Ekonomické aspekty rekultivace hnědouhelného lomu na Mostecku

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Ekonomika a správa životního prostředí

Ekonomické aspekty rekultivace hnědouhelného lomu na Mostecku diplomová práce

Autor: Bc. Daniela Štemberová Vedoucí práce: doc. Ing. Antonín Dvořák, CSc. Rok: 2010

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Bc. Daniela Štemberová V Praze, dne 14. 5. 2010

Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rekultivací hnědouhelných lomů z různých hledisek. Zaměřuje se na jednotlivé varianty rekultivace lomů. Vyhodnocuje jejich ekonomické přínosy a náklady, začlenění způsobu rekultivace do potřeb území a budoucí využití této varianty rekultivace. Definuje způsob jak optimalizovat využití devastovaných území. Práce se specializuje na rekultivace na Mostecku konkrétně na hnědouhelný lom Ležáky – Most. Posuzuje, zda je hydrologická varianta rekultivace tohoto lomu ta nejvhodnější. Objasňuje ostatní možnosti rekultivace, které byly uvažovány. Vymezuje důvody, které vedly k výběru hydrologické varianty rekultivace. Zhodnocuje komplexnost hydrologického řešení rekultivace lomu Ležáky – Most, jeho vliv na životní prostředí, sociální sféru a pozdější celospolečenské využití. Hlavním cílem práce je analyzovat celkovou efektivnost lomu Ležáky – Most, zda byla těžba rentabilní, vezmeme-li v úvahu její veškeré náklady a výnosy.

Abstract The master thesis deals with reclamation of brown coal quarries from different perspectives. It focuses on the various options of reclamation of quarries. It evaluates the economic benefits and costs, integration into the way of rehabilitation needs and the future use of this reclamation. It defines a way how to optimise the use of devastated land. This thesis is focused on the reclamation of region Most specifically on the brown coal quarry called Ležáky - Most. It considers if hydrologic variant of reclamation for the quarry is the best. It describes other possibilities of reclamation that have been considered. The master thesis introduces the reasons for the selection of the hydrologic reclamation. It reviews the complexity of the hydrologic reclamation of the quarry Ležáky - Most, its effect on the environment, social sphere and the further societal use. The main objective is to analyze the total effectiveness of quarry Ležáky - Most, if the mining was profitable taking into account all its costs and revenues

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 Cíl diplomové práce ................................................................................................................... 3 1. Rekultivační proces v environmentální ekonomii.................................................................. 4 2. Problematika rekultivace........................................................................................................ 5 2.1. Vymezení pojmu rekultivace .......................................................................................... 5 2.2 Cíle procesu rekultivace ................................................................................................... 6 2.3. Legislativa upravující rekultivaci.................................................................................... 6 3. Způsoby využití zdevastovaných území - druhy rekultivací.................................................. 8 3.1. Rekultivace zemědělská .................................................................................................. 8 3.2. Rekultivace lesnická...................................................................................................... 10 3.4. Rekultivace rekreační .................................................................................................... 12 3.5. Rekultivace hydrologická.............................................................................................. 13 3.6. Výběr způsobu rekultivace – optimalizace využití devastovaných územích ................ 14 4. Problémy rekultivační činnosti na Mostecku ....................................................................... 16 4.1. Problematika územních limitů ...................................................................................... 17 4.2. Konflikt – prolomit či neprolomit ................................................................................. 18 4.3. Vymezení územních ekologických limitů těžby ........................................................... 19 4.3.1. Prolomení územních limitů – soukromé pozemky................................................. 20 4.3.2. Prolomení limitů – státní pozemky ........................................................................ 23 4.3.3. Ochrana životního prostředí – důvod zachování limitů ......................................... 24 4.4. Prolomení limitů je řešení nejen pro definitivní rekultivaci území............................... 26 5. Lom Ležáky – Most ............................................................................................................. 27 5.1. Historické město Most .................................................................................................. 27 5.2. Parametry bývalého lomu Ležáky - Most .................................................................... 29 5.3. Vytváření lomových jezer ............................................................................................. 31 5.3.1. Metodika postupu při tvorbě lomových jezer ........................................................ 33 5.4. Varianty následného řešení ........................................................................................... 34 5.4.1. Projektová varianta................................................................................................. 36 5.4.2. Suchá varianta ........................................................................................................ 37 5.4.3. Hluboká varianta .................................................................................................... 38 5.5. Hodnocení variant rekultivace lomu Ležáky - Most ..................................................... 40 5.5.1. Posuzování vzhledem k vlivům na životní prostředí – proces EIA ....................... 40 5.5.2. Porovnávání uvažovaných variant Likvidace lomu Ležáky................................... 41 5.5.3. Závěrečné rozhodnutí realizované varianty ........................................................... 46 6. Výsledný projekt rekultivované oblasti - Mostecké jezero a jeho okolí .............................. 48 6.1. Jezero Most ................................................................................................................... 51 6.1.1. Zdroje vody pro jezero Most ................................................................................. 54 7. Efektivnost lomu Ležáky - Most .......................................................................................... 57 7.1. Příjmy z prodeje vytěženého uhlí v lomu Ležáky – Most............................................. 57 7.2. Náklady na získání hnědouhelných zásob v lomu Ležáky – Most................................ 58 7.3. Náklady na následnou rekultivace lomu Ležáky – Most .............................................. 59 7.4. Náklady na demolici starého města Most ..................................................................... 63 7.5. Náklady na výstavbu nového města .............................................................................. 64 7.6. Externality těžby v lomu Ležáky - Most ....................................................................... 65 7.6.1. Náklady na sociální specifika a disparity .............................................................. 66 7.6.2. Ekologické škody těžby – dopady na životní prostředí......................................... 67 7.6.3. Ztráta historického dědictví, ke které došlo demolicí starého města Most ........... 69 7.7. Diskuze efektivnosti lomu Ležáky – Most.................................................................... 70

Závěr......................................................................................................................................... 74 Seznam použité literatury......................................................................................................... 76 Seznam schémat, tabulek a obrázků......................................................................................... 80 Summary .................................................................................................................................. 81 Přílohy ...................................................................................................................................... 82 Příloha č. 1 Obrazová dokumentace – aktuální vzhled rekultivace lomu Ležáky - Most.... 82 Příloha č. 2 Souhrnné matrice hodnocení projektové variantě............................................. 82 Příloha č. 3 Organizační diagram pro předcházení a kontrolu rizik projektu ...................... 82 Příloha č. 4 MAPA – Situace rekultivace Projektová varianta ............................................ 82 Příloha č. 5 MAPA – Stav lomu Ležáky - Most po ukončení těžby .................................... 82

Úvod Pojem rekultivace je v současnosti často zmiňovaný termín. V době, kdy většina lomů a dolů začíná být vytěžených po masivní průmyslové výrobě ve 20. století, se dostáváme před otázku, co s takto zdevastovaným územím dělat. Půda nabývá na významu a její hodnota roste, proto se přistupuje k řešení, jak vrátit antropogenními vlivy narušené půdě její původní vlastnosti. Území pod Krušnými horami je jednou z oblastí, která byla těžbou v České republice zasažena nejvíce, jelikož je bohatá na nerostné suroviny, především na hnědé uhlí. Oblast označována jako měsíční krajina byla charakteristická těžebními jámami, průmyslovými areály a množstvím výsypek. Kdysi krásnou krajinu je nutné ozdravit a rekultivovat její zanikající důlní díla. Rekultivace je dlouhodobý složitý proces, jehož cíl a průběh musí být promyšlen a zakomponován do území jako celku. Cílem diplomové práce je analyzovat rekultivační proces jako celek. Zhodnotit jednotlivé varianty řešení rekultivace a poskytnout čtenáři ucelené informace o výběru optimálního způsobu pro dané území. Stěžejním cílem práce je zaměřit se na efektivnost lomu Ležáky – Most. Posoudit zda příjmy z vytěženého uhlí převýšily náklady na demolici starého města, náhradní výstavbu, samotnou těžbu, následnou obnovu území, na zahlazení ekologických škod, sociální disparity a ztrátu historického dědictví. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Prví část se soustřeďuje na teoretický a technický popis rekultivační činnosti, druhá popisuje konkrétní problémy a aplikuje rekultivaci na daný hnědouhelný lom. V první části se práce snaží rekultivaci zařadit do environmentální ekonomie, aby bylo zřejmé co všechno tento pojem obsahuje. Zaměřuje se na legislativu upravující rekultivaci a zmiňuje všechny důležité vyhlášky a zákony, které se rekultivace území jakkoli dotýkají. Teoretická část dále podrobně rozebírá jakými způsoby je možné rekultivaci provádět, a jak optimalizovat využití devastovaných území. Rekultivace je náročný zásah do krajiny, který má být trvalý, proto je volba jeho konečnému účelu tak důležitým rozhodnutím a je mu nutné věnovat patřičnou pozornost. Druhá praktická část práce se zabývá problémy spojenými s rekultivačním procesem. Popisovaným územím je Mostecko, kde největším problémem ucelené rekultivace jsou územní limity těžby, a to proto že není-li o lomu definitivně rozhodnuto nedá se provést obnova krajiny. Práce analyzuje rekultivační proces hnědouhelného lomu Ležáky – Most. Jaké druhy rekultivace byly pro tento lom zvažovány, a který byl shledán jako ten

-1-

nejoptimálnější. A především hlavním záměrem práce je zhodnotit efektivnost tohoto lomu, zda se těžba vyplatila a vynahradila-li celkovou újmu, ke které díky ní došlo. Téma diplomové práce Ekonomické aspekty rekultivace hnědouhelného lomu na Mostecku jsem si vybrala z toho důvodu, že pocházím z města Mostu a naše rodina bydlí v bezprostřední blízkosti rekultivované oblasti. Tato kontroverzní akce, demolice starého města Most, se musí dotýkat každého obyvatele a především těch, kteří si ho pamatují či v něm přímo žili. Poměry v tehdejší době pomohly uskutečnit něco, co nemá ve vyspělém světě obdoby, zánik historicky hodnotného místa a jeho památek. Všech Mostečanů se také přímo dotýkaly negativní dopady na životní prostředí z těžby hnědého uhlí, jelikož lom je v těsném sousedství nového města. I já osobně si zpětně uvědomuji, jak velké důsledky toto znečištění mělo na zdraví obyvatel a přírodu. Mostecko v současné době prochází převratnými změnami. Průmysl a těžba z tohoto okresu ustupují a krajina začíná být transformována. Díky rekultivačnímu procesu se území pomalu stává ekologicky stabilní s lepším životním prostředím a všechny tyto reformy mohou obyvatelé denně pozorovat.

-2-

Cíl diplomové práce Cílem diplomové práce Ekonomické aspekty rekultivace hnědouhelného lomu na Mostecku je především poskytnout čtenáři ucelený pohled na proces rekultivace, který vychází z rozsáhlé kompilace literatury. Vytvořit dokument, kde budou veškeré dostupné informace k jednotlivým variantám rekultivace, jelikož zdroje k problematice rekultivačního procesu jsou značně nekonzistentní a roztříštěné. Účelem je také rozebrat územní ekologické limity jako jednu z bariér rekultivačního procesu a přinést čtenáři všechny relevantní poznatky o této státní regulaci. Hlavním záměrem práce je analyzovat efektivnost lomu Ležáky – Most komplexně, tedy se zřetelem na všechny příjmy, náklady, ale také externality těžby hnědého uhlí. Na začátku samotného zkoumání celé problematiky rekultivace lomu Ležáky – Most bylo stanoveno pět základních analýz, na které se práce měla zaměřit. Tyto analýzy byly základním východiskem při zpracovávání diplomové práce. Ústředním cílem práce bylo prostudovat odbornou literaturu, ověřit a porovnat zjištěné skutečnosti a detailně prozkoumat dostupné informace pro tyto analýzy a jejich pozadí.

1. Analyzovat komplexně problematiku rekultivace a možnosti jejího provedení

2. Analyzovat problematiku a dopad prolomení územních ekologických limitů v návaznosti na rekultivaci nevyfáraného lomu Československé armády 3. Analyzovat, zda byla hydrologická rekultivace nejvhodnější variantou při řešení obnovy lomu Ležáky – Most 4. Analyzovat závěrečné řešení lomu Ležáky – Most se zaměřením na jeho budoucí možnosti využití 5. Analyzovat celkovou efektivnost lomu Ležáky – Most, zda se těžba vyplatila či bylo-li by vhodnější od těžby upustit

-3-

1. Rekultivační proces v environmentální ekonomii Rekultivace území dotčených těžbou nerostného bohatství představuje dlouhodobý, po technické i biologické stránce velmi složitý proces. Rekultivované dílo je výsledkem nejen konkrétních činností, ale zejména legislativních podmínek, aplikace znalostí a v neposlední řadě i dostatečné finanční krytí konkrétních projektů. Díky složitosti této problematiky je obtížné zařadit rekultivace do teorie environmentální ekonomie. Rekultivace se primárně zabývá obnovou půdního fondu a vrácením půdy jejích původních funkcí. Půda představuje omezený zdroj, který má pro lidskou populaci nezastupitelnou funkci. Představuje zdroj primárních materiálů a zásobiště obnovitelných i neobnovitelných zdrojů surovin a energie. Zároveň půda absorbuje negativní externality výroby. Půda je vzácný statek a její jakýkoli úbytek vede k zmenšení její produkční schopnosti. Rekultivaci můžeme považovat za jeden z příkladů degradace půdy. Degradací půdy se rozumí částečná nebo úplná ztráta úrodnosti půdy, a to jak její kvality, tak kvantity. V případě postupující degradace a ztráty ploch a funkcí půdy se stává tento přírodní zdroj v mnoha částech světa limitem dalšího rozvoje společnosti, proto je její ochrana v ekosystému nezastupitelná.1 Rekultivaci můžeme označit jako jeden z nástrojů řešení problémů znehodnocování životního prostředí. Je to opatření na ochranu a obnovu zdevastovaného území, který se provádí následně po znehodnocení přírodních zdrojů lidskou činností, označujeme ho za opatření ex post. Lidská činnost, v tomto případě především těžba nerostné suroviny, znehodnocuje nejen samotnou půdu, podzemní vody či vodní toky a bezprostředně dotčené složky životního prostředí, ale způsobuje též negativní externality. Jelikož je provedení rekultivace zaneseno v zákoně č.44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, jako závěrečná etapa báňské činnosti, je tedy subjektu provádějícímu těžbu zákonem nařízena, můžeme proces rekultivace označit za administrativní nástroj politiky životního prostředí. Administrativní nástroj představuje direktivní formu příkazu nějaké autority, jejíž cíl je ovlivnit subjekt negativně působící na životní prostředí směrem ke snížení tohoto negativního vlivu nebo odstranění jím způsobených škod na životním prostředí.2 Zákon č. 44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství ukládá také těžebním společnostem povinnost tvorby finančních rezerv k provedení rekultivace a sanace, díky tomu 1 2

Vlčková, 2008, str. 356 - 360 Šauer, 2007, str. 111 - 112

-4-

můžeme rekultivační proces řadit též mezi ekonomické nástroje ochrany životního prostředí. Dochází zde k platbě příspěvků k nákladům na zamezení subjektu znehodnocujícího životního prostředí. Tvorbu finančních rezerv na renovaci zdevastovaného životní prostředí můžeme zahrnout do nákladů na zamezení. Náklady na zamezení jsou vynakládány na likvidaci nebo snížení faktoru životního prostředí, v případě těžby k likvidaci škod způsobených touto činností.3

2. Problematika rekultivace Na zásazích do krajiny se člověk podílí od prvopočátku své existence. V minulosti docházelo k narušení krajiny především nadměrným odlesňováním či nevhodným způsobem zemědělské činnosti, v současné době je na vinně poškození prostředí především průmysl. Intenzita těchto zásahů se s rozvojem společnosti stupňuje. K destrukci krajinného prostředí dochází nejvýznamněji v místech bohatých na nerostné suroviny. Lidé si začínají uvědomovat vzácnost životního prostředí a snaží se o jeho ochranu a nápravu svých škod. Jedním z nápravných opatřeních, které může být použito na obnovu porušeného prostředí je rekultivace. Rekultivace se využívá zejména v těžbou narušených územích.4

2.1. Vymezení pojmu rekultivace Rekultivaci můžeme označit jako „soustavu technických a biologických opatřeních vedoucích k zúrodnění deficitních půd“5. Rekultivace je tedy řízený proces obnovy krajiny, která byla postižena těžební činností. Za poškození krajiny těžební činností označujeme zejména vnější a vnitřní výsypky, povrchové lomy a poddolovanou oblast hlubinnými doly. Rekultivace má mnoho podob cílového využití – cílové využití pro účel zemědělský, vodní, lesní a ostatní. Obsahem rekultivačních prací je technický i biologický charakter.6 Vyhláška č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, definuje rekultivaci za proces uvedení místa dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu krajiny. Obecně můžeme chápat rekultivaci jako terénní úpravy řídící se speciálními předpisy dle zákona o územním plánování. 7 3

Šauer, 2007, str. 28,113 Štýs, 1981, str. 13 – 15 5 Schneider, 2010, str. 4 6 Valeš, 2002, Podklady – str. 5 7 Fajmon, 2010 4

-5-

Dalším důležitým pojmem v rekultivačním procesu je revitalizace, kterou chápeme jako nadstavu sanačních a rekultivačních prací. Revitalizaci můžeme označit jako obnovu či oživení něčeho nefunkčního. Revitalizace, tedy obnovení přirozených funkcí ekosystému, není nutná v případě správně a důsledně rekultivovaných ploch. Ovšem revitalizaci oblasti neprovádíme jen kvůli ekologickým funkcím krajiny, obnova je nutná díky hospodářským a sociálním funkcím krajiny. Hlavním cílem revitalizace je navrácení života do krajiny v širším slova smyslu.8

2.2 Cíle procesu rekultivace Cílem rekultivačního procesu je obnovení přirozené rovnováhy krajiny.9 Záměrem rekultivace půdy je renovace přirozených vlastností a hodnot znehodnocené půdy. Účel celkové rekultivace krajiny představuje úpravu všech přírodních prvků krajiny. Smyslem je oprava původního prostoru, ale především tvorba nového stavu krajiny.10 Konečné využití rekultivované plochy by mělo být v souladu se základními cíly a nástroji územního plánování, pro jednoduchou integraci prostoru dotčeného hornickou nebo ostatní průmyslovou činností.11 Úkolem rekultivace je jak reforma terénu, tak i plánovitá tvorba zcela nové krajiny vytvářené podle lidských představ.12 Výsledkem rekultivačních pracích je vytvoření takové krajiny, která by byla ekologicky vyváženým a ekonomicky hodnotným životnímu prostředí odpovídajícím zájmům společnosti, ale i zohlednění sociálně ekonomických a technických podmínek krajiny. Produkt rekultivačních pracích je vyjma nové půdy i nová kvalita litosféry, hydrosféry, pedosféry, reliéfu, atmosféry a další související podmínky renovovaného prostředí.13

2.3. Legislativa upravující rekultivaci Rekultivace svým charakterem spadá mezi stavební činnosti, proto rozhodnutí o využití území určuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje úkoly a cíle územního plánování a vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních 8

Valeš, 2002, Podklady – str. 5 Valeš, 2002, Podklady – str. 5 10 Štýs, 1981, str. 34 11 Schneider, 2010, str. 4 12 Štýs, 1981, str. 14 13 Smolík – Dirner, 2009, str. 3 9

-6-

hodnot v území, zejména s ohledem na péči o životní prostředí a ochranu jeho složek. Zákon dále uvádí za úkol územního plánování určit nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanovit jeho způsob využití.14 Hlavním zákonem upravujícím rekultivace je zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství tak zvaný horní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Provedení rekultivace označuje jako závěrečnou etapu báňské činnosti. Ukládá těžební společnosti zajistit sanaci a rekultivaci všech území dotčených těžbou. Organizace je povinna vytvářet finanční rezervy k provedení rekultivace a sanace, dle vzorce uvedeného v zákoně.15 Další významnou složkou legislativního procesu při rekultivačním procesu je posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Podrobné zpracování návrhu rekultivace území podléhá schválení dokumentace Environmental Impact Assessment (dále jen EIA), dokumentace hodnotící dopady na životní prostředí. Na rekultivaci z pohledu ochrany životního prostředí dopadá také zákon o obecné ochraně životního prostředí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jehož cílem je ochrana přírody a zachování přírodní rozmanitosti. Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech stanovují podmínky pro využití odpadů na povrchu území, což vztahuje povinnost nakládat s výsypkami a dalšími produkty důlní výroby s ohledem na hygienické normy, ochranu zdraví a životního prostřední. Jelikož způsobů rekultivací a využití rekultivovaných ploch je několik, upravují jednotlivé způsoby dílčí zákony. Například rekultivaci zemědělskou, neboli přeměnu důlního území na zemědělskou plochu, upravuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Dále pak rekultivace lesnická se provádí s ohledem na zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a podobně je tomu i u ostatních způsobů rekultivace. Speciální zákon řešící rekultivaci jako takovou v současnosti v českém legislativním prostředí neexistuje. Lidé znalí problematiky volají po detailním propracování rekultivační činnosti, po dalších zákonných povinnostech těžebních společnostech, po definici konkrétních dopadů na životní prostředí a po vyprofilování finančního plánu těchto projektů. Současné legislativě je vytýkána především její roztříštěnost a zastaralost, jelikož hlavním legislativním rámcem je pro rekultivaci „horní zákon“ z roku 1988. Tím pádem zde také není dotažení finančních povinností ze strany těžařských společností jako je například povinnost financovat novou infrastrukturu v rekultivovaných oblastech. Vybudování nové infrastruktury na 14 15

Zákon č. 50/1976 Sb. Zákon č. 44/1988 Sb.

-7-

rekultivovaném území je velmi finančně náročné a stát není schopen financovat tuto infrastrukturu ze svého rozpočtu. Infrastruktura je ovšem naprosto zásadní, co se týče nového obývaní takto obnovených ploch. Návrhů na tvorbu zákona, který bude výlučně řešit proces rekultivace bylo více. Za všechny uveďme návrh agrárních senátorů Donáta, Vraného, Sáblíka a Šrobára o rekultivaci poddolovaných pozemků z roku 193216, který byl jako ostatní návrhy zamítnut. Tendence k tvorbě tohoto zákona jsou i v současnosti, ovšem problémem je, že se tento zákon žádného z legislativců bytostně nedotýká a není také veřejností vyžadován, a proto je díky populismu důraz kladen na jiné zákony, které jsou pro zákonodárce zajímavější.

3. Způsoby využití zdevastovaných území - druhy rekultivací Původní účel území dotčených těžbou zanikl v důsledku jeho využití pro nerostné bohatství. Obnova tohoto prostoru může mít několik variant využití. Účel nově vytvořeného prostředí se volí na základě mnoha faktorů, které si vysvětlíme níže. Uveďme způsoby rekultivace, ze kterých můžeme následně volit a koncipovat je do celého územního celku. Rekultivace jednotlivých důlních ploch by neměla být řešena izolovaně.

3.1. Rekultivace zemědělská Za cíl zemědělské rekultivace můžeme označit navrácení těžbou zasažených ploch jejich původní poslání a především dosažení stabilizovaného efektu z pěstování zemědělských plodin. Jde o její nové platné progresivní zemědělské uplatnění v krajině. V efektivním využití prostoru se nabízí převrstvení neúrodných zemin lehce zúrodnitelnými zeminami.17 Zemědělská rekultivace může být řešena jako tvorba polních kultur (polí, luk, pastvin) nebo ovocných sadů. Ze zemědělské rekultivace nejčastěji vzniká – orná půda, louky, pastviny, vinice, sady a zahrady.18 Zemědělskou rekultivaci je vhodné využít v devastovaných územích, které navazují na již existující zemědělsky používané území. Dále je výhodné tuto rekultivaci aplikovat na rovný terén nebo mírně nakloněný (jako jsou například vnitřní úrovňové výsypky, náhorní

16

Senát, 2009 Štýs, 1981, str. 416 - 439 18 Vráblíková, 2008, str. 30 17

-8-

roviny převýšených výsypek). Zemědělská rekultivace se řeší dvojím způsobem, buď přímo bez překrytí ornicí nebo s pomocí překrytí úrodnými zeminami.19 K zemědělské rekultivaci patří především agrotechnické práce upravující devastované území zejména hnojením. Na upraveném pozemku připraveném na rekultivaci je během 5 až 8 let realizován osevní cyklus s převahou hluboko a silně kořenících jetelovin a travin.20 Při tvorbě ovocných sadů je nutno brát v úvahu klimatologické podmínky území. Ovocnářské řešení rekultivací je efektivní realizovat v ekologicky vhodných podmínkách odpovídající intenzívní zemědělské výrobě.21 Provedení zemědělských rekultivací má dvě fáze – technickou a biotechnickou. V technické fázi dochází k úpravě povrchu a vytvoření vhodných technických podmínek pro následný osev. Další fáze biotechnická se skládá z volby mezi vhodnými plodinami a následným hnojením. Postup provedení zemědělských rekultivací popisuje názorně schéma číslo 1. Schéma č. 1: Technologie zemědělských rekultivací

Zdroj: Vráblíková, 2008, str. 31

19

Vráblíková, 2008, str. 30 Štýs, 1981, str. 419 – 436 21 Štýs, 1981, str. 439 20

-9-

Úspěšnost zemědělských rekultivací se odvíjí od správné a vhodné volbě osevních postupů a provedených technických opatřeních. Schéma číslo 2 naznačuje, že zemědělské rekultivace mohou mít environmentální, produkční či neprodukční funkci, dle vybraného užití se volí typ následného osevu. Schéma č. 2: Funkce zemědělských rekultivací

Zdroj: Vráblíková, 2008, str. 31

3.2. Rekultivace lesnická Smyslem rekultivačního procesu při lesnickém způsobu využití je efektivní založení žádoucího typu porostu lesních dřevin. Zalesnění je účinnou protiváhou negativních tendencí těžby, podílí se na obnově ekologických a dalších mimoekonomických funkcí krajiny. Lesy můžou mít primárně hospodářskou funkci, dojde k začlenění do hospodářského cyklu produkčního lesa, který má produkční charakter, a ochrannou či rekreační funkci. Lesy s ochrannou funkcí mohou plnit ochranu půdy či mít stabilizační charakter. Rekreační typy lesů mohou mít podobu parků či loveckých prostorů.22

22

Štýs, 1981, str. 446 – 449

- 10 -

Důležitá je volba druhové skladby dřevin, klademe zde důraz na dřeviny původní. Lesnické rekultivace jsou realizovány zejména na haldách, výsypkách a odvalech, tedy na plochách nevhodných pro zemědělské využití. Provedení lesnické rekultivace má dvě fáze. Jak lze vidět na schématu číslo 3, první je technická fáze, kde jsou prováděny terénní úpravy, odstraněny překážky a následně odvodnit a upravit vodní toky. Dále přistupujeme k fázi biotechnické, kde dochází k zalesňování, výběru porostů a umístění dřevin.23 Schéma č. 3: Technologie provedení lesnických rekultivací

Zdroj: Vráblíková, 2008, str. 33

Lesnická rekultivace má několik možných využití, na jejich základě volíme vhodný druh dřeviny. Je-li hlavní funkcí hospodářský účel rekultivace volíme dřeviny jako jsou jasan, jilm, modřín či dub červený. Provádíme-li rekultivaci za účelem přípravny či meliorace území je vhodné použít jeřáby, břízy, jívy, osiky a olše, z keřovitých dřevin například keře ptačí zob, 23

Vráblíková, 2008, str. 32

- 11 -

trnka a bez černý. Chceme-li využít rekultivované účely k hospodářskému a melioračnímu účelu vybereme mezi olší lepkavou, topolem, lípou malolistou či borovicí lesní.24 Schéma č. 4: Funkce lesnických rekultivací

Zdroj: Vráblíková, 2008, str. 33

3.4. Rekultivace rekreační S rostoucí efektivitou produkce práce se zvyšuje počet hodin volného času. Jeho efektivní využití se stává měřítkem společenského bohatství. Uvážíme-li nadměrnou orientaci na umělá prostředí, krizi pohybu a nedostatek přírody, které patří mezi hlavní příčiny civilizačních chorob, je pobyt v přírodním prostředím stále významnější složkou životosprávy. Často se těžbou devastované území nachází v blízkosti městské aglomerace, a proto je způsob využití tohoto prostoru jako rekreační velmi vhodný. Rekreační rekultivace může být v podobě parků, sídlištních zelení, parkových lesů, koupališť, zahrádkářských kolonií, sportovních prostor a je prostorem k umístění zábavných a výchovných zařízení.25

24 25

Vráblíková, 2008, str. 32 Štýs, 1981, str. 495 – 501

- 12 -

Schéma č. 5: Možnosti rekultivace rekreační REKULTIVACE REKREAČNÍ

Rekreační a sportovní plochy (hřiště, autodromy, hipodromy, golfové hriště)

Veřejná zeleň (parky, arboreta, sídlištní zeleně, parkové lesy)

Pro podnikatelské aktivity (koupaliště, sportoviště, ubytovací plochy)

Ostatní plochy (zahrádkářské kolonie)

Zdroj: vlastní schéma, data z Štýs, 1981

3.5. Rekultivace hydrologická Z vodohospodářského hlediska je Česká republika „střechou Evropy“, což symbolizuje fakt, že voda do republiky přitéká a odtéká. Množství těchto vod je závislé na srážkách a na hospodaření s ní. Odborníci na životní prostředí se shodují, že zásoby vody budou v budoucnu významným zdrojem pro republiku. V minulosti byla varianta rekultivace hydrologická jen ojedinělou záležitostí, převažovaly rekultivace zemědělské a lesní. V posledních letech nabývá hydrologická varianta na významu. Akumulace vody v mokřinách, jezerech a bažinách byla v minulosti přirozenou složkou životního prostředí, proto návrat do původního stavu je vhodnou volbou.26 Při rekultivační tvorbě toků i nádrží převažují funkční aspekty rekreační, sportovní, ekologické, chovné, asanační, vodohospodářské a současně i požadavky akumulace užitkové vody a vody pro závlahu zemědělských kultur.27 Vodohospodářská rekultivace se dá provést ve dvojí variantě, mohou to být vody stojaté, což znamená nádrže, rekreační jezera a rybníky, a vody tekoucí čili nové vodní toky.28 Při tomto způsobu rekultivace je nutné věnovat dostatečnou pozornost sanačním pracím, naplnění zbytkových jam kvalitním vodním zdrojem a zajištění podmínek udržení vysoké kvality vody ve vzniklých nádržích.29

26

Severočeské doly, a. s. Chomutov, 2003, str. 104 – 111 Štýs, 1981, str. 401 – 407 28 Štýs, 1981, str. 401 – 407 29 Vráblíková, 2008, str. 34 27

- 13 -

Vodohospodářská rekultivace se provádí v několika etapách. Jak naznačuje schéma číslo 6 začíná se s přípravou na vodohospodářskou rekultivaci, dále odstraníme příčiny devastace vodního režimu jako jsou sesuvy, svážené území a odvodnění mokřin a následně provedeme úpravu vodních toků Schéma č. 6: Postup hydrologické rekultivace

Zdroj: Vráblíková, 2008, str. 35

3.6. Výběr způsobu rekultivace – optimalizace využití devastovaných územích Nabízí se otázka jaký druh rekultivace zvolit. Výběr společensky žádoucího a ekologicky vhodného způsobu rekultivace patří mezi velmi diskutované problémy. Určit jaký

- 14 -

typ rekultivace zvolit se stává závažnějším problémem čím se těžba přibližuje městským aglomeracím a dosahuje většího rozsahu. V současnosti, kdy se těžba přiblížila městské zástavbě, cítíme nutnost obnovy produkce těžbou narušených krajin stále intenzivněji, jelikož cena těchto pozemků v závislosti na poptávce roste.30 Volba vhodného způsobu rekultivace je významným a náročným rozhodnutím, ovlivněným mnoha hledisky. Realizované projekty jsou podmíněny degradací území určeného k rekultivaci a rekultivačním cílem, tedy k čemu a komu má rekultivované území sloužit. Určení rekultivačního cíle musí odpovídat celkové koncepci územního plánu, ochraně životního prostředí a ekonomicky efektivnímu využití územního celku.31 Rekultivovaná krajina by měla mít čtyři základní vlastnosti - ekologickou vyváženost, zdravotně hygienickou nezávadnost, efektivní i potenciální produkceschopnost a estetickou působivost a rekreační účinnost. Podmínka ekologické vyváženosti znamená vytvoření stabilních ekosystémů, kterou vytvoříme úměrným zastoupením producentů, konzumentů a reducentů v krajině. Ekonomické efektivnosti rekultivované krajiny lze dosáhnout vhodnou volbou zemědělského způsobu rekultivace, dále jsou efektivní i rekultivací tvořené lesy mající hospodářský účel a vodohospodářské rekultivace sloužící jako zdroj pitné a užitkové vody. Zdravotní

nezávadnosti

dosahujeme

vhodným

reliéfem,

důležitým

pro

příznivé

mikroklimatické a bioklimatické poměry, kvalitou rekultivovaných půd, nutností úměrného zastoupení bakterií a hub, dostatečného zastoupení rekultivační zeleně a vyrovnanými hydrickými poměry. Vysoké estetické působivosti můžeme dosáhnout vhodnou koncepcí rekreačních

způsobů

rekultivace,

hlavně

parků

vodohospodářského způsobu rekultivací.32

30

Štýs, 1981, str. 180 Smolík – Dirner, 2009, str. 7 32 Štýs, 1981, str. 180 - 183 31

- 15 -

ve

spojitosti

s účelným

řešením

Schéma č. 7: Poměry ovlivňující výběr způsobu rekultivace

Ovlivňující faktory Sociálně ekonomické

Ekologické

atmosféra

litosféra

obyvatelstvo, sídla, rekreace

charakter společenského zřízení

hydrosféra

nadmořská výška

vědeckotechnická úroveň

technická infrastruktura

pedosféra

geografická poloha

průmysl

vodní hospodářství

zemědělství

lesnictví

biosféra

Zdroj: Štýs, 1981, str. 183

4. Problémy rekultivační činnosti na Mostecku Dále bude práce pojednávat o praktickém příkladu rekultivační činnosti na Mostecku, která je součástí Severočeského hnědouhelného revíru. Chceme-li popisovat rekultivace v severních Čechách nesmíme opomenout problematiku územních limitů, a to proto že rekultivační činnost má své podmínky pro realizaci a jednou z těchto podmínek je ukončenost lomové těžby. Jsou-li na Mostecku územní limity stanoveny a těžba v lomu Československé armády je pouze pozastavena, aniž by zde došlo ke konkrétnímu rozhodnutí, zda se dál bude těžit či uzemní limity budou zachovány, není možné v tomto případě rekultivaci finálně provést. Ekologické limity těžby jsou tedy jedním z problémů rekultivační činnosti. Vládní usnesení č. 444/1991 o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí omezilo přístup ke konečnému krajinnému řešení na území zasaženém těžbou změnou celkového rozsahu původně prognózovaných záměrů. Rekultivace nemůže být v dolech dotčených územními limity provedena. Finální řešení zdevastovaného území nemůže nastat, jelikož by zde mohlo dojít k sesuvům půdy a následné nestabilitě daného prostředí. Stabilní a konečné řešení je odsunuto, v tomto území dochází k ponechání lomu v přípravné fázi na

- 16 -

rekultivaci, která bude proveditelná až po zrušení limitů těžby. Úpravy takto omezeného území tak musejí hledat kompromisní řešení, dochází k náročnému řešení krajinného uspořádání formou nákladnější sanační, technické a biologické rekultivační technologie. Příkladem takto omezené rekultivace mohou být problémy v provázanosti náročné koordinace krajinného a technického řešení rekultivace na lomu Československé armády.33 Obyvatelé obcích chráněných limity tak žijí na okraji nevytěženého lomu. To není jediný negativní vliv limitů těžby. Následující kapitola pojednává o nákladech a přínosech územních limitů těžby a poskytuje detailní pohled na problematiku územních limitů.

4.1. Problematika územních limitů Územní limity těžby, často označované jako územní ekologické limity těžby, byly vyhlášeny usnesením vlády č. 444 z roku 1991 a byly přijaty na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Vláda zde vymezuje závazné linie omezení těžby a výsypek dle grafických příloh a mezní hodnoty znečišťování ovzduší dle tabulky, jež je opět součástí přílohy tohoto usnesení.34 Hlavním důvodem, který vedl k jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v Severočeské hnědouhelné pánvi. Limity mají sloužit jako vládní záruka severočeským obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich prostředí a že mají dlouhodobou perspektivu své existence (to znamená, že má cenu investovat do nemovitostí, že nedojde k likvidaci či znehodnocení jejich investicí jak k tomu docházelo v minulosti).35 Během 20. století probíhala v Severočeské hnědouhelné pánvi masová těžba. Kvůli rozšiřování dolů byly bourány celé vesnice, dokonce i historické město Most, jejich obyvatelé byli přemisťovány do uměle vybudovaných sídlišť. Nekvalitní technologie jak pro těžbu tak pro masové spalování hnědého uhlí vedly k prudkému nárůstu obsahu škodlivého oxidu siřičitého a prachových částic ve vzduchu.36 Byl zde značný tlak na neustálé snižování nákladů na těžbu hnědého uhlí, jelikož s postupným rozvojem společnosti rostla energetická spotřeba. Tehdejší uspořádání společnosti nedovolovalo zachytit zvyšující se poptávku po této komoditě prostřednictvím rostoucí ceny, a tak klesaly náklady. Také nedostatek informací v oblasti technického pokroku a nulová konkurence zřetelně poznamenaly toto odvětví, které

33

Czechcoal, 2009 Usnesení vlády ČR č. 444 35 Wikipedia, 2009 36 Wikipedia, 2009 34

- 17 -

zaostávalo a nevyvíjelo se, což se projevilo v používaných technologiích, technickém vybavení a znalostí pracovníků. Tím došlo k výraznému poškození životního prostředí, například k hromadnému úhynu lesů v Krušných horách, i ke zhoršení zdravotního stavu tamních obyvatel. Vzhledem k tak negativním dopadům a neudržitelné situaci se vláda ČSFR rozhodla vyřešit tento problém zavedením odsíření a odprášení významných státem vlastněných elektráren a ke stanovení linií, které nesmí být ani v budoucnu překročeny.37

4.2. Konflikt – prolomit či neprolomit Dochází ke konfliktu, zda již dále neporušovat životní prostředí a zachovat severočeskou krajinu a obce nebo těžit významnou nerostnou surovinu, která může zajistit částečnou energetickou nezávislost země. Prolomení územních limitů těžby zasahuje do politické sféry, je silným politickým tématem. Politici se zmítají mezi zájmy velkých těžařských firem, které by státu vynesly nové finanční prostředky z vybraných daní a nová pracovní místa, a zájmy občanů stavících se proti prolomení limitů, u kterých mohou ztrácet důležité volební hlasy. Stát se politiky odpovědnými za prolomení územních ekologických limitů není populární krok, a tak si ho každá vláda dobře rozmyslí. Těžařská společnost Mostecká uhelná oznámila, že letošního roku omezí těžbu v dole Československé armády, jelikož dochází k jeho pomalému částečnému vytěžení a další těžbě největších zásob uhlí v republice brání limity38. Díky tomu je prolomení limitů velmi aktuální politické téma. Politické zákulisí tohoto problému, ovšem tato práce neřeší. Pro prolomení těchto limitů je národní zájem v podobě energetické nezávislosti a užitků z těžby této nerostné suroviny a fakt, že po prolomení limitů by bylo možné definitivně provést rekultivaci, a tím celý region pozvednout v jeho následném rozvoji. Hnědé uhlí je stále považováno za nejdůležitější primární energetický zdroj na území České republiky. Státy, na jejichž území se nacházejí ložiska uhlí mají nespornou výhodu. Jejich využívání poskytuje pohodlí domácí energetické soběstačnosti a výrazně snižuje závislost na dovozu energetických surovin. Je zde také potlačena nutnost diverzifikace zdrojů energie (druhovou i teritoriální), aby zde byla odolnost energetického hospodářství proti

37 38

Wikipedia, 2009 Baroch, 2010

- 18 -

krizím a výpadkům.39 V případě prolomení územních limitů by bylo k dispozici 256 milionů tun velmi kvalitního uhlí a těžba by mohla pokračovat až do roku 2061.40 Proti rozhodnutí o prolomení územních limitů těžby se nejčastěji uvádí důvod zachování životního prostředí a uchování severočeské krajiny spolu s jejími obcemi, které jsou chráněny těmito limity. Stěžejním smyslem této kapitoly ovšem je poukázat na fakt, že i po prolomení limitů nemusí být nutně životní prostředí znečišťováno a poškozováno a obyvatelům obcí může prolomení limitů dokonce prospět. Čili že tento důvod pro zachování stávající státní regulace je irelevantní. Environmentální a etický charakter tak nemůže být označován jako hlavní důvod zachování územně ekologických limitů těžby. Limity tím pádem nedávají smysl a bylo by rozumné a efektivní je zrušit.

4.3. Vymezení územních ekologických limitů těžby Obrázek č. 1: Vymezení limitů těžby

Zdroj: Říha, 2005

39 40

Šafářová, 2009 MPO, 2005, str. 19 - 21

- 19 -

Územními limity jsou vázány tři doly – Československé armády, Libouš a Bílina. My si vymezíme prolomení limitů u lomu Československé armády, neboť je zde situace řešení nejblíže, jelikož těžba tomto dole dojde k hranici limitů nejdříve.41 Jak je vidět na obrázku číslo 1, limity nechrání jen obce Horní Jiřetín a Černice se dvěma tisíci obyvatel, ale i nadregionální biocentrum tvořené přirozenými bučinami na úpatí Krušných hor a zámek Jezeří.42 Limity kvůli kterým nemůže dojít k pokračující těžbě v dolu Československé armády nechrání jen státem vlastněné pozemky, ale i pozemky soukromých vlastníků především v obcích. A zde se dostáváme k podstatě konfliktu. Vyjednávání o prolomení limitů bude probíhat jinak u pozemků vlastněných soukromníky jak u státních pozemků. U pozemků soukromníků bude muset dojít k všeobecnému souhlasu všech vlastníků, jinak by těžba nebyla možná, proto zde dojde k jednání těžařských společností s jednotlivci a podmínky budou muset vyhovovat všem. U státních pozemků je situace pro těžařské společnosti o poznání jednodušší, přesvědčit budou muset „jen“ vládu, nikterak na území zainteresovanou, nemající k území žádný vztah.

4.3.1. Prolomení územních limitů – soukromé pozemky Prolomení limitů závisí především na soukromých vlastnících pozemků, kterých se odstranění této regulace dotkne. Jsou to především obyvatelé obcí Horní Jiřetín a Černice. Dojde-li k souhlasu těchto soukromých vlastníků, pak je vládní zrušení usnesení spíše už jen oficiální formalitou, jelikož k jejich narušení nedochází především díky populistickému postoji vládních představitelů, kteří nechtějí stát za přesidlováním a devastací obcí. Aby mohly těžařské společnosti těžit na soukromých pozemcích, budou muset dostat od vlastníků pozemků souhlas. Souhlas získají například tak, že jim vlastníci pozemky pronajmou za účelem těžby uhlí nebo jim je odprodají. V případě povolení těžby většinou dochází k odkoupení pozemků. K dohodě dojde bude-li jim umožněno vyjednávání. „Jakmile jsou ustanovena zákonná práva zúčastněných stran, je možné dospět vyjednáváním k úpravě formy právních předpisů, pokud je pravděpodobně, že se tato činnost vyplatí v porovnání s náklady s vyjednáváním spojenými. Vymezení práv je základní předehrou tržním transakcím, ale konečný důsledek je nezávislý na soudním rozhodnutí.“43 Tento poznatek, na který přišel pozorováním trhu s vysílacími frekvencemi Ronald Coase a posléze byl zpracován do známého Coaseho teorému, se dá velmi dobře aplikovat na 41

MPO, 2005, str. 19 - 21 Greenpeace, 2010 43 Šíma, 2004, str.21 42

- 20 -

náš problém. Máme přidělena práva – soukromníci vlastní pozemky, pod kterými se nachází zásoby uhlí, a těžařské společnosti mající finanční prostředky a zájem těžit uhlí pod pozemky vlastníků. Vyjednávání je umožněno. Transakční náklady na uskutečnění dohody nejsou veliké. Vlastníků není velké množství, proto výnosy z jednání převýší jeho náklady a těžařské společnosti budou ochotny vyjednávat. Vlastníci v zájmu ochrany svých práv a užitků budou přístupni vyjednávání, aby z dané situace vytěžili maximum. Vlastníci si zjistí všechny relevantní informace k situaci kdyby došlo k prolomení limitů. Je jedno jaké informace jim podávají ekologické organizace, aktivisté či nátlakové organizace, vlastníci si ověří a zhodnotí informace směrodatné pro sebe. A je-li jim umožněno vyjednávat, tak dojdou k efektivnímu řešení. Proto není divu, že ač přes snahu ekologických a aktivistických organizací zabránit jednání vlastníků a těžařských společností klamavou kampaní, vznikly v obcích sdružení, které přináší pravdivé informace. Organizace jako Greenpeace, Hnutí Duha, Kořeny a STUŽ Společnost pro trvale udržitelný rozvoj označují obyvatele obcí jako oběti těžby, kteří kategoricky odmítají jednat s Mosteckou uhelnou. Podávají jim informace o tom, jak těžařské společnosti chtějí parazitovat na jejich vlastnictví, a že pro ně bude tato situace nevýhodná za každé situace. Tato propagandistická kampaň byla vlastníky přijímána jen do určité doby, to dokazují i statistiky. „ K referendu 25.2.2005 přišlo 75% občanů tohoto dvoutisícového města, které chce Mostecká uhelná zbourat kvůli uhlí. 96% z nich se vyjádřilo pro zachování své obce a proti prolomení limitů těžby.“44 "Ovšem podmínky původní nabídky byly tvořeny bez účasti obyvatel Horního Jiřetína, protože chyběl oficiální partner. Zastupitelé města o ní totiž odmítli přes opakované žádosti těžební společnosti jednat."45 Obyvatelé si ale uvědomili jakou výhodu mají v podobě vyjednávání a přizpůsobili tomu své jednání. Založili několik občanských sdruženích, která zprostředkují otevřenou diskuzi o konfliktu a pravdivé informace. Jsou to občanská sdružení Dialog a Nový směr. Svůj vznik vysvětlují na svých stránkách takto: Nový směr: „Nenechme se ovlivňovat křiklouny, kteří volí taktiku ekoterorismu. Ačkoli odpůrci těžby používají a vykřikují nesmyslné argumenty a smyšlená čísla, nic nezmění na faktu, že většina lidí v Horním Jiřetíně a Černicích se s těžaři dohodnout chce. Ať si ekoteroristé zvolí jinou volbu zviditelnění a nechají Horní Jiřetín a Černice na pokoji. My si

44 45

Kořeny, 2010 Baroch, 2010

- 21 -

svoje zájmy dokážeme obhájit sami a nepotřebujeme chodit pod kolo bagru, lézt na střechy domů a komíny, podepisovat petice a vykřikovat nesmyslná hesla.“46 Dialog: „Pokud se bude pod Jiřetínem těžit, chceme mít možnost ovlivnit způsob přesídlení, vzhled nové obce a principy odškodnění.“47 Proto není divu, že se názor většiny občanů od prvního referenda značně změnil. „Vlastníci nemovitostí ze 76 procent vyjádřili zájem s Mosteckou uhelnou společností dále jednat o přesídlení, pochopitelně s tím, že konkrétní podmínky mohou být dále dojednány.“48 Dojde-li při tomto vyjednávání k možnosti kompenzace, bude vyjednávání efektivní pro obě strany. Stav Y, kdy je umožněno kompenzovat, je upřednostněn oproti stavu X, kdy není možné kompenzovat, jestliže ti, kteří získají změnou z X na Y mohou kompenzovat ty, kdo jsou touto změnou poškozeni a přitom si stále zachovat určité zlepšení oproti stavu X. Změna stavu je pro společnost prospěšná, jestliže je taková kompenzace jen hypoteticky možná, nezáleží tedy na tom je-li kompenzace reálně uskutečněna.49 Na rozšíření dolu ČSA včetně majetkových vypořádání – kompenzací má firma vyčleněno 22 miliard korun.50 To jsou finance, na které by si obyvatelé obcí nepřišli za okolností, kdyby nebyl jejich pozemek na zásobě hnědého uhlí. Částka, kterou si obyvatelé mohou vyjednat jako odškodnění od Mostecké uhelné společnosti, pokryje relevantně náklady na přesídlení, stavbu nového domova a ocení vzácnost daného pozemku, kvůli které tento konflikt vznikl. Jako úspěšné příklady vyjednávání a následné kompenzace mezi vlastníky vzácných pozemků, pod kterými se nacházejí zásoby nerostného bohatství, a těžařskými společnostmi můžeme vidět obce v sousedním Německu. V Rýnském hnědouhelném revíru bylo přesídleno přibližně padesát obcí a své bydliště změnilo kolem 30 tisíc obyvatel a další přesídlení se právě uskutečňují.51 Obyvatelé bývalé obce Grosgrimma, byli zprvu k přesídlení skeptičtí, ovšem až do okamžiku, kdy viděli sumu odškodnění. Uvědomili si, že jejich obec leží na zásobách uhlí, a že z toho můžou profitovat.52

46

Kronych, 2010 Dialog, 2010 48 Baroch, 2010 49 Newman, 2009 50 Baroch, 2010 51 Baroch, 2010 52 Kronych, 2010 47

- 22 -

4.3.2. Prolomení limitů – státní pozemky Odlišným příkladem postupu při prolomení limitů budou pozemky patřící do státního vlastnictví. Ve státním zájmu je prolomení limitů těžby uhlí, jelikož uhlí je významná energetická surovina. Domníváme se tedy, že prolomení limitů stojí pouze na souhlasu vlastníků ostatních pozemků. Ovšem opak je pravdou. Se soukromými vlastníky mohli těžařské společnosti konstruktivně vyjednávat. Vláda stojící v čele státu, která se chová populisticky v rámci prodloužení svého mandátu, nerada dělá kroky které nejsou veřejností pozitivně přijímány. Veřejnost dostává většinu informací od ekologických organizací a často si vytvoří mylnou představu o problému. A tak prolomení limitů na státních pozemcích bude problematičtější, jelikož zde nedochází k tržnímu přístupu ke konfliktu a toto rozhodnutí je ovlivňováno jinými faktory. Dochází zde k informační asymetrii, situaci, kdy vlastníci pozemků mají mnohem lepší informace než daňoví poplatníci. Důvodem je, že náklady na zjišťování informací o tomto problému by značně převýšily výnosy z těchto získaných informací a jejich následných rozhodnutích. Naopak náklady na podepsání petice za zachování limitů jsou minimální. Například hnutí Kořeny společně s Greenpeace a Hnutím Duha chtějí v rámci svého boje za záchranu limitů spustit elektronickou petici.53 Elektronická petice jako forma vyjádření názoru, ovšem nemá velkou váhu, jelikož její možnost ovlivnění je významná. V důsledku nekomplexnosti informací se veřejnost přiklání k názorům propagandistické kampaně ekologických organizacích. Vzniká zde tlak a jakási morální povinnost se do problému zainteresovat například podpisem petice, finanční podporou nebo vyjádřením podpory ze strany známých osobností.54 Proti prolomení limitů se vyjadřují Liběna Hlinková, Robert Reichel, Martin Maxa a další. Otázkou zůstává proč se ekologické organizace angažují na tomto problému, který se jich často osobně ani nedotýká. Náklady členů nátlakových environmentálních organizací na vyjádření jejich postoje jsou takřka nulové, maximálně ztráta času, ale již nenesou náklady, které jsou dále spojeny s tímto rozhodnutím, a to je zdražení energií a tím následně dalších surovin čili i dalších statků a služeb, do kterých vstupuje užití energie, a dále pak energetická závislost země, což je nezanedbatelný náklad.55 Jinak by se environmentální organizace rozhodovaly, kdyby jim arboretum a zámek Jezeří nalézající se v oblasti územních limitů patřily a mohlo by zde dojít k vyjednávání či 53

Franěk, 2009 Říha, 2005, str.23 55 Urbanová, 2004, str. 37 54

- 23 -

případné kompenzaci. Následnou kompenzaci by ekologické organizace mohly využít daleko efektivněji. „Velmi dobrým příkladem je Audubon Society, jedna ze skupin ochránců životního prostředí jež se v případě těžby ropy na Aljašce též silně angažovala v boji proti zahájení vrtů. Tato společnost vlastní rezervaci v Louisianě, která je domovem mnoha druhů zvířat. Mimo to se v rezervaci nachází komerčně hodnotné zdroje zemního plynu a ropy. Společnost svolila k vytěžení 37 vrtů plynu a ropy, za něž získala 25 milionů dolarů.“56 Je-li společnost zainteresovaná na vlastnictví chová se jinak, jelikož posuzuje své reálné výnosy a náklady.57 Ekologové si ani neuvědomují, že jejich jednání je často kontraproduktivní. Tak například, nedojde-li k vytěžení celého dolu nelze provést stabilní a finální rekultivaci. Rekultivace bude tedy jen krátkodobého charakteru. „Zbytková jáma zůstane v těsném sousedství s bytovou zástavbou. Těsná vazba svahů Krušných hor a svahů zbytkové jámy není dlouhodobě optimálním stabilním řešením.“

58

Tak je tomu i se zámkem Jezeří stojícím na

úbočí těžební jámy a odděleným od městské aglomerace. Mostecká uhelná společnost již několikrát nabídla finanční podporou na renovaci této kulturní památky a její následné přesídlení. Tato nabídka se ovšem u nátlakových organizací nesetkala s ohlasem.59 Obrázek č. 2: Zámek Jezeří

Zdroj: Baroch, 2010

4.3.3. Ochrana životního prostředí – důvod zachování limitů Územní limity jsou často označovány jako ekologické územní limity těžby, jelikož jedním z důvodů jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti Podkrušnohoří.

56 57

Baden, J. – Stroup, R. 1981, str. 28-36 Urbanová, 2004, str. 39

58

Dialog, 2009

59

Štýs, 2009

- 24 -

Limity těžby jsou další státní regulací, která má ochránit životní prostředí v této oblasti. Dojde-li ale k vyjednávání mezi vlastníky pozemků a těžebními společnostmi nebude tato regulace nutná, jelikož vyjednat s těžařskými společnostmi je možné i zachování životního prostředí. V Německu bylo možné vyjednat široké spektrum podmínek, které si obyvatelé přáli. V obci byla vybudována kotelna na fluidní spalování uhlí, které neznečišťuje ovzduší, byly vyjednány podmínky pro podnikatele, byly postaveny domy i pro ty, kteří byli jen v nájemních bytech, byly zafixovány ceny tepla pro domácnosti a podobně.60 Mohly být vyjednány rozličné podmínky a vše bylo ošetřeno smlouvou. „Je možné naši nabídku nějakým způsobem upravit.“61 Současní vlastníci mohou za výhodných podmínek získat některé pozemky poblíž dolu, jistě by si tedy vyjednali takové podmínky, které nebudou narušovat životní prostředí v okolí jejich nových obydlí.62 Zdravé životní prostředí je vzácný statek. Mají-li vlastníci možnost životní prostředí chránit vyjednáním určitých pravidel, pak dojde k ochraně životního prostředí efektivněji než kdyby tyto podmínky vyjednal stát. „Odpovědnost všech není ve skutečnosti odpovědností nikoho.“63 Patří-li pozemky státu, v podstatě nepatří nikomu, a proto žádný konkrétní člověk neprotestuje, je-li životní prostředí poškozováno znečišťovatelem. Vlastníci, kteří si podmínky vyjednali, budou smluvně dohodnuté pravidla chování vynucovat, jelikož budou bezprostředně ohrožovat jejich okolí. Nelze popřít, že „sobecký“ soukromý zájem může zajistit dodržování pravidel efektivněji, než vládní nařízení.64 Soukromé zájmy budou vynucovány spíše, než zájmy všech - státu. To dokazuje i řada studií. Zmiňme především studii „Proč a jakým způsobem privatizovat federální půdu“65 od autorů Terryho L. Andersona, ‚Vernona Smithe a Emily Simmonsové, která svým obsahem potvrzuje tezi, „že kvalita životního prostředí i ekonomická efektivnost budou růst daleko spíše při existenci soukromého než veřejného vlastnictví“66. Nemusíme se tedy domnívat, že dojde-li k prolomení limitů, bude životní prostředí poškozováno zásadněji, jak v dnešní době.

60

Kronych, 2010 Baroch, 2010 62 Baroch, 2010 63 Block, 2007, str. 283 64 Block, 2007, str. 283 65 Anderson – Smith – Simmons, 1999 66 Urbanová, 2004, str. 41 61

- 25 -

4.4. Prolomení limitů je řešení nejen pro definitivní rekultivaci území Prolomení územních ekologických limitů je velmi diskutovaným a aktuálním tématem. Jedná se o otázku, zda rozšířit těžbu v dole Československé armády do území, kde se nachází dvě obce (Horní Jiřetín a Černice), arboretum a kulturní památka zámek Jezeří. Pod jejich povrchem se nachází největší zásoby kvalitního uhlí v republice, které by zajistilo značnou energetickou nezávislost státu a tedy i příznivé podmínky pro obyvatele v podobě nižších cen energie a dalších spotřebitelských statků. Těžařské společnosti, které vyčlenily značné finanční prostředky na kompenzaci vlastníků majících pozemky v tomto území, chtějí s obyvateli obcí vyjednávat, aby uvolnili pozemky pro těžbu. Pokud dojde k vyjednávání, pak nezáleží na počátečním rozdělení práv, výsledek – rozdělení práv – připadne straně, která si nejvíce cenní jejich vlastnictví. V tomto případě můžeme usuzovat, že kompenzace bude dostatečná na to, aby pokryla náklady na přestěhování, stavbu nového domu a ocenění vzácnosti daného pozemku. Je-li možnost kompenzace, oba vyjednávající na tom vydělají. Rozhodnutí o prolomení bude záviset na podmínkách kompenzace, budou-li vlastníci ochotni přijmout nabídku těžařské společnosti, je zřejmé, že užitky těžařské společnosti z daného pozemku jsou větší, jak užitky vlastníků z jejich pozemků. V případě soukromého vlastnictví bude vyjednávání o prolomení limitů založeno na tržním přístupu. Jiný postup při odstranění vládní regulace bude u veřejného vlastnictví. V tomto případě budou rozhodovat vládní představitelé, kteří své rozhodnutí zakládají na mínění veřejnosti. Veřejnost nevynaloží více nákladů na získávání informací než je jejich užitek. Proto přijímá znalosti z okolí a médií, kde se velmi angažují ekologické organizace se svojí propagandistickou kampaní. Jejich úsudek značně ovlivní nepodložené informace, to je důvodem, proč se veřejnost staví negativně k prolomení limitů. Populistická vláda bude nerada činit veřejností nepřijímané rozhodnutí. Ochrana životního prostředí je dalším důvodem, který se uvádí na podporu zachování územních limitů těžby. Ovšem jak jsme si uvedli výše, je-li zde vyjednávání se soukromými vlastníky, kteří mají zájem o zachování svého zdravého životního prostředí, je možné prosadit i pravidla ochrany životního prostředí. Soukromníci si spíše prosadí své vlastní zájmy. Životní prostředí bude efektivněji chráněno než při státní regulaci. Veškeré důvody pro zachování limitů jsou neopodstatněné, proto není důvod lpět na této státní regulaci. Prolomení limitů nebude tedy znamenat násilné přesídlení obyvatel obcí a znečištění životního prostředí. Uvážíme-li ještě významnost hnědého uhlí jako energetické suroviny pro státní energetickou nezávislost, je prolomení limitů efektivním řešením.

- 26 -

5. Lom Ležáky – Most V dalších kapitolách se práce zaměří na rekultivaci konkrétního lomu na Mostecku a to lomu Ležáky – Most. Ilustrován na tomto příkladě bude celý rekultivační proces. Jak se postupuje při rozhodování o jednotlivé rekultivační variantě, následném výběru finálního rekultivačního postupu a zhodnocení efektivity lomu Ležáky – Most. V roce 199967 byly vytěženy poslední tuny uhlí v území, kde v minulosti stávalo historické město Most. Lom Ležáky – Most je zajímavý nejen svou polohou, rozkládá se v bezprostřední blízkosti města Most, víceúčelovému využití jeho následné rekultivace, ale též svou historií. Tunové zásoby uhlí byly vykoupeny likvidací historického města Most.

5.1. Historické město Most První zmínky o historickém městě Most se objevují již v roce 1041 v Kosmově kronice. Město vyrostlo v blízkosti bažinaté krajiny tvořené Komořanským jezerem a bylo důležitým obchodním místem na cestě z Prahy do Saska. Mělo výhodnou polohu, proto se stalo strategickým a hospodářsky významným uzlem. Město profitovalo také z těžby rud v Krušných horách, z chmelařství a vinařství a těžby stříbra. Během 16. a 18. století postihly město veliké požáry, které takřka zničily celé vyspělé město. V 19. století začaly v okolí Mostu vyrůstat průmyslové podniky zaměřeny na strojírenství, potravinářství, sklářství, cukrovarnictví a na textilní a keramickou výrobu, toto století je též průlomovým co se týče těžby uhlí. Na místo malých šachet začínají nastupovat akciové společnosti a Most se stává přirozeným centrem celého hnědouhelného revíru. Ve 20. století se stává Mostecko místem mimořádného hospodářského významu za nímž stála především masová těžba uhlí. V poválečném období byl průmysl Mostecka jednou z hlavních opor národního hospodářství, to také korespondovala vyspělost regionu oproti ostatním. Intenzita těžby uhlí vedla k rozšiřování povrchových dolů, což se stalo historickému městu Most osudné. O likvidaci města, které patřilo mezi pět královských měst v zemi a jeho historická hodnota byla nevyčíslitelná, se rozhodlo v roce 1964. Tímto počinem bylo umožněno vytěžení přibližně sto milionů tun kvalitního hnědého uhlí. Likvidace města byla provedena v letech 1967 až 1982 během těžby pod Mostem. Tisíce lidí přišli o své domovy a byli přemístěny do nově

67

Štýs, 2009

- 27 -

vybudovaného města s totožným názvem, které bylo ovšem svojí rozsáhlostí větší, jelikož do této oblasti bylo nutné také přemístit pracovní sílu.68 Aby tehdejší vláda ukázala vstřícný krok a obhájila si tak likvidaci historického města rozhodla se zachovat jednu z nejcennějších památek města pozdně gotický chrám. Vládním usnesením z roku 1971 byl přemístěn kostel o 841 metrů, aby nepodlehl těžbě. Přesun děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie spojeného s pevnou prostorovou ocelovou konstrukcí na vahadlových podvozcích do prostoru původního středověkého špitálu je dnes již legendárním počinem o zachování této památky a nemá obdoby.69 Otázka likvidace historického města je stále citlivá, někteří do rekultivace tohoto území vkládali naděje na reinkarnaci historického města Most podle historických materiálů. Jedním z příznivců tohoto řešení byl i bývalý primátor města Most Jiří Šulc, který prosazoval tento projekt znovuzrození. Tato varianta bylo ovšem zavržena pro svojí finanční náročnost a následnou nevyužitelnost. Na následujícím obrázku si můžete všimnout jednoho pohledu na Mostecko. Na prvním je vidět pohled na historické město Most (v dáli si všimněte dvou vymezujících vrchů, jeden s hradem Hněvín), následuje fotografická dokumentace oblasti, kdy bylo historické město zlikvidováno a začala těžba, a posléze je vidět pohled na tu samou oblast o roky později ovšem již rekultivovanou.

68 69

Červenka, 2010 Červenka, 2010

- 28 -

Obrázek č. 3: Jeden pohled na Mostecko třikrát jinak – historické město, oblast lomu, rekultivovaná oblast

Zdroj: Štýs, 2008, str. 153

5.2. Parametry bývalého lomu Ležáky - Most Historie těžby v této oblasti se datuje již do 18. století, kdy docházelo k soukromému těžení tehdejších obyvatel Německého pohraničí. Vyšší intenzita těžby začala v roce 1926 v hlubinném dole Evžen. V padesátých letech byla tato těžba nahrazena povrchovým způsobem dobývání v lomech Evžen a Venuše, později přejmenovaných na Ležáky – Most. Název

- 29 -

tohoto území lomu změnil ve své historii několikrát název až na finální název Ležáky – Most. V roce 1971 začala těžba na území samotného území města Mostu, kterému předcházelo usnesení číslo 180 o likvidaci historického města schválené Ústředním výborem Komunistické strany Československé v roce 1962. Postupným vytěžováním lomu vznikaly výsypky zeminy v okolí vrchu Špičák, z jižní strany lomu výsypka Rudolice a ze severní Střimice. Takto vzniklými výsypkami byly posléze zbytkové jámy po těžbě zasypány či byly rekultivovány v rámci celého koncepčního projektu zejména za účelem vinic. Kapacita těžby je omezena ohraničením lomu jednak koridorem inženýrských sítí pod vrchem Hněvín, ze severozápadní strany koridorem tratí Českých drah, z jihovýchodní strany výsypkou a ze severní strany omezuje lom vlastní hrana a výsypka Růžodol s koridorem sítí Chemopetrolu, a. s.70 Za největší rozšíření povrchové těžby v oblasti stálo právě otevření lomu Most na území historického města Mostu, který byl tvořen asi ze 100 milionů tun kvalitního hnědého uhlí, a jeho spojení se zahlubujícími se lomy Ležáky. Pro těžbu nebylo obětováno jen historické město Most, ale též těžbě ustoupily obce Pařidla, Konobrže, Střimice a Kopisty sousedící s výsypkami a lomy důlního pole.71 Odbyt uhlí z lomu Ležáky – Most byl zabezpečován úpravnou uhlí v Komořanech nedaleko těžby. V lomu se těžilo přibližně 7,5 milionů tun uhlí za rok při skrývce přibližně 12,0 milionů metrů krychlových za rok, v posledních letech se pohybovala těžba kolem 1,5 až 2,0 miliony tun uhlí ročně při objemu skrývek 6,0 milionů metrů krychlových za rok.72 Po podrobných rozborech roku 1994 byl představenstvem akciové společnosti Mostecká uhelná společnosti vydán záměr na ukončení těžby v lokalitě Ležáky, záměr musel být schválen ministerstvem průmyslu a obchodu. Roku 1995 vydal tehdejší ministr průmyslu a obchodu potřebný souhlas a byl započat útlum těžby. V roce 1996 byl vypracován a schválen technický projekt Likvidace lomu Ležáky, který obsahuje i povinnou dokumentaci o posouzení vlivů na životní prostředí tedy Environmental Impact Assessment. Téhož roku byla zahájena likvidace vyřazené důlní technologie i objektů a těžba uhlí definitivně skončila 31. 8. 1999.73 V 70. letech 20. století byly zahájeny prvotní rekultivační práce na výsypce Rudolice, jež byla zemědělskou rekultivací přetvořena na vinice, poté na vnitřní výsypce lomu Most a od roku 1990 i na Střimické výsypce. Při rekultivačních záměrech této lokality je kladen 70

Červenka, 2010 Štýs, 1999 72 Ekologické centrum Most, 2010 73 Štýs, 1999 71

- 30 -

důraz především na zvýšení ekologického a rekreačního potenciálu celého území, jež bude v budoucnu využíváno pro příměstskou rekreaci. Rekultivační proces celé této lokality s různou intenzitou zásahů probíhá dodnes, kdy se provádějí finální rekultivační práce v oblasti nového jezera a jeho samotné napouštění. Rekultivují se převážně svahy jezera Most, kde převládají zatravněné plochy, které doplňují ostrůvkovitě rozmístěné dřevinné porosty, a lesnické rekultivace. Jsou realizovány rekultivace především charakteru ostatní veřejná zeleň. Dále jsou rekultivační lokality kompletně odvodňovány a buduje se nová infrastruktura v podobě provozních cest a hospodárnic. Většina rekultivací zemědělského a lesnického typu jsou již dokončeny.74

5.3. Vytváření lomových jezer Vytvoření lomových jezer je jednou z variant řešení těžbou narušených územích. Na obnově krajiny zdevastované těžbou se podílejí rekultivace zemědělské, lesnické, ale i rekultivace vodohospodářské. Až doposud byla ovšem hydrologická rekultivace pouze okrajovým řešením v podobě menších rybníků a nádrží. V současné době, kdy jsou vytěženy lomy velké rozlohy, začíná nabývat vodohospodářská rekultivace na významu.75 Rozsáhlé otevřené prostory zůstávají v každém dobývacím území po ukončení povrchové těžby jakéhokoli užitkového nerostu. Jejich vznik je zcela logický, jelikož v celkové bilanci těžených hmot chybí nejen objem vytěženého nerostu, pro které byla těžby zahájena, ale i část zemin, která byla v úvodní části těžby uložena na vnější výsypky v blízkém okolí důlní lokality. Velikost zbytkové jámy lomu je předurčena nejen hloubkou uložení užitkového nerostu a celkovou mocností jeho vrstvy, ale i jinými okolnostmi, jako jsou zvolená technologie těžby, geomechanický charakter skrývkových hmot a z toho vyplývající generální sklony svahů lomů i výsypek.76 Následná obnova takto dotčeného území je značně složitá. V podstatě se nabízí tři základní druhy řešení zpětné zasypání vhodnými materiály a následné široké využití této plochy, tato varianta se označuje jako varianta suchá, zatopení lomu vodními zdroji, varianta mokrá, či ponechání zbytkové jámy pouze dlouhodobému působení přírody, varianta nulová.77

74

Dvořák, 2005 Severočeské doly, a. s. Chomutov, 2003, str. 106 76 Severočeské doly, a. s. Chomutov, 2003, str.106 77 Severočeské doly, a. s. Chomutov, 2003, str. 106 -110 75

- 31 -

Suchá varianta je v podstatě vrácení území jeho původní charakter a následné různé možnosti využití. Znamená zavezení zbytkových jam a přemístění milionů tun zeminy a vytěžených materiálů z výsypek. Využití takto rekultivovaných ploch je široké. Mezi možné formy patří zemědělská, lesnická či rekreační rekultivace. Znamená to účelné vybudování dočasné dopravní sítě pro přesun hmot a posléze opět postavit novou infrastrukturu. Významným prvkem při této variantě je stabilita území, což v takto porušených krajinách je obtížný, komplikovaný a finančně náročný úkol.78 Ponechání území bez dalších zásahů tedy nulová varianta může být přijatelná pouze pro extrémní případy řešení. Většinou se uvažuje o jejím užití v případě, kdy se území nachází v neobydlených územích, jako je například Sibiř či odlehlé území v Číně, ve střední Evropě by toto užití nebylo efektivní, jelikož půda je zde vysoce vzácným statkem. Výhodnost této varianty vidíme v minimálních nákladech, ovšem je v rozporu s platnou legislativou.79 K mokré variantě se v současné době přistupuje nejčastěji z důvodu její ekonomické výhodnosti. Kubický metr navezené zeminy je násobně dražší než kubický metr vody. V konečném důsledku zde dochází ke kombinaci zatopení jam a jeho částečného zavezení. Vodní plochy mají též význam pro tvorbu vyváženého kvalitního životního prostředí.80 Potvrzuje se tak trend moderního zahlazování následků po velkolomové těžbě v krajině, který se prosazuje též v Německu a Polsku, na jejichž území má vzniknout přibližně padesát velkých jezer.81 Zatopením zbytkových jam vznikají plošně velká a hluboká jezera, která mají v dané oblasti velký význam. Jezera spolu s jejich okolím mají široké spektrum funkcí a využití. Jsou biotopem vodních a mokřadních organismů, systémem ekologické stability, strategickou zásobou vody, rekreačními oblastmi, lokalitami pro sportovní rybolov a místem pro rozvoj podnikání.82 Projekty lomových jezer kladou hlavně důraz na zajištění stability svahů těchto jezer s co největším omezením účinků vlnobití pomocí ochranných hrází a dále na dosažení optimální kvality vody buď pro cíle sportovního využití či rekreačního nové vodní plochy. Postupně se v závislosti na konkrétních podmínkách vytvářejí břehové plošiny, upravují se svahy lomu, dochází k úpravě dna a je také provedeno těsnění. Již v této fázi se sleduje kvalita a množství protékající vody určené pro přivádění do budoucích jezer. Po ukončení napouštění 78

Pondělíček, 2007, str. 355 Pondělíček, 2007, str. 356 80 Pondělíček, 2007, str. 356 81 Severočeské doly, a. s. Chomutov, 2003, str. 110 82 Vráblíková a kolektiv, 2008, str. 91 79

- 32 -

jezer je prováděna péče o kvalitu vody a sleduje se množství úbytku vody v lomovém jezeře. Kvalitu jezerní vody lze ovlivnit mnoha faktory například tvarem jámy, řadou technických i biologických opatřeních zaměřených především na projevy eutrofizace. Nově vytvořená jezera jsou začleněny do územních plánů, jsou součástí krajiny.83

5.3.1. Metodika postupu při tvorbě lomových jezer Konečný stav lomu po jeho vyuhlení musí vyhovovat hydrologické rekultivaci, proto je žádoucí již při provádění těžby průběžně spolupracovat na konečném tvarování a využití území. Je-li budoucím řešením lomu tvorba lomového jezera, je nutné přizpůsobit její geometrické parametry požadavkům na dosažený výsledné optimální kvality vody s ohledem na její předpokládané využití. Již během těžby lze zajistit optimální tvarování vlastní zbytkové jámy a okolí. Při projektování, přípravě a následné realizaci lomových jezer je nutné zajistit a ujasnit si využití jezera, zda bude průtočné či neprůtočné, objem vody v jezeře, způsob a rychlost napouštění, zásoby vod použitých na napouštění jezera a způsob vypouštění přebytečné vody.84 Při projektování výsledného řešení je důležité brát v úvahu základní principy. Za základní principy při projektování můžeme označit především v případě velkých zbytkových jam jsou výhodné jezera hluboká, doporučuje se vytvoření mělkých okrajových částí jezer, tvar dna, svahů i břehová linie by měl být členitý jak horizontálně tak vertikálně a sklon svahu by mel být mírný. Tyto principy jsou významné hlavně pro potřeby dosažení výsledné optimální kvality vody v jezerech, sport a sportovní rybaření, pro podmínky při využití pro rekreaci a zejména pro maximální omezení účinků vlnobití. Břehová linie, tedy hlavně její délka, tvar, sklon, členění jezera na části s rozdílnou hloubkou a využitím, ovlivňuje způsob a kapacitu sportovní a rekreační činnosti, rybolov, estetický vzhled území, vhodnost přírodních podmínek pro zvěř, vlnobitím a ochranu před erozí.85 Doporučuje se vytváření (až v desítkách hektarů) mokřadů. Mokřady tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystém a je specifický výskytem organismů vyžadujících ke své existenci účinek povrchové vody86. Mokřady zvyšují z důvodu významnosti pro rozmnožování atraktivnost pro rybáře.87

83

Severočeské doly, a. s. Chomutov, 2003, str. 111 – 112 Dimitrovský, 1999, str. 61 - 63 85 Dimitrovský, 1999, str. 61 86 Wikipedia, 2010 87 Dimitrovský, 1999, str. 61 - 62 84

- 33 -

Abychom zajistili optimální funkci jezera je třeba provést geomechanickou stabilitu svahů jezera před i po napuštění vody například činnostmi jako jsou určit nezbytné stabilní výpočty při napouštění vody, vytvarovat zbytkové jámy báňskou činností zejména v závěrečné fázi těžby, stanovit objem nezbytné sanační skrývky a hrubých terénních úprav včetně způsobu realizace a řešení povrchových i podzemních vod ve zbytkové jámě. Dále musíme při této variantě řešení zajistit ochranu svahů proti vodní abrazi způsobené vlnobitím a ochránit proti možným záparům a ohňům před zatopením zbytkové jámy a omezení nežádoucích výluhů z uhelné sloje a jejich zbytků při zatápění zbytkové jámy.88 Optimální kvalitu vody v jezeru můžeme ovlivnit optimálním postupem porubních front a výsypkových etáží, provedením všech nezbytných hydrologických výpočtů, zhodnocením všech možností a výběr povrchových toků vhodných pro napouštění jezera zbytkové jámy a hydrogeologickou problematikou.89

5.4. Varianty následného řešení Již během procesu těžby se začalo uvažovat o řešení obnovy území, kde těžba probíhala. Bylo nutné po skončení dolování provést na daném území likvidaci technologických zařízení, technickou a biologickou rekultivaci a přípravu ploch pro pozdější podnikatelskou činnost. Plochu budoucího jezera, což byla následná vybraná varianta řešení, bylo potřeba zabezpečit utěsněním dna a uhelné sloje, a dále pak byly provedeny úpravy bočních svahů a břehů nádrže.90 Pro vlastní lomovou těžbu a pro vnější výsypku bylo v závěru zabráno 1362 hektarů, z toho 152 hektarů zemědělské půdy a 1210 hektarů ostatních ploch na šesti sídelních uskupeních. Zábory pozemků a zemědělské půdy probíhaly v souběhu s rozvojem lomu Ležáky, a to již od počátků činnosti lomu, které se datují od roku 1924. Technický projekt likvidace lomu Ležáky je vymezen na ploše 1264 hektarů u všech variant a má rekultivovat a vrátit do zemědělského půdního fondu 57 hektarů a do lesního fondu až 528 hektarů půdy.91 Definitivní řešení počítaly vždy se zatopením části zbytkové jámy, řešení se liší hloubkou zatopení. Další typy zasypání či ponechání báňského díla bez zásahu byly zavrženy již na počátku uvažování. Tak zvaná nulová varianta, tedy ponechání zdevastovaného území samovolnému vývoji, nepřichází v úvahu, jelikož toto řešení je v centrální Evropě nepřípustné 88

Dimitrovský, 1999, str. 62 - 63 Dimitrovský, 1999, str. 63 90 Štýs, 2010 91 EIA, 1996, str. 7 89

- 34 -

vzhledem k hodnotě pozemků by toto řešení bylo neefektivní. Z důvodu vlivu na prostředí je pak zcela nepřijatelná varianta se zasypáním zbytkové jámy na původní úroveň terénu. Tento typ řešení byl již v technickém projektu shledán jako iracionální, jelikož pro zasypání zbytkové jámy by bylo nutno zpětně odtěžit veškeré hmoty z současné Růžodolské a Hornojiřetinské výsypky a z části Střimické výsypky, ovšem tyto výsypky jsou již rekultivovány. Při dostupné kapacitě znovuodtěžování výsypek asi 3 až 9 milionů m3/rok by zasypání trvalo 35 až 100 let s nepříznivými vlivy na životní prostředí tedy dopadem na velké množství obyvatel i na rozsáhlé území, navíc by tento typ řešení byl dotován ze státního rozpočtu 15 až 17 miliardami Kč, což znamená že její finanční náročnost by byla obrovská.92 Byly provedeny tři varianty řešení obnovy zájmového území, ze kterých se posléze vybíralo. Řešení se shodovaly s rozsahem zájmového území, všechny počítaly s rozlohou o 1264 hektarech. Rozcházely se v podstatě nejvíce v hloubce zatopení zbytkové jámy, jak ilustruje obrázek číslo 4. Dále se řešil poměr jednotlivých druhů rekultivace, na jak velké ploše se bude rozkládat rekultivace zemědělská, lesnická a rekreační. Byly také uvažovány různé zdroje vody, ze kterých se bude získávat voda do budoucího jezera. Možné zdroje vody byly z řeky Bíliny, Ohře, podzemních vod a vlastního povodí. Bylo uvažováno o charakteru nádrže, zda bude neprůtočná či průtočná. V návaznosti na to co jsme již výše zmínili, v České republice je potřeba zásobárny vody, vzhledem k tomu že na toto území voda jen přitéká a odtéká, byla neprůtočnost nádrže pozitivním aspektem, které mělo na výsledné rozhodnutí velký vliv. Závěrem byla posuzována ekonomická stránka jednotlivých variant, kde byl kladen ohled jednak na efektivnost a následnou využitelnost území a také na vynaložené náklady na jednotlivé typy řešení zdevastovaného území. V následující kapitole jednotlivé typy řešení představíme.93 Tabulka č. 1: Tři uvažované druhy řešení Úroveň

Hloubka

hladiny

vodky

(m n. m.)

(m)

suchá

150,0

10

19,5

1

neprůtočná

P

projektová

200,0

60

325

72

neprůtočná

H

hluboká

228,0

88

429

197

průtočná

Kód

Název

varianty

varianty

S

Zdroj: EIA, 1996, str.19 92 93

EIA, 1996, str. 19 EIA, 1996

- 35 -

Plocha (ha)

Objem vody (mil. m3)

Charakter nádrže

Obrázek č. 4 : Hodnocené varianty – hloubkové zatopení

Zdroj: EIA, 1996, Příloha C XI.2

5.4.1. Projektová varianta Navržený typ řešení se zatopením je v dokumentaci EIA označována jako varianta projektová. Tato varianta předpokládá dotvarování zbytkové jámy po skončení těžby uhlí, který zabezpečí další předpokládané způsoby využívání území, to jest především vznik jezera Most včetně ochranných poldrů, eutrofizačních nádrží a plážových úprav, rekultivaci zemědělských a lesních pozemků a přípravu ploch pro podnikatelskou činnost a pro konkrétní záměry města Mostu, což je případná výstavba nového městského hřbitova.94 Dotvarování zbytkové jámy zahrnuje nezbytnou sanaci po skončení těžby uhlí. Parametry sanační vrstvy jsou voleny tak, aby zamezily vzniku zápar a ohňů ve sloji, aby vytvořily odpovídající bariéru, která by vyloučila mísení a kontaminaci stařinových vod s vodami povrchovými včetně vod budoucího jezera Most.95 Tvorba odpovídajících zemních těles se provádí s využitím báňské technologie, proto se uvažuje s pokračováním těžby nad rámec nutný pro uvolnění uhelných zásob plánovaných k vytěžení, a to v roce 1995 a 1996 pokaždé 1,5 milionů metrů krychlových. V technickém

94 95

EIA, 1996, str. 17 EIA, 1996, str.17

- 36 -

projektu byly vyčleněny plochy pro jednotlivé způsoby využití, jako je zemědělství, lesnictví a rekreace přednostně se zřetelem na tvorbu účelného a funkčního krajinotvorného prvku, který maximálně přispěje k revitalizaci krajiny poznamenané báňskou činností. Zvlášť jsou vyčleněny plochy pro podnikatelskou činnost, z jejichž podstaty budou prioritně orientovány na poskytování služeb návštěvníků vodního areálu a k výstavbě objektů, které vytvoří materiální zázemí pro různorodé vyžití.96 Tabulka č. 2: Souhrnné ukazatele projektové varianty Ukazatel

Technický parametr

Bilance ploch

plocha zemědělské rekultivace

ha

57

plocha lesnické rekultivace

ha

528

plocha jezera

ha

325

ostatní plochy

ha

354

celkem

ha

1264

plocha hladiny

ha

325

Parametry jezera

úroveň normální hladiny

m n. m.

199,00

3

mil. m

72,354

maximální hloubka vody

m

59,0

odběr z Bíliny + vlastního povodí

l/s

750

mil. m3

23,300

odhady doby plnění

roky

3 až 4

upřesnění odhad doby plnění

roky

3 až 7

celkem

mld. Kč

2,580

tj. na 1 ha rekultivované plochy

mil.Kč/ha

2,040

objem vody

Zdroj vody

možný maximální roční odběr

Odhady nákladů

Jednotka Množství

Zdroj: EIA, 1996, str. 18

5.4.2. Suchá varianta Tento typ řešení předpokládá, že v rámci sanačních prací s využitím báňských kapacit bude dosažen tvar zbytkové jámy shodný s variantou projektovou. Počítá se s přemístěním 10,320 milionů m3 zemin, které by se měly překrýt a utěsnit uhelné sloje včetně dna jámy, a

96

EIA, 1996, str. 17

- 37 -

současně by se měly zazdít a utěsnit důlní chodby propojené v systému hlubinných děl v centrální částí Severočeského hnědouhelného revíru.97 Přítoky vod z povodí do zbytkové jámy by měly být akumulovány na dně lomu v retenční nádrži o rozloze 19,5 hektarů, jejíž hladina by měla být udržována čerpáním na kótě 150 metrů nad mořem. Středová část zbytkové jámy by měla být zatravněna a rozčleněna výsadbou dřevin, a to mezi kótami 150 až 180 metrů nad mořem, to jest 36% výměry zbytkové jámy. Největší část území 57% by měla být určena k lesnické rekultivaci a plochy by měly být po úpravách svahů dány do žádoucího sklonu 1:3 až 1:15 ve specifických úsecích.98 Tabulka č. 3: Souhrnné ukazatele suché varianty Ukazatel

Technický parametr

Bilance ploch

plocha zemědělské rekultivace

ha

277,0

plocha lesnické rekultivace

ha

643,5

plocha jezera

ha

19,5

ostatní plochy

ha

324,0

celkem řešeno

ha

1264,0

plocha hladiny

ha

19,5

úroveň normální hladiny

m n. m.

150,00

objem vody

mil. m3

1,2

m

10,0

km2

cca 10

mil. m3

80 až 150

roky

1 až 2

celkem

mld. Kč

1,888

tj. na 1 ha rekultivované plochy

mil.Kč/ha

1,494

Parametry jezera

maximální hloubka vody Zdroj vody

vlastní povodí vývěry podzemní vody odhady doby plnění

Odhady nákladů

Jednotka Množství

Zdroj: EIA, 1996, str. 20

5.4.3. Hluboká varianta U tohoto typu řešení se uvažuje, že v rámci sanačních prací s využitím báňských kapacit bude dosažen podobný tvar zbytkové jámy jako u projektové varianty. Vzhledem 97 98

EIA, 1996, str. 20 EIA, 1996, str. 20

- 38 -

k větší hloubce jezera a k rozsáhlejším zatopené ploše by se snížily nároky na plošný rozsah hrubých terénních úprav a další rekultivací při celkově menší výměre suchozemských ploch využitelných pro územních rozvoj.99 Varianty byla doporučena ve studii s odkazem na kvalitu vody v jezeře, neboť se předpokládá lepší kvalita vody pro plnění při odběru z Bíliny a příznivější dočišťování při větší hloubce jezera.100 Tabulka č. 4: Souhrnné ukazatele hluboké varianty Ukazatel

Technický parametr

Bilance ploch

plocha zemědělské rekultivace

ha

57

plocha lesnické rekultivace

ha

424

plocha jezera

ha

429

ostatní plochy

ha

154

celkem

ha

1264

plocha hladiny

ha

429

Parametry jezera

úroveň normální hladiny

Odhady nákladů

228,00

mil. m

197,000

maximální hloubka vody

m

88,0

a) odběr z Bíliny

l/s

750

b) Ohře, možný max. odběr z PV

l/s

1232

c) kombinace a) + b)

l/s

920

a) možný maximální roční odběr

mil. m3

23,300

b) možný maximální roční odběr

mil. m3

38,344

c) možný maximální roční odběr

mil. m3

29,013

a) odhad doby plnění

roky

9

b) odhad doby plnění

roky

5

c) odhad doby plnění

roky

7

celkem

mld. Kč

2,635

tj. na 1 ha rekultivované plochy

mil.Kč/ha

2,085

Zdroj: EIA, 1996, str. 21

99

m n. m. 3

objem vody

Zdroj vody

Jednotka Množství

EIA, 1996, str. 21 EIA, 1996, str. 21

100

- 39 -

5.5. Hodnocení variant rekultivace lomu Ležáky - Most Tato kapitola pojednává o vyhodnocení závěrečného řešení rekultivace území bývalého lomu Ležáky – Most. Řešení dané situace bylo posuzováno procesem EIA, který byl proveden na stavbu Likvidace lomu Ležáky roku 1996. Projektová, suchá i hluboká varianta se porovnávaly se zřetelem na princip trvale udržitelného rozvoje lokality i širšího území, což především znamená brát v úvahu perspektivu útlumu těžby uhlí v pánevní oblasti a s nimi spojené projekty obnovy území.101

5.5.1. Posuzování vzhledem k vlivům na životní prostředí – proces EIA EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí, je upravena zákonem č. 100/2001 Sb., a slouží k posouzení a zkoumání možného působení projektů či koncepcí na životní prostředí. Jejím účelem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných projektů, záměrů či koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech souvislostech. Cílem procesu EIA je zmírnit nepříznivé vlivy realizace na životní prostředí. Jsou jím posuzovány stavby, činnosti a technologie uvedené v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Posouzení předchází samotné realizaci projektu a je směrodatná pro finální rozhodnutí. 102

Nedílnou součástí tohoto procesu je účast veřejnosti. Cílem je aby bylo dosaženo celospolečensky nejpřijatelnější varianty daného navrhovaného záměru, čímž se má předejít možným pozdějším konfliktům a škodám. Účast široké veřejnosti je v zájmu jak investora, tak i orgánů veřejné správy. Dotčené strany vyřeší všechny podstatné potenciální problémy spojené s navrhovaným záměrem s předstihem. Investor umožní zapojení dotčené veřejnosti již v průběhu plánování realizace projektu, a tím docílí toho, aby tento projekt maximálně vyhovovat specifickým podmínkám dané lokality. Dochází tedy ke snížení neočekávaných problémů nebo nespokojenosti veřejnosti. Účast veřejnosti může svými názory a doporučeními podstatně přispět k nalezení vyváženému řešení projektu.103 Veřejné projednávání bylo též součástí posuzování vlivů na životní prostředí v našem konkrétním případě realizace Likvidace lomu Ležáky a to dne 18. dubna 1997. Na veřejném projednávání byly účastny všechny strany. Za Mosteckou uhelnou společnost, a. s. se 101

EIA, 1996, str. 22 Cenia, 2010 103 Arnika, 2010 102

- 40 -

zúčastnil ředitel Závodu útlumu a zahlazování Ing. Vlastimil Vozka, zpracovatel dokumentace EIA Ing. Vladimír Chour, Csc., zpracovatel posudku Ing. Stanislav Štýs, DrSc., členové orgánů dotčené státní správy a příslušné obce Most a především padesát občanů. Zpracovatelé dokumentace uvedli veřejné projednávání a seznámili veřejnost se svými výsledky. Posléze byla vedena diskuze s mnoha různými otázkami ohledně projektu. Otázky měly technologický, ekologický, sociální či ekonomický ráz a byly přítomnými kvalifikovanými odborníky zodpovídány. Závěrem veřejného projednávání stavby Likvidace lomu Ležáky bylo uvedeno, že nebyly prokázány významné negativní vlivy na životní prostředí a že při dodržení diskutovaných podmínek pro fázi přípravy, realizace a vlastního provozu nebudou ohroženy zájmy ochrany životního prostředí.104

5.5.2. Porovnávání uvažovaných variant Likvidace lomu Ležáky Hodnocení procesem EIA bylo prováděno v tabulkách, kde v jednotlivých matricích byly stanoveny dílčí posudky dopadů na prvky životního prostředí uvažovaných variant. V tabulkách matric se používalo pětistupňové hodnocení jednotlivých vlivů. Hodnocení vlivů bylo posuzováno na stupnici od A až do E, kde stupeň A byl vliv spíše příznivý, B zanedbatelný vliv, C nepříznivý vliv, D nevyhnutelný kompenzovatelný vliv a E nevyhnutelný nekompenzovatelný vliv. Výsledné hodnocení má být chápáno jako expertní stanovisko týmu, který zpracoval dokumentaci EIA. Zpracování dokumentace EIA bylo svěřeno firmě Hydroprojekt, a. s. Při posuzování vlivů bylo hodnoceno období realizace projektu a období následného využívání území.105 Ukázku souhrnné matrice pro výslednou projektovou variantu můžete najít v příloze číslo 2. V matricích lze vidět jak probíhají hodnocení jednotlivých složek ovlivněného prostředí. Posuzují se jednotlivé kategorie životního prostředí jako jsou složky přírodního prostředí (vlivy na reliéf terénu, geologické podmínky, klimatické podmínky, kvalitu ovzduší, půdu, vodu a hydrologické poměry, vegetaci, faunu) a složky sociálně – ekonomického prostředí (dopady na sídla, dopravu, veřejné služby, energii, hluk, záření, populace obyvatel). Následně se používá u každé kategorie mezisoučtové hodnocení, které je relevantní pro celkové hodnocení dané varianty.

104 105

Obluk, 1997, str. 2 – 12 EIA, 1996, str. 22

- 41 -

Vyčíslení vlivů: souhrnné hodnocení porovnávaných variant v matricích v procesu EIA Suchá varianta, čili varianta uvažující o stanovené hladině jezera ve 150 metrech nad mořem, vykazuje v souhrnném hodnocení EIA v matricích z 98 hodnocených prvků životního prostředí, které mohou být ovlivněny během realizace stavby, celkem 24 příznivých vlivů (z toho 15 v přírodním a 9 v sociálně-ekonomickém prostředí), 45 málo významných vlivů, 26 minimalizovatelných nepříznivých vlivů (z toho 12 v přírodním a 14 v sociálně-ekonomickém prostředí), 3 nepříznivé kompenzovatelné vlivy a žádné nekompenzovatelné vlivy na složky přírodního prostředí. Ze souhrnného hodnocení v období po realizaci projektu vychází ze 100 hodnocených prvků 17 pozitivních vlivů (z toho 7 v přírodním a 10 v sociálně-ekonomickém prostředí), 63 málo významných vlivů, 20 minimalizovatelných nepříznivých vlivů a žádné kompenzovatelné ani nekompenzovatelné nepříznivé vlivy.106 Hluboká varianta, jejíž hladina je stanovena ve 228 metrech nad mořem, byla hodnocena též v 98 prvcích ovlivňujících přírodní i sociálně-ekonomické prostředí během stavby. Příznivých vlivů během realizace bylo 22 (z toho 14 v přírodním a 8 v sociálněekonomickém prostředí), 45 málo významných vlivů, 25 minimalizovatelných nepříznivých vlivů, 6 nepříznivých kompenzovatelných vlivů a žádné nekompenzovatelné vlivy na životní prostředí. Ze souhrnného vyhodnocování hloubkové varianty v období po realizace projektu vyplývá, že z celkového počtu 100 hodnocených prvků má převahu 62 málo významných vlivů,

16

pozitivních

vlivů,

20

minimalizovatelných

nepříznivých

vlivů,

2

nekompenzovatelné nepříznivé vlivy a žádné nekompenzovatelné vlivy.107 Projektová varianta, varianta počítající s hloubkou jezera 220 metrů, vykázala z 98 hodnocených prvků ovlivňujících životní prostředí během realizace 22 příznivých vlivů (z toho 14 na přírodní a 8 na sociálně-ekonomické prostředí), 46 málo významných vlivů, 25 minimalizovatelných nepříznivých vlivů, 5 nepříznivých kompenzovatelných vlivů a žádný nekompenzovatelný vliv. Ze souhrnného vyhodnocení vlivů na životní prostředí v průběhu užívání stavby vyplývá, že ze 100 hodnocených prvků převládalo 60 málo významných vlivů, 19 pozitivních vlivů, 20 minimalizovatelných nepříznivých vlivů (z toho 13 na přírodní a 7 na sociálně-ekonomické

prostředí),

nekompenzovatelné vlivy.

jeden

kompenzovatelný

108

106

EIA, 1996, str. 23 - 32 EIA, 1996, str. 43 - 52 108 EIA, 1996, str. 33 - 42 107

- 42 -

nepříznivý

vliv

a

žádné

Z následující tabulky popisující závěry z hodnocení variant procesem EIA je evidentní, že navržené technické i technologické řešení záměru likvidace lomu Ležáky vytvořením umělého jezera Most lze pokládat za přijatelné, v mnoha směrech za pozitivní a celkově neohrožující trvale udržitelný rozvoj oblasti a to pro všechny porovnávané varianty řešení, což dokazuje správnost rozhodnutí zadavatelů a zpracovatelů.109 Je také zřejmé, že i při celkové vyrovnanosti vychází projektová varianta jako nejpříznivější z hodnocených variant, a to především tím, že v období využívání projektu vykazuje nejvíc příznivých hodnocení. Tento závěr je podmíněn správností kriteriálního hodnocení jednotlivých variant, aby nedošlo k chybě jsou dále uváděny podrobnější zdůvodnění pro hodnocení vlivu.110 Tabulka č. 5: Závěry z porovnání variant procesem EIA z jednotlivých souhrnných matric Varianta

Hodnocení vlivu

Období A

Suchá

Projektová

Hluboká

B

C

D

E

výstavba a napouštění jezera

24

45

26

3

0

využívání území po napuštění jezera

17

63

20

0

0

celkem

41

108

46

3

0

výstavba a napouštění jezera

22

46

25

5

0

využívání území po napuštění jezera

19

60

20

1

0

celkem

41

106

45

6

0

výstavba a napouštění jezera

22

45

25

6

0

využívání území po napuštění jezera

16

62

20

2

0

celkem

38

107

45

8

0

Zdroj: EIA, 1996, str.53 V přehledu zpracovaném níže si můžete všimnout slovní zhodnocení příznivých či nepříznivých vlivů na složky životního prostředí způsobených jednotlivými zvažovanými variantami dle dokumentace EIA. Součástí procesu EIA je vyhodnocení dílčích možných vlivů, kterými mohou přírodní či sociálně-ekonomické složky být dotčeny. Posuzování suché, hluboké a projektové varianty bylo v období realizace jejich stavby a v období samotného využívání těchto projektů. Souhrn poskytuje ucelenou orientaci ve vlivech na životní prostředí. 109 110

EIA, 1996, str. 53 EIA, 1996, str. 53

- 43 -

Lze vidět, že varianta projektová finálně realizovaná má v období výstavy přibližně stejné příznivé či nepříznivé vlivy na životní prostředí jako dvě další varianty. U všech těchto variant existují jistá rizika eroze, sedání, sesuvů a obtížných základových podmínek na převrstvovaných a odtěžovaných plochách, tyto vlivy lze však minimalizovat bezpečnými a správnými postupy výstavby a důslednou kontrolou ve smyslu platných předpisů především Báňským úřadem, stavebním úřadem, Českou inspekcí životního prostředí, stavebním dozorem a dalšími kontrolními složkami. Všechny tři varianty počítají také se změnou mikroklimatu, ale pouze na zájmovém území. Přesun zemin také vyvolá při všech řešeních znečištění ovzduší zvířeným prachem a výfukovými plyny. Vždy nebude umožněno vrátit zemědělský půdní fond v plném rozsahu stavu před zahájením těžby, což se ovšem v současné době nepokládá za účelné. Jako jeden z příznivých vlivů u všech variant byla zaznamenána retence vody při jarním tání. Takto vytvořené nádrže mají velmi příznivé účinky na zlepšení jakosti vody, a to přirozeným okysličování vody z hladiny a dalšími chemickými, biologickými a fyzikálními procesy v nádržích probíhajících. K vodním plochám se také poměrně v krátké době přemisťují ptáci a jiní živočichové. Vlivy na vegetaci budou též u všech variant vesměs příznivé, ovšem je nutno brát na zřeteli, že vrácení flóry plnohodnotný stav je značně dlouhý proces. Pozitivním vlivem realizace tohoto projektu je rozvoj hospodářství, na možnosti sportovního a kulturního využití a na zlepšení zdravotních podmínek tohoto regionu. Naopak za nepříznivý dopad všech variant se hodnotí ztráta původně suchozemských pozemků a určitá ztráta surovin po zatopení. 111 Projektová varianta má v porovnání se suchou a hlubokou variantou nejpříznivější ovlivnění úrovně hladiny podzemních vod.112 Projektová varianta v sobě kombinuje nejpozitivnější vlivy pro území ze suché a hluboké varianty, což jí umožňuje využít nejlépe potenciál území a získat co nejvíc kladných důsledků z volby hydrologického řešení rekultivace.

111 112

EIA, 1996, str. 107 - 114 EIA, 1996, str. 107 - 114

- 44 -

Tabulka č. 6: Přehled vlivů na životní prostředí způsobených variantami dle procesu EIA

Suchá varianta Období realizace

Období užívání

Příznivé vlivy

Nepříznivé vlivy

zvýšení zadržování vody v krajině snížení hladiny podzemních vod největší možnosti ozelenění nejvýznamnější biodiverzita

eroze, sedání, sesuvy terénu znečištění ovzduší prachem, plyny nejmenší využitelnost vodní plochy eko. i soc. vstupy převažují

Příznivé vlivy

Nepříznivé vlivy

nejvýznamnější komerční užití největší diverzita vegetace nejpříznivější vliv na faunu ekonomický rozvoj

nejvýznamnější problémy s erozí nejmenší zásobárna vody nejsnadněji dostupná zbylá ložiska uhlí zvýšené dodávky energie

Hluboká varianta Období realizace

Období užívání

Příznivé vlivy

Nepříznivé vlivy

možná úprava povrchového odtoku možnost rekreace a kultury průtočnost jezera největší využitelnost vodní plochy

nejmenší možnost ozelenění nejdelší doba zatápění nejpomalejší změny potenciálu území malá využitelnost veřejných služeb

Příznivé vlivy

Nepříznivé vlivy

největší vodní zásobárna největší využití jezera strategický zdroj rekreace

malá využitelnost pro podnikatele energeticky náročné doplňování zdroje nejobtížněji přístupná zbylá ložiska uhlí malá komerční využitelnost území

Projektová varianta Období realizace

Období užívání

Příznivé vlivy

Nepříznivé vlivy

střední účinnost zadržování možnost rozvoje biodiverzity komerční využití rozvoj fauny a flory

zhoršení kvality ovzduší menší plochy pro vegetaci omezení využitelnosti pozemku změny v infrastruktuře

Příznivé vlivy

Nepříznivé vlivy

nejefektivnější manipulace průtokem nejvýraznější přírodní potenciál nejmenší projevy sesuvů, eroze nejoptimálnější všestranné využití

zvýšené nároky na údržbu energetická náročnost doplňování zdrojů ztížená dostupnost ložisek uhlí doprovodné jevy spojené s rekreací

Zdroj: vlastní tabulka, informace z dokumentace EIA, 1996

- 45 -

5.5.3. Závěrečné rozhodnutí realizované varianty Z tří uvažovaných variant suché, hluboké a projektové byla jako nejoptimálnější zvolena varianta projektová. Rozhodnutí pro projektovou variantu má několik důvodů. Stavba je umístěna tak, že neomezuje žádné dosud známé územní zájmy, nezasahuje okrsky nejcennějších zemědělských půd a ani nepostihuje žádné významné jiné přírodní zdroje. Je v dostatečné vzdálenosti od obytné zóny. Je napojena na vyhovující komunikační síť a zdroje energie, což je velké pozitivum, jelikož výstavba nové infrastruktury je velmi finančně náročné. Projektová varianta má přijatelné vlivy na životní prostředí během její realizace, bude dosažena ochrana jednotlivých složek prostředí. Během využívání území bude mít vodní plocha příznivý vliv na okolí. Po dokončení výstavby podpoří tato varianta ekonomický potenciál oblasti a přispěje k možnosti jejího trvale udržitelného rozvoje.113 Projektová varianta má také v porovnání se suchou a hlubokou variantou nejpříznivější ovlivnění úrovně hladiny podzemních vod, jelikož v tomto případě zůstává nejstabilnější, což je významný fakt kvůli kterému nebude docházet k závažnému ovlivnění historické budovy děkanského kostela.114 Po dokončení varianty bude území mít velké množství využití jednak pro rozvoj podnikání, zemědělskou činnost ale především pro rekreaci v podobě vodních sportů, rybaření, odpočinek v lesoparku, aktivní relaxace v přírodě v blízkosti města Most. V širším pohledu je jezero Most považováno za zásobárnu kvalitní vody pro třetí tisíciletí na území České republiky, což odpovídá programu zadržování vody v krajině, kde bylo přihlédnuto na fakt, že voda na území České republiky přitéká a posléze odtéká je jakousi střechou Evropy115. Zvolení hydrologické varianty vrátí území jeho původní ráz, jelikož Mostecko bylo bažinatou oblastí s mnoha jezery. K odvodnění území došlo z důvodu těžby.116 V současné době, kdy se vytěžené lomy stávají hlubokými jámami, se volí varianta zatopení a tím území získává svůj prapůvodní vzhled.

113

EIA, 1996, str. 117 EIA, 1996, str. 112 115 Obluk, 1997, str. 4 116 Štýs, 2009 114

- 46 -

Obrázek č. 5: Závěrečné řešení likvidace lomu Ležáky – umístění projektu

Zdroj: EIA – Likvidace lomu ležáky, 1996 Ministerstvo životního prostředí České republiky vydalo stanovisko o hodnocení vlivů podle § 11 zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí na projekt Likvidace lomu Ležáky v roce 1997. Účelem tohoto rozhodnutí bylo zahlazení následků důlní činnosti po ukončení těžby lomu Ležáky. Na základě posudku a protokolu z veřejného projednávání vydalo Ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko ke stavbě Likvidaci lomu Ležáky z hlediska hodnocení vlivů na životní prostředí ve variantě označené jako varianta projektová.117 Zpracovateli byli doporučeny následující podmínky a doporučení, které by měly být respektovány v přípravné, realizační a provozní fázi. Dále bylo vyhotoveno schéma pro předcházení a kontrolu rizik projektu, které mapuje možné politické, komerční a ekologické riziko a následné postupy řešení. Zpracovaný diagram organizování předcházení a kontrolu rizik projektu je připojen v příloze. Během přípravy stavby bylo doporučeno připravit zásady provozního a manipulačního řádu, zpracovat koncepci monitoringu a zahájit monitorování všech důležitých složek 117

Stanovisko MŽP, 1997

- 47 -

životního prostředí dotčených projektovým záměrem. Bylo doporučeno vyhotovit koncepční vodohospodářské studie zatápění zbytkových jam všech lomů v severočeské hnědouhelné pánvi.118 Pro realizační fázi se stanovuje zabezpečovat opatření vedoucí k eliminaci rizikových faktorů negativně ovlivňujících životní prostředí přetrvávajících z období intenzivní těžby. Organizovat provoz a přepravu materiálů tak, aby probíhaly v denních hodinách a hluk byl zachován ve stanovených limitech. Doporučuje se skrápět přepravní trasy a omezovat rychlost dopravních prostředků, aby nedocházelo k vysoké prašnosti. Zabezpečit ochranu vod, aby nemohlo dojít ke kontaminaci vod a hornin ropnými a jinými látkami. Vyřešit a zajisti odpadové hospodářství všech použitých i získaných surovin.119 V provozní fázi jsou podmínky vypracování a předložení správnímu orgánu ke schválení provozní, manipulační a havarijní řád. Přesuny zemin je nutné načasovat do období bez výrazného větrného proudění. Pokračovat v monitoringu vod.120

6. Výsledný projekt rekultivované oblasti - Mostecké jezero a jeho okolí Tato kapitola pojednává o závěrečném způsobu rekultivace v lomu Ležáky – Most, která byla zvolena z výsledků procesu EIA. Popisuje jak bude území po rekultivaci vypadat a jaké bude splňovat funkce. Zaměří se na jezero Most jako na klíčovou část rekultivačních prací. Na následujícím obrázku je vidět detailní zpracování projektové varianty. Plochy, u kterých jsou uvedeny čísla a zároveň jsou označeny červenou barvou, jsou plochy podnikatelských aktivit o celkové rozloze 167,40 hektarů (z toho 114,20 hektarů podnikatelských ploch a 53,20 hektarů ploch pro zahrádkáře). Plocha č. 1 má 11,10 hektarů, plocha č. 2 24,50 hektarů, plocha č. 3 16,50 hektarů, plocha č. 4 44,80 hektarů, plocha č. 5 38,50 hektarů, plocha č. 6 17,30 hektarů a plocha č. 7 má 14,70 hektarů. Fialové čáry označují odvodňovací příkopy a fialové plochy nádrže, poldry a eutrofizační nádrže. Drobné zelené tečky signalizují navrhované lesy, budované lesy jsou označeny většími černými tečkami a drobnými černými tečkami je označena rozpracovaná a navrhovaná zemědělská rekultivace. Předaná zemědělská rekultivace je znázorněna černými 118

EIA, 1996, str. 117 - 118 EIA, 1996, str. 118 120 EIA, 1996, str. 118 119

- 48 -

tučnými pomlčkami. Plochy vyplněné černými vlnkami jsou skládky odpadů. Modré šrafování signalizuje plážová úpravy. Podrobnější zobrazení dané mapy najdete v příloze. Obrázek č. 6: Detailní popis projektové varianty

Zdroj: EIA, 1996

Dané území je velmi vhodné pro rekreační účely, jelikož jeho umístění je příhodné k tomuto účelu, viz obrázek číslo 5. Navazuje na rekultivovanou oblast u chrámu Nanebevzetí Panny Marie a hrad Hněvín, což jsou dvě největší turistické atraktivity ve městě Most. Rekultivovaná plocha leží v těsné blízkosti města, jehož okolí díky devastaci hnědouhelnou těžbou mnoho přírodních ploch vhodných k odpočinku neoplývá, a tak rekreační účel nabývá na významu. Také přístupnost rekultivovaného projektu odpovídá širokému využití pro

- 49 -

veřejnost, k projektu vede hlavní příjezdová silnice I/13 nebo místní komunikace Most – Braňany, dle očekávané návštěvnosti byly též plánovány parkovací plochy121. Největší rozsah bude mít zalesněná část, ve které se vytvoří zóna vzdělávacích a zábavních aktivit v podobě parku určenému k zábavě, parku určenému ke vzdělajícím účelům a pobytové louky. Park určený k zábavě označovaný jako park zábavy bude mít 7,1 hektarů a bude obsahovat restaurační a ubytovací služby, v případě potřeby je možnost propojení s pobytovou loukou. Park vzdělání poskytuje komplexy pro tělovýchovu a vzdělání (případné vybudování škol, studentských kolejí či budov pro výzkum a rekvalifikaci)122. Součástí lesnických rekultivací je také Městský park Paměti, jehož součástí bude projekt miniaturních vzpomínek na historický Most s názvem MiniMost. Na vytvoření 37 vzpomínkových historických modelů v měřítku 1:25, které jsou miniaturní kopii původních významných budov v Mostě, byla sebrána inspirace v Sasku. Modely by měly být rozmístěny tak, aby odpovídaly původní poloze objektů. Tato iniciativa vznikla v rámci iniciativy města, aby si Mostečané uvědomili své kořeny.123 Nejdominantnějším a nejvýznamnějším prvkem celého projektu je jistě jezero Most, které neposkytuje využití jen samotné vodní plochy, ale též široké možností využití jeho okolí. Na pobřeží jezera by měla vzniknout řada staveb technického zázemí, jako je přístav plachetních sportů, přístavní hráze, mola, kotviště, lávky, klubovny, loděnice a další. Břehová linie na straně jezera blíže k městu bude pro koupání upravena písčitým povrchem, navazovat budou travnaté pláže, které volně přejdou v travnaté plochy s výsadbou stromů a keřů. Výměra pláže střediska Most je 5,8 hektarů. Součástí pláže bude tobogán, skokanská věž, plovoucí restaurace a další atraktivity pro návštěvníky. Kolem pláže povede cyklostezka a malé korzo vhodné pro drobné podnikatelské záměry, jakými jsou na příklad stánky pro občerstvení, herní atrakce, uživatelská vybavenost a podobně. Součástí pobřeží budou budovy se zamýšleným účel pro kluby, restaurace, penzionů, ubytovacích zařízení či jiné. Plážová zóna navazuje na přístav plachetních sportů. 124 Dále bude středisko Most poskytovat plochy pro podnikatelské účely viz obrázek č. 6, o jejichž užití a provozovateli rozhodne výběrové řízení. Vymezeny jsou zde plochy k zemědělskému užití, a to celkem o výměře 54 hektarů. Celý tento komplex má poskytnout rekreační, sportovní, relaxační a další vyžití určené pro širokou cílovou skupinu. Jeho výjimečnost je dána nejen tím, že se zařadí k největším 121

Valeš, 2003, str. 54 (část 5) Valeš, 2003, str. 56 (část 5) 123 Černý, 2010 124 Valeš, 2003, str. 55 (část 5) 122

- 50 -

jezerům v České republice, ale je zajímavý též pro pamětníky původního města, jelikož okolí jezera se má stát opět centrem společenského dění. Jezero změní celkový ráz krajiny, většina Mostečanů k němu bude moci dojít pohodlně pěšky.

6.1. Jezero Most Napouštění jezera, které dostalo po dlouhých debatách a veřejné iniciativě jméno Most, bylo zahájeno dne 24. 10. 2008. Akci napouštění jezera je zajišťováno státním podnikem Palivový kombinát Ústí v rámci revitalizace území dotčeného těžební činností, s předpokládaným ukončením napouštění v roce 2011, tento údaj se ovšem v mnoha dokumentech liší a stále se upravuje. Napouštění jezera, které bude mít finální plochu 311 hektarů a hloubku 75 metrů, bude trvat zhruba 3 roky. Obvodová komunikace břehové linie bude mít téměř 10 kilometrů na délku a 4 metry ve své šířce a bude na ní napojena síť obslužných a příjezdových komunikací. Celkový objem vody v jezeře Most dosáhne 68,9 milionů metrů krychlových.125 Tabulka č. 7: Parametry jezera Most Parametry

Stav ke dni 28. 2. 2010 neměřena

311,00 ha

30,236 mil. m3

68,900 mil. m3

neměřen

9815 m

181,29 m n. m.

199,00 m n. m.

57,29 m

75,00 m

Plocha Objem vody Obvod Hladina

Plánovaný konečný stav

Maximální hloubka Zdroj: Palivový kombinát Ústí, 2010

Od roku 2002 do doby zahájení napouštění se voda v budoucím jezeře akumulovala především z atmosférických srážek a ze svahových vývěrů z lomu po ukončení čerpání důlních vod v nejnižší části dna zbytkové jámy lomu Ležáky – Most. Než bylo zahájeno napouštění jezera mělo rozlohu 21,6 hektarů, hloubku 21,12 metrů a výšku hladiny 145,12 metrů nad mořem.126 Jelikož se na území lomu Ležáky – Most po staletí těžilo, bylo toto území protkáno velkým množstvím důlních děl, která vytvářejí cesty pro komunikaci pozemních vod. Také 125 126

PKÚ, 2010 PKÚ, 2010

- 51 -

uhelná sloj, která není dosud úplně dotěžena, je velmi propustná a navíc se zde vyskytují vrstvy silně propustných písků. Z důvodů možného úniku vody byl proveden podrobný hydrogeologický průzkum, dle kterého byla všechny místa možných úniků důsledně utěsněna.127 A tak aby nebylo ovlivněno budoucí množství a kvalita vody v jezeře Most či stabilita svahů výsypek v okolí zaplavované zbytkové jámy, bylo nutné reagovat na celou řadu faktorů a nejprve realizovat sanační a přípravné práce před samotným zahájením napouštěním zbytkové jámy. Začalo se již během posledního období těžby se sanační skrývkou. Dále bylo nezbytné realizovat sanační práce na těsnění části dna jezera, které nebylo vnitrní výsypkou sypanou báňským způsobem ještě dostatečně utěsněno. Tyto sanační práce probíhali v letech 2004 až 2007. Těsnění dna jezera bylo provedeno navezením a rozprostřením jednotlivých vrstev jílu, jejichž celková mocnost těsnění byla 800 mm. Jíl pocházel z místního zdroje ze severozápadních svahů lomu Most, což bylo značnou výhodou.128 Možnému průsaku vod z popelkové skládky Venuše nacházející se v blízkosti jezera bylo zabráněno těsnícím a stabilizujícím tělesem výsypky v prostoru bývalé obce Konobrže129. Důkladné utěsnění bylo důležitou fázi, jelikož při realizaci obdobného jezera Benedikt došlo k průsakům a voda musela být nákladně každoročně doplňována130. Těžba narušuje významně stabilitu území zvláště tedy těžby povrchová. Na území lomu Ležáky – Most se jedná o narušení stability svahů lomu a výsypek. Proto byl na stabilitu kladen důraz již během těžby tím, že byla nadložní zemina sypána na sousední Střimickou výsypku tak, aby vznikl stabilní svah. Byly zde nasypány dvě stabilizační vrstvy a svahy byly posléze buldozery srovnávány do přijatelného sklonu. Stabilita svahů jezera Most je zajišťována navíc výstavbou suchých poldrů, které v případě nadměrných srážek regulují odtoky vod. Dalším významným stabilizačním faktorem je zalesňování výsypek, neboť stromy svými kořeny zpevňují povrch a účinně brání vodní erozi. Rozhodujícím stabilizačním a protiabrazním opatřením bránícím výraznému poškození břehové části je břehová linie. S přihlédnutím na zkušeností zpracovatelů s minulými hydrologickými rekultivacemi byla délka břehu stanovena na 9815 metrů a šířka na 4 metry. S ohledem na budoucí funkce a využití břehové linie, bylo prováděno kombinované zpevnění geotextilií s překryvem jemného kameniva hydroosev krytým speciální textilií v nejsvrchnější části břehové linie. V místech, která budou nejvíce namáhána vlnami, jsou břehy navíc zpevňovány kamenným záhozem, 127

Štýs, 2009 Dvořák – Švec, 2010, str. 2 129 Štýs, 2009 130 Štýs, 2009 128

- 52 -

velkými kameny a vlnolamy. Na stanovených místech se počítá s písečnými plážemi i budoucím místem pro kotvení lodí.131 Obrázek č. 7: Technické práce - těsnění jezera a budování břehové linie

Zdroj: Dvořák – Švec, 2010, str. 3 Výhodou budoucího jezera je jeho hloubka. Hydrologická rekultivace v rozsáhlých lomových jámách je vhodná a to především díky umožnění vzniku hlubokého jezera, které zajišťuje velkou samočisticí schopnost. To zaručuje, že se zde nebude vyvíjet nežádoucí množství řas a sinic, které v mělkých nádržích (jako je tomu na příklad v mělkém Máchově jezeře) omezují a komplikují rekreaci.132

131 132

Štýs, 2009 Štýs, 2009

- 53 -

Obrázek č. 8: Pohled na současnou situaci rekultivace lomu Ležáky – Most k únoru 2010

Zdroj: Palivový kombinát Ústí, 2010

6.1.1. Zdroje vody pro jezero Most Obrázek č. 9: Kolik zbývá napustit vody do jezera Most

Zdroj: Palivový kombinát Ústí, 2010

- 54 -

Aby budoucí jezero Most mohlo plnit všechny předpokládané funkce především tedy funkci rekreační, bylo zapotřebí zvolit zdroj vody s kvalitou odpovídající hygienickým požadavkům. Musel být také zabezpečen trvalý a dostatečný přítok vody, jelikož nestabilní, nepravidelné a dlouhodobé napouštění mohlo způsobit problémy na svazích pod i nad budoucí hladinou jezera.133 Původní projektová varianta počítala s využitím vody z řeky Bíliny, která teče v blízkosti zbytkové jámy, a dodatečnými zdroji byly uvažovány důlní vody z hlubinného dolu Kohinoor. Řešení napouštění z řeky Bíliny bylo uvažováno především díky ekonomickému hledisku, jelikož zde jsou nejnižší prvotní náklady na napouštění zbytkové jámy vzhledem k jejímu výhodně umístěnému toku.134 Od napouštění z řeky Bíliny se ovšem ustoupilo, jelikož tato možnost byla limitována řadou podmínek. Řeka Bílina nesplňuje kvalitativní požadavky, které musí díky jejímu následnému rekreačnímu využití mít. Bílina je ovlivněna zejména odpadními vodami z chemických závodů společnosti Chemopetrol, a. s. a dalších průmyslových provozů nacházejícími se v jejím okolí. Bílina také nesplňuje podmínku napouštění během celého roku svým malým průtokem a nutností zachování minimálního průtoku, ale pouze v období zvýšení srážek nebo případného tání sněhu z Krušných hor, to znamená maximálně 120 až 130 dnů v roce. Plnění jezera by se tak protáhlo nejméně na 7 let135. Její pomalý tok také bez přirozeného provzdušňování snižuje biologickou hodnotu a obsah kyslíku vody.136 Díky zjištěné situaci bylo v roce 2001 přehodnoceno původní rozhodnutí napouštění z řeky Bíliny a jako hlavní zdroj vody byla zvolena řeka Ohře. Voda z řeky Ohře je k zbytkové jámě přiváděna z čerpací stanice Stanná pod přehradou Nechranice průmyslovým vodovodem Nechranice, který má pracovní označení PVN. Na tento průmyslový vodovod je v Třebušicích již napojen podzemní trubní přivaděč s označením DN 800 v délce 4928,85 m, kterým je kvalitní voda z Ohře v množství 0,6 – 1,2 m3 za vteřinu dopravována do zbytkové jámy.137 Tento přivaděč se tedy prodloužil o pouhých 5 kilometrů138. Průběh realizace přivaděče byl náročný, jelikož kříží produktovody chemických závodů, dvě komunikace, čtyři koleje železnice, podchází řeku Bílinu a výpustní kanál jezera Matylda též rekultivovaného

133

Dvořák – Švec, 2010, str. 2 Dvořák – Švec, 2010, str. 2 135 Štýs, 2009 136 Dvořák – Švec, 2010, str. 2 137 PKÚ, 2010 138 Štýs, 2009 134

- 55 -

území, proto se tato akce protáhla na 2 roky.139 Na následujícím obrázku můžete průběh cesty přivaděče vody PVN z Ohře k jezeru Most vidět na mapě. Obrázek č. 10: Cesta přiváděné vody z řeky Ohře do jezera Most

Zdroj: Palivový kombinát Ústí, 2010

Dalším zdrojem kvalitní vody, který byl shledán jako vhodný pro napouštění a doplňování úrovně hladiny v jezeře Most, jsou důlní vody z hlubinného dolu Kohinoor s ukončenou těžbou a ročním objemem čerpání až 3,5 milionů m3 vody, důlní vody jsou přiváděny podzemním potrubním přivaděčem s označením DN 400 v délce 3569 metrů přes Růžodolskou výsypku.140 Hlavním a nejdůležitějším úkolem celého napouštění jezera bylo dodržení odpovídající kvality vody, proto byla kvalita vody monitorována během celého napouštění a její kontrola bude probíhat i po dokončení napouštění141, které je odhadováno na rok 2012142.

139

Dvořák – Švec, 2010, str. 3 Dvořák – Švec, 2010, str. 2 141 Dvořák – Švec, 2010, str. 5 142 Štýs, 2009 140

- 56 -

7. Efektivnost lomu Ležáky - Most Tato kapitola pojednává o celkové efektivnosti lomu Ležáky – Most. Jestli výnosy z prodeje daného uhlí převýšily všechny náklady, které byly vynaloženy na získání tohoto uhlí, a tím byla dosažena rentabilita tohoto lomu. Nelze posuzovat jen příjmy z prodeje vytěženého uhlí z lomu s náklady na získání uhlí, jelikož s báňskou činností jsou spojené další související náklady, které nemůžeme opominout, chceme-li zhodnotit efektivitu lomu objektivně a korektně. Zda bylo efektivní přistoupit k vytěžení uhelných zásob na území tohoto lomu, kde stálo historické město Most, nebo nemělo-li být k těžbě k přistoupeno. Tabulka č. 8: Vyjádření celkové efektivity lomu Ležáky – Most Celková efektivita lomu Ležáky - Most + příjmy z prodeje vytěženého uhlí

- náklady na těžbu - náklady na obnovu území - náklady na demolici starého města Most - náklady na výstavbu nového města - externality těžby - náklady na sociální dopady na obyvatele - náklady na ekologické škody - ztráta historického dědictví

Výsledné zhodnocení – zda se těžba vyplatila či nikoli Zdroj: vlastní tabulka

7.1. Příjmy z prodeje vytěženého uhlí v lomu Ležáky – Most Příjmy z prodeje uhlí se odvíjely od vytěžených tun v lomu Ležáky – Most, jehož vytěžení bylo závislé na odstranění města, pod kterým se zásoby velmi kvalitního hnědého uhlí nacházely. Cena tohoto vykupovaného uhlí se odvíjela od několika faktorů a rostla v závislosti na tom, jak se uhlí stávalo strategickou důležitou energetickou surovinou. V následující tabulce je vyčíslen přehled vytěžených tun v jednotlivých letech a příjmy získané za prodej tohoto uhlí. Dané příjmy jsou uvedeny jako nominální příjmy vypočítané v běžných cenách, jejich vypovídací schopnost je tedy menší pro dnešní pozorování, ovšem příhodné pro hodnocení celkové efektivity.

- 57 -

Tabulka č. 9: Vytěžený počet tun a následné příjmy z jejich prodeje za jednotlivé roky těžby

Rok

1971

1972

1973

1974

1975

1976

1977

Těžba (tis. t)

589,7

1334,9

1234,5

1395,0

2095,2

2592,6

2623,2

42,1

96,9

111,3

126,6

177,2

238,7

268,2

1978

1979

1980

1981

1982

1983

1984

2954,4

3525,7

3458,9

3910,0

4400,9

5890,9

6879,3

Příjmy (mil. Kčs)

291,9

383,1

374,6

480,3

556,3

738,6

1058,6

Rok

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

Těžba (tis. t)

7397,9

7301,5

7318,2

7111,1

7099,4

6241,4

3920,0

Příjmy (mil. Kčs)

1145,7

1154,6

1158,6

1129,4

1097,6

1011,9

636,2

Příjmy (mil. Kčs)

Rok Těžba (tis. t)

Zdroj: vlastní tabulka, data z Červenka, 2001

Nejvyšší výnosy byly zaznamenány v letech 1984 až 1989 a vůbec nejvyšší příjem z prodeje uhlí byl dosažen roku 1987 a to 1 158 593 000 Kčs. Výše příjmů se získávala v závislosti na množství vytěžených tun hnědého uhlí z daného území, čili nejvíce tun bylo vytěženo v letech 1984 až 1989 a stejně jako v případě tržeb, tak nejvíce tun bylo vytěženo v roce 1987 a to 7 318 163 tun.143 Dohromady bylo z lomu Ležáky – Most vytěženo 89 275 007 tun hnědého uhlí za dobu 20 let a celkové příjmy za tutéž dobu dosáhly 12 278 740 000 Kčs.144

7.2. Náklady na získání hnědouhelných zásob v lomu Ležáky – Most Náklady které těžební společnosti určitě započítávají do svého uvažování o rentabilitě těžby, jsou náklady na získávání uhlí z lomu. Mezi tyto náklady patří náklady na zaměstnance lomů, náklady na techniku provádějící dolovací práce, náklady na dopravu, náklady na tvorbu zázemí při těžbě, náklady na problémy spojené s klimatickými podmínkami a hydrologickými poměry, náklady na úpravu uhelné sloje na palivo, provozní a další náklady. Náklady na produkci uhlí jsou jasnou součástí uvažování o efektivnosti těžby. Provozní náklady na vlastní těžbu jsou ovšem proměnlivou položkou. Mění se v průběhu období v závislosti na mnoha faktorech. Závisí na makroekonomické situaci, energetické politice státu, vývoji inflace, hloubce uložení uhlí, na platech zaměstnanců, na 143 144

Červenka, 2001 Červenka, 2001

- 58 -

kvalitě uhlí a na dalších faktorech. Odlišit pouze náklady vlastní těžební činnosti je komplikované a vypovídací schopnost tohoto údaje je nízká.145 Náklady na dolování v lomu Ležáky – Most se v průběhu let měnily. Jelikož docházelo k těžbě přibližně po 20 let, bylo by uvedení částky irelevantní v důsledku toho, jak se v průběhu let měnila inflace a zhodnocení měny.

7.3. Náklady na následnou rekultivace lomu Ležáky – Most Chceme-li posuzovat efektivnost celého díla je nutné zahrnout veškeré náklady, které jsou spojené s dolováním uhlí. Nemůžeme opominout náklady vynaložené na obnovu území, které bylo devastováno těžbou a z něhož se stala vytěžená jáma v blízkosti města nemající žádný účel. Náklady na rekultivaci tak logicky musí být zahrnuty do zhodnocení efektivnosti celé akce, jestliže zjistíme, že náklady na vytěžení a na následnou renovaci krajiny by byly vyšší než příjmy z prodeje vytěženého uhlí, k samotné těžby nedojde. Energetické suroviny jsou ovšem jedním z nejdůležitějších surovin, které může země na svém území nalézt, a jejich vzácnost a relativní nedostatek je oceněn jejich cenou, která většinou převyšuje všechny náklady s těžbou spojené. Aby těžařské společnosti zahrnuly náklady na rekultivace do své ekonomické rozvahy bylo nutné uzákonit odpovědnost za obnovu krajiny právě pro ty kteří se do těžby pustí. S touto myšlenkou byl vydán zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, který ukládá těžebním společnostem zajistit sanaci a rekultivaci všech území dotčených těžbou. Organizace je tedy povinna vytvářet finanční rezervy na rekultivaci a sanaci. Situace u lomu Ležáky – Most byla ovlivněna dobou, ve které se přistoupilo k vytěžení tohoto lomu, jehož zásoby uhlí se nacházely pod historickým městem Most. V roce 1964, kdy ústřední výbor komunistické strany schválil demolici města a vytěžení hnědouhelných zásob, důlní společnosti nepatřily soukromým vlastníkům, ale tehdejší vládě Komunistické strany Československa. Vláda vlastnila v té době všechny těžební společnosti i společnost Severočeské hnědouhelné doly, státní podnik, který měl pod záštitou vytěžení právě lomu Ležáky – Most. Nedocházelo k tvorbě rezerv na následné rekultivace po těžbě. Tato finanční zátěž zůstala na postkomunistických vládách, které musely řešit jak postupovat v případě řešení zdevastovaného území, jeho okolí a zasaženého životního prostředí. Národní bohatství bylo stimulem průmyslového rozvoje celého Československa, a tak finanční zátěž 145

Fraus, 2010, str. 3

- 59 -

nemohla být ponechána jen na samotných zdevastovaných regionech. První privatizační zákon vydaný roku 1992 uznal staré ekologické zátěže státních podniků z předprivatizačního období za státní dluh146. I když tento zákon opomíjí území narušené těžbou a za starou ekologickou zátěž považuje jen znečištění horninového prostředí147, došlo k následnému vyřešení tohoto problému. Vláda se tento dluh daným regionům rozhodla kompenzovat v roce 2002 vládním usnesením č. 50 uvolněním 15 miliard Kč z privatizačních výnosů státu. Jako ostatní postkomunistické země byla nutná účast státu ne jen samotných regionů, pro porovnání například v bývalé Německé demokratické republice, se spolková vláda podílí ze 75% a vlády příslušných spolkových zemí uvolnily 15% ( v letech 1991 až 2008 spolková vláda uvolnila 173 miliard Kč a vlády spolkových zemí 58 miliard Kč).148 Lom Ležáky – Most byl privatizován v roce 1993 a další těžba probíhala do roku 1999. Dle horního zákona je nutné tvořit finanční rezervy na úplné dořešení rekultivací teprve od roku 1994. Za tuto dobu nemohly být vytvořeny dostatečné finanční prostředky na komplexní rekultivace.149 V rámci uvolnění 15 miliard Kč vznikla Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, která rozpracovává projekty na obnovu území, a vláda jmenovala meziresortní řídicí komise, posuzující tyto projekty dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Do projektů se zapojily mimo státu a těžebních společností i desítky obcí Ústeckého a Karlovarského kraje. Koncepce v první fázi obsahoval 366 akcí v Sokolovké i Severočeské hnědouhelné pánvi, v současné době obsahuje již 524 akcí, mezi které byly zařazeny i projekty revitalizace krajiny tedy nejen rekultivace. V těchto akcích je zahrnuta i rekultivace a revitalizace prostoru lomu Ležáky – Most.150

V lomu Ležáky – Most vznikla sportovně-rekreační příměstská zóna, která v rámci 15 miliard uvolněných vládních odčerpá kolem 2,5 miliard Kč151. Náklady na rekultivaci Bylo nutné vyčlenit náklady na realizaci jezera, kde bylo potřeba odklidit nepotřebné báňské technologie, která by omezovala výstavbu, ty byly rozprodány či zlikvidovány. Vydat 146

Štýs, 2010 Štýs, 2010 148 Štýs, 2010 149 Štýs, 2010 150 Štýs, 2010 151 Štýs, 2010 147

- 60 -

náklady bylo nutné dále na výstavbu přivaděče vody z Ohře, který se napojuje na hlavní zdroj průmyslové vody v Komořanech, a na zajištění doplňkové přičerpávání čistých důlních vod. Konstrukce přivaděče byla komplikovaná, ztížená mnoha překážkami, a byla vyčíslena na 415,9152 milionů Kč. Těsnění dna jezera v místech, kde by jinak mohlo docházet k únikům vody do propustných vrstev, a starých důlních děl, sanace a zajištění stability okolních svahů lomu, řešené vhodnými terénními úpravami, aplikací kamenných žebra a výstavbou odvodňovací drenáže, bylo vyčísleno na 621,1153 milionů Kč. Nutné bylo též vynaložit náklady na úpravu břehové linie, jejímž cílem je zabránění narušení a stabilizace břehů jezer. Výstavba podzemní těsnící stěny v severní částí svahů, která je nutná jako ochrana před možnými průsaky, byla vyčíslena přibližně na 31154 milionů Kč. Součástí nákladů musí být také výstavba obvodové komunikace v dálce přibližně 10 km. A nesmíme opomenout náklady na napouštění jezera a monitoring kvality přitékající vody ve výši 321,5155 milionů Kč.156 Veškeré tyto náklady rekultivace na vlastní zatopení zbytkové jámy jsou stanoveny ve výši přibližně 1 400157 milionů Kč. Náklady na revitalizaci Mezi revitalizační projekty s nejvyššími náklady patřila výstavba infrastruktury, realizace zcela nové komunikační struktury silnic, obslužných komunikací, lesních a parkových cest. Dominantní dopravní stavbou bude nová komunikace Most – Mariánské Radčice v hodnotě přibližně 187,4158 milionů Kč. Značné náklady jsou též na stavbu cyklostezek kolem jezera Most, a to zhruba ve výši 38,5159 milionů Kč. Další významnou položkou jsou náklady na pěstitelské práce a sazenice, tyto náklady nejen že jsou vysoké, jsou také vydávány v dlouhém období, jelikož lesnické rekultivace probíhají ve víceletých fázích a je nutné je přizpůsobit krajině, podmínkám a dalším nejistým jevům. Vydávány budou též náklady na vybavení areálu, sportovní příslušenství, přístaviště lodí a na další občanskou vybavenost. Další položkou jsou náklady na parkové prostory včetně Střediska starého Mostu, kde je připravena výstavba pravoslavného kostela, a jeho projektu MiniMostu, ty byly vyčísleny na 81,9160 milionů Kč. Dále je budováno arboretum, propojení celého území se

152

Valeš, 2003, str. 52 Valeš, 2003, str. 52 154 Valeš, 2003, str. 52 155 Valeš, 2003, str. 52 156 Štýs, 2010 157 Štýs, 2010 158 Valeš, 2003, str. 64 159 Valeš, 2003, str. 64 160 Valeš, 2003, str. 64 153

- 61 -

strukturou biocenter a biokoridorů, kterými dojde k propojení okolní přírody s příměstskou zónou.161 Počítá se také s rozšířením letiště Most a projektem technického muzea.162 Veškeré náklady na provedení revitalizace a jiných rekultivačních pracích jsou ve výši přibližně 1 100163 milionů Kč. Tabulka č. 10: Náklady na rekultivaci a následnou revitalizaci lomu Ležáky – Most Rekultivační akce

Vyčíslení nákladů (v mil. Kč)

Těsnění dna, zabezpečení stability svahů

621,1

Výstavba přivaděče vody, sanace

415,9

Napouštění jezera, monitoring

321,5

Opevnění břehu jezera

31,0

Odvodnění předpolí jezera Most

17,6

a další projekty Celkem rekultivační náklady (přibližné výpočty) Revitalizační akce

1 400 Vyčíslení nákladů (v mil. Kč)

Obnovení silnice Most – Mariánské Radčice

187,4

Cyklotrasa kolem jezera

38,5

Středisko starý Most

81,9

Rekonstrukce komunikace Most - Braňany

33,6

Rozšíření letiště Most

51,9

a další projekty Celkem revitalizační náklady (přibližné výpočty) Celkem obnova prostoru Ležáky - Most

1 100 2 500

Zdroj: vlastní tabulka, data z Valeš, 2003, str. 62, Štýs, 2010

Data jsou nepřesná, jelikož projekty na sanaci, rekultivaci a následnou revitalizaci se neustále akumulují a jejich počet se zvyšuje, tím zákonitě rostou i náklady s tímto spojené. Musíme si také uvědomit, že rekultivace se provádí v přírodním prostředí, kde došlo k zásadním zásahům, čili často až v průběhu projektu se zjišťuje, že daný problém má více 161

Štýs, 2010 Valeš, 2003, str. 64 163 Štýs, 2010 162

- 62 -

specifik či je většího rázu než se původně myslelo. Tak například na základě monotoringu řeky Bíliny se zjistilo, že tento zdroj není vhodný, a přistoupilo se k čerpání vody z Ohře, která je ovšem vzdálenější. Tímto došlo ke zpoždění realizace prací souvisejících s napouštěním zbytkové jámy a bylo zde reálné nebezpečí narušení již dokončeného minerálního těsnění, z technických a ekonomických důvodů se nakonec přikročilo jen ke zvýšení krycí vrstvy minerálního těsnění, ovšem i toto byly dodatečné náklady. Těmito akumulovanými problémy se také neustále prodlužuje termín dokončení rekultivačních prací, starší prameny uvádějí termín dokončení v roce 2011, posléze v roce 2012 a v současné době se hovoří o ukončení rekultivace v roce 2013164. Navyšování nákladů odráží podobné tendence. Z původně plánovaných 2,5165 miliard Kč se již hovoří o 3166 miliardách Kč. Z těchto uvedených důvodů je velmi obtížné kvantifikovat veškeré náklady na realizaci sportovně-rekreační příměstské zóny v době, kdy ještě nejsou veškeré akce ukončeny a rekultivace dále intenzivně pokračuje.

7.4. Náklady na demolici starého města Most Aby byly získány zásoby hnědého uhlí pod historickým městem Most, přistoupila tehdejší vláda k demolici starého města. Kalkulace demoličních prácí byly jednou z významných položek nákladů. Podkladem pro vypočtení nákladů na demoliční práce byly Směrnice pro rozpočtování a fakturování demoličních prací prováděných v Severočeském hnědouhelném revíru sektorovým podnikem Báňské stavby Most. Objekty demolované ve starém městě byly řazeny do několika kategorií, k jednotlivým kategoriím náležel jednotný postup demoličních prací. U první kategorie obytných objektů probíhala likvidace tak, aby došlo k využití veškerého možného materiálu (okna, dveře, střešní tašky, cihly a další materiál). Následovala kategorie velkých závodů, menších provozoven a církevních staveb, u které se postupovala rychlejším způsobem, byly vytříděni pouze materiály vhodné jako palivo či k recyklaci. U kategorie úřadů, škol, školek, jeslí a kulturních objektů a kategorie garáže soukromníků byly demoliční práce prováděny co nejrychleji s důrazem na vytřídění materiálu na palivo. U těchto čtyř kategorií byly posléze zvlášť stanoveny ceny na demoliční práce. Dále bylo nutno započítat náklady na demolici oplocení.167

164

MPO, 2007 Štýs, 2010 166 MPO, 2007 167 Červenka, 2001 165

- 63 -

Tabulka č.11 : Náklady na likvidaci starého města Most Název demoliční akce

Vyčíslení nákladů (mil. Kčs)

Náklady na demolici budov a ostatní související práce

108,988

Náklady na odškodnění stáních organizací

524,807

Náklady na odškodnění soukromých vlastníků Náklady na likvidaci hřbitova

16,351 6,952

Náklady na záchranu některých historických památek Náklady na likvidaci obcí Rudolice, Velebudice a Skyřice Celkové náklady na demolici starého města Most

185,000 26,041 868,139

Zdroj: Červenka, 2001

V tabulce jsou rozepsány jednotlivé akce, které byly nutné provést k tomu, aby došlo k uvolnění hnědouhelných zásob pod starým městem Most. Jsou zde vyčísleny všechny náklady demoličních prací na 868 139 000 Kčs. Toto číslo odráží pouze hodnotu nákladů, které musely být vynaloženy na likvidaci města, a je oproštěno od historické újmy, ke které došlo, když bylo zlikvidováno jedno z pěti královských měst v celé České republice, touto škodou se zaobírá kapitola 7.6.3.

7.5. Náklady na výstavbu nového města Jelikož došlo k likvidaci podniků, obydlí, školek, škol, sportovišť, kulturních prostor, zdravotních zařízení, prodejen, pošt, hotelů a dalších budov bylo nutné vybudovat nové prostory, které by splňovaly všechny důležité funkce pro nové město a jeho občanskou vybavenost. K výstavbě nového města docházelo v průběhu demolice starého města Mostu, které bylo rozděleno do několika etap stejně jak postupovala těžba. Došlo k postupné výstavbě čtvrtí. Celková výstavba proběhla na rozloze 174 hektarů a celkové náklady náhradní výstavby dosáhly 5 885 milionů Kč168.

168

Červenka, 2001

- 64 -

Tabulka č.12 : Náklady na vybudování nového města Mostu Čtvrť

Stavby

Severní čtvrť

Obytné bloky, školy, školky, sportovní hala, nákupní středisko Obytné bloky, školy, soud, jesle, nákupní středisko, zdravotní středisko Obytné bloky, školy, jesle, kulturní středisko, koupaliště, zdrav. středisko Divadlo, okresní a městský úřad, hotel, obchodní dům, pošta Učiliště, průmyslové a výrobní objekty, inženýrské sítě, rychlodráha Pivovar, sklad

Čtvrť B. Šmerala Zahradní čtvrť Střed města Průmyslový areál Velebudice Průmyslový areál Sedlec

Náklady (mil. Kčs)

Nádraží, archiv, internát, nemocnice, zimní stadion, sídliště Celkové náklady na náhradní výstavbu za likvidaci starého Mostu Ostatní objekty

742,800 645,540 630,800 627,443 787,770 286,500 2 163,680 5 884,533

Zdroj: Červenka, 2001

Celkové náklady nové náhradní výstavby za starý Most byly vyčísleny na 5 884 533 000 Kčs. Náklady to byly opravdu vysoké, jelikož bylo nutné vybudovat nové město a domovy pro tisíce starousedlíků a nově příchozí pracovní síly. Město bylo budováno tak, aby mohlo rychle dojít k přestěhování Mostečanů. Veškeré budovy byly stavěny z panelu v typizované formě a vytvářely unifikované sídliště. Architektonická hodnota nového města Most proto není valná. Problémem zůstává pouze určitá životnost panelu, bude tedy muset dojít k renovaci sídlišť, což nebudou malé náklady.

7.6. Externality těžby v lomu Ležáky - Most Chceme-li zhodnotit celkovou efektivnost lomu Ležáky – Most nemůžeme započítat jen viditelně vydané náklady, které byly s tímto projektem spjaty, jako jsou provozní náklady těžby, náklady na demolici starého města, náklady na výstavbu nového náhradního města, náklady následného řešení, ale musíme započítat i další náklady, které sice nebyly reálně vydány, ale byly též značné, často i větší než samotné reálně vydané náklady. Subjekt, v našem konkrétním případě Severočeské hnědouhelné doly, s. p., nenesl plně náklady své činnosti, tedy je ani nezapočítal do své úvahy, zda k těžbě přistoupit. Tyto vedlejší efekty těžební činnosti nebyly nikým kompenzovány.169 Těžba sebou nese spousty 169

Šauer, 2007, str. 26

- 65 -

nezamýšlených vedlejších efektů, které státní podnik nezapočítal do své efektivnostní úvahy (nutno poznamenat, že podnik neuvažoval ani s náklady na obnovu krajiny, jelikož v té době tyto náklady nebyly legislativou internalizovány do nákladů společnosti), jako jsou náklady na problémy v sociální sféře způsobené těžbou a především likvidací města, environmentální škody způsobené na daném území těžby a jeho širokém okolí a historická újma českého národa po demolici historicky významného města spolu s mnoha památkami. Od těchto nákladů v posouzení efektivnosti lomu nemůžeme opustit, jelikož bychom do zhodnocení zda bylo efektivní těžbu zahájit, opomněli významné nákladové položky a objektivnost efektivnosti by byla ztracena. Následující kapitoly pojednávají o externalitách těžby, které při posuzování efektivnosti musíme zahrnout do nákladů akce.

7.6.1. Náklady na sociální specifika a disparity Severní Čechy byly místem, kde stát prosazoval industrializaci na bázi těžkého průmyslu. Do této oblasti se průmysl promítl prioritním rozvojem těžby uhlí, chemického a těžkého průmyslu, následně pak energetického průmyslu na bázi spalování uhlí. V době vzniku lomu Ležáky – Most během 60. až 70. let minulého století se z podkrušnohorské oblasti stala palivoenergetická a petrochemická základna celé republiky. To sebou neslo i vysoký podíl sociálních problémů, které se s tímto regionem táhnou desítky let.170 Díky mnoha historickým událostem (odsun Sudetských Němců) a vzniku hlavní industriální základny se ze severních Čech stala oblast s nepříznivou vzdělanostní a kvalifikační strukturou obyvatel. Velmi silně se také projevila nízká identita obyvatel s tímto regionem, jelikož došlo k likvidaci 77 obcí kompletně a 28 obcí částečně171, tím došlo ke ztrátě lidských domovů. S tím souvisí velká migrace obyvatelstva, to potvrzuje údaj, kdy v období 1969 až 1990 se přistěhovalo jen do okresů Most, Teplice, Chomutov a Ústí nad Labem 250 tisíc osob a zhruba stejný počet obyvatel se odstěhoval. Odešli převážně osoby s vysokoškolským vzděláním nemající možnost uplatnění v průmyslově zaměřeném regionu či lidé toužící po lepším životním prostředím. V těchto městech se spolu s vysokou migrací a urbanizmem prohlubovala anonymita a došlo k narušení mezilidských vztahů. Dalším faktorem, který těžba ovlivnila, byl vysoký výskyt národnostních a etnických menšin, který byl v některých okresech 10 až 15% z celkového počtu obyvatel. Zvláště problematickou skupinou byli obyvatelé rómské národnosti, jejichž počet dosahoval trojnásobek průměru za 170 171

Farský – Zahálka, 2007, str. 3 Farský – Zahálka, 2007, str. 5

- 66 -

Českou republiku. Tím dochází i ke zvýšenému výskytu sociálně negativních až sociálně patologických jevů, jako je rozpad rodin, kriminalita, drogová závislost a další jevy. 172 Sociální problémy, které tento region sužují, se promítají do všech lidských činností, snižují produktivitu práce, region přichází o vzdělané obyvatele, zvyšuje se neúměrně nezaměstnanost a podobně. Most se tradičně drží na prvních příčkách okresů s nejvyšší nezaměstnaností. Náklady s nimi spojené jsou opravdu vysoké a jsou zaviněny především těžbou a industrializací oblasti. Jejich hodnota se ovšem jen stěží dá vypočítat, ovšem musí být zahrnuta do vyčíslování efektivity celého lomu, jelikož i toto jsou náklady, které sebou těžba nese. Nemluvě o sociálních dopadech právě konkrétně lomu Ležáky – Most, jehož vinou přišlo mnoho Mostečanů o svůj domov a byla násilně přestěhována do panelového sídliště, tím se zpřetrhaly vazby k městu, rozbily se mezilidské vztahy a do regionu se začali stahovat obyvatelé s nižším vzděláním toužícím po manuální práci v lomech, s jejichž příchodem se zvyšovaly další sociální dopady. Tabulka č. 13: Sociální dopady těžby na Mostecko a jeho obyvatele Sociální dopady těžby Ztráta identity s regionem

Zvýšený počet etnických menšin

Ztráta vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

Zvýšená migrace obyvatel

Zvýšená koncentrace osob se zákl. vzděláním Zvýšená kriminalita, drogová závislost Nízká diverzifikace pracovních profesí

Zvýšený výskyt negramotných obyvatel

Vysoká nezaměstnanost

Nutnost humanizace panelových sídlišť

Nevyužitý ekonomický potenciál území

Nedostatečná dopravní obslužnost

Likvidace 108 obcí – ztráta domova obyvatel

Nedostatečná konkurenceschopnost regionu

Celkové náklady na sociální dopady na region a obyvatelstvo - nevyčíslitelné Zdroj: vlastní tabulka, data z Farský – Zahálka, 2007, str. 2-7

7.6.2. Ekologické škody těžby – dopady na životní prostředí K narušení životního prostředí došlo v případě těžby v lomu Ležáky - Most velmi významně. Náklady na ekologické škody jsou jedny z největších, a aby došlo k zahrnutí těchto nákladů do uvažování těžařských společností, zda je těžba rentabilní, musí se tyto náklady promítnout z větší části i do jejich hodnocení. Těžba sama o sobě představuje velkou

172

Farský – Zahálka, 2007, str. 3

- 67 -

zátěž pro celé okolí, ovšem těžba na Mostecku má svá specifika díky nimž bylo životní prostředí poškozeno výrazněji než při hnědouhelné těžbě obvykle. Environmentální důsledky ovlivňuje způsob těžby hnědého uhlí, zda je hlubinný či povrchový. Povrchová těžba je ekonomicky výnosnější. Nedochází ke ztrátám při lomové těžbě (ztráty při lomové těžbě 3 – 5%, ztráty při důlní těžbě až 50%)173, dochází k dokonalejší mechanizaci, vyšší produktivitě práce a snižuje se počet horníků. Proto došlo na Mostecku především k velkolomové povrchové těžbě. Ekonomická efektivita těžby je dosahována na úkor totální devastace krajiny. Nejedná se pouze o totální demolici území báňské činnosti, ale i území a okolí vnějších výsypek, a též širšího okolí. Těžby se provádí také v okresech majících dvojnásobně vyšší hustotu osídlení než je průměr České republiky (250 – 260 obyvatel na km2)174, čili dochází k ovlivňování zdraví velkého počtu obyvatel. Negativní dopady báňské činnosti jsou navíc umocněny koncentrací výroby elektřiny a tepla v parních elektrárnách, které neměly odsiřovací a denitrifikační zařízení. Lomová těžba působila významně nejen na vzhled krajiny, je proto nazývána měsíční krajinou, ale také na znečištění ovzduší, které bylo způsobeno plynnými a pevnými exhalacemi z elektráren, kdy při inverzních stavech v atmosféře byly několikanásobně překračovány přípustné emise v ovzduší. Koncentrace emisí byly v rozsahu 35 – 45%175 z celkového objemu České republiky, to znamená mnohonásobné překračování hygienicky přípustných norem znečištění ovzduší. Tehdejší legislativa explicitně neobsahovala maximální koncentrace škodlivých látek v ovzduší, a jelikož těžební i energetické společnosti patřily vládě, nedocházelo k žádné kontrole poškození životního prostředí. Docházelo zde k antihumánnímu přístupu tehdejších vládních a hospodářských představitelů, jež se projevilo na zdraví obyvatel. Jelikož Mostecko a celá průmyslová oblast jsou v těsné blízkosti Krušných hor, byla způsobena nenahraditelná újma v podobě likvidace lesního porostu a otravě složek přírody. Celý průmyslový rozvoj byl vykoupen totální devastací regionu, ze kterého se bude prostředí vzpamatovávat ještě desítky let.176 K poškozování prostředí docházelo v průběhu celého 20. století, je tedy těžké vyčíslit ekologickou škodu za jeden samotný lom, když na životní prostředí působilo během dlouhé doby široký rozsah důlních děl, průmyslových podniků, chemická produkce a další faktory probíhající na tomto území. Ovšem je nutné náklady na ekologické škody zahrnout do naší uvažované efektivnosti lomu Ležáky – Most, jelikož tyto náklady jsou jedny z největších. 173

Farský – Zahálka, 2007, str. 4 Farský – Zahálka, 2007, str. 5 175 Farský – Zahálka, 2007, str. 5 176 Farský – Zahálka, 2007, str. 4 - 5 174

- 68 -

Aby docházelo k zahrnutí těchto nákladů do uvažování těžařských společností, zda je těžba rentabilní, musí se tyto náklady promítnout z větší části i do jejich hodnocení ve formě internalizace externích nákladů na životní prostředí, ovšem v minulosti k tomu nedocházelo žádným možným prostředkem. Tabulka č. 14: Ekologické škody způsobené báňskou činností v Ústeckém kraji Environmentální dopady těžby Devastace Krušných hor

Silné a průkazné zdravotní důsledky na obyvatele

Více než 26 000 ha devastované krajiny Více než 5000 MW kapacit tepelných elektráren Otrava složek životního prostředí

Koncentrace emisí 35-45%z celkového objemu ČR

Celkové náklady na obnovu a oživení životního prostředí Mostecka - nevyčíslitelné Zdroj: vlastní tabulka, data z Farský – Zahálka, 2007, str. 4 – 5

7.6.3. Ztráta historického dědictví, ke které došlo demolicí starého města Most Město Most bylo jedno z pěti královských měst v České republice, k jeho rozmachu došlo především díky jeho výhodnému umístění v blízkosti obchodních cest a také díky mnoha hospodářským privilegiím. Zaujímalo funkci obchodního střediska a funkci centra velké agrární oblasti. Jelikož město bylo centrem veškerého severočeského dění, bylo domovem majetných obyvatel, kteří se podíleli na jeho rozvoji. V rámci demolice celého města bylo zlikvidováno i několik významných budov majících nevyčíslitelnou historickou hodnotu.177 Došlo ke zlikvidování divadla, které bylo navrženo významným vídeňským architektem Alexandrem Grafem a jeho kapacita byla 620 míst. Dále zanikl pivovar založený v roce 1470, jehož provoz trval 502 let. Zdemolován byl hřbitov ve starém Mostě z roku 1853 a významné Ocelárny 1. máje. Zlikvidovány byly také provozovny, školy, okresní archiv, výstavní síň, divadlo, nádraží, tiskárna, městské lázně, restaurace, hotely, prodejny a dva další kostely – Kostel minoritů a Kostel sv. Václava. Všechny tyto budovy měly pro český národ nevyčíslitelnou hodnotu, nelze objektivně ocenit ztrátu kulturního dědictví. Jedinou zachráněnou památkou byl kostel Nanebevzetí panny Marie, jež byl přesunut, a pár dalších drobnějších artefaktů jako například morový sloup a kašna.178

177 178

Červenka, 2001 Červenka, 2001

- 69 -

Státní ústav památkové péče provedl průzkumy v letech 1964 až 1968, kde zhodnotil že starý Most měl z hlediska kulturněhistorického vysokou hodnotu. Tato hodnota byla ve více než dvaceti zachovaných kamenných měšťanských domů z 13. až 15. století, jež jsou ojedinělou památkou, která se kromě Prahy jinde v České republice nevyskytuje. Těžko kvantifikovat ztrátu takto unikátní památky.179 Obrázek č. 11: Pohled na starý Most – jeho historická a architektonická hodnota

Zdroj: Vacula, 2010

7.7. Diskuze efektivnosti lomu Ležáky – Most Chceme-li zhodnotit efektivnost lomu Ležáky – Most musíme zohlednit veškeré náklady a výnosy, které se pojí s tímto lomem. Kvantifikovat umíme jen některé položky, ke kterým jsme získali relevantní interní zdroje, ovšem kvalifikovat dokážeme všechny příjmy či náklady tohoto projektu. Některé náklady nemůžeme vyčíslit z důvodů, které jsme si vysvětlili výše, ovšem nesmíme je zapomenout do hodnocení efektivnosti lomu zahrnout, jsou totiž její neopomenutelnou a podstatnou složkou. Z informací zmíněných výše můžeme uvést faktory zasahující do hodnocení efektivnosti lomu Ležáky – Most. Tabulka číslo 15 kvantifikuje a kvalifikuje všechny faktory ovlivňující efektivnost a je přehledem uvažování, jakým bylo postupováno v hodnocení efektivnosti.

179

Červenka, 2001

- 70 -

Tabulka č. 15: Výsledné hodnocení efektivnosti lomu Ležáky – Most Celkové zhodnocení efektivity lomu Ležáky - Most Příjmová/nákladová položka

Vyčíslení v Kčs

+ příjmy z prodeje vytěženého uhlí

12 278 740 000

- náklady na těžbu

neurčené

- náklady na obnovu území (předběžné)

2 500 000 000

- náklady na demolici starého města Most

868 139 000

- náklady na výstavbu nového města

5 884 533 000

- náklady na sociální dopady na obyvatele

nevyčíslitelné

- náklady na ekologické škody

nevyčíslitelné

- ztráta historického dědictví

nevyčíslitelná

Celkové vyčíslení

3 026 068 000

Zdroj: vlastní tabulka, data z Červenka 2001

Pokud bychom brali v úvahu jen kvantifikovatelné položky, získáme porovnáním příjmů z prodeje uhlí a nákladů spojených s těžbou na tomto území celkové zisky z těžby v lomu Ležáky – Most v hodnotě zhruba 3 miliardy Kč. Je logické, že se vyčíslitelnými položkami dostaneme k závěru, že se těžba v lomu vyplatila, nebylo by-li tomu tak, vláda by již v té době k těžbě nepřistoupila. Představitelé Ústředního výboru Komunistické strany Československa přistoupili k těžbě hnědého uhlí za situace, kdy tento energetický zdroj získával na významu a kdy si zhodnotili, že náklady na vytěžení tohoto zdroje budou menší než celkové příjmy z prodeje uhlí. Kladné číslo v této rozvaze je zřejmé, protože je nám známo, že k realizaci těžby došlo. Jestliže by zásoby uhlí ležící pod starým Mostem nevynahradily náklady vynaložené na jeho získání, k těžbě by nedošlo. Musíme poznamenat, že vládní představitelé do svého rozhodování nezahrnuli ani náklady na obnovu území, čili jejich rozhodování bylo značně nepřesné. Náklady na obnovu těžbou zdevastované krajiny musela řešit vláda po revoluci. S náklady rekultivace se těžba stala méně efektivní, než se na prvopočátku zdálo, a to nebyly jediné ani poslední náklady, které tehdejší představitelé nebrali v potaz. Ve vyjádření tehdejšího rozhodnutí o těžbě došlo k zásadní chybě, která mění celkový pohled na efektivitu lomu Ležáky – Most. Nedošlo k zhodnocení, vyčíslení a zahrnutí externalit dané těžby do celkového posouzení realizace projektu. Zahrneme-li do uvažování i náklady na sociální dopady na obyvatele, náklady na ekologické škody a historickou újmu

- 71 -

českého národa zhodnotíme těžbu jako neefektivní projekt, který měl větší náklady než přínosy. I když jsme tyto položky nekvantifikovali, aby byla splněna efektivnost lomu, nesměly by náklady na tyto faktory ovlivňující zhodnocení projektu přesáhnout částku 3 miliard Kčs. Lze předpokládat, že hodnota exteranlit způsobených těžbou převyšuje 3 miliardy Kčs. Uveďme pár finančních prostředků, které musely být vynaloženy, aby se poměry na Mostecku zlepšily a byly zmírněny škody na životním prostředí způsobené těžbou. V rámci Operačního programu Životní prostředí byly pro obce a podnikatelé v Ústeckém kraji schváleny projekty na podporu životního prostředí za 2 miliardy Kč180 k roku 2010. Tato celá částka sice neputovala jen do mosteckého regionu, ale přehled o škodách na životním prostředí nám dává. Dále byl Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR zhotoven Program útlumu uhelného hornictví, jehož prostředky mělo docházet ke snížení uhelné těžby na území České republiky, tedy aby nebylo nadále drancováno životní prostředí těžbou postižených regionů. V letech 1993 až 2002 byly vynaloženy náklady na technickou likvidaci lomů a dolů spolu s jejich příslušenstvím ve výši 8,5 miliard Kč a 13,8 miliard Kč na obligatorní sociálnězdravotní náklady181. Tyto částky jsou bohužel uvedeny za všechny doly a lomy na území České republiky, ale orientačně nám můžou poskytnout přehled o nákladech spojených s útlumem těžby. Je těžké získat vyčíslení dotací a příspěvků konkrétně pro zahlazení následků, které způsobil lom Ležáky – Most, jelikož veškeré programy zaměřené na zlepšení životního prostředí jsou koncipovány pro celý kraj či region, kde k znehodnocení životního prostředí dochází v těsné blízkosti. Tyto náklady poukazují na to, jak drahé jsou externality těžby a došlo-li by k jejich zahrnutí do rozhodování o těžbě v lomu Ležáky – Most byla by tato akce shledána jako neefektivní. O závažnosti dopadů těžby nevypovídá jen jejich částečná kvantifikace, ale též postoj obyvatel, jejichž život byl těžbou ovlivněn. Zdevastované a znečištěné prostředí severních Čech s jeho častými inverzemi bylo jedním z podnětů demonstrací na konci 80. let 20. století, jež vedla ke svržení komunistického režimu182. Zdravotní stav obyvatel Mostecka se zhoršil natolik, že si začali vliv znečištěného prostředí fyzicky uvědomovat. Efektivitu těžby musíme posuzovat komplexně se všemi jejími dopady. Nelze oddělit kvantifikovatelné náklady od těch, jejichž hodnotu neumíme zprvu určit. I když došlo z vytěžení 89 275 000 tun kvalitního hnědého uhlí, což bylo přibližně 89% všech zásob

180

Státní fond životního prostředí ČR, 2010 Nejvyšší kontrolní úřad, 2003, str. 359 182 Neužil, 2010 181

- 72 -

v daném prostoru, příjmy z prodeje tohoto uhlí nepřevýší náklady na ztrátu historických tradic, změnu hodnoty krajiny, humanizaci sídlišť, řešení negativních sociálních jevů a na obnovu kvality životního prostředí183. Některé ztráty nelze nahradit ani v dlouhodobém horizontu ani rozsáhlou finanční pomocí. Proto musíme těžbu v lomu Ležáky – Most označit za neefektivní. I když na první pohled vidíme, že náklady fyzicky vydané ve fázi dobývání hnědého uhlí jsou nižší než výnosy z jeho tehdejšího prodeje. Podrobným zvážením, však dojdeme k závěru, že navýšíme-li náklady fyzicky vydané o náklady, které musely být následně vydány na obnovu životního prostředí, obnovu území, humanizaci nového města a s ohledem na historickou újmu českého národa, je zřejmé, že se těžba nevyplatila, jak se zprvu jevilo. A především rozhodnutí o likvidaci historického města nemá ve světě obdoby.

183

Červenka, 2001

- 73 -

Závěr Diplomová práce Ekonomické aspekty rekultivace hnědouhelného lomu na Mostecku byla zaměřená na jednu z oblastí Severočeského hnědouhelného revíru, který je zajímavý především tím, že jeho obnovu a transformaci můžeme sledovat na vlastní oči. Práce se snažila zevrubně definovat legislativu, kterou se proces rekultivace upravuje. Zabývala se možnostmi rekultivace hnědouhelných lomů, a jaký způsob rekultivace zvolit chceme-li optimalizovat dané řešení pro kontext celého území. Dále se práce orientovala na hlavní problém nemožnosti realizace rekultivačního procesu územní ekologické limity těžby. Práce svou analýzu specifikovala na lomu Ležáky – Most zajímavý nejen svojí polohou, nachází se v těsné blízkosti města Most, ale též svou historií, na vytěžení zásob uhlí v lomu muselo dojít k demolici historického města Most. Komplexně zhodnotila uvažované způsoby rekultivace, které byly navrhovány pro tento prostor, a to jak vzhledem k jejich konečnému využití, nákladů na realizaci, tak i s důrazem na obnovu životního prostředí jeho okolí. Zanalyzovala dokumentaci Environmental Impact Assessment, která byla nutnou součástí schválení výsledného řešení rekultivace. Definovala závěrečný projekt jezera Most a jeho okolí. Hlavním účelem práce bylo zhodnocení efektivnosti tohoto důlního díla. Porovnala přínosy z prodeje vytěženého uhlí se všemi náklady, které těžba v tomto lomu přinesla. Na začátku práce bylo definováno pět analýz, které měla práce podrobně rozebrat, posoudit a poskytnout odpovědi. Prvním cílem bylo komplexně rozebrat problematiku rekultivace a možnosti jejího provedení. Tohoto cíle bylo dosaženo rozsáhlým prostudováním odborné literatury. Druhým cílem bylo analyzovat problematiku a dopad prolomení územních ekologických limity v návaznosti na rekultivaci nevyfáraného lomu Československé armády. Zde práce došla k závěru, že prolomení limitů nebude nutně znamenat násilné přesídlení obyvatel obcí, které limity chrání, a dalšího znečištění životního prostředí. Ukázala, že prolomení limitů je efektivním řešením s ohledem na státní energetickou nezávislost. A především bude-li učiněno rozhodnutí u územních limitů bude možné oblast rekultivovat a revitalizovat, a tím vytvořit stabilní ekologické území využitelné pro příští generace. Jelikož není-li lom finálně uzavřen nemůže dojít k rekultivaci z důvodu nestability území a možným sesuvům půdy. Finální rozhodnutí v případě státní regulace těžby by prospělo i obyvatelům obcí, kteří v současné době žijí v nejistotě a jejichž nemovitosti ztratily tržní hodnotu z důvodu jejich neurčitého osudu.

- 74 -

Třetí analýzou, která měla být v práci provedena bylo zdůvodnění, zda byla hydrologická rekultivace nejvhodnější variantou při řešení obnovy lomu Ležáky – Most. Práce vyhodnotila závěr za pomoci dokumentace Environmental Impact Assessment, která byla provedena před schválením závěrečné podoby rekultivace. Bylo zjištěno, že zatopení zbytkové jámy byl nejvhodnější způsob rekultivace daného území. Zavezení jámy by bylo technicky nemožné v závislosti na tom, že vnější výsypky jsou již rekultivovány, a také finanční náročnost této varianty by byla neúnosná. Nulová varianty ponechání území je ve střední Evropě nemyslitelná z důvodu cennosti půdy. Dalším záměrem práce bylo analyzovat závěrečné řešení lomu Ležáky – Most. Stěžejní stavbou rekultivovaného území bude jistě jezero Most, které má být jednou z největších zásobáren vody v České republice. Jeho plocha bude 311 hektarů. Zbytek území budou tvořit lesnické, zemědělské a rekreační rekultivace a bude využit k podnikatelským účelům, rekreaci či sportovním aktivitám. Jelikož je rekultivované území v těsné blízkosti města Most, je zde velký rekreační potenciál. Posledním úkolem práce bylo analyzovat celkovou efektivnost lomu Ležáky – Most, zda se těžba vyplatila či bylo-li by vhodnější od těžby upustit. Vyčíslení jednotlivých nákladů bylo náročné, jelikož data vhodná pro tento účel byly interními materiály. Ovšem podařilo se získat odkaz na tyto informace a položky, které mohly být v efektivnostní rozvaze kvantifikovány, byly vyčísleny. K demolici starého města a následné náhradní výstavbě bylo přistoupeno, jelikož tehdejší vládní představitelé rozhodli o potřebnosti energetického zdroje a jelikož si mysleli, že těžba hnědého uhlí bude efektivní. To též dokazuje vyčíslení příjmů a nákladů těžby, které byly uvažovány. Bylo zjištěno, že příjmy převýšily tehdejší náklady o 3 miliardy Kčs. V té době ovšem nebyly zhodnoceny veškeré náklady těžby jako například náklady na ozdravení životního prostředí, zmírnění sociálních disparit a ztráta historického dědictví. Zanalyzujeme-li veškeré nezapočítané náklady těžby dojdeme k výsledku, že by tyto náklady převýšily tehdejší příjmy, a realizace lomu Ležáky – Most by byla neefektivní. Rekultivace lomu Ležáky – Most je významným lidským zásahem do životního prostředí. Je zajímavá nejen díky své rozsáhlosti a umístění, ale též proto že se díky ní hydrologická rekultivace dostává na výsluní uvažovaných možností rekultivace. Zda-li se podaří zabezpečit předpokládanou funkčnost území, se ukáže v budoucnu.

- 75 -

Seznam použité literatury Tištěná literatura: BLOCK, W. Environmentální problémy a jejich řešení pomocí vlastnických práv. Článek citován z knihy: Čamrová, L. Ekonomie a životní prostředí: nepřátelé, či spojenci? Stránka 283 – 328. Liberální institut. Praha. 2007. ISBN 978-80-86389-47-9. DIMITROVSKÝ, Konstantin. Zemědělské, lesnické a hydrické rekultivace území ovlivněných báňskou činností. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999. ISBN: 80-7271-065-6. PONDĚLÍČEK, Václav. Rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské pánve. Vydáno v Šauer, Petr – Lisa, Aleš, Environmentální ekonomie a politika: Výukové případové studie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí: Katedra ekonomiky životního prostředí Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. ISBN: 978-8087076-08-8. SEVEROČESKÉ DOLY, A. S. Obnova krajiny na Bílinsku a Tušimicku: rekultivace Severočeských dolů, a. s. Chomutov. Chomutov: Severočeské doly, 2003. ŠÍMA, J. Ekonomie a právo: úvod do logiky společenského jednání. Vlastnictví: od zavržení do centra pozornosti. Stránka 18 -84. Vysoká škola ekonomická v Praze. Nakladatelství Oeconomica. Praha. 2004. ISBN 80-245-0749-8. ŠTÝS, Stanislav – VĚTVIČKA, Václav. Most v zeleném. První vydání. Most: Nakladatelství Hněvín, 2008. ISBN: 978-80-86654-22-5. ŠTÝS, Stanislav. Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin. První vydání. Praha: Nakladatelství technické literatury, n. p., 1981. L15-B2-IV-31/41757. URBANOVÁ, T. – ŠÍMA,J. Tržní přístup k ochraně životního prostředí. Fungování trhu v oblasti životního prostředí v praxi. Stránka 34 – 44. Vysoká škola ekonomická v Praze. Nakladatelství Oeconomica. Praha. 2004. ISBN 80-245-0766-8. VLČKOVÁ, Jitka. Průvodce ochranou životního prostředí pro veřejnou správu. První vydání. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., 2008. ISBN: 978-80-8668449-9. ŠAUER, Petr. Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. První vydání. Praha: Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí: Katedra ekonomiky životního prostředí Vysoké školy ekonomické, 2007. ISBN: 978-80-87076-06-4. VRÁBLÍKOVÁ, Jaroslava, et al. Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří II. část: Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí, 2008. ISBN: 978-80-7414-085-3. VRÁBLÍKOVÁ, Jaroslava, et al. Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří I. část: Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí, 2008. ISBN: 978-80-7414-019-8. ZAJÍČEK, M. Coasův teorém. Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase. Strana 24- 41. Nakladatelství Oeconomica VŠE. 2007. ISBN 978-80-245-1261-7.

Odborné publikace a články: ANDERSON, T. – SMITH, V. – SIMMONS, E. How and Why to Privatime Federal Lands. Policy Analysis. Listopad, 1999. Cato Institute. Přístupné na PERC.ORG. BADEN, J. – STROUP, R. Saving the Wilderness. Reason. Červenec 1981. Stránka 28 – 36. Cato Institute, sv. 2, č. 4, str. 5-44. Literature of Liberty. DVOŘÁK, Petr – ŠVEC, Josef. Napouštění zbytkové jámy lomu Most – Ležáky. Palivový kombinát Ústí, s.p., Ústí nad Labem. 2010.

- 76 -

FARSKÝ, M. – ZAHÁLKA, J. Analýza příčin základních socioekonomických a environmentálních disparit v modelovém území – 1.etapa. Ústí nad Labem, červen 2007. Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžby uhlí na příkladu Podkrušnohoří. Registrační číslo projektu MMR WD-44-07-1. FRAUS, František. Proces posuzování vlivů na životní prostředí při těžbě hnědého uhlí v Sokolovském revíru. Vysoká škola báňská. Citace dne 10.4. 2010. Přístup z internetu: hgf10.vsb.cz/542/files/seminar_1/doc/Fra_www.doc. HYDROPROJEKT, a. s. Technický projekt likvidace lomu Ležáky: Dokumentace EIA ve smyslu zákona ČNR č. 244/92 Sb. Mostecká uhelná společnost, duben 1996. HYDROPROJEKT, a. s. Technický projekt likvidace lomu Ležáky: Dokumentace EIA ve smyslu zákona ČNR č. 244/92 Sb. Příloha C XIII. Mostecká uhelná společnost, duben 1996. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Návrh opatření k zajištění sanačních prací na lokalitě Lomu Ležáky: bod 14 schůze vlády dne 12.3.2007 – č.j.: 58/07. Tisková zpráva. 2007. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Stanovisko o hodnocení vlivů podle § 11 zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí na projekt Likvidace lomu Ležáky. 1997. NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD. 03/08 Vybrané výdaje státního rozpočtu v kapitole: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Praha: 2003, Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu. Částka 4. OBLUK, Václav. Protokol z veřejného projednávání posudku k hodnocení vlivů stavby „Likvidace lomu Ležáky“ na životní prostředí. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, duben 1997. ŘÍHA, Martin, et al. Územní ekologické limity těžby v SHP: z krajiny těžby vytvořme znovu krajinu domova. Praha: Společnost pro krajinu, červenec 2005. ISBN 80-903663-0-9. SENÁT Národního shromáždění R. Čs. r. 1932. Návrh senátorů Donáta, Vraného, Sáblíka, dr. Šrobára a spol. na vydání zákona a rekultivace poddolovaných pozemků. Praha: Tisk 695, 26. ledna 1932. Citace dne 22. l1. 2009. Přístup z internetu: http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/3vo/tisky/T0695_00.htm. SCHNEIDER, Jiří. Rekultivace – úvod do problematiky. Brno: Ústav tvorby a ochrany krajiny LDF MZLU v Brně, 2010. SCHWARZ, J. Pryč s územními limity! Hospodářské noviny. Vydáno dne: 23.6. 2005. Strana 9. SMOLÍK, Dušan – DIRNER, Vojtěch. Modul 7: Význam rekultivace jako proces obnovy narušené biosféry. Evropský sociální fond v ČR, 2009. Výukový program: Environmentální vzdělávání. STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Most má schválenou dotaci u 15 projektů podporujících životní prostředí. Tisková zpráva – Lenka Brandtová. Citováno dne 10.4.2010. Operační program životní prostředí. ŠTÝS, Stanislav. Ekomiliardy urychlují obnovu krajiny. Most: Mostecké listy, únor 2010. Mostecké listy. Číslo 2. ŠTÝS, Stanislav. Hydrologické rekultivace: Mostecké jezero – Už se ten mostecký rybník nahání… Most: Mostecké listy, říjen 2009. Mostecké listy. Číslo 10. VALEŠ, Josef – VALÁŠEK, Václav. Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji: Podkladová část. Most: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a. s. 2003.

Internetové zdroje: ARNIKA. EIA: hodnocení vlivů na životní prostředí. Citace dne 2. 4. 2010. Přístup z internetu: http://www.poradna.arnika.org/eia.

- 77 -

BAROCH, P. Doly chtějí uhlí. Už ví, kam přestěhovat ty, co překáží. Citace dne: 4.1.2010. Přístup z internetu: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=621698 CENIA. O posuzování vlivů na životní prostředí. Citace 4.1.2010. Přístup z internetu: http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGRIBRY. CZECH COAL group. Zpráva za rok 2008: 2.8. Rekultivace – obnova krajiny a životního prostředí. Citace dne 4.1.2010. Přístupné z internetu: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2008/ur28.html. ČERNÝ, Ondřej. Přesunutý kostel se vrátí do zbořeného Mostu: Jen 25krát menší. iDnes.cz. Citace dne 3.4.2010. Přístup z internetu: http://cestovani.idnes.cz/presunuty-kostel-se-vratido-zboreneho-mostu-jen-25krat-mensi-ptw-/igcechy.asp?c=A100317_155811_igcechy_tom. DIALOG. Mýty a fakta o územních a ekologických limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku. Citace dne: 12.12.2009. Přístup z internetu: http://www.hjdialog.cz/articles.php?lng=cz&pg=71 FAJMON, Pavel. Rekultivace, legislativa a odpady. Citace dne 22.11.2009. Přístup z internetu: http://www.enviweb.cz/clanek/odpady/46234/rekultivace-legislativa-a-odpady. FRANĚK, P. Elektronická petice. Citace dne 19.12.2009. Přístup z internetu: http://www.hjdialog.cz/articles.php?lng=cz&pg=139 GREENPEACE. Územní ekologické limity. Citace dne 4.1.2010. Přístup z internetu: http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/energetika/severni-cechy/uzemni-limity KOŘENY. Výsledky místních referend: Přes 95% z hlasujících obyvatel Horního Jiřetína a Litvínova nechce postup velkolomu za limity těžby. Citace dne 4.1.2010.Přístup z internetu: http://www.koreny.cz/referendum/ KRONYCH, J. Horní Jiřetín a Černice – pokračovat v těžbě? Ano! Nový Směr. Citace dne 10. 1. 2010. Přístup z internetu: http://www.novysmer.eu/articles.php?lng=cz&pg=58 NEUŽIL, Martin. Vliv povrchové těžby hnědého uhlí na životní prostředí. Citováno dne 3.4.2010. Přístup z internetu: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/B18C18B302379CCCC1256FC000407A70/$file/e-025.htm. NEWMAN, P. The New Palgrave Dictionary of Economics and the Law. Kaldor-Hicks compensation. Stránka 417- 421. Citace dne 29. 12. 2009. Přístupné z internetu: http://www.econ.brown.edu/fac/Allan_Feldman/AMF%20Significant%20Published%20Paper s/Kaldor-Hicks%20Compensation.pdf PALIVOVÝ KOMBINÁT ÚSTÍ, s. p. Napouštění jezer: Jezero Most. Citace dne 3.4.2010. Přístup z internetu: http://www.pku.cz/pku/site.php?location=5&type=napousteni_most. ŠAFÁŘOVÁ, M. Surovinou budoucnosti je uhlí. Citace dne 29.12.2009. Přístup z internetu: http://www.czechcoal.cz/cs/novinky/media/2006/20060403.html. VACULA, Vladimír. Mostečanům se vrátí zmizelé město. Citace dne 3. 4. 2010. Přístup z internetu: http://www.sedmicka.cz/chomutov-jirkov-litvinov-most/clanek?id=1499. WIKIPEDIA. Mokřad. Citace dne 16. 2. 2010. Přístup z internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ad. WIKIPEDIA. Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Přístup z internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Azemn%C3%AD_limity_t%C4%9B%C5%BEby_hn%C 4%9Bd%C3%A9ho_uhl%C3%AD_v_severn%C3%ADch_%C4%8Cech%C3%A1ch Citace dne 29. 12. 2009.

Prameny:

ČERVENKA, Jaroslav. Starý Most. Webové stránky. Citace dne 10.4.2010. Přístup z internetu: http://starymost.web2001.cz/. (data z mosteckých archivů o podrobnostech demolice města Most a jeho náhradní výstavbě) MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Problematika uvolnění územně

- 78 -

ekologických limitů. Státní energetické koncepce České republiky. Praha 2005.str. 19 - 21 PALIVOVÝ KOMBINÁT ÚSTÍ. www.pku.cz. Státní podnik provádějící rekultivaci lomu Ležáky – Most. STARYMOST.WEB2001.CZ. Rekultivace lomu Ležáky. Citace dne 22. 11.2009. Přístup z internetu: http://starymost.web2001.cz/rekultivace.htm. Usnesení vlády České republiky ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi. Ústní konzultace Ing. Stanislav Štýs, DrSc. 1. 12. 2009 odborník na krajinné rekultivace v Podkrušnohorské pánvi. Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRO HNĚDÉ UHLÍ. www.15miliard.cz. Projekty financované v rámci vládního usnesení o uvolnění 15 miliard tedy i projekty rekultivace lomu Ležáky – Most. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství. („Horní zákon“). Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Ostatní: DVOŘÁK, P. Historický vývoj lomu Most. PKÚ, s.p., 2005. Citováno z Bakalářská práce, Michal Kalčík. Hydrická rekultivace, zatápění zbytkové jámy lomu Most – Ležáky. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta životního prostředí, 2008. EKOLOGICKÉ CENTRUM MOST. Počátky dolování hnědého uhlí. Citace 22.11.2009. Přístup z internetu: http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=uhli_pocatky. Zdroj: Mostecko - minulost a současnost, vydala MUS a.s. v roce 2001. Citováno z Bakalářská práce, Kateřina Frýdová. Hydrická rekultivace území po těžbě v lomu Most – Ležáky, kvalita vody v jezeře a vliv na klimatické poměry v jeho okolí. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta životního prostředí, 2007. ŠTÝS, Stanislav. Rekultivace. První vydání. Most: MUS, a. s. 1999. Citováno z Bakalářská práce, Kateřina Frýdová. Hydrická rekultivace území po těžbě v lomu Most – Ležáky, kvalita vody v jezeře a vliv na klimatické poměry v jeho okolí. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta životního prostředí, 2007.

- 79 -

Seznam schémat, tabulek a obrázků Schéma č. 1: Technologie zemědělských rekultivací Schéma č. 2: Funkce zemědělských rekultivací Schéma č. 3: Technologie provedení lesnických rekultivací Schéma č. 4: Funkce lesnických rekultivací Schéma č. 5: Možnosti rekultivace rekreační Schéma č. 6: Postup hydrologické rekultivace Schéma č. 7: Poměry ovlivňující výběr způsobu rekultivace Tabulka č. 1: Tři uvažované druhy řešení Tabulka č. 2: Souhrnné ukazatele projektové varianty Tabulka č. 3: Souhrnné ukazatele suché varianty Tabulka č. 4: Souhrnné ukazatele hluboké varianty Tabulka č. 5: Závěry z porovnání variant procesem EIA z jednotlivých souhrnných matric Tabulka č. 6: Přehled vlivů na životní prostředí způsobených variantami dle procesu EIA Tabulka č. 7: Parametry jezera Most Tabulka č. 8: Vyjádření celkové efektivity lomu Ležáky – Most Tabulka č. 9: Vytěžený počet tun a následné příjmy z jejich prodeje za jednotlivé roky těžby Tabulka č. 10: Náklady na rekultivaci a následnou revitalizaci lomu Ležáky – Most Tabulka č.11 : Náklady na likvidaci starého města Most Tabulka č.12 : Náklady na vybudování nového města Mostu Tabulka č. 13: Sociální dopady těžby na Mostecko a jeho obyvatele Tabulka č. 14: Ekologické škody způsobené báňskou činností v Ústeckém kraji Tabulka č. 15: Výsledné hodnocení efektivnosti lomu Ležáky – Most Obrázek č. 1: Vymezení limitů těžby Obrázek č. 2: Zámek Jezeří Obrázek č. 3: Jeden pohled na Mostecko třikrát jinak – historické město, oblast lomu, rekultivovaná oblast Obrázek č. 4 : Hodnocené varianty – hloubkové zatopení Obrázek č. 5: Závěrečné řešení likvidace lomu Ležáky – umístění projektu Obrázek č. 6: Detailní popis projektové varianty Obrázek č. 7: Technické práce - těsnění jezera a budování břehové linie Obrázek č. 8: Pohled na současnou situaci rekultivace lomu Ležáky – Most k únoru 2010 Obrázek č. 9: Kolik zbývá napustit vody do jezera Most Obrázek č. 10: Cesta přiváděné vody z řeky Ohře do jezera Most Obrázek č. 11: Pohled na starý Most – jeho historická a architektonická hodnota

- 80 -

Summary Presently when the most of quarries and mines becomes mined out after massive industrial production in the 20th century, we have to ask what can we do with devastated territory. Podkrušnohoří is one of the areas that has been hit by the mining in Czech Republic the most. It is necessary to rehabilitate and reclamation the landscape. The reclamation is a long-run complex process, whose goal and run must be thought out and composed into the territory as a whole. The master thesis specified its analysis on the quarry Ležáky – Most which is interesting due to its location, situated close to town Most, but also for its history, historic town had to be demolished due to extraction of coal. It comprehensively assesses the studied methods of reclamation, which were designed for this space with respect to their end use, costs of realization and forcefully on rehabilitation of the environment around. The thesis aims to analyze the rehabilitation process. It is also focused on the major problem of impossibility of realization the reclamation, which are the territorial ecological limits of mining. The principal goal is to focus on the effectiveness of quarry Ležáky – Most, to judge if the incomes from the extracted coal exceeded the spending on demolition of the old town, alternative construction for inhabitants, mining itself, renewal the territory, to reducing environmental damages, social disparities and damage of historical inheritance. It was found that revenues exceeded costs more than 3 milliard Kčs. At that time, all the costs of mining such as the cost of sanitation of the environment, reduce social disparities and the loss of heritage were not included and assessed. If we analyze all excluding costs of mining, we will be satisfied that these costs exceeded income and realization of mining in quarry Ležáky Most have been ineffective.

Keywords: reclamation, mining, coal mines, hydrologic reclamation, mining limits JEL classification: L720, Q510, Q530

- 81 -

Přílohy Příloha č. 1 Obrazová dokumentace – aktuální vzhled rekultivace lomu Ležáky - Most Zdroj: vlastní fotografie oblasti ze dne 25. 4. 2010

Příloha č. 2 Souhrnné matrice hodnocení projektové variantě Zdroj: HYDROPROJEKT, a. s. Technický projekt likvidace lomu Ležáky: Dokumentace EIA ve smyslu zákona ČNR č. 244/92 Sb. Mostecká uhelná společnost, duben 1996. Strana 33 – 42.

Příloha č. 3 Organizační diagram pro předcházení a kontrolu rizik projektu Zdroj: HYDROPROJEKT, a. s. Technický projekt likvidace lomu Ležáky: Dokumentace EIA ve smyslu zákona ČNR č. 244/92 Sb. Mostecká uhelná společnost, duben 1996.

Příloha č. 4 MAPA – Situace rekultivace Projektová varianta Zdroj: HYDROPROJEKT, a. s. Technický projekt likvidace lomu Ležáky: Dokumentace EIA ve smyslu zákona ČNR č. 244/92 Sb. Příloha C.XI.4. Mostecká uhelná společnost, duben 1996.

Příloha č. 5 MAPA – Stav lomu Ležáky - Most po ukončení těžby Zdroj: HYDROPROJEKT, a. s. Technický projekt likvidace lomu Ležáky: Dokumentace EIA ve smyslu zákona ČNR č. 244/92 Sb. Příloha C.XI.3. Mostecká uhelná společnost, duben 1996.

- 82 -

Příloha č. 1 Obrazová dokumentace – aktuální vzhled rekultivace lomu Ležáky – Most

- 83 -

- 84 -

- 85 -

- 86 -