Hrady a zámky objevované opěvované návrh výstavního a poznávacího projektu
Hrady a zámky objevované opěvované Návrh výstavního a poznávacího projektu zaměřeného na prezentaci souboru českých a moravských hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu
připravovaný na rok 2015
Mapa: REGNI BOHEMIAE DESCRIPTIO, 1570 Abraham Ortelius (1527-1598), Regionální muzeum v Českém Krumlově
Inspirace:
„Na Křivoklátském hradě jsem vkročil v samé stíny, kam pohlédnulo oko, tam poušť a zříceniny. I vejdu zamyšlený ve staré večeřadlo, a s římsy náhle k nohoum mně ptačí hnízdo spadlo. A zbytky soch a štítů kynuly se zdí přísně; v tom okny z venku vpadly sem zvuky české písně. A zněl ten zpěv tak sladce, až slzu v oko nutí: že není smrti, zmaru a není zahynutí! Když rozplýval se, z dálí bor ve souzvuk mu šuměl, já zadíval se v hnízdo a všemu porozuměl. Kde visel dřív zbroj dědů, tam nyní hnízdo ptačí; vnuk dále v nový zápas, ve zápas ducha kráčí. Nám zpěv zbyl, bohatýry jsme v dědictví tom chudém, jen víru mějme v sebe, my byli, jsme a budem! Mé srdce v bouřném tluku tou modlitbou se chvělo, jen tolik zapět písní, co v hnízdě tom jich znělo.“ Jaroslav Vrchlický, Motiv z Křivoklátu, 1883
Hrad Bezděz, T. Ender 1830
„Hrady a zámky…, do nichž bychom mohli zabočit, procházejíce svou rodnou zemí, čnějí do přítomnosti jako nevyvratitelné svědectví, připomínající je těm, kdo by se snad pošetile domnívali, že mohou … žít bez oné nezbytné zásoby času, kterou představuje historie a která dodává životu mnohotvárnosti a intenzity. Jsou viditelným, smysly postižitelným a smyslově účinným znamením kontinuity, která … spojuje to, co už (zdánlivě) není, s tím, co (zdánlivě) je.“ Zdeněk Kalista, Cesta po českých hradech a zámcích, 1969
Hrad Křivoklát, Královský sál
Hrady a zámky objevované a opěvované České a moravské hrady a zámky představují jedinečné, nenahraditelné a již téměř tisíc let trvající kulturní dědictví. Jsou bezprostředními svědky národních dějin, živými centry současného kulturního dění i důvěrně známými místy a nepřehlédnutelnými a inspirativními dominantami české a moravské krajiny. U počátků hradní historie stojí přemyslovská hradská soustava plnící zásadní státotvornou úlohu a její vrcholné období představuje soubor gotických královských a šlechtických hradů na celém území někdejších zemí České koruny, zajišťující ve své době nezastupitelné správní, obranné, hospodářské, církevní, rezidenční a obecně kulturní funkce. Dodnes tento soubor připomínají například hrady Přimda, Landštejn, Zvíkov, Veveří, Pernštejn, Křivoklát, Trosky nebo Karlštejn. Na přelomu středověku a raného novověku ztrácely postupně někdejší hrady své původní funkce a jejich majitelé je proměňovali ve výstavné zámecké rezidence. Nové reprezentační zámky, obklopené zahradami, oborami a velkoryse utvářenými krajinnými parky se staly hlasateli nejdříve renesančního a později barokního a klasicistního umění a životního stylu. Interiéry zámků v sobě postupně shromažďovaly umělecké sbírky a kuriozity z Evropy i z celého tehdy známého světa, a tím dalekosáhle předznamenávaly vznik moderních galerijních institucí i novodobý fenomén univerzální (globální) působnosti umění. Zámky jako Kratochvíle, Bučovice, Český Krumlov, Buchlovice, Jaroměřice nad Rokytnou nebo Lednice a Valtice jsou toho trvalým příkladem. V druhé polovině 19. století se zámecké areály stále více proměňovaly v centra hospodářských velkostatků, odkud pronikaly do širokého okolí průmyslové a technické inovace. Současně se některé starobylé hrady a zámky jako dějinné monumenty stávaly rodovými památníky a ikonami zemsky chápaného národního obrození a vyhledávanými cíli putování romantických umělců jako například „hrady spatřené“ a zvěčněné v cestovním deníku Karla Hynka Máchy nebo hrady na plátnech Antonína a Josefa Mánesů i jiných umělců. Historismus a romantismus 19. století také postupně probudily nejdříve romantický a posléze již plnohodnotně vědecký zájem o hrady a zámky. Rozsáhlá vlastivědná práce Františka Alexandra Hebera České hrady, zámky a tvrze nebo fenomenální kastelologické dílo Augusta Sedláčka Hrady zámky a tvrze Království českého mají dodnes tisíce vděčných čtenářů. Dějinné zvraty během 20. století zásadně proměnily také někdejší funkce a sociální kontext hradů a zámků. Na přelomu 20. a 21. století je již většina hradů a zámků státním nebo municipálním majetkem. Nejvýznamnější z nich získaly statut národních kulturních památek nebo byly přijaty do prestižního souboru památek světového dědic-
Zámek Litomyšl
ZVÍKOV Antonín Klášterský Jako přízrak zjevíš se náhle chodci, z šera lesů dlouhých když vyjde v záři, slyše z dálky Otavu hučet čistou, šumět a zpívat. Trčíš k nebi na skalách černých, zrytých, mraky šedé nad tvojí skrání plynou, slunce zlatí hradby tvé, zdi a rumy v zeleni svěží. Markomanka, ztracena v staré snění, plna černých tajemných písmen, tmí se, s hlavy její strom však, jenž chyt’ se v zdivu, vesele kývá. Brány staré gothický krásný oblouk v slunci svítí, zdá se, že živnou barvy zašlých znaků, které tam vryty: hvězda, labuť a růže. Z hladomorny neduní těžký okov, okna kaple lesknou se, úzká, dlouhá, přes arkády lijí se světla proudy v zelený trávník. Nad vším hláska vysoko pne se k nebi, vítr marně bije ji v ostrou hranu jako věky, které tu táhly řadou, táhly a zašly. ...
tví UNESCO jako zámky Český Krumlov, Telč, Litomyšl, Lednice, Valtice a Kroměříž. Staly se živými prameny historie i oblíbenými kulturními centry a turistickými cíli. Hrady a zámky jsou předmětem vědeckého i laického zájmu a každoročně je navštěvují milióny obdivovatelů. V tomto smyslu jsou hrady a zámky v každé generaci předmětem nového poznávání – jsou vždy znovu „objevované“. Jsou také v každé generaci předmětem obdivu a zájmu předních umělců – hudebníků, malířů, básníků a filmových tvůrců. V tomto „múzickém“ smyslu jsou české a moravské hrady a zámky také vždy znovu „opěvované“.
Hlavní cíle projektu: Široce prezentovat („znovuobjevovat i opěvovat“) soubor 91 českých a moravských hradů a zámků ve správě NPÚ a současně rekapitulovat, bilancovat a prezentovat čtvrtstoletí péče o tento soubor v demokratické společnosti od roku 1990. Vyhodnotit a prezentovat vše podstatné, co se realizovalo v oblasti stavebních oprav a restaurování (mimo jiné ceny Europa Nostra, investiční programy MKČR, evropské projekty ad.). Prezentovat nově koncipované interiérové instalace, investice do restaurování zámeckých mobiliářů, výsledky vědeckého výzkumu i didaktických aktivit (mimo jiné projekty Ministerstva kultury pro výzkum národní a kulturní identity - NAKI), rekapitulovat několikaletou zkušenost s projekty Po stopách šlechtických rodů (Rožmberkové, Pernštejnové, francouzské rody, páni z Kunštátu), Oživlé památky, Památky hrou a poučením a další. Zhodnotit význam hradů a zámků v kulturním životě a ekonomice obcí a regionů, jejich zapojení do oblasti turismu (desítky milionů návštěvníků). Vyjádřit tuto inventarizaci i finančně (v řádu miliard korun). Zpětně pak touto široce pojatou bilancí a prezentací probudit a stimulovat „nový“ zájem veřejnosti o české a moravské hrady a zámky, a tím posilovat společenskou prestiž i ekonomickou situaci NPÚ. NPÚ prezentovat jako plně kompetentní a profesionální instituci. Poskytnout příležitost k prezentaci úlohy Ministerstva kultury v této oblasti (Investiční programy, projekty Integrovaného systému ochrany – ISO, vědeckovýzkumné projekty atd.).
Hrad Karlštejn, kaple sv. Kříže
MADONA Z VEVEŘÍ Libor Koval Jsou krásné oči Tvé, Madono z Veveří, z nich svítí něha děv i láska mateří jak svíce nebeská, jež stále rozžíhá se plaménkem ráje v nadpozemské kráse v pohledu líbezném na maličkého Synka, jenž v rukou Tvých tiše a sladce spinká jak by tím splácel bolestí svých dluh člověk a Bůh. Jsou krásné oči Tvé, Madono z Veveří, je jimi zčarován i ten, kdo nevěří; jsou jako duha, která z nebe spadla, jak růže stolistá, jež kvete, aniž zvadla, jak zlatý klíč, jenž brány otevírá, za nimiž láska, naděje a víra radostně tančí. … Pro tichý úsměv Tvůj, Madono mého mládí, pro hebkost štětce, který plátno hladí, pro srdce zraňovaná básníkovým perem, pro slzí sůl v zachvění tisícerém, pro sladkost tónů, vypíjených sluchem, pro oheň jazyků, zkrápěných krví Duchem, pro krásu očí Tvých - Ty věkověčná Ženo buď Krása chválena a s ní i Tvoje jméno, Madono z Veveří!
Hlavní aktivity a nástroje projektu: 1.
2. 3.
Realizovat široce pojatou informační a cestovně poznávací kampaň využívající téměř neomezený potenciál hradů a zámků k diferencovaně akcentovaným aktivitám, podnětům a apelům na národní identitu a evropské i světové souvislosti hradozámecké historie. Podpořit zájem o sociálně stratifikovaný kontext hradů a zámků („v zámku a v podzámčí“), o umělecké poklady ze zámeckých interiérů a depozitářů, o krajinotvorné a industriální souvislosti, mýty, pověsti, osobnosti … Realizovat výstavní projekt s nejvyššími vědeckými, výtvarnými i didaktickými ambicemi, odpovídajícími významu spravovaného souboru hradů a zámků. Realizovat zásadní kroky k aktuálnímu definování významů a funkcí souboru hradů a zámků ve správě NPÚ na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, ve smyslu o sobě i ve vztahu k hradům a zámkům v jiném než státním vlastnictví.
Ad 1. Tato část projektu se soustředí na posílení dosavadních a vytvoření nových prezentačních aktivit a souvisejících efektivních informačních a propagačních nástrojů a strategií. Ty budou mít za úkol oslovovat stabilní klientelu hradů a zámků a pokusí se jí novými aktivitami rozšířit. Projekt využije z velké části stávající, již hotové a periodicky se opakující aktivity, které v rámci projektu „pouze“ mediálně a propagačně sjednotí, propojí a tímto způsobem synergicky zvýší jejich atraktivitu pro veřejnost. Kromě toho se v rámci projektu bude vytvářet prostor a příležitosti k novým aktivitám. Nutnými nástroji v této oblasti budou jednotný vizuální styl projektu, partnerství s nejsilnějšími médii, emotivně silné rozhlasové a televizní spoty, připravené a sjednané v dostatečném časovém předstihu s mediálními partnery tak, aby je bylo možné realizovat v efektivních vysílacích časech, v dosažitelných cenách a s maximální účinností. Projekt bude mít jasně definovaný začátek, sled a gradaci jednotlivých aktivit a dominantních akcí s regionálními i tematickými specifiky. Ad 2. V prostoru Jízdárny Pražského hradu bude uspořádána výstava Hrady a zámky objevované a opěvované. Prostřednictvím archivních fondů, artefaktů a mobiliárních předmětů z interiérů a depozitářů spravovaných hradů a zámků i s využitím nutných zápůjček bude výstava prezentovat jednotlivá historická období od 12. do 21. století a související státotvorné, kulturní a sociální funkce hradů a zámků. Paralelně se na výstavě představí kontinuální historická i současná reflexe fenoménu hradů a zámků
Zámek Hluboká, Přijímací salon
Buchlov vítá pána a jeho novou choť 1710 Nuž, slunce, s jasnou tváří směj se a vyjdi ven. S neobyčejnou září maluj nám krásný den. Z ryb přestup na blížence; koňům tvým opatř věnce; neb tomu chce hod ten. Vysleč, Buchlove, v rychlosti zármutku černý páj. Vem oděv veselosti; obrať se celý v ráj. Padejte z nebes kvítí, ať můžem věnce víti a znovu nastaň máj. Hle, pán náš z Čech vychází, ne již, jak prve, sám. S novou paní přichází. Neb je zdaleka znám. Jděte jim vstříc, lesové, pole i pahrbkové. Připojte je k nám.
v podobě originálních výtvarných, literárních, hudebních, filmových a vědeckých děl a inspirací. Důraz bude kladen na vysokou kvalitu výtvarného řešení výstavy, prezentaci autentických artefaktů a související didaktické programy výstavy. Výstava se uskuteční v termínu od prosince 2014 do konce března 2015. Bude propagována ve výše uvedeném jednotném vizuálním stylu jako dominantní aktivita projektu a současně jako jeho úvodní – startovací akce. Očekává se, že výstava uvede a akceleruje zájem o toto téma a přispěje ke zvýšené návštěvnosti dalších aktivit projektu v průběhu celého projektového roku na hradech a zámcích. Ad 3. Soubor státních hradů a zámku spravovaných NPÚ má svůj kvantitativní a ideový základ v činnosti Národní kulturní komise v letech 1947 - 1951. V průběhu následujícího půlstoletí prošel tento soubor řadou změn a v současné době se oproti roku 1951 nachází v odlišném kvantitativním i kvalitativním stavu a ve zcela změněném společenském prostředí. Významu a dosahu vnějších společenskopolitických změn ale neodpovídá míra a hloubka reflexe významů a funkcí tohoto souboru státních hradů a zámků, a to jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni. Součástí projektu bude vědecká konference, která bude reflektovat historické proměny společenských identit hradů a zámků i dosavadní vývoj státní správy v této oblasti. Bude se mimo jiné zabývat otázkami: Jaký význam měly a mají hrady a zámky ve správě NPÚ z hlediska národní identity a mezinárodních souvislostí? Jaké sociální, kulturní a ekonomické funkce tento soubor primárně plní? Jakou roli má v systému památkové péče? Jak se uplatňuje v oblasti vzdělávání? Jaký je jeho ekonomický význam z hlediska turizmu, souvisejících podnikatelských aktivit a ekonomických multiplikací? Jaké mají tyto funkce potence a limity? Projekt se koncentruje především na hrady a zámky ve správě NPÚ, předpokládá se ale spolupráce s veřejnými i privátními subjekty, spravujícími další hrady a zámky, zejména se Správou Pražského hradu. Předpokládá se, že projekt tohoto významu bude zaštítěn nejvyššími státními a kulturními autoritami a v jeho vědeckém a organizačním výboru budou zastoupeni reprezentanti dalších národních kulturních a vědeckých institucí. Zpracoval Mgr. Petr Pavelec 1. 4. 2013
Kroměříž, Květná zahrada
Potěcha nejjasnějšího knížete a pána, pana Petra Voka z Rožmberka, vládce domu rožmberského Johannes Brachman, 1600 … co máš častěji nežli zahradu v očích i v mysli, tu, již k účelům různým vysázel ursinský kníže, ať již k potěše srdci anebo k prospěchu zdraví. Tam si navykl znaven na pomoc přispěchat zchablým silám, nazpátek přivést svoji obvyklou živost, tam chce ulevit mrzutosti ducha zurčením libým, rozptýlit těžkost tíživých úvah veselou řečí. Tam zná rozličné druhy rostlin, tam jejich sílu, tam jejich léčivost tělu jakož i pro zdraví mysli.
Ve Zvíkovské kapli Adolf Heyduk Z Šumaviných bílých ňader dvě se řeky taví, nad řekami dvěma stojí Zvíkov, pomník slávy, Nad Vltavou s jedné strany, s druhé nad Otavou; smutné létly upomínky dudákovou hlavou. Také zde část rodné slávy zrádně v síti lapli... smutně oči obrátil jsem k hradu staré kapli. V staré kapli na Zvíkově v javorovém lese velikánský svatý Krištof Mesiáška nese. O hůl vetchou, sukovitou podpírá se v chůzi; hruď se zdouvá, temné oko plno svaté hrůzy. Klekl jsem tam na dlaždice s orlíky a draky, zašeptal jsem: Pomoz, Bože, a ty, svatý, taky!
text na jedné z dlaždic:
„to líbí se mi velmi, král jest okrasa, ctnost a blaho“
Světy letí jako divy, my se nehnem´ z místa, pomoz, svatý velikáne, druhu Jesu Krista. Nosíš Spásu na vše strany, konáš rád a zdárně, a my Češi ubožáci čekáme vždy marně. A my Češi ubožáci ustavičně hynem, sestup, svatý, mezi bědné s Pánaboha Synem. Nejsmeť posud vykoupeni od pokuty věčné ó, jak by ti srdce moje vroucně bylo vděčné. ... Opřel bys se bezpečněji, přecházeje řeku, ryze zlatá berla, pane, trvá řadu věků. Řadu věků také zbojník křivdy na nás páše... přenes k nám už přes slz moře toho Mesiáše
Petr Pavelec Hrady a zámky objevované opěvované Návrh výstavního a poznávacího projektu zaměřeného na prezentaci souboru českých a moravských hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu © 2013, Národní památkový ústav Grafická úprava, sazba: Ladislav Pouzar, www.pouzar.cz Fotografie: archiv NPÚ a Ladislav Pouzar Tisk: Tiskárna Vyšehrad, s.r.o., www.vysehrad.net ISBN 978-80-85033-42-7
Listina císaře Karla IV. povolující Joštovi z Rožmberka vystavět hrad Dívčí kámen, 1349
