně • Prosakování zpráv o vraždění židů do společnosti ve světě • V Terezíně zřízeny úřady, falešné obchody s různým zbožím,dětská hřiště,parky,divadla a mnoho dalších institucí • Komise Červeného kříže tomuto divadlu bez pochybností uvěřila • Terezín byl pak ve světě považován za normální město,kde židé spokojeně žijí

5. Architektura

6. Kultura a každodenní život

a) Židovské svatby

•

židovská svatba není pouze jedním aktem, ale sestává ze dvou částí … kidušin – zásnuby nisu'in – sňatek

Židovské svatby Před svatebním obřadem je nutné dodržet určitá pravidla… – snoubenci se před svatbou týden nestýkají – velmi velkou roli zde hraje smlouva, kterou nazýváme ketuba ( smlouva obsahuje slib manžela, že se ke své ženě bude chovat s úctou) – ketubu podepisují dva svědkové a někdy i ženich

Kidušin

–

Po „úvodním“ obřadu, kdy se hlava nevěsty pokrývá závojem, jsou ženich s nevěstou (chatan a kala) odvedeni pod svatební baldachýn (hebrejsky chupa)

Kidušin – Nejdříve tančící a zpívající průvod přátel a svatebních hostů přivede ženicha k nevěstě – Když si ověřil, že je to ta, kterou zvolil (aby nedošlo k tomu, že by mu byla „podstrčena“

Kidušin • Všechno se odehrává „pod dohledem“ dvou způsobilých svědků, obřadníka, kterým nemusí být vždy rabín, a deseti dospělých mužů

Kidušin •

po požehnání nad vínem se snoubenci napijí z poháru. Vlastní „zasvěcení“ (kidušin) provede ženich, který navlékne nevěstě prsten na ukazováček pravé ruky

Kidušin • ženich pronese: „Budiž mi zasvěcena tímto prstenem podle zákona Mojžíše a Izraele“ •

všichni přítomní vykřiknou: "mekudešet" (čili vdaná, doslovně „zasvěcená“). V této chvíli je sňatek uzavřen

Nisu'in •

potom se vystřídají ženichem vybraní muži vyslovením sedmi požehnání nad pohárem vína

•

na závěr je zvykem rozšlápnout sklenici, aby se připomnělo zboření chrámu v Jeruzalémě a skutečnost, že prožívané štěstí kalí tento smutek

Nisu'in • skleničku ženich rozdupne nohou a všichni přítomní zvolají „Mazal tov!“, což znamená ´dobré znamení´, přeneseně „hodně štěstí“

Nisu'in •

•

nyní se novomanželé vzdálí do oddělené místnosti s připraveným občerstvením, kde spolu po nějakou dobu nerušeně setrvají posléze se vrací mezi hosty a slaví

Tradice • svatební veselí trvá sedm dní a nocí • dary nevěstě se většinou předávají už před svatbou a tvoří z velké části výbavu nové domácnosti • bývá zvykem, že během tanců při svatební veselí jsou oba novomanželé vyzvednutí na židlích nad hlavy ostatních a tak jsou připodobňováni ke králi a královně • na svatbě se zpívá řada tradičních písní, mezi nejznámější patří Hava nagila

Hava Nagila • •

hebrejská lidová píseň často zpívaná při oslavách píseň je oblíbená především v židovských a řeckých komunitách a je považována za symbol židovství

b) Školství a vzdělání

• Židovská výchova • Hebrejština • Židovská témat jsou začleněna i do běžných vyučovacích předmětů (prvouka, vlastivěda, dějepis, hudební výchova…) • Seznámení se základními principy židovské náboženské praxe • Židovské dějiny • Hlavním cílem je studentům podat dostatek informací a zkušeností k vlastnímu rozvíjení židovské identity

Mateřská škola • Děti se během roku setkávají s tradičními židovskými svátky • Příběhy z Tóry • Každodenní ranní modlitba • Požehnání před a po jídle • Páteční šabatová oslava • Výuka hebrejštiny

První stupeň • 4 hodiny týdně židovské historie • Dobrovolná účast na ranní společné modlitbě • Kroužky: hebrejštiny, halachy nebo parašat ha šavua

Nižší stupeň gymnasia • 2 hodiny týdně židovské výchovy • Možnost přípravy na Bar / Bat micva • Malá maturita: zkouška z židovské výchovy, hebrejštiny, češtiny, matematiky a volitelného předmětu

Vyšší stupeň gymnasia • Výuka judaismu v rámci seminářů • Povinný dvouletý seminář „základní kurz“ podstata náboženství a židovské historie • Témata: šabat, Židé v Čechách a na Moravě (i památky), sionismus a základní židovské reálie atd. • Škola má úspěšnost přijetí na VŠ dlouhodobě 85% • Při Židovské obci funguje Lauderova škola.

Maharalův institut • • • •

Rabínský seminář Studium židovského práva Institut chce vrátit rabího myšlenky První skupinka studentů přišla z Izraele, Jižní Ameriky a USA

c) Židovské svátky

ROŠ HA-ŠANA = Nový rok • Svátek připadá na září až říjen. • V minulosti se na tento svátek konal obřad zvaný tašlich. Lidé se sešli u řeky, kde odříkávali verše při nichž házeli do vody své hříchy v podobě kousků chleba. • Celý svátek trvá deset dní a vrcholí svátkem Jom Kipur

•

Jom Kipur = den Smíření Tento svátek je jeden z nejvýznamnějších v židovském kalendáři. Celý den se musí modlit a držet půst.

Sukot = svátek stanů • Svátek připomíná odchod z Egypta. • Židé opustili jistoty otroctví a vydali se do nejistoty

• •

Chanuka

• Aneb „ Zázrak oleje“ trvá osm dní. • Židé našli v chrámu jen jednu nádobu s olivovým olejem, která jim stačila jen na jeden den ale zázrakem jim vydržela osm dní. • Hlavní tradicí je rozsvěcování osmiramenného svícnu

•

• Pesach = „Židovské velikonoce“ • Je to jeden z nejstarších židovských svátků. • Patří mezi poutní svátky, které připomínají cestu za svobodou. • Trvá osm dní.

Šabat

• Je to sedmý den v týdnu věnovaný odpočinku. • Napsáno ve Starém zákonu v Bibli. • Po celý den je zakázáno pracovat, vařit, používat elektroniku a cestovat. • Začíná v pátek po západu slunce a pokračuje až do sobotního večera.

d) Židovský pohřeb • pořeb obstarává tzv. Pohřební bratrstvo(Chevra kadiša) • „Svaté bratrstvo vykonavatelů skutků milosrdenstva“ • Bez nároku na odměnu • Pražské pohřební bratrstvo bylo založeno r. 1564 • Konečná podoba-rabi Löw

• Průběh • Dle zásad judaismu nemá být nemocný člověk před smrtí sám • Před smrtí členové pohřebního bratrsva vyslechnou doznání hříchů nemocného

• Po smrti • Tělo je položeno na zem,přikryto plachtou a u hlavy zapálena svíce • Bratrstvo vykope hrob a vyrobí rakev • Poté zemřelého omyjí a oblečou do zvláštního oblečení z bílé látky(tachrichin ) • Nesmí být patrný rozdíl mezi bohatým a chudým=>rakve bez šperků,všichni židé jsou pohřbíváni ve stejném oblečení

Pohřeb • nejlépe ještě v den úmrtí • blízcí příbuzní si před obřadem natrhnou oblečení jako výraz smutku • První část pohřbu je nazvána‫צידוק הדין‬ ciduk ha-din (ospravedlnění soudu), chazan zpívá modlitbu jakožto uznání Boží spravedlnosti a smíření se s jeho soudem. • Poté následuje smuteční řeč - ‫הספד‬ hesped, kterou pronáší rabín.

• Seřadí se průvod - hodnostář pohřebního bratrstva s pokladničkou na milodary první, za ním nejbližší příbuzní, po nich máry, dále představenstvo bratrstva a rabín, po nich ostatní zúčastnění, nejdříve muži a poslední ženy • Po spuštění rakve na ni každý z přítomných vysype tři lopatky hlíny • Poslední fáze obřadu se odehrává v synagoze • Nakonec přátelé zvou pozůstalé na hostinu útěchy

Období smutku • Nejbližší příbuzní by prvních sedm dní neměli vycházet z domu ani pracovat • Tento týden se nazývá ‫ שיבע‬šiva. • Následuje etapa, které se říká ‫ שלושים‬šlošim (třicet) • třicet dní (včetně šivy) zachovávání zármutku,o něco mírnější než při šivě. • Pokud zemře rodič, manžel či manželka, trvá období největšího smutku celý rok. • Jedenáct měsíců po pohřbu se pozůstalí modlí za zemřelého • Každý rok se také na výročí smrti má zapalovat svíce

e) Židovský humor – – – – – –

Počátky ve starověku na Blízkém východě Vliv arabské kultury Sebekritický Posílení v těžkých časech Velice pestrý „Humorný“ antisemitismus

7. Pražské Židovské Město v současnosti

Současnost Státy s významnou populací: • USA: 5 275 000 • Francie: 490 000 • Spojené království: 295 000 • ČR: 4 000

Lauderovy školy • ulice Belgická, Praha • mateřská škola, základní škola, osmileté gymnázium • pro děti se zájmem o výchovu v duchu židovství

Pražská židovská otevřená komunita: Bejt Praha • kulturní, náboženské, vzdělávací programy pro Židy • programy vedeny v češtině, hebrejštině, angličtině • koncerty Bejt Café: diskusní večery

Šalom Alejchem • Český Rozhlas Regina • 19:15 každý den • „Pokoj s Vámi“

SASHA SHONERT

Světlo porozumění

Kateryna Kolcová-Tlustá HUDBA

CD

Prohlídka Josefovem

8. Zdroje

Zdroje • • • • • • • • • • •

http://www.jewishmuseum.cz/cz/czlinks.htm http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=15&I temid=66&lang=cs http://www.kateryna.wz.cz/cds.html http://www.lauder.cz/cs/zakladni_informace.html http://www.bejt-praha.cz/archiv.html http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/salom/_archiv http://www.youtube.com http://cs.wikipedia.org/wiki/Chevra_kadi%C5%A1a http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%BD_poh%C5%99eb http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=138432 http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/pamatky/top-10-prazskychpamatek/5-zidovske-mesto.shtml