Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Financování zdravotnictví v ČR mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Obsah

• • • •

Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví zlepšit? Jaké výzvy přinese budoucnost?

Financování zdravotnictví – vývoj I. Celkové výdaje před krizí rostly, posléze stagnovaly… Celkové výdaje na zdravotnictví 350 000 300 000

Tis. Kč

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: ÚZIS

2013

Financování zdravotnictví – vývoj II. …nestagnuje ale dotace ze státního rozpočtu na „státní pojištěnce“… Platba státu (tis. Kč) 70 000 000

60 000 000

50 000 000

40 000 000

30 000 000

20 000 000

10 000 000

0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Zvláštní účet přerozdělování

2014

Financování zdravotnictví – vývoj III. …ani počet „státních pojištěnců“. Počet státních pojištěnců 6 150 000 6 100 000

6 050 000 6 000 000 5 950 000 5 900 000 5 850 000 5 800 000 5 750 000 5 700 000 5 650 000 5 600 000 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Zvláštní účet přerozdělování

2014

Financování zdravotnictví – mezinárodní srovnání I. Veřejné výdaje se pohybují na adekvátní úrovni i ve srovnání s ostatními vyspělými státy. Veřejné výdaje na zdravotnictví a hrubý domácí produkt (2012) 60000

SVY USA

50000 HDP per capita - USD PPP

IRS

ISL

FIN

40000 KOR

IZR

30000 POL

CHI TUR MEX

20000

SR EST MAĎ

ČR

SPA

KAN

VB

ITA

JAP

SVE BEL

RAK NĚM

DAN

FRA

SLV ŘEC

10000

0 0

500

1000

1500 2000 2500 3000 Veřejné výdaje na zdravotnictví per capita - USD PPP

3500

4000

Zdroj: OECD

4500

Financování zdravotnictví – mezinárodní srovnání II. Pokud má někde ČR mezery, pak je to financování privátní sférou… Podíl privátních výdajů na zdravotnictví na celku (2012) 60

50

%

40

30

20

10

0

Zdroj: OECD

Efektivita vynakládání prostředků I. …a ve využití vybraných prostředků

ČR vyvíjí signifikantní činnost pouze v polovině bodů, které jí byly doporučeny v OECD Economic Surveys: Czech Republic 2014 Určitý pokrok byl zaznamenán v: • Používání DRG – nový projekt DRG-restart • Nový model přerozdělení – aktivita MZ • Elektronické preskripce a pozitivní listy – aktivita VZP Naopak velmi malý pokrok OECD konstatuje v: • E-health • Gate-keeping • Definice hrazených služeb – co je a co není hrazeno.

Efektivita vynakládání prostředků II. Neexistence definice hrazených služeb = ohrožení finanční stability zdravotnictví? • Nejde o úzkou problematiku nadstandardů (nadstandardy z hlediska finančního objemu na celku zdravotnictví představovaly marginálii a navíc byly použity v relativně „levných“ oborech medicíny), ale o do budoucna o koncepční problém toho, co si český stát může dovolit platit. Modelový příklad: Dejme tomu, že existuje technologie, která vážně nemocným prodlouží statisticky život o jeden měsíc. Jaká je hranice nákladů na jednoho pacienta, za kterou už by bylo třeba říci „Toto neplatíme.“? 1 milion Kč? 5 milionů Kč? 10 milionů Kč? 100 mil. Kč?

Nejedná se pouze o hypotetický příklad, technologie se reálně podílí již v současnosti významně na zvyšování výdajů ve zdravotnictví.

Efektivita vynakládání prostředků III. Dle výzkumu OECD mezi roky 1995 a 2009 rostly veřejné výdaje na zdraví v zemích OECD v průměru o 4,3%. Demografické změny na tomto růstu představují pouze 0,5 procentního bodu. Nárůst příjmů se (při předpokládané příjmové elasticitě 0,8) podílí 1,7 procentním bodem (v tom je obsažen celospolečenský růst mezd a cen). Zbytek (tedy více než polovinu nárůstu) tvoří nové technologie, případně institucionální změny a relativní zdražování zdravotnictví oproti ostatním segmentům (OECD Economic Policy Papers, No. 6, OECD 2013). Technologie tedy již v dnešní době mají zásadní význam na zvyšování výdajů ve zdravotnictví Česká republika do budoucna potřebuje pro udržení finanční stability jasná pravidla, jaký musí mít technologie poměr cena/“výkon“, aby byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění

Efektivita vynakládání prostředků IV. S předchozím problémem souvisí další nedostatek v českém zdravotnictví – častá absence výkonových parametrů u projektů a výdajů. Např. pro oblast úhrad zdravotních poskytovatelů – v ČR je pomíjen v zahraničí dnes již relativně obvyklý systém úhrad tzv. P4P (pay for performance) • V úhradových mechanismech není nijak zohledněn výsledek léčby ani u homogenních skupin pacientů umožňujících srovnání • S výjimkami obvykle nejsou v úhradách zohledněny ani další kvalitativní parametry Pomíjí se fakt, že občan neplatí pojištění pro to, aby na něm bylo provedeno co nejvíc výkonů a vyšetření, ale proto, aby v případě nemoci byl zlepšen (nebo alespoň udržen) jeho zdravotní stav.

Výhled do budoucna I. Tlak na české zdravotnictví díky stárnutí obyvatelstva se bude stupňovat, jak ukazují i projekce výdajů spojených se stárnutím z dílny Evropské komise , v procentních bodech HDP: He alth-car e

Long-te r m car e

2013 level

CH 2013-40

CH 2013-60

2013 level

CH 2013-40

CH 2013-60

BE

6,4

0,3

0,4

2,5

1,4

2,5

BG

4,4

0,5

0,4

0,5

0,2

0,3

CZ

7,0

1,1

1,5

0,8

0,4

0,6

DK

7,6

0,7

0,8

4,5

2,1

3,4

DE

8,2

1,1

1,2

1,5

0,9

1,6

EE

5,3

0,6

1,0

0,5

0,2

0,3

IE

7,0

1,1

1,3

1,1

0,7

1,5

EL

6,2

0,9

1,2

1,4

0,5

1,2

ES

6,3

1,2

1,5

0,8

0,2

0,6

FR

8,2

1,1

1,3

2,3

1,3

1,9

IT

6,4

0,7

0,8

1,9

0,5

0,9

CY

2,6

0,3

0,4

0,2

0,1

0,1

LV

3,8

0,5

0,6

0,7

0,1

0,3

LT

5,1

0,5

0,6

1,2

0,5

1,1

LU

3,6

0,6

0,9

1,1

0,9

2,0

HU

5,0

0,7

1,1

0,9

0,3

0,6

MT

5,6

1,9

2,6

0,7

0,6

0,8

NL

7,1

1,0

0,9

4,0

2,5

3,6

AT

7,6

1,2

1,4

1,7

0,7

1,2

PL

5,1

1,5

2,2

0,8

0,5

0,9

PT

6,4

1,3

1,8

0,3

0,1

0,3

RO

3,6

0,7

1,1

0,6

0,4

1,1

SI

6,2

0,8

1,0

1,5

0,9

1,5

SK

6,4

1,8

2,9

0,3

0,2

0,4

FI

6,2

0,8

0,8

2,7

2,1

2,4

SE

7,5

0,5

0,6

3,9

1,6

2,6

UK

7,3

0,8

1,0

2,1

0,5

0,6

NO

5,9

0,9

1,2

3,8

2,3

3,9

EU

7,2

0,9

1,1

1,9

0,9

1,4

EA

7,3

0,9

1,1

1,8

0,9

1,6

Výhled do budoucna II. • Z předchozího slidu vyplývá, že pouze náklady spojené se stárnutím budou do roku 2040 oproti dnešnímu stavu znamenat nárůst výdajů (v reálných číslech) o cca 20 %, do roku 2060 pak cca 30 %. • Nelze předpokládat ani zastavení technologického vývoje či zásadní zlevnění nových technologií – spíše naopak. Pokud (na základě zjištění OECD) budeme předpokládat díky technologiím roční nárůst o 2 %, pak do roku 2040 půjde o kumulativní reálný nárůst ve výši 64 %!

Český systém veřejného zdravotního pojištění bude v budoucnu čelit závažným problémům s finanční stabilitou.

Co s tím? Dle našeho názoru bude nutné pro udržení finanční stability v budoucnu zejména: • Zavést hodnocení zdravotnických technologií a jasně určit, co už neplatíme (aneb HTA – Health Technology Assessment) • Nastavit institucionální pravidla tak, aby rozhodování o úhradě nemohlo být rukojmím různých zájmových skupin (souvisí s předchozím) • Nastavit výkonové hodnocení projektů • Jasně ohraničit, co patří do zdravotnictví a co už nikoli (omezení „sociálních hospitalizací“ apod.) • Využít výhod našeho systému (např. existence více pojišťoven přináší možnost konkurence – konkurují si dnes pojišťovny způsobem, který zvyšuje kvalitu a snižuje ceny ve zdravotnictví?) • Zvážit vícezdrojové financování

Děkuji Vám za pozornost

Pohled na české zdravotnictví v rámci Evropské Unie Budoucnost našeho zdravotnictví, Praha

Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.

Duben 2015

Studie EEIP (2014): Investice do zdraví

Závěry studie 



Pro dosažení cíle stanoveného v rámci evropského akčního plánu, tj. zvýšit průměrnou dobu zdravého života o 2 roky, je třeba realizovat opatření v rámci následujících 3 pilířů:



prevence a včasná detekce,



léčba a péče (adekvátní léčba, dodržování léčebných postupů atd.)



aktivní a nezávislý život (rehabilitace, aktivní pracovní politika, atd.)

K úspěšnému naplnění cílů akčního plánu je zapotřebí, aby realizovaná opatření měla následující charakteristiky: 

Dlouhodobá vize a priority



Stabilní, alespoň střednědobý finanční výhled



Kvalitní komunikace s dotčenými subjekty a důvěryhodnost

http://www.eeip.cz/cs/poradenstvi/klicove-transakce/investice-do-zdravi/

Pohled na české zdravotnictví v rámci Evropské Unie

Pro porovnání českého zdravotnictví v kontextu EU jsme zvolili následující tři oblasti: 1. Zdravotnické ukazatele – kvalita života (např. střední délka života ve zdraví, výskyt a úmrtnost na rakovinu, prevalence diabetu apod.) 2. Ekonomické ukazatele (např. podíl výdajů na zdravotnictví jako % HDP, Výdaje na zdravotnictví přepočtené na obyvatele v PPP apod.) 3. Provozní zdravotnické ukazatele (např. počet praktikujících lékařů přepočtených na obyvatele, počet lůžek přepočtených na obyvatele apod.)

V rámci porovnání jsme definovali tzv. referenční země, které jsme pozitivně vymezili na základě několika kritérii (např. velikost populace, parita kupní síly). Mezi referenční země zahrnujeme:  Belgie, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko.

Strana 3

1. Srovnání vybraných zdravotnických ukazatelů – kvalita života

Strana 4


Zvýšení střední délky života nad průměr EU

1 0.9

1990

74

0.6 74

75

76

77

77

0.7 77

78

80

79

0.8 80

81

81

81

81

2012

0.5 0.4

70

0.3 0.2 0.1

Litva

Lotyšsko

Maďarsko

Slovensko

Estonsko

Polsko

Chorvatsko

Česká rep.

EU-28

Slovinsko

Belgie

0

Portugalsko

60

Rakousko

V rámci sledovaných zemí nejvyšší střední délku života při narození vykazovalo Nizozemsko, Rakousko a Portugalsko. Naopak nejnižších hodnot dosahovaly pobaltské státy Lotyšsko a Litva.

90

Nizozemsko

Došlo tak k významnému přiblížení se k evropskému průměru, který v roce 2012 činil 79 let.

Střední délka života při narození (1990 a 2012)

Roky

V porovnání s rokem 1990 se střední délka života při narození prodloužila o více jak 6,5 roku na 78 let v roce 2012.

Zdroj : Eurostat Statistics Database completed with data from OECD Health Statistics 2014, http://dx.doi.org/10.1787/health-data-en.

Strana 5


Nadprůměrná délka života ve zdraví při narození v ČR (2012)

Ženy

Porovnáme-li střední délku života u mužů a žen, zjistíme, že ve všech sledovaných státech je očekávaná střední délka života při narození delší v případě žen. V České republice můžeme sledovat lehce nadprůměrnou střední délku života ve zdraví pro obě pohlaví. Zároveň je patrné, že u žen je rozptylu hodnot nižší (79 – 84) oproti (68 - 79).

Zdroj : Eurostat Statistics Database.

Muži

Délka života ve zdraví Délka života s omezením běžných činností


84

Rakousko

78

84

Portugalsko

77

83

Slovinsko

77

83

Belgie

78

83

Nizozemsko

82

EU-28

82

Estonsko

81

Česká rep.

81

Polsko

81

Chorvatsko

80

Slovensko

80

Litva

68

79

Lotyšsko

69

79

Maďarsko

90

60

Roky

30

0

0

79

76 71 75 73 74 73

72

0

30

60

90

Roky

Strana 6


Délka života ve zdraví ve věku 65 let na úrovni průměru EU

Ženy

Muži


Porovnáme-li střední délku života u mužů a žen, zjistíme, že ve všech sledovaných státech je očekávaná střední délka života ve věku 65 let delší v případě žen.

Česká republika je v parametru střední délky života ve zdraví ve věku 65 lehce pod průměrem EU, pokud se jedná o život ve zdraví, můžeme sledovat průměrné či lehce nadprůměrné hodnoty.


21

Rakousko

21

Belgie

21

Portugalsko

21

Slovinsko

21

Nizozemsko

20

EU-28

20

Estonsko

25

18

18

17

18

17

15

Polsko

15

19

Česká rep.

16

19

Litva

20

14

19

Chorvatsko

19

Lotyšsko

19

Slovensko

15

Maďarsko

14

18


18

20

15

Roky

10

5

0

15

14

0

5

10

15 Roky

20

25

Strana 7


Česko nadprůměr v pití alkoholu v EU

12.3 Estonsko

12.7

12.2

11.6 Česká rep.

Rakousko **

11.4 Maďarsko **

11.0 Slovinsko

10.2 Lotyšsko

10.8

10.2 Polsko

Portugalsko *

10.1 EU-28

10.7

10.1

9.8

10

9.3

12

Chorvatsko *

14

Slovensko

V roce 2012 byla průměrná spotřeba na osobu starší 15 let 11,6 litrů alkoholu.

Spotřeba alkoholu u populace starší 15 let (2012)

Spotřeba alkoholu (litrů na osobu)

Spotřeba alkoholu u populace starší 15 let je v ČR v porovnání s referenčními zeměmi, ale i průměrem EU stále nadprůměrná.

8

6

4

2

Pozn.: * Údaje pro jsou za rok 2010 ** Údaje pro jsou za rok 2011

Litva **

Belgie

Nizozemsko *

0

Zdroj : OECD Health Statistics 2014; WHO Global Information System on Alcohol and Health.

Strana 8


Diabetes – Potenciální hrozba pro české zdravotnictví

9.6

Odhadovaná prevalence diabetu (dospělí ve věku 20 – 79 let) 10

6.0

6.0 Maďarsko

5.7 Estonsko

EU-28

5.6

5.2 Nizozemsko

Chorvatsko

5.2

4.8

4.6

5 3.9

Ve srovnání s Evropou se Česká republika řadí k evropskému nadprůměru.

%

6

Polsko

7

6.9

6.6

8

7.9

9 7.5

V roce 2013 byl v ČR podíl jedinců ve věku 20 – 79 let trpících cukrovkou v rámci sledované populace odhadován na 6,9 %.

4 3 2 1

Portugalsko

Slovensko

Slovinsko

Česká rep.

Rakousko

Belgie

Lotyšsko

Litva

0

Pozn.: Údaje jsou věkově standardizované k World Standard Population. Zdroj : IDF (2013), Diabetes Atlas, 6th edition.

Strana 9


Prevalence obezity u dospělých (2002 a 2012)

28.5

2002

21.0

19.0

16.9 Lotyšsko

18.3

16.9 Slovensko ¹

15.8 Polsko

16.7

15.4 Portugalsko

13.8

12.4 Rakousko

15

12.0

20

EU-26

25

Nizozemsko

Jednalo se o nárůst o 7 p.b. oproti roku 2000.

2012 30

% z populace starší 15 let

V roce 2010 byl v ČR podíl dospělých jedinců trpících obezitou v rámci sledované populace odhadován na 21 %.

10

5

Maďarsko ¹

Česká rep. ¹

Estonsko

Slovinsko

Belgie

0

Pozn.: 1. Údaje jsou založena na měření namísto samo oznámení výšky a váhy. Údaje pro některé země jsou z dřívějších let například 2006, 2008, 2010 namísto 2012

Zdroj : OECD Health Statistics 2014 completed with Eurostat Statistics Database.

Strana 10


Výskyt rakovina (2012)

Muži

Výskyt rakoviny u můžu je ve všech sledovaných státech vyšší než u žen.

Věkově standartizované - na 100 000 obyvatel

V roce 2012 byl v České republice ve srovnání s evropským průměrem o 10% vyšší výskyt rakoviny.

Ženy

Celkem

400 350 300 250 200 150 100 50

Belgie

Nizozemsko

Slovinsko

Česká rep.

Maďarsko

Slovensko

Chorvatsko

EU-28

Rakousko

Litva

Lotyšsko

Portugalsko

Estonsko

Polsko

0

Zdroj : International Agency for Research on Cancer (IARC), GLOBOCAN 2012.

Strana 11


Slovensko

Chorvatsko

Celkem

400 300 200

Maďarsko

Slovinsko

Česká rep.

Lotyšsko

Nizozemsko

Polsko

Estonsko

Litva

0

EU-28

100

Belgie

Celková úmrtnost na rakovinu je v České republice mírně nad evropským průměrem (o 10%).

Ženy

500

Rakousko

Úmrtnost mužů na rakovinu je ve všech sledovaných státech významně vyšší než u žen.

Muži 600

Portugalsko

Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí v členských státech EU po nemocích oběhové soustavy a představuje 24% všech úmrtí v roce 2011.


Rakovina (úmrtnost)


Strana 12


Nadprůměrná úmrtnost na ischemické srdeční choroby Ischemická choroba srdeční (úmrtnost 2011) Česká republika vykazuje nadprůměrnou úmrtnost v rámci ischemických srdečních chorob (např. akutní infarkt myokardu).

51

Nizozemsko

51

Belgie

59

Slovinsko

Muži

108

179

127

Rakousko

150

EU-28

167

Chorvatsko Estonsko

Mezi sledovanými zeměmi je nejvyšší hrozba ischemických srdečních chorob a mrtvice v Litvě a Lotyšsku.

233

258

285

369

265

501

288

Česká rep.

458

303

Maďarsko

335

Slovensko

377

Lotyšsko

369

Litva 0


507

200

400

Rakousko

61

Belgie

64

67

Muži

75

142

Estonsko

93

Slovinsko

102

135

144

EU-28

117

Polsko

116

Portugalsko

120

147

146

Česká rep.

138

Maďarsko

140

158

196

194

145

800

202

Lotyšsko 1000


231

192

Litva 788

247

290

222

0

50

Ženy

72

Chorvatsko 698

600

62

Slovensko

518

481

Nizozemsko

Ženy

123

90

Polsko

Počet případů mozkové mrtvice je v České republice mírně nad průměrem Evropské Unie.

92

Portugalsko

Mozková mrtvice (úmrtnost 2011)

100

150

200

250

300

350


Strana 13

2. Srovnání vybraných ekonomických ukazatelů

Strana 14


Výše výdajů na zdravotnictví jako % z HDP (2012)

14

Výdaje na zdravotnictví vyjádřené jako % z HDP v roce 2012 byly pod průměrem EU (EU-28 8,7%) a dosahovaly 7,5%.

12

11.8

11.1

Provozní výdaje

Investiční výdaje

10.9

10

9.5

9.4 8.7 7.5

7.2 6.8

6.7

6

5.9

5.7

Lotyšsko *

% HDP

Vyšší výdaje na zdravotnictví ze zemí střední a jihovýchodní Evropy má Maďarsko (8,0%), Slovensko (8,1%) a Slovinsko (9,4%).

8.0

Estonsko

8.1 8

4

2

Litva

Polsko

Chorvatsko

Česká rep.

Maďarsko

Slovensko

EU-28

Slovinsko

Portugalsko

Belgie

Rakousko

Nizozemsko

0

Pozn.: * Pouze celkové dělení (dělení na provozní a investiční výdaje není dostupné) Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO Global Health Expenditure Database

Strana 15


Závislost celkových zdravotních výdajů na hlavu (USD, PPP) na HDP na hlavu (USD, PPP) – data 2010)

Z hlediska adekvátnosti zdravotních výdajů na hlavu je však ČR (v grafu označena jako červený bod) v porovnání s jinými státy světa průměrná.

Zdroj : Data gapminder.org

Strana 16


České zdravotnictví financování především z pojištění

Provozní výdaje ve zdravotnictví dle způsobu financování % z provozních výdajů

Zdravotní pojištění

Soukromé výdaje

Soukromé pojištění

100 90

6

15

18

13

17

20

80

21

23

24

32

13

34

32

29

70 1

60 45

50

78

79

69

40 64

77

40

65

69

64

58 63

30

20

54 61

33

33

6

9

Litva

8

Lotyšsko

3

Polsko

EU-28

Belgie

Slovensko

7

3

Slovinsko

11

11

Rakousko

5

Chorvatsko

8

Estonsko

0

Česká rep.

10

Nizozemsko *

V roce 2008, kdy došlo k zavedení tzv. regulačních poplatků a dalších změn ve zdravotnictví, se soukromé výdaje na zdraví v ČR meziročně zvýšily z 35 na téměř 46 mld. Kč. V roce 2015 byly regulační poplatky zrušeny.

Ostatní

Maďarsko

V porovnání s evropským průměrem jsou soukromé prostředky využívány v ČR podprůměrně.

Výdaje ze SR

Portugalsko

Ve struktuře financování provozních výdajů zdravotnictví v České republice dominuje zdravotní pojištění.

Pozn.: * V případě Nizozemska se do soukromých výdajů nepočítává pevně odpočitatelná platba 350 EUR za rok za pacienta, což může vést k podhodnocení podílů soukromých výdajů.

Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO Global Health Expenditure Database

Strana 17


Česká republika - podprůměrné výdaje na zdravotnictví

Výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele (2012) Průměrné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele jsou v EU-28 ve srovnání s Českou republikou o 41% vyšší.

4500

Veřejné 4000

Soukromé

3 829 3 676

3500

3 318

Česká republika zaostává zejména v soukromých výdajích, které tvoří pouze 16 % z celkových výdajů.

EUR PPPs

3000

2500 2 193 2 003 2000

1 845 1 580

1500 1000

1 560 1 354

1 219

1 156

1 133

1 086 934

500 0

Pozn.: * Provozní výdaje na zdravotnictví Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO Global Health Expenditure Database

Strana 18


Česko podprůměrné v podílu soukromých výdajů ve zdravotnictví

Soukromé výdaje na zdravotnictví v ČR (16%) jsou podprůměrné v rámci EU.

Podíl soukromých výdajů na celkových zdravotních výdajích (2012) 60%

Nejnižší soukromé výdaje v EU má Dánsko (14%), Nizozemsko (14%), naopak nejvyšší Kypr (53%), Bulharsko (44%).

50%

40% 30% 20%

10%

Kypr Bulharsko Lotyšsko Černá Hora Srbsko Maďarsko Portugalsko * Makedonie Litva Malta Švýcarsko Řecko Irsko Polsko Slovensko Slovinsko Španělsko EU-28 Finsko Belgie * Rakousko Německo Turecko Itálie Francie Estonsko Chorvatsko Rumunsko Island Švédsko Velká Británie Česká rep. Lucembursko Norsko Dánsko Nizozemsko *

0%

Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO Global Health Expenditure Database

Strana 19


České domácnosti podprůměrně investují do zdraví

Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových peněžních výdajích domácnosti dosáhl v České republice 2,28% v roce 2012.

Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových peněžních výdajích domácnosti 5

4.71 4.18

4

3.20

3.19 2.94

3

2.89

2.79 2.53

%

Podprůměrná výše podílu soukromých výdajů domácností na zdravotní péči potvrzuje nízké procento soukromých výdajů na celkové zdravotní péči.

3.70

2.28 2.04

2

1.92 1.57

1.51

1

Chorvatsko

Nizozemsko

Slovinsko

Estonsko

Česká rep.

Polsko

Rakousko

EU-28

Lotyšsko

Litva

Slovensko

Belgie

Maďarsko

Portugalsko

0

Pozn.: Tento indikátor je založen na běžných výdajích ve zdravotnictví mimo zdravotních nákladů na dlouhodobou péči. Zdroj : OECD Health Statistics 2014, http://dx.doi.org/10.1787/health-data-en.

Strana 20


Soukromé výdaje na zdravotnictví – efekt reg. poplatků Vývoj poplatků ve zdravotnictví (2013) Poplatky ve zdravotnictví v minulosti přinášely ročně více jak 5 mld. Kč ročně. V roce 2008 došlo meziročně k nárůstu soukromých výdajů na zdraví o 10 mld. Kč.

mil. Kč

7000

6000

5571

5780

5000

1176

1263

5622 1243

4000 3000

1650

1806

1530

5254

5336

5489

1242

1824

1744

1474

1505

1858

2058

2012

2013

1374

2000 1000

2411

2659

2657

2458

2008

2009

2010

2011

0

V roce 2009 vzrostly veřejné výdaje v důsledku růstu plateb ze zdravotního pojištění o 20 mld. Kč

Poplatky za recept

Poplatky za návštěvu lékaře

Poplatky za hospitalizaci

Poplatky za pohotovost

mil. Kč Z veřejných prostředků v tom ze SR ze zdravotního pojištění Soukromé výdaje na zdraví Zdroj : Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí, ČSÚ, ÚZIS ČR.

Celkem

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

206 564

218 719

243 692

243 281

242 410

246 918

246 562

22 851

21 439

26 034

20 781

16 863

15 648

16 657

183 713

197 280

217 658

222 500

225 547

231 270

229 905

35 370

45 801

47 954

45 754

45 358

46 388

44 381

241 934

264 520

291 646

289 035

287 768

293 306

290 943


Rozdělení provozních výdajů dle druhu péče (2012) Existuje heterogenita ve struktuře výdajů na zdravotnictví v EU. %

V roce 2012 byly nejvyšší výdaje v České republice vynaloženy na lůžkovou a ambulantní péči, kdy tyto výdaje dohromady představovaly 66 % z celkových výdajů na zdravotnictví.

100 90

Lůžková péče* 6

70

6

6

8

32

23

25

24

Dlouhodobá péče 9 13

5

24

Léky a PZT

Kolektivní služby

6

6

5

30

31

6

4

10

4 10

8 28 26

31

35

28

40

25

7

23

19 35

2

14

60 50

3

16

80

Ambulantní péče**

25 36 7

4 7 36 28

22

1

3

22 4 30

45

33 25

28

34

30 29

30

29

29

28

27

27

23

Slovensko

31

Portugalsko

31

Maďarsko

31

Belgie

31

Chorvatsko

31

Lotyšsko

36

Estonsko

20 10

Polsko

Nizozemsko

Slovinsko

Česká rep.

EU-23

Litva

0

Rakousko

Z evropského pohledu je rozložení výdajů ve zdravotnictví obdobné, pouze v případě ambulantní péče se jedná o nadprůměr na úkor dlouhodobé péče.

Pozn.: * Představuje léčebně-rehabilitační péči. ** Zahrnuje domácí péči a doprovodné služby.

Zdroj : OECD Health Statistics 2014, http://dx.doi.org/10.1787/health-data-en,

Strana 22


České domácnosti platí podprůměrně za léčebnou péči Podíl soukromých výdajů na zdravotnictví dle typu zboží a služeb (2012) Nejvyšší podíl na soukromých výdajích v roce 2012 představovaly výdaje za léky (51%), následované léčebnou péčí (21%) a zubní péčí (16%). Léčebná péče zahrnuje jak péči lůžkovou, tak i péči ambulantní.

Léčebná péče ¹

% 100

Terapeutické přístroje ²

Ostatní

5 13

13

10

14

7

6

8

21 28 31

80 41

70

27

52 42

48

60 50

61

51

40

10

70 33

19 8 7

9

16

30

8

16 12

20

56 62

37

40

V struktuře soukromých výdajů v České republice se podprůměrně přispívá na léčebnou péči (29% vs. 21%).

Léky a léčiva

3

6

90

Zubní péče

43

39

37

33

30

29

10

26

15

13

22 13

21

20

18

18

15 9

Chorvatsko

Estonsko

Litva

Polsko

Nizozemsko

Česká rep.

Slovensko

EU21

Slovinsko

Lotyšsko

Maďarsko

Rakousko

Belgie

0

Pozn.: Tento indikátor je založen na běžných výdajích ve zdravotnictví mimo zdravotních nákladů na dlouhodobou péči.

Zdroj : OECD Health Statistics 2014, http://dx.doi.org/10.1787/health-data-en..

Strana 23


Výdaje na léky per capita jsou podprůměrné Výdaje na léky per capita v roce 2012 550

V roce 2012 výdaje na léky v České republice dosáhly 313 EUR PPP, což představovalo téměř 90% průměru EU-25. Cca 80% výdajů na léky představovaly výdaje na léky na předpis. Výdaje na léky vyjádřené jako podíl na HDP v roce 2012 dosáhly úrovně 1,6 %, což bylo mírně nad průměrem EU.

1.8

Belgie 413

Maďarsko

411

Rakousko

402

Slovensko *

2.5

1.3

2.1

369

Portugalsko *

1.8

358

Slovinsko

1.8

350

EU-25

338

Nizozemsko

337

Litva *

1.5

1.0

Celkem (nerozlišené)

Volně prodejné léky

1000

800

600

400

2.0

Chorvatsko

234

Polsko

224

Estonsko

214

Lotyšsko

200 EUR PPP

0

Soukromé výdaje

1.6

Česká rep.

292

Veřejné výdaje

1.8

Léky na předpis

313

Více jak 60% výdajů na léky je hrazeno z veřejných zdrojů.

Výdaje na léky jako podíl na HDP

1.4

1.3

1.5

0

1

2

3

4

% GDP

Pozn.: * Zahrnuje spotřební zdravotní zboží (vedoucí k nadhodnocení přibližně o 5-10%). Zdroj : OECD Health Statistics 2014, http://dx.doi.org/10.1787/health-data-en

Strana 24

3. Srovnání vybraných provozních ukazatelů ve zdravotnictví

Strana 25


Lehce nadprůměrný počet praktikujících lékařů

2000

2.2

2.9

Chorvatsko *

3

2.5

2.9

3.1

Maďarsko

Belgie

3.1

Nizozemsko * ¹

3.3

Estonsko

3.1

3.4

Slovensko ¹

Lotyšsko *

3.4

4

EU-28

3.7

4.1

4.4

5

4.9

6

2

1

Polsko

Slovinsko

Česká rep.

Portugalsko ²

0

Litva *

Mezi roky 2000 a 2012 došlo k nárůstu praktikujících lékařů přibližně o 9%, zatímco na evropské úrovni došlo k nárůstu o 17%.

2012

Rakousko

Nejvíce praktikujících lékařů na 1 000 obyvatel je v Rakousku (4,9) a Litvě (4,4) a naopak nejméně ve Slovinsku (2,5) a Polsku (2,2)

Počet praktikujících lékařů na 1 000 obyvatel (2000 a 2012)

Počet praktikujícíh lékařů na 1 000 obyavtel

České republika patří v přepočtu praktikujících lékařů na obyvatele k evropskému nadprůměru, kdy v roce 2012 na 1 000 obyvatel připadalo 3,7 lékaře.

Pozn.: 1. Údaj zahrnuje nejen lékaře, kteří přímo léči pacienty, ale i ty kteří pracují ve zdravotnictví jako manažeři, vyučující, výzkumníci atd. (nadhodnocené asi o 5-10% lékařů 2. Údaj představuje všechny lékaře, kteří mají licenci k praktikování. * Údaje pro jsou za rok 2011 Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO European Health for All Database

Strana 26


Češi častými návštěvníky u lekařů I přes klesající trend, České republika stále patří mezi země s nejvyšším počtem průměrným počtem návštěv u lékaře v přepočtu na obyvatele v rámci Evropy.

Počet návštěv u lékaře na 1 obyvatele (2012) 12

11.1

V roce 2012 byl průměrný roční počet návštěv u lékaře 11,1, což bylo téměř o 70% více než je průměr EU (6,6). Mezi další země s vysokým počtem návštěv u lékaře patří i další státy ze středoevropského regionu např. Maďarsko a Slovensko.

Průměrný počet návštěv ročně

10

8 6.6

6

4

2

Portugalsko

Nizozemsko

Slovinsko

Estonsko

EU-25

Rakousko

Chorvatsko

Lotyšsko

Polsko

Belgie *

Litva

Česká rep.

Slovensko

Pozn.: * Údaje pro jsou za rok 2011

Maďarsko

0

Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO European Health for All Database

Strana 27


Nadprůměrný roční počet návštěv na 1 lékaře Státy ze středoevropského regionu patří mezi země s nejvyšším odhadovaným počtem návštěv na 1 lékaře.

Odhadovaný počet návštěv na 1 lékaře (2012) 4500 4000

Počet návštěv nelze brát jako ukazatel efektivity, neboť jednotlivé návštěvy se mohou výrazně lišit. Jedná se pouze o informativní ukazatel.

3328

3500 Počet návštěv

Pro Českou republiku se odhaduje více jak 3 000 návštěv na lékaře ročně.

3820

3172

3020

3000 2509

2474

2500 2107

2064

2025

2000

1958

1958 1752 1389

1500 1000 500

Rakousko

Litva *

EU-24

Estonsko

Lotyšsko *

Chorvatsko *

Slovinsko *

Nizozemsko *

Pozn.: * Údaje pro jsou za rok 2011

Belgie *

Česká rep.

Polsko

Slovensko

Maďarsko

0

Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO European Health for All Database

Strana 28


Počet lůžek v nemocnicích na 1 000 obyvatel (2000 a 2012)

V roce 2012 dosáhl počet lůžek na 1 000 obyvatel 6,7, což představovalo pokles o téměř 15% oproti roku 2000.

2000 10

8.8 8.0

8.7 8.2

7.7

7.9

7.8

7.6

7.0

7.0 6.7

6.5

6.3

6.0 6.0

6.3 6.0

6

5.9 5.5

5.4

5.2

4.8 4.7

4.5 3.7

4

3.4

2

Portugalsko

Slovinsko

Nizozemsko *

EU-28

Estonsko

Slovensko

Lotyšsko

Chorvatsko

Belgie

Polsko

Česká rep.

Maďarsko

Litva

0

Rakousko

Počet lůžek na 1 000 obyvatel

8

Česká republika však nadále patří mezi evropský nadprůměr v počtu lůžek, kdy průměrný počet lůžek na 1 000 obyvatel je v ČR o více jak 25% vyšší oproti evropskému průměru (EU-28 5,2 lůžka).

2012

Pozn.: * Údaje pro jsou za rok 2009 Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO European Health for All Database

Strana 29


Nemocniční lůžka dle druhu péče (2012)

Struktura lůžek v nemocnici v ČR relativně odpovídá evropskému průměru.

Lůžka léčebné péče

Lůžka v psychiatrických léčebnách

Lůžka dlouhodobé péče

Ostatní lůžka

100%

80%

Oproti evropskému průměru je v ČR nadprůměrný podíl lůžek pro dlouhodobou péči.

60%

40%

20%

Portugalsko

Slovinsko

Nizozemsko *

EU-28

Estonsko

Lotyšsko

Chorvatsko

Slovensko

Belgie

Polsko

Česká rep.

Maďarsko

Litva **

Rakousko

0%

Pozn.: * Údaje pro jsou za rok 2009 ** Údaje pro jsou za rok 2011 Zdroj : OECD Health Statistics 2014, Eurostat Statistics Database.

Strana 30


Nadprůměrná délka pobytu v nemocnici

2000

2012

6.4

7.1

7.5

8.6

9.0

10.4 7.5

9.6 7.8

7.9

9.2

9.8 7.9

8.0

8.1

8.4

10.4

11.4

9

8.3

9.4

9.0

9.1

9.5

8.7

11.4

9.5

12

11.9

15

6

3

Nizozemsko 1

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU-28

Estonsko

Rakousko

Litva

Belgie **

Lotyšsko

Portugalsko

Chorvatsko

Maďarsko *

0

Česká rep.

I nadále ovšem České republika patří mezi evropský nadprůměr, kdy průměrná doba délka pobytu je v České republice delší o více jak 20% oproti evropskému průměru (EU-28 7,8 dne).

Průměrné délka pobytu v nemocnici (všechny příčiny) (2000 a 2012)

Průměrná délka pobytu v nemocnici

V roce 2012 průměrná délka pobytu v nemocnic v České republice byla 9,5 dne, což představovalo pokles o téměř 2 dny oproti roku 2000.

Pozn.: 1. Údaje představují pouze průměrnou délku pobytu pro léčebnou (akutní) péči, může vést k možnému podhodnocení. * Údaje pro jsou za rok 2004 namísto 2000 ** Údaje pro jsou za rok 2010 Zdroj : OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO European Health for All Database.

Strana 31

Shrnutí SWOT analýza

Shrnutí

SWOT analýza (zjednodušená) Silné stránky

Slabé stránky

• Kvalita péče přispívá k zvýšení zdravých roků života české populace • Dostatečný počet praktikujících lékařů (problém struktury) • Dostatečný počet lůžek (problém struktury)

• Nízký podíl soukromých výdajů na zdravotnictví • Nadprůměrný počet návštěv u lékaře přepočteno na obyvatele • Nadprůměrná doba strávená pobytem v nemocnici

Příležitosti

Hrozby

• Potenciál zvýšení podílu soukromých výdajů (návrat k regulačním poplatkům, soukromé připojištění či jinak). • Zefektivnění počtu návštěv u lékaře • Pokračující podpora Investice do Zdraví

• Hrozby spojené s civilizačními nemocemi (rakovina, diabetes, infarkt myokardu, obezita) • Hrozby spojené s vysokou závislostí na příjmech z veřejného zdravotního pojištění jako dominantním financujícím prvkem (stárnutí populace)

Strana 33

Kontakty Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. Managing Director [email protected] Mgr. Aleš Čornanič Associate [email protected]

EEIP, a.s. Thunovská 12 118 00 Praha 1 – Staré Město tel: +420 224 232 754 www.eeip.cz

Koncepce a doporučení pro české zdravotnictví aneb návrat do minulosti

Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

DOSTUPNÉ KONCEPCE A DOPORUČENÍ (OSOBNÍ VÝBĚR) • 2009: Kulatý stůl: Budoucnost zdravotnictví 2050 • 2011: NERV: Doporučení pro oblast zdravotnictví • 2011: Světová banka (součást Global Competitiveness Report) • 2011: OECD Economic Survey • 2013: EEIP/FSV: Investice do zdraví v ČR • 2014: OECD: Studie kvality zdravotní péče • 2014: Zdraví 2020 • 2014: MEDERI: Zpráva o stavu českého zdravotnictví

ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 2050: MODELY FINANČNÍ UDRŽITELNOSTI • Analytický materiál predikující základní determinanty zdraví/zdravotnictví – zejm. vývoj populace a výdajů na zdravotnictví – 1. Model kulatého stolu I. generace – finanční model péče o zdraví - predikce nákladů – 2. Model kulatého stolu II. generace – sociálně-ekonomický model péče o zdraví – dopady na zdraví obyvatel – kvantifikace přínosů (QALY, formální, neformální péče) – Přehled modelů ve světě (OECD, WB, apod.)

SPOLEČNÝ POLITICKÝ RÁMEC PRO REFORMNÍ OPATŘENÍ (“POLITICKÁ SHODA”) - 2008 • zachování všeobecného charakteru a solidarity veřejného zdravotního pojištění • zajištění stability zdravotnictví v kontextu stárnutí populace a rozvoje technologií • nastavení kontrolních mechanismů a zlepšení dozoru a kontroly státu nad veřejnými prostředky • zvýšení informovanosti a odpovědnosti pacientů za zdraví a zajištění ochrany jejich práv • zvýšení dostupnosti a zlepšení kvality poskytované zdravotní péče • podpoření výzkumu a vzdělávání pracovníků • zajištění regulovaného a řízeného konkurenčního prostředí zdravotní péče jako veřejné služby

WB 2011 • Význam zdravotního systému pro udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu • Výpadky v příjmech systému v důsledku stárnutí populace • Kombinace medicínské účinnosti a nákladové efektivity • Vtažení pacienta do středu systému (spoluúčast, spolurozhodování, informace) • Soutež mezi pojišťovateli (řízená soutěž) = efektivita • Gatekeeping a management chronických onemocnění • HTA/QALY

10 HLAVNÍCH OPATŘENÍ PRO VYŠŠÍ EFEKTIVITU FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ (NERV 2011) 1. 2. 3. 4.

Pozitivní lékové seznamy a elektronické aukce Elektronická preskripce Kategorizace zdravotnických prostředků Hodnocení přínosu přípravků/prostředků podle přínosu k nákladům 5. Prospektivní úhrady DRG u akutní lůžkové péče 6. e-Health 7. Další vrstvy přerozdělení 8. Programy pro chronicky nemocné 9. „Měkký gatekeeping“ 10. Sjednocení právního základu pro fungování zdravotních pojišťoven a zvýšení odpovědnosti členů statutárních orgánů

ZDRAVÍ 2020 NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ A PREVENCE NEMOCI

11 + 5 AKTIVIT PRO OVLIVNĚNÍ ÚMRTNOSTI/NEMOCNOSTI POPULACE

2014: OECD DOPORUČENÍ • Systém kontroly kvality – sledování výsledků péče (outcomes) • Motivace (finanční) zvyšování kvality péče na různých úrovních (“pay for performance”) • Hodnocení nákladové efektivity preventivních/screeningových programů • Úloha praktických lékařů zejm. v managementu chronických onemocnění – definice zodpovědnosti/gate-keeping • Nedostatek informací pro pacienty, zejm. o kvalitě poskytovatelů, není motivace soutěžit o pacienty • Špatná úroveň vzdělávání pacientů a “self-managementu” chronických onemocnění (zejm. diabetu) • Chybí dlouhodobá koncepce – velký politický vliv, časté změny

HLAVNÍ VÝZVY ZDRAVOTNICTVÍ ČR • Stárnoucí populace – Vyšší nemocnost/nižší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva = stagnace výběru pojistného – Změna struktury, tj. více dlouhodobé péče (ideálně ambulantní)

• Rostoucí náklady na péči – Vyšší poptávka díky nastavení systému (“švédský stůl“) + rostoucí náklady (nové tech. a léky - nutná kontrola pomocí HTA)

• Změna poskytované péče – Větší specializace/centralizace/individualizace – Přesun péče do primární/ambulantní/domácí linie

MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PŘÍJMŮ PRO ZDRAVOTNICTVÍ (5-10 LET DOPŘEDU) Zvýšení zdravotní daně (tzv. pojištění)

Snižuje konkurenceschopnost/výkonnost ekonomiky

Vyšší transfery z veřejných rozpočtů (tzv. státní pojištěnci)

Zvýšení politické priority pro zdravotnictví, ale dlouhodobě asi nebudou zdroje

Přímá spoluúčast (poplatky)

? Sociálně a politicky citlivé téma, ale pravděpodobně nezbytné ?

Skutečné (komerční, nominální) pojistné

Peníze od populace v produktivním věku, ne od chronicky nemocných

Řízené omezování rozsahu zdravotní péče

Zřejmě bude nutné a lépe pokud bude plánované a nesníží kvalitu péče (QALY)

EVROPSKÉ INICIATIVY WHITE PAPER – BŘEZEN 2015 • Acting together: A roadmap for sustainable healthcare – Action 1: Investing in prevention and early intervention – Action 2: Fostering empowered and responsible citizens – Action 3: Reorganising care delivery

• Hlavní doporučení: – 1. Smart health expenditure can be an investment rather than a cost: investment in prevention and early intervention is essential for healthcare sustainability and socioeconomic development and stability – 2. Empowered and responsible citizens are the main players contributing to healthcare sustainability – 3. Integrated care based on patient pathways as well as shifting care delivery from hospitals can communities and homes fosters greater efficiencies and better health outcomes.

THE APPLE TREE OF HEALTHCARE REFORM TOWARDS SUSTAINABILITY: LOW-HANGING FRUIT BEEN PICKED ALREADY; HIGH-HANGING FRUIT REMAINED LARGELY UNTOUCHED, AND ARE INDEED THE SUSTAINABLE SOLUTIONS. HTA

Integrated care and Prevention

Delay investment

rationing benefits

Innovation / ICT / eHealth

price control

Clinical Guidance

user charges

Payment for Performance

staff cuts / Salary cuts

Hospital rationalization

training / research cuts

Scope of national pilot projects and initiatives:

•Secondary and Tertiary prevention •Chronic disease management model •Workability •Integrated diagnosis treatment and care •Telemedicine & Innovative care delivery •Hospital efficiency •Health and Growth •…

Source: presented by Josep Figueras, Director, European Observatory on Health Systems and Policies, at 16th European Health Forum 13 Gastein in Oct 2013. Company Confidential © 2014

5 PODŮ PODLE MNĚ… • 1. Pluralitní systém zdravotních pojišťoven, které jsou motivovány starat se o pacienty/klienty a odměňují poskytovatele na základě objektivně měřené kvality zdravotní péče • 2. Vícezdrojové financování (fixní daňové odvody, nominální pojistné na základě chování klienta, komerční připojištění, přímé platby se sociálním stropem) • 3.Vícestupňová síť zdravotnických zařízení na principu spádovosti a míry specializace • 4. Fungování principu úhrada následuje efektivitu/kvalitu péče (systém indikátorů kvality péče, performance-based úhradové systémy, HTA na všechny technologie) • 5. Systémový management chronických nepřenositelných (“civilizačních”) onemocnění na ose prevence-časný záchyt-včasná intervence-dlouhodobá péče na míru

Děkuji za pozornost ! www.iheta.org [email protected]

DEKRET ROZVOJE A STABILITY ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Dvacet zdravých vět

Dvacet zdravých vět ZÁKLADNÍ PREMISY ●

●

●

●

●

Zdravotnictví je postaveno na systému (varianta A: národní zdravotní služba, B: jedna veřejná zdravotní pojišťovna a komerční pojišťovny, C: více veřejných zdravotních pojišťoven a komerční pojišťovny). Obecným cílem je prodloužení délky života ve zdraví. Prevence nemocí a úrazů je nejúčinnější a nejlevnější řešení.

Obyvatelstvo je trvale motivováno ke zdravému způsobu života. Každý jedinec je zodpovědný za vlastní zdraví.


●

●

●

●

Pro každého občana existuje rovný přístup ke zdravotní péči. Ministerstvo zdravotnictví je tvůrce strategie organizace, vzdělávání, kontroly a kvality péče. Existuje provázanost zdravotního a sociálního systému. Efektivní, státem garantovaná síť zdravotnických zařízení je pro akutní, následnou a specializovanou péči (veřejná nezisková zdravotnická zařízení vs soukromý sektor). Podstatný je jednotný a dlouhodobý systém sledování indikátorů kvality zdravotní péče.


●

●

Podpora výzkumu, vývoje a zdravotnického vzdělávání stojí na stabilních zásadách (klinické studie, zavádění moderních medicínských metod, personalizovaná medicína). Financování z více zdrojů je nedílnou součástí ekonomiky systému (veřejné zdravotní pojištění, možnost komerčního připojištění, atd.). Postupná transformace zdravotních pojišťoven a vznik komerčního připojištění dodává systému přehlednost a transparentnost (ne vertikální řetězení, pojišťovna nasmlouvá s daným klientem dané výkony, pojišťovna nasmlouvá výkony u poskytovatelů péče).


●

●

●

Jasně definované úhradové mechanismy s dlouhodobou platností vycházejí z podrobných analýz (DRG, úhradová vyhláška, hrazené a nehrazené výkony, atd). Pravidelné celospolečenské ekonomické analýzy (%HDP dostatečné?, výše úhrad za státní pojištěnce) reagují na potřeby obyvatelstva a možnosti společnosti. Stanovena jsou jasná práva a povinnosti odborných společností a profesních komor lékařů a farmaceutů. Využívání moderních technologií jak medicínských tak informativních umožňuje trvalou modernizaci zdravotní péče (eHealth, shromažďování dat , HTA).


●

●

Podpora a spolupráce s farmaceutickým a zdravotnickým průmyslem zajišťuje lékovou stabilitu a stabilitu v oblasti zdravotnických prostředků. Existují spolehlivé expertní a ekonomické mechanismy pro vlastní klinická hodnocení zcela nových technologií a léků a jejich urychlené uvádění do medicínské praxe. Trvalá otevřenost našeho zdravotnictví světu a komunikace zvláště s evropským zdravotnictvím a přibližováním se celoevropskému modelu dodává zdravotnímu systému jistotu.

Je možná budoucnost českého zdravotnictví bez dat? NE? -> Tak pro to něco udělejme!

Ladislav Dušek

Elektronizace zdravotnictví je velké téma

Proč vůbec elektronizovat zdravotnictví? Jediný rozumný důvod je, aby bylo lépe ….. … pacientům /edukace k prevenci, dostupnost péče, rychlé a adekvátní informace, podíl na terapii – důvěra v lékaře/

… profesionálům /vzdělávání, konzultace, méně nikoli více práce, sdílení dokumentace, lepší péče/

… zdravotnictví /zpětná vazba, optimalizace, transparentnost, plánovitost a předvídatelnost, nákladová efektivnost, …/


Jak vlastně elektronizovat zdravotnictví? .. -> ideálně koncepčně, neboli odspodu I.

Musíme být schopni elektronicky identifikovat toho, kdo zdravotnictví vykonává /výrobní síla musí být identifikovaná/

II.

Musíme být schopni sledovat trajektorii pacienta v systému

III.

Musíme být schopni kvantifikovat a klasifikovat poskytnutou péči /“black box“ princip nevede k optimalizaci/

IV.

Musíme být schopni elektronické domluvy a srozumitelnosti

/produkční proces musí být popsán/

/když s někým pracujete, musíte se domluvit/


Jak na tom s elektronizací cca jsme

?

Dále každý sám?

I. Máme referenční systém pro elektronickou identifikaci zdravotnických profesionálů? Národní registr zdravotnických pracovníků

Potřebujeme Národní registr zdravotnických pracovníků?

NZIS Novela z. 372

NR-ZP Databáze nezatěžující pracovníky

Neveřejná referenční databáze Databáze využívaná komorami, správními úřady, …..

Základna pro certifikaci el. podpisů

Databáze s minimalizovaným počtem záznamů

II. Umíme monitorovat trajektorii pacienta v systému? Národní registr úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění

Využití již existujících dat je jediná cesta vpřed

Úložiště dat PZP

S ročně - ručně

Validace obsahu stávajících NZIS Nahrazení až 40 - 70% sběrů dat Řešení klinické části DRG Automatizace agend

>69 000 výkazů

? !

Klinické výkazy o činnosti

Ekonomické výkazy Výkazy o přístrojích Výkazy o specializovaných činnostech

III. Umíme adresně kvantifikovat poskytovanou péči? Komplexní inovace Národního zdravotnického informačního systému

Bez standardizace nelze ničeho dosáhnout

Centralizovaná data v ZP / NZIS Analýzy validních centralizovaných dat

Implementace standardizovaných metodik

Vykazování péče v terénu

Optimalizace systému úhrad - kde vzít nezbytná data?

NZIS Novela z. 372

1. 3.

2. Novela z. 48

NR-PZS NR-ZP

Novela z. 48

Nemocnice Chomutov

Masarykova Nemocnice nemocnice Liberec Ústí nad Labem

Referenční síť ZZ FN KV Praha

Plátci zdravotní péče

FN Hradec Králové

FN Motol Praha

FN Plzeň

KOC Praha a Středočeský kraj

Nemocnice Pardubice

FN Ostrava FN Olomouc Nemocnice Jihlava Nemocnice České Budějovice

MOÚ Brno FN Brno FN u sv. Anny Brno

Nemocnice Nový Jičín

Nemocnice Zlín

IV. Umí se naše informační systémy domluvit? Národní centrum pro medicínskou nomenklaturu a klasifikace

Konsorciální smlouvy s univerzitami Národní centrum pro medicínskou nomenklaturu a klasifikace

Analytické pracoviště ÚZIS ČR – MU

Národní centrum pro medinské klasifikace a nomenklaturu

? NC-MKN

Primární klasifikační systémy Sekundární klasifikační systémy Datové standardy Kóderský manuál DRG

Je tedy všechno špatně? V žádném případě NE – chce to jen kousek potlačit

Pozitivní příklad na závěr IT infrastruktura pro hodnocení onkologické péče

Národní populační registry Populační a léčebná zátěž Distribuce a dostupnost péče

Nemocniční a specializované registry Hodnocení diagnostických center

Dostupnost Distribuce Výsledky Ekvita

REPORTY Ekonomika

Monitoring vykázané péče Monitoring vykázané péče - Primární péče - Data ZZ a centrová péče

Kvalita Objem Rozsah

Ukázka výstupů informačního systému Národního onkologického programu ČR: I. Analýza populačních dat Doloženo na příkladu kolorektálního karcinomu C18 – C20

30 20

- 9,4 %

10 0

%: změna mezi 2001 - 2010

Incidence 8 136 77,2

Rok

Mortalita 3 810 36,2

Hodnocení 5letého přežití pacientů dle klinických stadií 5leté celkové přežití (95% IS) v daném období* 2000-2004

2005-2009

300

60%

200

40%

100

TNM 4. vydání

TNM 5. TNM 6. vydání vydání

dělení do stadií není definováno

0%

Absolutní počet Počet na 100 tis. osob

Rok

Prevalence (k 31.12.2010) 49 470 469,7

Stadium onemocnění: 1 2 3 4

Predikce epidemiologické zátěže: incidence a prevalence Kolorektální karcinom (C18C20)*

Predikované hodnoty pro rok 2014

Stadium I

2 091 (1918; 2267) 19 245 (18 27; 19 563)

Incidence

Prevalence

1 934 (1796; 2070) 17 186 (16895; 17477)

Protinádorově léčení pacienti

44.7 (43.4-45.9) 50.1 (48.9-51.3)

Stadium III

2 261 (2106; 2415) 12 955 (12697; 13213)

stadium 1

66.8 (64.3-69.1) 73.3 (71.1-75.4)

Stadium IV

2 130 (1956; 2305) 7 602 (7 404; 7 800)

stadium 2

54.0 (51.9-56.0) 61.2 (59.2-63.1)

stadium 3

38.2 (35.6-40.9) 46.8 (44.4-49.1)

* Analýza periody zahrnující do výpočtu informaci o přežití pacientů diagnostikovaných v recentním období.

TNM 3. vydání

20%

Stadium II

12.6 (10.8-14.4)

TNM 2. vydání

%: změna mezi 2001 - 2010

37.6 (36.6-38.7) 43.3 (42.3-44.4)

9.9 (8.2-11.7)

100% 80%

Všichni pacienti

stadium 4

Záchyt klinických stadií onemocnění v době primární diagnózy

400

0

Absolutní počet v roce 2010 Počet na 100 tis. osob v roce 2010

Kolorektální karcinom (C18-C20)

Počet na 100000 osob

50 40

+ 64,1 %

19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04 20 06 20 08 20 10

70 60

500

+ 7,7 %

incidence mortalita

19 77 19 80 19 83 19 86 19 89 19 92 19 95 19 98 20 01 20 04 20 07 20 10

Počet na 100000 osob

90 80

Monitoring hlavních epidemiologických trendů: prevalence

19 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 2098 2000 2002 2004 2006 2008 10

Monitoring hlavních epidemiologických trendů: incidence a mortalita

Stadium neznámo z objektivních důvodů Stadium neznámo bez udání důvodu Celkem

neuvedeno objektivně

Rok

neuvedeno bez vysvětlení

Predikce léčebné zátěže: počet léčených pacientů Kolorektální karcinom (C18-C20)*

Počty pacientů nově léčených v roce 2014

Stadium I

1 848 (1695; 2004)

Stadium II

1 808 (1679; 1934)

Stadium III

2 120 (1976; 2265)

Nově dg. stadia IV

1 431 (1314; 1549)

Relapsy/progrese-stadium IV

1 854 (1693; 2014)

Celkem

9 061 (8 357; 9766)

256 (165; 349) 2 413 (2 300; 2 526) 71 (46; 98) 8 743 (7987; 9504) 59 401 (58223; 60579)

*Predikce jsou doplněny 90% intervalem spolehlivosti.

*V případě stadia I-III se jedná o nově dg. pacienty v roce 2014. Predikce jsou doplněny 90% intervalem spolehlivosti.

Ukázka výstupů informačního systému Národního onkologického programu ČR: II. Model kolorektálního screeningu

Regionální mapování screeningu KRK

Pokrytí screeningem KRK 9%

40% 35% DC: 21,6

CV: 34,7 SO: 29,2 CH: 18,7

SM: 16,0

LT: 32,2

LN: 25,6

KV: 27,7

TU: 24,2

MB: 30,3

ME: 20,4

KD: 23,0 RA: 16,7 PH: 21,3 NB: 26,9 AX: 18,4 PZ: 19,7 KO: 22,1 BE: 23,6 RO: 29,7 PM: 23,3 KH: 18,2 PB: 23,7 PJ: 28,4 BN: 16,9

DO: 28,6

NA: 34,3

JC: 18,2

PS: 24,5 TC: 18,6

Pokrytí populace v procentech

LI: 26,8 JN: 21,7 CL: 27,7

UL: 22,8 TP: 29,0 MO: 31,0

HK: 22,3 PA: 26,0 UO: 32,3 CR: 29,3

PI: 33,6 ST: 16,5

SU: 38,9

BR: 29,5

OL: 34,7 BK: 32,1

JI: 29,5

BM: 24,4 VY: 24,3 KM: 29,8 ZL: 33,3

TR: 33,4

JH: 26,1

CB: 25,8

CK: 26,5

BV: 25,6

25%

5%

20%

4%

15%

3%

10%

2%

0% 2006

55-59

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

VS: 28,3

25,5%

8% 24,8%

25,5%

17,9%

6%

11,5%

12,4%

13,4%

14,3%

4%

18,5%

15,9%

2% 0%

5,4%

38,9%

5% 0%

2012

Zapojení odborností do screeningu KRK

Vývoj pokrytí 2012 vs. 2009 (procentní body)

Rok 2009, N = 236 987 vyšetření


vč. 324 (0,1%) jiná/neznámá odbornost


Využití primární screeningové kolonoskopie

93,7% NA: 8,6

6,2%

85,9%

14,1%

SO: 24,7 CH: 28,9

PH: 6,8 NB: 7,6 AX: 5,4 KO: 4,7 BE: 6,1PZ: 5,9

PS: 5,6 TC: 3,9

DO: 5,8

RO: 8,2 PM: 5,9 PB: 8,1

PJ: 4,6

KT: 2,7

RK: 8,4

TU: 12,8

PT: 4,8

JE: 7,5 TC: 5,4

UO: 9,9 CR: 6,3

BR: 11,9

SU: 12,2

TA: 7,1

OL: 9,2

ZR: 4,7

PE: 5,8

BK: 8,7

JI: 10,2

PV: 8,4

NJ: 9,3

TR: 8,5





FM: 8,5

BM: 5,5 VY: 2,6

ZN: 5,4 BV: 8,9

+1,1%

+6,9%

RK: 13,0

UO: 9,7 CR: 11,2

PI: 7,6

BR: 0,8

SU: 1,1

BN: 2,5

TA: 3,5

PE: 3,2

OP: 6,2 OT: 12,8KA: 7,1

SY: 8,3

HB: 2,8 KT: 9,4

JE: 1,9

PA: 21,7

KH: 2,1 PB: 4,2

PJ: 12,9

HK: 52,3

BK: 1,0

JI: 22,9

NJ: 25,7

OL: 0,8

ZR: 2,1

PV: 3,2

KM: 7,0 ZL: 10,0

VS: 8,5

PT: 43,4

HO: 5,7

UH: 8,7

+12,2%

13,3%

86,4%

CB: 29,3

JH: 32,0

TR: 3,6

BM: 3,9 VY: 0,9

KM: 2,4 ZL: 2,7

13,6% CK: 13,1

ZN: 6,1 BV: 0,7

Praktický lékař (odbornost 001) Gynekolog (odbornost 603)

0,5

10,9

HO: 0,5

FM: 36,3

PR: 2,8

BO: 3,7

86,6% CK: 6,2

DO: 4,0

RO: 8,8 PM: 22,9

ST: 3,0

PR: 10,7

BO: 6,8

JH: 9,8 CB: 5,8

OP: 6,5 OT: 6,1KA: 7,1

SY: 8,6

NA: 8,4

JC: 12,9

PH: 11,1 NB: 3,3 AX: 12,6 KO: 13,8 BE: 1,0PZ: 9,4

PS: 12,5

PA: 7,1

BN: 4,1

ST: 4,4

SM: 24,2

ME: 3,8 MB: 7,6

RA: 5,3

HB: 6,3 PI: 5,6

LI: 37,8 JN: 30,3

KD: 5,4

HK: 7,4

KH: 9,6

CL: 10,8

LT: 4,1 LN: 3,5

KV: 8,1

KD: 4,4 RA: 3,7

UL: 0,7 TP: 0,9

CV: 0,9

TU: 8,6 JC: 4,0

Počet (na 10 000 osob)

DC: 6,4 MO: 3,6

SM: 1,1

ME: 10,2 MB: 6,5

2012

22,6%

10,5%

LI: 7,0 JN: 7,8 CL: 3,1

LT: 4,5 LN: 6,6

2011

10%

DC: 5,4

KV: 5,4

2010

10%

30%

HO: 26,1

2009

12%

35%

Vývoj screeningu KRK v regionech

SO: 11,2

2008 14%

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

CH: 4,8

2007

85+

Věk pojištěnce

15%

CV: 7,7

Rozsah v krajích 5,2-8,6 %

1%

20%

UL: 9,8 MO: 9,8TP: 10,3

ČR 6,9 %

7%

25%

16,0%

8%

Ženy

6%

UH: 31,2

ZN: 31,5

Muži

30%

50-54

FM: 20,7

PV: 28,4 PR: 33,7

BO: 24,2 PT: 19,8

dvouletý interval

0%

NJ: 22,5

ZR: 22,6

PE: 28,5

TA: 25,8

jednoletý interval

5%

OP: 28,7 OT: 26,5KA: 27,1

SY: 24,0

HB: 22,1 KT: 23,5

JE: 25,9

RK: 31,0

Zajištění kvality screeningu KRK

10%

UH: 1,5

52,3

VS: 14,8

NEJNOVĚJŠÍ DATA ZN kolorekta v ČR zastaven? – ASR(E) Trend záchytu klinických stadií

Trendy incidence a mortality ASR (E): počet na 100 000 osob věkově standardizovaný na evropský věkový standard

TNM 2. vydání

TNM 3. vydání

TNM 4. TNM 5. TNM 6. vydání vydání vydání

TNM 7. vydání

100%

90 80

80%

70

- 12,3 %

50 40

60%

40%

dělení do stadií není definováno

30

- 29,7 %

20

20%

10

Rok

19 19 77 19 78 19 79 19 80 19 81 19 82 19 83 19 84 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 20 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 11

0%

0 19 19 77 19 78 19 79 19 80 19 81 19 82 19 83 19 84 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 20 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 11

ASR (E)

60

Rok

Stadium onemocnění při diagnóze: incidence

mortalita

1

2

%: trend růstu mezi roky 2001 - 2011

Zdroj: Národní onkologický registr ČR

3

4

neuvedeno objektivně

neuvedeno bez vysvětlení

NEJNOVĚJŠÍ DATA potvrzují významné zlepšení přežití v čase

5leté relativní přežití pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku v čase (uvedeno v % s 95% intervaly spolehlivosti) Soubor pacientů

Starší období1 1995-1999

NOR: protinádorově léčení pacienti4

51,6 (50,8-52,5)

Recentní období2 2000-2003

2004-2007

2008-2011

53,0 (52,1-53,8) 57,3 (56,5-58,1) 62,0 (61,2-62,8)

Vše je již 10 let on-line dostupné

http://www.svod.cz

DĚKUJI ZA POZORNOST

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Recommend Documents