MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND, SVĚTOVÁ BANKA, BIS MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND (INTERNATIONAL MONETARY FUND) • 07/1944 – měnová a finanční konference v Bretton-Woods (USA) – dohodnut statut – články Dohody (The Articles of Agreement), 12/1947 – podepsána 29 států • 1.3.1947 – zahájena oficiální činnost MMFu
CÍL: • PODPORA MEZINÁRODNÍ MĚNOVÉ SPOLUPRÁCE (MMF – stálá instituce), • podpora a VYROVNANÝ RŮST MEZINÁRODNÍHO OBCHODU všech členů (hospodářská pol.: u, Y, využití zdrojů), • podpora STABILITY MĚNY (devizového kurzu), mezi členy fondu udržovat řádné měn. vztahy, zabraňovat konkurenční znehodnocování měny, • POMOC při vzniku vzájemných PLATEBNÍCH SYSTÉMŮ pro běžné transakce, při odstraňování měn. restrikcí (narušujících sv. obchod), • umožnit členům PŘÍSTUP KE ZDROJŮM fondu v případě zhoršení jejich PLATEBNÍ BILANCE, • zmírňovat stupeň nerovnosti v mez. PLATEBNÍ BILANCI členů. • vytváření nových prostředků MEZINÁRODNÍ LIKVIDITY (SDR), • POMOC PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMU zadluženosti ROZVOJOVÝCH ZEMÍ, • výzkumně INFORMAČNÍ, PORADENSKÁ činnost. 1945 – 1971 – zlatý dolarový standard (35 USD = 1 trojská unce Au) 1971 – USA informují MMF, že již nebudou volně nakupovat ani prodávat AU
1969 – zavedení SDR (Special Drawing Rights) 1973 – SDR – vyjádřeno košem 16 měn podle ekonomické síly měn v mezinárodním obchodu 1981 – SDR pouze koš 5 měn (USD, DEM, FRF, JPY, GBP)
1976 – Fond – začal prodávat Au v aukci – získané prostředky – do svěřeneckého fondu na pomoc rozvojovým zemím 1981 - orientace na rozvojové státy, 1994 – Systémově transformační facilita – určená pro tranzitivní ekonomiky, 1996 – Heavily Indebted Poor Countries – iniciativa pro těžce zadlužené země.
ORGANIZACE MMF:
• RADA GUVERNÉRŮ – každý členský stát zastoupen 1 guvernérem a 1 alternátem – základní otázky činnosti fondu (stanovy, členství), - zřizuje své PORADNÍ VÝBORY • RADA VÝKONNÝCH ŘEDITELŮ – běžná agenda fondu, • SPRÁVNÍ ŘEDITEL – jmenován Radou výkonných ředitelů – stává se jejím předsedou bez hlasovacího práva; neAmeričan, • ZAMĚNSTNANCI – statut mezinárodního úředníka.
ZDROJE FINANCOVÁNÍ MMF: • členské kvóty – podle ekonomické síly člena (25% v měn. rezervách určených Fondem, 75 % v národních měnách),
• doplňkové zdroje na základě tzv. Všeobecné dohody o zápůjčce (General Arrangement to Borrow – GAB , 1962 – s 10 hosp. nejvyspělejšími členy Fondu + Švýcarsko(1964) Fondu + Saudská Arábie (1983) – celkem 18 500 mil SDR (2002)), • Nová dohoda o zápůjčce (New Arrangement to Borrow – NAB – 1997 – 25 zemí – celkem 34 000 mi. SDR (2002)),
• bilaterálně sjednané půjčky – s CB členských zemí a BIS, • prodej Au. HLASOVÁNÍ MMF: • podle výše složené členské kvóty – resp. každý člen: 250 hlasů + jeden hlas za každých 100 000 SDR (hlasy (2000): USA – 17,35 %, Japonsko – 6,23%, Německo – 5,02%, Francie – 5,02%, Velká Británie – 5,02%, ČR – 0,39%).
FINANČNÍ SLUŽBY MMF: • MĚNOVÉ SWAPY (rezervní aktiva (volně směn. měny + SDR: národní měny) • KRÁTKODOBÁ finanční pomoc, • politika REZERVNÍ TRANŠE – každý člen má rezervovaný rámec pro čerpání úvěrů omezený výší své členské kvóty – NENÍ ÚVĚREM, • politika ÚVĚROVÉ TRANŠE- 25% kvóty + prokázat snahu o překonání svých potíží v platební bilanci, • politika POMOCI V PŘÍPADĚ NOUZE – 25% kvóty - nepředvídané přírodní pohromy + postkonflitkní situace – potřeby platební bilance finanční služby: záložní dohody, prodloužený úvěr, • zvýhodněná finanční pomoc: Facilita ke snížení chudoby a podpoře růstu, Iniciativa a pomoci těžce zadluženým chudým zemím • další finanční služby: kompenzační facilita, dodatečná rezervní facilita, nouzové úvěrové linky. •
MMF a ČR: členem od 1.1.1993; všechny dluhy vůči MMF splaceny v r. 1994 - členská kvóta: 819,3 mil. SDR.
SVĚTOBÁ BANKA = MEZINÁRODNÍ BANKA PRO OBNOVU A ROZVOJ (WORLD BANK = INTERNATIONAL BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT)
• založena spolu s MMF (1944) • člen SB - pouze člen MMF CÍL: • boj PROTI CHUDOBĚ, za DLOUHODOBĚ UDRŽITELNÝ EK. ROZVOJ, • POMOC rozvojovým státům vybudovat funkční ekonomiku – strukturální ZMĚNY vedoucí k dlouhodobé prosperitě. 1945 – 70. léta 20.stol. - pomoc evropským státům, 70. léta 20. stol – pomoc státům během ropné krize, 80. léta – dlužnická krize, od 70. let 20. stol. - rozvojové státy (v současnosti: 90% úvěrové aktivity), 90. léta 20. stol. – tranzitivní ekonomiky, v současnosti – POUZE rozvojové státy. ORGANIZACE MMF:
• RADA GUVERNÉRŮ - každý členský stát zastoupen 1 guvernérem – základní otázky činnosti fondu (bankovní politika, stanovy, členství, základní jmění, schvalování výkazů, rozpočtu, 1 x ročně), • RADA VÝKONNÝCH ŘEDITELŮ – běžná agenda fondu, • PREZIDENT – odpovědný za celkové řízení SB, věnuje se strategii By, (re)prezentaci banky vůči okolí – zástupce největšího akcionáře USA, • MANGING DIRECTORS (4) – agendu spolu s prezidentem, • REGINÁLNÍ VICEPREZIDENTI – 6 oblastí – plná odpovědnost za svěřenou oblast (Afrika, Východní Asie a Tichomoří, Východní Evropa a Střední Asie, Latinská Amerika a Karibská oblast, Střední východ a Severní Afrika, Jižní Asie), • ředitelka pro operativní politiku, výkonní viceprezidenti MIGA a IFC.
ZDROJE FINANCOVÁNÍ MMF: • základní kapitál – podíly – dle členských kvót v MMF (země složí pouze 10% kvóty – z toho 1% v USD a 9% v národní měně, 90% jako záruka – splatný v případě potřeby),
• rezervy – ze zisku, • emise vlastních dluhopisů, • odprodej části půjček, • spolufinancování.
ČINNOST SVĚTOVÉ BANKY: úvěry + technická asistence ÚVĚRY : • investiční úvěry – investování konkrétní akce (refundace proti skutečně vynaloženým a dokumentovaným úvěrům), •
úvěry/půjčky na doplnění platební bilance – rychlý transfer peněz v případě, že ekonomice hrozí kolaps či vyhlásí neschopnost splácet zahraniční závazky, či jako platební polštář pro reformy, které mohou ohrozit pohyb devizového kursu),
•
programové úvěrování – hybrid předcházejících dvou– konkrétní akce + ek. reformy 2.generace (soudnictví, institucionální reformy, antikorupční programy).
TECHNICKÁ ASISTENCE: • poskytování know-how, poradenství, kontroly při zavádění zákonů, regulací, místních institucích potřebných pro rozvoj soukromého sektoru; budování fyzické infrastruktury, rozvoji místních kapitálových trhů a bankovních systémů.
SKUPINA SVĚTOVÉ BANKY: Mezinárodní sdružení pro rozvoj – IDA (International Development Agency ) – pomoc nejchudším rozvojovým zemím,
-
bezúročné půjčky a další služby, členové – pouze členi Sby, ČR – přispěvatel (2001 (kumulativní příspěvek): 35,31 mil. USD = 0,03%, USA (2001, kumulativní příspěvek): 25 841,78 mil. USD = 23,70%, Japonsko (2001, kumulativní příspěvek) 24 062,38 mil. USD = 22,07%, Německo (2001, kumulativní příspěvek) 12 395,62 = 11,37%)),
Mezinárodní finanční korporace – IFC (International Financial Corporation) – úvěry a fin. prostředky pro projekty soukromého sektoru v rozvojových zemích (přesahují hodnotu 20 mil. USD, nelze jinde získat zdroje, max. 25% z celkových nákladů = max. 100 mil. USD),
-
členové – pouze členi Sby, IFC- je finančně a organizačně nezávislá na SB, zdroje: emise dluhopisů.
Agentura pro mnohostranné investiční záruky – MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency)
-
poskytuje investorům záruky na tzv. neobchodní rizika (včetně vyvlastnění a ztrát způsobených válkami a obč. nepokoji) – podpora soukromých investic do rozvojových zemích, poskytuje informace o investičních příležitostech v rozv. zemích, za poskytnutí záruk – pojistné prémie, vlastní zdroje.
Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů – ICSID (International Centre for Settlement of Investment Disputes)
-
služby k řešení sporů mezi vládami a soukromými zahraničními investory – dohodou nebo arbitráží
BANKA PRO MEZINÁRODNÍ PLATBY – BIS (Bank for International Settlements) • založena v 1930 na zákl. tzv. Haagské dohody - pro vypořádání reparačních plateb Německa, 1961 – 1968 – jako agent „zlatého poolu“, 70.léta 20.stol – spolupráce s Evropským společenstvím, EMS (návrh na ESCB, ECB), od 1986 – agent platebního systému ECU, 90.léta 20.stol – spolupráce s EMI a Evropskou komisí o realizaci 2. a 3. fáze HMU. současnost: centrum mezinárodní měnové spolupráce (centrální bankovnictví a bankovní dohled) + centrum ekonomického a měn. výzkumu
PLATEBNÍ BILANCE
• systematický statistický záznam všech ekonomických transakcí uskutečněných mezi devizovými tuzemci a cizozemci z urč. zvolené období (1 rok)
HORIZONTÁLNÍ STRUKTURA PLATEBNÍ BILANCE rozdělení všech transakcí podle jejich druhu do pěti základních skupin (A – E): A – BĚŽNÝ ÚČET • mezinárodní pohyb zboží (1) – dle komoditních skupin (suroviny, průmyslové zboží, zemědělské produkty, výrobní prostředky), • mezinárodní pohyb služeb (2) – doprava. pojištění, licence a patenty, příjmy a výdaje spojené s vojenským a diplomatickým zastoupením, cestovní ruch, filmové poplatky, spoje, • mezinárodní pohyb důchodů (3) – zisky, úroky, dividendy a ranty z investovaného domácího kapitálu v zahraničí; platba těchto položek vzniklých z investic zahr. kapitálu v dom. ekonomice, • mez. pohyb nekapitálových transferů (4) jednostranné transfery NEKAPITÁLOVÉHO charakteru – dědictví, dary, výživné, příspěvky zahr. organizacím, vládní hosp. pomoc.
B – KAPITÁLOVÝ ÚČET • mez.pohyb kapitálových transferů – kapitálové transfery spojené s migrací obyvatelstva, promíjení dluhů, vlastnícká práva k základním prostředků, převody nevýrob. nefin. hm. aktiv a nehmotných práv (patenty, autorská práva).
C – FINANČNÍ ÚČET • mez.pohyb přímých investic (1) – pohyb urč. výše vlastnických práv, kontroly podniku (např. 51%, ČR 10%) – dlouhodobý záměr, • mez. pohyb portfoliových investic (2) – nákup dluhopisů, akcií, jejichž podíl je pod hranicí zařazení do přímých investic – střednědobý záměr, • mez. pohyb ostatního kapitálu (3) – ostatní dlouhodobý a krátkodobý kapitál se splatností do 1 roku, vládní úvěry, dlouhodobé soukromé obch. úvěry, urč, operace CB.
D – CHYBY A OMYLY – k vyrovnání chyb součtu sald položek „nad čarou“ a na základě položek „ pod čarou“ – rozdílná statistika, nepřesné záznamy. E – ZMĚNY DEVIZOVÝCH REZERV – Au, likvidní volně směnitelná devizová aktiva CBy
Položky “NAD ČAROU“ – A + B + C Položky „POD ČAROU“ – E
VERTIKÁLNÍ STRUKTURA PLATEBNÍ BILANCE rozdělení všech operací na kreditní (+) a debetní (-) kreditní operace - příliv deviz. prostředků = vytvářejí devizovou NABÍDKU debetní operace – odliv deviz. prostředků = vytvářejí devizovou POPTÁVKU
SALDO PLATEBNÍ BILANCE • nelze počítat jako rozdíl celkových součtů kreditních a debetních operací = ten pak za celou platební bilanci musí být NULOVÝ • vedením pomyslné čáry – rozdělení položek „nad čarou“ = I.okruh platební bilance a „pod čarou“ – II. okruh platební bilance Tři nejvýznamnější typy sald PB: SALDO VÝKONOVÉ BILANCE: (zboží + služby) EX – IM = -(D + T + DK + KK + ∆DR)
SALDO BĚŽNÉ BILANCE: (zboží + služby + důchody + transfery) EX – IM + D + T = -(DK + KK + ∆DR)
SALDO PLATEBNÍ BILANCE: (zboží + služby + důchody + transfery + dlouhodobý kapitál + krátkodobý kapitál) EX – IM + D + T + DK + KK = -∆DR
SYSTÉMY MĚNOVÝCH KURSŮ V oblasti národních směnitelných měn existují 2 základní systémy MK: a) systém pevných měnových kursů, b) systém pohyblivých měnových kursů. měnový (devizový) kurs – cena zahraniční peněžní jednotky vyjádřená v domácích peněžních jednotkách
ústřední kurs – kurs stanovený CB,dlouhodobě rovnovážný měnový kurs
SYSTÉMY PEVNÝCH MĚNOVÝCH KURSŮ a) kursy s přirozenými limity oscilace - patří mezi nejstarší systémy, využíván v období kovových měn.systémů (zlatý standard) - kursy byly odvozeny z měnových parit jednotlivých národních měn, které byly vyjádřeny ve zlatě, skutečné MK se odchylovaly od takto vymezených MK pouze v rozmezí tzv. horního a dolního zlatého bodu, které odpovídaly nákladům spojeným s přepravou Au z jedné země do druhé
b) kursy s pevnou vazbou na 1 vůdčí národní měnu - 1945 – 1971(3) bretton-woodský systém – vazba na USD, nyní cca 45 zemí - vyžaduje: stanovení ústředního kursu a vymezení povolených pásem oscilace ústřední kurs – by měl odrážet dlouhoodobě rovn.hodnotu MKu z pohledu
záměrů hosp.politiky v oblasti rovnováhy platební bilance zvýšení, či snížení ústředního kursu – devalvace, revalvace pásmo oscilace – rozpětí, kde se MK pohybuje -
pohybuje se v závislosti pohybu vůdčí měny úzké pásmo – výhodné pro domácí exportéry a importéry - nevýhodné pro realizaci měnové politiky v případě nebezpečí překročení pásma oscilace - intervence CB
c) kursy s pevnou vazbou na individuální národní měnový koš - v závislosti na zahraničním obchodě se vyberou měny a stanoví se jejich váhový
podíl v měn.koši v závislosti na váze zahr.obchodu - jestliže nejsou provedeny devalvace/revalvace MKů, apreciační pohyby 1.skupiny se vždy kompenzuje s depreciačními pohyby 2. skupiny - ČR: od roku 1993 dvouměnový koš (do 1997) 0,35 ∗ -
28,443Kč / USD 17,995Kč / DEM + 0,65 ∗ = XKč / DEM DEM / USD 1 měnové kursy v čitateli – tzv. výchozí (bazické) kursy domácí měny k měnám zařazeným do měn.koše, jejími prostř. CB provádí devalvace, revalvace,
- měn.kursy ve jmenovateli – promptní kursy měn ze souboru proti jedné libovolně zvolené měně (DEM – CB pak potřebuje dosadit pouze kurs DEM/USD)
d) pevný deviz.kurs s relativně častými úpravami ústředního kursu - CB provádí malé, časté úpravy MK - vazba na 1 měnu nebo měn.koš - problém: pravidelnost, frekvence změn, max.výše úprav - obliba: u zemí s vysokými tempy inflace (vyrovnání plat.bilance) e) kursy s pevnou vazbou na více národních měn - od roku 1979 – EMS – založen na 2 zákl.mechanismech: - stanovení pevných bilaterálních kursů mezi všemi členskými zeměmi navzájem (±2,25% až ±15%) (ERM 1) - stanovení pevných kursů všech členských zemí ke společné měn.jednotce ECU ± 15% * 0,75 (1-Wj) Wj – váha přísl. členské země v koši pro výpočet společné měn.jednotky ECU
SYSTÉMY VOLNĚ POHYBLIVÝCH MĚNOVÝCH KURSŮ a) volný floating - CB – neprovádí žádné intervence, MK čistě pod tlakem devizových operací soukr.osob, využíván ojediněle - v r. 1969 SRN před revalvací marky b) řízený floating - CB – intervenuje pouze při silných destabilizačních pohybech spekulačního kapitálu Volně pohyblivé MK byly zavedeny neboť pevné MK: - způsobují přenos inflace z 1 země do druhé (prostřednictvím vyšších cen placených za import) - oslabují možnost provádění nezávislé domácí měnové politiky - jsou náročné z hlediska držby devizových rezerv (CB – intervenuje na vnitřním deviz.trhu za udržení stabilního pevného MKu)
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHYB MĚNOVÉHO KURSU TEORIE PLATEBNÍ BILANCE Při aktivním saldu platební bilance: deviz.inkasa > devizové úhrady → nabídka deviz > poptávka deviz → zhodnocení MKu Kritika: neprokázala se tato spojitost, teorie platí ex ante – budoucí vývoj ER bude ovlivněn očekávaným vývojem platební bilance
PARITA KUPNÍCH SIL A MĚNOVÝ KURS a) ABSOLUTNÍ TEORIE PARITY KUPNÍCH SIL - vychází z pravidla jedné ceny: ceny zboží ve 2 náhodně zvolených zemích A, B se po odečtení transportních nákladů a přepočtu MKu musí sobě rovnat PA = PB ∗ ER ( A / B ) PA PB
ER ( A / B ) =
lepší agregovaný propočet na základě cenové hladiny 2 zemí: n
ER( A / B) =
∑P
∗ qi
∑P
∗ qi
i =1 n
i =1
Ai
Bi
qi – váha zboží ve spotř. koši
nevýhody: - nevhodná volba zboží a jeho vah ve spotřebním koši - různé užitné vlastnosti stejných výrobků zařazovaných do koše
a) RELATIVNÍ TEORIE PARITY KUPNÍCH SIL - pro prognózování v dlouhém období - pro konečný pohyb MKu je rozhodující tempo vývoje cenové hladiny v příslušných zemích ER( A / B)t +1 = ER( A / B)t ∗
Ip( A) Ip( B)
Ip(A), Ip(B) – hodnoty cenových indexů v zemích A, B Roste-li cen.hladina v zemi A rychleji než ve zemi B → relativní zdražení zboží A → snížení exportu + zvýšení importu do A → znehodnocení ER(A/B)
Kritika: - zvýšení importu má účinek na zvýšení cen.hladiny pouze v případě, že importované zb. je substitutem, nikoliv zb.s doplňkovou povahou - je důležité % změny poklesu exportu ne % změny zvýšení cen exportovaného zboží (viz.ropné šoky)
PARITA ÚROKOVÝCH MĚR A MĚNOVÝ KURS a) HYPOTÉZE O ZHODNOCENÍ MĚNY PŘI RŮSTU ÚROKOVÉ MÍRY Investor – sleduje úroveň úrokové míry (IR) a očekávaný vývoj MKu (ER), podle toho přelévá svá aktiva ER ( A / B ) =
1 + IRB ∗ ER e ( A / B ) 1 + IR A
Jestliže ↑ IRA → příliv zahr.kapitálu → nabídka deviz > poptávka deviz → zhodnocení MKu za předpokladu, že subjekty nebudou očekávat znehodnocení Ee(A/B) nad určitou mez ↑ IRA nejčastěji když: se očekává ↑ tempa inflace, deficit platební bilance a deficit státního rozpočtu
b) HYPOTÉZA O ZNEHODNOCENÍ MĚNY ZEMĚ S VYŠŠÍ ÚROKOVOU MÍROU PRAVIDLO: Na efektivním fungujícím trhu musí být vyšší IRA kompenzována budoucím znehodnocením měny, aby došlo k vyrovnání výnosnosti investic do aktiv denominovaných v v obou měnách – v dlouhém období.
er (A/B) = IRA – IRB
er – relativní změna kursu
