HERÁLEC ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
TEXTOVÁ ČÁST
říjen 2011
Odůvodnění územního plánu Herálec
Obsah: II. Odůvodnění územního plánu Herálec Textová část a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Údaje o splnění zadání, údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu (v případě zpracování konceptu) c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území d) Umístění ploch a řešení veřejné infrastruktury d 1. Dopravní infrastruktura d 2. Technická infrastruktura e) Koncepce uspořádání krajiny a ploch zeleně v urbanizovaném území e 1. Uspořádání krajiny e 2. Koncepce ÚSES e 3. Zeleň v urbanizovaném území e 4. Rekreace f) Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí a zdůvodnění (pokud stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno) g) Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Samostatná textová příloha: NÁVRH MÍSTNÍHO ÚSES Grafická část: Odůvodnění územního plánu obsahuje: počet listů textové části seznam výkresů grafické části 4 a,b,c KOORDINAČNÍ VÝKRES 4.1 a,b,c KOORDINAČNÍ VÝKRES – TECHNICKÁ INF. 5 a,b,c ZÁBOR ZPF A PUPFL 6 ŠIRŠÍ VZTAHY
2
68 měřítko 1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 100 000
Odůvodnění územního plánu Herálec
Odůvodnění územního plánu – textová část A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM. a1. Soulad s politikou územního rozvoje a dokumentací vydanou krajem Z Politiky územního rozvoje České republiky, vydané vládou ČR usnesením č. 929 ze dne 20.7.2009 vyplývá pro řešené území požadavek dlouhodobé územní ochrany koridoru pro dvojité vedení 400 kV Kočín-Mírovka z důvodu umožnění zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let. Tento požadavek je zabezpečen vymezením koridoru územní rezervy K4 a stanovením podmínek pro jeho využití. Návrh územního plánu je v souladu se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR). Předmětné území se nachází v sousedství úseku rozvojové osy republikového významu OS6 (okolí Humpolce) a úseku navazující rozvojové osy krajského významu OSk 1 mezi Havlíčkovým Brodem a Humpolcem. V blízkosti leží rozvojová oblast krajského významu OBk1 (okolí Havlíčkova Brodu). Výraznější rozvoj těchto vymezených prvků může v budoucnu příznivě ovlivnit investiční podmínky v řešeném území. Zásady územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR): Uspořádání kraje - nejbližší centra osídlení
- významné střední centrum – Havlíčkův Brod (14 km) - nejbližší střední centrum – Humpolec (dojezd.vzd. 8 km) - rozvojové oblasti a rozvojové osy - blízká OBk 1 (Havlíčkův Brod) - přímé sousedství OS 6, OSk 1 - specifické oblasti ne Plochy, koridory nadmíst.významu Jevy schválené: - doprava - územní rezerva pro rozšíření dálnice D1 - silnice I/34 - územní rezerva pro obchvat I/34 Věž, Skála –jižní varianta - územní rezerva pro vedení ZVN 400 kV Mírovka – Kočín - technická infrastruktura - územní systém ekologické - nadregionální biokoridor NRBK 78 K61-K124*) - regionální biocentrum RBC 725 Hradiště (část) stability - regionální biokoridor RBK 438 Orlík – Čerňák - regionální biokoridor RBK 440 Hradiště – Úsobský potok Jevy informativní: - dálnice D1 - doprava - železniční trať regionální č.237 Havlíčkův Brod - Humpolec - technická infrastruktura - VTL plynovod DN 600 - vedení VVN 110 kV Krajinné typy - krajina zemědělská běžná – většina území - krajina lesozemědělská harmonická okraje území na J,Z a S - krajina lesozemědělská ostatní - místy Veřejně prospěšné stavby a Veřejně prospěšné stavby opatření - DK 04 - silnice I/34 Veřejně prospěšná opatření - U014 - NRBK 78 K61-K124 - U147 - RBC 725 Hradiště (část) - U215 - RBK 438 Orlík – Čerňák - U217 - RBK 440 Hradiště – Úsobský potok Plochy a koridory pro uzem.studii ne
*) Řešením plánu ÚSES v rámci ÚP byly upřesněny prvky nadregionálního, regionálního a místního ÚSES, NRBK 78 K61-K124 dle tohoto řešení, na rozdíl od koncepčního návrhu ZÚR kraje Vysočina, nezasahuje na území obce Herálec, řešeného území se naopak dotýká na severu RBC 718 Orlík.
3
Odůvodnění územního plánu Herálec
a.2. Širší vztahy a.2.1. Postavení obce v systému osídlení Herálec leží na území havlíčkobrodského okresu, mezi Humpolcem (asi 7 km vzdušnou čarou) a městem Havlíčkův Brod, vzdáleným asi 12 km, v nadmořské výšce 566 – 616 m. Území obce má venkovský charakter. V sídelní struktuře území má obec význam lokálního centra. Pod správu obce spadají místní části a katastrální území: Dubí, Herálec, Kamenice u Herálce, Koječín, Mikulášov, Pavlov u Herálce, Zdislavice u Herálce a osady Herálec – u nádraží a Splav. Základní sídelní jednotky: ZSJ: 1925890 0382960 0383000 0625450 0383180 0941110 1184940 1925970 1926010
Název Dubí Herálec Herálec – u nádraží Kamenice Koječín Mikulášov Pavlov u Herálce Splav Zdislavice
UTJ (katastrální území):
nadmořská výška v m 580 566
první písemná zmínka 1305 1280
583 528 616 583
1415 1383 1305 1226
574
1307
792586 638293 662542 638315 694118 718491 792608
Dubí Herálec Kamenice u Herálce Koječín Mikulášov Pavlov u Herálce Zdislavice u Herálce
Funkci vyšší územní jednotky vzhledem k řešenému území zastává Havlíčkův Brod, kde je pro obyvatele dostupné veškeré občanské vybavení. Nadřízené vazby: kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným úřadem: stavební úřad: matriční úřad: finanční úřad:
CZ 061 Vysočina CZ 0611 Havlíčkův Brod 6112 Havlíčkův Brod 061022 Havlíčkův Brod 610103 MěÚ Havlíčkův Brod 07099 MěÚ Havlíčkův Brod 2232 Havlíčkův Brod
a.2.2. Širší dopravní vztahy Územím obce prochází dálnice D1, napojení je možné na výjezdech Humpolec a Větrný Jeníkov. Obec Herálec dopravně spáduje k asi 8 km vzdálenému Humpolci (II/348 a I/34) s dalším možným napojením na D1 (Praha, Brno), okresní město Havlíčkův Brod a Pelhřimov (I/34), respektive Jihlavu (II/131, II/523 nebo D1). Svým významem je v dopravních vztazích převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Katastrem obce prochází trať ČD č. 237 Havlíčkův Brod – Humpolec.
4
Odůvodnění územního plánu Herálec
a.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury Zásobení vodou – Celé řešené území je v současné době pokryto veřejnou vodovodní sítí skupinového vodovodu, který provozuje Obecní úřad Herálec. Zdrojem vody je prameniště v lokalitě „U cihelny“ na západ od Kamenice. Podrobný popis systému zásobení vodou je obsažen v kapitole D.2 ZÁSOBENÍ VODOU. Provozovatel kanalizace: obec Herálec Odkanalizování – V současné době existuje stoková síť veřejné kanalizace pouze v Herálci. Místní části Dubí, Kamenice, Koječín, Mikulášov, Pavlov, Zdislavice nemají v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace, nachází se zde jen krátké úseky kanalizace sloužící pro odvodnění komunikací a zpevněných ploch. Splaškové vody z větší části odtékají po předčištění v biologických septicích do místních vodotečí. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Nejsou zde vybudovány čistírny odpadních vod. Provozovatel kanalizace: obec Herálec Zásobení elektrickou energií - elektrická energie pro obec Herálec je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV : Název Herálec – obec Herálec – ZNZ Kamenice u školy Koječín Mikulášov Pavlov u Herálce Zdislavice Herálce - ZD Dubí Pavlov ČMPK lom Pavlov ZD Herálec rozcestí Kamenice u lomu Pavlov u bytovek Mikulášov motorest Zdislavice Splav Koječín GSM Mikulášov Aral
druh BTS BTS BTS BTS PTS PTS PTS PTS BTS zděná PTS BTS BTS BTS BTS BTS BTS BTS
kapacita 400 160 160 100 100 100 160 400 100 2x630 100 400 100 250 160 100 50 160
vlastník ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí
Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce. V řešeném území je vymezena územní rezerva pro novou trasu nadzemního vedení VVN 400 kV R Mírovka – R Kočín. Stávající i navrhovaná zařízení el. distribuční sítě jsou zakreslena v grafické části ÚP včetně příslušných ochranných pásem. Zásobení plynem – Mezi dálnicí D1 a Herálcem je veden VTL plynovod DN 600 PN 40. Z něj odbočuje VTL přívod do Herálce, kde je na jižním okraji VTL regulační stanice. Z regulační stanice je STL plynovodními rozvody plynofikován Herálec. Ostatní části obce plynofikovány nejsou.
5
Odůvodnění územního plánu Herálec
a.2.4. Přírodní poměry, nadregionální a regionální ÚSES Objekt Bioregion Podprovincie Migrační území Biochory
ozn. 1.46 1 4BS 4PS 5PS 4PR 5PR 4Do 5Do 4SS 5VS
název Pelhřimovský hercynská ano – celé území obce Erodované plošiny na kyselých metamof., 4 v.s. Pahorkatiny na kyselých metamorfitech 4. v.s. Pahorkatiny na kyselých metamorfitech 5. v.s. Pahorkatiny na kyselých plutonitech 4. v.s. Pahorkatiny na kyselých plutonitech 5. v.s. Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5. v.s. Svahy na kyselých metamorfitech 4. v.s. Vrchoviny na kyselých metamorfitech 5. v.s.
Řešené území je odvodňováno z větší části Nohavickým (útvar povrchových vod Úsobského potoka) a Perlovým potokem do Sázavy, malá část na jihozápadě Krasoňovským potokem (útvar povrchových vod Jankovského potoka) do Želivky. Toto území se nachází v OP v.d. Švihov. Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability Na území obce zasahují prvky regionálního ÚSES: do východní části území zasahují: - regionální biocentrum RBC 725 Hradiště (část) - regionální biokoridor RBK 440 Hradiště – Úsobský potok do západní části území zasahuje: - regionální biokoridor RBK 438 Orlík – Čerňák v severní části území se nachází: - regionální biocentrum RBC718 Orlík Na řešeném území se nachází lokality soustavy ochrany přírody NATURA 2000 CZ0614132 Kamenický rybník.
B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU (V PŘÍPADĚ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU). Dokumentace byla zpracována v souladu s požadavky zastupitelstva, zástupců samosprávy obce a schváleným zadáním pro zpracování územního plánu.
6
Odůvodnění územního plánu Herálec
C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. c.1. Východiska řešení Přírodní podmínky a krajinný ráz Typologicky náleží území ke krajině vrchovin Hercynika. Reliéf je homogenní, středně členitý, většinou rázu pahorkatin až vrchovin s vysokým podílem lesních porostů v menších lesních celcích (Herálecká pahorkatina, Melechovská vrchovina, Jeníkovská vrchovina). Dle vymezení ZÚR kraje Vysočina lze území charakterizovat jako krajinu zemědělskou a lesozemědělskou s nedochovaným nebo poškozeným krajinným rázem. Převažuje zemědělský charakter území s dominancí orné půdy (62,8 % z celk. výměry). Hustá je silniční síť nižších kategorií s doprovodnou zelení. Výrazným antropogenním zásahem do tvaru reliéfu je těleso dálnice D1, které řešené území protíná ve směru V-Z. Území obce je pramennou oblastí potoků (Perlový potok a Úsobský potok v povodí Sázavy, Jankovský potok v povodí Želivky). Z hlediska regionálně fytogeografického členění (AV ČR, 1987), se území obce nachází v oblasti mezofytika, ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okrsku Českomoravská vrchovina. Přírodní podmínky ovlivňovaly způsob využívání území v době historické a jsou rozhodující dosud - v ekonomické oblasti (zemědělství, lesnictví navazující zpracovatelský průmysl), dopravě (úsek dálnice D1 v nejvyšší poloze v rámci ČR) i ostatních oblastech. Současný stav krajiny na území obce je výsledkem působení člověka v předchozích stoletích, nebyl však znehodnocen rozvinutou zemědělskou velkovýrobou do té míry, jako v jiných částech kraje Vysočina s příhodnějšími klimatickými a geomorfologickými podmínkami. Základními typickými znaky krajinného rázu na území kraje Vysočina a území obce je lidské měřítko, drobné osídlení, těsná vazba osídlení s krajinou. Na území obce převažuje harmonická krajina s obecnou hodnotou krajinného rázu, typická rozptýlenou zelení a zástavbou drobných vesnických sídel. Kladem je vysoká mozaikovitost území s pestrými krajinnými formacemi, hustou sítí vodních toků, většinou však s upravenými koryty. Negativem jsou účelové zemědělské stavby narušující měřítko krajiny a některé technické stavby (dálnice D1). Charakteristickým a mimořádným prvkem jsou celistvé aleje podél silnic a komunikací, které je třeba důsledně chránit, kvalifikovaně ošetřovat a obnovovat. c.2. Rozvojové předpoklady obce Východiska – tradice. Obec Herálec se nachází mezi Humpolcem a městem Havlíčkův Brod v okrese Havlíčkův Brod. Území má venkovský charakter. Obec si zachovává vlastní svébytnost a typický ráz. Ke kulturním a historickým hodnotám území patří středověká hornická tradice (těžba stříbrné rudy). První písemné zmínky o Herálci a osadách v jeho správním území pochází převážně z 13.-14. století, kdy sem, do tehdy nehostinných končin, přicházeli první osadníci. Památky na středověkou důlní činnost zde existují dodnes. Zámecký areál v Herálci reprezentuje novodobou historii obce do konce 19.stol., která je spojena s heráleckým panstvím a jeho aktivitami a počátky výroby. Pracovala zde škrobárna, mlýn a u Herálce se rovněž těžila žula. Herálec je rodištěm slavného českého krajináře Adolfa Kosárka (1830 - 1859), jehož otec byl zdejším zámeckým správcem. Na území obce se jiné nenacházejí výrazné nadmístní dominanty.
7
Odůvodnění územního plánu Herálec
c.3 Rozvojové podmínky. Dle SLDB 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů) zde žilo 1100 obyvatel a v obci bylo 489 domů, z toho 335 obydlených (318 RD, 12 bytové domy, celkem 396 obydlených bytů). Celkový počet obyvatel v obci k 1.1.2010 je 1112. Průměrný věk obyvatel – 41,3 roků. V současné době je řešené území stabilizováno a projevuje se mírné oživení rozvoje v oblasti bydlení. Těmto tendencím vychází návrh územního plánu vstříc. Pro další výstavbu jsou navrženy plochy s dostatečnou kapacitou pro delší časové období. Pro rozvoj ekonomických aktivit se předpokládá využití především stávajících ploch, které jsou vhodné i jako území k přestavbě. Významné nové plochy pro výrobu a podnikání nejsou navrhovány. Rozvojové plochy navazují a doplňují stabilizovanou urbanistickou strukturu obcí. V příštím období se předpokládá rovněž regenerace stávajícího bytového fondu zaměřená mimo jiné i na zlepšování hygienických podmínek ve vnitřním prostředí obytných budov. Aktivní politikou obce je třeba získat další investice na zlepšení technické a dopravní infrastruktury a realizaci možných opatření k eliminaci negativního ovlivnění životních podmínek. c.4. Varianty umístění plošného rozvoje Plochy vhodné z technického hlediska pro novou výstavbu se vyskytují převážně na okrajích zastavěného území obcí. Z hlediska zmírnění střetu se zájmy ochrany ZPF byly zastavitelné plochy navrženy především na plochách s nižší kvalitou půdy a s ohledem na zachování podmínek pro její obhospodařování. c.5. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Území obce se bude rozvíjet jako stabilizované území s převládající funkcí bydlení v zastavěném území. Důraz bude kladen současně na zkvalitňování podmínek na stabilizovaných plochách bydlení - to se týká veřejné infrastruktury – dopravní infrastruktury, technické infrastruktury a veřejných prostranství. Urbanistické koncepce vychází ze stávajících podmínek a potřeb v příštím období: - regenerace stagnujících částí obce a celkové zlepšování podmínek bydlení - rozvoj ploch bydlení v návaznosti na stávající zástavbu části obce - respektování současného charakteru zástavby - zlepšení dopravní obslužnosti území a úrovně obchodu a služeb - vytváření podmínek pro vznik nových ekonomických aktivit, - péče o harmonické krajinné prostředí. Vhodné nerušící ekonomické aktivity mohou být umisťovány pouze uvnitř zastavěného území. V daném území je nutnou součástí rozvoje vytváření podmínek pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, jako základ pro zajištění udržitelného rozvoje a ekologické stability území. Jedná se o neobnovitelnou hodnotu a komparativní výhodu obce, jejíž hodnota bude v budoucím období stoupat. Jsou navrženy plochy pro - prvky místního územního regionálního systému ekologické stability, - interakční prvky podél komunikací a vodních toků, - retenční nádrže - zatravnění přirozených svodnic a ploch ohrožených vodní erozí. V lokalitách pro bydlení budou v zájmu zajištění kvalitních podmínek pro bydlení navrženy přiměřené plochy veřejného prostranství.
8
Odůvodnění územního plánu Herálec
D. UMÍSTĚNÍ PLOCH A ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY D 1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Současný stav silniční sítě Katastrálním územím obce Herálec prochází tyto komunikace dálniční a silniční sítě: D1 Praha - Brno – Vyškov – Kroměříž (bez vazby na obec) I/34 České Budějovice-Havlíčkův Brod-Svitavy (okrajem katastru) II/348 Rozkoš-Herálec-Štoky-Dobronín-Polná-dálnice D1, Měřín III/3481 Dubí-Zdislavice III/3482 Herálec-Skála III/3483 Herálec-Velešov III/3484 křiž.III/3483- Skorkov-Zbinohy III/3487 Herálec- Květinov-křiž.I/34 III/3488 křiž.III/3487 - Koječín III/13116 křiž.II/523- Mikulášov-křiž.III/3483 III/03418 Plačkov-Herálec Silnice I/34 prochází severní částí území bez přímé vazby na jeho obsluhu. Silnice II/348 tvoří v úseku Humpolec - Štoky doprovodnou komunikaci k dálnici D1. Mimo zastavěné území činí šířka zpevněné části vozovky u silnice II/348 6,5 m a je tvořena starším, částečně poškozeným asfaltovým betonem. Jako dopravní závady jsou hodnoceny nedostatečná šířka jízdních pruhů (neodpovídající požadavku ČSN dle příslušné kategorie), respektive směrové vedení. U silnic III. tříd je situace obdobná. S ohledem na přírodní a kulturní hodnoty alejí stromů, které možnosti šířkového uspořádání omezují, je technické řešení obtížné. Průtah silnice II/348 obcí Herálec není na části úseku stavebně odlišen v typu MO2 10/7,5/50, když prostorové uspořádání okolní zástavby neumožňuje spojité úpravy v celé délce, zejména dostatečnou šířku chodníků. Naléhavost řešení dopravních závad bude záviset na stupni nárůstu intenzity dopravy na dané komunikaci, nyní ve většině případů vyhoví regulace dopravy dopravním značením. Sčítání dopravy Celostátní sčítání dopravy bylo v roce 2005 provedeno ve sčítacím místě 6-1486 na dálnici D1, 5-1789 na silnici I/34 a 5-5080 na II/348. Bylo použito pro posouzení hlukové hladiny v katastru obce, v okolí ostatních silnic byl použit odborný odhad. Požadavky na výhledové řešení silniční sítě Je plánována homogenizace silnice I/34 a směrová úprava a rekonstrukce mostu na silnici II/348 u Nohavického mlýna. Pro tyto stavby jsou v ÚP vymezeny koridory K1 (I/34) a K5 (II/348). Na základě konzultace a podkladů od ŘSD Brno (Ing.Seidelová) jsou vymezeny územní rezervy pro rozšíření tělesa dálnice D1 v šířce OP 100 m od osy přilehlého jízdního pásu a jižní variantu obchvatu I/34 Věž, Skála v šířce 200 m od osy vozovky, který se dotkne okraje území. Bylo dohodnuto (telefonicky-ŘSD ČR, Ing.Zbyněk Dobiáš), že navržená zastavitelná plocha Z64 může zasahovat do OP dálnice D1 za podmínky, že bude podmíněně zastavitelná pro bydlení – podmínkou přípustnosti bude jeho umístění mimo OP dálnice a prokázání splnění platných hygienických limitů (viz podmínky pro jednotlivé navržené změny v území na str. 11 textové části ÚP. Pro řešení dílčích úprav uvnitř zastavěného území obce doporučujeme zpracování pasportu komunikací a dopravního značení s návrhem opatření. Další změny již stabilizované silniční sítě se v příštím období na území obce dle vyjádření příslušných orgánů neočekávají s výjimkou odstranění existujících dopravních závad a průběžné úpravy komunikací v třídách, požadovaných ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Je doporučeno zvážit zařazení ÚK mezi Kamenicí a Dubí do silniční sítě. 9
Odůvodnění územního plánu Herálec
Dopravní závady a jejich řešení: DZ 1 Popis: Průtahy silnic II/348, III/3483 a III/3487 obcí neodpovídají na části úseku požadovanému typu MO2 10/7,5/50 a to zejména vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Řešení: Organizačně - provedení stavebních úprav (homogenizace úseku) je vzhledem k nedostatečné šířce mezi okolní zástavbou obtížné. DZ 2 Popis: Nevyhovující šířkové (včetně stromořadí, neumožňující bezpečný průjezd/míjení větších vozidel) a směrové poměry na silnici II/348 a silnicích III. tříd. Řešení: Organizačně (omezení rychlosti) - stavebně-technické řešení není z důvodu hodnoty a ochrany stromořadí možné. DZ 3 Popis: Nevyhovující úrovňové křížení tratě ČD se silnicemi. Řešení: Stavebně-technické řešení, prozatímně organizačně – SDZ C 2 Stůj, dej přednost v jízdě. DZ 4 Popis: Křižovatka silnice II/348 a III/03418 nesplňuje rozhledové parametry. Řešení: Organizačně - osazení SDZ C 2 Stůj, dej přednost v jízdě. Provedení stavebních úprav (odstranění objektů, plotu zahrady) v případě rekonstrukce předmětných stavebních objektů. DZ 5 Popis: Nevyhovující rozhledové poměry na napojení MK Řešení: Náhrada svislé dopravní značky C 1a Dej přednost v jízdě osazením značky C 2 Stůj, dej přednost v jízdě. DZ 6 Popis: Nevyhovující technický stav (šířka pod 3,5 m, sklon nivelety, poruchy konstrukce vozovky) MK a záhumenních/polních cest. Řešení: Stavebně-technické řešení . DZ 7 Popis: Nevyhovující sjezdy ze silnic na přilehlé pozemky - závada se opakuje. Řešení: Stavební úpravy (překonání příkopu propustkem ) a zpevnění ÚK v návaznosti na silnici v délce min. 20m. Kategorizace silnic Dle kategorizace silniční sítě dle zásad ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" se mimo zastavěné území předpokládají postupné úpravy silnice I/34 v S 11,5/80 (70), II/348 v S 7,5/ 70(60) a ostatních silnic v 7,5/60 respektive S6,5/50 (vzhledem k nízké intenzitě je možné). V zastavěné části obce Herálec byly v souladu s požadavky ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ zařazeny silniční průtahy II/348, III/3483 a III/3487 ve funkční skupině C (obslužná), které odpovídá typ MO2 10/7,5/50, výjimečně MO2 10/6,5/30. Požadovaný stav není na části průtahu dosažen. Konkrétní závady jsou označeny (DZ 1). U ostatních místních částí s výjimkou Kamenice nejsou průtahy silnic III.tříd vůbec stavebně odlišeny. Ochranné pásmo je u dálnice D1 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu, u silnice I/34 50 m od osy a u silnic II. a III. třídy činí 15 m od osy mimo průtahy silnic zastavěným územím (Silniční zákon 13/1997 Sb.) Rozhledové pole u křižovatek (silnic a MK) bylo posuzováno dle ČSN 73 6102:2007, kap.5.2.9.2.
10
Odůvodnění územního plánu Herálec
Síť místních komunikací Většinu dopravní obsluhy v zastavěných částech v obce je možné realizovat po silnicích II/348, III/3483 a III/3487, respektive III/03418, zařazených do funkční skupiny C, typ MO2 10/7,5/50 resp. MO2 10/6,5/30. Do MK funkční skupiny C není v obci zařazena žádná komunikace. Úpravy ostatních MK v obci jsou realizovány ve funkční skupině D 1. Doprava v klidu S ohledem na malou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti jsou u silnice II/348 sdílené odstavné plochy pro okolní zařízení (hostinec, škola, obchod, úřady), doporučujeme vybudovat odpočívku pro cykloturisty a stání u zařízení Stonetownu. Výpočet dle ČSN 73 6110 je problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat podle potřeb jednotlivých objektů. Odstavování vozidel není možné v místech, kde může dojít k ohrožení bezpečnosti provozu, to se týká zejména oblastí podél průtahů silnic. Blíže je specifikována potřeba parkovacích stání pro místní část Herálec a některé vybrané lokality: Výpočet koeficientu pro přepočet počtu potřebných stání pro obec - informativní stupeň velikost sídel. útvaru Index výsledný koeficient automobilizace (počet obyvatel) dostupnosti 2,5 do 20 000 1 0,84 1 1 0,84= 1,0 Současný a požadovaný stav parkovišť je zachycený v následující tabulce : druh objektu účel.jed./1stání potřeba skutečný stav OÚ 25 m2 4 3 před objektem, pošta 25 m2 2 2 před objektem ordinace 0,5 2+2 upravit na MK škola 5 žáků 6 upravit před objektem mateřská škola 5 dětí 4 na MK, v objektu obchod COOP 50 m2 2 4 před objektem 2 hostinec plocha 6-8 m 6 5 před objektem zámek lůžko 3 20 v objektu Stonetown plocha 6-8 m2 20-30 35 na louce-upravit sportovní areál 12-15 diváci 10-15 10 před objektem - upravit ZD 4 zaměstnanci 5 v objektu STK 4 zaměstnanci 6 v objektu KSÚS 4 zaměstnanci 3 v objektu kamenolom 4 zaměstnanci 4 v objektu pneuservis 3 zaměstnanci 2 ne, II/348 kostel 8 míst 6 na MK hřbitov 1000 m2 2 4 Veřejná hromadná doprava osob Svým významem je v dopravních vztazích převažuje silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. - Autobusová doprava: V území obce se nachází celkem 15 zastávek HD. Kromě návsi v Herálci jsou zastávky umístěny přímo na silnicích (bez zastávkových zálivů). Vzhledem k nízké intenzitě dopravy na silnici II/348 a všech silnicích III. třídy je možné tuto skutečnost v souladu s ustanovením ČSN 73 6425-1 přijmout. Docházkové vzdálenosti pro část obyvatel (Herálec -Koječín a Herálec -Zdislavice přesahují doporučenou hodnotu (500 m chůze). 11
Odůvodnění územního plánu Herálec
- Železniční doprava: Železniční stanice v katastru jsou Plačkov, Kamenice, Slavníč a Herálec na trati ČD č.237 Havlíčkův Brod - Humpolec. Ochranné pásmo dráhy činí 60 m od osy krajní koleje (nejméně 30 m od obvodu dráhy). Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouží jak lesnímu, tak zemědělskému hospodářství. Objekty ZD (sloužící i dalším aktivitám) jsou umístěny v dosahu silniční sítě, napojení je krátkými, většinou konstrukčně nevyhovujícími ÚK. Kamenolom v místní části Pavlov je napojen na III/13116. K dopravní obsluze zemědělských a lesních pozemků slouží polní/lesní cesty, napojené na silniční síť. Tyto cesty jsou pouze lehce zpevněné štěrkem bez výraznějšího odvodnění, jejich šířka se pohybuje okolo 3,5 m. Je doporučeno zkvalitnění jejich konstrukce a dále také úprava napojení na silnice (DZ 6). Jejich další rozvoj a úprava dopravně - technických parametrů (šířkové úpravy, zesílení konstrukce, řádné odvodnění) jsou závislé na jejich dalším využití. Napojení na silnice je hodnoceno jako DZ 7. Kvalitněji (AB 5,5 m) je vybudována pouze cesta mezi místními částmi Kamenice a Dubí (doporučeno její převedení do silniční sítě) a dále obslužné ÚK kolem D1. Pěší a cyklistická doprava - Pěší trasy Je navrženo dokončení chodníků (alespoň jednostranně) podél průtahu silnic II/348, III/3483 a III/3487 a také III/03418. U MK ve funkční skupině D 1, vzhledem k jejich zařazení jako zklidněné, chodníky nejsou. Okrajem katastru obce vedou úseky značených turistických cest: - zelená (Humpolec – Mikulášov - Pávov) - žlutá (Věž – Koječín - Okrouhlička) - Cyklistická doprava Intenzity cyklistické dopravy odpovídají okolnímu terénu, s ohledem na nižší zátěže motorové dopravy v řešeném území je možno ji vést společně s touto dopravou po silnicích třetích tříd, místních a především účelových komunikacích. Katastrem obce nevedou značené cyklostezky. S rozvojem cykloturistiky v této oblasti se intenzity cyklistické dopravy postupně zvyšují. Je doporučeno provést úpravu povrchu ÚK, využívaných k doplnění/zahuštění stávající cyklotras tak, aby byla odstraněna prašnost, respektive bláto na současném povrchu. Na území obce lze vybudovat na vhodných místech podél silnic/MK odpočívky, informační body a další zařízení pro účely cestovního ruchu (na základě podrobnější projektové dokumentace). Vliv dopravy na životní prostředí Hladina hluku z dopravy ve venkovním prostoru je stanovena výpočtem podél průtahu silnic II/348 a III/3483 a III/3487 zastavěnou části obce Herálec a dále silnice III/03418 obcí Kamenice v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komunikace a výšce 1,5 m nad terénem. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č.148/2006 ze dne ze dne 1.6.2006. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v hodnotě LAeq,T = 50 dB. Po započtení korekcí dle přílohy č. 3 A, odstavec č.3 je v okolí průtahu silnice II/348, která je zařazena jako hlavní pozemní komunikace nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina Ldvn rovna 60 dB, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina Ln potom 50 dB - vypočtené hodnoty jsou uvedeny v níže uvedené tabulce. Pro silnice a dálnici byla informativně stanovena izofona pro rok 12
Odůvodnění územního plánu Herálec
2005 a ve výhledu roku 2025. Výpočet hladin hluku je proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované RNDr. Milošem Liberkem a kolektivem - Praha 2005 a je přílohou této zprávy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií. označení silnice
L den - dB(A) 2005
L noc - dB(A) 2005
D1
I55/45 dB(A)2005 (m) 150/480
I55 /45dB(A)2025(m) 138/470
I/34
39/85
38/85
II/348
50,8
44,1
6/13
7/14
III/3483
49,3
42,4
5/11
5/11
III/3487
50,4
43,6
6/12
5/12
III/03418
50,0
43,2
5/11
5/11
Pro trať ČD č. 237 byla informativně stanovena izofona pro rok 2010 a ve výhledu roku 2025. Výpočet hladin hluku je proveden dle metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované RNDr. Milošem Liberkem a kolektivem a je přílohou této zprávy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 148/2006 ze dne ze dne 1.6.2006. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v hodnotě L Aeq,T = 50 dB. Po započtení korekcí dle přílohy č. 3 A, odstavec č.3 je v okolí průtahu železniční trati nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina L dvn rovna 60 dB, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina Ln potom 55 dB - vypočtené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. označení trati ČD 237
I60/55 dB(A)-2010 (m) 11/ 19
I60 /55dB(A)-2025(m) 14 /20
Izofona pro noční dlouhodobou ekvivalentní hladinu Ln 55 dB v obou případech nepřekračuje ochranné pásmo železnice.
D 2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D 2.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav Celé řešené území je v současné době pokryto veřejnou vodovodní sítí skupinového vodovodu, který provozuje Obecní úřad Herálec. Zdrojem vody je prameniště v lokalitě u Cihelny na západ od Kamenice. Na vodovod jsou napojeny areály dálničních benzínových čerpacích stanic Agip a OMV. Hospodářské areály zemědělských družstev mají vlastní zdroje vody. Skupinový vodovodu má dvě samostatné části (samostatná tlaková pásma): - vodovod Herálec, Koječín řídící vodojem Herálec (591,6/595,3) - vodovod Kamenice, Zdislavice, Dubí, Splav, Mikulášov a Pavlov řídící vodojem Kamenice (624,0/627,0) Každá část má svůj přívod do vodojemu, svůj vodojem a své zásobovací řady. Společné je prameniště, úprava vody a čerpací stanice. Veškeré vodovodní řady jsou z PVC.
13
Odůvodnění územního plánu Herálec
Místní zdroje vody, jejich kvalita a ochranná pásma Katastrální území obce se nachází ve vodním útvaru pozemních vod č. 6520 v krystaliniku povodí řeky Sázavy. Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou propustnost, která v dosahu zvětrávacích procesů závisí hlavně na charakteru zvětralin. Pro území jsou charakteristické mělké zvodně vázané na povrchovou zónu kvartérních uloženin. Oběh vody má lokální charakter. Infiltrace probíhá v celé ploše kolektoru v závislosti na propustnosti zvětralinového pláště. Podzemní vody v řešeném území jsou rizikové z hlediska starých zátěží, dusíku, pesticidů a acidifikace a z hlediska odběru podzemních vod. Podle Plánu oblasti Povodí Vltavy je celkový stav podzemních vod v Krystaliniku povodí Sázavy v nevyhovujícím stavu. Podle mapy radonového indexu České geologické služby jsou podzemní vody v převážné části řešeného území ve střední a vysoké kategorii radonového rizika (překročené množství objemové aktivity alfa a Rn222 - radon). Pouze v údolních nivách vodních toků je kategorie nízká a přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty). V této oblasti se nachází i vodní zdroje v lokalitě Cihelna, ze kterých je zásobován skupinový vodovod. Nicméně radon se vyskytuje i zde v množství větším než přípustném a vodojem Herálec je vybaven odradonovací věží. Radon je radioaktivní plyn, který se v domácnostech z vody uvolňuje do ovzduší zvláště při mytí a praní a společně s radonem, unikajícím přímo z horninového podloží, nepříznivým způsobem ovlivňuje zdravotní stav všech živých organismů, které se v uzavřeném prostoru budov nachází. V území se nachází mnoho místních zdrojů vody, ze kterých byly dříve zásobováni obyvatelé, zemědělské podniky a místní průmyslové provozovny. V současnosti jsou z místních zdrojů zásobeny zemědělské areály. Zdroj vody k nemovitosti č.p. 11 ve Skále : Nachází se v lesních porostech na pozemku p.č. 500/1 v k.ú. Zdislavice. V místě se nachází pramenní jímka, vodojem 300m3, odkyselovací stanice. Voda je odváděna gravitačním řadem PVC DN 110m3. Zdroj vody pro skupinový vodovod: Nachází se v lesních porostech U cihelny, mezi dálnicí D1 a rybníkem Regál. Celkem je zde 9 studní, všechny jsou vystrojeny studničními skružemi a jsou přibližně 4 m hluboké. Ze studní voda odtéká gravitačně do sběrné jímky a odtud do úpravny vody - odkyselovací stanice. Kvalita vody je soustavně sledována a v současné době vyhovuje ČSN 75 7111 Pitná voda. Po chemické stránce se jedná u všech studní o vodu velmi měkkou, kyselé reakce, nízké hodnoty celkové mineralizace a alkality. Voda má zvýšený obsah iontů Cl vlivem zimní údržby dálničního tělesa pomocí Solanky. Obsah chloridů nepřesahuje max. přípustnou hranici 100 mg/l danou ČSN. Vydatnost zdroje skupinového vodovodu je dle provozního řádu 2.8 l/s = 242.0 m3/den. V roce 2009 bylo ze zdrojů odebíráno, a dopraveno do spotřebiště, průměrně 196 m3/den. Voda ze studní je upravována v úpravně vody v blízkosti rybníka Regál. Součástí úpravny je také čerpací stanice s akumulací 20 m3. Úprava vody spočívá pouze ve filtraci přes pomalý filtr, pomocí kterého se dosáhne odkyselení vody. Kapacita filtru ani kapacita čerpací stanice není v textové části provozního řádu uvedena. Ochranná pásma: Žádný z místních zdrojů vody (včetně zdroje pro skupinový vodovod) nemá vyhlášena ochranná pásma. O vyhlášení ochranných pásem vodního zdroje skupinového vodovodu Obecní úřad požádal ale v důsledku vazeb na provoz dálnice D1 a majetkoprávních vztahů, nebyla dosud vyhlášena. Byla realizována technická opatření pro odvádění dešťových vod z dálnice přes území prameniště.
14
Odůvodnění územního plánu Herálec
Skupinový vodovod v současné době zásobí zhruba 1000 obyvatel, je žádoucí, aby byla zajištěna legislativní ochrana zdroje pro případ havárie a znečištění jímacího území. Akumulace vody Dostatečná akumulace pitné vody je zajištěna ve vodojemech: - Vodojem Herálec - Čihadlo 2 x 150 m3, průměrná denní spotřeba je 130 m3 - Vodojem Kamenice 1 x 150 m3 průměrná denní spotřeba je 70 m3 Tlakové poměry v síti jsou dány úrovní hladin ve vodojemech a výškou terénu v jednotlivých obcích. Vodojem Herálec – Čihadlo, 2 x 150 m3 Výškové úrovně zastavěného území: Herálec Herálec u nádraží 555 - 576 m n.m. 535 - 560 m n.m. Vodojem Kamenice, 1 x 150 m3
max.hl. 595.3 m n.m. min. hl. 591.6 m n.m. Koječín 520 – 552m n.m. max.hl. 627.0 m n.m. min. hl. 624.0 m n.m.
Výškové úrovně zastavěného území: Kamenice Dubí Zdislavice 588 - 602 m n.m. 574 - 590 m n.m. 568 - 588 m n.m.
Splav 540 - 550 m n.m.
Mikulášov Pavlov 610 - 620 m n.m. 573 - 590 m n.m. Vzhledem k poměrně malým odběrům v hodinové špičce a charakteru zástavby, která je většinou do dvou nadzemních podlaží, je hydrodynamický tlak v síti vyhovující přes 0,25 MPa a u nejvýše položených výtoků je zajištěn přetlak 0,1 MPa. Pouze v Kamenici ve výše položených částech budou muset mít objekty o více než dvou nadzemních podlažích zesilovací stanici. Naopak ve Splavu je tlak kolem 80m a musí zde být instalovány redukční ventily. Dle doporučení ČSN 75 5401 nemá max. hydrostatický tlak překračovat hodnotu 60 m (0.6 MPa). V odůvodněných případech může být až 70 m (0,7 MPa). Min. doporučený hydrostatický tlak má mít v místě napojení vodovodní přípojky hodnotu 15 m (0,15 MPa) při zástavbě do dvou nadzemních podlaží. U hydrantu pro odběr požární vody má být podle ČSN 73 0873 zajištěn statický přetlak nejméně 0,2 MPa . Při odběru nemá přetlak poklesnout pod 0,05 MPa. Nejvýše položená zástavba uvedených ploch je pokryta dostatečným tlakem ve vodovodní síti pro případ požáru. Pro konkrétní plánovanou zástavbu je zapotřebí provést posouzení dle ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou. V Herálci a ostatních místních částech se také nachází rybníky, větší část obcí je pokryta těmito zdroji požární vody (vzdálenost do 600m, ČSN 73 0873 – Zásobování požární vodou). Nouzové zásobování - Užitková voda – z veřejných i soukromých studní. - Pitná voda – dovozem pitné vody v cisternách ze zdroje Studenec, vrt DM 1. Celkem bude třeba dovézt 11,0 m3/den. - Doporučujeme také uvažovat o nouzovém propojení skupinového vodovodu na vodovodní síť města Humpolec pro případ havárie cisterny s nebezpečným nákladem na dálnici D1 nad prameništěm skupinového vodovodu.
15
Odůvodnění územního plánu Herálec
Doporučení - Stav zásobení obcí pitnou vodou je v zásadě vyhovující. V budoucnu bude prováděna údržba a rekonstrukce dle aktuální potřeby. Vodovodní síť bude rozšířena tak, aby bylo zabezpečeno zásobení rozvojových ploch. - Zabezpečit zdroj vody skupinového vodovodu řádným vyhlášením ochranných pásem vodního zdroje, které také stanoví způsob hospodaření v těchto pásmech. - Provést rekonstrukci a rozšíření úpravny vody a čerpací stanice. Pokud nebude zvýšena kapacita zdroje vody, nedoporučujeme napojovat obec Slavníč. - Zachovat a udržovat stávající zdroje vody jako záložní zdroje pro případ havárie na vodovodu – provádět občasnou kontrolu (1x ročně), sledovat kvalitu a vydatnost a udržovat technologickou a stavební část vodních zdrojů v provozuschopném stavu. - Pro odběr podzemních a povrchových vod je zapotřebí mít řádné povolení Vodoprávního úřadu. V případě nedovoleného odběru mohou být uděleny poměrně vysoké pokuty. Doporučujeme, aby se každý informoval na příslušném Vodoprávním úřadu (MěÚ Havlíčkův Brod, OŽP). Ochranné pásmo vodovodu Podle zákona č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo vodovodu do DN 500 od vnějšího líce potrubí
1,5 m
D 2.2. ODKANALIZOVÁNÍ OBCE Současný stav V současné době existuje stoková síť veřejné kanalizace pouze v Herálci. V ostatních místních částech se nachází jen krátké úseky kanalizace sloužící pro odvodnění komunikací a zpevněných ploch. Kanalizace je ve správě obecního úřadu a je používána pro odvádění dešťových a drenážních vod. Jsou do ní rovněž svedeny přepady z domovních septiků. Technický stav uvedené stokové sítě není prověřen ale vzhledem ke stáří a způsobu provádění kanalizace se nedá předpokládat, že síť splňuje požadavky závazné normy ČSN 75 6101 - Stokové sítě a kanalizační přípojky. Do stávající stokové sítě jsou v Herálci také svedeny přepady ze dvou rybníků (pod zámkem a u kostela). V posledních letech vznikla nová zástavba rodinných domů v lokalitě Humenné a také nová kanalizace pro odvedení dešťových vod, která se napojila na dříve vybudovaný kanalizační systém vyústěný do přítoku Perlového potoka. Území obce Herálec se nachází na rozvodí Perlového a Nohavického potoka. Zhruba ze 3/4 zastavěného území obce je odpadní voda kanalizačním systémem svedena na východní okraj obce do Heráleckého potoka (registrační název je přítok Perlového potoka). Odpadní vody ze zbývající části zástavby, vzniklé relativně nedávno, jsou kanalizací odvedeny na jižní okraj obce, který je v povodí Nohavického potoka. Kanalizace je zaústěna do zatrubněného melioračního svodu, který je teprve ve vzdálenosti zhruba 500 m od zástavby vyústěn do Nohavického potoka. Meliorační svod je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Hradec Králové. Nohavický potok tvoří na jižním okraji hranici katastrálního území. V době zpracování návrhu územního plánu dokumentace byla dokončována rekonstrukce zámku. Po rekonstrukci bude v komplexu zámeckého hotelu kromě 20 apartmánů také restaurace, relaxační a sportovní centrum s bazénem, fitness a saunami a další prostory. Likvidace splaškových vod je řešena samostatnou malou ČOV, jejíž vyústění je napojeno na kanalizační systém obce, který ústí do povodí Perlového potoka. Obec připravuje řešení likvidace odpadních vod. V roce 2003 zpracovala firma DRUPOSPROJEKT, v.o.s. na objednávku obecního úřadu dokumentaci pro územní řízení, ve které se z důvodu úspory investičních nákladů navrhuje využít podstatnou část stávající stokové sítě jako kanalizaci jednotnou, některé části doplnit a celý kanalizační systém zakončit
16
Odůvodnění územního plánu Herálec
klasickou mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod. ČOV má být umístěna na východním okraji obce vedle rybníka. Dle PRVK Kraje Vysočina je v Herálci, Pavlově a Kamenici uvažováno s výstavbou nové oddílné kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. Splašky mají být odváděny na nové navrhované ČOV v jednotlivých místních částech. V místních částech Koječín, Dubí, Mikulášov, Zdislavice je navrhována individuální likvidaci odpadních vod. Návrh – splaškové vody Je navrženo, aby výhledově měli všichni obyvatelé v řešeném území možnost se napojit na splaškovou kanalizaci, která bude zakončena čistírnou odpadních vod. Na základě zkušeností, získaných v jiných obcích s podobným charakterem zástavby, lze jednoznačně předpokládat, budování kanalizace a ČOV je z hlediska provozních nákladů a efektivity likvidace odpadních vod z dlouhodobého hlediska vždy výhodnější než decentralizované způsoby čištění odpadních vod pomocí domovních čistíren, jímek na vyvážení a septiků. Vysoké náklady na důsledné vyvážení jímek a likvidaci odpadních vod hrazené majiteli nemovitostí způsobují dle zkušeností nefunkčnost systému a další poškozování životního prostředí (neoprávněné vypouštění odpadních vod do vodotečí a v krajině). Navrhované společné ČOV: - Kamenice + Herálec - Dubí + Zdislavice + Splav Navrhované samostatné ČOV: - Koječín - Mikulášov - Pavlov Čištění odpadních vod na ČOV bude také výhodnější z hlediska dopadů na čistotu vody ve vodních tocích a nádržích, protože čím větší ČOV, tím je možné dosáhnout lepší účinnosti čištění. Skutečný stav z hlediska čistoty povrchových vod - i když to na první pohled tak nevypadá – je podle Plánu oblasti povodí Vltavy a údajů uváděných Výzkumným ústavem vodohospodářským, velmi špatný. Voda ve vodních tocích v dané oblasti je silně znečištěna, nevyskytují se zde vůbec vodní toky s nejvyšším stupněm čistoty tzv. „lososové vody“ ale jen vody „kaprové“. Perlový potok je perlovým již jen podle názvu. Alarmující je, že celé řešené území se nachází v pramenní oblasti povodí Sázavy a Želivky – Herálec a okolní obce se nachází z hlediska odtoku vod tzv. na „střeše“ povodí. Zvýšený přísun znečištění je min. z 25% dán znečištěním přiváděným z domácností, jejichž vybavenost koupelnami, splachovacími záchody, automatickými pračkami a myčkami i v Herálci a okolí roste. I když bezprostřední příčiny daného stavu a jednotlivé zdroje znečištění lze hledat v daném území, nemá obec sama za současné situace reálné možnosti situaci komplexně řešit a ani orgány příslušné dané oblasti mnoho řešení nenabízí. Je např. všeobecně známo, že zajišťovat u nově vznikající zástavby likvidaci odpadních vod v jímkách na vyvážení je pouze administrativní alibismus, který ustupuje tlaku obyvatel toužících po novém bydlení. O způsobu likvidace obsahu jímek se pak vedou odborné diskuse. Není totiž jisté do jaké kategorie odpadů obsah jímky náleží a zda je možné jej vyvézt na pole a nebo je nutné jej odvézt na nejbližší ČOV. Z hlediska legislativy je také problematické zřizování malých ČOV u jednotlivých nemovitostí. Vyústění vyčištěné odpadní vody, která je stále vedena jako voda odpadní, je možné pouze do registrovaného vodního toku. A nebo se souhlasem majitele kanalizační sítě a v souladu s kanalizačním řádem, pouštět do kanalizace. V žádném případě ji nelze pouštět do drenáže a do podmoku. Pokud se příslušný vodní tok a nebo kanalizace nachází příliš daleko, je některými vodoprávními úřady povolována „finta“ s nádrží na vyčištěnou
17
Odůvodnění územního plánu Herálec
vodu. Zachycuje se zde vyčištěná voda z ČOV o které se pak prohlašuje, že je používána na zavlažování. Tuto problematikou Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVK) řeší nedostatečně. Odkanalizování je navrženo pouze v Herálci, Kamenici a Pavlově, kde má být, podle PRVK, kanalizace a samostatná ČOV. Není řešen např. Mikulášov, který se nachází v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov. Doporučujeme řešení PRVK pro území spadající do působnosti OÚ Herálec upravit podle návrhu uváděném v předloženém územním plánu. Dotační tituly, zaměřené na pomoc financování výstavby kanalizace a ČOV jsou, vzhledem k závazkům, které ČR dala EU, v současné době více zaměřeny na sídla mající více než 2000 obyvatel. To ovšem neznamená, že neřešením této problematiky v menších sídlech, se obecní úřady a nebo jednotlivci, nemohou dostat do rozporu se stávající legislativou a platit pokuty za nedovolené nakládání s vodami. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod jsou v současné době pro menší sídla než 500 EO stanovena a pro vodní toky jsou stanoveny také imisní standardy. Protože legislativa se v této oblasti stále vyvíjí a jednotlivá ustanovení nejsou vykládána na území ČR všemi vodoprávními úřady jednotně, je nutné se vždy informovat na místně příslušném vodoprávním úřadě. Obci, jako majiteli kanalizační sítě, doporučujeme aktualizovat provozní řád kanalizace a limity pro vypouštění odpadních vod. Cestou ke snížení přitékajícího znečištění do veřejné kanalizace je kontrola domácností a předkládání dokladů o vyvážení obsahů jímek a septiků. Cestou k získání prostředků na údržbu a rozvoj kanalizační sítě je zavedení stočného. Dále doporučujeme, aby byl projekt na odkanalizování Herálce z roku 2003 přehodnocen a pro odvádění odpadních vod aby byl budován oddílný kanalizační systém. To znamená vybudovat novou splaškovou kanalizaci a tu současnou ponechat na odvádění dešťových vod. V dané oblasti s nadmořskou výškou 500 – 600 m, kde je roční srážkový úhrn přes 800 mm, znamená jednotný kanalizační systém příliš velké zatížení ČOV dešťovou vodou. Technologický proces na ČOV bude málo účinný, takže obec bude platit nejen za vysoký objem vypouštěné vody ale také za její špatnou kvalitu. Je pravděpodobné, že sice obec zpočátku finanční prostředky na výstavbu odkanalizování ušetří, ale výhledově bude mít vyšší náklady na provoz a údržbu po dobu mnoha desítek let. A pokud jde o možnost získání dotace na výstavbu, je oddílný kanalizační systém, tzn. výstavba pouze splaškové kanalizace, upřednostňována. Ochranná pásma - ČOV Herálec – mechanicko-biologické čištění s pneumatickou aerací, s kalovým hospodářstvím, vzdálenost objektů ČOV od souvislé zástavby s ohledem na charakter zástavby a směr převládajících větrů dle ČSN 75 6401 - Ostatní malé ČOV do 100 m3/den s otevřenými nádržemi dle ČSN 75 6402-Malé ČOV - Podle zákona č.274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo kanalizace do DN 500 od vnějšího líce potrubí
50 m 50 m 1,5 m
D 2.3. VODNÍ TOKY A PLOCHY VODNÍ TOKY Řešené území se nachází v povodí Dolní Vltavy a jejích dvou přítoků: - Sázavy (vodní útvary Pstružný potok, Perlový potok a Úsobský potok) - Želivky (vodní útvar Jankovský potok) Vodní útvary byly navrženy a schváleny v Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy v roce 2009. Pomocí vodních útvarů jsou popsány charakteristické vlastnosti určitého povodí vodního 18
Odůvodnění územního plánu Herálec
toku (nadmořská výška, průtoky, životní prostředí a další). Uvedené potoky, po kterých jsou vodní útvary pojmenované, jsou také významnými vodními toky (VVT), podle přílohy č.1 k vyhlášce č.470/2001 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Řešeným územím však protéká pouze VVT Perlový potok. Kromě Perlového potoka, který je od rybníka Kachlička ve správě Povodí Vltavy, jsou všechny vodní toky ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Hradec Králové. V uplynulých desetiletích byla podstatná část zemědělsky obhospodařovaných ploch v řešeném území odvodněna a vodní toky byly upraveny na meliorační svodnice. Řada přirozených svodnic byla zatrubněna, aby bylo dosaženo scelení zemědělských ploch. Neupraven zůstal pouze Nohavický potok v lesním úseku podél železniční trati do Havlíčkova Brodu. Na žádném z vodních toků nejsou vyhlášena záplavová území. Hlavní úseky vodních toků se nachází mimo zastavěná území obcí. Nivy vodních toků jsou až na výjimky nezastavitelným územím. Dle zák.č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významným krajinným prvkem a z tohoto titulu jsou chráněny před poškozováním a ničením. Jejich zastavování a nevhodné úpravy zvyšují riziko škod při povodních. Podél vodních toků je třeba ponechat po obou stranách manipulační pruh o min.šířce 6 m od břehové hrany. Povodí Sázavy: Vodní útvar Perlový potok Identifikátor toku 10100262 Název toku Perlový potok Délka toku [km] 21.758 Správce úseku toku Povodí Vltavy, s.p. ČHP 1-09-01-084 Řešeným územím protéká horní úsek toku na k.ú. Dubí, Zdislavice a Splav a společně s Boňkovským potokem a tzv. Heráleckým potokem, které tvoří jeho pravostranné přítoky, odvodňují podstatnou část řešeného území. Na Perlovém potoce bylo stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny (vyznačeno v grafické části ÚP). Identifikátor toku Název toku Délka toku [km] Správce úseku toku ČHP
10252220 Boňkovský potok 5.43 Povodí Vltavy, s.p. 1-09-01-085
Identifikátor toku 10273961 Název toku (přítok Perlového potoka) „Herálecký potok“ Délka toku [km] 3.816 Správce úseku toku Povodí Vltavy, s.p. ČHP 1-09-01-086 Do uvedeného vodního toku (oficiálně bezejmenného) odtékají vody z kanalizace obce Herálec. Vodní útvar Úsobský potok Identifikátor toku 10251011 Název toku Nohavický potok Délka toku [km] 8.883 Správce úseku toku Lesy ČR, s.p., Správa toků-oblast povodí Vltavy, Benešov 19
Odůvodnění územního plánu Herálec
ČHP 1-09-01-081 Řešeným územím protéká přítok Úsobského potoka - Nohavický potok. Nohavický potok tvoří východní hranici území a odvodňuje pruh podél této hranice v šířce zhruba 1,5 km, části k.ú. Pavlov, Zdislavice, Herálec. Identifikátor toku Název toku Správce úseku toku ČHP
10277007, 10276269 bezejmenné levostranné přítoky Nohavického potoka Povodí Vltavy, s.p. 1-09-01-081
Vodní útvar Pstružný potok Do vodního útvaru Pstružný potok zasahuje jen malá část k.ú. Zdislavice a v řešeném území se nenachází žádný vodní tok. Povodí Želivky (Hejlovky): Vodní útvar Jankovský potok V uvedeném vodním útvaru, na kterém se nachází k.ú. Mikulášov jsou dva registrované vodní toky s názvem Krasoňovský potok, které tvoří přítok Hejnického potoka, který se teprve vlévá do Jankovského potoka, podle kterého je pojmenován vodní útvar. Identifikátor toku Název toku Délka toku [km] Správce úseku toku ČHP
10268173 Krasoňovský potok 4.154 Povodí Vltavy, s.p. 1-09-02-025
ÚTVARY POVRCHOVÝCH VOD TEKOUCÍCH Perlový potok ID útvaru: Název útvaru: Kmenový vodní tok: Oblast povodí ČR: Mezinárodní oblast povodí: Změna kategorie z tekoucích na stojaté: Kategorie útvaru: Typ útvaru: Stupeň ovlivnění útvaru: Útvar v péči státu: Závěrný profil na území státu:
12556000 Perlový potok po ústí do toku Sázava Perlový potok Dolní Vltava Labe ne tekoucí 42114 přirozený CZ CZ
- Typ útvaru povrchových vod tekoucích Ekoregion: 4 - Centrální vysočina Typ: nadmořská výška, m: 2 - 200-500 m n.m. Geologický typ: 1 - křemitý Typ: plocha povodí, km2: 1 - <100 km2 Typ: Strahler: 4 - horní útvar
20
Odůvodnění územního plánu Herálec
- Stav vodního útvaru Chemický stav útvaru: Ekologický stav útvaru: Ekologický potenciál útvaru: Celkový stav
vyhovující nevyhovující neklasifikován nevyhovující
Návrhy na opatření DV 100047 – Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek DV 100078 – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů DV 110144 – revitalizace části toku Perlový potok Vztah vodního útvaru Perlový potok s řešeným územím Ve vodním útvaru se nachází podstatná část (zhruba 80%) řešeného území. Jedná se o větší část k.ú. Kamenice, Herálce, Koječína a v podstatě celé k.ú. Dubí a Zdislavice. Jankovský potok ID útvaru: Název útvaru: Kmenový vodní tok: Oblast povodí ČR: Mezinárodní oblast povodí: Změna kategorie z tekoucích na stojaté: Kategorie útvaru: Typ útvaru: Stupeň ovlivnění útvaru: Útvar v péči státu: Závěrný profil na území státu:
12643000 Jankovský potok po ústí do toku Želivka (Hejlovka) Jankovský potok Dolní Vltava Labe ne tekoucí 42124 přirozený CZ CZ
- Typ útvaru povrchových vod tekoucích Ekoregion: 4 – Centrální vysočina Typ: nadmořská výška, m: 2 – 200-500 m n.m. Geologický typ: 1 – křemitý Typ: plocha povodí, km2: 2 – 100-1000 km2 Typ: Strahler: 4 – horní útvar - Stav vodního útvaru Chemický stav útvaru: Ekologický stav útvaru: Ekologický potenciál útvaru: Celkový stav
vyhovující nevyhovující neklasifikován nevyhovující
Návrhy na opatření DV 100097 – Zajištění přiměřeného čištění v obcích Vztah vodního útvaru Jankovský potok s řešeným územím Ve vodním útvaru se nachází k.ú. Mikulášov a část k.ú. Pavlova a Kamenice mimo zastavěné území. Úsobský potok ID útvaru: 12552000 21
Odůvodnění územního plánu Herálec
Název útvaru: Úsobský potok po ústí do toku Sázava Kmenový vodní tok: Úsobský potok Oblast povodí ČR: Dolní Vltava Mezinárodní oblast povodí: Labe Změna kategorie z tekoucích na stojaté: ne Kategorie útvaru: tekoucí Typ útvaru: 42114 Stupeň ovlivnění útvaru: přirozený CZ Útvar v péči státu: Závěrný profil na území státu: CZ - Typ útvaru povrchových vod tekoucích Ekoregion: 4 - Centrální vysočina Typ: nadmořská výška, m: 2 - 200-500 m n.m. Geologický typ: 1 - křemitý Typ: plocha povodí, km2: 1 - <100 km2 Typ: Strahler: 4 – horní útvar - Stav vodního útvaru Chemický stav útvaru: Ekologický stav útvaru: Ekologický potenciál útvaru: Celkový stav
vyhovující nevyhovující neklasifikován nevyhovující
Návrhy na opatření DV 110142 – Revitalizace části Úsobský potok – netýká se řešeného území ÚP DV 100078 – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Vztah vodního útvaru Úsobský potok s řešeným územím Ve vodním útvaru se nachází veškeré území, které je v povodí Nohavického potoka. Tzn. takřka celé k.ú. Pavlov a části k.ú.Kamenice, Herálce ( u st. Herálec ) a Koječína. Pstružný potok ID útvaru: 12590000 Název útvaru: Pstružný potok po ústí do toku Sázava Kmenový vodní tok: Pstružný potok Oblast povodí ČR: Dolní Vltava Mezinárodní oblast povodí: Labe Změna kategorie z tekoucích na stojaté: ne Kategorie útvaru: tekoucí Typ útvaru: 42114 Stupeň ovlivnění útvaru: přirozený Útvar v péči státu: CZ Závěrný profil na území státu: CZ - Typ útvaru povrchových vod tekoucích Ekoregion: 4 - Centrální vysočina 2 - 200-500 m n.m. Typ: nadmořská výška, m: Geologický typ: 1 - křemitý 22
Odůvodnění územního plánu Herálec
Typ: plocha povodí, km2: Typ: Strahler:
1 - <100 km2 4 – horní útvar
- Stav vodního útvaru Chemický stav útvaru: Ekologický stav útvaru: Ekologický potenciál útvaru: Celkový stav
vyhovující nevyhovující neklasifikován nevyhovující
Návrhy na opatření DV 100007 – Humpolec – dostavba kanalizace – netýká se řešeného území ÚP DV 100008 – Drobní znečišťovatelé a obce do 2000 obyvatel – netýká se řešeného území Vztah vodního útvaru Pstružný potok s řešeným územím Ve vodním útvaru se nachází pouze na okraji k.ú. Zdislavice v Panském lese. VODNÍ PLOCHY VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ OBCE Stávající: V řešeném území se nachází řada vodních ploch – rybníků s plochou zhruba od 0,5 ha do 15 ha. Největší plochu má rybník Kachlička – 19,2 ha. Uvádíme jmenovitě jen významnější, pojmenované rybníky, které se nachází v povodí potoků: Perlového: Mlýnský, Rákosný, Kachlička, Zdislavický, Dubský Přítok Perlového potoka (Herálecký potok): Nový rybník Boňkovského: Kamenický, Velký Jankov, Rybárna, sádky U dubu, Boňkovský rybník Nohavického potoka:Nový Pavlovský, Slavničský, Sochorovský Většina rybníků, kromě Mlýnského a Rákosného, je ve správě společnosti Kinský s.r.o. ze Žďáru nad Sázavou. Rybníky jsou využívány jako násadové. Rybník Kachlička je používán také pro rekreaci a je zde formou veřejné vyhlášky obcí Boňkov, Herálec a Věž vyhlášen statut rekreační oblasti. Na rybníku Kachlička je také vymezena podle Plánu oblasti Povodí Vltavy - koupací oblast. Pověřeným správcem je obec Boňkov. Kromě uvedených rybníků se v území nachází řada menších vodních nádrží, které jsou v extravilánu. Rovněž v každé obci je menší vodní nádrž uvnitř zastavěné části. Největší z nich jsou v Herálci. Dvě nádrže jsou obecní a jedna soukromá. Malé vodní plochy se také nachází v bývalém lomu v Kamenici. Navrhované: - Vodní nádrž Požáry na k.ú. Zdislavice vodní nádrž na jižním okraji Herálce (na zatrubněné meliorační svodnici) - u Herálce – u zámecké studny Útvar povrchových vod stojatých V řešeném území se tento útvar nevyskytuje. Koupací oblasti: ID: K0610201 Název: Rybník Kachlička
23
Odůvodnění územního plánu Herálec
Vodní tok: ČHP: Typ koupací oblasti:
Perlový potok 109010840 123
Doporučení - Podél vodních toků udržovat volný, zatravněný pruh min 8,0m u významných vodních toků, u ostatních min. 6,0m - Zachovat funkci a pokud je to technicky možné, zvýšit kapacitu nádrží - Zajišťovat řádný technicko-bezpečnostní dohled u všech nádrží dle provozních řádů - Zřizovat nové vodní plochy a suché poldry - Vytvořit ze stávající vodní plochy jižně u Herálce přírodní koupaliště - Mezi výhledovou nádrží u zámecké studny a navrhovaným přírodním koupalištěm provést revitalizaci vodního toku, který zde byl zatrubněn při provádění meliorací. Ochranná pásma pro umisťování staveb v blízkosti vodních toků, rybníků a jezer Ochranná pásma nejsou v současné době taxativně v legislativě vymezena. Podle zák. č.254/2001 Sb. O vodách je stanoven manipulační pruh podél vodního toku, který správci toku mohou po dohodě s vlastníky pozemků užívat. Jeho šířka je pro drobné vodní toky 6 m, pro významné vodní toky 8 m. Vodoprávní úřad může na základě požadavku vlastníka vodního díla stanovit ochranná pásma. Vlastníci okolních pozemků mají však nárok na majetkovou újmu. D 2.4. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Současný stav z hlediska odvádění povrchových vod v řešeném území je převážně uspokojivý. Přítoky, způsobené odtokem z komunikací, zpevněných ploch a střech objektů, jsou odváděny stávajícími příkopy a propustky, případně dešťovou kanalizací s vyústěním do vodoteče. Technická zařízení je třeba pravidelně obnovovat a čistit. Ke zmírnění nebezpečí škod a ochranu zemědělské půdy je třeba na všech pozemcích katastru obce mimo zástavbu dodržovat standardní protierozní opatření a to především v oblasti agrotechnické a organizační. Výrazné protierozní účinky mají pícniny, zejména vojtěška a traviny, naopak ohrožení erozí zvyšuje pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice apod.). Při správném použití jsou osevní postupy významným prostředkem k ochraně půdy před erozí. Agrotechnická opatření – doporučené kultury : Sklon Stupeň erozní pozemku ohroženosti neohrožená půda 0-5%
Druh kultury
Okopaniny,řepa, kukuřice a všechny ostatní plodiny erozně náchylné mírně ohrožená Obiloviny, plodiny erozně náchylné pouze v kombinaci 5 – 14 % půda pásového střídání plodin, nebo realizace technických PEO středně až výrazně Jetel, vojtěška, pícniny (obiloviny pouze v případě 14 – 21 % ohrožená půda pásového střídání plodin, realizace technických PEO) výrazně ohrožená Zatravnění, případně jeteloviny 21 – 36 % půda katastrofálně nad 36 % zalesnění ohrožená půdy Vlastníci a uživatelé půdy jsou povinni dodržovat ustanovení Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 334/92 Sb. , především části. II. Hospodaření na zemědělském půdním fondu §3 a části III. Zásady ochrany zemědělského půdního fondu. D 2.5. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 24
Odůvodnění územního plánu Herálec
Mezi dálnicí D1 a Herálcem je veden VTL plynovod DN 600 PN 40. Z něj odbočuje VTL plynovod do Herálce kde je na jižním okraji VTL regulační stanice, odtud je STL plynovodními rozvody plynofikován Herálec. Ostatní části obce plynofikovány nejsou. Ochranná a bezpečnostní pásma dle zákona č.458/2000 Sb. (energetický zákon), vymezená vodorovnou vzdáleností měřenou od povrchu plynovodu na obě strany: Ochranné pásmo STL plynovod 1m Ostatní plynovody 4m Technologické objekty (RS) 4 m od půdorysu V ochranném pásmu uděluje provozovatel plynárenské soustavy uděluje podmínky a souhlas se stavební činností a s vysazováním trvalých porostů do větší hloubky než 20 cm. Bezpečnostní pásmo VTL do DN 100 10 m Regulační stanice do 40 barů 10 m V bezpečnostním pásmu lze realizovat veřejně prospěšnou stavbu na základě podmínek provozovatele. Ostatní stavby pouze se souhlasem provozovatele plynárenské soustavy. Doporučení - Napojení konkrétních rozvojových lokalit na stávající plynovodní síť je nutné projednat s provozovatelem sítě a posoudit kapacitu sítě a regulační stanice - Pro vytápění využívat také místních zdrojů dřevní hmoty a moderní způsoby spalování ve zplyňovacích dřevokotlích a krbových kamnech, s rostoucími cenami energií se stává ekonomickým vytápění i pomocí tepelného čerpadla. Rovněž doporučujeme provádět na stávajících stavbách zesilující tepelné izolace a využívat pro ohřev teplé vody sluneční kolektory. Pokud je z důvodu úspory vytápění omezováno přirozené větrání vnitřních prostorů budov, je v dané oblasti třeba provádět také účinnou izolaci proti radonu. ZDROJE INFORMACÍ ( kap. D 2.1. – D 2.4 ) - Program rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, AQUA PROCON s.r.o., Brno - Vodohospodářská mapa 1 : 50 000, 23 – 21 Havlíčkův Brod, 23 – 23 Jihlava - Ministerstvo ŽP České republiky, Vodohospodářský informační portál - Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. (HEIS VÚV) - Plán oblasti povodí Dolní Vltavy, Povodí Vltavy, státní podnik, prosinec 2009 - Informace sdělené Obecním úřadem - Kanalizace a ČOV Herálec–II.et., DUR, Drupos-Projekt v.o.s., Havl.Brod, 09/2003 D 2.6. ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Elektrická energie pro obec Herálec je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV ve správě ČZ a.s.: Název Herálec – obec Herálec – ZNZ Kamenice u školy Koječín Mikulášov Pavlov u Herálce Zdislavice Herálce - ZD Dubí Pavlov ČMPK lom Pavlov ZD
druh BTS BTS BTS BTS PTS PTS PTS PTS BTS zděná PTS
kapacita 400 160 160 100 100 100 160 400 100 2x630 100
25
vlastník ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí ČEZ
Odůvodnění územního plánu Herálec
Herálec rozcestí Kamenice u lomu Pavlov u bytovek Mikulášov motorest Zdislavice Splav Koječín GSM Mikulášov Aral
BTS BTS BTS BTS BTS BTS BTS
ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí
400 100 250 160 100 50 160
Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce. V k.ú. Kamenice u Herálce jsou navrženy dílčí přeložky některých vedení VN z důvodu uvolnění ploch pro navrhovanou výstavbu bydlení. Stávající i navrhovaná zařízení el. distribuční sítě jsou zakreslena v grafické části ÚP včetně příslušných ochranných pásem. Řešeným územím prochází koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka, vymezený v PÚR ČR 2008, schválené usnesením vlády ČR ze dne 20.7.2009 č. 929. Důvodem je dlouhodobá územní ochrana koridoru, který umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let. V ÚP je plocha koridoru vymezena jako územní rezerva K4 v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina v platném znění. Výkonová bilance Výkonová bilance je odvozena z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1.5 kVA/BJ. Pro výpočet je předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20 % RD rezerva 12 kVA pro případné další odběry (dílny ap.) Bilance elektrického výkonu (nová zástavba) Herálec Kapacita lokality Z1 Z2 Z3 Z5-Z10 P1 celkem Předpoklad pro příští období celkem Koječín Kapacita lokality Z21-Z23 Z24
Počet bytů 32 30 80 26
byty 48 45 120 39 252 60
Počet bytů 12 40
byty 18 60 26
Nový odběr (kVA) ostatní Celkem 36 84 36 81 72 192 36 75 36 36 216 468 36
96
Nový odběr (kVA) ostatní Celkem 24 42 48 108
Odůvodnění územního plánu Herálec
celkem Předpoklad pro příští období celkem Zdislavice, Dubí Kapacita lokality Z31 Z32-Z34 Z41 P31, P41 celkem Předpoklad pro příští období celkem Kamenice Kapacita lokality Z51 Z52-Z55 P51 celkem Předpoklad pro příští období celkem Mikulášov Kapacita lokality Z61-Z64 P61 celkem Předpoklad pro příští období celkem
Počet bytů 64 58 2
78
72
150
30
24
54
byty 96 87 3 186 30
Počet bytů 36 34
byty 54 51 105 18
Počet bytů 14
byty 21
9
Nový odběr (kVA) ostatní Celkem 72 168 72 159 12 15 36 36 192 378 48
78
Nový odběr (kVA) ostatní Celkem 36 90 36 87 24 24 96 201 36
54
Nový odběr (kVA) ostatní Celkem 36 45 24 24 60 69 24
33
Pavlov Kapacita lokality Z71-Z72 P71 celkem Předpoklad pro příští období celkem
Počet bytů 8
byty 12
9
27
Nový odběr (kVA) ostatní Celkem 24 36 24 24 48 60 36
45
Odůvodnění územního plánu Herálec
D 2.7. SPOJE V obci není obsluhované telekomunikační zařízení. Požadavky na nové plochy nejsou. Na správním území obce se vyskytují podzemní vedení a zařízení telekomunikačních sítí, která jsou chráněna ochranným pásmem dle zák.č.151/2000 Sb.. Jejich stav je v podrobnosti dle poskytnutých podkladů informativně zakreslen v grafické části ÚP. V době přípravy činností a staveb na území obce je nutné si vždy vyžádat závazné stanovisko o jejich existenci a podmínkách ochrany u jejich správců. D 2.8. RADIOKOMUNIKACE Severní částí území obce Herálec prochází RR trasa Harusův kopec – Stražiště. Společnost Radiokomunikace, a. s., zde nemá jiné další zájmy a zařízení ke zohlednění a zakreslení v grafické části ÚP. D 2.9. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Zdroje znečištění na zájmovém území jsou pouze lokálního významu. Místními producenty odpadů jsou kromě domácností zejména zemědělské podniky a hospodářství. Z odpadů produkovaných obcí je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad s postupným omezováním domácích hospodářství bude v budoucnu narůstat potřeba řešit likvidaci organických složek odpadu z domácností a zahrad. Na území obce není vymezena žádná skládka ani lokalita pro ukládání stavební suti. Tento materiál je třeba odvážet na povolenou skládku mimo území obce. V oblasti hospodaření s odpady navrhujeme: - snižovat množství odpadů u původce - zabezpečit třídění odpadů, svoz a následnou likvidaci (recyklaci) na celém správním území obce a informovanost občanů o správném postupu při likvidaci zejména nebezpečných odpadů, autovraků apod. - likvidovat případné černé sládky (již v počátku), zabezpečit čistotu v obci. Jedná se především o organizační opatření ze strany obecního úřadu v souladu plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje Vysočina č.1/2004 ze dne 27.7.2004.
E)
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ URBANIZOVANÉM ÚZEMÍ
KRAJINY
A
PLOCH
ZELENĚ
V
E 1. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Zemědělský půdní fond (ZPF) Krajina k.ú. obce Herálec je krajinou zemědělskou, běžně obhospodařovanou. Dlouhodobě se zde promítá činnost člověka. Typickým znakem krajinného rázu jsou velké zemědělsky využívané plochy, sporadicky narušené malým plochami lesních porostů, téměř bez členění liniovou vegetací. Podle údajů ČSÚ z roku 2007 zemědělsky využívané plochy zabírají v současnosti 62,8% z výměry katastru, přičemž 70% připadá na ornou půdu. Zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace vychází především ze zákona č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 13/94 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP čj. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996.
28
Odůvodnění územního plánu Herálec
Lesní porosty - plochy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Jako lesy jsou chápány všechny lesní porosty dřevin s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lesy pokrývají v řešeném území 27 % z rozlohy k.ú. Druhy lesních porostů v řešeném území - lesy hospodářské - lesy výzkumné – lokalita Čerňák – výměra 1.96 ha Soubory lesního typu a cílové hospodářské soubory Lesní oblast 33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny Soubor lesního typu 5K - Kyselá jedlová bučina (Abieto - Fagetum acidophilum ) 5S - Svěží jedlová bučina (Abieto - Fagetum mesotrophicum) 5V - Vlhká jedlová bučina (Abieto - Fagetum humidum (fraxinosum)) 5P - Kyselá jedlina (Abietum piceosum variohumidum acidophilum) Cílový hospodářský soubor 53 - Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh 55 - Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh 57 - Hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh Celková Plocha objektů 766 ha
Plochy krajinné zeleně V rámci krajinné zeleně se uplatňují vegetační prvky nacházející se mimo zastavěné a zastavitelné území. Jde o zapojené porosty dřevin rostoucí mimo les, dále menší remízky a lesíky, liniové prvky, které tvoří doprovodné porosty vodních toků a vodních nádrží, komunikací, porosty na mezích a další ekotonová společenstva. Rozptýlenou trvalou vegetací rozumíme dřevinnou vegetaci rostoucí volně mimo lesní půdu a mimo liniové doprovodné porosty vodních toků a ploch a komunikací. Nejvýznamnější jsou aleje mohutných javorů klenů, lip a jírovců lemují silnice z Herálce do Boňkova, Zdislavic, Kamenice a Slavníče. U některých silnic a polních cest jsou dochovány jedno a dvouřadé aleje stárnoucích ovocných stromů, u dalších jsou zbytky alejí nebo porosty tvořené nálety ostatních dřevin (především břízy, osiky, vrby, olše, jasany, javory a keře). Památné stromy: Klenová alej u Koječína. Dřeviny tvoří liniovou výsadbu po obou stranách cesty vedoucí z obce Koječín k samotě s místním názvem „U Mixů“, délka aleje je cca 480 m. Jde o hodnotné stromořadí s mohutnými jedinci v jižní části aleje. Javor klen (Acer pseudoplatanus) – 88 ks, javor mléč (Acer platanoides) – 6 ks. Podmínky režimu ochranného pásma: není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§ 46, odst. 2 a 3 zákona), jako např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Okolní pozemky se budou obhospodařovat běžným způsobem. Veškerou činnost nad rámec běžného hospodaření a všechny ostatní zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromořadí je třeba projednat s orgánem ochrany přírody.
29
Odůvodnění územního plánu Herálec
E 2. KONCEPCE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Součástí územního plánu je Plán místního ÚSES, jako jeho nedílná část. (Generel ÚSES vypracovala Projekce zahradní, krajinná a GIS s.r.o., Mathonova 60, 613 00 Brno, Ing. Yvona Lacinová, listopad 2008). Řešením plánu byly upřesněny prvky nadregionálního, regionálního a místního ÚSES, nadregionální biokoridor 78 K61-K124 dle tohoto řešení, na rozdíl od koncepčního návrhu ZÚR kraje Vysočina, nezasahuje na území obce Herálec, řešeného území se naopak dotýká na severu RBC 718 Orlík. Nadregionální a regionální ÚSES Do zájmového území zasahuje regionální ÚSES pouze na jeho okrajích. Do lesního komplexu na severovýchodním okraji řešeného území zasahuje část vymezeného regionálního biocentra 725 Hradiště. Regionální biokoridor č.440, který je z tohoto biocentra trasován směrem jihozápadním prochází po JV hranici katastru Herálce a je veden nivou Nohavického potoka. Další větev regionálního ÚSES prochází západně od řešeného území. Lesním komplexem SZ nad obcí Zdislavice u Herálce je vedena trasa regionálního koridoru č.438 k regionálnímu biocentru č.718 Orlík, které se nachází mimo řešené území. V tomto koridoru je vymezeno lokální biocentrum Panský les. Detaily lokalizace a vymezení prvků ÚSES byly dohodnuty na pracovním jednání na OŽP KrÚ kraje Vysočina dne 22.3.2011. Místní územní systém ekologické stability Společenstva lesů na půdách s normálním a mírně sníženým množstvím dostupné vody na různých půdách a rozdílně sklonitých, osluněných a provětrávaných stanovištích by měly representovat struktury ÚSES s lokálními biokoridory a biocentry vymezenými jako funkční nebo po přestavbě funkční tam, kde lze využít stávající prvky kostry ES – především části lesů, drobné polní lesíky na svazích a menší porosty na mezích. Jen malé části ÚSES jsou navržené k doplnění na plochách polí nebo kulturních luk. Společenstva údolních niv a sníženin na hlubokých, živinami dobře zásobených půdách s vyšší hladinou vody v půdě reprezentuje lokální ÚSES využívající stávající prvky kostry ES – břehové a doprovodné porosty u toků a vodních ploch (rybníků) a trvalé travní porosty na nivních loukách, krajinnou zeleň na okrajích lesních porostů zasahujících do nivy. Obě tyto struktury se stýkají v kontaktních biocentrech nebo jsou zahrnuty v kombinovaných společenstvech, kdy je využit tvar reliéfu a podél toků jsou vedena společenstva údolních niv a na svazích lesní společenstva normálních až omezených hydrických řad. Celkem je v zájmovém území vymezeno 15 lokálních biocenter a 17 lokálních biokoridorů. Skladebné části ÚSES (biokoridory a biocentra) byly vymezeny s ohledem na měřítko mapového podkladu (katastrální mapa) a zkoordinovány s řešením na sousedních katastrech. Zpracovaný plán ÚSES s dohodnutými úpravami (Projekce zahradní, krajinná a GIS s.r.o., Mathonova 60, 613 00 Brno, Ing. Yvona Lacinová, listopad 2008, březen 2011) byl do ÚP Herálec převzat. E 3. ZELEŇ V URBANIZOVANÉM ÚZEMÍ Zeleň v zastavěném území tvoří poměrně významný prvek uplatňující se v rámci tohoto území. Nejvýznamnějšími plochami jsou soukromé zahrady v obytné zástavbě. Nevyskytují se rozsáhlé celky veřejné zeleně, část veřejných prostranství je zatravněna, místy se vyskytují porosty vzrostlé zeleně a keřů. Jako vyhrazená zeleň bude sloužit zámecký park v Herálci, který prošel revitalizací po té, co zámek získala investorská firma. Zámek prochází rekonstrukcí a bude sloužit jako hotel s relaxačním a sportovním centrem. 30
Odůvodnění územního plánu Herálec
Navržená opatření - Zajištění zpracování generelu veřejné zeleně s návrhem údržby a dalších opatření, - rekonstrukce vegetačních prvků a doplnění stávajících ploch zeleně vhodným mobiliářem, - citlivé zpracování projektů pro úpravu a rekonstrukci vybraných prostor. E 4. REKREACE Na území obce leží rybník Kachlička, u kterého se mimo správní území nachází stejnojmenná chatová a rekreační oblast. Rybník slouží v letním období pro koupání. Režim v rekreační oblasti se řídí vydaným statutem. Rekreační zóna u rybníků Zdislavský a Kachlička U Zdislavského rybníka je osada Splav, ve které převažují rekreační objekty. Pro zachování krajinného rázu lokality je žádoucí nerozšiřovat tuto zástavbu především SV směrem ke Kachličce. Z hlediska ekologické stability území je nutné jižní lem Zdislavského rybníka ponechat přirozené sukcesi a nepřipustit umělou výsadbu okrasných dřevin. Další zařízení pro hromadnou rekreaci a volnočasové aktivity (OI) - stávající: • rekreační chatová oblast, k.ú. Koječín • sportovní střelnice, k.ú. Zdislavice u Herálce • plocha pro letní tábor Splav, k.ú. Zdislavice u Herálce • objekty v osadě Splav, využívané pro rodinnou rekreaci, k.ú. Zdislavice u Herálce - navrhované: • plocha pro volnočasové aktivity Lom u Pavlova -Z73, k.ú. Pavlov u Herálce • rozšíření westernového areálu Stonetown – Z56, k.ú. Kamenice u Herálce Jiné plochy pro rekreační účel nejsou navrhovány. Služby a infrastruktura cestovního ruchu může být budována výhradně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce. To se netýká budování drobných objektů ke lepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu (zastavení podél turistických tras, odpočívky, hygienická zařízení, informační a ekologická centra apod., výjimečně včetně obsluhy a služeb) za podmínky, že vyhoví všem obecně platným předpisům, které regulují využití dotčených ploch. Mimo vymezené plochy nebudou objekty individuální rekreace (chaty) budovány, plochy zahrádek jsou stabilizovány. Vhodné objekty uvnitř zastavěného území mohou být užívány jako chalupy.
F)
VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ZDŮVODNĚNÍ (POKUD TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO). Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno.
31
Odůvodnění územního plánu Herálec
G)
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA.
A. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Tabulky přehledu ploch jsou uvedeny jako příloha textové části. 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů Zásahy do odvodňovacích zařízení budou minimalizovány a pokud k nim dojde, nesmí ovlivnit jejich celkovou funkci. 3. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech cestách a jejich předpokládaném porušení Navržené řešení nezasahuje do stávajících zemědělských zařízení, síť zemědělských účelových komunikací zůstává funkční. Podél cestní sítě navržena k obnově a doplnění doprovodná zeleň (interakční prvky ÚSES) z důvodu zvýšení ekologické stability území. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatření pro zajištění ekologické stability krajiny, pozemkových úpravách a jejich porušení Druhy pozemků Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)
2864 1260 41 1 498 1800 766 71 29 197
Pro k.ú. Herálec 638293, Dubí 792586, Kamenice u Herálce 662542, Koječín 638315, Mikulášov 694118, Pavlov u Herálce 718491, Zdislavice u Herálce 792608 byl v listopadu 2008 zpracován generel ÚSES (Projekce zahradní, krajinná a GIS s.r.o., Mathonova 60, 613 00 Brno, Ing. Yvona Lacinová). Navržené řešení ÚP není s ÚSES v rozporu. Dokumentace pozemkových úprav není dosud zpracována ani se v současnosti nepřipravuje. 5. Popis řešení a vyhodnocení variant možného uspořádání Plochy vhodné z technického hlediska pro novou výstavbu se vyskytují převážně na okrajích zastavěného území obcí. Z hlediska zmírnění střetu se zájmy ochrany ZPF byly zastavitelné plochy navrženy v návaznosti na zastavěné území obce. Z možných variant lokalizace pro výstavbu bylo zvoleno řešení, které nenarušuje hospodaření na velkých blocích zemědělské půdy. Pro rozšíření obytného území bylo navrženo více ploch menšího rozsahu. Strukturu zastavitelných ploch doplňují plochy pro podnikatelské účely SV – plochy zemědělských areálu regulované jako plochy smíšené (SV). Převážně se jedná o lokality navržené k přestavbě. 32
Odůvodnění územního plánu Herálec
Jako další plochy byly navrženy také (viz příloha): - plocha pro technickou vybavenost obce (ČOV) – v Herálci a Koječíně, - plocha pro občanskou vybavenost (areál hřiště) – Herálec - plochy pro volnočasové aktivity – Pavlov Úpravy dokumentace dle připomínek a požadavků v rámci společného jednání dle §50 zák.č. 183/2006 Sb., v platném znění, z hlediska důsledků na ZPF a PUPFL - Na základě stanoviska OŽP KrÚ kraje Vysočina byla vypuštěna plocha Z19 – fotovoltaická elektrárna. - Zastupitelstvem obce bylo rozhodnuto navrhnout rozšíření plochy Z10 (bydlení venkovské) na úkor plochy rezervy R1. Pro toto rozšíření nebylo KrÚ OŽP uděleno kladné stanovisko a rozsah ploch byl upraven zpět do původní podoby. Plocha rezervy R1 bude v dalším období jako jeden celek po vyčerpání ostatních navržených zastavitelných ploch z důvodu potřeby předem na celé území zpracovat podrobnější podklad pro vymezení ploch veřejných prostranství, technické a dopravní infrastruktury. - Bylo upraven plošný rozsah a způsob využití plochy P41. - Byla doplněna plocha Z64 – hotelový areál Mikulášov - Bylo upraveno vymezení prvků ÚSES na základě jednání s OŽP KrÚ kraje Vysočina - Byl doplněn koridor K5 pro směrovou úpravu silnice II/348 Úpravy dokumentace pro veřejné projednání na základě požadavků obce: - doplněna plocha pro rozšíření hřbitova – Herálec - zastavitelná plocha Z2 (Herálec) byla přesunuta do rezerv - část návrhové plochy Z1 (Herálec) byla přesunuta do rezerv - byla doplněna plocha pro bydlení ve východní části Herálce Z24 - byla vypuštěna návrhová plocha (BV) Z24 v obci Koječín Na základě rozhodnutí o vyhovění námitkám byly po kladném projednání OŽP KrÚ kraje Vysočina doplněny nebo upraveny položky změn Z7, Z26, Z27, Z57 a Z65. Ostatní úpravy nemají vliv na zábor ZPF a PUPFL Odůvodnění potřeby ploch pro výstavbu - Herálec Demografické údaje Počet obyvatel obce (1.1.2010) Počet obydlených bytů (SLBD 2001) Průměrný počet osob na byt Počet obyvatel obce (SLDB 2001) Obydlené byty celkem (SLDB 2001)
1112 396 2,8 1100 396
Potřeba bytů a ploch pro novou výstavbu důvod výstavby Přírůstek obyvatel Zkvalitňování bytového fondu a snižování průměrného počtu osob/byt (cílová hodnota 2,5 os/byt) Pozice obce v systému osídlení Ostatní vlivy - rezerva celkem potřeba Využití ploch uvnitř zastavěného území požadavek na kapacitu nových ploch bydlení (bytů)
potřeba bytů 30 50 20 10 110 zahrnuto v navržených změnách území 110
Potřeba ploch pro bytovou výstavbu (jedno stavební 13 ha místo do 1200 m2)
33
Odůvodnění územního plánu Herálec
6. Návrh vyznačení současně zastavěného území obce V rámci ÚP je vyznačena hranice zastavěného území obce v souladu se stavebním zákonem a navržena hranice zastavitelného území obce. 7. Údaje o existenci dříve stanovených dobývacích prostorů nebo chráněných ložiskových územích u kterých dosud nedošlo ke stanovení dobývacího prostoru Na území obce v místní části Pavlov a Mikulášov se nachází výhradní ložisko č. 3128300 Pavlov-Mikulášov (kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu). Byl zde stanoven dobývací prostor a chráněné ložiskové území č. 12830000. Území je ve správě organizace COMING PLUS, a.s., Praha 4 . B. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (§14 zák. 289/1995 Sb.) – zábor viz příloha a) Řešení ÚP se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa.
34
Odůvodnění územního plánu Herálec
PŘÍLOHY
a)
Přehled záboru ZPF a PUPFL
b)
Zastavěné území - pasport
c)
Ochrana památek
d)
Ochrana přírody a krajiny
e)
Ložiska surovin, poddolovaná území
f)
Potřeba vody, základní údaje kanalizace
g)
Směry větrů
h)
Výpočet hygienického hlukového pásma u silnic
i)
ÚAP SLDB 2001
j)
ÚAP 2009
k)
Historický lexikon
l)
NATURA 2000
35
Odůvodnění územního plánu Herálec
Příloha a) Označení změny Z1
Z2
Z3
Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12
Přehled záboru ZPF a PUPFL Popis Herálec – sever
Navržený způsob využití
UV – veř. prostranství SO – plochy smíšené obytné OI – plochy občanského vybavení Herálec – severovýchod BV - bydlení venkovského char. DS – doprava silniční (veř. prostranství), UV – veř. prostranství Herálec – jihozápad BV - bydlení venkovského char. DS – doprava silniční (veř. prostranství), UV – veř. prostranství Herálec – jih RZ – zahrádky Herálec - východ BV - bydlení venkovského charakteru Herálec - jihovýchod BV - bydlení venkovského charakteru Herálec – jihovýchod BV - bydlení venkovského charakteru Herálec – jihovýchod BV - bydlení venkovského charakteru Herálec – jihovýchod BV - bydlení venkovského charakteru Herálec – jihovýchod BV - bydlení venkovského charakteru Plocha pro občanskou vybavenost OI – plochy občanského – areál hřiště vybavení Plocha pro občanskou vybavenost OI – plochy občanského
Celková plocha (ha) 0,725
Zábor ZPF (ha)
Třída ochrany ZPF
Zábor PUPFL (ha)
0,535 0,065
I II
0
část původní plochy přesunuta do rezerv
1,8
1 0,8
II I
0
plocha přesunuta do rezerv
4,8
4,8
I
0
VPS §170 zák.č.183/2006 Sb. (koridor min. š.8 m pro místní komunikaci a IS) VP §101 zák.č.183/2006 Sb.
0,25 0,1
0,25 0,1
IV V
0 0
0,37
0,37
I
0
0,24
0,24
IV
0
0,28
0,28
IV
0
0,55
I III I
0
0,2
0,48 0,07 0,2
0
0,07
0,07
I
0
0,2
0,2
I
0
36
Etapa výstavby, VPS, poznámka
VPS §101 zák.č.183/2006 Sb. (plocha OI) VPS §101 zák.č.183/2006 Sb.
Odůvodnění územního plánu Herálec
vybavení Z13
Vodní plocha
Z14
Účelová komunikace
Z15
Účelová komunikace
Z16 Z17
Plocha pro technickou infrastrukturu - ČOV Parkoviště u hřbitova
Z18
Místní komunikace
Z19 Z24
Plocha pro fotovoltaickou elektrárnu Herálec - Humené
Z25
Plocha pro rozšíření hřbitova
P1 K1
Přestavba tech. zázemí železniční stanice Silnice I/34
Z21
Koječín – severovýchod
Z22
Koječín – jih
Z23
Koječín – jih
Z24
Koječín – lokalita jihozápad
(plocha OI)
HO – plochy vodní a vodohospodářské
0,3
0,235 0,065
IV -
0
DS – plochy dopravní silniční DS – plochy dopravní silniční TI - plochy technické infrastruktury DS – plochy dopravní silniční DS – plochy dopravní silniční VEf – plochy výroby a skladování BV - bydlení venkovského charakteru OI – plochy občanského vybavení SV – plochy smíšené venkovského charakteru DS – doprava silniční
0,07
IV I III
0
0,075
0,02 0,05 0,075
VPS §170 zák.č.183/2006 Sb., součást vodohospodářských a ekostabilizujících opatření v území,břehové porosty interakční prvky ÚSES VPS §170 zák.č.183/2006 Sb.
0
VPS §170 zák.č.183/2006 Sb.
0,01
0,01
III
0
VPS §170 zák.č.183/2006 Sb.
0,02
0,02
V
0
VPS §170 zák.č.183/2006 Sb.
0,1
-
-
0
VPS §170 zák.č.183/2006 Sb.
0,44
0,44
II
0
plocha na základě nesouhlasu DO vypuštěna
0,235
0,235
III
0
0,06
0,06
V
0
0,87
-
-
0
1,93
0
-
0
0,235
0,235
I
0
0,255
0,255
II
0
0,233
0,233
II
0
2,35
2,22
III
0
BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char. BV - bydlení venkovského
37
zábor stanoven odborným odhadem (ŘSD, Ing. Seidelová)
plocha vypuštěna
Odůvodnění územního plánu Herálec
Z26
Koječín – obnovení cesty
Z27
Koječín – zalesnění
Z31
Zdislavice
Z32
Zdislavice – sever I
Z33
Zdislavice – Splav
Z34
Zdislavice - sever II
Z35
Zdislavice – Rybník
P31
Přestavba zemědělského areálu – Zdislavice
Z41
Zdislavice – Dubí
P41
Přestavbová plocha – Dubí
Z51
Kamenice – lokalita jih
Z52
Kamenice – východ
Z53
Kamenice – východ
char. DS – doprava silniční (veř. prostranství), UV – veř. prostranství DS – plochy dopravní silniční PL - plochy lesní BV – bydlení venkovského char. DS – doprava silniční (veř. prostranství) UV – veř. prostranství BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char.
0,13
V
0,31
0,25
I,V
0
0,26
0,23
IV
0
4,0
3,2 0,8
II IV
0
0,97
0,44
II
0
0,27
V II IV II
0
BV – bydlení venkovského char. HO – vodní plochy
1,64
0,16 0,01 0,10 1,64
3,0
2
V
0
SO – plochy smíšené
1,7
0
-
0
BV – bydlení venkovského char. SO – plochy smíšené obytné DS – doprava silniční BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char.
0,15
0,15
I
0
1,18
0
-
0
2,22
II III II
0
0,75
1,58 0,64 0,75
0,35
0,35
II
0
38
0
0
VPS §170 zák.č.183/2006 Sb. (koridor min. š.8 m pro místní komunikaci a IS) VP §101 zák.č.183/2006 Sb.
Odůvodnění územního plánu Herálec
Z54
Kamenice – východ
Z55
Kamenice – východ
Z56
Kamenice – občanská vybavenost
Z57
Kamenice – lokalita bydlení
P51
Přestavba zemědělského areálu
Z61
Mikulášov – severozápad
Z62
Mikulášov – západ
Z63
Mikulášov – jih
Z64
Mikulášov – hotelový areál
Z65
Mikulášov – plocha bydlení
P61
Přestavba zemědělského areálu
Z71
Pavlov
Z72
Pavlov - jihovýchod
Z73
Plocha pro volnočasové aktivity
P71
Přestavba zemědělského areálu
BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char. OI – plochy pro občanskou vybavenost BV – bydlení venkovského char. SV – plochy smíšené venkovského charakteru
0,47
0,47
II
0
0,3
0,3
I
0
1,3
1,3
III
0
0,22
0,21
II
0
3,46
0
-
0
0,3
0,3
I
0
0,35
0,35
I
0
0,26
0,26
II
0
4,15
3,5
III
0
BV – bydlení venkovského char. SV – plochy smíšené venkovského charakteru
0,27
-
-
0
1,48
0
-
0
BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char. RR – plochy pro rekreaci
0,075
-
-
0
0,35
0,35
III
0
4,17
-
-
0
SV – plochy smíšené venkovského charakteru
1,0
-
-
0
BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char. BV – bydlení venkovského char. SO – plochy smíšené obytné
Předběžný předpoklad záboru ZPF pro prvky ÚSES celkem 282,47 ha, plochy pro zakládání IP (š. min. 2 m) 15,72 ha. (Plochy pro ÚSES budou upřesněny v řešení komplexních pozemkových úprav.)
39
Odůvodnění územního plánu Herálec
b) Zastavěné území - pasport PASPORT ÚDAJE O ÚZEMÍ 1. Název nebo popis údaje o území Zastavěné území 2. Vznik údaje o území a) právní předpis / správní rozhodnutí / jiný hranice vymezena zpracovatelem ÚP
b) ze dne 30.4.2009
c) vymezil Ing.arch. Ladislav Brožek 3. Územní lokalizace údaje o území a) názvy katastrálních území b) čísla katastrálních území Dubí 792586 Herálec 638293 Kamenice u Herálce 662542 Koječín 638315 Mikulášov 694118 Pavlov u Herálce 718491 Zdislavice u Herálce 792608 4. Způsob vymezení a) název dokumentu b) měřítko součást grafické části územního plánu výkresy: 1. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1: 5 000 2. HLAVNÍ VÝKRES 1: 5 000 b) mapový podklad, nad kterým byl údaj o území zobrazen data SGI (*.cit - stav k 22.3.2007, 2.10.2007) a SPI (stav k 2.1.2008) vyžádána obcí od kat.úřadu pro Vysočinu, kat.pracoviště Havlíčkův Brod e) souřadnicový systém zobrazení transformace v S-JTSK f) •
Formát grafické části - DGN (Microstation95)
40
Odůvodnění územního plánu Herálec
c) Ochrana památek Nemovité kulturní památky Číslo rejstříku Památka 31773 / 6-204 14232 / 6-199
Umístění
starý hřbitov boží muka
Herálec- Slavnická ul. Herálec, na křižovatce k Slavníči, u čp.165 17784 / 6-196 boží muka Herálec, vpravo při cestě na Skorkov 17957 / 6-197 boží muka Herálec, na cestě ke Špírovu 45266 / 6-201 boží muka Herálec, při cestě k novému hřbitovu, vpravo při silnici směr Květinov 46832 / 6-203 socha sv. Floriána Herálec, náměstí 38039 / 6-202 socha sv. Jana Nepomuckého Herálec, při zámku 15346 / 6-4517 zámek s parkem, ohrazením a Herálec, č.p. 1 sochou sv. Achasia, boží muka Nejsv.Trojice 14056 / 6-198 sýpka Herálec, č.p. 4 Objekty místního zájmu ochrany: - Herálec – centrální část obce s kostelem sv.Bartoloměje, socha sv.Jana Nepomuckého u mlýna u silnice na Úsobí, kříž na Šibeničním kopci - Kamenice, kříž v místě, kde byli dle pověsti pohřbeni švédští vojáci - Mikulášov, křížový kámen v lese - Pavlov, křížový kámen - Zdislavice, škola – působiště Heřmana Alferiho (1871 – 1909), jednoho z největších znalců a propagátorů esperanta v Rakousko-Uhersku, kaplička - ostatní kříže, Boží muka památníky apod. na celém území obce - charakter veřejných prostranství v místních částem obce - významné solitérní stromy na území obce, stromy u křížků a další hodnotná zeleň Válečné hroby dle zákona č. 122/2004 Sb. CZE-6102-09801 Válečný hrob s ostatky
CZE-6102-31601 Válečný hrob s ostatky CZE-6102-32374 Pietní místo - objekt
CZE-6102-32379 Evidované místo CZE-6102-32380 Pietní místo - deska CZE-6102-32381 Pietní místo - objekt
Boží muka - hromadný vojenský hrob z napoleonských válek za starým hřbitovem 1772
Pomník padlým občanům
Napoleonské desky Pomník padlým občanům
41
Vladimir Kyrilovič Lesňjak František Metál, Bauer Zikmund, Vystrčil Jan, František Maršík, Jan Kubát ...
F. Sedmík, Jar. Ulrich, J. Mašek, F. Sedlák, Jar. Moravec ...
Odůvodnění územního plánu Herálec
Archeologická naleziště, území archeologického zájmu Celé správní území Herálce je obecně nutno považovat za území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá povinnost stavebníků již od doby přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, máli se na daném území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst.2 zák.č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). U archeologického nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.
42
Odůvodnění územního plánu Herálec
d) Ochrana přírody a krajiny Navržená nebo registrovaná chráněná území, významné krajinné prvky, prvky KES a SES na správním území obce Herálec: --Významný krajinný prvek registrovaný Registrované významné krajinné prvky (poř.č.- název, k.ú., předmět ochrany) : 30 - Lom u Pavlova, Pavlov u Herálce, vodní nádrž – útočiště obojživelníků 84 - Vachta u Kamenice, Dubí, botanická lokalita Rašelinná louka zarůstající olšovým náletem. Z významných druhů výskyt zábělníku bahenního (Comarum palustre) a kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica). Populace vachty v zániku. Význam i z hlediska ornitologického. 86 - Ďáblík u Radňova, Koječín, zanesený rybník, botanická a ornitologická lokalita 87 - Úsobský a Nohavický potok, Koječín, přirozený tok a údolní niva, vydra říční, rak říční 121 - Slavníč, Herálec, botanická lokalita, chráněné druhy ptáků: Bývalý rybník, zarostlý rákosem a vrbami. Na části výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), zábělníku bahenního (Comarum palustre), suchopýru (Eriophorum sp.) a violky bahenní (Viola palustris). Významná ornitologická lokalita (linduška luční, bramborníček hnědý). Ornitologicky cenná lokalita (bramborníček hnědý, pěvuška modrá, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá). 129 - Vstavač u dálnice, Kamenice u Herálce, botanická a ornitologická lokalita : Vlhká louka s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), zábělníku bahenního (Comarum palustre), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica) a violky bahenní (Viola palustris). Významná ornitologická lokalita (linduška luční, bramborníček hnědý). 144 - Okrouhlík, Kamenice u Herálce, botanická lokalita: Vlhká vstavačová louka s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). 145 - U vodojemu, Dubí, botanická lokalita (CZ0616341 Kamenický rybník) Zanesený rybník a podmáčené louky s výskytem vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), zábělníku bahenního (Comarum palustre) a violky bahenní (Viola palustris) --Významný krajinný prvek ze zákona Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (§ 3, písm.b), zák.č.114/1992 Sb.) --Přírodní památka včetně ochranného pásma Na k.ú. Koječín se nachází přírodní památka (PP 2081) Sochorov, OP 50 m od hranice PP --Památný strom včetně ochranného pásma Klenová alej u Koječína (kód ÚSOP 4678), OP je stanoveno u každého jednotlivého stromu ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130cm nad zemí. Podmínky režimu ochranného pásma: není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§ 46, odst. 2 a 3 zákona), jako např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Okolní pozemky se budou obhospodařovat běžným způsobem. Veškerou činnost nad rámec běžného hospodaření a všechny ostatní zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromořadí je třeba projednat s orgánem ochrany přírody. Dřeviny tvoří liniovou výsadbu po obou stranách cesty vedoucí z obce Koječín k samotě s místním názvem „U Mixů“, délka aleje je cca 480 m. Jde o hodnotné stromořadí s mohutnými jedinci v jižní části aleje. Javor klen (Acer pseudoplatanus) – 88 ks, javor mléč (Acer platanoides) – 6 ks. 43
Odůvodnění územního plánu Herálec
--NATURA 2000 – Evropsky významná lokalita Kamenický rybník Kód lokality: CZ0614132 Kód ÚSOP: 5552 Typy přírodních stanovišť: 3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Druhy: puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Katastrální území: Dubí, Kamenice u Herálce Rozloha lokality: 3,7191 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP --Prvky ÚSES V rámci práce na ÚP byl zpracován Generel ÚSES (Projekce zahradní, krajinná a GIS s.r.o., Mathonova 60, 613 00 Brno, Ing. Yvona Lacinová, listopad 2008). Řešení je převzato do grafické části ÚP, textová část tvoří jeho samostatnou přílohu. Vymezení některých prvků ÚSES bylo upřesněno na pracovním jednání na OŽP KrÚ Kraje Vysočina dne 22.3.2011. Toto upřesněné řešení je obsaženo v ÚP. --- Nadregionální a regionální ÚSES Do zájmového území zasahuje regionální ÚSES pouze na jeho okrajích. Do lesního komplexu na severovýchodním okraji řešeného území zasahuje část vymezeného regionálního biocentra 725 Hradiště. Regionální biokoridor č.440, který je z tohoto biocentra trasován směrem jihozápadním prochází po JV hranici katastru Herálce a je veden nivou Nohavického potoka. Další větev regionálního ÚSES prochází západně od řešeného území. Lesním komplexem SZ nad obcí Zdislavice u Herálce je vedena trasa regionálního koridoru č.438 k regionálnímu biocentru č.718 Orlík, které se nachází mimo řešené území. V tomto koridoru je vymezeno lokální biocentrum Panský les. Detaily lokalizace a vymezení prvků ÚSES byly dohodnuty na pracovním jednání na OŽP KrÚ kraje Vysočina dne 22.3.2011. --Přírodní parky Na řešeném území se nenachází. --Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn na základě zák. 114/1992 Sb. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2, §12 výše uvedeného zákona) souhlas orgánu ochrany přírody.
44
Odůvodnění územního plánu Herálec
e) Ložiska surovin, poddolovaná území Chráněné ložiskové území V řešeném území je evidováno chráněné ložiskové území (název, ev.č., organizace) : Mikulášov, 12830000, COMING Plus,a.s., Praha Ložisko nerostných surovin V řešeném území je evidováno ložisko (název, ev.č., organizace) : Pavlov-Mikulášov, 312830000, COMING Plus,a.s., Praha Poddolované území Evidovaná poddolovaná území z minulých těžeb (klíč,název, surovina, stáří, přesnost, rozsah, věrohodnost, plocha, mapa) : - 2781, Zdislavice u Herálce – Splav, zlatonosná ruda,do 16.stol., -,ojedinělá,-,-, 23-21 - 2822, Herálec, rudy,neznámé,méně přesná,ojedinělá, pravděpodobná, 3.3 ha, 23-21 - 2846, Koječín, rudy, před i po 1945, přesná, systém, zjištěná, 38.6 ha, 23-21,23 - 2767, Mikulášov – Krasoňov, neznámá, neznámé, méně přesná, ojedinělá, pravděpodobná,3.3 ha, 23-23 - 2797, Herálec 1, rudy, neznámé, přesná, systém, zjištěná, 4.6 ha, 23-23 - 2799, Pavlov u Herálce, rudy, do 16.stol., přesná, systém, zjištěná, 6.8 ha, 23-23 - 2831, Herálec 2, nerudy, do 19.stol., nepřesná,ojedinělá,pravděpodobná,0, 23-23 - 2846, Koječín, rudy, před i po 1945, přesná, systém, zjištěná, 38.6 ha, 23-23 Staré důlní dílo Oznámená důlní díla – stará důlní díla (klíč, mapa, číslo oznámení, označení, surovina, rok oznámení, rok zajištění, počet ozn.obj.) : - 446, 23-21, 449, Koječín, PL, 1999,1999 a 2006, 1
45
Odůvodnění územního plánu Herálec
f) Potřeba vody, základní údaje kanalizace
Potřeba vody z bilance v řešeném území - výhledový stav 2015 (dle PRVK) Počet zásobených obyvatel (2015)
945
Specifická potřeba fakt. vody obyvatelstva
95,2 l/os/den
Specifická potřeba fakt.vody
122,2 l/os/den
Specifická potřeba vody vyrobené
171,9 l/os/den
Průměrná denní potřeba Qp
162,5 m3/den
Max. denní potřeba Qdmax
227,5 m3/den
Základní údaje kanalizace (dle PRVK) Jednotky
Položka
Rok 2015
Počet trvale bydlících obyvatel obyv. napojených na kanalizaci a ČOV Spec. produkce odp.vod obyvatelstva obyv.
538 150
Produkce odpadních vod
m3/den
157,9
BSK5
kg/den
63,1
NL
kg/den
57,9
CHSK
kg/den
126,3
g) Směry větrů (%)
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
klid
8
5
7
17
6
7
18
15
17
46
Odůvodnění územního plánu Herálec
i) Územně analytické podklady (SLDB)1
Území: obec Herálec
Sledovaný jev 4 5 7 7 9 9 10 10 12 13 13 13 13
16 19 20 21 37
Kód obce Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec2 Vyjíždějící do škol mimo obec2 Dojíždějící do zaměstnání do obce2 Dojíždějící do škol do obce2 Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci
2001 568678 26,5 3,8 17,5 40,5 255 65 47 14 29,5 335 396 84,8 34,3 57,3 5,8 112 97,9 29,8 46,0 1 092 1 069 325 502
Poznámky 1 Údaje odpovídají územní struktuře platné ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1.3.2001. Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. 2 vyjíždějící (dojíždějící) denně
65
Odůvodnění územního plánu Herálec
j) Územně analytické podklady 20091 Území: obec Herálec Sledovaný jev
Aktuální údaj Kód obce 568678 1 Počet obyvatel 1 1122 1 Přirozený přírůstek -23 1 Saldo migrace 232 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 13,12 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 15,32 6 Počet částí obce 72 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 7,62 11 Počet dokončených bytů 23 18 Počet lázeňských léčeben -2 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách -2 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 62,92 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 70,02 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27,72 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 7,92 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 2,52 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 26,82 30 Orná půda - rozloha (ha) 1 2602 30 Chmelnice - rozloha (ha) -2 30 Vinice - rozloha (ha) -2 30 Zahrady - rozloha (ha) 412 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 12 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 4982 30 Lesní půda - rozloha (ha) 7672 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 712 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 292 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 1972 30 Koeficient ekologické stability 0,932 37 Živě narození 113 37 Zemřelí 133 37 Přistěhovalí 423 37 Vystěhovalí 193 37 Průměrný věk 41,32 Poznámky 1 vybrané údaje z územně analytických podkladů 2 období: 31.12.2009 3 období: rok 2009
66
Odůvodnění územního plánu Herálec
k) Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 přepočet na územní strukturu 2005
Území: Obec Herálec
Sčítání v roce 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet 2 321 2 343 2 285 2 316 2 247 2 228 2 166 1 796 1 805 1 535 1 291 1 130 1 100 obyvatel1 Počet 280 289 302 326 334 334 392 446 419 405 378 482 489 domů2
Poznámky 1 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) 2 1869 až 1950 - celkový počet domů 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených 1991 a 2001 - celkový počet domů
67
Odůvodnění územního plánu Herálec
Evropsky významná lokalita Kamenický rybník Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území:
CZ0614132 kontinentální 3,7191 ha PP
Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť)
3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo IsoëtoNanojuncetea Druhy: (symbol * označuje prioritní druhy)
puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Katastrální území: Dubí, Kamenice u Herálce Mapa lokality CZ0614132:
68