I N D I V I D U Á L N Í A S K U P I N O V Á I N T E G R A C E DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI V Z DĚLÁVA C Í M I P O TŘEBAMI V M A T EŘSKÉ ŠKOLE

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie obor: Školský management

INDIVIDUÁLNÍ A SKUPINOVÁ INTEGRACE D Ě T Í S E S P E C I Á L N Í M I V Z D Ě L Á VA C Í M I P O T Ř E B A M I V M AT E Ř S K É Š K O L E I N D I V I D U A L A N D G R O U P I N T E G R AT I O N O F C H I L D R E N W I T H S P E C I A L E D U C AT I O N A L NEEDS IN NURSERY SCHOOL

Bakalářská práce

Renata Nesázalová

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Danuška Tomanová, PhD.

Olomouc 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci v ypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem v práci použila.

V Uherském Brodě dne 11. března 2014

Poděkování

Děkuji paní PhDr. Danušce Tomanové, PhD. za cenné rad y, připomínk y a čas, který mi věnovala při vedení této bakalářské práce.

Obsah: ÚVOD ............................................................................................................................ 1 1. Vývoj integrace a inkluze ........................................................................................ 2 2. Vymezení pojmů integrace a inkluze ...................................................................... 4 2. 1 Integrace ............................................................................................................ 4 2. 2 Modely integrace............................................................................................... 5 2. 3 Sociální aspekty integrace .................................................................................. 5 2. 4 Inkluze ............................................................................................................... 6 3. Školská legislativa ke vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami . 9 4. Edukace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole .......... 12 4.1 Kurikulum mateřské školy ................................................................................ 12 4.2 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ........... 13 4.3 Individuální vzdělávací plán (dále IVP) ........................................................... 15 4.4 Školská poradenská zařízení ............................................................................. 16 4.5 Asistent pedagoga ............................................................................................. 17 4.6 Spolupráce s rodinou ......................................................................................... 18 4.7 Pedagogická diagnostika ................................................................................... 19 4.8. Osobnost pedagoga v mateřské škole .............................................................. 21 5. Sonda ....................................................................................................................... 25 5.1 Stanovení cíle, metody výzkumného projektu .................................................. 25 5.2 Zpracování a interpretace dat ............................................................................ 26

5.3 Závěry šetření .................................................................................................... 49 Závěr ........................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ......................................................................................... 54 Seznam internetových zdrojů ................................................................................... 56 Seznam tabulek .......................................................................................................... 57 Seznam grafů .............................................................................................................. 58 Příloha č.1 ................................................................................................................... 59

ÚVOD „…Jiné je tvé dítě. Jiné ve svém duševním bohatství, jiné v rozvoji svých schopností, jiné ve vztazích ke světu, jiné ve svém jednání i počínání, jiné v běžných reakcích. Je jiné, ale není horší“. Heinrich Behr Integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole by měla přirozeně děti začlenit do kolektivu vrstevníků. Předpokladem úspěšné integrace je vstřícné klima mateřské školy, trpělivost, sebevzdělávání pedagogů, spolupráce pedagogů a ostatních pracovníků školy. Důležitým faktorem pro zdařilý průběh individuální nebo skupinové integrace je vytvoření vhodných podmínek k zajištění rozvoje dítěte podle jeho individuálních možností a schopností. Proces integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami není jednoduchý, přináší mnoho starostí a komplikací, ale také pozitivní reakce, nové zkušenosti, dovednosti, radost z kvalitně vykonané výchovně vzdělávací práce, při pohledu na rozvíjející se a spokojené dítě. Cílem mé bakalářské práce je zjistit názory učitelek mateřských škol na problematiku integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, na základě jejich vzdělání a zkušeností z praxe. Podnětem pro zvolení problematiky integrace byla má praxe učitelky v mateřské škole. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část ve čtyřech kapitolách. Zaměřuje se na vývoj integrace a inkluze, pojmy integrace, inkluze, školskou legislativu ke vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, edukaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Pátá kapitola zahrnuje empirickou část bakalářské práce. Výzkumný projekt se zabývá dotazníkovým šetřením uskutečněným ve vesnických a městských mateřských školách v regionu Uherského Brodu, od listopadu 2013 do února 2014. K průzkumu jsem použila nestandardizovaný dotazník, vyhodnocení jsem provedla zpracováním jednotlivých položek do tabulek a grafů. Ve své práci jsem použila metody analýzy odborné literatury a dotazník pro učitelky mateřských škol.

1

1. Vývoj integrace a inkluze V Evropě začala v 18. století vznikat zařízení pro jedince se zdravotním postižením a postupná organizovaná odborná péče těmto jedincům. Záměrem institucionalizace byla pomoc při výchově jedinců s postižením, současně však docházelo k jejich segregaci. (Lechta, 2010, s. 28) Koncept integrace ve světovém měřítku je používán od 80. let 20. století, diskuse o inkluzi se vytváří v 90. letech 20. století a na počátku 21. století. Dle Scholze (Lechta , 2010, s. 28) se pojem inkluze objevil koncem 90. let minulého století, první jej použil Theunissen v roce 1998 analýzou speciální pedagogiky v USA. Platte (Lechta, 2010, s. 28) je spojován s pojmem inkluze v Deklaraci ze Salamanky z roku 1994 na konferenci UNESCO. Vlivem politických a společenských změn v roce 1989 došlo k zásadním koncepčním změnám ve školství, zejména ve výchově a vzdělávání dětí se zdravotním postižením. V Listině práv a svobod čl. 33. je dáno právo všech dětí na vzdělání a také v Úmluvě o právech dítěte. Cíle vzdělávací politiky byly schváleny vládou ČR v roce 1999 v dokumentu Národní program rozvoje v České republice Bílá kniha (2001). Bílá kniha formuluje východiska, obecné záměry, rozvojové programy, které jsou směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy. První legislativní podmínky pro integraci zdravotně postižených dětí a žáků byly zveřejněny v zákoně ČNR č. 390/1991 Sb., o předškolních a školských zařízeních. Na zákon navazovaly vyhlášky MŠMT ČR č. 35/1992 Sb., o mateřských školách, č. 291/1991Sb., o základní škole. Vyhlášky upravovaly individuální zařazování dětí a žáků do běžných typů škol a stanovovaly podmínky pro práci v integrovaných třídách. Směrnice MŠMT ČR č.j. 13710/2001-24 k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení podrobně specifikovala podmínky k zajištění integrace. Vyhláška o speciálních mateřských školách a základních školách č. 399/1991 Sb., a novela č. 127/1997 Sb., řešila zřizování speciálních tříd a specializovaných tříd podle druhů postižení. (Vítková, 2004, s. 17-18)

2

V současnosti je vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami realizováno podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. Prováděcími právními předpisy jsou vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami, žáků a studentů mimořádně nadaných a vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Učitelky mateřských škol vykonávající přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, získávají odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. V § 6, odst. 2 je uvedeno: vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném studijním programu zaměřené na speciální pedagogiku, vyšší odborné vzdělání získané studiem v akreditovaném vzdělávacím programu vyšší odborné školy v oboru zaměřeném na speciální pedagogiku nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou se zaměřením na speciální pedagogiku.

3

2. Vymezení pojmů integrace a inkluze Pojmy integrace a inkluze jsou v našem slovníku prosazovány po roce 1989 v souvislosti se změnami v chápání a přístupu k lidem s postižením a uplatňováním lidských práv.

2. 1 Integrace Ján Jesenský (Pipeková, 1998, s. 28) definuje integraci jako: „Spolužití postižených a nepostižených jedinců při přijatelné nízké míře konfliktnosti vztahů těchto skupin.“ Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš, 2013, s. 107 - 108) uvádí: „Integrované vzdělávání – přístupy a způsoby zapojení žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol. Cílem je poskytnout i žákům s těžkými a trvalými postiženími společnou zkušenost s jejich zdravými vrstevníky, a přitom respektovat jejich specifické potřeby.“ Edelsberger a kol. (2000, s. 143) v defektologickém slovníku uvádí definici: „ Integrace ( z lat. integer = nenarušený) – ucelení, sjednocení, spojení v celek.“ Nejvýstižněji definuje integraci švýcarský odborník ve speciální pedagogice A. Bürli (Gromnica, 2010, s. 139): „Školní integrace znamená zajištění výchovy a vzdělání postiženým žákům podle jejich specifických potřeb spíše v běžném typu školy nežli ve speciálních školách.“ Definice integrace, která byla přijata Světovou zdravotnickou organizací WHO (1976) označuje integraci jako „sociální rehabilitaci, schopnost příslušné osoby podílet se na obvyklých společenských vztazích. Integrace je tedy stav, kdy se zdravotně postižený jedinec vyrovnal se svou vadou, žije a spolupracuje s nepostiženými, prokazuje výkony a vytváří hodnoty, které společnost intaktních uznává jako rovnocenné, společensky významné a potřebné.“ (Pipeková, 1998, s. 29)

4

2. 2 Modely integrace Právo postižených na rovné šance ve vzdělávání se řadí k evropským a světovým základům speciální pedagogiky. Analýza OECD popisuje tyto modely: •

Medicínský model – vychází z organických, biologických nebo funkčních příčin, péče je orientována medicínsky. Cílem je léčba a překonání handicapu. Speciálně pedagogická péče, speciální terapie je prováděna ve zvláštních zařízeních. Integrace znamená reintegraci do běžného typu školy až po předchozím vřazení do speciální školy. Změna školského systému není nutná, dítě se přizpůsobuje stávající struktuře.

•

Sociálně patologický model – předpokládá, že integrační obtíže nejsou z biologických příčin, ale ze sociálních problémů. V centru tohoto modelu je otázka diskriminace a socializace. Adaptace a normalizace sociálně nepřizpůsobivých jedinců probíhá pomocí speciální terapie.

•

Model prostředí – řeší otázku změn ve školách, které by byly prospěšné postiženým žákům. Škola se přizpůsobuje potřebám žáků podle jejich vzdělávacích potřeb, vytváří materiální, personální podmínky. Částečná integrace je považována za dobrý kompromis.

•

Antropologický model – u něhož nejde o zlepšení vybavení, prostředí, ale o lepší interpersonální interakci. Postižení se učí podle svých možností a schopností žít se svým postižením. Důležité je respektovat jejich identitu a jedinečnost i s jejich postižením. Podle tohoto modelu škola respektuje všechny děti. Postoje učitelů a spolužáků silně ovlivňují roli postiženého dítěte. (Bürli in Vítková, 2004, s. 11-12).

2. 3 Sociální aspekty integrace Integrace je vzájemný proces, ve kterém se obě strany sbližují a mění, tím vzniká oboustranná pospolitost a sounáležitost. Cílem integrace je vzájemné porozumění a tolerance mezi postiženými a zdravými jedinci. přizpůsobení různě akcentují cíl integrace.

5

Tři procesy

•

Asimilace – postižený akceptuje chování většiny, tak jak bude moci. Je potřeba redukce, poněvadž diference je považována za negativní. Proces se týká lehčích typů postižení, zejména v zemích s menší integrací.

•

Akomodace – jsou uznávána práva postižených, tlak na přizpůsobení je na většinu. Cílem není potlačovat diference, postižené dítě si vytváří pozitivní sebeobraz. Důležité jsou vzájemné vztahy bez ohledu na formu vzdělávání. Tento proces vede obvykle k formám částečné integrace.

•

Adaptace – vyžaduje oboustranné přizpůsobování postižených a zdravých jedinců. Jedná se o dynamický proces vzájemného přizpůsobování. Adaptace vede k interaktivním formám integrace. (Vítková, 2004, s. 12-13)

2. 4 Inkluze Bartoňová, Vítková (Pipeková, 2010, s. 9) popisují inkluzi jako integraci všech žáků do běžných škol. Význam inkluze je odvozen z pojmů mainstreaming a inkluze v angloamerické jazykové oblasti. Pojmy inkluze a inkluzivní vzdělávání se začaly používat od konání konference v Salamance v roce 1994. Zde se vlády 92 zemí a 25 mezinárodních organizací dohodly na podmínkách vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Inkluze je „nikdy nekončící proces, ve kterém se lidé s postižením mohou v plné míře zúčastňovat všech aktivit společnosti jako lidé bez postižení,“ uvádí (Slowík, 2007, s. 32). Pro inkluzi je typické zaměření na potřeby všech vzdělávaných, změna atmosféry ve škole, kvalitní výuka a prospěch pro všechny žáky i pedagogy. Prioritou inkluzivního

vzdělávání

je

poskytovat

všem

žákům

kvalitní

vzdělávání

s uplatňováním individualizace výuky. Důležitými prvky inkluze jsou komunikace, podpora kooperace a respekt k různosti (Uzlová, 2010, s. 18). Velmi zajímavý a propracovaný je projekt INSIDE 2002, zaměřující se na inkluzivní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím výuky a vedením v dalším vývoji. Projekt byl realizován ve školách v Belgii, Itálii, Holandsku, Velké Británii a jeho snahou je zajistit dětem získání školních, sociálních, technických vědomostí. Výuka orientovaná na výkon a vědomosti je transformována na proces.

6

Hlavní cíle projektu: „Podporování kognitivního vývoje dětí prostřednictvím raného jazykového vývoje a vzdělávání. Zprostředkování nástrojů konceptuálního myšlení dětem, aby mohly lépe porozumět podnětům z okolí, adaptovat se na změny, naučit se získávat nové znalosti, přijímat nové informace a myslet kriticky. Pomáhání učitelům, aby si uvědomili, v jakém rozsahu jsou schopni vyučovat děti s různými potřebami, a poskytování nástrojů učitelům, aby mohli zkvalitnit způsob interakce se žáky.“ (Lebeer, 2006, s. 37)

Uvádím přístupy založené na vědecké teorii a vědeckých výzkumech, které byly testovány a jsou přednášeny na univerzitách,

nabízejí pedagogům nástroje

přinášející změnu ve výchovně vzdělávacím procesu. Strukturálně kognitivní modifikovatelnost a zkušenost zprostředkovaného učení Reuvena Feuersteina, vychází z

jeho práce s dětmi deprivovanými,

přistěhovalců po druhé světové válce v Jeruzalémě. Vyvinul teorii strukturálně kognitivní modifikovatelnosti a předpokládá, že meze vzdělávacích schopností dětí nejsou předem dané, důraz klade na kulturní a sociální zdroje kognitivního rozvoje. Podle názoru R. Feuersteina (Lebeer, 2006, s. 38): „Nemohou být rozdíly v kognitivním rozvoji vysvětleny přímo, na základě dědičnosti, vrozených faktorů, ani determinant prostředí, jimiž je sociálně – ekonomický status rodičů, kulturní rozdíly či rodinné zázemí, spíše jsou výsledkem adekvátní zkušenosti zprostředkovaného učení.“ Zkušenost zprostředkovaného vyučování je chápána jako kvalita interakce, při níž spolužáci, učitelé, rodiče, odborníci vstupují mezi vnější podněty a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, aby zjistili, že podnět zaznamenali, pochopili a zpracovali. Předpokladem nezávislého učení žáků je rozvoj kognitivních funkcí pomocí zkušenosti zprostředkovaného učení. Na základě teorie Feuersteina byly vypracovány metody: dynamického vyšetření učebního potenciálu, praktická metoda kognitivní intervence a soubor didaktických nástrojů pro vytvoření podnětného výukového prostředí. (Lebeer, 2006, s. 38) Nyborgův model konceptuálního vyučování vede děti již od mateřských škol k chápání kognitivních pojmů a konceptuálních systémů. Základní pojmy např. čas, velikost, postavení, počet, tvar, mají být i základním předpokladem efektivního

7

vyučování ve škole a nácvikem sociálních situací. Má umožňovat dětem se střední i těžkou retardací zařazení do běžných škol. (Lebeer, 2006, s. 38-39)

Portsmouthský systém osvojování si jazykových dovedností v raném věku propaguje metodu výuky čtení v raném věku. Profesorka Sue Buckley provedla výzkum raného čtení u dětí s Downovým syndromem, který vedl k založení Centra Sarah Duffen a Nadace pro vzdělávání osob s Downovým syndromem ve Velké Británii. Metoda působí pozitivně na kognitivní vývoj, znalosti, rozvoj řeči u děti s Downovým syndromem a také u jiných postižení. Již v mateřské škole je výuka založena na metodě globálního čtení slov. Učitelé přizpůsobují osnovy individuálním potřebám dětí. Metoda umožňuje dětem s vývojovými poruchami zařazení do běžných škol. (Lebeer, 2006, s. 39)

8

3. Školská legislativa ke vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zaručuje vzdělávání podle zásad uvedených v § 2 : •

„rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzděláván.“ Vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami specifikuje § 16

školského zákona: „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.“ Zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněným jsou ve školském zákoně uvedeny následující poruchy a druhy postižení. Zdravotní postižení: •

Mentální, tělesné, sluchové, zrakové, souběžné postižení s více vadami, autismus, vady řeči, poruchy učení nebo chování.

Zdravotní znevýhodnění: •

Zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc, lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování.

Sociální znevýhodnění: •

Rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova, uložená ochranná výchova, postavení azylanta.

9

Děti se zdravotním postižením mají nárok na bezplatné používání speciálních, didaktických a kompenzačních učebních pomůcek. Právo na vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním věku deklaruje § 33 školského zákona - předškolní vzdělávání má podporovat rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílet se na jeho rozumovém, tělesném a citovém rozvoji, na osvojování základních pravidel chování, základních životních hodnot i mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání směřuje k vytváření základních předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami

poskytuje

speciálně

pedagogickou

péči,

napomáhá

vyrovnávat

nerovnoměrnosti vývoje u dětí před vstupem do základní školy. Vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v § 3 definuje formy speciálního vzdělávání dětí v mateřské škole se zdravotním postižením: a) individuální integrace b) skupinová integrace c) speciální škola d) kombinací uvedených forem pod písmeny a) až c)

Individuální integrace je zajišťována v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro děti s jiným druhem postižení. Skupinová integrace se realizuje ve třídě, oddělení nebo skupině zřízené v běžné mateřské škole, ve škole speciální pro děti s jiným druhem zdravotního postižení. Ke zřízení třídy, oddělení, skupiny je potřeba souhlasu krajského úřadu. Ředitelka mateřské školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které vzdělává dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga se souhlasem krajského úřadu. Děti se zdravotním postižením jsou zařazovány do školy, třídy nebo skupiny na podkladě písemného doporučení školského poradenského zařízení s návrhem podpůrných opatření. Po projednání a udělení informovaného souhlasu zákonným zástupcem dítěte může být dítě zařazeno do speciálního vzdělávání. Počet dětí určuje § 10 vyhlášky č. 73/2005 Sb.,: třída, oddělení nebo skupina pro děti se zdravotním postižením má nejméně 6 dětí a nejvíce14 dětí, pokud je zřízena pro děti s těžkým zdravotním postižením má

10

nejméně 4 děti a nejvíce 6 dětí. Na základě žádosti zákonného zástupce dítěte a písemného doporučení školského poradenského zařízení mohou být do třídy zařazeny i děti s jiným typem zdravotního postižení nebo se zdravotním znevýhodněním, jejich počet nepřesáhne 25% nejvyššího počtu dětí ve třídě nebo studijní skupině. Vyrovnávací a podpůrná opatření dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Mezi vyrovnávací opatření uvedených ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., § 1 odst. 2 náleží: využívání pedagogických, speciálně pedagogických postupů a metod, poskytování individuální podpory, využívání školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a asistenta pedagoga. Podpůrná opatření vymezuje § 1 odst. 3 téže vyhlášky, spočívají ve využívání speciálních postupů, metod, prostředků a forem ve vzdělávání. Zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, využití speciálních pomůcek, rehabilitačních, kompenzačních a didaktických. V případě potřeby je snížen počet dětí ve třídě a zajištěn asistenta pedagoga. Nejvyšší míra podpůrných opatření je zabezpečována dětem s těžkým zdravotním postižením. Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání § 1a odst. 7 uvádí: „Pokud je ve třídě mateřské školy individuálně integrované dítě, vytvoří ředitel mateřské školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám dítěte vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.“ Úspěšnost integrace v mateřské škole je ovlivněna celou řadou faktorů, kromě jiného zde hraje velkou roli: •

prostředí mateřské školy - bezbariérové, klima školy;

•

kompetence a postoje učitelek ke vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami;

•

spolupráce s pedagogicko psychologickou poradnou, speciálně pedagogickými centry;

•

přijetí dítěte pedagogy, ostatními dětmi a jejich rodiči;

•

kvalita a míra speciální podpory;

•

převládající pohledy na integraci ve společnosti i komunitě.

(Slowík, 2007, s. 37)

11

4. Edukace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole Proměna předškolního vzdělávání po roce 1989 je budována na základě strategické linie vzdělávací politiky státu a demokratických principů: - spravedlivý přístup ke vzdělávání - maximální rozvoj každého jedince - proměna školy - utváření nového vzdělávacího systému - zvyšování profesionality a statusu pedagogů Předškolní vzdělávání je považováno za počáteční etapu celoživotního učení, proto má být zajištěna jeho dostupnost, kvalita i nárok každému dítěti předškolního věku, včetně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. (Svobodová, 2010, s. 17-18)

4.1 Kurikulum mateřské školy

RVP PV je od 1. 9. 2007 závazným materiálem pro tvorbu kurikula mateřské školy. Vychází z požadavků uvedených v Bílé knize a zákoně č. 561/2004 Sb. (Školský zákon). Předškolní vzdělávání je organizováno pro děti od tří do šesti let (sedmi let), doplňuje rodinnou výchovu, vytváří dětem podnětné prostředí k jejich aktivnímu rozvoji a učení. Školní vzdělávací program musí být v souladu s RVP PV a zajišťovat maximální rozvoj každého dítěte v rámci jeho individuálních potřeb. (Svobodová, 2010, s. 18) Vzdělávání přizpůsobení

dětí

se

speciálními

vzdělávacími

potřebami

vyžaduje

vzdělávacích podmínek, volbu metod a prostředků. Ve školním

vzdělávacím programu mateřské školy je nutné rozpracovat personální i materiální podmínky, organizaci, vzdělávací obsah, stimulační programy, dílčí cíle, formy spolupráce se zákonnými zástupci a odborníky. Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami je zajišťována speciálně pedagogická podpora a vzdělávají se podle individuálního vzdělávacího plánu. Podkladem pro jeho zpracování jsou zprávy z psychologického a speciálně pedagogického vyšetření dítěte z příslušného SPC.

12

4.2 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2004), uvádí podmínky, které jsou ve vztahu k druhu a stupni postižení dítěte při jeho speciálním a integrovaném vzdělávání plně vyhovující, jestliže: •

u dětí s tělesným postižením

- „Je zajištěno osvojení specifických dovedností v rozsahu individuálních možností dítěte - je zabezpečena možnost pohybu dítěte v prostorách školy pomocí dostupných technických prostředků nebo lidských zdrojů - jsou vytvářeny podmínky pro náhradní tělovýchovné aktivity dítěte možné v rámci jeho postižení - jsou využívány kompenzační (technické a didaktické) pomůcky - počet dětí ve třídě je snížen.“ •

u dětí se zrakovým postižením

- „Je zajištěno osvojení specifických dítětem zvládnutelných dovedností zaměřených na samostatnost a sebeobsluhu - prostředí je bezbariérové, s ohledem na zrakové postižení dítěte pro ně maximálně bezpečné - je dodržována předepsaná zraková hygiena - je vytvářena nabídka alternativních (zvládnutelných) aktivit - jsou využívány vhodné kompenzační (technické, zvláště optické a didaktické) pomůcky a hračky - počet dětí ve třídě je snížen - je zajištěna přítomnost asistenta (podle míry a stupně postižení).“ •

u dětí se sluchovým postižením

- „Je zajištěno osvojení specifických dovedností v úrovni odpovídající individuálním potřebám a možnostem dítěte

13

- je dodržována sluchová hygiena - jsou zajištěny a využívány vhodné kompenzační (technické a didaktické) pomůcky - vzdělávání dítěte probíhá ve vhodném komunikačním systému.“ •

u dětí s mentální retardací

- „Je zajištěno osvojení specifických dovedností zaměřených na zvládnutí sebeobsluhy a základních hygienických návyků v úrovni odpovídající věku dítěte a stupni postižení - jsou využívány vhodné kompenzační (technické a didaktické) pomůcky - je zajištěna přítomnost asistenta (podle míry a stupně postižení) - počet dětí ve třídě je snížen.“ •

u dětí s poruchami pozornosti a vnímání (děti s poruchou učení a chování)

- „Prostředí je pro dítě zklidňující - je zajištěn zvýšený bezpečnostní dohled - počet dětí ve třídě je snížen - je zajištěn důsledný individuální přístup pedagoga k dítěti - mateřská škola těsně spolupracuje s SPC a s rodiči dítěte - jsou využívány speciální didaktické pomůcky zaměřené na cvičení soustředění a pozornosti.“ •

u dětí s poruchami řeči

- „Je zajištěna kvalitní průběžná logopedická péče - je zajištěna těsná spolupráce s odborníky a s rodiči dítěte.“ •

u dětí s více vadami a autismem

- „Je zajištěno osvojení specifických dovedností, zaměřených na sebeobsluhu - vzdělávací prostředí je klidné a pro dítě podnětné

14

- je zajištěna přítomnost asistenta - počet dětí ve třídě je snížen - jsou využívány vhodné kompenzační (technické a didaktické) pomůcky - jsou zajištěny další podmínky podle druhu a stupně postižení.“

Podmínky pro vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a zdravotním postižením: „Vzdělávání je třeba přizpůsobit potřebám, které vyplývají ze zdravotního oslabení dítěte, které jsou důsledkem jeho dlouhodobější nemoci, nebo které jsou dány lehčími poruchami jeho učení a chování. Vzdělávání dětí se zdravotním postižením v mateřských

školách či třídách se vzdělávacím programem upraveným podle speciálních potřeb dětí je v souladu s vyhláškou č.73/2005 Sb., personálně posíleno v osobě dalšího pedagogického pracovníka a zabezpečeno dle potřeby souběžným působením dvou pedagogických pracovníků ve třídě. Pro integrované vzdělávání není tato podmínka (možnost) legislativně stanovená. Pokud je však vzdělávání dítěte a péče o ně natolik náročná, že vyžaduje péči dalšího pedagoga či jiného pracovníka, je vhodné jeho účast zajistit.“ Podmínky vzdělávání děti se sociálním znevýhodněním: „Vzdělávání dětí ze socio - kulturně znevýhodňujícího prostředí, dětí s oslabeným rodinným zázemím či dětí, které pocházejí z jazykově odlišného prostředí a které nemluví jazykem, v němž probíhá vzdělávání, se uskutečňuje podle požadavků daných RVP PV. Snížená sociální adaptabilita těchto dětí či zvýšená potřeba výchovy a vzdělávání v některé oblasti vyžaduje úpravu vzdělávacího obsahu i podmínek vzdělávání. V mateřské škole jsou uplatňovány speciální vzdělávací metody umožňující včasnou diagnostiku a rozvojovou stimulaci dětí.“(RVP PV, 2004, s. 36 – 38) 4.3 Individuální vzdělávací plán (dále IVP) Zpracování IVP pro děti individuálně integrované v běžné třídě nebo skupinově integrované ve speciální třídě, stanoví školský zákon č. 561/2004 Sb., § 18 a Vyhláška č. 73/2005 Sb., § 6. IVP vychází z psychologického vyšetření, speciálně pedagogického vyšetření školským poradenským zařízením, doporučením odborného lékaře, vyjádřením zákonného zástupce dítěte a ŠVP dané mateřské školy. IVP je pro

15

pedagogy nástrojem i závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte a je součástí dokumentace dítěte. Individuální vzdělávací plán obsahuje: - údaje o dítěti a diagnózu dítěte, - údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytované individuální speciálně, pedagogické péče dítěti včetně zdůvodnění, - údaje o vzdělávacím cíli dítěte, obsahové a časové rozvržení učiva podle, vzdělávacích oblastí předškolního vzdělávání, - způsob zadávání a plnění úkolů, volbu pedagogických postupů, způsob hodnocení, vyjádření k potřebnosti dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby, která se bude podílet na práci s dítětem a její rozsah, případně další úprava organizace a vzdělávání, - seznam speciálních a didaktických materiálů, rehabilitačních, učebních a kompenzačních pomůcek nezbytných pro vzdělávání dítěte, - jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude mateřská škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, - návrh na snížení počtu dětí ve třídě běžné mateřské školy, kde se dítě vzdělává, - předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků, - závěry speciálně pedagogických a psychologických vyšetření. IVP se vypracovává nejpozději 1 měsíc po nástupu dítěte do mateřské školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb. IVP zpracovává učitelka integrovaného dítěte

ve spolupráci s SPC, PPP a zákonným zástupcem dítěte,

ředitelka odpovídá za zpracování. Školské poradenské zařízení sleduje a vyhodnocuje dvakrát ročně dodržování postupů a opatření stanovených v IVP dítěte. Mateřské škole i zákonnému zástupci dítěte poskytuje poradenskou podporu. 4.4 Školská poradenská zařízení Činnost poradenských zařízení se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., a vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení.

16

Pedagogicko psychologické poradny (PPP) PPP provádí psychologickou, speciálně pedagogickou a sociální diagnostiku, zjišťuje příčiny poruch učení, poruch chování, problémy ve výchově, vzdělávání a vývoji osobnosti dětí. V oblasti poradenské, terapeutické a psychokorektivní jsou aktivity cílené na rozvoj sebepoznání, osobnosti a rozvoj prosociálních forem chování žáků. Pracovníci PPP (psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník), vypracovávají odborné podklady pro zařazování dětí a žáků do škol a školských zařízení, doporučení k integraci, odklad školní docházky. Pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení poskytují konzultace při výchově a vzdělávání dětí a žáků, kteří vyžadují zvláštní pozornost. (Pipeková, 2010, s. 57)

Speciálně pedagogická centra (SPC) SPC poskytuje komplexní péči dětem a žákům s jedním typem postižení, případně se souběžným postižením více vadami, pro které je SPC zřízeno. Poskytované služby spočívají v práci speciálně pedagogické, psychologické a psychoterapeutické, jsou zajišťovány psychologem, speciálním pedagogem a sociálním pracovníkem. Pomáhají řešit pedagogům a rodičům náročné situace s výchovou zdravotně postiženého dítěte. (Pipeková, 2010, s. 58) Pro mateřskou školu, v níž má být integrováno dítě se speciálními vzdělávacími potřebami vydávají doporučení k integraci, plán zabezpečení speciálně pedagogické péče, podílí se na vypracování IVP dítěte. Spolupráce s pedagogem a pracovníkem SPC probíhá formou konzultací, v mateřské škole za účasti zákonného zástupce dítěte, nejméně dvakrát ročně.

4.5 Asistent pedagoga Funkce asistenta pedagoga je zřizována na základě žádosti ředitelky mateřské školy ke krajskému úřadu, podle § 16, odst. 9 školského zákona. Financování asistentů pedagoga je podpořeno finančními prostředky od krajského úřadu na kalendářní rok. Činnost asistenta pedagoga vymezuje vyhláška č. 73/2005 Sb., spočívá v pomoci

17

pedagogickým pracovníkům při výchovně vzdělávací činnosti, podpoře dětem při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc při komunikaci s dětmi, zákonnými zástupci dítěte a komunitou, ze které dítě pochází. Dětem s těžkým zdravotním postižením pomáhá při sebeobsluze, pohybu a při akcích mimo mateřskou školu. Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem dle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, požadovanou odbornou kvalifikaci popisuje § 20 tohoto zákona: - vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd, - vyšší odborné vzdělání získané studiem v akreditovaném vzdělávacím programu, - vyšší odborné školy v oboru vzdělávání zaměřeného na přípravu pedagogických asistentů nebo sociální pedagogiku, - střední vzdělání s maturitní zkouškou získané ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělávání zaměřeného na přípravu pedagogických asistentů, - střední vzdělání s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a studiem pedagogiky, - základní vzdělávání a absolvování akreditovaného vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga realizovaného zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Asistent pedagoga pracuje pod vedením učitelky mateřské školy, pro dobrou spolupráci je žádoucí jasné vymezení kompetencí, konzultace a oboustranná informovanost. Učitelka za přispění asistenta pedagoga organizuje vzdělávací činnost tak, aby integrované dítě co nejvíce zapojila do práce celé třídy. (Uzlová, 2010, s. 50) 4.6 Spolupráce s rodinou Rodiče s postiženým dítětem prožívají trauma při narození dítěte se závažnou vadou nebo poruchou. Reakce rodičů prochází těmito fázemi: •

fáze šoku a popření

- rodiče odmítají uvěřit diagnóze a věří v zázrak a uzdravení dítěte;

18

•

fáze akceptace a vyrovnání se s problémem

- rodiče se postupně vyrovnávají s realitou, v této fázi hrozí riziko rozpadu rodiny; - velmi důležitá je podpora příbuzných, přátel, lékařů, psychologů, speciálních pedagogů; •

fáze usmíření a realismu

- rodiče akceptují skutečnost, že mají postižené dítě; - plánují reálné cíle s ohledem na osobnost dítěte, jeho možnosti a předpoklady. (Slowík, 2007, s. 33-34)

Funkční rodina má pro dítě nenahraditelný význam z několika hledisek: •

rozvoje osobnosti – podnětné prostředí, investování do osobnostního rozvoje, zakotvení v systému příbuzenských vztahů;

•

kvality života a zajištěnost – klidné atmosféry rodinného prostředí, laskavého a obětavého přístupu všech členů rodiny;

•

uspokojování vztahových a emociálních potřeb – silné citové vazby, hloubka vzájemného poznání, bezvýhradné přijetí dítěte;

•

vytváření vlastní identity – rodina je pro dítě výchozí skupina, mnohdy i jediná na celý život.(Slowík, 2007, s. 35)

Spolupráce rodiny a mateřské školy by měla být založena na oboustranné důvěře a dobrých vzájemných vztazích. Učitelka umožňuje v rámci adaptace dítěte pobyt rodiče ve třídě, seznamuje rodiče se školním vzdělávacím programem, s individuálním vzdělávacím plánem. Rodiče se účastní třídních schůzek, akcí v mateřské škole, konzultací o pokrocích dítěte a rozvoji dítěte, společných činností rodičů a dětí, jsou podněcováni k aktivní spolupráci. Rodičům je poskytována metodická pomoc od učitelek v dovednostech, které je potřeba doma s dětmi procvičovat.

4.7 Pedagogická diagnostika Jak uvádí Kucharská, (Mertin, 2010, s. 83) učitelka mateřské školy provádí posouzení vývojové úrovně dětí, poněvadž podle chronologického věku dítěte nemůže

19

posuzovat, co dítě dovede a umí. Pedagogická diagnostika se zaměřuje na individuální vývojové zvláštnosti, osobnostní a pracovní charakteristiku dítěte. U dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je důležitost diagnostiky významná, zejména pro korekce vyvážených výchovně vzdělávacích činností a individuální péče. Diagnostický proces lze podle Kucharské (Mertin, 2010, s. 84) rozlišit na diagnostiku vstupní, průběžnou a výstupní. Vstupní diagnostika má za cíl poznat osobnost a vývojové zvláštnosti dítěte při nástupu do mateřské školy, což může pomoci při zařazování dětí do tříd. Získané informace mohou vést k přizpůsobení školního vzdělávacího programu individuálním potřebám dětí. Průběžná diagnostika zjišťuje pokroky a výsledky dětí, naplňování školního vzdělávacího programu, individuálních vzdělávacích plánů. Učitelka posuzuje, zda jsou použité metody efektivní a jestli není potřeba změnit přístup k dítěti. Výstupní diagnostika zhodnocuje průběh výchovně vzdělávací činnosti v mateřské škole a školní zralost dítěte. U dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je předávání informací se spolupracující základní školou velmi přínosné.

Základní metody pedagogické diagnostiky v mateřské škole: -

pozorování dítěte v průběhu celého dne;

-

rozhovor s dítětem, rodiči;

-

analýza hry;

-

anamnéza zdravotního vývoje a adaptace na prostředí mateřské školy;

-

vyhodnocení sebeobsluhy;

-

analýza kresby, prostorových výrobků;

-

pohybové a rytmické dovednosti;

-

senzomotorická koordinace;

-

komunikační dovednosti a správná výslovnost;

-

analýza pracovních listů.

(Průcha, Koťátková, 2013, s. 88- 89)

20

4.8. Osobnost pedagoga v mateřské škole Pedagogická práce v mateřských školách je zaměřována na celostní rozvoj dětí, který vychází z osobnostního a sociálního rozvoje dětí a přes vzdělávací nabídku až po záměrné učení. Jsou podněcovány rané dětské dispozice, zájmy, nadání až po reedukaci vývojových poruch. Osobnostní kompetence •

orientace na individuální potřeby dítěte;

•

důvěra ve schopnosti spolupracovníků, rodičů, dětí;

•

přirozeně navazovat vztahy na pracovišti i v běžném životě, být přirozenou oporou dítěti, rodině i kolegům;

•

vytvářet aktivity a podmínky pro objevování a posilování předpokladů dítěte;

•

respektovat dětskou osobnost;

•

kultivovat vztahy mezi dětmi, být pozitivním vzorem.

(Průcha, Koťátková, 2013, s. 62) Profesní kompetence Profesionalita učitelky mateřské školy není jen v tom, jak dětem předává poznatky, mnohem více se zaměřuje na jejich všestranné vzdělávání a rozvoj. Kvalitní výchovně vzdělávací působení učitelky: •

vytvářet s dětmi a s jejich rodiči pozitivní vztahy, které směřují k přijetí mateřské školy, kde děti poznávají nové věci a učí se;

•

znát a respektovat individuální i věkové zvláštnosti dětí, podporovat je ve snaze, působit na vývojové poruchy;

•

metody a postupy práce volit podle potřeby dětí, vést vhodnou komunikaci s dětmi;

•

plánovat cíle vzdělávání, připravovat, organizovat dětem zajímavé činnosti, využívat dětské nápady, fantazii a tvořivost;

•

umět rozpoznat posun u dětí v jednotlivých oblastech, reagovat na individuální potřeby a problémy dětí vhodnou nabídkou činností;

•

vytvářet integrované celky se zajímavými tématy pro děti, společně s kolegyní připravovat návaznost činností;

•

být schopna sebereflexe.

21

Profese učitelky mateřské školy vyžaduje sebereflexi, která ji umožňuje vidět sama sebe v pedagogickém procesu. Měla by se zamýšlet nad vlastním zlepšením v oblasti odborné, didaktické, organizační, osobnostní, sociální, komunikaci a spolupráci s rodiči, kolegy. Aktivně hledat způsoby profesního růstu. (Průcha, Koťátková, 2013, s. 65 - 66)

Povinnosti předškolního pedagoga jsou dány RVP PV. Předškolní pedagog odpovídá za to, že: - třídní vzdělávací program, jím zpracovaný, je v souladu s požadavky RVP PV - pedagogické činností jsou plánované a cílevědomé - pravidelně sleduje průběh předškolního vzdělávání a hodnotí jeho podmínky i výsledky Předškolní pedagog by měl vykonávat tyto odborné činnosti: - analyzovat individuální a věkové potřeby dětí a podle potřeb realizovat péči o děti, jejich vzdělávání i výchovu - provádět individuální i skupinové vzdělávací činnosti, které směřují k rozvoji dětí a rozšiřování jejich kompetencí; - samostatně plánovat výchovné a vzdělávací činnosti, realizovat je, hledat vhodné metody a strategie pro individuální a skupinové vzdělávání dětí - používat oborové metodiky a uplatňovat didaktické prvky odpovídající věku a individuálním zvláštnostem dětí - s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami plánovat a provádět individuální výchovně vzdělávací činnosti - systematicky provádět evaluaci, sledovat a posuzovat účinnost výchovně vzdělávací práce, vyhodnocovat individuální pokroky dětí v jejich rozvoji a učení, hodnotit podmínky, ve kterých se výchova a vzdělávání uskutečňuje - výsledky evaluace realizovat v dalším období v projektování a v procesu vzdělávání

22

- provádět poradenskou činnost pro rodiče dětí - analyzovat vlastní potřeby v dalším sebevzdělávání a průběžně se vzdělávat - přijímat názory, přání a potřeby kolegů, rodičů, přiměřeně reagovat na získané podněty

Předškolní pedagog má vést vzdělávání tak, aby: - vytvářel pohodové prostředí pro děti po stránce psychické, fyzické i sociální - se všechny děti rozvíjely v rámci svých individuálních schopností a možností a současně byl podporován jejich harmonický rozvoj - zajistil dětem dostatek podnětů k učení a radosti z něho - posiloval sebevědomí dětí a jejich důvěra ve vlastní schopnosti - děti byly vedeny k vytváření a rozvíjení vzájemných vztahů mezi dětmi a cítily se bezpečně ve skupině - podporoval a stimuloval rozvoj řeči a jazyka u dětí - byly děti seznamovány se vším, co je pro jejich každodenní činnosti a život nejdůležitější - děti vedl k pochopení, že prostřednictvím vlastních aktivit mohou ovlivňovat své okolí - poskytoval dětem se speciálními vzdělávacími potřebami speciální podporu a pomoc, podle jejich aktuální potřeby

Ve vztahu k rodičům má předškolní pedagog: - vytvářet partnerské vztahy mezi mateřskou školou a rodiči - nabízet rodičům přístup do třídy a možnost účastnit se činností dítěte - umožňovat rodičům zapojení se na tvorbě školní vzdělávacího programu školy a také na jeho hodnocení - průběžně rodiče informovat o pokrocích, rozvoji a učení dítěte (RVP PV, VÚP, 2004, s. 44 – 45)

23

Velmi důležitou podmínkou úspěšné integrace dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole je profesionální přístup pedagoga a dalších pracovníků, kteří se na vzdělávání dítěte a jeho péči podílejí. Pedagog postupuje vždy s vědomím, že dítě se speciálními vzdělávacími potřebami má méně zkušeností, více problému v samostatnosti, je v obtížnější situaci než dítě zdravé. Proto je potřeba, aby dítě bylo chváleno a oceňováno i za malé pokroky a úspěchy. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami je potřeba od počátků jejich vzdělávání přijímat stejně jako děti jiné a zajistit, aby se jim nedostávalo od okolí častěji než ostatním negativní zpětné vazby. (RVP PV, 2004, s. 39)

24

5. Sonda 5.1 Stanovení cíle, metody výzkumného projektu Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit názory učitelek mateřských škol na problematiku integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, na základě jejich vzdělání a zkušeností z praxe. Výzkumné šetření jsem realizovala ve vesnických a městských mateřských školách v regionu Uherského Brodu. Výzkumný projekt je zaměřen na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména na názory a zkušenosti učitelek mateřských škol s integrací. Šetření probíhalo od listopadu 2013 do února 2014. Zvolila jsem formu nestandardizovaného anonymního dotazníku, obsahuje otázky otevřené, polouzavřené a uzavřené. Otázky jsem zvolila tak, aby výsledky šetření jasně ukázaly, zda probíhá v oslovených mateřských školách integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a jaké jsou názory a zkušenosti pedagogů na problematiku integrace. Předpokládám, že alespoň 50 % učitelek mateřských škol má zkušenosti s integrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Z počtu 70 rozdaných dotazníků se mi zpět vrátilo 51 dotazníků. Návratnost byla 73 %. 21 vyplněných dotazníků bylo od respondentek z vesnických mateřských škol, které pracovaly ve 2 jednotřídních mateřských školách, v 1 dvoutřídní, v 1 trojtřídní a v 1 čtyřtřídní mateřské škole. Z městských mateřských škol, 1 trojtřídní, 1 pětitřídní a 1 sedmitřídní, jsem získala 30 dotazníků. Vyhodnocení dotazníků jsem provedla metodou samostatného vyhodnocení každé otázky. Hodnoty jsou sestaveny v tabulkách a grafech, zvlášť vesnické mateřské školy a městské mateřské školy.

25

5.2 Zpracování a interpretace dat

1. Váš věk

Odpověď do 25 let 26-30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více Celkem

Vyhodnocení otázky číslo 1 Absolutní četnost 3 4 1 7 6 21

Vesnice Relativní četnost 14 % 19 % 5% 33 % 29 % 100 %

Tabulka 1 Otázka č. 1.

Vyhodnocení otázky číslo 1 14% 29% do 25 let 19%

26-30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více

5% 33%

Graf 1 Otázka č. 1.

Komentář: ve vesnických mateřských školách byly 3 učitelky (14 %) ve věku do 25 let, 4 učitelky (19 %) ve věku 26-30 let, 1 učitelka (5 %) ve věku 31-40 let, 7 učitelek (33 %) ve věku 41-50 let, učitelek ve věku 51 a více let bylo 6 (29 %).

Odpověď do 25 let 26-30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více Celkem

Vyhodnocení otázky číslo 1 Absolutní četnost 1 3 2 14 10 30 Tabulka 2 Otázka č. 1.

26

Město Relativní četnost 3% 10 % 7% 47 % 33 % 100 %

Vyhodnocení otázky číslo 1 3%

10%

33%

7% do 25 let 26-30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více

47%


Komentář: V městských mateřských školách uvedla 1 učitelka (3 %) věk do 25 let, 3 učitelky (10 %) věk 26-30 let, 2 učitelky (7 %) věk 31-40 let, 14 učitelek (47 %) věk 41-50 let, učitelek ve věku 51 a více let bylo 10 (33 %). 2. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání.

Odpověď Středoškolské pedagogické Středoškolské jiné SPŠ s rozšiřujícím studiem speciální pedagogiky na VŠ Vysokoškolské pedagogické Vysokoškolské studium speciální pedagogiky Vysokoškolské rozšiřující studium speciální pedagogiky Celkem

Vyhodnocení otázky číslo 2 Absolutní četnost

Vesnice Relativní četnost

13

61 %

1

5%

1

5%

4

19 %

2

10 %

0

0%

21

100 %


27


0% Středoškolské pedagogické Středoškolské jiné

19%

Středoškolské pedagogické s rozšiřujícím studiem speciální pedagogiky na VŠ Vysokoškolské pedagogické

61%

5%

Vysokoškolské studium speciální pedagogiky Vysokoškolské rozšiřující studium speciální pedagogiky

5%


Komentář: vzdělání učitelek v této otázce bylo následující: 13 učitelek (62 %) mělo středoškolské pedagogické vzdělání, 1 učitelka (5 %) měla středoškolské vzdělání jiné, rozšiřující studium speciální pedagogiky uvedla 1 učitelka (5 %), vysokoškolské pedagogické vzdělání uvedly 4 učitelky (19 %), vysokoškolské vzdělání speciální pedagogiky měly 2 učitelky (9 %), vysokoškolské rozšiřující studium speciální pedagogiky neuvedla žádná učitelka.

Odpověď Středoškolské pedagogické Středoškolské jiné


SPŠ s rozšiřujícím studiem speciální pedagogiky na VŠ Vysokoškolské pedagogické Vysokoškolské studium speciální pedagogiky Vysokoškolské rozšiřující studium speciální pedagogiky

Celkem

Město Relativní četnost

19

63 %

0

0%

3

10 %

5

17 %

0

0%

3

10 %

30

100 %


28

Vyhodnocení otázky číslo 2 Středoškolské pedagogické 10% 0%

Středoškolské jiné

17% Středoškolské pedagogické s rozšiřujícím studiem speciální pedagogiky na VŠ Vysokoškolské pedagogické

10%

63%

Vysokoškolské studium speciální pedagogiky

0%

Vysokoškolské rozšiřující studium speciální pedagogiky


Komentář: v městských mateřských školách 19 učitelek (63 %) uvedlo středoškolské pedagogické vzdělání, středoškolské jiné vzdělání, neuvedla žádná učitelka, rozšiřující studium speciální pedagogiky uvedly 3 učitelky (10 %), vysokoškolské pedagogické vzdělání uvedlo 5 učitelek (17 %), vysokoškolské studium speciální pedagogiky nebylo uvedeno, 3 učitelky (10 %) uvedly vysokoškolské rozšiřující studium speciální pedagogiky. 3. Jak dlouhá je Vaše pedagogická praxe?

Odpověď do 5 let 6 - 10 let 11 - 19 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 a více let Celkem

Vyhodnocení otázky číslo 3 Absolutní četnost 7 3 2 2 5 2 21

Vesnice Relativní četnost 33 % 14 % 10 % 10 % 23 % 10 % 100 %

Tabulka 5 Otázka č. 3. Vyhodnocení otázky číslo 3 10% 32% 24%

do 5 let 6 - 10 let 11 - 19 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 a více let

10%

14%

10%

Graf. 5 Otázka č. 3.

29

Komentář: ve vesnických mateřských školách praxi do 5 let uvedlo 7 učitelek (33 %), 6-10 let praxe měly 3 učitelky (14 %), 11-19 let praxe uvedly 2 učitelky (10 %), 20-29 let uvedly 2 učitelky (10 %),30-39 let praxe bylo uvedeno u 5 učitelek (23 %), 40 a více let praxe měly 2 učitelky (10 %). Odpověď do 5 let 6 – 10 let 11 - 19 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 let a více Celkem

Vyhodnocení otázky číslo 3 Absolutní četnost 2 2 1 10 12 3 30

Město Relativní četnost 7% 7% 3% 33 % 40 % 10 % 100 %



10%

7% 3% do 5 let 6 - 10 let 11 - 19 let 20 - 29 let 30 - 39 let

40% 33%

40 a více let


Komentář: v městských mateřských školách měly 2 učitelky praxi do 5 let (7 %), 6-10 let praxe uvedly 2 učitelky (7 %), praxi 11-19 let uvedla 1 učitelka (3 %), praxi 20-29 let uvedlo 10 učitelek (33 %), 30-39 let praxe uvedlo 12 učitelek (40 %), 40 a více let praxe měly 3 učitelky (10 %). 4. Učila jste za dobu Vaší pedagogické praxe dítě se speciálními vzdělávacími potřebami? Odpověď Ano Ne Celkem

Vyhodnocení otázky číslo 4 Absolutní četnost 11 10 21 Tabulka 7 Otázka č. 4.

30

Vesnice Relativní četnost 52 % 48 % 100 %

Vyhodnocení otázky číslo 4

48%

Ano Ne

52%

Graf 7 Otázka č. 4

Komentář: na uzavřenou otázku odpovědělo 11 učitelek (52 %) – ano, 2 učitelky mají zkušenost s integrací ve speciální třídě pro děti s vadami řeči, 10 učitelek (48 %) – ne.

Odpověď Ano Ne Celkem

Vyhodnocení otázky číslo 4 Absolutní četnost 28 2 30

Město Relativní četnost 93 % 7% 100 %

Tabulka 8 Otázka č. 4. Vyhodnocení otázky číslo 4 7%

Ano Ne

93%


Komentář: v městských školách odpovědělo 28 učitelek (93 %) – ano, 2 učitelky mají zkušenosti s integrací dětí ve speciální třídě pro mentálně postižené, 2 (7 %) – ne.

5. O jaké speciální vzdělávací potřeby se u dětí jednalo? Uveďte, prosím, počet dětí s jednotlivými druhy postižení, které byly integrovány.

31

Vyhodnocení otázky číslo 5 Odpověď Absolutní četnost Tělesné postižení 9 Mentální postižení 14 Zrakové postižení 4 Sluchové postižení 5 Řečové postižení 20 Postižení s více 13 vadami Děti sociálně 0 znevýhodněné Celkem

65

Vesnice Relativní četnost 14 % 21 % 6% 8% 31 % 20 % 0% 100 %



Komentář: v této otázce učitelky uváděly počet integrovaných dětí a druh postižení 9 (14 %) tělesné postižení, 14 (21 %) mentální postižení, 4 (6 %) zrakové postižení, 5 (8 %) sluchové postižení, 20 (31 %), řečové postižení. 13 (20 %) postižení s více vadami, děti ze sociálně znevýhodněného prostředí neuvedl nikdo.

Vyhodnocení otázky číslo 5 Odpověď Absolutní četnost Tělesné postižení 27 Mentální postižení 73 Zrakové postižení 23 Sluchové postižení 2 Řečové postižení 130 Postižení s více vadami 21 Děti sociálně 102 znevýhodněné Celkem

378

Město Relativní četnost 7% 19 % 6% 1% 34 % 6% 27 % 100 %


32


Komentář: v městských mateřských školách učitelky uvedly zkušenosti s dětmi s těmito druhy postižení: 27 (7 %) tělesné postižení, 73 (19 %) mentální postižení, 23 (6 %) zrakové postižení, 2 (1 %) sluchové postižení, 130 (34 %) řečové postižení, 21 (6% ) postižení s více vadami, 102 (27 %) děti sociálně znevýhodněné.

6. Spolupracovala jste nebo spolupracujete s poradenskými pracovišti – SPC, PPP? Odpověď Speciálně pedagogické centrum Pedagogicko psychologická poradna Jiné Ne Celkem



10

91 %

1 0 0 11

9% 0% 0% 100 %


Vyhodnocení otázky číslo 6 0% 9%

0% Speciálně pedagogické centrum Pedagogicko psychologická poradna Jiné Ne 91%


33

Komentář: ve vesnických mateřských školách 10 učitelek (91 %) uvedlo spolupráci s SPC, 1 učitelka (9 %) uvedla spolupráci s PPP. Vyhodnocení otázky číslo 6 Odpověď Absolutní četnost Speciálně pedagogické 14 centrum Pedagogicko 14 psychologická poradna Jiné 0 Ne 2 Celkem 30

Město Relativní četnost 47 % 47 % 0% 6% 100 %

Tabulka 12 Otázka č. 6 Vyhodnocení otázky číslo 6 0%

6% Speciálně pedagogické centrum 47%

Pedagogicko psychologická poradna Jiné

47%

Ne


Komentář: v městských mateřských školách uvedlo 14 učitelek (47 %) spolupráci s SPC, 14 učitelek (47 %), spolupráci s PPP, 2 učitelky (6 %) uvedly – ne. 7. S jakou frekvencí probíhaly konzultace s pracovníky poradenských pracovišť? Vyhodnocení otázky číslo 7 Vesnice Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Jednou měsíčně 2 18 % Jednou za půl roku 8 73 % Alespoň jednou 1 9% ročně Méně jak jednou 0 0% ročně Neprobíhaly 0 0% Celkem 11 100 % Tabulka 13 Otázka č. 7 Vyhodnocení otázky číslo 7 0%

10%

0%

17%

Jednou měsíčně Jednou za půl roku Alespoň jednou ročně Méně jak jednou ročně Neprobíhaly 73%


34

Komentář: v této otázce jsem zjišťovala frekvenci konzultací s pracovníky poradenských zařízení, ve vesnických mateřských školách odpověděly 2 učitelky (18 %), že probíhaly jednou měsíčně, 8 učitelek (73 %) uvedlo konzultace jednou za půl roku, alespoň jednou ročně uvedla 1 učitelka (9 %). Odpověď na otázku, zda konzultace probíhaly méně jak jednou ročně a neprobíhaly, neodpověděla žádná učitelka. Vyhodnocení otázky číslo 7 Odpověď Absolutní četnost Jednou měsíčně 0 Jednou za půl roku 22 Alespoň jednou ročně 5 Méně jak jednou ročně 0 Neprobíhaly 3 Celkem 30

Město Relativní četnost 0% 73 % 17 % 0% 10 % 100 %

Tabulka 14 Otázka č. 7. 0% Vyhodnocení otázky číslo 7 0% 9%

18% Jednou měsíčně Jednou za půl roku Alespoň jednou ročně Méně jak jednou ročně Neprobíhaly

73%


Komentář: v městských mateřských školách na četnost konzultací jednou měsíčně – nikdo z učitelek nevolil, jednou za půl roku uvedlo 22 učitelek (73 %), průběh konzultací alespoň jednou ročně uvedlo 5 učitelek (17 %), méně jak jednou ročně nebyla učitelkami zvolena, 3 učitelky (10 %) uvedly, že konzultace neprobíhaly.

35

8. Je podle Vás spolupráce s poradenským pracovištěm při integraci dítěte se zdravotním postižením nutná? Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím Celkem


Vesnice Relativní četnost 73 % 27 % 0% 0% 0% 100 %

Tabulka 15 Otázka č.8. Vyhodnocení otázky číslo 8 0% 27% Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím 73%


Komentář: na nutnost spolupráce s poradenským pracovištěm při integraci dítěte se zdravotním postižením uvedly učitelky z vesnických mateřských škol – ano 8 učitelek (73 %), spíše ano 3 učitelky (27 %). Žádná učitelka neuvedla odpověď- spíše ne – ne – nevím.

Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím Celkem


36

Město Relativní četnost 80 % 20 % 0% 0% 0% 100 %

Vyhodnocení otázky číslo 8 0% 20% Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím 80%


Komentář: v městských mateřských školách považovalo spolupráci s poradenským pracovištěm za nutnou 24 učitelek (80 %), spíše ano uvedlo 6 učitelek (20 %). Odpověď – spíše ne – ne – nevím nevolila žádná učitelka. 9.Máte v mateřské škole speciální kompenzační pomůcky pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Odpověď Ano Ne Celkem




Ano Ne

73%


Komentář: V otázce na vybavenost speciálními kompenzačními pomůckami, učitelky z vesnických mateřských škol uvedly – ano 8 (73 %), ne – 3 (27 %). Jednalo se o flétny, foukadla, logopedické zrcadlo, obrazový materiál, knihy, míče, logopedické kostky.


Vyhodnocení otázky číslo 9 Město Absolutní četnost Relativní četnost 21 70 % 9 30 % 30 100 % Tabulka 18 Otázka č. 9.

37


Ano Ne

70%


Komentář: v městských mateřských školách uvedlo 21 (70 %) učitelek – ano, 9 (30 %) učitelek – ne. Vybavenost pomůckami je následující: logiko, logopedické pexeso, metodický materiál - zvukomalebná slova, jazyk a řeč, rotavibrátor, logopedické zrcadlo, logopedická pracovna, logo omalovánky, literatura, balanční šlapadlo, masážní pomůcky, EEG Biofeeedback, sudoku, bzučák, pískovnička, balanční pomůcky, PC program Brepta, Altík, Méďa, foukací labyrint, foukačky, bublifuk, balónky, logopedické kostky, slovník pro afatiky, balanční chůdy, rehabilitační bazének.

10. Poskytuje Vám Vaše mateřská škola příležitosti k dalšímu vzdělávání k problematice integrace, speciální pedagogiky? Odpověď Ano Ne Celkem



Tabulka 19 Otázka č.10.


Ano Ne

86%


Komentář: Ve vesnických mateřských školách 18 učitelek (86 %) odpovědělo – ano, 3 učitelky (14 %) odpovědělo – ne.

38



Město Relativní četnost 100 % 0% 100 %


Ano Ne

100%


Komentář: 30 učitelek (100 %) v městských mateřských školách uvedlo odpověďano, odpověď – ne nikdo nevolil.

11. Které nabídky vzdělávání k integraci dětí jste využila? Vyhodnocení otázky číslo 11 Odpověď Absolutní četnost Asistent pedagoga 1 Metoda Dobrého startu 1 Logopedie 4 Vzdělávání dětí se 1 sluchovou vadou Návštěvy v MŠ s 3 log.zaměřením Muzikoterapie, speciální 2 pedagogika, diagnostika Vzdělávání dětí s PAS Integrace dětí Poruchy chování Nevyužila jsem žádné Celkem

Vesnice Relativní četnost 5% 5% 19 % 5% 14 %

9%

2

9%

1 1

5% 5% 24 %

5 21

100 %


39


Komentář: v oblasti dalšího vzdělávání učitelky uvedly absolvování seminářů : Asistent pedagoga 1 (5 %), Metoda dobrého startu 1 (5 %), Logopedie 4 (19 %), Vzdělávání dětí se sluchovou vadou 1 (5 %), exkurze v MŠ s logopedickou třídou 3 (14 %), muzikoterapie, speciální pedagogika, diagnostika 2 (9 %), PAS 2 (9 %), Integrace 1 (5 %), Poruchy chování 1 (5 %), 5 (24 %) učitelek se v dané problematice nevzdělávalo. Odpověď



Zaměření na artismus

6

20 %

Logopedie Integrace dětí se speciálními potřebami vzdělávání Metoda Dobrého startu Školení zaměřené na děti s ADHD Prozatím jsem žádné nabídky nevyužila

7

23 %

8

27 %

5

17 %

3

10 %

1

3%

30

100 %

Celkem



40

Komentář: v otevřené otázce na další vzdělávání učitelky uváděly tyto absolvované semináře: autismus 6 (20 %), Logopedie 7 (23 %), Integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 8 (27 %), Metoda Dobrého startu 5 (17 %), ADHD 3 (10 %), žádné nabídky zatím nevyužila 1 učitelka. 12. Souhlasíte se integrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné třídy mateřské školy?



Vesnice Relativní četnost 14 % 43 % 33 % 0% 10 % 100 %

Tabulka 23 Otázka č. 12


10%

14%

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

33%

Nevím 43%


Komentář: s integrací souhlasí 3 (14 %) ve vesnických mateřských školách, spíše ano uvedlo 9 (43 %) učitelek, spíše ne 7 (33 %), odpověď – ne nikdo nevolil, 2 (10 %) učitelky uvedly – nevím. Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím Celkem

Vyhodnocení otázky číslo 12 Absolutní četnost 7 11 10 1 1 30 Tabulka 24 Otázka č.12.

41

Město Relativní četnost 23 % 37 % 34 % 3% 3% 100 %


3% 23% Ano

33%

Spíše ano Spíše ne Ne Nevím

38%


Komentář: v městských mateřských školách odpovědělo – ano 7 (23 %) učitelek, 11 (37 %) – spíše ano, 10 (34 %) – spíše ne, 1 (3 %) – ne, 1 (3 %) – nevím. 13. Jaká forma předškolního vzdělávání je podle Vás pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami nejvhodnější? Odpověď Integrace v běžné třídě Integrace ve speciálně třídě při běžné MŠ Speciální MŠ Celkem



5

24 %

16

76 %

0 21

0% 100 %


Vyhodnocení otázky číslo 13 0% 24% Integrace v běžné třídě Integrace ve speci álně třídě při běžné MŠ Speciální MŠ 76%


Komentář: Vhodnost integrace v běžné třídě mateřské školy uvedlo 5 (24 %) učitelek z vesnických škol, integraci dětí ve speciální třídě při běžné MŠ uvádí 16 (79 %) dotázaných učitelek.

42

Vyhodnocení otázky číslo 13 Odpověď Absolutní četnost Integrace v běžné třídě 5 Integrace ve speciálně 22 třídě při běžné MŠ Speciální MŠ 3 Celkem 30

Město Relativní četnost 17 % 73 % 10 % 100 %


17% Integrace v běžné třídě Integrace ve speciálně třídě při běžné MŠ Speciální MŠ

73%


Komentář: jako vhodnou integraci v běžné třídě MŠ uvádí 5 (17 %) učitelek z městských škol, integraci ve speciální třídě při běžné MŠ zvolilo 22 (73 %), 3 (10 %) uvedly speciální MŠ.

14. Je podle Vás vhodná integrace dítěte do běžné mateřské školy s lehkým stupněm postižení? (např. dítě slabozraké, s lehkou mentální retardací apod.) Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím Celkem


Vesnice Relativní četnost 23 % 52 % 10 % 5% 10 % 100 %

Tabulka 27 Otázka č. 14. . Vyhodnocení otázky číslo 14 10% 5%

23%

10%

Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím

51%


43

Komentář: na vhodnost integrace dítěte s lehkým postižením do běžné MŠ, odpověděly učitelky- ano- 5 (23 %), spíše ano- 11 (52 %), spíše ne- 2 (10 %), ne – 1 (5 %), nevím – 2 (10 %). Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím Celkem

Vyhodnocení otázky číslo Absolutní četnost 6 19 5 0 0 30

Město Relativní četnost 20 % 63 % 17 % 0% 0% 100 %



Komentář: učitelky městských MŠ uvedly ve svých odpovědích – ano -6 (20 %), spíše ano – 19 (63 %), spíše ne – 5 (17 %), možnosti ne a nevím nikdo nevolil.

15. Je podle Vás vhodná integrace dítěte do běžné třídy mateřské školy s těžkým stupněm postižení? (např. autistické dítě, s více vadami, dítě nevidomé apod.)



44

Vesnice Relativní četnost 5% 14 % 29 % 52 % 0% 100 %

Vyhodnocení otázky číslo 15 0% 5% 14% Ano Spíše ano Spíše ne Ne

52%

Nevím 29%


Komentář: v otázce na vhodnost integrace dítěte s těžkým stupněm postižení do běžné třídy MŠ ano- uvedla 1 (5 %) učitelka, spíše ano- 3 (14 %), spíše ne – 6 (29 %), ne- 11 (52 %), odpověď - nevím nezvolena.



Město Relativní četnost 0% 0% 27 % 73 % 0% 100 %

Tabulka 30 Otázka č. 15. Vyhodnocení otázky číslo 15 0% 27% Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím 73%


Komentář: v městských mateřských školách učitelky nezvolily odpověď – ano a spíše ano. 8 (27 %) uvedlo – spíše ne, 22 (73 %) – ne, možnost – nevím neuvedena.

16. Jaké návrhy pro změnu norem byste k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole doporučila na základě Vašich zkušeností?

45

Odpověď Minimální zkušenosti Asistent pedagoga Snížený počet dětí ve třídě Řešíme podle potřeb a možností školy Speciální třídy Nemám zkušenosti Celkem



1

5%

5

24 %

3

14 %

3 14 % 5% 38 % 100 %

1 8 21 Tabulka 31 Otázka č. 16. Vyhodnocení otázky číslo 16 Mi ni mální zkušenosti 5% 24%

38%

Odborný asistent Snížený počet dětí ve třídě Řešíme podl e potřeb a možností škol y Speciální třídy

14% 5%

Nemám zkušenosti

14%


Komentář: v otevřené otázce se učitelky vyjádřily pro změnu norem k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, 1(5 %) učitelka má minimální zkušenosti, 5 (24 %) uvedlo potřebnost asistenta pedagoga, 3 (14 %) snížený počet dětí ve třídě, řešení podle potřeb a možností školy 3 (14 %), zřízení speciální třídy 1 (5 %).


Odpověď Snížení počtu dětí ve třídě Finanční prostředky pro nákup pomůcek, ekonomické zajištění Asistent Speciální třída při běžné MŠ Nemám zkušenosti Celkem


13

44 %

4

13 %

6

20 %

4

13 %

3

10 %

30

100 %

Tabulka 32 Otázka č. 16

46

Vyhodnocení otázky číslo 16 10% Snížení počtu dětí ve třídě 13% 44%

Finanční prostředky pro nákup pomůcek, ekonomické zajištění Asistent Speciální třída při běžné MŠ Nemám zkušenosti

20%

13%


Komentář: učitelky v městských mateřských školách navrhlo snížení počtu dětí ve třídě 13 (44 %), finanční prostředky na nákup pomůcek a ekonomické zajištění 4 (13 %), asistenta pedagoga 6 (20 %), zřízení speciální třídy navrhují 4 (13 %), 3 (10 %) učitelky nemají zkušenosti s integrací dětí se speciálními potřebami.

17. Ve které oblasti speciální pedagogiky by bylo vhodné poskytnout další vzdělávání učitelkám MŠ? Odpověď Surdopedie Logopedie Somatopedie Ve všech oblastech Psychopedie, etopedie Děti s autismem

Vyhodnocení otázky číslo 17 Absolutní četnost 1 6 1 5

Vesnice Relativní četnost 5% 29 % 5% 24 %

2

9%

4

19 %

ADHD

2

9%

Celkem

21

100 %



47

Komentář: další vzdělávání by podle názoru učitelek mělo být zaměřeno na uvedené oblasti – surdopedie 1 (5 %), Logopedie 6 (29 %), Somatopedie 1 (5 %), ve všech oblastech speciální pedagogiky 5 (24 %), Psychopedie, Etopedie 2 (9 %), Autismus 4 (19 %), ADHD 2 (9 %).

Odpověď Práce s dětmi s poruchou autistického spektra, děti s více vadami Logopedie Somatopedie Vytváření individuálních plánů, diagnostika Ve všech oblastech Etopedie, SPU, ADHD Celkem



6

20 %

4 1

14 % 3%

4

13 %

4 11 30

13 % 37 % 100 %



Komentář: v městských mateřských školách uvádí učitelky tyto návrhy na další vzdělávání- PAS, postižení s více vadami 6 (20 %), Logopedie 4 (14 %), Somatopedie 1 (3 %), IVP a diagnostika 4 (13 %), ve všech oblastech speciální pedagogiky 4 (13 %), ADHD, SPU, etopedie 11 (37 %).

48

5.3 Závěry šetření Výzkumný projekt měl za cíl zmapovat názory učitelek mateřských škol na problematiku integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, na základě jejich vzdělání a zkušeností z praxe. Dotazníkové šetření proběhlo ve vesnických a městských mateřských školách v regionu Uherského Brodu. Výsledky šetření vedly ke srovnání zkušeností a názorů učitelek z vesnických mateřských škol a městských mateřských škol. Předpokládala jsem, že alespoň 50 % učitelek bude mít zkušenosti s integrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole, tento předpoklad šetření potvrdilo. Rozdíly vyplývající z dotazníkového šetření mezi vesnickými a městskými mateřskými školami jsou v následujících vyhodnocených závěrech. Vzdělání

učitelek

převažuje

středoškolské

pedagogické,

6

učitelek

v městských mateřských školách má speciálně pedagogické vzdělání, ve vesnických 3 učitelky. Ve speciálních třídách ve vesnické i městské mateřské škole mají učitelky vysokoškolské vzdělání zaměřené na speciální pedagogiku nebo rozšiřující studium speciální pedagogiky na vysoké škole. Z výsledků šetření vyplývá, že s integrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mají větší zkušenosti učitelky v městských mateřských školách. Téměř všechny oslovené učitelky učily za dobu své pedagogické praxe dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve vesnických mateřských školách polovina dotázaných učitelek. Ve vesnických mateřských školách uvedla polovina učitelek praxi do 10let, v městských mateřských školách mělo praxi 20 let a více 73 % dotazovaných učitelek. Dlouhodobá praxe učitelek ve městě zcela jistě souvisí s většími zkušenostmi s integrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a počty integrovaných dětí. Učitelky z vesnických mateřských, které učily za svou praxi děti se speciálními vzdělávacími potřebami, uvedly druhy postižení u integrovaných dětí – tělesné, mentální, zrakové, sluchové, řečové, s více vadami. Nejvíce integrovaných bylo dětí s řečovou vadou (20), děti sociálně znevýhodněné integrovány nebyly. 2 učitelky pracovaly ve speciální třídě pro děti s vadami řeči. V městských mateřských školách měly učitelky zkušenost s integrací u všech daných postižení, nejvíce dětí bylo s vadami řeči (130) a dále sociálně znevýhodněných (102). 2 učitelky měly

49

zkušenost se skupinovou integrací ve speciální třídě pro děti mentálně postižené. Počet integrovaných dětí v městských mateřských školách byl nesrovnatelně vyšší než ve vesnických školách. Větší výskyt postižení a sociálního znevýhodnění v městských mateřských školách je dán jednak velikostí města a počtu obyvatel, velikostí školy, podmínkami školy, ale také životním stylem, pracovní zaneprázdněností rodičů, rozvodovostí, etnickou specifikou (rómskou populací). Pozitivem vesnických mateřských je skupinová integrace dětí s vadami řeči ve speciální třídě. Všem dotazovaným učitelkám z městských mateřských je umožněno vzdělávat se v oblasti speciální pedagogiky a integrace, také se téměř všechny účastnily vzdělávacích seminářů. Ve vesnických mateřských školách uvedlo 86 % dotazovaných učitelek poskytování příležitosti mateřské školy k dalšímu vzdělávání, učitelky uvedly absolvování seminářů k integraci dětí i speciální pedagogiky. Zejména učitelky jednotřídních mateřských škol, i když příležitost ke vzdělávání mají, se nemohou vzdělávání účastnit z provozních a organizačních důvodů školy. S integrací dětí s těžkým postižením nesouhlasí všechny dotazované učitelky v městských mateřských školách, 4 učitelky z vesnické mateřské školy jsou ochotny integrovat dítě s těžkým postižením. V dalších otázkách dotazníku se učitelky z obou skupin mateřských škol shodovaly. Všechny

učitelky

z vesnických

mateřských

škol

spolupracovaly

s poradenskými pracovišti pravidelně, v městských mateřských školách téměř všechny učitelky (94 %) uváděly spolupráci, četnost konzultací byla ve většině jednou za půl roku, 3 učitelky uvedly, že konzultace neprobíhaly. Podle údajů získaných z dotazníkového šetření je spolupráce s poradenskými zařízeními pro učitelky ve vesnických i městských mateřských školách nutná a přínosná, poskytují pomůcky a materiály pro děti, vzdělávací programy, setkání pedagogů. Vybavenost speciálními kompenzačními pomůckami uváděly obě skupiny dotazovaných učitelek srovnatelně, v městských mateřských školách však byl výčet pomůcek větší. Více než polovina učitelek v obou skupinách mateřských škol souhlasí s integrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné třídy mateřské školy, záleží však na druhu postižení dítěte. S lehkým postižením je podle jejich vyjádření

50

integrace vhodná. Jako nejvhodnější formu vzdělávání učitelky uvádějí integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ve speciální třídě při běžné mateřské škole, v obou dotazovaných skupinách. Ve většině mateřských škol, které integrují, nemají asistenta pedagoga, tento požadavek uvedly učitelky z obou skupin mateřských škol, (vesnice 5 učitelek, město 6 učitelek). Dle jejich zkušeností je potřeba snižovat počty dětí ve třídách (vesnice 3 učitelky, město 13 učitelek), zlepšit finanční prostředky na nákup pomůcek, ohodnocení pedagogů (město 4 učitelky) zřizovat speciální třídy (vesnice 1 učitelka, město 4 učitelky). Všechny dotazované učitelky mají potřebu se vzdělávat, ve vesnických mateřských školách jsou uvedeny priority v oblasti logopedie, autismus a ve všech odvětvích speciální pedagogiky, v městských mateřských školách mají učitelky zájem o vzdělávání dětí s PAS, s více vadami, logopedii, etopedii a ADHD. Pro úspěšný proces integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských školách je vhodné se zaměřit na: -

zajištění asistentů pedagoga

-

snížení počtu dětí ve třídě

-

umožnit a vytvořit podmínky pro další vzdělávání učitelek

-

navýšit objem finančních prostředků na pomůcky a platy pedagogů

Vedení mateřské školy žádá krajský úřad o souhlas pro zřízení funkce asistenta pedagoga, který přiděluje prostředky na plat asistenta. Získání dalších finančních prostředků je možné zapojením se do rozvojových programů. Snížení počtu dětí ve třídě by mělo být realizováno při integraci dítěte s těžkým postižením, pokud nemá asistenta pedagoga. Vedení mateřské školy by mělo motivovat a vést učitelky ke zvyšování a prohlubování kvalifikace ze speciální pedagogiky a vytvářet pro vzdělávání podmínky, zejména na jednotřídní mateřské škole. Uvedený požadavek však vyžaduje navýšení finančních prostředků. Aby se mohla učitelka účastnit vzdělávání, musí za ni kolegyně učit, tím dojde ke zvýšení platu a rozpočtu školy. Řešení vidím v úpravě normativů na platy a posílení rozpočtů jednotřídních mateřských škol. Vybavení mateřských škol speciálními pomůckami pro integrované děti vyžaduje značné finance, přidělované prostředky mateřským školám nejsou dostačující. Pedagogové mateřských škol se individuálně věnují integrovaným dětem,

51

ocenění za práci je minimální, řešením je posílení rozpočtů mateřských škol na pomůcky i platy.

52

Závěr Ve své bakalářské práci jsem zabývala problematikou individuální a skupinové integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole. Cílem práce bylo zjistit názory učitelek mateřských škol na problematiku integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, na základě jejich vzdělání a zkušeností z praxe. Na základě dotazníkového šetření jsem vyhodnotila data a zjistila, jaký mají učitelky názor na proces integrace, jejich zkušenosti, názory a doporučení. Provedla jsem také porovnání rozdílů ve vyhodnocených otázkách mezi vesnickými a městskými mateřskými školami. V teoretické části se ve čtyřech kapitolách zabývám vývojem integrace a inkluze, pojmy integrace a inkluze, školskou legislativou ke vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, edukací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Pátá kapitola obsahuje praktickou část, sondu do názorů a zkušeností učitelek vesnických a městských mateřských v regionu Uherského Brodu, formou dotazníkového šetření v podobě nestandardizovaného dotazníku. Srovnání výsledků šetření ve vesnických a městských mateřských školách ukázalo rozdíly. V městských mateřských školách bylo více učitelek se speciálně pedagogickým vzděláním, s víceletou praxí, větší počet učitelek měl zkušenosti s integrací i počet integrovaných dětí byl vyšší, možnosti vzdělávání větší. Některé učitelky vesnické mateřské školy jsou ochotny integrovat dítě s těžkým postižením oproti městským, které se k této možnosti vyjádřily negativně. Pro

zkvalitnění

integračních

trendů,

je

potřebná

náležitá

podpora

kompetentních orgánů, aby se dětem se speciálními vzdělávacími potřebami vytvořily podmínky a dostupnost speciálně pedagogická péče, jak v městských mateřských školách, tak ve vesnických mateřských školách.

53

Seznam použité literatury 1. BEČVÁŘOVÁ, Z. Kvalita, strategie a efektivita v řízení mateřské školy. Praha: Portál, 2010. 2. BEČVÁŘOVÁ, Z. Současná mateřská škola její řízení. Praha: Portál, 2003. 3. BYTEŠNIKOVÁ, I. Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada Publishing, a.s. 2012. 4. ČERNÁ, M. a kol. Speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum, 2009. 5. EDELSBERGER, L. Defektologický slovník. Jinočany: H§H, 2000. 6. FISCHER, S., ŠKODA, J. Speciální pedagogika. Praha: Triton, 2008. 7. GROMNICA, R. Kapitoly z pedagogiky pro střední školy. Ostrava: Montanex, 2010. 8. HÁJKOVÁ, V., STRNADOVÁ, I. Inkluzívní vzdělávání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2010. 9. HANZAL, J. a kol. Školské zákony. Praha: Golden Boks, 2012. 10. KAPRÁLEK, K., BĚLECKÝ, Z. Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2011. 11. KREMLIČKOVÁ, M., NOVOTNÁ, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN, 1997. 12. KVĚTOŇOVÁ – ŠVECOVÁ, L. a kol. Edukace dětí se speciálními potřebami v raném věku. Brno: Paido, 2004. 13. LEBEER, J. a kol. Program pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha: Portál, 2006. 14. LECHTA, V. a kol. Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál, 2010. 15. MERTIN, V., GILLERNOVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřských škol. Praha: Portál, 2010. 16. MERTIN, V. Individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 1995. 17. NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. 18. PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2010. 19. PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998. 20. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha:Portál, 2013.

54

21. PRŮCHA, J., KOŤÁTKOVÁ, S. Předškolní pedagogika. Praha: Portál, 2013. 22. RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. a kol. Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 23. SLOWIK, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada Publishing, a.s. 2007. 24. SROKOVÁ, E., VAVROŠOVÁ, D., Speciálně pedagogická diagnostika ve školní praxi. Ostrava: Montanex, 2004. 25. SVOBODOVÁ, E., a kol. Vzdělávání v mateřské škole. Praha: Portál, 2010. 26. SYSLOVÁ, Z. Profesní kompetence učitele mateřské školy. Praha: Grada Publishing, a.s. 2013. 27. UZLOVÁ, I. Asistence lidem s postižením a znevýhodněním. Praha: Portál, 2010. 28. VÍTKOVÁ, M. Integrativní školní speciální pedagogika. Brno: MSD, 2004 29. ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. 30. ZIKL, P. Děti s tělesným a kombinovaným postižením ve škole. Praha: Grada Publishing, a.s. 2011.

55

Seznam internetových zdrojů 1. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. [online]. 2014-01-24. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.pdf

2. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. [online]. 2014-01-13. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58471&fulltext=&nr=561~2F2 004&part=&name=&rpp=15#local-content

3. Zákon č. 563/2004 Sb., pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. [online]. 2014-01-22. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58473&fulltext=&nr=563~2F2 004&part=&name=&rpp=15#local-content

4. Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. [online]. 2014-01-27. Dostupné z:http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=59248&fulltext=&nr=14~2F 2005&part=&name=&rpp=15#local-content

5. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. [online]. 201401-29. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=59742&fulltext=&nr=73~2F20 05&part=&name=&rpp=15#local-content

56

Seznam tabulek Tabulka 1 Otázka č. 1. .................................................................................................. 26 Tabulka 2 Otázka č. 1. .................................................................................................. 26 Tabulka 3 Otázka č. 2. .................................................................................................. 27 Tabulka 4 Otázka č. 2. .................................................................................................. 28 Tabulka 5 Otázka č. 3. .................................................................................................. 29 Tabulka 6 Otázka č. 3. .................................................................................................. 30 Tabulka 7 Otázka č. 4. .................................................................................................. 30 Tabulka 8 Otázka č. 4. .................................................................................................. 31 Tabulka 9 Otázka č. 5. .................................................................................................. 32 Tabulka 10 Otázka č. 5. ................................................................................................ 32 Tabulka 11 Otázka č. 6. ................................................................................................ 33 Tabulka 12 Otázka č. 6 ................................................................................................. 34 Tabulka 13 Otázka č. 7 ................................................................................................. 34 Tabulka 14 Otázka č. 7. ................................................................................................ 35 Tabulka 15 Otázka č.8. ................................................................................................. 36 Tabulka 16 Otázka č. 8. ................................................................................................ 36 Tabulka 17 Otázka č. 9. ................................................................................................ 37 Tabulka 18 Otázka č. 9. ................................................................................................ 37 Tabulka 19 Otázka č.10. ............................................................................................... 38 Tabulka 20 Otázka č. 10. .............................................................................................. 39 Tabulka 21 Otázka č. 11. .............................................................................................. 39 Tabulka 22 Otázka č. 11. .............................................................................................. 40 Tabulka 23 Otázka č. 12 ............................................................................................... 41 Tabulka 24 Otázka č.12. ............................................................................................... 41 Tabulka 25 Otázka č. 13. .............................................................................................. 42 Tabulka 26 Otázka č. 13. .............................................................................................. 43 Tabulka 27 Otázka č. 14. .............................................................................................. 43 Tabulka 28 Otázka č. 14. .............................................................................................. 44 Tabulka 29 Otázka č. 15. .............................................................................................. 44 Tabulka 30 Otázka č. 15. .............................................................................................. 45 Tabulka 31 Otázka č. 16. .............................................................................................. 46 Tabulka 32 Otázka č. 16……………………………………………………………...46 Tabulka 33 Otázka č. 17. .............................................................................................. 47 Tabulka 34 Otázka č. 17. .............................................................................................. 48

57

Seznam grafů Graf 1 Otázka č. 1. ....................................................................................................... 26 Graf 1 Otázka č. 1. ....................................................................................................... 27 Graf 3 Otázka č. 2. ....................................................................................................... 28 Graf 4 Otázka č. 2. ....................................................................................................... 29 Graf 5 Otázka č. 3. ....................................................................................................... 29 Graf 6 Otázka č. 3. ....................................................................................................... 30 Graf 7 Otázka č. 4. ....................................................................................................... 31 Graf 8 Otázka č. 4. ....................................................................................................... 31 Graf 9 Otázka č. 5. ....................................................................................................... 32 Graf 10 Otázka č. 5. ..................................................................................................... 33 Graf 11 Otázka č. 6. ..................................................................................................... 33 Graf 12 Otázka č. 6 ...................................................................................................... 34 Graf 13 Otázka č. 7 ...................................................................................................... 34 Graf 14 Otázka č. 7. ..................................................................................................... 35 Graf 15 Otázka č. 8. ..................................................................................................... 36 Graf 16 Otázka č. 8. ..................................................................................................... 37 Graf 17 Otázka č. 9. ..................................................................................................... 37 Graf 18 Otázka č. 9. ..................................................................................................... 38 Graf 19 Otázka č.10. .................................................................................................... 38 Graf 20 Otázka č. 10. ................................................................................................... 39 Graf 21 Otázka č. 11………………………………………………………………….40 Graf 22 Otázka č. 11. ................................................................................................... 40 Graf 23 Otázka č. 12 .................................................................................................... 41 Graf 24 Otázka č.12. .................................................................................................... 42 Graf 25 Otázka č. 13. ................................................................................................... 42 Graf 26 Otázka č. 13. ................................................................................................... 43 Graf 27 Otázka č. 14. ................................................................................................... 43 Graf 28 Otázka č. 14. ................................................................................................... 44 Graf 29 Otázka č. 15. ................................................................................................... 45 Graf 30 Otázka č. 15. ................................................................................................... 45 Graf 31 Otázka č. 16. ................................................................................................... 46 Graf 32 Otázka č. 16………………………………………………………………….47 Graf 33 Otázka č. 17. ................................................................................................... 47 Graf 34 Otázka č. 17………………………………………………………………………….48

58

Příloha č.1 Vážené paní učitelky, jsem studentkou 3. ročníku oboru školský management na UP v Olomouci. Ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění následujícího dotazníku, který bude součástí mého výzkumného šetření k závěrečné práci. Téma mé bakalářské práce je „Individuální a skupinová integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole.“ Vaše názory budou pro řešení problému tohoto tématu velkým přínosem. Dotazník je anonymní a získané informace budou sloužit pro účely bakalářské práce. Vybrané odpovědi zakroužkujte, nebo dopište. Mnohokrát děkuji za Váš čas. Renata Nesázalová 1. a) b) c) d) e)

Váš věk do 25 let od 26 – 30 let od 31 – 40 let od 41 do 50 let 51 a více let

2. a) b) c) d) e) f)

Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? středoškolské pedagogické středoškolské jiné středoškolské pedagogické s rozšiřujícím studiem speciální pedagogiky na VŠ vysokoškolské pedagogické vysokoškolské studium speciální pedagogiky (5 leté magisterské) vysokoškolské rozšiřující studium speciální pedagogiky

3. a) b) c) d) e) f)

Jak dlouhá je Vaše pedagogická praxe? do 5 let 6 - 10 let 11 - 19 let 20 – 29 let 30 - 39 let 40 a více let

4. Učila jste za dobu Vaší pedagogické praxe dítě se speciálními vzdělávacími potřebami? (pokud odpovíte ne, přejděte prosím na otázku č. 10) a) ano b) ne 5. O jaké speciální vzdělávací potřeby se u dětí jednalo? Uveďte, prosím, počet dětí s jednotlivými druhy postižení, které byly integrovány a) tělesné postižení b) mentální postižení

59

c) d) e) f) g)

zrakové postižení sluchové postižení řečové postižení postižení s více vadami děti sociálně znevýhodněné

6. Spolupracovala jste nebo spolupracujete s poradenskými pracovišti - SPC, PPP a) speciálně pedagogické centrum b) pedagogicko psychologická poradna c) jiné, prosím uveďte:……………………… d) Ne 7. S jakou frekvencí probíhaly konzultace s pracovníky poradenských pracovišť? a) jednou měsíčně b) jednou za půl roku c) alespoň jednou ročně d) méně jak jednou ročně e) neprobíhaly 8. Je podle Vás spolupráce s poradenským pracovištěm při integraci dítěte se zdravotním postižením nutná? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím 9. Máte v mateřské škole speciální kompenzační pomůcky pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami: a) ano – vypište, které b) ne

10. Poskytuje Vám Vaše mateřská škola příležitosti k dalšímu vzdělávání k problematice integrace, speciální pedagogiky? a) ano b) ne

11. Které nabídky vzdělávání k integraci dětí jste využila? (vypište témata) ……………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………….

60

12. Souhlasíte s integrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné třídy mateřské školy? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) Nevím 13. Jaká forma předškolního vzdělávání je podle Vás pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami nejvhodnější? a) integrace v běžné třídě MŠ b) integrace ve speciální třídě při běžné MŠ c) speciální MŠ 14. Je podle Vás vhodná integrace dítěte do běžné třídy mateřské školy s lehkým stupněm postižení? (např. dítě slabozraké, lehkou mentální retardací, apod.) a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím 15. Je podle Vás vhodná integrace dítěte do běžné třídy mateřské školy s těžkým stupněm postižení (např. autistické dítě, s více vadami, dítě je nevidomé apod.) a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím

16. Jaké návrhy pro změnu norem byste k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole doporučila na základě Vašich zkušeností? ……………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… 17. Ve které oblasti speciální pedagogiky by bylo vhodné poskytnout další vzdělávání učitelkám MŠ? ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………

61

Anotace Příjmení a jméno autora:

Nesázalová Renata

Název katedry a fakulty:

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého

Název diplomové práce:

Individuální a skupinová integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole

Vedoucí práce:

PhDr. Danuška Tomanová, PhD.

Počet znaků:

71 683

Počet příloh:

1

Počet použitých zdrojů:

35

Klíčová slova: dítě, mateřská škola, integrace, inkluze, předškolní vzdělávání, speciální vzdělávací potřeby, metoda dotazníku Anotace: cílem bakalářské práce je zjistit názory učitelek mateřských škol na problematiku integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, na základě jejich vzdělání a zkušeností z praxe. Teoretická část vymezuje problematiku integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření ve vesnických a městských mateřských školách, zkušenosti a názory pedagogů na integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Keywords: child, nursery school, integration, inclusion, early childhood education, special educational needs, questionnaire method Annotation: The aim of the thesis is to determine the views of kindergarten teachers on the integration of children with special educational needs, based on their training and experience from practice. The theoretical part defines the issues of integration of children with special educational needs. The practical part contains the results of a survey carried out in rural and urban nursery schools, experiences and opinions of teachers on the integration of children with special educational needs.

62

I N D I V I D U Á L N Í A S K U P I N O V Á I N T E G R A C E DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI V Z DĚLÁVA C Í M I P O TŘEBAMI V M A T EŘSKÉ ŠKOLE

Recommend Documents