Financování zdravotnictví v ČR mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí
Obsah
• • • •
Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví zlepšit? Jaké výzvy přinese budoucnost?
Financování zdravotnictví – vývoj I. Celkové výdaje před krizí rostly, posléze stagnovaly… Celkové výdaje na zdravotnictví 350 000 300 000
Tis. Kč
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: ÚZIS
2013
Financování zdravotnictví – vývoj II. …nestagnuje ale dotace ze státního rozpočtu na „státní pojištěnce“… Platba státu (tis. Kč) 70 000 000 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Zvláštní účet přerozdělování
2014
Financování zdravotnictví – vývoj III. …ani počet „státních pojištěnců“. Počet státních pojištěnců 6 150 000 6 100 000 6 050 000 6 000 000 5 950 000 5 900 000 5 850 000
5 800 000 5 750 000 5 700 000 5 650 000 5 600 000 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Zvláštní účet přerozdělování
2014
Financování zdravotnictví – mezinárodní srovnání I. Veřejné výdaje se pohybují na adekvátní úrovni i ve srovnání s ostatními vyspělými státy. Veřejné výdaje na zdravotnictví a hrubý domácí produkt (2012) 60000
SVY USA
50000 HDP per capita - USD PPP
IRS
ISL
FIN
40000 KOR
30000 POL CHI TUR MEX
20000
IZR
SR EST MAĎ
ČR
SPA
ITA
KAN
VB
JAP
SVE BEL
RAK NĚM
DAN
FRA
SLV
ŘEC
10000 0
0
500
1000
1500 2000 2500 3000 Veřejné výdaje na zdravotnictví per capita - USD PPP
3500
4000
Zdroj: OECD
4500
Financování zdravotnictví – mezinárodní srovnání II. Pokud má někde ČR mezery, pak je to financování privátní sférou… Podíl privátních výdajů na zdravotnictví na celku (2012) 60 50
%
40 30 20 10 0
Zdroj: OECD
Efektivita vynakládání prostředků I. …a ve využití vybraných prostředků ČR vyvíjí signifikantní činnost pouze v polovině bodů, které jí byly doporučeny v OECD Economic Surveys: Czech Republic 2014 Určitý pokrok byl zaznamenán v: • Používání DRG – nový projekt DRG-restart • Nový model přerozdělení – aktivita MZ • Elektronické preskripce a pozitivní listy – aktivita VZP
Naopak velmi malý pokrok OECD konstatuje v: • E-health • Gate-keeping • Definice hrazených služeb – co je a co není hrazeno.
Efektivita vynakládání prostředků II. Neexistence definice hrazených služeb = ohrožení finanční stability zdravotnictví? • Nejde o úzkou problematiku nadstandardů (nadstandardy z hlediska finančního objemu na celku zdravotnictví představovaly marginálii a navíc byly použity v relativně „levných“ oborech medicíny), ale o do budoucna o koncepční problém toho, co si český stát může dovolit platit.
Modelový příklad: Dejme tomu, že existuje technologie, která vážně nemocným prodlouží statisticky život o jeden měsíc. Jaká je hranice nákladů na jednoho pacienta, za kterou už by bylo třeba říci „Toto neplatíme.“? 1 milion Kč? 5 milionů Kč? 10 milionů Kč? 100 mil. Kč? Nejedná se pouze o hypotetický příklad, technologie se reálně podílí již v současnosti významně na zvyšování výdajů ve zdravotnictví.
Efektivita vynakládání prostředků III. Dle výzkumu OECD mezi roky 1995 a 2009 rostly veřejné výdaje na zdraví v zemích OECD v průměru o 4,3%. Demografické změny na tomto růstu představují pouze 0,5 procentního bodu. Nárůst příjmů se (při předpokládané příjmové elasticitě 0,8) podílí 1,7 procentním bodem (v tom je obsažen celospolečenský růst mezd a cen). Zbytek (tedy více než polovinu nárůstu) tvoří nové technologie, případně institucionální změny a relativní zdražování zdravotnictví oproti ostatním segmentům (OECD Economic Policy Papers, No. 6, OECD 2013). Technologie tedy již v dnešní době mají zásadní význam na zvyšování výdajů ve zdravotnictví Česká republika do budoucna potřebuje pro udržení finanční stability jasná pravidla, jaký musí mít technologie poměr cena/“výkon“, aby byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění
Efektivita vynakládání prostředků IV. S předchozím problémem souvisí další nedostatek v českém zdravotnictví – častá absence výkonových parametrů u projektů a výdajů. Např. pro oblast úhrad zdravotních poskytovatelů – v ČR je pomíjen v zahraničí dnes již relativně obvyklý systém úhrad tzv. P4P (pay for performance)
• V úhradových mechanismech není nijak zohledněn výsledek léčby ani u homogenních skupin pacientů umožňujících srovnání • S výjimkami obvykle nejsou v úhradách zohledněny ani další kvalitativní parametry Pomíjí se fakt, že občan neplatí pojištění pro to, aby na něm bylo provedeno co nejvíc výkonů a vyšetření, ale proto, aby v případě nemoci byl zlepšen (nebo alespoň udržen) jeho zdravotní stav.
Výhled do budoucna I. Tlak na české zdravotnictví díky stárnutí obyvatelstva se bude stupňovat, jak ukazují i projekce výdajů spojených se stárnutím z dílny Evropské komise , v procentních bodech HDP: He alth-car e
Long-te r m car e
2013 level
CH 2013-40
CH 2013-60
2013 level
CH 2013-40
CH 2013-60
BE
6,4
0,3
0,4
2,5
1,4
2,5
BG
4,4
0,5
0,4
0,5
0,2
0,3
CZ
7,0
1,1
1,5
0,8
0,4
0,6
DK
7,6
0,7
0,8
4,5
2,1
3,4
DE
8,2
1,1
1,2
1,5
0,9
1,6
EE
5,3
0,6
1,0
0,5
0,2
0,3
IE
7,0
1,1
1,3
1,1
0,7
1,5
EL
6,2
0,9
1,2
1,4
0,5
1,2
ES
6,3
1,2
1,5
0,8
0,2
0,6
FR
8,2
1,1
1,3
2,3
1,3
1,9
IT
6,4
0,7
0,8
1,9
0,5
0,9
CY
2,6
0,3
0,4
0,2
0,1
0,1
LV
3,8
0,5
0,6
0,7
0,1
0,3
LT
5,1
0,5
0,6
1,2
0,5
1,1
LU
3,6
0,6
0,9
1,1
0,9
2,0
HU
5,0
0,7
1,1
0,9
0,3
0,6
MT
5,6
1,9
2,6
0,7
0,6
0,8
NL
7,1
1,0
0,9
4,0
2,5
3,6
AT
7,6
1,2
1,4
1,7
0,7
1,2
PL
5,1
1,5
2,2
0,8
0,5
0,9
PT
6,4
1,3
1,8
0,3
0,1
0,3
RO
3,6
0,7
1,1
0,6
0,4
1,1
SI
6,2
0,8
1,0
1,5
0,9
1,5
SK
6,4
1,8
2,9
0,3
0,2
0,4
FI
6,2
0,8
0,8
2,7
2,1
2,4
SE
7,5
0,5
0,6
3,9
1,6
2,6
UK
7,3
0,8
1,0
2,1
0,5
0,6
NO
5,9
0,9
1,2
3,8
2,3
3,9
EU
7,2
0,9
1,1
1,9
0,9
1,4
EA
7,3
0,9
1,1
1,8
0,9
1,6
Výhled do budoucna II. •
Z předchozího slidu vyplývá, že pouze náklady spojené se stárnutím budou do roku 2040 oproti dnešnímu stavu znamenat nárůst výdajů (v reálných číslech) o cca 20 %, do roku 2060 pak cca 30 %.
• Nelze předpokládat ani zastavení technologického vývoje či zásadní zlevnění nových technologií – spíše naopak. Pokud (na základě zjištění OECD) budeme předpokládat díky technologiím roční nárůst o 2 %, pak do roku 2040 půjde o kumulativní reálný nárůst ve výši 64 %!
Český systém veřejného zdravotního pojištění bude v budoucnu čelit závažným problémům s finanční stabilitou.
Co s tím? Dle našeho názoru bude nutné pro udržení finanční stability v budoucnu zejména: • Zavést hodnocení zdravotnických technologií a jasně určit, co už neplatíme (aneb HTA – Health Technology Assessment) • Nastavit institucionální pravidla tak, aby rozhodování o úhradě nemohlo být rukojmím různých zájmových skupin (souvisí s předchozím) • Nastavit výkonové hodnocení projektů • Jasně ohraničit, co patří do zdravotnictví a co už nikoli (omezení „sociálních hospitalizací“ apod.) • Využít výhod našeho systému (např. existence více pojišťoven přináší možnost konkurence – konkurují si dnes pojišťovny způsobem, který zvyšuje kvalitu a snižuje ceny ve zdravotnictví?)
• Zvážit vícezdrojové financování
Děkuji Vám za pozornost
