Junák, svaz skautů a skautek ČR – Okres 425 Most
HISTORICKÉ STŘÍPKY SKAUTINGU NA MOSTECKU (1920 - 1989)
Publikaci vydána za přispění Statutárního města Most
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989
Předmluva Myšlenkou dát dohromady publikaci o historii skautingu na Mostecku jsem se zabýval několik let. První podnět se objevil v roce 2001, kdy se uskutečnila výstava v mosteckém muzeu, právě zde jsem si uvědomil, že tento okres má opravdu bohatou historii a má o čem vyprávět. Ale teprve Karel Lešanovský a Stanislav Špindler, skauti, kteří se zabývají historií skautingu na severu Čech, mi pomohli překonat počáteční nejistotu a já se pustil do psaní této publikace. Shromáždit informace o hnutí, které bylo tolik poznamenáno historií, nebylo vůbec jednoduché. Historie skautingu na Mostecku je jistě velmi pestrá a bohatá, ale vzhledem k poválečnému vývoji v našem regionu, vzhledem k několika nuceným přestávkám ve skautské činnosti, se nedochovalo příliš materiálů o činnosti skautů na Mostecku. I když vím, že tato publikace není úplná a dokonalá, myslím si, že poskytuje alespoň základní informace o bohaté historii skautingu u nás na Mostecku. Z dostupných pramenů se během několika let podařilo nastřádat především útržkovité „střípky“ o tom, jak na Mostecku v minulosti fungovaly skautské oddíly a střediska. Na následujících stránkách budete mít možnost podívat se zejména do historie, která se psala v první třetině dvacátého století, tedy v době, kdy si skauting v celé republice prožíval „své rané dětství“. Věřím, že tato publikace bude jakýmsi startem pro další zájemce o historii skautingu na Mostecku a že se v budoucnu podaří najít v archivech a vzpomínkách lidí další a další nové informace o tom „jak to bylo dříve.“ Tomáš Novotný (2008) Zástupce vedoucího střediska
Foto na titulní stránce Skautský památník na Lomském hřbitově, částečně rekonstruován v roce 2008 za přispění MěÚ Lom
2
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989
Sto let zkušeností 1907
•Letopočet 1907 se pokládá za rok zrodu světového skautingu ve Velké Británii.
•Úspěch skautské myšlenky potvrzuje rychlé pronikání skautingu po Evropě i v zámoří
1911
•. Roku 1911 vzniká také skauting v Čechách. •O rok později získává svůj tradiční název – Junák. •…každá demokratická společnost potřebuje čestné, zodpovědné lidi – pro každou totalitu jsou takoví lidé postrachem…
1940.
•Za druhé světové války byl Junák zrušen. •Mnoho skautů však hájilo myšlenky skautingu v ilegálním odboji či za hranicemi protektorátu. Sedm stovek z nich za to zaplatilo životem.
1945
•Poválečné nadšení pro skauting přivedlo do Junáka čtvrt miliónu členů. Ti se významně podíleli na hospodářské obnově země výpomocí v zemědělství.
1948
•Jako ledová sprcha působil obrat v roce 1948. •Junácká organizace byla paralyzována, řada činovníků se stala obětí politických procesů a strávila roky v komunistických žalářích.
1950
1968
1989
•V roce 1950 byl Junák zrušen.
•Nakrátko se k novému životu probudila skautská organizace v roce 1968. •Budování organizační struktury a rozmach činnosti ukončil rok 1970, kdy byl Junák násilně pohlcen Pionýrskou organizací. •Na přelomu let 1989 a 1990 vstala skautská organizace z popela znovu.
1993
•Rychle se začleňuje do mezinárodních struktur. •V souvislosti s rozdělením Československa se dělí i junácká organizace a získává svůj dnešní název Junák – svaz skautů a skautek ČR.
2007
•Skauting si v Anglii na 21.světovém Jamboree připomíná 100 let své existence. •Na tomto Jamboree mělo své zástupce i mostecké skautské středisko.
3
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989
Obce, města kde fungovaly skautské oddíly či střediska v časovém období Město/Obec Dolní Jiřetín Dřínov Hora Sv. Kateřiny Horní Jiřetín Konobrž Kopisty Libkovice Litvínov
Lom Louka u Litvínova Most Meziboří Nová Ves v Horách Obrnice Souš Třebušice Záluží
Fungování skautských oddílů v letech 1925-1938 1936 -1938 1968 -1970 1990 – 1994 1921 -1938 1920 -1938,1945-1948 1946 1921 -1938,1945-1948,1968, 1970,1990dodnes, (včetně Horního a Dolního Litvínova a Chudeřína) 1920 -1938,1945-1948,19681970,1990-1994, (včetně Loučné) 1968-1970 1921-1938, 1945-1948,1968-1970,1989 – dodnes 1968 -1970 1920-1938,1968-1970 1920-1938 1921- 1938, 1945-1948 1921- 1938 1920 - 1938
4
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989
Počátky hnutí na (20. a 30. léta) Historie skautingu na okrese se začíná psát v roce 1920, kdy byl založen první chlapecký oddíl v Lomu u Mostu. Vedoucím oddílu byl Antonín Novotný. Oddíl br. Antonína Novotného z Lomu v r. 1920
V roce 1922 se registrují první oddíly v Mostě. Jedná se o 1. oddíl skautů pod vedením Jaroslava Dvořáčka a o 1. oddílu skautek pod vedením M. Krátké. Jaroslav Dvořáček zastává také funkci okresního zpravodaje, v tomtéž roce ho v této funkci vystřídá Josef Svitek. Počet členů v Junáku v rámci celé ČR v letech 1925 - 2006 Rok 1925 1931 1935 1937 1945 1946 1947 1948 04/1949 12/1968 01/1970 12/1990
Celkem členů 25 107 34 301 47 998 61 506 250 000 230 000 180 000 66 000 46 206 65 747 75 422 78 539
5
Z toho mladších 18 560 20 500 34 366 44 890
Z toho dospělí 5 547 13 801 13 632 16 616
36 564
9 642
61 996 61 453
13 426 17 086
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989
Psalo se o skautech na Mostecku Ze schůze náčelnictva Na schůzi náčelnictva 28. 8. 1922 jsou hlášeny tři případy záchrany života skautem, z nichž jeden bohužel skončil tragicky pro zachránce. Skautský vedoucí Antonín Novotný z Lomu u Mostu, když viděl, že se jeho svěřenec topí, vrhl se uhřátý do řeky a chlapce dostihl. Avšak patrně následkem předchozí únavy ho ranila mrtvice a ihned zmizel pod hladinou. Tonoucího zachránil jiný skaut z téhož oddílu, zmizelého vůdce se mu již nepodařilo nalézt. Mrtvola byla objevena až po dvou dnech. Svaz skautů mu vypravil důstojný pohřeb za účasti asi 3 000 lidí z Lomu, kteří plně ocenili obětavost skautského vedoucího pro své svěřence.
Svastika díků – vyznamenání Hlavního stanu 1921 SKAUT JUNÁK č. 9-10, leden Svastika Hlavního stanu (Svastika díků) byla udělena br. Františku Wittnerovi, železničnímu zřízenci a vůdci oddílu v Horním Litvínově jako jednomu z těch našich šlechetných pracovníků, kteří neznámí, v německém moři na hranicích státu shromáždili kolem sebe hlouček chlapců, vedou je a vychovávají po skautsku a jsou povždy hotovi ke každé oběti.
Propagační sjezd svazových skautů v Mostě 1921 SKAUT JUNÁK R VII-I /, č. 11-12 České menšiny v Mostě měli příležitost shlédnouti dne 22. května naši mládež skautskou, jež sjela se tamtéž k propagačnímu sjezdu. Na dvěstě našich jarých hochů a dívek z českého severu zúčastnilo se tohoto sjezdu, aby ukázalo veřejnosti sílu a ukázněnost staré organizace. Sjezdu bylo přítomno mimo zástupce župního zpravodaje a okresních zpravodajů i důstojnictvo mostecké posádky pěšího pluku, jež projevilo živý zájem o skauting, jehož program a cíle výstižně vyložil přítomným zástupce župní zpravodaj br. V. Lehman. Sjezd zahájen byl průvodem skautů městem až na vojenské cvičiště, kde proveden byl ukázkový tábor. V čele průvodu byly dívčí oddíly, za nimiž neseny dva oddílové prapory a za těmito nastoupily další oddíly junáků, vedeny svým vůdcem neb zástupcem vůdce. Velení a seřazení celého průvodu převzal vůdce I. oddílu lounského. Hoši a dívky seřadili se na prostranství před teplickým nádražím, odkud jedním proudem, oddíl za oddílem, nastoupili ve trojstupech pochod do města. Prošel nádražní třídou a těše se hojné a všestranné pozornosti přítomného obecenstva, zabočil průvod na první náměstí, kdež před starou radnicí defiloval shromážděnému sboru důstojnickému a zástupcům skautské organizace.
6
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989 Za ohromné účasti obecenstva, jež naplňovalo veškeré ulice, jimiž se průvod ubíral, prošly oddíly za zpěvu „Čtvrtého července“ prvním, druhým a čtvrtým náměstím zabočily na cestu k vojenskému cvičišti. Po odchodu oddílů z náměstí poděkoval jménem celé organizace skautské důstojnickému sboru zástupce župní zpravodaj br. Lehman za účast, jíž projevil tento svou přítomností a pozval celý důstojnický sbor k prohlídce ukázkového tábora. Na cvičišti naskytl se oku malebný obraz – hoši i děvčata počínali tábořiti. Během 15ti minut stálo na 40 stanů malebně seskupených. Při příležitosti této bylo provedeno odevzdání praporu I. oddílu junáků skautů z Loun. Jednotlivé oddíly seskupily se do šiku na svá místa v útvaru podkovy. Za slavnostního a povznášejícího ticha odevzdal zástupce žup. zprav. 1. oddílu lounských skautů prapor, načež slavnostní řeč vlastenecky prodchnutou pronesl vůdce I. oddílu lounských skautů br. Jožka Lehman, jenž mezi jiným pravil: „Prapor Váš, toť symbol sjednocenosti, svornosti a rovnosti všech, kdož se k němu přihlásili a kol něho sdruženi jsou, kteří jednou a touže vznešenou myšlenkou skautskou nadšeně a pevně spjati jsou. Proto setrvati při praporu budiž i Vám povinností nejsvětější. A jestli z té či oné strany lákati Vás bude hlas svůdný, nebo snad budou Vám mnozí nástrahy činiti a třeba násilně nutiti vás tam, kde tělesné výchovy zneužívá se k cílům stranickým, tu vždy mějte na mysli heslo Havlíčkovo. „Vyhrožujte si mě, přislibujte si mě, přece zrádcem nebudu! Moje barva červená a bílá, heslo moje poctivost a síla.“ Na to ujal se slova zástupce župní zpravodaj br. Lehman, jenž vzpomněl našeho protektora, presidenta Masaryka, který touto dobou dlí na zotavené na ostrově Capri a tlumočil přání všech, když pravil:“ Naším nejvroucnějším přáním jest, by náš milovaný president vrátil se nám v plném zdraví zpět.“ V další řeči vzpomíná námi všemi milovaného zakladatele čsl. skautingu, náčelníka br. A. B. Svojsíka, jemuž posílá jménem všech pozdrav a volá skautské „Na zdar!“ Hoši hřímavým hlasem opakují pronesené zdravice a již zní sborem hymna junácká, na to národní hymny „Kde domov můj“ a „Nad Tatrou sa blýská“. Okamžik tento působil na obecenstvo mocným dojmem. Po obědě a odpočinku oživlo cvičiště zase hochy a děvčaty, kteří v různých skupinách cvičili prostná, aneb hráli americké hry. Rušný život sledovalo přítomné obecenstvo se zájmem a živou účastí s rozveselenou mládeží junáckou. O čtvrté hodině odpolední nastoupen společný odchod z cvičiště a jednotlivé oddíly po srdečném rozloučení rozjely se do svých domovů. Sjezdu zúčastnily se tyto oddíly: Duchcov I. oddíl chlapecký a I. oddíl dívčí; Hrob I. oddíl chlapecký; Lom I. a II. oddíl chlapecký (s dvěma oddílovými prapory) a I. oddíl dívčí; Košťany I. oddíl chlapecký; Horní Litvínov I. oddíl chlapecký; Louny I. oddíl chlapecký (s jedním praporem oddílovým); Most I. a II. oddíl chlapecký (mezi tyto řadí se hoši z Třebušic, Komořan a Souše). Přítomní zpravodajové: zástupce župního zpravodaje br. V. Lehman z Loun, okresní zpravodaj br. David z Duchcova, okresní zpravodaj br. Krbec z Teplic a zástupce okresního zpravodaje br. Dvořáček z Mostu. Jménem všech účastníků propagačního sjezdu odeslal zástupce župního zpravodaje náčelníku br. Svojsíkovi pozdravný telegram. Třeba si přáti, aby skauting byl veden i nadále takovými činovníky, již s láskou lnou k myšlence skautské. Pak i naše mládež nadšena bude pro skautskou ideu.
7
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989
Ze života našich oddílů v roce 1922 1922 SKAUT JUNÁK R VIII/II /, č. 5 Most. Šest okrskových táborů, účast na čtyřech národních slavnostech, služba při otevření dvou českých škol, dva župní sjezdy v Mostě, jedno veřejné vystoupení; v kursech první pomoci vyučuje medik dr. Pluhař, o skautingu přednášel několikrát bratr Řeháček. Žatec. Nezapomenutelně krásný dojem odnášeli si Ti, kdož ve dnech 26. a 27. května byli hosty sester a bratří žateckých. Za Svaz přijel zpravodaj Náčelnictva br. Dr. Šimánek se svým tajemníkem, zúčastnili se i okolní zpravodajové: župní Ladman z Loun, okresní Lehman z Loun, Svítek z Mostu, Eisner z Teplic, dále chlapecké a dívčí oddíly z Duchcova, Loun, Mostu, Obrnic, Postoloprt, Rakovníka, Teplic, Trnovan a Třebušic. Večer prvého dne vyplnilo divadlo v zámku libočanském a pak pestrý program táborový. Fanfáry a hudba střídaly se s rejem dívek kol jasně planoucího ohně táborového, recitacemi i zpěvem. Prudký déšť znemožnil lehko-athletické závody z rána druhého dne, ustal však sotvaže oddíly nedbajíce ho, na žateckém hřišti seřadily se za trojbarevnou vlajkou státní k pochodu městem do tábora v parku libočanském, kde po proslovech okres zpr. br. prof. Macháčka a zpravodaje Náčelnictva br. Šimánka na 70 hochů a dívek skládalo junácký slib. Odpoledne ukázky prací a her táborových staly se dostaveníčkem naší menšiny žatecké, takže možno říci, že k všestrannému úspěchu hnutí junáckého druží se opět i pěkný kus vykonané práce menšinové. I další Vaší práci zdar, bratři a sestry!
Za skautem hrdinou, … aneb památce vůdce Antonína Novotného z Lomu. 1922 SKAUT JUNÁK R IX /, č. 1 Za žhavého červencového poledne sám a sám stoupám strmou stezkou na skalní ostrov, kde malebně rozložen je hřbitůvek Karlštejnský s kostelíkem uprostřed. Pod skalou bělostná silnice, za ní modravá šeď řeky. Kol mne vše jásá barvami, hýří životem, mušky, včelky, motýlci, ptáčci kmitají se v oslnivém jasu slunečním v opojné vůni kvetoucích lip a dozrávajícího obilí – za kostelíkem malý, ponurý domeček a v něm zabaleno v mokré, režné plátno mladistvé tělo. Ale v těle není již života; kůže dlouhým pobytem ve vodě svraštěla, svaly mladého atleta ztuhly, oči zavřeny navždy.
8
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989 Nikdy nepocítil jsem živěji kontrast mezi životem a smrtí jako v onom okamžiku. V hlubokém pohnutí zvedám ruku k pozdravu a loučím se s Tebou, mladý hrdino, který jsi dal mladý život za svého skauta, jménem všech tisíců českých skautů, kteří nezapomenou Tebe a Tvého krásného činu. – Dole ve vsi bodrý horník-otec, žalem zlomená máť, plačící sestřička. „On se obětoval, taková to byla věrná duše, vždy říkal, jak je dnes třeba práce všech pro národ“, jsou první slova otce, jenž všechnu svou naději skládal v syna studenta. A četnický strážmistr vypráví, že br. Novotný vyhledal skautům místo, kde není hloubky, sám pak horlivě cvičil běhy a skoky s ostatními na břehu. Náhle počal jeden z hochů tonouti. Vůdce – výborný plavec – vrhl se do vody, náhle však vztyčil se z vody a bez hlesu klesl pod hladinu. Po namáhavém cvičení náhle ochlazení a rozčilení přivodilo patrně srdeční mrtvici. Tonoucího hocha zachránil skaut Jiří Srp; tělo vůdcovo však proud zatím odplavil, takže teprve třetího dne bylo nalezeno. – Na tisíce českého lidu z Lomu a okolí se skauty v čele doprovodilo ke hrobu mladého hrdinu. Žil a zemřel jako pravý skaut, vykonávaje nejsvětější, ale také nejtěžší skautskou povinnost - nový doklad, jak skauting vychovává životem. Mnoho mladistvých srdcí plane u nás týmž svatým ohněm, věčné třídění duchů i srdcí, které charakterizuje skauting, živí víru v lepší lidství a vychovává pro ně. Vy věrni, vzpomínejte br. Novotného!
9
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989
Ze života našich oddílů v roce 1923 1923 SKAUT JUNÁK Br. Svojsík přednášel o Japonsku dne 22. 11. 1923 v Lounech. Pozdrav nám do redakce posílají: ze stálého tábora u Bilichova skauti z Mostu, skauti tepličtí ze Saska. Na pomník bratra Novotného v Lomu darovali: Ústřední rada Svazu 50 Kč, odbor O.S. 100 Kč, kluby Oldskautů: 2. Plzeň 40 Kč, 20. Ostrava 26 Kč, 23. Železný Brod 25 Kč, 33. Pardubice 10 Kč, 37. Náchod 38 Kč, 38. Hořice 40 Kč, 39. Podol 10 Kč, 42. Louny 50 Kč, 43. Choceň 10 Kč, 47. Litomyšl 10 Kč, 48. Praha 40 Kč, 50. Duchcov 22 Kč, 53. Trenčín 30 Kč, dále I. oddíl skautů v Lounech 20 Kč, br. A. Prouza 30Kč, při slavnosti na hřbitově mezi obecenstvem vybráno 125 Kč. Dešenice u Žatce. Zakládáme skautskou hlídku ve zněmčeném území. Poděkování. Děkuji u příležitosti odhalení pomníku mému synovi Antonínu, tragicky zahynuvšímu při záchraně tonoucího skauta, za podporu vybranou mezi kluby Oldskautů a Svazem skautů RČS (do 1. září 500 Kč) a všem účastníkům slavnosti a dárcům, kteří přispěli při sbírce na hřbitově. Dále děkuji všem za pronesené řeči nad rovem a p. J. Štěpničkovi za jeho obětavou práci při této akci. Lom u Mostu, dne 2. září 1923. Vavřinec Novotný
Ze života našich oddílů v roce 1924 1924 SKAUT JUNÁK R XI /, č. 1 Duchcov 50. klub OS v Duchcově děkuje tímto všem bratrům a sestrám z Prahy, kteří při jejich slavnostech konaných 10. – 11. května je navštívili a přispěli tak ke zdaru této, jakož i obesláním výstavky. Za duchcovský okres: J. Štěpnička, zpravodaj OS. Dne12. července vyprovodili jsme na poslední cestě našeho druha br. Rudu Kubice, člena 1. oddílu v Duchcově, který nás opustil ve věku 16 let. U hrobu promluvil za náš okres okresní zpravodaj br. J. Štěpnička. Pohřbu zúčastnili se mimo zdejších
10
Historické střípky skautingu na Mostecku 1920 - 1989 oddílů dívčí oddíl Třebušice, zástupci skautů socialistů z Duchcova, Nové Vsi, Lomu a dívčí kmen skautek Volnosti z Lomu u Mostu. Všem srdečné díky. Dne 2. srpna opustil nás náš druh br. Jarka Vokurka, kancelářský příručí čsl. státních drah, tajemník 50. klubu OS Severáci v Duchcově. Zemřel po dlouhé nemoci ve věku 21 let. Bratr tento ač nemocen, věnoval se práci v klubu a pracoval jako svědomitý funkcionář až do své smrti. Pro svoji milou a upřímnou povahu byl všude ctěn a milován. Před odjezdem ku zpopelnění do Mostu rozloučil se zesnulým bratrem za okres okresní zpravodaj br. Jenda Štěpnička a za 50. klub OS vedoucí br. Václav Štěpnička. Okres děkuje tímto všem oddílům za květinové dary a všem bratřím a sestrám, kteří našeho bratra na poslední cestě vyprovodili. Zvláštní dík platí zástupci okresu mosteckého br. Radovi, dívčímu oddílu v Třebušicích, chlapeckého oddílu Obrnice a zástupcům kmene skautů Volnosti z Libkovic. Omluvné listy zaslaly Odbor O.S. Praha, 1. oddíl Hostomice a dívčí kmen skautek Volnosti Lom u Mostu. J. Š. Pomník br. Novotného. Další dary došly: Od 1. dívčího oddílu v Teplicích – Šanově a 4. dívčího klubu OS Praha (po 50 Kč). Pozdrav zasílají: Z Kokořínska 1.dívčí v Trnovanech. Z výletu na Křivoklát skauti z Krásného Března a Neštěmic. Litvínov Skauti z Dol. Litvínova uhasili požár, způsobený vlakem. První oddíl v Mostě konal pořadatelské služby při sokolské slavnosti a výpravě cyklistů ze Slaného, Roudnice, Loun, Prahy atd. Ervěnice. Na našem okresu je velký zájem o lyžaření. Potřebujeme nutně pokynů k práci. Uvítáme návštěvy bratří lyžařů srdečně. Výcvik skautů provede br. Rada. Most. Zdejší skauti-lyžaři budou pracovati pod vedením okresní zpravodaj br. Svitka a přihlásili se mezi prvními do LOS /Lyžařského odboru Svazu/.
Ze života našich oddílů v roce 1925 Do 30. dubna registrovány pro rok 1925 oddíly: Duchcov, 60. klub O.S.; Lom u Mostu, 1. chlapecký; Terezín, 1. Postoloprty, 1. chlapecký; chlapecký; Most, 1. dívčí; Libochovice, 1. chlapecký; Roudnice, 1. chlapecký; Trnovany, 1. chlapecký, 2. chlapecký, Litvínov Dolní, 1. chlapecký; roveři, 1. dívčí; Neštěmice, 1. chlapecký; Třebušice, 1. Teplice-Šanov, 1. chlapecký; chlapecký;
11
Historické střípky skautingu na Mostecku Obrnice, 1. chlapecký; Ústí nad Labem, 1. chlapecký; Otvovice, 1. chlapecký; Záluží, 1. chlapecký;
Podmokly, 1. chlapecký; Žatec, 2. chlapecký, 2. dívčí
U našich hraničářů … Nebyl to nijak pěkný den, když mne tepličtí skauti vedli do své klubovny, která se nachází v budově trnovanského Sokola. Byl to zato den významný – 7.březen – kdy vzpomínáme svého největšího muže přítomnosti, presidenta T.G. Masaryka. Silné poryvy větru hnaly po obloze tmavošedé mraky a chvílemi zabouřila vichřice sněhová. V klubovně bylo však milo. Ohromná kamna v koutě posílala do prostorné síně vlídné dechy tepla a rozzářená očka skautek a veselé úsměvy skautů dávali tušiti, že je tu domovem milá družnost skautská. Za skauty pozdravil mne zpravodaj br. J. Štěpnička a za skautky sestra zpravodajka M. Klobásová. Kytice svěžích květů byla mi dárkem nad jiné milým. A hned zahájen byl program oslavy pana presidenta. … Pak jsme se sesedli kol kamen a při čaji a zákuscích rozhovořili jsme se od srdce. A právě ta neoficiálnost byla příčinou, že bratři a sestry otevřeli svá srdce a otázka stihala otázku. Z nich poznal jsem, jak dobré lidi máme tu na severu a s jakou láskou lnou k hnutí našemu, které je jim potěchou a útočištěm v denním boji s životem. Vzpomínka na Skautskou Babičku z Třebušic … Nemohu nevzpomenouti sestry Anny Reichertové, „skautské babičky“, ženy horníka, která mne dojala do hloubi srdce. Tolik oddanosti, lásky a obětavosti, jakou se může prokázati ona, stěží bychom jinde nalezli. Vede skautky a šotky v Třebušicích, děti hornické, něžné květy, vyrostlé na půdě tvrdého života a boje s hrubou hroudou v ponurém podzemí. Má ve svém oddíle sirotky a děti, o něž se rodiče starati přes den nemohou, a těm věnuje všechen svůj volný čas. A že hornická žena při všem svém zaměstnání najde ještě čas k této činnosti, je úctyhodné. I němečtí rodiče žádají ji, aby vzala jejich děvčátka do svých oddílů. Vypravovala nám pohádky a tak živě a podmanivě, že upoutala pozornost všech. Není možno odměniti takovou oddanost k cizím dětem nijakým způsobem a jsem jist, že je to velikost a strhující moc hnutí skautského, které pochopila tato prostá žena lépe, než leckterý universitní profesor a co více, dovedla teorii vtěliti ve skutek dokonalým způsobem. I ostatní bratři a sestry jsou hodni díků za svou těžkou práci, která je v ústředí plně uznávána. … Těžko jsem se loučil s milými svými hostiteli a na chvíle mezi nimi ztrávené nikdy nezapomenu. V houfu táhli jsme na nádraží a chvíle rozchodu byla nám všem těžkou. Díky vám, vy neunavní průkopníci myšlenky skautské, a vytrvejte vzdor všem překážkám. Dobrá je vaše práce a nemůže se minouti s úspěchem. … Z Třebušic. „Skautská babička“ sestra Ant. Reichertová děkuje sestrám skautkám z Trnovan za darované šaty a prádlo třebušickým sirotkům. Nedovede vypověděti, jakou radost způsobily třebušickým šotkům a skautkám svým darem a končí svůj dík slovy: „Mám radost z těch dětí, když je mohu zachránit před tím bahnem, ve kterém si zdejší lidé velmi
12
Historické střípky skautingu na Mostecku libují. Snad přece tu bude jednou vidět ta moje práce, již dnes se na nás jinak hledí, než před dvěma roky“. - Sestry a bratří, nebylo by vhodno, následovat sester trnovanských na této cestě lásky a dobré vůle k našim bratřím a sestrám v menšinách? Uvažujte a podejte nám návrhy. Nebo, ještě lépe – ohlašte nám už dobré skutky na tomto poli, které jste vykonali po této pobídce.
Z župy Vrchlického V okolí mosteckém, obklopena žhavými haldami, z nichž doutnající uhlí otravuje vzduch, kde prsa se úží a dech stěžuje pohled na ty tak ohlodané plochy sem tam porostlé borem, leží schoulena vesnička Třebušice. Chudý to hornický kraj. Malé, tmavé domky jakoby se před ranou tísnily. A v nich dobrý, český lid. Však uplynulá hrozná leta zanechala tu krvavou stopu. Snad v každé rodince schází jeden z živitelů, jinde i oba a děti slabých, bleďounkých, plná světnice. Zápis v kronice Vrchlického župy o založení skautského oddílu v Třebušicích Tu, v tom smutném kraji, založen skautský oddíl. Sestře Reichertové, starší již dámě, zželelo se ubohých dětí a shromáždila všechnu tu drobotinu kol sebe. Zcela individuelně vychovává své svěřenky: učí je lidovým a národním písním, básním a praktickým pracem. Po několikaletém setkání svěřila se mi se svými starostmi. Mnohé z dětí nemají ani nejnutnějšího prádla a šatstva i pomáhá sama, pokud může. Mezitím sestry oddílu trnovanského vybraly mezi sebou vše potřebné, našily šatečků i prádla a 28.3. vypravily se s celým nákladem do Třebušic. Jaké čekalo je ale překvapení! Oddíl registruje as 25 skautek a šotků. – Na oddílovém místě, sporém to borovém lesíku mezi opuštěnými propadlišti, hemžilo se 56 dívek. Přes polovičku je neregistrovaných, poněvadž nemají na zaplacení poplatků. Přišly i matky a čilý bratrský oddíl a účast dostoupila až 80 osob. Co tu bylo jásotu, srdečného smíchu a upřímné radosti. Malá Kaftanová vítá sesterský oddíl jednoduchými, vřelými slovy až pro pláč nemůže dále. Sestra vůdkyně jí odpovídá a za chvíli již nesly se krajem zvuky mnoha českých písní. V básních, vesměs zcela maličkými šotky přednesených, bylo viděti snahu vedoucí, oddílově zvané „babičky“, nahraditi jim vše, oč již v tak časném mládí byly připraveny, přiblížiti je ke všemu krásnému a čistému, a vtisknouti jim do důvěrné dušičky jistotu lepšího příští. Slyšely jsme tu recitovati El. Krásnohorskou, J. Nerudu, Sládka, Vrchlického, slyšely jsme i mnoho starých, českých písní zpívati čistými hlásky. Trnovanské sestry zapěly jim také mnohé ze svých písní a vůdkyně vyprávěla jim pohádku o království-skautském oddíle, královně-„babičce“ a princeznách-skautkách, podávajíc jim tak vlastní jejich obrázek. Končila přáním, aby „babička“ ještě dlouho byla skautské rodince zachována a aby šotečkové samou láskou odměnily ji za její dobrotu srdce. Každý dárek (knížka, hračka, šatstvo) bude vždy vítán. Sestry mají příležitost pomoci svým nejbližším sestrám skautkám.
13
Historické střípky skautingu na Mostecku
Myšlenka, jež bude asi hojně napodobena, … aneb Sjezd Vrchlického župy Máša Klobásová, župní zpravodajka Originelní uspořádání župního sjezdu. Zajímavý nástup. Naše župa Vrchlického uspořádala svou letní slavnost 22., 23. a 24. května. Na rozdíl od jiných byl to podnik čistě skautský a pro skauty pořádaný. Pracováno na plánech v župě i v oddílech. Kresleny mapky tábořišť a podávány návrhy. Za pěknou práci odměněny skautskými knihami oddíly Košťany, Obrnice a Dolní Jiřetín. Společný cíl zůstal dlouho oddílům utajen, za to ale ve vykázaném okolí musili již před slavností najíti si vhodné stanoviště, kam v sobotu bylo oddílu bez vedoucího doraziti, tábořiti a přenocovati a očekávati soudce, vedoucího jiného oddílu, a značkovati mu cestu. Tak obsazena byla skauty v sobotu 22. května následující místa našeho Středohoří: Skalky, Lhota, Štěpánov, Kostomlaty, Lhenice, Dolanky, Lysce, Helvety a Jedoviny. V neděli ráno zapálila každá skupina kouřový oheň a určovala podle kouřových ohňů z dáli viditelných, v kterém směru a kde jsou ostatní skupiny bratří. Zrána všichni dle doručené mapy a značek brali se k společnému cíli. Bylo jim dáno přitom mnoho úkolů. Soudcové měli tudíž široké pole činnosti a mnoho práce, aby vyplnili dotazníky o zdatnosti jednotlivých oddílů na cestě k cíli. Škoda jen, že mnohý pěkný moment zkazil vytrvalý déšť. Bylo třeba ovšem velkých příprav. Cíl – smějící se lučina ve výši 500m n. m. pod Kubačkou – byl přímo ideální. Nádherný rozhled po celém českém Středohoří se stříbrným pruhem Labe i dále do vnitrozemí s památným Řípem. Svěží, pestré traviny čekaly, aby připravily lůžko svým dětem, stará zřícenina chtěla vyprávěti o zašlých časech, hustý bor parfumoval vzduch a štíhlé břízky šuměly své pozdravy. Tu sešli se činovníci, aby vyčkali příchodu oddílů a připravili vše potřebné. Předcházejícími úmornými pracemi, jako značkováním všech cest od stanovišť k cíli apod. pověřen absolvent ústřední lesní školy, br. Klapka, pro kterého neplatilo rozdělení dne a noci. Obětavě pracoval po celý týden předcházející slavnosti. Jeho nezištné práci děkujeme za úspěch celého podniku. Vedením tábora pověřen br. J. Miřejovský z Košťan, také absolvent lesní školy, vedením dívčích oddílů zástupce župního zpravodaje s. Klobásová z Trnovan. Nejeden stupínek do skautského nebe získal tu i okresní zpravodaj br. V. Reichert z Třebušic, zhotoviv totem znázorňující návrat k přírodě velmi výstižně. Totem určen pro vítěze závodů. Činně pomáhali i okresní zpravodaj br. J. Štěpnička z Duchcova a okresní zpravodaj br. Prouza z Loun. Jitro 23. května bylo nevlídné, uplakané. Půda úplně promoklá, vysoká tráva sehnutá pod tíží vody, stany pomalu osychaly. Přes to v přípravách se neustalo. Mračna pomalu začala se trhati, do devíti se to vybralo a celý den pak bylo krásně. Již před polednem vítáni první hosté: bratří z Ústí n. L. a Neštěmic, dívčí oddíl z Ústí, později s veselým zpěvem na rtech oddíl bratří z Obrnic, Cukmantlu, Teplic, dívčí oddíl z Trnovan, Třebušic, s naší „babičkou“a šotečky, chlapeckých oddílů z Mostu, Třebušic, Loun, Postoloprt, Hostomic, Dolního Jiřetína, Záluží, Hrobu, Světce, Vrbna, Markvarce, Košťan, Trnovan, Dolního Litvínova a Duchcova. Vlajky vlály, zpěv ozýval se krajem, veselé pokřiky hrajících skupin oživovaly po celé další odpoledne tábořiště. Jak houby vyrostly tu stany kol dokola a znovu a znovu vítáni noví příchozí. Přes nepohodu, přes veškeré potíže sešlo se tu 210 bratří a sester, aby se navzájem
14
Historické střípky skautingu na Mostecku poznali, aby znovu připomněli si skautský slib a aby si ukázali, čemu se naučili během svého skautování. U velkého táborového ohně. Uprostřed velikého obdélníku stanů narovnána byla hranice k táborovému ohni, na vývěsní tabuli objevil se program. Den chýlil se ke konci, slunéčko zapadlo a hlas trubky nás volal. Když jsme zasedli kol ohně byla již tma a jen uprostřed šlehaly plameny. Byly to chvíle radosti a veselí po namáhavé celodenní pouti, bylo to slavnostní ukončení dne. Bratr župní zpravodaj nás pozdravil a přivítal a ve svém proslovu ocenil snahu, odvahu a vytrvalost našich skautů, kterou projevili za včerejší nepohody i na dnešní dlouhé cestě. Dívčí oddíl z Trnovan zapěl Neumanovu píseň „Oheň“, načež bratři z Duchcova, vzpomínajíce svého velkého náčelníka, předvedli skupinou jeho jméno: „Svojsík“. S. Endtová z Trnovan recitovala báseň „K čtyřletému trvání dívčího oddílu v Trnovanech“, dívčí oddíl z Trnovan zapěl vlastní píseň „Pozdraven buď bor“, šotci z Třebušic recitovaly „Ty bílé ručičky“. Mnoho krásného toho bylo, básně, zpěvy, veselé výstupy střídaly se s vážnými proslovy. Táborák se nám opravdu vydařil, salvy smíchu neutuchaly při sáhodlouhé aktovce „nováček“. Vůdce tábora hovoří o národních hrdinech a připomíná, kterak si vážíme toho, že nám v čele stojí muž, jakým je náš president T. G. Masaryk, vzpomíná i mravenčí píle a obrovské práce našeho náčelníka br. A. B. Svojsíka. Slova vyslechnuta s napjatou pozorností a mocný pozdrav zaburácel lesem. Vyvrcholením večera byl okamžik, kdy celé shromáždění s pohnutím obnovuje skautský slib. Bylo půl 11. hod., když br. župní zpravodaj končí táborový oheň, děkuje všem za upřímnou snahu zkrášliti tento večer. Rozešli jsme se do svých stanů a jen jednotlivci postávali ještě kolem dohořívajících oharků. Do dáli velebně nesl se hlas večerky. Hlídky nastoupily. Mocný severák rozezvučel kde který strom, profukoval otvory stanů a hvízdal ve zbořeném zdivu. Cvičení a závody a …konec. Druhý den zastihl celý skautský nárůdek svižný a veselý. Vyspali jsme se dobře na župní závody. Pod březovým rámcem kupili se skauti a četli program závodů. Signál – oddíl za oddílem přichází a všichni v mocném proudu ženeme se vpřed a zase zpět zpívajíce a cvičíce. Jestřáb nás vedl. Po zábavném poklusu jsme se myli, cvičili všichni denní cviky a běhali o závod přes louku až k lesu. To bylo veselí a radosti! Do tábora vrátili jsme se ve dvou ucelených proudech. Prohlídka stanů prokázala dobrý vkus dívek i hochů. Do některých stanů bylo milo pohleděti, vše bylo tu prakticky a hygienicky uspořádáno a vkusně ozdobeno. Ideových závodů zúčastnili se sestry i bratři. Jednotlivci, zastupující oddíl, měli odpověděti buď písemně, nebo ústně na otázku „Proč skautuji“ a vyložiti význam odstavce skautského zákona „Skaut je poslušný“. Dobře promyšleny a podány byly zvláště řeči br. Telečského a Miřejovského z Košťan, br. Malého z Duchcova, sestry Nejedlé z Trnovan, br. Suttnera z Třebušic a br. Kristla z Obrnic a jednoho bratra z Lomu. Myšlenky proslovené byly závažné, snaha po správné řeči veliká. Dobře píše kterýsi bratr ve svých vzpomínkách na sjezd na Kubačce: „Když si člověk přivolá obraz Kubačky a skauta nebo skautky přednášející v tom ruchu tábora odhodlaně a s vírou na čele, s vírou v ideály a myšlenky, o nichž mluví, pak si musí člověk jistě přiznati sílu velkého hnutí, neboť musí věřiti, že ti, kteří mluví, jsou z řad těch, kteří nemluví, ale stejně cítí“. Celé odpoledne trvaly závody rozdělávání ohně jednou, dvěma zápalkami, uzlování, stavění stanů, vaření. Některé oddíly se opravdu činily, hbitost jednotlivců uplatňujíce na
15
Historické střípky skautingu na Mostecku prospěch celku. Každý zdařilý výkon a chování jak na tábořišti, tak na cestě bylo posuzováno, oceňováno a bodováno. Nejvíce bodů získal oddíl z Obrnic, druhým byly Košťany, třetím Duchcov. Dívky závodily družinově ve hrách: Honba za vlajkou, Šátečková, Přehazování míčem, Klobouková. Zvítězila družina „Prvosenek“ z Trnovan. Mimo to závodily dívky v pozorování. Tu byla vítězem s. Procházková z Trnovan, po ní s. Fialová z Trnovan, další s. Švajgrová z Třebušic. Polední slunéčko rozesmálo se nad porcemi chutného skautského oběda i nad dvěma do zlata na rožni opečenými darovanými šunkami, které byly mezi účastníky rozděleny. Odpoledne uplynulo při veselých hrách jako voda. Br. župní zpravodaj Fiška poděkoval všem hostům i oddílům župy za hojnou účast a nabádal k další vytrvalé práci. A když sluníčko sjíždělo po nebeské báni, začali jsme se loučiti. Stan za stanem klesal, až zbyli jen osiřelí jednotlivci. Poslední píseň a tábořiště ztichlo. Sjezd náš byl sjezdem práce radostné, nezištné. V každém srdci zanechal hřejivou myšlenku, že žije ještě poctivost, bratrství a láska. Bylo nám líto, že minuly již ty pěkné chvíle, ale rozcházeli jsme se s radostnou útěchou na brzké shledání.
Vánoce Pražských skautek v Třebušicích B. Divišová Kraj celý zahalen v neproniknutelnou mlhu, takže nevidíš skoro druhému do tváře. Třebušické skautky pobíhají se svou babičkou marně po mosteckém nádraží. Zklamané tváře zříš u všech. Čekaly u vlaku z Prahy a žádný z očekávaných nepřijel! Po prvé v životě se těšily na Ježíška, že zavítá i k nim do domků tak chudičkých, že těžko vylíčit. A zatím očekávané pražské skautky stojí u východu z nádraží a marně se snaží zraky proniknout mlhu. Jsou napakovány, jako by jely na severní točnu. Na zádech torny neobvyklých rozměrů a z nich k obveselení všech okolojdoucích vykukují hlavičky a pracky medvíďat, zhotovených pro třebušickou drobotinu. Mimo to každá obtěžkána dvěma balíky. Vůdkyně chlácholí, že nic se nestane, když pojedou bez průvodce ještě dvě stanice a tam na nádraží určitě bude někdo čekati. Po chvíli zahlédla přec skupinu dětí s babičkou v čele, jak mrzutě se vrací od vlaku, který již dále ujíždí k Moldavě. Vítání veliké nastalo v národě skautském! Radost byla veliká, ale zklamání z našeho malého počtu. Každá se těšila, že si vezme domů na nocleh alespoň jednu sestřičku! Nastoupena pěšky cesta do Třebušic. Za zpěvu a povídání uběhla velice rychle. Dopoledne na druhý den svátek vánoční prohlédly si Pražky blíže ervěnické elektrárny otevřený důl, tzv. oprám, kde shlédly celé složení vrstev zemských od lupku počínaje a vrstvou uhelnou konče. Nejvíce se líbily „věčné táboráčky“, jak okřtily hořící odpadové uhlí na haldách. Odpoledne zajely s třebušickou mládeží na čaj ke skautům chomutovským, aby je též poznaly. Poslední den uběhl příliš rychle. Ráno příprava nadílky, psaní povinných pozdravů, poslední oběd u dobrých lidí a o půl třetí přeplněná třída dětmi a jejich maminkami! Stromeček zářil vesele a pod něj připravily třebušické sestry dárky Pražkám. S jakou radostí každá vybrala si košíček z březové kůry drobnými kvítky zdobený! A což naše Ása, když shlédla velkého háčkovaného psa, třebaže z nás byla největší, neopustila jej ani na chvíli. Skauti a skautky přičiněním babičky měli program dobře nacvičený, takže recitace i zpěv se
16
Historické střípky skautingu na Mostecku rychle střídaly. Po něm rozdávány dárky. Bylo jich mnoho, ale na uhrazení potřeb těch nejchudších přece málo. Čas utíkal příliš rychle. Čtyři hodiny! Rychlé rozloučení, poslední stisk ruky bratřím z Postoloprt, Chomutova a Mostu, kteří přijeli se na nás podívat a úprkem na nádraží a domů k maminkám. Veselý čtyřlístek pražské dvaadvacítky odjížděl s pevnou vůlí vytrvat a pomáhat českému severu, kde svatou povinností je, podporovat naši třebušickou menšinu proti poněmčení a bídě.
Ze života našich oddílů v roce 1926 1926 SKAUT JUNÁK,. 7, duben Pocty Diplom díků Náčelnictva obdržela M. Rajchertová z Třebušic. Jmenování Vůdcovský dekret obdržel A. Mihulka z Roudnice. Tajemníkem okresního zpravodaje jmenován Jan Živný z Roudnice. Schůze Náčelnictva 16. března: Místonáčelník br. Jan Novák referoval o skautské schůzi v Teplicích. Podpoří se dívčí oddíl v Třebušicích. 1926 SKAUT JUNÁK, č. 8, květen Jmenování Okresní zpravodaj V. Reichert z Mostu, zástupce okresního zpravodaje M. Tauerová z Ústí n. L. 1928 SKAUT JUNÁK, č. 9, červen Jmenování: zástupce župního zpravodaje Ad. Prouza z Loun, okresní zpravodaj Fr. Laštovka z Dolního Litvínova, Oldřich Havelka z Ústí n. L., zástupce okresního zpravodaje Josef Korecký z Třebušic, skautští vedoucí M. Krátká z Mostu, K. Randa z Ústí n. L.
Ze života našich oddílů v roce 1926 1929 SKAUT JUNÁK, Schůze Náčelnictva 5. března: vzpomenuto úmrtí s. Reichertové z Třebušic. Na pohřeb vyslána s. Divišová. K uctění památky věnován dar tamní knihovně. Náčelnictva 10. dubna: Pražští skauti chystají velký zájezd do Ústí n. L. na svatodušní svátky. 1929 Vůdce r. X/1929 – 30 č. 1, říjen
17
Historické střípky skautingu na Mostecku Schůze Náčelnictva 28. května: Česká Lípa přeřazena do župy Přemysla Oráče. Poděkováno pražským skautům i pracovníkům župy Přemysla Oráče za zdařilý podnik o letnicích. Náčelnictva 24. září: do Třebušic delegován br. Skřivan.
In memoriam za třebušickou Babičkou. Mrtvé ticho se rozhostilo mezi námi po přečtení zprávy, že naše milá babička, sestra Reichertová dodýchala. Nemohli jsme pochopiti, že rázem ustane její horečná, vzorná práce, že utichne její příjemný, tak dojímavě pohádky vyprávějící hlas, že navždy ztuhnul ji úsměv, vždy tak krášlící její milou tvář, že duch tak silný a agilní byl Neznámem přemožen. Byla skautskou mateří as 60ti svěřenek v místě, byla babičkou všem malým i velkým skautkám v župě Vrchlického i Přemysla Oráče. Milovala bezpříkladně myšlenku skautskou; viděla v ní posvěcení dětské duše a tak svou lásku k ní přenášela v drobná srdéčka. Žádná námaha nebyla jí velkou, žádná oběť příliš těžkou a tak babička s celým hejnem drobných, stále čimčarujících a na sukně se věšících ptáčátek byla vidět všude, kde po pomoci volala myšlenka skautská. S vytrvalostí řešila nejbolestnější finanční otázky svých výprav, šetřila a stále sháněla pro ta svá chudobná kuřátka, opatřujíc je šatstvem i obuví, společnou práci všech vyrobila mnohdy pravé divy. A při všem tom shonu nade vše myslila na srdéčka svých svěřenek. V ně nakladla své poklady. Kdybyste nejmenší svěřenku pozastavili a dali si něco, co babička ji naučila, pověděti, žasli byste nad bohatostí babiččiny paměti, nad výběrem krásna a dobra. Mnohdy pohnula k slzám i dospělé posluchačky, když po celodenní práci kladly se k společnému odpočinku. Všechny, bez rozdílu stáří a příslušnosti, pěkně uložila, zabalila, k posledu všechno ještě jednou přehlédla a pak teprve usedla na své lože, aby vyhověla žadonícím hlasům, volajícím po pohádce. A vyprávěla o dobrém dítěti, o zakleté české princezně, o chudém kovářském chlapci, proměnivším se v největšího muže dneška, o šumícím lese a štěbetání vrabců, o bublajícím potůčku a perličkách skřivánka, vše tak pěkně, tak mile, že se tajil dech, že všechna naslouchající srdce letěla babičce vstříc. A odešla nám navždy. Za nádherného svitu slunka položili jsme ji v zasněženou zem, na místo, jež si zvláště oblíbila. Přes nizounkou zeď malého hřbitůvku třebušického dívá se zavřenýma očima k lesu, přes loučku, na níž nesčetněkrát se svou drobotinou dlela. „Dobrú noc“ zapěly jsme ji naposledy, zahrnuly květy, a nejen my, ale všichni přítomní slíbili si snažiti se co nejsvědomitěji napodobiti zářný vzor, uvědomili jsme si však, že babička nežila nadarmo, že dovedla žití své využít nejkrásnějším způsobem, rozdávajíc neustále ze svého nitra a rozsévajíc na všech cestách krásno. V duších našich zůstane nám babička stále stejně blízkou a její práce, její obětavost vystavěla jí pomník Nezapomenutelná nejen v řadách našich, ale i v řadách Sokolstva a občanstva třebušického.
18
Historické střípky skautingu na Mostecku
Slavnostní odhalení skautského pomníku babičce Reichertové v Třebušicích u Mostu. Župa Vrchlického postavila za součinnosti župy Přemysla Oráče nezapomenutelné skautské babičce Reichertové pomník svojí originalitou jistě první v naší republice. Je z kamenů stejné velikosti, opracovaných jednotlivými oddíly obou žup. Na kamenech jsou měděné desky s vyrytými nápisy oddílů, dále deska župy Vrchlického (Setonův znak), župy Přemysla Oráče (svazový znak), deska rodiny, dívčího odboru Svazu a protektorky oddílu třebušického, 22. oddílu dívčího. Odhalení 6. října zúčastnil se za Náčelnictvo Svazu br. Ed. Skřivan a setra Divišová, četní místní pracovníci a oddíly z dalekého okolí. Kol pomníku, zahaleného černou rouškou, obloženého květinami, stuhami v národních barvách, seřadili se všichni, kdo měli babičku rádi. A bylo jich hodně! Sestry trnovanské zapěly krásnou píseň, vlastní skladbu: „Babičko zlatá!“ Působila dojemně. I Salivarova báseň: „Naší skautské babičce“, dobře přednesená s. Ungrovou z Košťan, byla překrásná. Br. Horký z Modlan (bratr zesnulé) vylíčil nám celý život babičky, těžký, stálý boj o chléb. Když nám líčil, jak rodina často hladověla, jak matka neměla často ani kouska chleba dětem, jak se zesnulá starala, aby přivydělávala a aby alespoň mladší sourozenci se najedli, jak později, když už jako dospělá prodělávala kritickou nemoc, jíž umírala – její zápas se smrtí, nad kterou svojí energii zvítězila – nebylo jediného oka, které by nezaslzelo… Br. Skřivan a s. Divišivá poděkovali jménem Náčelnictva za vše, co pro skauting udělala. Na to padá rouška a pomník objevil se v celé své kráse. Br. župní Kučera z Ústí n. L. promluvil pak tklivou řeč o babičce a zpravodaj župy Vrchlického, br. Inž. Fiška, poděkoval všem za lásku k babičce i za účast. Na konec zazpívali jsme babiččinu nejmilejší píseň „Dobrú noc“. Slavnost opravdu pietní, krásná, dojemný akt skautské vděčnosti.
19
Historické střípky skautingu na Mostecku
Ze života našich oddílů v roce 1934 1934 SKAUT JUNÁK, 1934, č. 6 – 8, únor – duben Schůze Náčelnictva 6. března: JUDr. Jar Dvořák referuje o župní schůzi v Duchcově. Jmenování zástupce župního zpravodaje Jaroslav Körner v Krástném Březně, okresní zpravodaj Jaroslav Ciller v Teplicích–Šanově, Rudolf Bělský, úředník v Ústí n.L., tajemníkem okresního zpravodaje Jan Červenka v Roudnici n. L., sborovým vůdcem Dr. Ladislav Janeček v Teplicích – Šanově, župním zpravodajem Václav Novák učitel z Mostu menšinovým zpravodajem pro severní Čechy JUDr. Dvořák v Praze 1934 SKAUT JUNÁK R 21 / 1934, č. 2 V Mostě byl 16. září konán propagační tábor
Ze života našich oddílů v roce 1935 1935 SKAUT JUNÁK, Ve dnech 28. a 29. září vzpomněli skauti a skautky župy Přemysla Oráče 15 let trvání chlapeckého a 5 let dívčího oddílu Svazu Junáků skautů a skautek RČS v Duchcově. V sobotu dne 28. vyšel od skautské klubovny v zámecké zahradě o 7. hod. večerní průvod 220 hochů a dívek, který se ubíral za zpěvu městem na hřiště českého gymnasia, kde o půl 8. hod. večer zaplál slavnostní táborový oheň. Po krátké řeči br. Šolína, který vzpomněl vzniku a práce našich oddílů v Duchcově, následovala programová čísla jednotlivých oddílů, která se všem líbila. Táborový oheň skončil o půl 9. hod. večerní. Druhý den dopoledne vzdalo 115 sester a bratří na hřbitově v Lomu u Mostu čest památce tragicky zahynuvšího br. Novotného, na jehož hrob položen věnec. Br. Štěpnička vylíčil krásnými slovy osud tohoto hrdiny, který jako vůdce tábora položil v červenci 1922 svůj mladý život, chtěje zachrániti tonoucího hocha. Za řeči br. Štěpničky nezůstalo ani jediné oko suché. Tomuto smutečnímu aktu byl přítomen také otec zesnulého. Odpoledne konány na hřišti hry a lehká atletika, jimiž zakončeny oslavy.
Ze života našich oddílů v roce 1936 1936 SKAUT JUNÁK R 23 / 1936, č. 1 V Dřínově, malé vesnici v Krušnohoří, kde je sotva třetina Čechů, byla o prázdninách otevřena skautská klubovna a reservace. Slavnost stala se událostí pro všechno české obyvatelstvo, takže nebylo českého domku, na němž by nebyl prapor. Byl také uspořádán průvod, první český zde vůbec, kterého se zúčastnili i ostatní české korporace. Krásný příklad národní jednoty! Přejeme našim milým skautům v Dřínově hodně radosti a úspěchů v novém jejich sídle
20
Historické střípky skautingu na Mostecku Slavnostní odhalení pomníku TGM v Mostě v roce 1937
Tryzna T. G. M. v Mostě r. 1937
21
Historické střípky skautingu na Mostecku Letní stanový tábor litvínovských skautů v roce 1938 na Klínech
22
Historické střípky skautingu na Mostecku
Junák na Mostecku v letech 1945 - 1949 Rok 1945 – rychlý růst členské základny Junák, zakázaný v letech okupace, obnovil svou činnost ihned po osvobození naší vlasti v květnových dnech roku 1945. Stal se masovou organizací dětí a dospívající mládeže; v roce 1947 bylo 82% jeho členů, chlapců a děvčat, ve věku 11 - 16 let, 11% členů (vlčata a světlušky) bylo mladších, a ostatní starší 17 let. V Junáku došlo k rychlému růstu členské základy, takže se stal ihned po žactvu tělovýchovné organizace Sokol a dorostu ČSČK největší organizaci pro tyto věkové skupiny. Počet jeho členů dosáhl velice brzy počtu 178 000, většina z nich byla registrována v českých zemích. První skauti na Mostecku v Kopistech První junácká organizace na Mostecku se začíná formovat hned po válce. Nevýhodou Mostecka bylo, že Most ležel v „Sudetech“, což znamenalo po roce 1938 odsun českého obyvatelstva, které se sem po válce opětovně vracelo. V pohraniční průmyslové oblasti to měli skauti značně složitější - tato oblast musela být uvedena do provozu v co nejkratší době. Mezi první skautské oddíly, které začaly na Mostecku provozovat činnost, patřil oddíl pod vedením bratra Václava Svejkovského v Kopistech. Členové tohoto oddílu pomáhali obnovovat polorozbořené domy, uklízet trosky v chemických závodech v Záluží u Litvínova po zdrcujícím únorovém náletu spojeneckých vojsk. Průvod skautů Mostem po II.světové válce
23
Historické střípky skautingu na Mostecku Třebušičtí navazují na svou předválečnou sílu Koncem roku 1945 zahájil svou činnost i skautský oddíl v Třebušicích pod vedením bratra Jana Uhlíře. Tento oddíl se v prvních měsících své činnosti zaměřil také především na obnovu své obce. Mimo jiné udržovali společný hrob vězňů, kteří v těchto místech zahynuli během transportu smrti, a byli zde také pohřbeni - byli mezi nimi i tři členové předválečné skautské organizace. Již před válkou byla v Třebušicích silná skautská organizace a její členové se pečlivě starali o hrob skautské babičky. Na tomto hrobě bylo zobrazeno asi 40 znaků různých skautských oddílů. Po osvobození tuto činnost skauti obnovili. Aby členové oddílu měli kde organizovat svou činnost, postavili si velkou klubovnu. Za hezkého počasí chodily do blízkého okolí do přírody. V zimních měsících na přelomu let 1946 – 1947 si členové oddílu ve své klubovně vyřezávali skautský totem, jenž měl být ozdobou jejich letního tábora. Letní tábor v Okounově byl vyvrcholením činnosti třebušických junáků. Souští a Hornofova chata na Klínech Také v Souši pracoval junácký oddíl, jenž vlastnil Hornofovu chatu na Klínech. Proč chata Hornofova? Ze Souše pocházeli dva bratři Hornofovi, jež se aktivně účastnili protifašistického odboje tím, že kolportovali protinacistické letáky a ilegální tiskoviny. Olda Hornof byl však zatčen a odvlečen do koncentračního tábora, kde zahynul. A právě na počest jeho hrdinského činu byla tato chata nazvána jeho jménem. Litvínovské středisko Litvínovské středisko v Chudeříně začalo po válce pracovat pod vedením bratra Františka Bozděcha, přezdívaného Had. František byl velice obětavým vedoucím, jenž dokázal pracovat jak s dětmi, tak i s dorůstající mládeží. Uměl své okolí zapálit pro určitou činnost, ať už šlo o zábavu či o práci, které nebylo zrovna málo. Byly to především lesní brigády na Dlouhé Louce, na Flájích, v Meziboří, v Novém Městě a na Moldavě V Litvínove se však Junák rozpadl brzy po únoru 1948. Mostečtí se podílejí na obnově válkou poničeného města Historické, ve středověku královské, město Most bylo již svou architekturou pro členy Junáka na Mostecku velice přitažlivé, především pro svou neopakovatelnost a přímo nápadnou podobnost se slavnými Stínadly z dobrodružných knih Jaroslava Foglara. Činnost Junáka se tu datuje od roku 1945. Pod vedením svých vedoucích se hned první oddíly aktivně podílely na obnově svého, válkou poznamenaného, města i jeho blízkého okolí. Za tuto dobrovolnou, nesmírně záslužnou činnost získali junáci ke svým účelům dům v ulici mezi „prvním“ a „druhým“ náměstím, kde si vybudovali své klubovní prostory. Klubovny stávali v sadech A.B.Svojsíka u evangelického kostela. Zde se scházeli a plánovali své akce. Po válce fungovali skautské oddíly také v Lomu a Libkovicích Po válce začal fungovat II. skautský oddíl v Horním Lomu a svojí činnost obnovil již v červnu 1945. Oddíl pořádal výpravy na Fláje, Dlouhou Louku nebo na Nové Město u Moldavy. Dochovala se zmínka o činnosti skautského oddílu v Libkovicích.
24
Historické střípky skautingu na Mostecku Skautské brigády Všichni skauti si přivydělávali svou vlastní usilovnou prací. Jejich cílem však nebylo pracovat jen pro peníze, ale i pro radost svou a druhých. Proto skauti a skautky v Mostě pomáhali: sbírat sběrné suroviny, léčivé byliny, na podzim sbírat na polích brambory, uklízet okolí svého bydliště, vysazovat stromky Řada z nich si na své konto připsala mnoho zdarma odpracovaných hodin, např. sestra Alena Koptová Kindlová, odpracovala zdarma 400 brigádnických hodin, a její kamarádka Bohuška dokonce 700 hodin zdarma. Bratr Svejkovský po roce 1945 Bratr Svejkovský byl posledním okrskovým velitelem Junáka po 2.světové válce. Junácký tábor v Boleboři v letech 1947 a 1948 Chlapecký oddíl v Mostě uspořádal pro své členy - junáky v letech 1947 a 1948 junácký tábor v Boleboři. Je nezbytné vysoce ocenit práci bývalých vedoucích Junáka, protože zajistit, naplánovat a zorganizovat letní junácké tábory nebylo zas tak příliš jednoduché. Velice závažnou byla především otázka zajištění stravy, jelikož v této době byl v činnosti lístkový přídělový systém potravin. „Junáci, proto celý rok shromažďovali potravinové lístky, aby je v letních měsících mohli použit na svých oblíbených táborech. Dívčí oddíly si postavily tábor asi 2 km od nás. Děvčata se starala o stravu jak pro sebe, tak i pro nás - my se zase starali o topivo a pomáhali jsme loupat brambory. Během celé noci se tábor hlídal - od 22 hodin do 6 hodin rána. V šest hodin ráno vzbudila noční hlídka službu, která toho dne sloužila v kuchyni - musela totiž dojít do dívčího tábora a pomoci při vaření. Budíček troubili trubači vždy v 7 hodin. Následovala hygiena, úklid, nástup, vztyčení vlajky a přečtení denního programu. Potom se šlo do dívčího tábora na snídani. Pokračovala dopolední činnost (pomoc při žních na statku se senem, vysazování nových stromků v lese, plnění skautských odborek nebo sportovní činnosti), oběd, poledni klid, odpolední činnost, večeře a večerní zaměstnáni (většinou táborový oheň s písněmi a příhodami). Večerka byla vždy přísně dodržována - po 22 hodině již musel být v táboře naprostý klid." První Svojsíkův závod v Praze na Strahově v roce 1946 Také paní Alena Kindlová - Koptová ráda vzpomíná na první skautský tábor, jenž prožila v dívčím oddíle: "Náš dívčí tábor se uskutečnil v létě roku 1947 na Flájích, kde jsme vydatně pomáhaly při pracích v lese. Odklízely jsme suché chrastí, stromy a vysazovaly stromky nové. Mimo aktivní pomoc našim lesům jsme chodily do přírody, poznávaly květiny a stromy, procvičovaly si uzlování i signalizaci, zdravovědu a mnoho dalších, junácky nezbytných dovedností. Dokonce jsem se zúčastnila I. Svojsíkova závodu v Praze na Strahově. Z celé
25
Historické střípky skautingu na Mostecku republiky se sjely 7-členné hlídky, které mezi sebou soupeřily a porovnávaly své vědomostí a znalosti. Nejprve však proběhla oblastní kola soutěže, a teprve nejlepší z nejlepších se dostaly do finále na Strahově." I. celostátní kolo Svojsíkova závodu proběhlo 28. a 29.9. 1946 v Praze na Strahově ve všeobecných soutěžích junáckých oddílů. A pak paní Alena opět pokračuje: „Na Strahově se soutěžilo v signalizaci, první pomoci, poznávání květin (to mi šlo nejlépe), orientaci v přírodě, cvičení a ve vaření vajíčka." Poslední skautský tábor v létě 1949 v Sebuzíně K obětavým mosteckým junákům patřil i pan Josef Farský, který rád vzpomíná na besedu s účastníkem světového skautského Jamboree ve Francii v roce 1947. V létě roku 1949 se mostečtí junáci sešli na svém posledním tábore v Sebuzíně. 450 skautů na Mostecku v roce 1947 Z časopisu Junák z roku 1947 je patrné, že se na okrese Most bylo registrováno na 450 skautek a junáci z Kopist sebrali na 2 tuny starého železa. Prakticky až do této doby (od skončení 2. světové války) znamenala skautská organizace silnou konkurenci ČSM. A tak se v roce 1950 na téměř dvě desetiletí vytrácí ze scény.
26
Historické střípky skautingu na Mostecku
2 roky Junáka v letech1968 - 1970 Pouhé dva roky pro skauting Dalšího rozkvětu - ovšem na velmi krátkou dobu se Junák dočkal v letech 1968-1970. V závěru tohoto období je však jeho zánik již naprogramován spolu se vznikem "jednotné mládežnické organizace" - SSM, a jeho pionýrské organizace. Na znovuvytvoření Junáka na mosteckém okrese se v jeho počátcích nejvíce podíleli zkušení bratři Jan Uhlíř, Vítězslav Koblic, František Bozděch, Vlastimil Reiner, Karel Kroupa, Přemysl Zvěřina a Vladimír Makovský. Právě jim patří největší dík za to, že organizace Junáka na Mostecku se znovu obrodila a měla se k životu i přes všechny těžkosti, které se jí kladly do cesty. Obnovení činnosti Junáka v Ústeckém kraji bylo rozhodnuto na Střekově V sobotu 30. března 1968 se bývalí nadšení činovníci Junáka sešli na hradě Střekově, na němž bylo rozhodnuto pokračovat v obnovující činnosti Junáka v Ústecké oblasti. Oblastním velitelem se pak stal poslední poválečný velitel oblasti Přemysla Oráče bratr F. X. Kučera. Mostecko zastupovali na tomto shromážděni bratři Ing. Dufek a Makovský. Ihned počátkem dubna začali bratři Zvěřina a Makovský vše organizovat a zařizovat. První úspěch se dostavil už 3.dubna, kdy jim po rozhovoru s předsedou MNV v Mostě panem Fleišerem byla ze strany městských orgánu přislíbena veškerá pomoc. Fotografie (v celé kapitole) jsou z tábora Litvínovských skautů na Volárně v Krušných horách v roce 1968
27
Historické střípky skautingu na Mostecku První zmínka o obnovení Junáka v Mostě a Litvínově ze 3.dubna 1968 První zpráva o Junáku a o schůzce jeho činovníků v mosteckém týdeníku Rozvoj pochází ze 3.dubna 1968, a zni takto:"Junák vás volá!“. Po dvaceti letech se objevují první známky znovu se rodícího Junáka na našem okrese, který tehdy nebyl žádným usnesením či nařízením zakázán. Ti starší si jistě pamatují činnost junáckých oddílů a to zejména v samotném Mostě, Kopistech, Litvínově, Třebušicích a dalších obcích okresu. Již ve středu 3. dubna 1968 se sešli bývalí členové a činovníci Junáka v Litvínově na své 1. seznamovací schůzce. Na této schůzce byla ustavena řídící rada střediska "Perun" - Litvínov. Funkce vedoucího střediska se po dvaceti letech opět ujal obětavý bratr František Bozděch, členy rady byli dále zvoleni Vítězslav Koblic, Ing. Vycpálek, br. Štýs, br. Filip a ses. Fárková. Všichni přítomní se slibem zavázali, že se ze všech sil zasadí zahájení činnosti junáckých oddílu. Přípravný výbor, ve složeni Vítězslav Koblic, Dana Fárková, Jan Uhlíř a Ondřej Štefík, svolává, na pátek 5. dubna 1968, l.schůzku jeho činovníků na sekretariát OV Svazarmu. Ta byla velice rušná a zúčastnilo se jí kolem 80 členů. Byly také dohodnuty podrobnosti týkající se organizace okrsku, ale z technických důvodů nebylo možné provést volby, byly vedoucí funkce obsazeny dohodou do té doby, než bude možno svolat řádnou valnou hromadu okrsku. Opět velmi rychlá obnova oddílů a činnosti Okrskovým velitelem se stal bratr Jan Uhlíř (v letech 1945- 1948 působil v Třebušicích), jeho zástupcem Přemysl Zvěřina, organizace a tisk byly svěřeny Vladimíru Makovskému. Za nedaleký Litvínov byli jako zástupci delegováni bratři Ing. Dufek a Vítězslav Koblic. Ke dni l0. dubna 1968 působily v Mostě již dva junácké oddíly, v Litvínově jeden, a další se rychle zakládaly. V polovině dubna se chystá založení junáckých oddílů v Komořanech, Lomu, Louce u Litvínova a v Meziboří. Dne 4. 5. 1968 se konala oblastní porada junáckých organizací na hradě Střekově v Ústí nad Labem. Na poradě byl dohodnut další společný postup práce a jiné důležité organizační záležitosti. 6.5.1968 se v mosteckém Repre konala okrsková junácká rada, na níž bylo konstatováno, že bratr Uhlíř je vážně nemocen a až do odvolání ho bude zastupovat bratr Zvěřina.
28
Historické střípky skautingu na Mostecku V Mostě postupně vznikají 3 skautská střediska Na schůzi mosteckého střediska Junáka konané dne 17. května 1968 došlo k rozdělení junácké organizace města Mostu na dvě střediska; o rozděleni rozhodla většina přítomných při hlasování - vznikla střediska "Oheň" v Podžatecké čtvrti a "Blesk" ve čtvrti Stalingradské. První valná hromada okrsku byla svolána již podle platných řádů na 20. květen 1968. Svolal ji úřadující velitel okrsku Zvěřina, a jejím hlavním bodem byly řádné a platné volby okrskové rady Junáka. Okrsková rada byla nakonec zvolena v tomto složeni: velitelem bratr Bozděch, I. zástupcem velitele bratr Uhlíř, II. zástupcem bratr Zvěřina, III. zástupcem sestra Fárková, organizačním zpravodajem bratr Makovský a hospodářem bratr Reiner. Propagačním zpravodajem se stal bratr Farský, výchovným zpravodajem bratr Fárka a konečně tajemníkem okrsku bratr Kroupa. Na schůzi však došlo k poměrně velkým sporům ohledně homogenních oddílu, proto bylo zřízeno 3. mostecké středisko Junáka. Jeho velitelem se stal vedoucí 5. oddílu bratr Vlček. Velitelem 1. střediska Blesk - byl zvolen bratr Fárka. Velitelem 2. střediska Oheň bratr Reiner. Čestným hostem na schůzi byl poslední okrskový velitel Junáka po 2. světové válce br. Svejkovský.
29
Historické střípky skautingu na Mostecku
Skauting prožil čtvrtý start v roce 1989 "Sametová" revoluce v Československu na sklonku roku 1989 se stala podnětem pro další, doufejme, již poslední pokus o obnoveni činnosti Junáka. Vychází opět z velice silných historických tradic, ale také z moderních zkušeností organizace, jež neměla nikdy zaniknout především v zájmu morální a mravní výchovy mládeže. Tehdejší mladá a mladší generace se se skauty setkala spíše jen náhodně v dobových dokumentech a v ohmataných knihách, jež už dlouho nevyšly, čí ve filmech jiné než tuzemské výroby. V závěru roku 1989 je MNV v Mostě oznámeno, že místní Junák je už po čtvrté, po bezmála dvacetileté odmlce připraven postavit se na rychlý start. Páni radní tuto iniciativu vítají, a i Občanské fórum nabízí všestrannou pomoc.... Dne 11. ledna 1990 se konala 1. valná hromada čínovníků mosteckého Junáka. Přihlašují se další desítky dětí a mládeže. Mostecký Junák, stejně jako v celé republice, se tedy ocitá na svém čtvrtém startu. Na obnově skautingu na Mostecku se začíná pracovat a obnovují se střediska v Mostě, Litvínově, Lomu – Loučné, Horním Jiřetíně a Meziboří. … ale to již není obsahem této publikace. Junák na Mostecku po svém 4 startu obrazně řečeno v roce 2008 dosáhl plnoletosti. Za dlouhých 18 let fungování prošlo skautkými oddíly a středisky na Mostecku tisíce dětí a mladých lidí o které se staralo a stará desítky dospělých. … Skauting po revoluci „dospěl“, v roce 2008 oslavil osmnácté narozeni a jeho novodobé dějiny si již pomalu zasluhují ucelené sepsání pro další generace.
30
Historické střípky skautingu na Mostecku
Použité prameny:
Stanislav Špindler Historie župy Přemysla Oráče Oblastní archiv v Mostě Oblastní muzeum v Mostě Časopis Junák „Historie a činnost Junáka na Mostecku po II. světové válce“ - diplomová práce Aleny Olinčové Kronika města Litvínov Kronika města Lom Kronika obce Hora svaté Kateřiny Kronika obce Souš Kronika města Meziboří
Poděkování Zvláštní poděkování bych rád věnoval těmto lidem za poskytnutí materiálů, rad a informací: Oblastní muzeum v Mostě – pí. Kvapilová, pí. Hladká Oblastní archiv v Mostě – pí. Sýkorová, p. Myšička Stanislav Špindler a Karlu Lešanovskému – za poskytnutí informací Milada Jirkalová – za fotodokumentaci Paní Brzákové z MěÚ Lom za poskytnutí kopie skautské kroniky z Lomu v letech 1945 -1947 Městským a obecním úřadům za poskytnutí jejich znaků.
Vydání této publikace finančně podpořilo Statutární město Most.
Vydal Junák, svaz skautů a skautek ČR – Okres Most v roce 2008
31
Historické střípky skautingu na Mostecku
… střípky z kronik
zápis v kronice Kopist z roku 1920 – doklad o založení prvního skautského oddílu na Mostecku
kronika Litvínova z let 1945 – 1947 – žádost okrskové rady Junáka na pojmenování jedné z ulic ve městě po zakladateli skautingu A.B.Svojsíkovi
32
Historické střípky skautingu na Mostecku
zápis v kronice Souše z roku 1946 – účast skautů na pietním aktu při poctě Oldřichu Hornofovi (nahoře), o Oldřichu Hornofovi (na obou fotografiích)
33
Historické střípky skautingu na Mostecku
zápis z kroniky Libkovic pro II.světové válce – doklad o ustanovení Junáka (čtvrtý řádek od zdola)
kronika Lomu z roku 1946 – společná fotografie místní organizace KSČ v roce 1946 v Lomu (osoba s číslem 2 ve skautském klobouku)
34
Historické střípky skautingu na Mostecku
zápisy z Litvínovské kroniky z let 1945 – 1947 – předání chaty Chudeřínským Junákům
35
Historické střípky skautingu na Mostecku
zápisy z Litvínovské kroniky z let 1945 – 1947 – uspořádání besídky chudeřínských Junáků
36
Historické střípky skautingu na Mostecku
zápisy z Litvínovské kroniky z let 1945 – 1947 – ustanovení spolku přátel Junáka v Litvínově
37
Historické střípky skautingu na Mostecku
zápisy z Litvínovské kroniky z let 1945 – 1947 – pořádání akce „Ukaž co umíš“
38
Historické střípky skautingu na Mostecku
zápisy z Litvínovské kroniky z let 1945 – 1947 – vznik pobočky přátel Junáka v Chudeříně
zápis z kroniky Hory Sv.Kateřiny z roku 1968 – obnovení činnosti Junáka
39
Historické střípky skautingu na Mostecku
z kroniky Meziboří 1968 – 1970 – poskytnutí materiální pomoci Junáku v Meziboří, doklad o pořádání tábora
40
Historické střípky skautingu na Mostecku
z kroniky Meziboří 1968 – 1970
41
Historické střípky skautingu na Mostecku
zápis z kroniky Meziboří 1968 - 1970
42
Historické střípky skautingu na Mostecku
Památník A.Novotného v Lomu
detail památníku Antonína Novotného dnes v roce 2008
památník A.Novotného po částečné opravě pískovce v roce 2008 za pomoci MěÚ Lom
43
Historické střípky skautingu na Mostecku
celkový pohled na památník dnes
44