Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice, II. patro, 27. 6. — 3. 8. 2003 Prague City Gallery, Old Town Hall, 2nd floor, June 27th — August 3th, 2003
2|3 Petra Vargová je mladou umělkyní, která se na současné výtvarné scéně prosazuje od druhé poloviny devadesátých let. Její dosavadní tvorba je spjata s průzkumem možností a výrazových prostředků, poskytovaných novými médii: video instalace, počítačové animace, interaktivní instalace a virtuální realita. Od počátku byl zřejmý mimořádný zájem autorky o interaktivní problematiku. Ke zvýšení aktivního postoje diváka vůči uměleckému dílu směřovaly již experimentálně orientované proudy umění šedesátých let, avšak s rozvojem nových médií v devadesátých letech se interaktivita stává na poli současného aktuálního umění běžným až „standardním“ fenoménem. V pojetí Vargové jde o určitý polemický dialog, který přesahuje obvyklý rámec „přiměřené dávky“ interaktivity mezi tvůrcem a divákem, vymezovaný technologickými postupy užívanými v nových médiích.
Pro Vargovou je příznačný spíše extrémní postoj: vybalancovaná interaktivní spolupráce někdy přerůstá v čirou manipulaci diváka, nebo je naopak zcela popřena ve prospěch pasivního postoje. Příkladem manipulativního (a dle názoru teh– dejšího profesora Vargové Milana Knížáka) až agresivního přístupu byla práce z období studií na Akademii výtvarných umění v Praze Socha s lidským jádrem, kterou autorka v podtitulu označila jako interaktivní objekt.
Petra Vargová is a young artist who has been active in the current fine art scene since the 1990s. Her work is associated with researching the possibilities and means of expression provided by new media, such as installation art, computer animation, interactive installations and virtual reality. From the beginning it was evident that Vargová had an extraordinarily keen interest in interactive media. The experimentally oriented currents of the art of the 1960s had already aimed at increasing an active approach to the art on the part of the viewer; however, it was the development of the new media in the 1990s which allowed the “interactive” facet of modern art to grow into a commonplace occurrence or even a “standard phenomenon”. According to Vargová, this takes the form of a certain polemical dialogue which steps outside of the usual framework of the “sufficient dosage” of the interactive relationship between the creator and the viewer as outlined by the technological processes used by the new media. What is characteristic of Vargová is her rather extremist attitude: sometimes a balanced interactive cooperation turns into pure manipulation of the viewer or just the opposite,
into the denial of the viewer to favor a passive attitude on his/her behalf. An example of this manipulative, even aggressive approach (in the view of Vargová’s former professor, Milan Knížák) is her school work Statue with a Human Core, which the artist described as an interactive object. In fact, it was a classical spatial installation consisting of a box, the polythene walls of which were filled with air: upon the entrance of the viewer into the box, the doors automatically shut and the person inside was literally imprisoned in this “interactive trap” for Socha s lidským jádrem, interaktivní objekt, 1995
4|5 Šlo o klasickou prostorovou instalaci sestávající z boxu, jehož igelitové stěny byly naplněny vzduchem: v okamžiku, kdy divák do boxu vstoupil, dveře se automaticky zavřely a člověk byl nafukujícími se vzduchovými polštáři na krátkou dobu v této „interaktivní pasti“ doslova uvězněn. Na obdobném interaktivně agresivním principu je založen také o čtyři roky později autorčin projekt ZONE, v jehož konstrukci využívající nejnovějších průzkumů v oblasti komunikace autorka dokázala zúročit výsledky svého studia v oblasti nových médií, zaměřeného v té době především na možnosti komunikace s využitím digitálních technologií, software a hardware. Nerealizovaný projekt ZONE (obdržela za něj Sony´s Hearts Award v Berlíně v roce 2000) sestává z magnetického pole, po němž se pohybují lidé ve speciální obuvi, jejich pohyb je však limitován zvyšováním a snižováním intenzity elektromagnetického pole ve vymezené zóně pohybu v rozpětí od naprosté volnosti až k znehybnění. Způsob řízení této v podstatě „zvrhlé interakce“, založené na manipulaci a ovládnutí, je dvojí: může a brief moment by the inflating plastic pillows. Four years later, her ZONE project, which used stateof-the-art high technology, managed to make good use of her long-term research into the area of new media, primarily focused on computer programs. (By 1996 she had transferred to the department of New Media headed by Professor Bielicky). Her unrealized ZONE project (for which she received the Sony Heart’s Award in Berlin in 2000) consists of a magnetic field across which people move in special shoes; their movement is restricted by the heightening and lowering of the intensity of the electromagnetic current in the shoes, a scale which allowed them either total freedom or succumbed them to total inertia. The manner in which this de facto “twisted interaction” was conducted was based two kinds of manipulation and controls: either instructions encoded directly into the computer program or partial randomization governed by the Internet (without ruling out a parallel system). ZONE, interaktivní instalace, 2000
6|7 být zakódován přímo v programu počítače nebo určován částečně nahodile prostřednictvím internetu, nevylučuje ani paralelní systém. V průběhu druhé poloviny devadesátých let Vargová vedle interaktivních instalací a projekcí vytvořila za pomoci počítačových programů také dva zajímavé cykly 3D modelů s výstupem digitálního tisku Hi-Pets (1997) a Pahýly (1999). V Hi-Pets prostřednictvím prostorové transformace a 3D modelace
In the course of the late 1990s, parallel to these interactive installations and projections, Vargová created two interesting series of digital prints entitled Hi-Pets (1997) and Stumps (1999), utilizing computer programs. Using spatial transformation and 3D modeling on the Hi-Pets, she generated a series of prima facie abstract, new shapes, which she covered with the real animal fur. The naturalism of the detail along with the ironic title “Hi-Pets — abstract animal forms developed in virtual space” brings to the fore the contrast between living, biological forms and inherently technological ones. Hi-Pets, fotoprint,1997
8|9 vygenerovala sérii na první pohled abstraktních novotvarů, avšak pokryla je reálnou zvířecí srstí. Naturalismus detailu spolu s ironizujícím názvem „Hi-Pets — abstraktní živočišná forma vyvinutá ve virtuálním prostředí“, avizujícím kontrast živých biologických a neživých — high-technologických forem, obsahujícím jasnou narážku na čtyřnohé domácí mazlíčky, odkrývá divákovi významový klíč této práce spočívající v úsilí o konzistentní propojení virtuálního a reálného světa. Obdobný přístup autorka uplatnila v cyklu příznačně nazvaném Pahýly, sérii vygenerovaných simulovaných vyobrazení-fragmentů, jež vnější tvářností připomínají Arpovy plastiky balancující na hraně čistě abstraktních a konkrétních „pupencových“ forem, avšak jejich příbuzenství s údy lidského těla netkví ani tak v podobnosti více či méně abstrahovaných tvarů, jako v jejich povrchu — veristicky znázorněné textuře lidské kůže, v tzv. „hyperrealistickém renderingu“. I zde šlo Vargové především o propojení virtuálního a reálného světa, lhostejno zda prostřednictvím „nosičů“ lidských nebo živočišných tělesných forem. It clearly refers to four-legged domestic pets; and, as for the viewer, reveals for him/her the key to the meaning of this work, which is to be found in the striving for a consistent interconnecting of the virtual and real worlds. The artist applied a similar approach in her series entitled Stumps, a series of generated simulated image-fragments, which in their external form are reminiscent of Hans Arp’s sculptures, balancing on the edge of the purely abstract and specific “leaf-bud-like” forms; however, their kinship to human limbs lies not so much in the similarity of their more or less abstract forms as much as in their surface — in the texture of the human skin which is depicted by what is called “hyper-realistic rendering”. Even here, however, Vargová was interested in blending the virtual and real worlds, and it doesn’t matter whether the “bearers” of this combination are human or animal body forms. Pahýly, fotoprint, 1999
10|11 Ve stejném roce jako Pahýly vznikla autoportrétní fotografie umělkyně DNA, která pozoruhodně doplňuje digitálně upravované fotografické tisky. Fotografie zachycující obličej autorky, jež má v místě očí vrostlé prameny vlasů, není — jak se zdá na první pohled — výsledkem počítačové manipulace, ani žádné jiné nově objevené převratné vědecké technologie, ale jedná se překvapivě (a v rozporu s poněkud zavádějícím názvem) o klasickou aranžovanou fotografii, která vznikla v době, kdy autorka sama čelila dočasným zrakovým obtížím. K pracím vzniklým na základě hlubšího studia počítačových programů se řadí také série digitálních tisků Binary.sex, autorkou označený jako „intimní erotický deník ze soukromého života drátových modelů“. Dvojice hlavních hrdinů, „modelů“, odvozuje svůj původ bezprostředně z virtuální reality: umělkyně si jejich předobrazy vybrala v knihovně modelů 3D programů, archivující zásobník ideálních In the same year as Stumps, the artist created a self-portrait entitled DNA, using digitally treated photographic print s in an extraordinary way. The photograph captures the artist’s face, but with ingrown strands of hair instead of eyes. This is not — as one might think at first glance — the result of computer animation or any other newly-developed revolutionary scientific technology; in contrast to the somewhat misleading title it is a classically arranged photograph taken at a time when the artist was temporarily suffering from eye problems. Among the works created on the basis of the study of computer programs there is also the series of digital prints entitled Binary.sex, described by the artist as an “intimate erotic journal from the private lives of wire models”. A pair of main characters, the “models”, is derived directly from virtual reality: the artist selected them from a 3D library of modeling programs, which stores a reservoir of the ideal shapes and proportions of the human body created on the basis of actual research into the tastes of Americans in the 1990s. DNA, fotografie, 1999
12|13
tvarů a proporcí lidského těla, vytvořený na základě skutečného průzkumu vkusu průměrných Američanů 90. let. Řadu prací spjatých s upravovanými počítačovými rozhraními uzavírá projekce Dead or Alive2, jejímž prostřednictvím Vargová uskutečnila svůj zatím nejhlubší sestup do nitra ovládacích struktur virtuálního světa: pronikla přímo do řídícího centra jedné z nejslavnějších her vytvořených pro platformu SONY Play Station 2 a zmanipulovala jeho grafické rozhraní tak, že ji přijal jako aktérku a spolubojovnici hry. The succession of works associated with computer programs concludes with the projection entitled Dead or Alive2, through which Vargová realized her deepest descent so far into the manipulating structures of the virtual world: she penetrated directly into the center of the children’s computer game SONY Play Station 2 and manipulated the program so as to accept her as a participant and co-fighter in the game. Binary.sex, samolepicí podlahová fólie, 2000
14|15 V průběhu devadesátých let vznikly některé zásadní práce, reflektující fascinaci Vargové motivem nekonečné opakující se smyčky. Poprvé se objevil již na samém počátku její umělecké dráhy, ale v účinné a pregnantní formě v impozantní celoplošné videoprojekci Monstre, promítané na Bienále mladého umění v roce 1996 v domě U Kamenného zvonu — není bez zajímavosti, že toto video snímající v polodetailu plavce, vynořujícího se nad zvířenou vodní hladinu v opakujícím se rytmickém intervalu nekonečné smyčky, je vlastně dosud jediným „čistým“ videem, které kdy natočila. Na Monstre volně navazuje animace Blickarén (Gra Kom) z roku 1997-98. Petra Vargová spolu s dalšími mladými autorkami Elen Řádovou a Andreou Cihlářovou projevily v té době invenční přístup k ústřední myšlence výstavy pořádané SCSU „Umělecké dílo ve veřejném prostoru“ a jako „veřejný prostor“ si zvolily veřejnoprávní komunikační médium, českou TV. Vytvořily monotónní statickou sekvenci, kterou po dobu čtrnácti dnů uváděl program ČT 2 vždy v noční pauze po ukončení
During the 1990s two major works reflected Vargová’s fascination with the motif of the endless loop. This motif popped up at the very beginning of her artistic carrier, but it would only be realized in the effective, pregnant form of the impressive, large-scale Monstre projection screened at the 1996 Biennial of Young Art in House at the Stone Bell. It is not without interest to note that this video, depicting a swimmer in a half-shot as he emerges from the whirling water in the repetitious, rhythmic intervals of the endless loop, is the only “pure” video she has ever shot so far. A sequel to Monstre is Blickarén (Gra Kom) of 1997-1998. Petra Vargová and her fellow young artist Elena Řádová and
DOA2, video, 2001
MONSTRE, vidoeinstalace, 1996
16|17 řádného vysílání: byla to svérázná umělecká verze „monoskopu“, jehož abstraktní rozostřený obrazec se za doprovodu technického šumu v konvexně konkávním pulsujícím rytmu směrem k divákovi přibližoval a opět smršťoval, de facto spíše než nekonečná smyčka to byla nekonečná pulsace (či „blikání“) tkvící v prostoru. Zatímco Blickarén byl založen na principu opakované stereotypní pulsace, pointa následné (a „technicky“ zatím nejnáročnější) interaktivní instalace Vargové Sphere byla „inspirována“ klasickým schématem antické tragédie, „zahrnujícím dramatickou závěrečnou katarzi“. Tato instalace, (již autorka nazývá interaktivním energetickým transformátorem) sestává ze dvou částí, reálné a virtuální: návštěvník má k dispozici reálný objekt-kouli, opatřenou energetickými snímači, bezdrátově propojenou s vlastním virtuálně-vizuálním echem na projekční ploše, koule na obrazovce se zvětšuje v závislosti na intenzitě fyzických kontaktů reálným objektem a po dosažení určitého maxima virtuální koule
exploduje, po výbuchu se vrací do původního rozměru a celý proces se v nekonečné cyklické smyčce znovu opakuje. Následný výrazný krok a zásadní posun v měnícím se přístupu Vargové k fenoménu nových medií představuje stereo projekce passive_6628 z roku 2002. V názvu obsažený výraz passive (převzatý z profesionálního názvosloví pro označení formy stereoprojekce) odkazuje k antiinteraktivnímu pojetí divákova postoje, číslo 6628 označuje počet vygenerovaných dvourozměrných objektů za jeden časový — přibližně tříminutový — cyklus. Vargová vygenerovaným objektům přiřadila formu květů a jako druh pohybu zvolila volný pád s nižším gravitačním koeficientem, takže pohyb květů je pomalejší než v přirozeném prostředí a připomíná spíše plynutí. Iluze navozující pocit padajícího sněhu nebo pomalu tekoucí vody je umocněna technologií sterea umožňující divákům vnímat jednotlivé předměty přímo v prostoru a zároveň být součástí scény.
Andrea Cihlářová showed a creative approach to the central idea of the exhibition “Artworks in Public Space,” organized by the SCSU. They chose as their “public space” the public communications medium of Czech TV. They created a monotonous, static sequence, which was broadcast for the period of two weeks by the Czech TV Channel 2, always during the break in broadcasting after the end of the regular TV programming at night. It was a peculiar, artistic version of the TV test-card; its abstract out-of-focus image moved to and from the viewer in a convex-concave rhythm, accompanied by technical background noise. In fact, it was not a real endless loop, but an endless pulsation (or flickering) in space. Whereas Blickarén was based upon the principle of repeated stereophonic pulsation, the punch line of the following (and so far technically most demanding) installation Sphere by Vargová was inspired by the classical plot line of ancient Greek dramas, “including the final dramatic catharsis”. This installation
(which the artist calls an interactive energy transformer) consists of two parts, the real and virtual. The visitor was given a real object to hold — a sphere, equipped with sensors and interconnected with its own virtual-visual echo projected onto a screen. The sphere on the screen would increase in size in proportion to the intensity of physical contact experienced by the real sphere. After reaching its maximum, the virtual sphere would explode. And after the explosion the virtual sphere would return to its original size and the whole process would repeat in an endless loop. A significant step and fundamental shift in Vargová’s changing approach to the phenomenon of interactivity is represented by the passive_6628 stereo projection of 2002. The expression passive used in the title (taken from professional hi-tech jargon meaning a of form of stereo projection) refers to the viewer’s anti-interactive attitude; the number 6628 refers to the number of two-dimensional objects generated within one time-cycle of approximately three minutes.
Blickarén, animace, 1997/8
18|19 Vygenerovat znamená v počítačové mluvě stvořit, vytvořit, v metaforickém přeneseném slova smyslu vdechnout, dát život, instalace Vargové poskytuje divákovi jedinečný zážitek: sledovat v intimním prostředí tichého (projekce není ozvučena) projekčního prostoru opakovaný zázrak digitálního znovuzrození závějí nových a nových květů. Samostatná výstava Petry Vargové na Staroměstské radnici, která je záměrně koncipována jako prostor bez interaktivity a zvuku, nabízí návštěvníkům vizuální, fyzický a psychický zážitek bez nutnosti aktivní komunikace. Výstava představuje dva „nekonečné plynoucí projekty“: vedle passive_ 6628 je to nový projekt SKY, navržený speciálně pro GHMP. V hlavním zatemněném uzavřeném světelně a tepelně izolovaném (prostřednictvím chladícího zařízení bude teplota výrazně snížena) výstavním prostoru bude vytvořena iluze noční oblohy s proměnlivými fiktivními souhvězdími. Vargová has given the generated objects the form of a blossom and selected a free-fall with low coefficient of gravity as the form of the movement, so that the resulting movement of the blossoms is slower than it would be in nature and is rather reminiscent something flowing. The illusion creating the feel of a snowfall or slowly flowing water is heightened by stereo technology enabling the viewer to perceive individual objects directly in space and, simultaneously, to be part of the scene. In the language of computer science, to generate means to create, to procreate — in the metaphorical figurative sense to inhale, to give life; Vargová’s installations provide the viewer with a unique experience: observing the repeated miracle of digital rebirth through a snowdrift of newer and newer blossoms in the intimate environment of a silent projection room (the projection has no soundtrack). Petra Vargová’s one-woman show at the Old Town Hall, intentionally designed as a space void of interactivity and sound, offers viewers visual, physical and psychological experiences without SPHERE, interaktivní instalce, 1999
20|21 Pro představení projektu Vargová záměrně zvolila letní období, kdy v galerii nejvíce vynikne přechod z letního dne do chladné noci a prohloubí tak umělecký účin díla. Projekt SKY, signalizující autorčin vyvíjející se přístup k novým médiím ve smyslu radikalizace dosavadních anti interaktivních postojů, je určený pro klidné pozorování a od pozorovatele vyžaduje pasivitu a zklidnění. Vůči převládající „agresivitě“ interaktivních a zvukových instalací se vymezuje snahou o kontemplaci a zklidněný individuální prožitek. Princip většiny interaktivních instalací spočíval v zaměření na jednotlivé „body doteku“ (prostorově pohybové impulsy) mezi divákem a dílem, jde o něco, s čím je návštěvník v určité kontrapozici konfrontován. V pojetí Vargové se stává přirozenou součástí uměleckého díla, které jej obklopí, divák má být vtažen do samého středu uměleckého díla, aby se oddal jeho působení - a je lhostejno, zda se ponoří do „interaktivního moře“ plného květů, či hvězd… Olga Malá Praha, květen 2003
the necessity for active communication on their parts. The exhibition will introduce two “endlessly flowing projects”: parallel to passive_6628 will be the new SKY project, designed for the Prague City Gallery. In the main darkened closed-off exhibition space, both light — and temperature-insulated, the illusion of the night sky will be created, with changeable imaginary constellations. (The temperature in the room will be artificially maintained by a cooling system). The artist intentionally chose summertime for this new project, as the transition from a summer day to the cold night of the gallery will be the most striking and will heighten the effect of the artistic experience. Signalizing the developing approach to the new media on the part of the artist in term of radicalization of her present antiinteractive attitudes, the SKY project is designed for tranquil observation and requires passivity and calm on the part of the viewer. In contrast to the prevailing “aggressiveness” of interactive and audio installations, this piece defines itself through its striving to produce a tranquil, individual experience. The principle of the majority of interactive installations rested on the focus on individual “point of touch” between the viewer and the work” (impulses resulting from the spatial movement) between the viewer and the work; this is something that confronts the viewer with a certain counterpoint. In Vargová’s conception it becomes a natural part of the artwork, which surrounds the viewer; s/he has to be taken into the very center of the artwork in order to surrender himself/herself to its effect — and it makes no difference whether s/he is immersed into an “interactive sea” full of blossoms or stars… Olga Malá Prague, May 2003
22|23 Eyeworks jsou virtuálně-vizuální prostředí, určená k pasivnímu pozorování a fyzickému vnímání. Komunikují s návštěvníkem prostřednictvím vizuální a fyzické percepce ve specifických podmínkách, bez použití interakce a zvuku … Eyeworks are virtual-visual environments designed for passive observation and physical perception. They communicate with the visitor through visual and physical sensations under specific conditions without the use of sound and with no interaction. Stereoprojekce passive_6628 je neohraničená monochromatická scéna, kterou v určitém ča– sovém úseku v několika prostorových plánech procházejí dvourozměrné objekty, generované skrytým zdrojem. Využívá statické kamery, objekty převzaté z reálného světa mají formu květů. Jako druh The passive_6628 stereo projection is an openended monochromatic visual field through which pass — in the course of a certain time limit and through several spatial planes — twodimensional objects generated by a concealed source. It uses a static camera; objects taken from the real world take the form of blossoms. passive_6628, stereoprojekce, 2002
24|25 pohybu byl zvolen volný pád s nižším gravitačním koeficientem, takže pohyb květů je pomalejší než v přirozeném prostředí a připomíná plynutí. Divák tak může mít v určitých okamžicích sledování projekce pocit, že pozoruje padající sníh nebo pomalu tekoucí vodu. Tento stav umocňuje technologie stereoprojekce, která umožňuje vnímat jednotlivé objekty přímo v prostoru a být plně součástí scény. Takto vytvořené prostředí vyžaduje od pozorovatele určitou pasivitu a zklidnění. Od toho je také odvozen název projektu, kde passive_ označuje formu postoje diváka, číslo 6628 množství objektů, vygenerovaných zdrojem v jednom časovém cyklu. Projekční prostor v galerii je uzavřený, ale nikoli zvukově odizolovaný. Diváky neruší jiné optické vjemy a je jim nabídnuto ideální prostředí pro sledování scény, na druhé straně mohou volně vnímat jakékoli zvukové podněty z okolí, neboť projekt není ozvučený.
SYSTÉM PASIVNÍHO STEREA Pro systém pasivního sterea se běžně využívá soustava dvou totožných dataprojektorů se speciálními polarizačními filtry a plastové brýle s polarizačními filtry. U této metody distribuce sterea je nutné synchronizovat signál při jeho přenosu do projektorů, k tomu je možné využít synchronizované DVD přehrávače nebo speciální počítačové karty se dvěma datovými výstupy. SYSTEM OF PASSIVE STEREO The passive stereo system usually uses two identical data projectors equipped with specially designed filters and lenses, both of which are polarized. This method of stereo distribution requires that the signals transmitted to the projectors are synchronized; to achieve this either synchronized DVD-players or a special computer card with two data outputs can be used.
Accordingly, during the projection the viewer may sometimes experience a feeling that s/he is watching snowfall or slowly flowing water. This sensation is heightened by the technology used in the stereo projection as it enables one to perceive individual objects directly in the space while, at the same time, being fully within the scene. The installation created in this manner requires a certain degree of passivity and tranquility on the part of viewer. Hence the name of the project is derived from this; passive_ describes the viewer’s mood and the number 6628 represents the number of objects generated per one time-period. Although the gallery space used for the projection is closed-off, it is not sound-proof. While the viewers are not distracted by other optical stimuli and they are provided with an ideal setting to observe the scenery, at the same time they are free to receive any audio stimulation from the surrounding environment since the project itself is silent. schéma popisek distribuce pasivního sterea podle Paula Bourkehho, Astronomy and Supercomputing, Australia
26|27 Světelná instalace Sky byla vyvinuta přímo pro prostory galerie. Výstavní sál je specificky upraven — zatemnění, regulovaná teplota, odhlučnění. Na stropě místnosti jsou instalovány LED diody produkující bílé záření různé světelné intenzity. Vytvářejí tak iluzi noční oblohy s neexistujícími souhvězdími, která se obměňují v počítačem generovaných cyklech. Návštěvník vstupuje do neznámého prostředí bez přirozeného zdroje světla, s uměle sníženou teplotou a hladinou zvuku. Díky těmto omezením se snižuje jeho vrozená schopnost orientace v čase a prostoru (schopnost zhodnotit velikost a dispozice prostoru, denní dobu atd.). Tento efekt je nejvýraznější právě v letním období, kdy je velmi kontrastní přechod z letního dne do chladného prostředí v galerii. Během celé výstavy návštěvníci zhlédnou nekonečně mnoho různých podob instalace, která vyvolává nečekaný fyzický i psychický zážitek. The Sky light installation has been adapted especially for the gallery space. The exhibition hall has been rearranged to feature a darkened interior, a regulated temperature and a quiet atmosphere. On the ceiling of exhibition hall, LED diodes have been installed which emit a white glow of variable intensity. They thus create the illusion of a night sky with imaginary constellations that change by means of computer-generated cycles. The visitor enters an unknown setting with no natural light source and with artificially lowered temperature and sound levels. Because of these conditions, the viewers’ inborn ability to orient him/ herself in time and space (the ability to evaluate the room’s size and position, the time of the day, etc.) is diminished. Due to the contrast between a warm summer day and the cold gallery setting, this effect becomes most conspicuous in the summer time. In the course of the exhibition the viewers will have the opportunity to experience an extremely high number of the installation’s variations which will evoke unexpected physical and psychological experiences. SKY, světelná instalce, 2003
28|29 Studia: 1994-2002 Akademie výtvarných umění v Praze: 1994-5 Škola konceptuálních tendencí (Prof. Miloš Šejn) 1995-6 Intermediální škola (Prof. Milan Knížák) 1996-2002 Škola nových médií (Doc. Michael Bielický)
Studies: 1994-2002 Academy of Fine Arts (AVU) in Prague: 1994-5 Studio of Conceptual Art (Prof. Miloš Šejn) 1995-6 Intermedia Art Studio (Prof. Milan Knížák) 1996-2002 New Media Studio (Doc. Michael Bielický)
Samostatné výstavy: 2001 SPHERE, Galerie Jiří Švestka, Praha(www.jirisvestka.com)
Solo exhibitions: 2001 S P H E R E, Jiri Svestka Gallery, Prague CZ (www.jirisvestka.com)
Skupinové výstavy (výběr): 2002 Mladý maso, Galerie hlavního města Prahy, Dům u Zlatého prstenu, Praha Lanterna Magika, Nové technologie v českém umění 20tého století, Espace EDF Electra, Paříž F Heroines, Galerie hlavního města Prahy a Slovenský Institut v Praze, Galerie Slovenského Institutu, Praha 2001 KKH, Anexet, Stockholm SE BabylonTimes, Galerie G4, Cheb 2000 II. Zlínský Salón mladých, Dům umění, Zlín SONY’S HEART, Sony Center Berlin, Berlín DE 1999 LAB SCSU´98, projekty vyvinuté v LAB SCSU Praha, Sorosovo centrum současného umění v Praze, Praha PERPLEX, Galerie Václava Špály, Praha 1998 Umělecké dílo ve veřejném prostoru (realizace) — noční vysílání projektu Blickarén Českou televizí (kanál TV2) LANTERNE MAGIQUE — čeští umělci a nové technologie, Galerie La Laiterie, Strasburg F 1997 Mladé české umění, Tatranská galerie - Elektráreň, Poprad SR 1996 ISTROART‘96, Slovenské národné múzeum, Bratislava SR ZVON 96‘, Bienále mladých II, Galerie hlavního města Prahy a SCSU, Dům u Kamenného zvonu, Praha
Group exhibitions (selection): 2002 Young Flesh, City Gallery Prague, Golden Ring House, Prague CZ Lanterna Magika, New Technologies in Czech Art of the 20th Century, Espace EDF Electra, Paris F Heroines, City Gallery Prague and Slovak Culture Institute in Prague, Gallery of Slovak Instite, Prague CZ 2001 KKH, Anexet, Stockholm SE BabylonTimes, G4 Gallery, Cheb CZ 2000 II. Zlin Salon Of Young artists, House of Contemporary Arts, Zlin CZ SONY’S HEART, Sony Center Berlin, Berlin DE 1999 LAB SCCA´98, Projects prepared at the LAB SCCA Prague, SCCA, Prague CZ PERPLEX, Václav Špála Gallery, Prague CZ 1998 Art Work in Public Spaces (realizations) — Broadcasting of Blickarén project by Czech TV2 LANTERNE MAGIQUE — artistes tcheques et nouvelles technologies, galerie La Laiterie, Strasbourg F 1997 Young Czech Art, Tatran Gallery - Elektráreň, Poprad SR 1996 ISTROART’96, Slovak National Museum, Bratislava SR ZVON 96’, Biennial of Young Artists II, Prague City Gallery and SCCA, The House of the Stone Bell, Prague CZ
Festivaly (výběr): 2002 transmediale.02, Screening section, Berlín DE THE 18TH INTERNATIONAL SHORT FILM FESTIVAL HAMBURG 2002, Bitfilm section, Hamburk DE Break 21, VI.mezinárodní festival mladých umělců, Ljubljana SLO Ars Electronica 2002: UNPLUGGED, Ars Electronica Center, Linec A
Festivals (selection): 2002 transmediale.02, Screening section, Berlin DE THE 18TH INTERNATIONAL SHORT FILM FESTIVAL HAMBURG 2002, Bitfilm section, Hamburg DE Break 21, VI. International Festival of Young Emerging Artists, Ljubljana SLO Ars Electronica 2002: UNPLUGGED, Screening section, Ars Electronica Center, Linz A
Ceny, nominace a stáže: 2002 Mandala Award, Honorary Award, Film and Media Forum, Barcelona \\intenational\media\art\award\bilder-codes\\do we undestand pictures?, 50 best, ZKM Karlsruhe DE 2001 KKH (Kungl. Konsthögskolan), Štokholm SE 2000 Sony’s Heart Award, SONY Berlín DE
Awards, nominations and residencies: 2002 Mandala Award, Honorary Award, Film and Media Forum, Barcelona ES \\intenational\media\art\award\bilder-codes\\do we undestand pictures?, 50 best, ZKM Karlsruhe DE 2001 KKH (Kungl. Konsthögskolan), Stockholm SE 2000 Sony’s Heart Award, SONY Berlin DE
E-mail:
[email protected], Http://www.avu.cz/~citoyen
E-mail:
[email protected], Http://www.avu.cz/~citoyen
POWERING THE INFORMATION AGE
www.fujitsu-siemens.cz
Autorky textů: Olga Malá, Petra Vargová 3D Modely a další obrazové materiály: archív autorky Fotografie: Vladimír Goralčík, Eduard Jahelka Design katalogu: Petra Vargová Zlom a DTP: KaBul Tisk: tiskárna Hugo Osvit: Panax Za technickou spolupráci na projektu SKY děkuji Milanu Guštarovi. Za spolupráci při realizaci propagačních materiálů děkuji Kateřině Vogel Bulínové aka KaBul. Za pomoc a spolupráci na přípravě výstavy děkuji: Martině Bendové, Dianě Brabcové, Michalu Cílkovi, Alexandru Jurmanovi, Michalu Kreuterovi, Petře Majtaníkové, Olze Malé, Janě Peterkové, Michalu Chylíkovi, Martinu Sahulovi a wCatovi.