hodûjice 10/07
9.10.2007
8:40
Str. 1
CMYK 320 kusů, 135 g křída mat
Hodějický zpravodaj
ROČNÍK V ŘÍJEN 2007
Soutěž v orbě a vozatajské soutěže
V sobotu 11. srpna proběhl II. ročník soutěže v orbě koňmo a vozatajské soutěže. Soutěže v orbě se zúčastnilo 10 oráčů + jeden malý oráč Dominik Němec. V celkovém pořadí se na prvním místě umístil Ing. Daněk z Dobročkovic, druhý byl Oskar Sněhota a třetí místo obsadil Oldřich Fuksa. Po odpoledním průvodu vozů přes obec proběhly soutěže vozatajské, štafety dvojspřeží, soutěž v těžkém tahu, ovladatelnosti v kládě. Večer se potom soutěžící
a diváci sešli na zábavě. Pořadatelskou organizaci akce a občerstvení zajišťovali myslivci a členové Sokola. Ceny do soutěží věnovaly firmy Autodoprava Drápela, Pneuservis Hodějice, Renáta Rumpová, Jettrans Milan Lorenc, Ivo Blaha Hodějice, Jaroslav Zábrana, Adrie Nížkovice, obec Němčany, obec Heršpice a hlavní sponzor akce obec Hodějice. Soutěžím přihlíželo 620 platících diváků.
hodûjice 10/07
9.10.2007
8:40
Str. 2
Hodějický zpravodaj
2
říjen 2007
Mateřská škola Hodějice V novém školním roce jsme přivítali několik nových mateřáčků. Vždy je vedeme klidným a laskavým přístupem, aby se co nejlépe a nejrychleji mohli adaptovat na nové prostředí. Stejně jako loňský rok se nám podařilo udržet dvě třídy. Ve třídě starších máme 16 dětí a ve třídě mladších také 16 dětí. Ze Slavkova jsou jen 4 děti, které nadále přivážíme a odvážíme autobusem. V letošním roce jezdíme každé úterý na plavání do Vyškova. Protože v posledních dvou letech nebyl o plavání velký zájem, doufá-
me, že v dalších letech tomu bude naopak. Na jeden z prvních kulturních zážitků se s dětmi vypravíme už 16. října, a to do Brna do divadla Radost na pohádku O perníkové chaloupce. Nadále pracujeme podle RVP (rámcového vzdělávacího programu). Přispíváme k rozvoji všestranně informovaných a vzdělaných dětí. Zaměřujeme se hlavně na spontánní prožitkové učení a individuální přístup ke každému dítěti. Hana Vránová
Turnaj v pétanque Na malém hřišti za sokolovnou zorganizovali v pátek 14. září 2007 provozovatelé pohostinství Na Sokolovně Turnaj v Pétanque. Pro většinu přítomných to bylo první seznámení s touto venkovní hrou. I přesto se zapojilo 8 soutěžních dvojic, které se snažily co nejpřesnějším hodem pétanquových koulí nasbírat co nejvíce bodů a vyhrát tekutou cenu pro vítěze. Ve dvou skupinách se bojovalo o postup do finále. Každý pár si zahrál 3 zápasy ve své skupině. Po sečtení bodového skóre postoupily do finále páry David Klímek s Kristýnou a Josef Cigánek s Vlastou. Ve velmi napínavém a do poslední chvíle nerozhodném
souboji vyhrála a cenu od pořadatelů přebrala dvojice David a Kristýna. Kdo neměl odvahu soutěžit, měl možnost zakoupit si od vedení Sokola burčák a při pěkné muzice okukovat styl jednotlivých závodníků. Všichni jsme se dobře bavili, a tak chystáme další turnaj na jaře. Věříme, že se přidá více soutěžících a tyto turnaje se stanou příjemnou tradicí. pí Jelínková
Bartolomějské hody trochu netradičně
Koncem srpna pořádala TJ Sokol Hodějice jako každoročně tradiční hody. Průběh jejich příprav byl letos poznamenán nečekanou skutečností. Mezi mladými Hodějáky se totiž nenašlo dost zájemců, kteří by chtěli jít o letošních hodech za stárky. Výbor TJ vyvinul značné úsilí k zajištění dostatečného počtu stárků, jeho členové osobně navštívili mladé lidi připadající v úvahu, ale zájem byl stále minimální. Proto jsme nakonec stáli před rozhodnu-
tím, zda budou letošní hody bez stárků, nebo zda uspořádáme letošní hody trochu netradičně. Zvolili jsme druhou možnost a zahájili jsme další „náborovou kampaň“. Do poštovních schránek domů v Hodějicích jsme vhodili pozvání pro zájemce všech věkových kategorií a oslovili jsme známé, o kterých jsme věděli, že nám pomohou ve snaze o udržení hodových tradic v naší obci. Výsledkem bylo 11 párů stárků opravdu všech věkových kategorií – od „náctiletých“ až po „zralé padesátníky“. Skutečnost, že letošní hodějské hody budou trochu jiné, se poměrně rychle rozkřikla a na nedělní průvod stárků se přišlo podívat více lidí než obvykle. Když k tomu přičteme pěkné počasí po oba dva dny a počet účastníků obou hodových zábav, můžeme říct, že se letošní hody vydařily. Chtěli bychom tímto poděkovat všem, kteří byli ochotni převzít stárkovské povinnosti při přípravě a organizaci letošních hodů, bez ohledu na čas a jejich soukromé povinnosti. My všichni věříme, že se tato situace nebude opakovat a Bartolomějské hody v Hodějicích budou v příštích letech tradičně ve znamení mladých stárků. Za výbor TJ Sokol Hodějice Pavel Sklenář
Myslivecké sdružení Hodějice A je tu zase čas, kdy nastalo účtování všeho, co jsme udělali pro přírodu a hlavně pro zvěř v letošním roce a na co jsme pozapomněli a s čím se můžeme pochlubit. Provedli jsme opravy posedů a žebříků, zajištění krmení na zimu (která má být taková jako předloni) a prořezání Olehle. Nepodařilo se nám zajistit sklopce na škodnou zvěř. V červnu – v měsíci myslivosti jsme uspořádali přátelské posezení u táboráku, který se velice vydařil za velké podpory a obětavosti Pavla a Jirky Moudrých. Tímto bych jim chtěl za výbor moc poděkovat. Dále nás čekal nelehký úkol, a to II. ročník soutěže
v orbě koňmo, kde jsme zajišťovali občerstvení. Toto se nám podařilo i s drobnými problémy zvládnout. Jako vždy i v tomto roce uskutečníme hony a Kateřinskou zábavu, která se bude konat dne 24. listopadu 2007 od 20 hodin v sále sokolovny v Hodějicích. Tímto vás srdečně zveme na tuto zábavu s bohatou tombolou a zvěřinovým gulášem. Hony 2007 Pořádané hony na drobnou zvěř v katastru obce Hodějice se uskuteční v těchto termínech: 27. října, 24. listopadu a 26. prosince. Za MS Hodějice Miroslav Hájek, jednatel
hodûjice 10/07
říjen 2007
9.10.2007
8:40
Str. 3
Hodějický zpravodaj
3
Představte si, lidé dobří! Vážení přátelé, chtěl bych v následujících několika vzpomínkových lesné schránce daleko cennější hodnoty. Já mám totiž smlouvu s brněnpříbězích – (starší generaci připomenout, mladší pak pro inspiraci v poským krematoriem s velmi výhodným kšeftem.“ kračování tradic nevázaného humoru) poodhalit jádro prostého vesnickéCo předcházelo: Obecní hlasatel (bubeník, rozhlas ještě nebyl) vyhláho šprýmu. Tyto příběhy – věřte, že jsou pravdivé, jenom jména mnohých sil, že z neznáma při povodni připluly a dosud se v kalužích drží nějaké poctivých „hříšníků“ mám už trochu popletená. neznámé ryby, snad asi delfíni. Proto pro jejich záchranu vyhlásil obecní Těchto pár příběhů předkládám přesto, že ta naše víska je v rámci Evúřad naléhavou akci na pomoc při jejich výlovu. Já neváhal a této velkoropské unie celkem normální, ale svým způsobem přec jen zajímavá. lepé akce se zúčastnil. Já asi příliš aktivní zavazel prý jsem při této akci Byla by škoda, kdyby všechno prýštící ze zdravého humoru přišlo v zaúplně všude, což mě uráželo, a tak mně „záchranáři“ při jejich rypomnění. Povinnost těch nás mála seniorů je, abychom ten kráschlém nasazení způsobili mnohé fraktury (zlomeniny) na ný a humorem nabitý věk v paměti zachovali alespoň pro úzký obou čapách. Pak se na mě vyřádili chirurgové – kováři. Tak y h ě b í Př okruh přátel a potomků. mě sešroubovali a pro útěchu říkali, že prý jsem teď vzácný í ván exemplář, V Hodějicích bylo vždy mnoho vzácných osobností či osůco se týče váhy do mě namontovaného železa. a pokračo n bek, které svým způsobem vytvářely mini, ale krásnou „sranJá laik, po roční prohlídce a rentgenu jsem se od ošetřujících dy kulturu“. Přesto, ač ne původem Hoděják, ale za 45 roků oblékařů dověděl, že mám cenu mnoha tisíců, protože ten kov, se ktečanství, trochu znalý místních poměrů, něco z vlastních zkušeností, něco rým mě sdrátovali, je TITAN. A tak jsem začal spekulovat: „Tak tady PR, z vyprávění hospodských vtipálků, dovoluji si zvěčnit na tento nic nelhapánové kremační! Po spálení té mé tělesné schránky mně všechny šroující papír pár snad zajímavých příběhů. by vrátíte, já je prodám v nejbližším kovošrotu a za utržené prachy poručím v hospodě všem co vypijí. Ostatní, pokud něco zbude, prochlašču Příběh první sám s Bačičem. Pak ať se děje vůle Aláhova.“ Já, ještě neznalý místních poměrů, jak se tu říká – přivandrovalec – neOpouštěje tento psychicky potěšující koutek, namířili jsme si cestu, chtě, ale po havířské šichtě na Dole Antonín ve Zbýšově, zavandroval jsem pokud odpovídala našim představám – rovnou. Ale cestáři (ty potvory), do místní „paluše“. Nad futry byly dva nápisy. Ten vybledlý – i když kamarádi, při renovaci „Zlaté uličky“ přehnali asi normu, předePOHOSTINSTVÍ, nově vystavovaný – RESTAURACE U KACHLÍKŮ. psanou technologii a to podloží od hasičky po studýnku udělali, nevím A co čert nechtěl, v čmoudu zahaleném výčepu jsem se setkal s výbornými jak to nazvat, ale pro normální příznivce (konzumenty) chmeloviny příliš lidmi zdejšího (jak říkají Rusové) neselenia. pohyblivé. A tak se nedivte, že nám mírně restaurovaným udělali sakra Zprvu jsem tápal, odvahy ke konverzaci ne a ne se donutit. Chtíc si dát nemalé potíže. Dva týdny jsme se jeden před druhým zapírali, zvláště u pultu jedno pivo, najednou za zády slyším: „Hej mladíku! Vždyť jsi před zraky těch, kteří na tom byli zdravotně lépe. Sami ale víte, že se nic jako čert s podbarvenýma očima z uhelného prachu. Tož si sedni mezi neutají a pravda vždycky vyjde najevo. chlapy, moc se nezdráhej, ale měl bys prvně dát zápisný.“ Přesně po čtrnácti dnech, opět v 11 hodin se přibližuje k místu občerJá, nikoho z nich doposud neznaje, ale už Hoděják, nechce být černou stvovacího zařízení trousící se skupinka vynikajících sportovců na chůovcí, poručil jsem rundu. Netrvalo dlouho, po pár pivech s nějakou štamdách, někteří jen frajersky o francouzských holích. Jo! Tito sportovci si prličkou – nebyl mezi námi žádný rozdíl věku a i náboženské otázky byly však – nedivme se – pod vlivem tehdy asi mimořádných interrupcí na slubrzy vyřešeny. V partii starších byly totiž dva náboženské směry: Přiženěníčku popletli ten opěrný bod domova s dominantní stavbou naproti liponí Heršpičáci (říkali jim helvíti) a ortodoxní hodějičtí katolíci. Nakonec se vé aleje. I když nechtě, instinkt velel, a tak se museli ukázat (in natura) vše vyřešilo smírně, protože páter všech církevních spolupitníků, ač sám v pravé podobě. Pod každou paží pevné dubové berle a pro případ silnějnemaje pevný krok a hlas mu také zrovna operetně nezněl, sípaje zabrblal: šího luftu sichrováni zátěží několika kilogramy gypsu. Někdo na rukou, „Chlastejte, nekecejte, držte hubu a pokud si vzpomenete, tak si zpívejte. jiní, aby to nebylo tak fádní, zase na nohou. Mrkajíc jeden po druhém, Třeba tu, co vám dnes jen přišla pod kůži - Až půjdu z hospody. Pánové, žádný nechtěl promluvit první. Odvahu si dodal a první se pomalu začal ale pianko! Naše babka už chrápe a kdyby jste ji vzbudili, tak vám zítra přiznávat všem známý komik a zarytý abstinent pan Bača. místo piva natočí Šaratici.“ Svým silným pronikavým hlasem vyzval svoje spolupitníky k přiznání A tak se dále rozvíjela diskuse o všem možném, o věcech pozemských původu sádrových dekorací. Já – já se tedy přiznávám první, přišel soui nadpřirozených. Každý z nás byl chvíli blbec, kdo měl hodně peněz, ten sed Standa, i když mírumilovným hlasem (dosud čpějícím slivovicí) říká: byl chytrý, i když absolvoval studia na slavkovské „Pomocné“. „Kámo, ten habr mezi našimi baráky bys měl vykácet! Je to sice na tvoNejchytřejší byli ti, které živili druzí. Oni, protože neměli žádné rojí parcele, ale mně ty jeho kořeny zdvihají grunty a já, podívej se na mě, dinné závazky, dělali si šprťouchlata z druhých, většinou poctivou prací chca si jít vykonat WC potřebu, byl jsem najednou na šikmé ploše. A náunavených. Mnohé srandičky jsem zpočátku poslouchal, ale po chvíli sledky? Jen se dobře podívej. Vypadám jak nedobarvený negr.“ „Jó, soua rumové úvaze, abych nebyl svědkem drobných slovních potyček, dosede, tady ač na neutrální půdě, to asi nevyřešíme. Takové vážné záležistatečně občerstvený, odkolíbal jsem se domů. tosti se řeší jenom v parlamentě.“ Po souhlasném kývnutí obou Já, pro každou srandu stvořený, nedalo mi a za týden jsem opět navštíosvícených hlav bylo ujednáno a zatím v míru rozhodnuto. „Jdeme, a to vil ono restaurační zařízení. Znovu, to už ani čert nechtěl, jakoby přitahned, dokud bude parlament rozhodování schopný, aby nám aspoň radou hován neznámým magnetismem, spadl jsem do „jámy lvové“. Přátelé! pomohl vyřešit otázku, zda výkyvy šumperáku byly způsobeny příliš Věřte – nevěřte, po dvouhodinovém sezení a diskusích na nejvyšší pivní rychle rostoucími kořeny habru nebo nějakými nenadálými tektonickými úrovni jsem byl přijat do klubu abstinentů. A to proč? Světe, div se, to poruchami. snad nemá rozumné vysvětlení. Protože jsem zvládl jen čtyři „Vyškovský A tak společně zamířili k budově, kde v jedné ze dvou komnat pravia dva Rumcajse“, byl jsem stejně u mých nových přátel jenom outsider delně zasedal parlament. Po krátkém seznámení předsedy Rudolfa s tížía mám prý co dohánět. To jediné byla pravda, ale v jiném smyslu. Ta cím je problémem, zasedli čekajíc na rezultát moudrých. Předseda Rumoje abstinence byla po drahném čase tak důkladná, že jsem neměl co dolf Včelička po rozumné úvaze hodil záležitost do placu. Parlament, po dohánět. mírném tekutém všimném (z obou stran), byl okamžitě ochoten tuto proRáno jsem zmeškal Zbrojováka, tím jsem získal první a poslední prablematiku, jak sami říkali „po zdravém uvážení“, aniž by ublížili jedné či covní „áčko“. Tentýž den, když už, tak už, abych si před obědem dal nědruhé straně, ve smíru vyřešit. Hned se přihlásilo několik odborníků z řad jaký aperitiv a potichu zjistil, co se dílo minulého večera, našlápl jsem diplomovaných zednických nádeníků a ti vše (znovu za rumovou pozoropět po těch třech zrádných schůdcích – a hotovo! Mezi degustujícími nost) rázem vyřešili. Mluvčí parlamentní justice přednesl rozhodující v tomto, někdo již říká sociálním zařízení, se našel vzácný člověk zvaný verdikt: Majitel onoho stromu má povinnost jakýmkoli způsobem doličPetránek, jehož rady byly, jsou a myslím, že by měly být, hlavně pro dalný předmět sporu zlikvidovat. Pro stěžovatele však z této situace vyplýší pokolení, které na názory „blbých starců“ nedá. Počkejme, však uvidívají také určité povinnosti. Protože likvidační práce HABRU bude náročme, my jim to za padesát roků připomeneme. ná, ukládá se za povinnost dodávat panu dřevorubci po dobu této činnosti Znovu se rozvinula pivní diskuse a v tom se náhle od sousedního stolu kvalitní a v dostatečném množství nápoje od Milana, aby neodešel ze ozvalo: „Já ti dám!“, řval dlouhán – delší jak svářečské rukavice. My přísvěta na dehydrataci. sedící, nevěda komu je tento vyzývavý výrok adresován, jsme najednou jen mlčky přihlíželi a poslouchali, co se bude dít dál. „Tys mě urazil!“ To Pokračování příště, až se přiznají ostatní účastníci užívající pěšmo poněkolikrát opakoval se zvyšujícím se hlasem. „Řekl jsi, že jsem norek! hyblivých komunikací. Zkus ze mě stáhnout kůži! Nedostaneš za ni ani pěťák. Já mám na své těDĚDEK, KTERÝ BYL VŽDY LIDUMIL.
hodûjice 10/07
4
9.10.2007
8:40
Str. 4
Hodějický zpravodaj
říjen 2007
Fotbalový turnaj „přípravka proti maminkám“ Tak už se nám z fotbalového utkání „děti–maminky“ stává pomalu tradice. Letos jsme se sešly už potřetí na konci prázdnin na fotbalovém hřišti, abychom spolu změřily síly. Zápas jsme si užili do poslední chvilky, počasí nám také přálo a po zápase jsme si všichni pochutnali na malém opékaném občerstvení u táboráku. Maminky i děti se dostavily v plném počtu, jen ve dvou případech nám vypomohli tatínci. Tím pádem hra maminek dostala stoupající tendenci, prohra oproti loňsku nebyla tak výrazná. Sice jsme opět prohrály, ale už jen o jeden gól. Výsledek byl 5:4, ale příště vám to, děti, určitě natřeme, těšte se! Monika Zápotočná
Začal nový školní rok Přišlo září a s jeho nástupem ožila také hodějická Základní škola. Do tří tříd nastoupilo 36 žáků, kteří navštěvují 2., 3. nebo 5. ročník. Děti začaly školní docházku s chutí a elánem.Po prázdninách na ně čekaly nově vyzdobené třídy a také překvapení – zrekonstruovaná školní družina. Hned v 2. školním týdnu jsme začali jezdit do vyškovského bazénu na hodiny plavání. A jaké jiné akce na děti čekají? Ještě v září to bude návštěva divadla Radost v Brně. Od října začnou na naší škole pracovat zájmové kroužky – hra na zobcovou flétnu, výtvarný kroužek a kroužek sportovních her. Dále bychom chtěli v tomto měsíci uspořádat sběr starého papíru. Na listopad plánujeme návštěvu ekologického domu Lipka v Brně, kde
se děti seznámí s různými léčivými bylinami a jejich použitím. Zdejší lektoři nám také ukáží, jak se peče chleba. V prosinci budeme pilně nacvičovat naše vystoupení, které předvedeme rodičům, sourozencům a veřejnosti na předvánočním setkání v Sokolovně. A po Vánocích? To už budeme pilně opakovat všechno, co jsme se za 1. pololetí ve škole naučili, aby pololetní vysvědčení dopadla co nejlépe. Závěr tohoto školního roku je sice v nedohlednu, ale my už plánujeme a chystáme školu v přírodě, která bude vyvrcholením školního roku 2007/2008. Veškeré dění v hodějické škole můžete sledovat na školních webových stránkách: www.zs-hodejice.com. Sylva Laštůvková
Fotbalový turnaj Dne 14. 7. 2007 proběhl v Hodějicích na místním fotbalovém hřišti tradiční turnaj v kopané za účasti mužstev Křižanovic, Němčan, Rašovic a domácích Hodějic. Pro diváky byla kromě fotbalu a tradičního skvělého občerstvení přichystána i bohatá tombola. Fotbal samotný nabídl divákovi klasické i velmi netradiční momenty a bylo se rozhodně na co dívat. Finále tohoto turnaje si vybojoval celek Hodějic, když porazil Rašovice 3:0, a mužstvo Němčan, které zdolalo Křižanovice 2:0. Následující souboje o konečné umístění se zvrhly
v gólové přestřelky. Nejprve v souboji o třetí a čtvrté místo mezi Křižanovicemi a Rašovicemi 4:4 rozhodovaly až pokutové kopy, ve kterých byly úspěšnější Křižanovice, a poté ve finálovém zápase porazily Hodějice mužstvo Němčan 5:3. Domácí se kromě poháru pro nejlepší mužstvo radovali i z ceny pro nejlepšího střelce turnaje, kterou si vystřílel Burian Miroslav (5 branek). Závěrem bych chtěl poděkovat pořadatelům za perfektně připravený turnaj a všem zúčastněným týmům za předvedené výkony. Vlastimil Kroupa
Putovní pohár do Tučap V sobotu 4. srpna 2007 se pořádal druhý ročník memoriálu Ladislava Kolečka O putovní pohár starosty obce. Po několika deštivých ročnících přivítal soutěžící a návštěvníky soutěže slunečný den, a tak jsme mohli přivítat družstva jak z našeho okresu, které bojují o body do velké ceny, do které je naše soutěž zařazena, tak přední družstva z okolních okresů. Podle kvality soutěžících a dobře připravené trati se daly očekávat kvalitní časy. Celkem startovalo 24 družstev mužů a 8 družstev žen. Jako první odstartovalo domácí družstvo, které obhajovalo loňské prvenství. Domácí nasadili kvalitní čas 18:90, který nakonec stačil až na 4. místo. 3. místo obsadilo družstvo z Tučap A časem 18:90, 2. místo družstvo Vésky časem 18:74, 1. místo a putovní pohár starosty obce si odvezlo družstvo Tučapy B časem 18:62. Jak je vidět z výsledků, soutěž patřila k těm rychlejším, když prvních pět míst dosáhlo času pod 19 vteřin. V ženách překvapilo družstvo z Kobeřic, které časem 20:57 zvítězilo. Na druhém místě se umístily Ivanovice na Hané, na třetím Drnovice. Po menších problémech s časomírou z počátku soutěž proběhla na dobré úrovni a družstva si mohla rozdělit jak body do velké ceny, tak i pěkné ceny, které věnovali našemu sboru sponzoři, kterým tímto děkujeme. Poděkování patří také
Obecnímu úřadu Hodějice za významnou pomoc a všem členům i nečlenům, kteří pomohli zabezpečit tuto akci. Všem soutěžícím blahopřejeme a děkujeme, že si k nám přijeli zasoutěžit, a těšíme se na další spolupráci. Zdeněk Cenek
Je přátelský turnaj opravdu přátelský? Mnohým návštěvníkům fotbalového turnaje v Hodějicích nepřipadal turnaj ani zdaleka přátelský. Na hřišti létaly vulgární výrazy stejně jako žluté karty, takže uznávané heslo fair play nehrálo žádnou roli. Finálový zápas nakonec skončil odchodem němčanského družstva ze hřiště, který byl doprovázen potleskem části publika, kterému se také tento hrubý styl celého zápasu nezamlouval. Pokud v tomto duchu budou pořádány další takové „přátelské“ turnaje, pak to nemá smysl. Doporučení: Příště až půjdete na fotbal, tak si rozmyslete, jestli vezmete s sebou děti, nebo jestli budete na sebe vulgárně hulákat.
hodûjice 10/07
říjen 2007
9.10.2007
8:40
Str. 5
Hodějický zpravodaj
5
Historie TJ Sokol Hodějice – po osvobození naší vlasti V roce 1945 nastupuje už generace třetí. Tato generace má cestu vpřed schůdnější, než v předcházející době. Má vlastní střechu nad hlavou. Od roku 1945 je Sokolovna téměř bez dluhů. Po druhé světové válce došlo k velmi významným změnám v celém světě. Také u nás, v naší tehdy lidově demokratické republice, nastaly převratné změny. Sokol, který měl dříve záštitu v jedné politické organizaci, jak tomu bylo vlastně u všech těchto výchovných organizací, byl vybrán jako nejschopnější celek organizovat a dále vést sjednocenou tělovýchovu. Mnozí z činovníků Sokola nesouhlasili s tímto vývojem věci a sokolské řady opustili. V naší vesnici po krátkém zaváhání se vrátili téměř všichni činovníci a členové, aby dále vedli, zvelebovali a rozšiřovali všechno, co je třeba k provádění všestranné tělesné výchovy a kultury na vesnici. V krátké době po osvobození naší země Rudou armádou od německých okupantů byla konána 14. července 1945 valná hromada, kterou řídil starosta Buček. Přítomní uctili povstáním památku těch, kteří položili životy za lepší zítřek, byl vzdán dík Rudé armádě, která osvobodila naši vlast od fašismu. Mezi těmi, kteří položili svůj život, byl také Jan Májek, který byl umučen v koncentračním táboře ve Flossenborgu. Dalším bodem jednání valné hromady byly volby nového výboru, do kterého byli zvoleni tito členové: Hynek Buček – starosta, Tomáš Sedláček – místostarosta, Alois Hrubý – vzdělavatel, Josef Cigánek – náčelník, Jana Cigánková – náčelnice, Jan Bílek – jednatel, Eduard Boháč – hospodář, Jaroslav Láníček – pokladník, – Jan Machala, Antonín Májek ml., Metoděj Šebeček, Bartoloměj Vévoda, Jaroš Florián a Josef Brandýs st. – členové výboru. V tomto roce tělovýchovná jednota začala rozvíjet svoji činnost. Byly uspořádány tři taneční zábavy, divadlo „Otec“, jedna tělocvičná hodina. Členové uskutečnili brigádu na vysazování obecních ovocných stromů, muži a dorost sbírali kovový odpad. Ve všech složkách se cvičilo pravidelně. V zápisech z tohoto roku není podchycen přesný stav členů. Na hospodářském úseku se pracovalo na dobudování nové lednice pro pohostinství, byl proveden soupis škod na budově a nářadí z válečných let. Odhad škod činu 65 000 Kčs. Cvičitelský sbor: Josef Cigánek, Jana Cigánková, Marie Olšová, Květa Láničková, Marie Kratochvílová, Věra Holoubková, Míla Ondříková, Alois Florián František Valášek, Eman Šrom, Jaroslav Olše, Rostislav Ondřík. Pravidelně cvičilo 65 žaček, 24 dorostenek, 16 žen, 35 žáků, 17 dorostenců a 15 mužů. Rovněž zpráva pokladní byla úspěšná: příjem činí 112 000 Kčs vydání 101 766 Kčs a zůstatek 10 234 Kčs. Majetek byl odhadnut na 277 000 korun. Valná hromada konaná 20. ledna 1946 vyhodnotila činnost za rok 1945. Ve výboru došlo ke změnám. Náčelníkem se stal Ferdinand Valášek ml., náčelnicí – Věra Holoubková a členy výboru Ota Havlík, Alois Florián, Bartoloměj Vévoda, Ladislav Láníček, jednatelem – Metoděj Šebeček. Uskutečnily se dva společenské večery a osm divadelních her. V tomto roce byl pořádán poprvé maškarní ples, který je doposud v TJ jednou z největších akcí. Byla provedena oprava střechy, postavena kůlna na nářadí a kulisy, vymalována celá budova uvnitř i zvenčí. Příjem činil 104 206 Kčs, vydání 96 226 Kčs a pokladní hotovost byla 7890 Kčs. Cvičitelský sbor připravil jednu akademii, závody na nářadí mezi cvičenci Hodějic a Křižanovic, lehkoatletické závody a cvičenci se zúčastnili veřejného cvičení v Křižanovicích. Na valné hromadě 12. ledna 1947 byla provedena změna některých členů výboru. Jako noví byli zvoleni Vilém Karásek, Vlastimil Marek
a Jan Polášek. Tento rok byl pro jednotu po stránce její činnosti velmi bohatý. Byl to rok velkých příprav na XI. všesokolský slet. V kulturní činnosti se uskutečnily 4 divadelní hry, 2 loutková divadla, 3 zábavy a oslavy 25. výročí postavení sokolovny. Po stránce hospodářské nebylo vykonáno mnoho práce, jen běžná údržba, oprava židlí a bradel. Byl zakoupen klavír. Velkou činnost a pěkný úspěch vykázal cvičitelský sbor. V něm celý rok probíhaly přípravy na župní slet, na XI. všesokolský slet. Těchto příprav bylo využito pro vystoupení na veřejném cvičení. Jaká byla účast na veřejném cvičení? Průvodu se zúčastnilo ve slováckém kroji 15 žákyň, ve cvičebním 74 žákyň, ve slavnostním kroji 33 dorostenců, ve cvičebním 27 dorostenek a 30 dorostenců, ve slavnostním kroji 20 mužů, ve cvičebním 18 mužů a 81 žen. Celkem šlo v průvodu 412 účastníků. Veřejnému cvičení na cvičišti přihlíželo 1200 občanů. Finanční efekt veřejného cvičení: příjem 20 773,30 Kčs, vydání 11813,10 Kčs a zůstatek 10 959,40 Kčs. Mezi členstvem byla provedena sbírka potravinových lístků na stravování účastníků XI. všesokolského sletu. Cvičenci si zakoupili cvičební kroje. Další činnost cvičitelského sboru spočívala v účasti na veřejných vystoupeních v Křižanovicích, Nižkovicích, Němčanech, Zbýšově, Borkovanech a ve Slavkově. Uskutečnily se závody mužů na nářadí, župní závody dorostenců a dorostenek na nářadí. Zaznamenána je také účast na župním sletu v Brně. V březnu převzala funkci náčelnice Marie Kratochvílová (Makovičková). Na jednání výborových schůzí bylo několikráte připomínáno, že je nutné bojovat proti požívání alkoholu u mládeže. Hospodaření jednoty: příjem 110 434 Kčs, vydání 85 111 Kčs, zůstatek 25 323 Kčs. Miroslav Dofek
Fotosoutěž Redakce Hodějického zpravodaje vyhlašuje soutěž ze zcela jiného soudku než v předchozích číslech. Jak již napovídá titulek, jedná se o soutěž o nejkrásnější podzimní fotografii naší obce. Své výtvory můžete posílat buď na mailovou adresu
[email protected] nebo je přinést na disketě, či CD na obecní úřad do konce roku, je možné přinést i hotovou fotografii. Nezapomeňte připojit vaše jméno, příjmení a č. domu. V lednovém čísle zpravodaje pak budou zveřejněny tři vítězné fotografie a jejich autoři obdrží malou odměnu. Doufáme, že se krajinou Hodějic na podzim necháte inspirovat a že bude z čeho vybírat.
Akce v Hodějicích • 30. 11. 2007 v 19 hodin – ROZSVĚCENÍ VÁNOČNÍHO STROMKU s koledami před obecním úřadem • 6. 12. 2007 v 18 hodin – MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA – dárečky pro děti; čerti, peklo, Mikuláš, andělé • 14. 12. 2007 v 15 hodin – PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ S OBČANY – vystoupení MŠ, ZŠ Hodějice; cimbálový soubor Šafrán
Fotbalové utkání mezi koupalištěm a výběrem z Hodějic V pátek 28. září 2007 od 16.30 hodin se uskutečnilo fotbalové utkání mezi výběrem koupaliště a výběrem z Hodějice. Za koupaliště byl zvolen kapitánem Petr Boháček a za výběr z Hodějice byl zvolen Zdeněk Kohoutek. Zápas se odehrával pod mrakem, ale samotní aktéři utkání se bavili nejen na hřišti. I diváci si přišli na své. Hra byla velmi dravá, kde do poločasu nepadnul gól. Ve druhé polovině utkání výběr z Hodějice dal gól zásluhou ing. Floriána. Koupaliště se dalo dohromady a po rychlém fotbale srovnali zá-
sluhou Zdeňka Černého na 1:1. Nutno podotknout, že se jednalo o nešťastný, ba i víceméně ušmudlaný gól, ale i takový platí. Po zápase se hráči posilnili dobrým mokem a kapitán koupaliště pro všechny připravil drobné pohoštění. Byla dohodnuta odveta za čtrnáct dní. Všem příznivcům sportu a hlavně fotbalu, kteří se zúčastnili pátečního večera děkujeme, a zároveň zveme diváky, aby přišli podpořit obě mužstva při odvetě. Miroslav Hájek
hodûjice 10/07
9.10.2007
8:40
Str. 6
Hodějický zpravodaj
6
Pohádkové léto
Hodějice ve verších V minulém čísle zpravodaje jsme vyhlásili prázdninovou soutěž s názvem Hodějice ve verších. Bohužel se nám do rukou dostaly pouze tři básničky, za něž sladkou pozorností odměníRadnice modravá, škola zas žlutá je. Nad obcí kostelík dívá se do kraje. Na jihu za obcí je krásné koupaliště, na sever zelené fotbalové hřiště. Na horním konci tam stojí sokolovna, kde mimo hospody a sálu slouží i posilovna. Na dolním konci pěkná je mateřinka,
me všechny tři autory, kterým za jejich zdařilé kousky děkujeme. V následujících příspěvcích můžete i vy ocenit jejich originální rýmy.
denně tam skotačí hodějická drobotinka. Když jdete vesnicí, kde v slunci domy září, žijí tu v pohodě jak mladí, tak staří. Ivo Beneš
Máme přece koupaliště, je to naše vodní hřiště. Dá se tu i popíjet a blbiny vyvíjet. V Hodějicích to prostě žije, i když někteří jsou mnohdy zmije. pí Kučerová
Hodějice, Hodějice, Hodějice, naplním si hezky plíce. Je nám tady přece krásně, i když voda někdy zhasne. Běžíme pak za starostou, co že je s tou vodou prostou? Starosta si láme hlavu, jak vyřešit vodní zradu.
Je pěkná naše vesnička Hodějice, lepší není v okolí takové více. Všichni se tu rádi máme, po hubě si nedáváme. A když někdy facka padne, napětí zas hned vychladne. Ženský v podvečer na lavce sedávají, kdo s kým, kdy a kde si povídají.
Chlapi zase mastí karty v hospodě a tak jsou všichni v klidu a pohodě. Pan starosta se o nás stará rád, jen ti psi mu nedají spát. Po vesnici běhají, hromádky dělají a pod okny štěkají. Nad obcí ční kostel sv. Bartoloměje, chrání nás od pohromy a od zloděje. Ale neuchránil – zaspal asi trošku, když někdo kradl na hřbitově sošku. Jinak máme život poklidný a radujeme se po všechny dny. Jenom někdy, když to Jarek na disce osolí, tak zní po celém okolí, že „Zapomněla, vážení, na jahody mražený.“ Marta Přerovská
Ke kafíčku Podzimní křížovka 1. 2. 3. 4. 5.
1. nářadí na sběr listí 2. tekutina na zahřátí 3. děti na podzim pouští… 4. plod, ze kterého se na podzim vyrábí strašidelné svítilny 5. botanický název kaštanu 6. podzimní měsíc 7. tradičně se v Hodějicích na podzim koná výstava… 8. podzimní měsíc
6. 7. 8.
Vydal Obecní úřad Hodějice. Redakční rada: Marcela Kozmonová, Ing. Jitka Kučerová, Ing. Jiří Florian. Sazba a grafické zpracování bm typo, Slavkov u Brna, 544 220 661