FINANČNÍ INSTITUCE
Banka pro mezinárodní platby (v Basileji) BIS Bank for International Settlements Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD Europian Bank for Rekonstruktion and Developtment Evropský měnový institut
mimo EU
Instituce EU
Evropská centrální banka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Předchůdce ECB ECU
EMI - Sjednocení
Jednotná: měnová politika ↓ kurzovní politika
fiskální a další
ECB – nezávislost na : Radě E
Parlamentu E-komisi
Národních vládních a
ECB
dalších institucích
president vice-president Výbor ředitelů president vice-president + 4 další členové Rada ECB
Výbor ředitelů + guvernéři bank EMU
Generální rada:
president vice-president + guvernéři bank EU ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1930
1991
- BIS - Bank for International Settlements
banka pro mezinárodní vypořádání plateb
- EBRD - EB for Rekonstruktion and Development
1994 - EIB
EB pro obnovu a rozvoj
- Evropská investiční banka
Evropské společenství uhlí a oceli Montánní unie
Smlouva o zřízení ESUO
Podepsána 15.dubna 1951 v Paříži
Platnost 27.července 1952 Časově omezena: 50 let Členské země:
Francie, Německo, Itálie Belgie, Nizozemí, Lucembursko
Shromáždění ESUO
87 členů ⇒ z národních parlamentů funkce:
kontrolní – kontrola VÚ může odvolat jako celek VÚ
Zastoupení členských zemí Sídlo: Štrasburk
Soudní dvůr 7 soudců
-
Instituce poslední instance Sídlo: Lucemburk
(6let)
Struktura orgánů ESUO
Členské země delegují kompetence v oblasti uhlí a oceli „nadnárodním“ institucím
Vysoký úřad (nadnárodní) – regulace cen v dané oblasti – stav zřejmé nouze Funkční období: První předseda: Sídlo:
6 let Jean Monet Lucemburk
Rada ministrů (mezivládní instituce) 9 členů -
země maximálně 2 členy
většinové rozhodování
- každá země stejnou váhu ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EVROPSKÝ PARLAMENT 1 Počátek: Smlouva o ESUO – čl. 20 – 25 Shromáždění
První zasedání: 10. září 1952 Štrasburk Složení:
Německo Francie Itálie
18 18 18
Nizozemsko Belgie Lucembursko
Členové:
delegáti národních parlamentů
4
10 10
Kompetence: -
-
kontrola „Vysokého úřadu“
prostřednictvím vyjádření k výroční zprávě odmítnutí zprávy
odvolání „Vysokého úřadu“ (jen jako celku) hlasování o důvěře:
nejdříve 3 dny po podání návrhu
nutné 2/3 odevzdaných hlasů +
+ současně většina členů Shromáždění - možnost klást otázky „Vysokému úřadu“ Smlouva o EHS a EURATOM (1957)
Německo Francie Itálie
36 36 36
Složení:
Nizozemsko Belgie Lucembursko
Kompetence i vůči Komisím EHS a EURATOM vůči Radě
ALE : odvolání kdykoliv
konzultativní funkce právo navrhovat Radě rozpočtové změny
14 14 6
60. léta
„Shromáždění“ x Evropský parlament (1962) oficiální dokumenty: „Evropské parlamentní shromáždění“ Otázka „přímé“ volby členů 1965 – „neomezené“ právo odvolání „Komise“ (sloučení) 1969 – Haag – příprava institucionálních změn
1970 – 22. dubna „Lucemburská dohoda“ - právo navrhovat změny v „nezávazných výdajích“ 1975 – 10. července „Bruselská (druhá rozpočtová) smlouva“ - právo vrátit rozpočet jako celek vede k rozpočtovému „provizoriu“ 1983 – 17. – 19. června „Slavnostní prohlášení o EU“ – Stuttgart
Rada EHS bude: - odpovídat na dotazy parlamentu - informovat parlament o svých záměrech - konzultovat s parlamentem obsazení funkce předsedy komise
Komise – umožní zapojení parlamentů do projednávání otázek předkládaných ke schválení JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT 28. února 1986 oficiálně: Evropský parlament
iniciativa parlamentu od r. 1980
procedura spolupráce (kooperační): v rámci legislativního procesu
možnost předkládání pozměňovacích návrhů
podíl na proceduře: přijímání nových členů přijímání mezinárodních závazků společenství
Smlouva o EU procedura spolurozhodování – parlamentní veto
- parlament může pozastavit (ve vybraných problémech) to, s čím nesouhlasí
výsledkem : jen akty, kde se shoduje RADA i PARLAMENT
PARLAMENT
může: musí být: hlasuje: volí:
-
vytvářet vyšetřovací výbory konzultován při nominaci předsedy EK o konečném složení EK ombudsmana
AMSTERODAMSKÁ SMLOUVA Podstatné rozšíření procedury spolurozhodování Přímé schvalování nominace předsedy EK Přijímání sankcí proti členským zemím v případě nedodržení pravidel a hodnot EU Omezení počtu členů EP (700)
„PŘÍMÉ VOLBY“
diskuse: od r. 1958 původně: spojeno - se zvýšením úlohy EP - se zavedením „jednotného způsobu“ voleb 20. září 1976 – Akt o volbě členů EP – schválen 1. července 1978 7. a 10. června 1979
- "-
- platnost
první přímé volby
1. rozšíření 1962
1969 –
Velká Britanie (Francouzské veto)
Obnoveny rozhovory žádost
Velká Britanie
31.7.1961 11.5.1967
Irsko Dánsko
2. a 3. rozšíření Řecko Španělsko Portugalsko 4.rozšíření
30.6.1970 -
- "
-
- "
-
- "
-
30.4.1962 24.7.1967
- "
-
0
12.6.1975 28.7.1977 28.3.1978
21.7.1976 5.1. 1979 17.10.1978
17.7.1989
1.2.1993
1.1.1995
Švédsko
1.7. 1991
1.2.1993
1.1.1995
Norsko
18.3.1992
25.11.1992
1.1.1973
- "
Rakousko Finsko
vstup
31.7.1961 11.5.1967
31.7.1961 11.5.1967
Norsko
jednání
1.2.1993
5.4.1993
1.1.1995
0
1.1.1981 1.1.1986 1.1.1986
Rozdělení křesel podle politických skupin a členských států státy EU Belgie Belgie
EPPEPP- PES ALDE Zelení/ EUL/
ED
6
7
6
1
5
4
3
2
ČR
14
Německo
49
23
Řecko
11
8
Francie
17
Dánsko
Estonsko
Španělsko Irsko
1
2
24
24
5
1
7
2
31
11
1
Itálie Itálie
24
16
12
Litva
2
2
7
Lucembursko
3
1
2
3
Kypr
Lotyšsko
Maďarsko Malta
Nizozemsko Rakousko Polsko
Portugalsko Slovinsko
Slovensko Finsko
Švédsko Velká
Británie celkem
3
3 13
7
9
1 1 1 2
EFA
2 1
13
3 6 2
IND/
NGL
UEN NI celkem
DEM 6
1 7
1 1
4
1
3
3
7
4
1
1 2
1
1
1
4
7
9 4
3
5
1
1
19
12
5
1
11
2
268 200
88
41
37
27 29
8
3
4 5
28
5
3
2
3
1
42
6
2
2
5
2
4
78
24
1
12
13
6
4
9
78
9
8
19
2
54
13
5
7
14
24
7
6
24
6
4
1
24
99
2
1
4
3
poslanců
10
3
7 6
3 3
27 18 54 24
7
14 14 19 78
732
VÝBORY EP Výbor pro:
zahraniční politiku, lidská práva, společnou bezpečnostní a obrannou politiku rozpočet kontrolu rozpočtu občanské svobody a práva, justice a vnitřní záležitosti hospodářství a finance právo a vnitřní trh průmysl, zahraniční obchod, výzkum a energetiku zaměstnanost a sociální záležitosti otázky životního prostředí, ochranu zdraví a spotřebitele zemědělství a rozvoj venkova rybolov regionální politiku, dopravu a cestovní ruch kulturu, mládež, vzdělání, media a sport rozvoj a spolupráci institucionální záležitosti práva žen a rovné příležitosti petice
-
EVROPSKÁ KOMISE
GŘ: Vzdělání a kultura Výzkum
EVROPSKÝ PARLAMENT
Výbor pro: kulturu, mládež, vzdělání, media a sport Evropský vzdělávací prostor Evropský výzkumný prostor
GŘ: Vnější vztahy Rozšíření
1957 do 1959 1970
-
0
-
jsou kompetence
Historické faktory Evropské integrace
EEC smlouva o koordinaci národních ekonomických a peněžních politik. EC členové vyjádřili zájem na společné měnové politice jako na věci „společného zájmu“.
Vytváření plně směnitelných měn v několika Evropských zemích.
„Wernerův plán“ je schválen. Znamená systém krok za krokem k dosažení ekonomické a peněžní unie s jednotnou měnou od r. 1980. Bohužel, extrémní měnové turbulence (volatilita) počátkem 70. let a také divergence ekonomických politik v důsledku první ropné krize znemožnily implementaci.
1972
1979
1987 1989 1990 1991
Jako následek eroze Bretton-Woods systému, EC – rada ministrů rozhoduje o fluktuačním pásmu šesti měn na +/-2,25 %. UK, Irsko a Dánsko se přidružují k „měnovému hadu“ v r. 1973. Avšak libra, irská libra, francouzský frank a italská lira brzy opouštějí tento systém.
Evropský měnový systém (EMS) je založen na základě společné iniciativy Německa a Francie. Klíčovými jsou směnný kurz, intervence a úvěrový mechanismus. S výjimkou UK, všech ostatních 8 členů se účastní na „Exchange rate Mechanism (ERM)“ s fixními, ale částečně fluktuujícími kurzy. „Single European Act (SEA)“ je základem pro Jednotný evropský trh od 1. července. Cíle Měnové unie jsou poprvé zakotveny v EC dohodě. Červen, Madridské setkání, rada Evropy schvaluje „Delors report“, který poprvé hovoří o třech etapách pro ustanovení Evropské a Měnové unie. Španělská peseta je zapojena do ERM s fluktuačním pásmem 6 %. 1. července, Ekonomická a Peněžní Unie vstupuje do první fáze. V říjnu UK rozšiřuje fluktuační pásmo na 6 %.
V prosinci šéfové států EC rozhodují v Maastrichtu o vytvoření EMU nejpozději k r. 1999.
1992
V dubnu portugalské escudo vstupuje do ERM při fluktuačním pásmu 6 %. V září britská libra a italská lira opouštějí systém ERM.
1993
Na základě vysoké volatility měn členských zemí a spekulačních tlaků je v srpnu rozhodnuto o rozšíření fluktuačního pásma na + - 15 % (výjimkou zůstává DEMNLG, stále 2,25 %).
1994
1. ledna – fáze 2, EMU vstupuje v život. European Monetary Institute (EMI) je založen jako „předobraz“ European Central Bank (ECB).
1995
Rakousko se přidružuje k ERM počátkem roku, mnoho evropských měn se dostává pod tlak, devalvuje peseta a escudo. V prosinci v Madridu je potvrzen hlavní cíl – EMU od 1.1.1999. Zároveň je rozhodnuto o tom, že ECU bude nahrazeno „EUREM“.
1996
Finská marka se přidružuje k ERM, italská lira se vrací do systému, obě měny s pásmem 15 %. Na prosincovém summitu v Dublinu je rozhodnuto o časovém harmonogramu legislativních prací včetně znovu potvrzení zahájení EMU v r.1999.
1997
Začátkem ledna EMI představuje zprávu „Jednotná monetární politika ve fázi 3“, precizující harmonogram prací ECB.
PŘEDSEDOVÉ KOMISE Jméno a funkční období v Komisi
Nejvyšší dosažená pozice v národní vládě
Způsob jeho vedení
Německo
Ministr zahraničí
silný
Jean Rey (1967-1970)
Belgie
Ministerstvo zahraničních věcí
slabý
Sicco Mansholt (1972)
Nizozemí
Walter Hallstein (1958-1967)
Franco Malfatti (1970-1972)
Členský stát
Ministr telekomunikací a spojů
slabý
Ministr zemědělství
slabý
Francie
Ministr financí
slabý
Roy Jenkins (1977-1981)
Velká Británie
Lord strážce pokladu (ministr financí)
silný
Předseda vlády
slabý
Jacques Delors (1985-1995)
Francie
Ministr ekonomie, financí a rozpočtu
silný
Romano Prodi (1999-?)
Itálie
François-Xavier Ortoli (1973-1977)
Gaston Thorn (1981-1985)
Jacques Santer (1995-1999)
Itálie
Lucembursko
Lucembursko
Předseda vlády
slabý
Předseda vlády
slabý?
PORADNÍ VÝBORY Rada EU ovlivňuje Komisi prostřednictvím tzv. výborů, kterým Komise předkládá své návrhy. Tyto výbory jsou složeny ze zástupců členských států a předsedá jim zástupce Komise. Existuje asi 1.400 výborů, některé z nich jsou velmi početné. EVROPSKÁ RADA Nejvyšší představitelé zemí EU (společenství)
1. setkání – 10. a 11. února 1961 2. setkání – 18. července 1961
Paříž Bonn
Obě setkání z iniciativy Francie
- modifikace „Římských dohod“ - plán „politické unie“ - institucionalizace „setkávání nejvyšších představitelů zemí“ 29. a 30. května 1967 Řím (10. výročí podpisu Římských smluv) 1. a 2. prosince 1969
19. a 20. října 1972 14. 15. prosince 1973 9. a 10. prosince 1974
Haag – opět: „institucionalizace….“
Paříž Kodaň „ kdykoliv to bude potřebné…“ Paříž
Pařížská deklarace:
29. a 30. června 1977
summit 3x ročně Předsedající země Brusel Londýn
Londýnská deklarace: 2 typy jednání - privátní - formální
Evropská rada
Stuttgart Slavnostní prohlášení o EU
-
obecný politický impuls pro budování Evropy definuje přístupy napomáhající další výstavbě E předkládá všeobecné politické principy ES a E politické spolupráce rokuje o obecných záležitostech ES iniciuje spolupráci v nových sférách činnosti vyhlašuje společný postoj v otázkách vnějších vztahů povinnost adresovat EP zprávu o výsledcích svých jednání (pokud se týkají otázek v kompetenci ES – stávají se součástí E normotvorby) - v ostatním zůstává „mezivládní“ charakter 1986 Jednotný evropský akt (čl. 2) ... ER se skládá z hlav států a vlád a předsedy EK … jsou jim nápomocni ministři zahraničí a člen EK
Schází se nejméně 2x ročně! ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1992 – Smlouva o EU -
předkládá EP zprávu po každém zasedání každoročně (písemně) zprávu o pokroku dosaženém v unii zastřešuje všechny tři „pilíře“ EU ! NENÍ oficiálně institucí „Společenství“
Poslanci EU ČR (členství ve výborech)
Výbor pro zahraniční věci Výbor pro rozvoj
ZIELENIEC Josef (EPP-ED) ROUČEK Libor (PES)
ZAHRADIL Jan (EPP-ED) HYBÁŠKOVÁ Jana (EPP-ED)
Rozpočtový výbor
FAJMON Hynek (EPP-ED)
Hospodářský a měnový výbor
STREJČEK Ivo (EPP-ED)
Výbor pro rozpočtovou kontrolu Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
DUCHOŇ Petr (EPP-ED)
CABRNOCH Milan (EPP-ED) FALBR Richard (PES) MAŠTÁLKA Jiří (EUL/NGL)
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin OUZKÝ Miroslav (EPP-ED) Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Výbor pro dopravu a cestovní ruch Výbor pro regionální rozvoj Výbor pro kulturu a vzdělávání Výbor pro právní záležitosti Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
BŘEZINA Jan (EPP-ED) RANSDORF Miloslav (EUL/NGL) REMEK Vladimír (EUL/NGL) ROITHOVÁ Zuzana (EPP-ED) DUCHOŇ Petr (EPP-ED) KOHLÍČEK Jaromír (EUL/NGL)
VLASÁK Oldřich (EPP-ED) ŽELEZNÝ Vladimír (IND/DEM) BOBOŠÍKOVÁ Jana (Nezařazení) ZATLOUKAL Tomáš (EPP-ED) FLASAROVÁ Věra (EUL/NGL) ZVĚŘINA Jaroslav (EPP-ED) STROŽ Daniel (EUL/NGL)
FLASAROVÁ Věra (EUL/NGL)
Poslanci EU ČR (členství v politických frakcí)
EPP – ED Evropské lidové strany a strany Evropských demokratů
Březina Jan KDU-ČSL Cabrnoch Milan ODS Duchoň Petr ODS Fajmon Hynek ODS Hybášková Jan Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté Ouzký Miroslav ODS Roithová Zuzana KDU-ČSL Strejček Ivo ODS Škottová Nina ODS Vlasák Oldřich ODS Zahradil Jan ODS Zatloukal Tomáš Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté Zieleniec Josef Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté Zvěřina Jaroslav ODS Falbr Richard ČSSD Rouček Libor ČSSD
PES – Strany Evropských socialistů
EUL/NGL – skupina Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice
Flasarová Věra Kohlíček Jaromír Maštálka Jiří Ransdorf Miloslav Remek Vladimír Strož Daniel
Železný Vladimír
KSČM KSČM
KSČM KSČM
KSČM KSČM
IND/DEM Skupina nezávislosti a demokracie Nezávislí
Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance
Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb.
Název země
Hlavní město
Rozloha v km2
Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km2
Počet hlasů v EK
ANGLIE
LONDON
242.900
58,200.000/240
29
72 (78) 746.154
24/24
BELGIE
BRUSEL
30.528
10,188.000/334
12
22 (24) 424.500
12/12
Dánsko
KODAŇ
43.094
5,284.000/123
7
13 (14) 377.428
9/9
FRANCIE
PARIS
543.965
58,607.000/107
29
72 (78) 751.371
24/24
ITÁLIE
ROMA
301.308
57,523.000/191
29
72 (78) 737.474
24/24
(království V.B. a Severního Irska (království)
(království)
Mandáty v EP Zastoupení ve Nice (reál.stav) výboru regionů/ /počet obyv. na 1 Hosp. a soc.výb. poslance
Hlavní město
Rozloha v km2
Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km2
Počet hlasů v EK
LUXEMBOURG
2.586
420.000/162
4
6/70.000
6/6
BERLIN
357.021
82,071.000/230
29
99/829.000
24/24
PORTUGALSKO
LISABON
92.235
9,943.000/108
12
22 (24) 414.292
12/12
ŠPANĚLSKO
MADRID
504.782
39,323.000/78
27
50 (54) 728.204
21/21
NIZOZEMSKO
AMSTERDAM
41.865
15,604.000/372
13
25 (27) 577.926
12/12
Název země LUCEMBURSKO
(velkovévodství)
NĚMECKO
(Spolková rep. Německo)
(království)
(království)
Název země
Hlavní město
Rozloha v km2
Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km2
Počet hlasů v EK
Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance
Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb.
ESTONSKO
TALLIN
45.227
1,455.000/32
4
6/242.500
7/7
LITVA
VILNIUS
65.300
3,706.000/57
7
12 (13) 285.077
9/9
LOTYŠSKO
RIGA
64.589
2,474.000/38
4
8 (9) 274.889
7/7
POLSKO
WARSZAVA
312.685
38,650.000/124
27
50 (54) 715.741
21/21
SLOVINSKO
LJUBLJANA
20.258
1,987.000/98
4
7/283.857
7/7
Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance
Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb.
Název země
Hlavní město
Rozloha v km2
Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km2
Počet hlasů v EK
ŘECKO
ATHENY
131.957
10,522.000/80
12
22 (24) 438.417
12/12
IRSKO
DUBLIN
70.285
3,644.000/51
7
12 (13) 280.308
9/9
ŠVÉDSKO
STOCKHOLM
449.964
8,846.000/20
10
18 (19) 465.579
12/12
FINSKO
HELSINKI
338.145
5,140.000/15
7
13 (14) 367.143
9/9
RAKOUSKO
WIEN
83.858
8,072.000/96
10
17 (18) 367.143
12/12
(království)
Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance
Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb.
Název země
Hlavní město
Rozloha v km2
Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km2
Počet hlasů v EK
MAĎARSKO
BUDAPEŠŤ
93.030
10,153.000/109
12
20 (24) 423.042
12/12
SLOVENSKO
BRATISLAVA
49.035
5,383.000/110
7
13 (14) 384.500
9/9
KYPR
NIKOSIE
9.251
840.000/91
4
6/140.000
6/6
MALTA ČESKO
VALLETTA PRAHA
316 78.866
375.000/1.187 10,304.000/131
3
5/75.000
12
20 (24) 429.333
5/5 12/12
