P
RAHA
hlavní město České republiky
tradice, historie památky, turistika a současnost Prahy a jejích městských částí
PROXIMA Bohemia www.mistopisy.cz
praha
nejstarší dějiny prahy Podle pověsti založila Prahu moudrá kněžna Libuše, manželka Přemysla Oráče. Jeho vláda v českých zemích trvala několik set let, a to až do 4. srpna 1306, kdy byl v Olomouci zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. Ve skutečnosti bylo území Prahy obydleno zřejmě již v 7. tisíciletí př. n. l. Od mladší doby kamenné, která ve střední Evropě začíná přibližně 6 000 let př. n. l., bylo osídleno nepřetržitě a často se nacházelo v centru pravěkého vývoje Čech. Na území Pražské kotliny se vystřídalo mnoho etnických skupin, které přicházely jak z východu, tak ze západu, což vedlo ke krvavým bojům, které způsobily prolínání či střídání jejich kultur. Již tehdy sem směřovali obchodníci z Římské říše, a tak se o Praze nejdříve dovídáme zejména z pramenů římských, franských nebo byzantských.
Území Čech bylo na přelomu letopočtu obsazeno kmenem germánských Markomanů s historicky doloženým vládcem Marobudem, vychovaným v Římě. Marobud vybudoval patrně ve středních Čechách organizované panství po vzoru Říma. Přesná lokalita jeho sídla není známa, ale mělo vzniknout v jednom z bývalých keltských oppid (Závist nebo Stradonice u Berouna), případně v Bubenči, kde byly také zjištěny známky germánského osídlení. Marobud byl nakonec vyhnán vlastními lidmi, kmen Markomanů však v Čechách pobýval několik dalších staletí. Ve 4. – 7. století došlo v Evropě k tzv. stěhování národů, během něhož opustily germánské kmeny (nejprve Markomani, pak polabští Germáni a Langobardi) české území. Kolem poloviny 6. století se v Pražské kotlině objevili Slované a po
Vyšehrad O původu osídlení dnešní Prahy svědčí i nálezy z období řivnáčské (v mladší době kamenné) a únětické (ve starší době bronzové) kultury, mj. i v těsné blízkosti Pražského hradu v Bubenči. V období mladší doby železné (laténské období) žil na území Čech keltský kmen Bójů, podle kterého nazvali Římané tuto kotlinu Boiohaemum, z čehož vznikl název Bohemia. V oblasti Prahy vybudovali Keltové největší z osmi známých oppid v Čechách – Závist u Zbraslavi. Na Hradčanech v ulici Úvoz byla např. nalezena jáma z keltského období, vyhloubená snad na těžbu železné rudy, která je v ní bohatě obsažena. Keltové byli ohrožováni Germány od severu a Římany od jihu a později úplně vytlačeni.
18
ukončení přesunů jednotlivých národů tu zůstali jako stálí obyvatelé. Opěrnými body jejich převážně zemědělského osídlení se od 7. století stala vyvýšená, opevněná hradiště Šárka, Zámka, Podhoří, Butovice aj. Od těchto hradišť a rozptýlených osad vedly stezky a cesty k brodům a břehům Vltavy. O původu názvu Praha existuje mnoho teorií. Nejznámější mluví o vzniku jména podle prahu, který měl tesat muž v Libušině proroctví. Podle Josefa Dobrovského je název města odvozen od prahů neboli slapů – peřejí na řece Vltavě, český ctymolog Antonín Profous se domnívá, že jméno vzniklo od polohy hradiště, které stálo na holém a vyprahlém kopci, tedy na „prazě“. Historik V. V. Tomek je
toho názoru, že jméno Prahy pochází od vypraženého, tzn. vypáleného lesa, který musel ustoupit vznikající osadě, a další historici mají další teorie. Která je ta pravá, se už asi nedozvíme. Písemné zprávy o existenci Prahy podal již v 60. letech 10. století kupec Ibrahím ibn Jakúb at-Tartúši, člen poselstva cordobského chalífa - Hakama II., který putoval k císaři Otovi I. Kupec tehdy Prahu popsal jako kamenné město s trhem, ve svých arabských zápiscích jej nazval Fáraga nebo Báraga. Na přelomu 11. a 12. století píše o městě i známý český kronikář Kosmas. Podle historického kalendáře Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599), významného renesančního knihkupce a vydavatele, se založení Prahy uskutečnilo přesně 2. listopadu 723. Centrem středověké Prahy byl od počátku Pražský hrad. Hrad vybudovaný na vyvýšenině, byl vlastně knížecím palácem, ve kterém žila, a odkud vládla, nejstarší česká knížata. V areálu Hradu bylo učiněno několik archeologických nálezů, které dokazují, že tu sídlili lidé již v pozdní době kamenné a mladší době bronzové. V jeho východní i západní části byly navíc objeveny keramické úlomky z 8. století, kdy zde žili Slované. Podle výsledků archeologických průzkumů se soudí, že Pražský hrad založil kolem roku 880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z hlíny a kamení. První zděnou stavbou v areálu byl kostel Panny Marie, další kostely, zasvěcené svatému Jiří a svatému Vítu, byly založeny v první polovině 10. století. Od 10. století byl Pražský hrad nejen sídlem hlavy státu, ale také nejvyššího představitele církve – pražského biskupa. Na Pražském hradě byl roku 976 založen i první klášter v Čechách, a to při kostele sv. Jiří. Usadil se v něm ženský řád benediktinek. V hlavním hradním kostele, jímž je od 11. století chrám sv. Víta, jsou uchovávány relikvie světců a zemských patronů – sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Všem třem světcům je katedrála i zasvěcena, i když se většinou používá zkrácený název Svatovítská katedrála. V podzemních prostorách chrámu se nalézá i hrobka českých panovníků, kde odpočívají první knížata i pozdější králové. Katedrála vznikla na místě původní románské rotundy z 1. poloviny 10. století a větší rovněž románské baziliky z 11. století. Jádro dnešního pražského osídlení začalo vznikat až v 8. století na levém břehu řeky Vltavy, v místech dnešního Pražského hradu a Malé Strany. Právě na Malé Straně prokázaly archeologické průzkumy zbytky nejstaršího opevnění, kte-
praha
praha 7 Městská část Praha 7 se rozkládá na území situovaném severně od historického centra města na levém břehu řeky Vltavy. Tvoří ji historické celky Bubny a Holešovice, část Bubenče, ostrov Štvanice a část Císařského ostrova. V současné době zde na ploše o rozloze 710 ha žije 42 700 obyvatel.
Praha 7 patří mezi oblíbené a hojně vyhledávané části české metropole. Po staletí zde lidé nejen žili, ale mnozí se sem s oblibou chodili rekreovat a trávili tu svůj volný čas. Již před osmi staletími zřídili na nynějším katastru Přemyslovci Královskou oboru, jež pro Pražany dodnes představuje cíl častých vycházek, rekreačního sportování a odpočinku. Do dnešní podoby bylo území formováno zejména v 19. století, avšak historie celého regionu sahá daleko nazpět, v podstatě až ke kořenům sídelního vývoje pražské kotliny. Základ současnému sedmému obvodu daly osady Holešovice a Bubny. První písemná zmínka o Bubnech se dochovala ve falzu vyšehradském z roku 1088 a Holešovice se v kronikách objevují prvně roku 1228. V roce 1850 došlo k jejich sloučení a v roce 1884 byla tato ves HolešoviceBubny připojena k Praze jako její sedmá čtvrť. Na území městské části je situována řada kulturních památek, historických budov a organizací působících v oblasti kultury, sportu a volného času. Mezi významné objekty patří kostely sv. Antonína a sv. Klimenta, Pražská tržnice, Akademie výtvarných umění, Místodržitelský letohrádek, Hanavský pavilon, Národní technické muzeum či Národní zeměděl-
84
ské muzeum. Zásadní dominanty představují zejména Veletržní palác a Výstaviště. Veletržní palác byl postaven ve 30. letech 20. století a za dobu jeho existence se zde uskutečnila řada celostátních i mezinárodních výstav a veletrhů. Roku 1974
tuto funkcionalistickou stavbu zničil požár. Po rekonstrukci do ní byly umístěny sbírky moderního a současného umění Národní galerie a sbírky umění 19. století. Další významné centrum veletržního dění v rámci české metropole, Výstaviště v Holešovicích, bylo společně s Průmyslovým palácem otevřeno roku 1891. Poprvé v českých zemích se zde uplatnila architektura s železnou montovanou konstrukcí. Dodnes se tu pořádají rozsáhlé veletrhy i velké zábavní akce. Sedmý obvod je také domovem dvou slavných českých sportovních klubů AC Sparta Praha a HC Sparta Praha. Městská část tvoří tradiční centrum bohatého kulturního a sportovního života v Praze. Sídlí zde celá řada galerií, muzeí, menších divadelních scén, zájmových oddílů i sportovních klubů. Místní radnice každoročně pořádá populárně společenské akce, jako je například Den Prahy 7, zábavně-preventivní akce Bezpečné prázdniny a Jak se hlídá Praha 7 či Jarní ples. Koná se zde také mezinárodní festival nového cirkusu Letní Letná. Praha 7 také soustřeďuje převážnou část zeleně pražské centrální oblasti. Jedná se především o Královskou oboru Stromovku a Letenské sady, které mají ráz velkoměstského parku a přitahují návštěvníky zejména působivými panoramaty celé Prahy. www.praha7.cz
capital of the czech republic
prague Area: 496 km sq. Population: 1 244 375 (31st December 2013) Density of population: 2 601 inhabitants per 1 km sq.
Prague, the capital and largest city in the Czech Republic, is situated in central Bohemia on the two banks of the Vltava river. Most government institutions and other organizations, companies, and church authorities reside there. Prague has the status of a region but it is headed by its lordmayor. Since 1st January 2002, Prague has included 57 autonomous towns and boroughs divided into 22 administrative districts with extended competence. Prague has generally been renowned as one of the most beautiful European cities. For centuries, it has been the capital of the Kingdom of Bohemia and twice even of the Holy Roman Empire. Its historical centre with an attractive view of Prague Castle, the largest castle complex in the world, is a UNESCO preserve, attracts large numbers of visitors from all over the world.
Charles Bridge
The official title of the Royal Capital City of Prague was introduced in 1784 and, since 1920, it has been called the Capital City of Prague. It is Praga, Prag or Prague in other languages, probably derived from práh (threshold) , which might have denoted a sill or a weir on the Vltava river near Charles Bridge, or from pražiště, a locality where forests had been burnt down and cleared for fields. The founding of Prague, according to a legend, took place when a settler carved the threshold of his log cabin and princess Libuše got the town founded right there. Prague´ s history covers more than one thousand years. Human settlements existed in its territory already in prehistory . The Slavs arrived in the second half of the 6th century. Prague Castle, founded by the first historical Czech Přemyslide prince Bořivoj I between 880-890. has served as the (still used) seat of the head of state up to the present time. Saint Wenceslas
played a very important role in the emancipation of the Czech state and the Přemyslide dynasty in the Christian Europe. He was murdered in 935 and as a martyr has been the patron of the Czech lands. Another princes´ residence was built in Vyšehrad in the first half of the 10th century. Busy international market places arose around the two castles and the incoming craftsmen and tradesmen gave birth to a medieval town . In the 13th century, the inhabitants of the hitherto disintegrated town of Prague and fortified the Old (then called Greater) Town . In 1257, king Přemysl Otakar II founded and fortified a new town on the Vltava´s left bank. Since the 14th century, it has been called the Lesser Town (or the Little Quarter). The towns of Prague experienced the climax of their development during the reign of Charles IV, the king of Bohemia and Moravia and the emperor of the Holy Roman Empire (1346-1378). Prague became more famous then. Charles IV founded the first university north of the Alps, generously measured out and the New Town, extended Hradčany and the Little Quarter and got dozens of secular and church buildings constructed. Thus Prague grew into a brilliant Gothic city, one the largest in Europe of that time. About 40 000 people inhabited the area of 8 km sq. The city of Prague could be compared with Rome, Florence, Paris and Koln, then the most famous cities.
Prague Vyšehrad
In 1415, Master John Hus was burnt and a movement of reformation (1419-1434) in Prague brought about serious social riots and disorders. The Hussite Prague immediately seized power from the royal
authorities, German patricians and the Roman Catholic church, defended itself against king Zikmund´s crusaders and temporarily ruled the country. Prague burghers had kept their privileged positions during the following period before the Hapsburg dynasty was enthroned in 1526. King Ferdinand I Hapsburg drastically restricted the rights of the Czech royal towns after the unsuccessful rebellion of the Estates in 1547. But after this loss of political influence, Prague experienced vigorous Renaissance reconstruction in the second half of the 16th century. The court of the art-loving emperor Rudolph II,, who resided in Prague in 1583-1612, attracted artists and scholars from all over Europe. With 60 000 inhabitants, the Czech capital was among the foremost European cities. After the defeat of the second rising of the Estates in the tragic battle of Bílá hora (White Mountain) in 1620, Prague suffered from strict punishment, forced emigration of non-Roman Catholics, devastation and war losses in the Thirty Years´ War. The imperial court and authorities moved to Vienna and the degraded city of Prague was only a regional centre. Neverthelees, it kept its cultural and economic importance. More noblemen´s manor houses, monasteries and churches of the renewed Roman Catholic Church were constructed and Prague then gained its characteristic architecture thanks to the unifying Baroque style. The patent of Joseph II, the emperor, on the 12th February 1784 ordered the unification of the four hitherto autonomous towns of Prague (the Old Town, the New Town, the Little Quarter and Hradčany) in the capital city of Prague. As a result of the industrial revolution, large industrial districts (e. g. Karlín, Smíchov, Holešovice, Libeň et al.) arose around Prague´s Baroque fortified walls. Prague became the largest manufacturing and traffic centre of the country and grew into a modern city during the 19th century. The patriotic revival movement started there and, after the revolution in 1848, it did away with the post-1620 decay of the Czech language and strengthened Czech national self-confidence. But the process of modernization caused the negative reconstruction that after 1893 demolished a large part of the Old Town and almost the whole of the New Town and Josefov (Jewish town). This loss was partly made up for by the new social buildings built in the styles of Czech Neorenaissance, Art Nouveau and
11
hlavní město české republiky
prague 3 It is situated east from Prague centre and includes Žižkov and a part of Královské Vinohrady. Prague 3 is situated east of the city centre. It includes Žižkov and a part of Vinohrady. 71 409 people inhabit the area of 649 ha, which was outside Prague´s borders.
In 1358, Charles IV decided to transform all slopes around Prague into vineyards (vinohrady in Czech). The inhabitants had to respect the vineyard law but were tax free. In 1837, there were 66 houses with 169 inhabitants and 216 heads of cattle. Most farmsteads vanished and only their names (Hrabovka, Ohrada, Parukářka, Pražačka) have remained to denote their positions in the past. The area was named Královské Vinohrady in 1849. In 1875, Vinohrady was divided from Žižkov (the two autonomous towns were incorporated into Prague in 1922). Emperor Franz Joseph I promoted Žižkov to the town status on 15th May 1881. Žižkov developed considerably after the demolition of ramparts in 1874 and its inhabitants did not accept the proposed loyal name Rudolfov (after the Austrian crown prince). The constructor Karel Hartig (1833-1905) was elected mayor of Žižkov on 22nd March 1876. As a patriot, he supported the development of the increasing town. Its name Žižkov was permitted in 1877 and many streets and squares were then named after famous Czechs of the past, including Hus
and Comenius. Hartig was among the founders of the Hlahol singing choir and Sokol fellowship. He took part in the National Theatre association and the club supporting the upbuilding of the Jan Hus monument in Prague. Žižkov´s industry remained underdeveloped though most of the new inhabitants were workers and the town bore proletarian character. The old Žižkov had small workshops and little shops hidden in the yards. There have been numerous pubs in Žižkov. The present-day district may remind visitors of Jaroslav Hašek, the author of the good soldier Švejk. Vítkov hillock includes the National Monument and the memorial equestrial statue of Jan Žižka, the third biggest statue of this kind in the world. Some visitors of Prague district 3 may notice Vinohrady´s noble elegance. The young generation would notice the TV transmitter in Žižkov with babies climbing up the tower, sculptures by David Černý. The Nejsvětějšího srdce Páně church (in Jiří z Poděbrad square) was built in the old Christian style by
the Slovenian architect Josip Plečnik in 1929-1932. The Akropolis Theatre is the centre of independent culture. Other attractive places are Jára Cimrman´ s theatre, the Aero club cinema and the stadium of FK Viktoria Žižkov football club. The largest Prague cemetery called, Olšanské hřbitovy, is a small forest in the middle of the town. Žižkov
The territory of Žižkov was sparsely settled outside Prague´s boundaries. In 1358, Charles IV ordered to turn slopes surrounding Prague into vineyards. The inhabitants of “vine mountains“ respected the specific vineyard law that was confirmed by the following rulers. It made vine growers tax free. In 1849, the territory was named Vinohrady and in 1867 the emperor Franz Joseph I allowed it to use the name of Královské Vinohrady. On 16th July 1875, Královské Vinohrady was divided into two parts the present-day Žižkov and Královské Vinohrady. The name of Žižkov was officially permitted in August 1877 after the name Rudolfov in honour of the crown prince Rudolph had not been accepted by the population. www-praha3.cz
Radnice v Praze 3
59