FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra národního hospodářství

Bakalářská práce

FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE

Autor: Marek Šeiner Akademický rok: 2007 - 2008

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Financování vybraného zařízení sociální péče zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny“.

------------------------------------

2

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval řediteli Ústavu sociální péče v Tavíkovicích, panu Ing. Tomáši Havláskovi, za cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

4

Obsah …………………………………………………………………………………………... Úvod …………………………………………………………………………………………… 1. Systém sociálních služeb ……………………………………………………………………. 1.1. Sociální služby ……………………………………………………………………….. 1.1.1. Služby sociální péče …………………………………………………………… 1.1.2. Služby sociální prevence ………………………………………………………. 1.1.3. Sociální poradenství …………………………………………………………… 1.1.4. Úhrada nákladů za sociální služby …………………………………………….. 1.2. Legislativní úprava sociálních služeb v České republice ……………………………. 1.3. Příspěvek na péči …………………………………………………………………….. 1.4. Působnost veřejné správy v sociálních službách …………………………………….. 1.4.1. Působnost MPSV …………………………………………................................ 1.4.2. Krajské úřady a kraje ………………………………………………………….. 1.4.3. Úřad obce s rozšířenou působností a obec …………………………………….. 1.4.4. Úřady práce ……………………………………………………………………. 1.5. Zařízení sociální péče ………………………………………………………………... 1.5.1. Kraje …………………………………………………………………………… 1.5.2. Obce …………………………………………………………………………… 1.5.3. Nestátní neziskové organizace ………………………………………………… 1.6. Financování zařízení sociální péče …………………………………………………... 1.6.1. Rozdělení dotací ……………………………………………………………….. 2. Ústav sociální péče …………………………………………………………………………... 2.1. Ústav sociální péče Tavíkovice ……………………………………………………… 2.1.1. Oblast hlavní činnosti organizace ……………………………………………... 2.1.2. Cílové skupiny ………………………………………………………………… 2.2. Sociální péče …………………………………………………………………………. 2.2.1. Kapacita zařízení ………………………………………………………………. 2.2.2. Bydlení ………………………………………………………………………… 2.2.3. Stravování ……………………………………………………………………... 2.2.4. Služby pro klienty ……………………………………………………………... 2.2.5. Výchovně - vzdělávací činnost ………………………………………………... 2.2.6. Oddělení zdravotní péče ……………………………………………………… 2.2.7. Oddělení sociální péče ………………………………………………………… 2.2.8. Chráněné bydlení ……………………………………………………………… 2.3. Zdravotní péče a rehabilitace ………………………………………………………… 2.3.1. Zdravotní péče ………………………………………………………………… 2.3.2. Bezbariérovost ústavu …………………………………………………………. 2.3.3. Rehabilitace ……………………………………………………………………. 2.3.4. Hiporehabilitace ……………………………………………………………….. 2.4. Oblast personální …………………………………………………………………….. 2.4.1. Struktura zaměstnanců ………………………………………………………… 2.5. Oblast hospodaření …………………………………………………………………... 2.5.1. Výnosy ………………………………………………………………………… 2.5.2. Náklady ………………………………………………………………………... 3. Zhodnocení financování a doporučení ………………………………………………………. 3.1. Financování ………………………………………………………………………….. 3.1.1. Změny po 1.1.2007 ……………………………………………………………. 3.2. Doporučení …………………………………………………………………………... Závěr …………………………………………………………………………………………... Použitá literatura ……………………………………………………………………………….. Seznam tabulek ………………………………………………………………………………… Seznam příloh ………………………………………………………………………………….. Přílohy …………………………………………………………………………………………..

5

5 6 7 7 8 9 10 10 10 13 14 15 15 16 17 17 17 18 18 19 20 24 24 25 26 26 26 27 28 29 29 29 30 31 31 31 32 32 32 33 33 34 34 36 37 37 37 38 39 41 43 44 45

Úvod

Cílem mé práce je rozbor financování vybraného zařízení sociální péče, kterým je Ústav sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Tavíkovicích. Na základě údajů poskytnutých organizací, zhodnotím způsoby využívání finančních zdrojů. K naplnění stanovených cílů použiji tyto metody : •

analýza odborné literatury a legislativy,

•

sběr ekonomických dat a informací poskytovatelů sociálních služeb a na internetu

•

pozorování

•

analýza účetních výkazů

V první části práce se zaměřím na obecné vymezení sociálních služeb. Pozornost zde bude věnována vymezení základních pojmů, jako jsou např. poskytovatelé sociálních služeb. Dále se budu zabývat způsobem financování sociálních služeb a legislativních aspektů sociálních služeb. V další části představím samu vybranou organizaci. Zde se budu věnovat analýze zařízení sociální péče, rozboru hospodaření a využívání finančních prostředků. V závěrečné části práce provedu vyhodnocení financování organizace a následné doporučení pro možnosti lepšího financování.

6

1. Systém sociálních služeb Sociální zabezpečení můžeme chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů.1 Systém sociálních služeb prošel během minulých let mnoha změnami, došlo k nárůstu objemu poskytovaných služeb, vznikly nové metody práce s klienty a nové typy zařízení.

1.1. Sociální služby 2 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, definuje a dělí služby tak, jak jsou poskytovatelé zvyklí od roku 2001. Tehdejší návrh zákona přijat nebyl, ovšem použitá typologie přešla - především díky ministerským dotačním programům - do běžné praxe poskytovatelů sociálních služeb. V tomto ohledu tedy nový zákon - s několika doplňky kodifikuje, co v běžném životě dávno platí. Sociální služba, říká výše uvedený zákon, je činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci. Rozsah a forma pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, musí působit na osoby aktivně a motivovat je k činnostem, které neprodlužují nebo nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci, a musí zabraňovat jejich sociálnímu vyloučení. Zákon č. 108/2006 Sb. v §§ 45 – 68 rozeznává zejména tato zařízení sociálních služeb3: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity. Sociální služby jsou buď pobytové, ambulantní, nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. 1

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. přepracované vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005 s. 139 Sociální práce. Sociální revue [online]. [citováno 18.4.2006] Dostupné na WWW: 3 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2

7

„Sociální služba je soustava vybraných základních činností: např. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; pomoc při zajištění chodu domácnosti; výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; poradenství; zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů a další.“4 Sociální služby se dělí na služby sociální péče, služby sociální prevence a sociální poradenství.

1.1.1. Služby sociální péče 5 Služby sociální péče napomáhají osobám se stabilizovaným zdravotním stavem zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti.

Mezi služby sociální péče patří: •

osobní asistence

•

pečovatelská služba

•

tísňová péče

•

průvodcovské a předčitatelské služby

•

podpora samostatného bydlení

•

odlehčovací služby

•

centra denních služeb

•

denní stacionáře

•

týdenní stacionáře

•

domovy pro osoby se zdravotním postižením

•

domovy pro seniory

•

domovy se zvláštním režimem

•

chráněné bydlení

•

sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

4

Sociální práce. Sociální revue [online]. [citováno 18.4.2006] Dostupné na WWW: 5 PRŮŠA, L.: Ekonomie sociálních služeb, 2. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007. s.64

8

1.1.2. Služby sociální prevence 6 Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky, způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby. „Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.“

Služby sociální prevence jsou:

6

•

raná péče

•

telefonická krizová pomoc

•

tlumočnické služby

•

azylové domy

•

domy na půl cesty

•

kontaktní centra

•

krizová pomoc

•

nízkoprahová denní centra

•

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

•

noclehárny

•

služby následné péče

•

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

•

sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

•

sociálně terapeutické dílny

•

terapeutické komunity

•

terénní programy

•

sociální rehabilitace

PRŮŠA, L.: Ekonomie sociálních služeb, 2. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007. s.65

9

1.1.3. Sociální poradenství 7 „Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, kterou jsou poskytovatelé sociálních služeb povinni vždy zajistit. Zahrnuje základní sociální poradenství (tj. poskytování potřebných informací přispívajících k řešení nepříznivé sociální situace osob) a odborné sociální poradenství. které je poskytováno v jednotlivých typech poraden ( občanské, manželské, rodinné, atd.), popř. osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Jeho součástí je rovněž půjčování kompenzačních pomůcek.“

1.1.4. Úhrada nákladů za sociální služby Sociální poradenství, raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, krizová pomoc, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, terénní programy, sociální rehabilitace (s drobnou výjimkou), sociální služby v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, služby sociálně terapeutických dílen (s drobnou výjimkou) jsou poskytovány bez úhrady nákladů. Ostatní služby mohou být poskytovány za částečnou nebo plnou úhradu.

1.2. Legislativní úprava sociálních služeb v České republice Snaha zajistit lidská práva pro všechny bez rozdílu se projevuje od 90. let v celé naší společnosti, od místních iniciativ v původně ústavních zařízení až po vznik nové legislativy. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., účinný od 1. ledna 2007, je prvním zákonem dodržujícím lidskoprávní princip svobodné volby formy pomoci a typu služby na základě specifických potřeb uživatele. Stát na financování těchto služeb nepřispívá pouze formou dotací, ale dává do rukou uživatele finanční prostředky na úhradu sociální služby v podobě příspěvku na péči.

7

PRŮŠA, L.: Ekonomie sociálních služeb, 2. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007. s.64

10

Implementace zákona o sociálních službách nutně směřuje k tomu, aby sociální služby volili lidé, kteří je opravdu potřebují a v takové míře, ve které je potřebují a aby poskytované služby odpovídaly normám kvalitní služby podle mezinárodních trendů a vědeckých poznatků. Nástrojem k tomuto směřování, vyplývajícím ze zákona o sociálních službách, je příspěvek na péči a standardy kvality sociálních služeb. Příspěvek na péči, adresovaný potenciálnímu uživateli služby, dá informovanému uživateli možnost vybrat si takovou službu, kterou skutečně potřebuje a která umožní jeho sociální začlenění do přirozené komunity. Tento příspěvek bude přiznáván podle nutné míry podpory individuálně odlišné pro každého uživatele. Dopady vycházející z příspěvku na péči budou směřovat k tomu, že uživatelé pobytových sociálních služeb, jejichž míra závislosti neodpovídá rozsahu jimi žádaných služeb, budou směřovat k vyhledání služeb, které odpovídají jejich potřebám a jsou schopni je mimo jiné v rámci poskytnuté výše příspěvku na péči uhradit. Je tedy nezbytně nutné vytvořit takovou nabídku služeb, které umožní všem lidem plnohodnotný život v komunitě.

Oblast sociální péče je v současné době legislativně upravena následujícími zákony a vyhláškami: 8 •

zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

•

zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,

•

zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Nová právní úprava se významně dotýká také pomoci osobám, které bývalá právní úprava označovala jako osoby tzv. společensky nepřizpůsobené. Nynější právní úprava tuto skupinu osob označuje jako osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo osoby sociálně vyloučené a používá konkrétní výčet těchto osob (který se ovšem zcela neshoduje s výčtem dle bývalé právní úpravy) anebo odkaz na jiné ustanovení zákona. Výše uvedené zákony spolu některými dalšími právními předpisy (zákon č. 109/2006 Sb. a zákon č. 112/2006 Sb.), způsobily mj. to, že byly některé dosavadní právní předpisy buď zcela zrušeny, anebo alespoň výrazně okleštěny či změněny.

8

JANOUŠKOVÁ, K.: Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách, 1. vydání, Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. s.52

11

Od 1.1.2007 tak systém sociální pomoci tvoří především tyto právní předpisy: •

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

•

Vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

•

Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

•

Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

•

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

•

Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

•

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

•

Vyhláška č. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.

•

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Naopak zcela byly zrušeny mimo jiné tyto právní předpisy: •

Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů,

•

Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů,

•

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů,

•

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče,

•

Vyhláška MPSV ČR č. 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních.

Dále je oblast sociálních služeb částečně reflektována i dalšími zákony, a to: •

zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

•

zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

•

zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů,

•

zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů,

12

•

zákonem č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění zákona č.10/2001 Sb., a zákona č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů,

•

zákonem č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením okresních úřadů, kterým byla mimo jiné provedena změna zákona č. 100/1988 Sb. a zákona č. 114/1988 Sb.,

1.3. Příspěvek na péči Příspěvek na péči – obsažený v zákoně o sociálních službách – představuje zcela nový nástroj financování sociálních služeb, který výrazně přispěje k potřebným, žádoucím a očekávaným změnám v této oblasti. Příspěvek na péči je poskytován těm osobám, které kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu jsou závislé na pomoci jiné osoby.9 Výše příspěvku je odvislá od žadatelova věku (vyšší do osmnácti let, v prvním roce života na něj nárok není) a míry jeho závislosti na pomoci jiné osoby (minimální, lehká, středně těžká, těžká). Příspěvek na péči nahrazuje dosavadní dávky.10

Tab. 1 :Výše příspěvku na péči (Kč měsíčně) dle stupně závislosti

mladší 18 let

.

starší 18 let

I. lehká 3 000 II. středně těžká 5 000 III. těžká 9 000 IV. úplná 11 000 Zdroj : Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - § 11

9

2 000 4 000 8 000 11 000

PRŮŠA, L.: Ekonomie sociálních služeb, 2. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007. s.69 Příspěvek na péči. Sociální revue [online]. [citováno 24.3.2006] Dostupné na WWW:

10

13

Při posuzování soběstačnosti (resp. závislosti na péči jiné osoby) se hodnotí úkony péče o domácnost (obstarávání potravin a běžných předmětů, mytí nádobí, úklid, péče o prádlo, péče o lůžko, obsluha domácích spotřebičů a manipulace s kohouty a vypínači) a základní sociální aktivity (schopnost komunikace, vyřizování osobních věcí a nakládání s penězi, účast na volnočasových a pracovních aktivitách a vzdělávání). O udělení příspěvku na péči rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, případné odvolání vyřizuje krajský úřad. Řízení o udělení příspěvku se skládá ze dvou částí – posouzení zdravotního stavu žadatele a sociálního šetření.

Sociální šetření, jímž se zjišťuje žadatelova schopnost samostatného života v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu, soběstačnosti a životních a sociálních podmínek, provádí sociální pracovník obecního úřadu. Počítá se, že vyřídí čtyři sta

sociálních šetření za rok. Výsledek sociálního šetření odešle obecní úřad obce s rozšířenou působností úřadu práce, který prozkoumá zdravotní stav žadatele a určí stupeň jeho závislosti na péči jiné osoby. Celkové náklady na příspěvek na péči odhadují navrhovatelé zákona na devět miliard korun ročně, k čemuž patří přidat výdaje na změnu a zavedení celého systému a na platy sociálních pracovníků, posudkových lékařů a administrativy. Příjemce příspěvku jej musí využít na zajištění potřebné pomoci. Musí také do patnácti dnů od přidělení příspěvku úřadu obce s rozšířenou působností písemně oznámit, kdo a jakým způsobem mu pomoc poskytuje.

1.4. Působnost veřejné správy v sociálních službách 11 Státní správu v sociálních službách podle nového zákona vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a úřady práce. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají přenesenou působnost. Obce a kraje, v samostatné působnosti, vytváří podmínky pro poskytování sociálních služeb.

11

Působnost veřejné správy v sociálních službách. Sociální revue [online]. [citováno 11.5.2006] Dostupné na WWW:

14

1.4.1. Působnost MPSV Podle Zákona č. 108/2006 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti sociálních služeb a zpracovává střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců poskytovatelů a uživatelů.12

V následujících oblastech MPSV : •

poskytuje dotace na provoz sociálních služeb a na rozvojové činnosti v sociálních službách (plánování, standardy kvality apod.),

•

spravuje informační systém k příspěvku na péči, určuje tiskopis žádosti o příspěvek,

•

v odvolacím řízení posuzuje stupeň závislosti žadatele o příspěvek,

•

spravuje a zveřejňuje celostátní registr poskytovatelů sociální péče,

•

za účasti zástupců poskytovatelů a uživatelů stanoví standardy kvality sociálních služeb,

•

rozhoduje o akreditacích k provádění inspekcí kvality sociálních služeb, podílí se na úhradě nákladů inspekce a rozhoduje o námitkách proti jejím výsledkům,

•

zřizuje akreditační komisi, poradní orgán pro přidělování akreditací ke vzdělávání.

1.4.2. Krajské úřady a kraje Krajské úřady vykonávají státní správu v přenesené působnosti. Rozhodují v odvolacím řízení o přidělení příspěvku na péči. Rozhodují o registraci poskytovatelů sociálních služeb, vedou krajský registr poskytovatelů. Krajský úřad zajišťuje poskytnutí sociálních služeb v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb ukončil poskytování sociálních služeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti, popřípadě z jiného důvodu, a osoby, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální služby, se nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv a zájmů a nejsou schopny samy si zajistit pokračující poskytování sociálních služeb. Krajský úřad kontroluje dodržování povinností poskytovatelů sociálních služeb. Vede řízení o správních deliktech poskytovatelů sociálních služeb.

12

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - § 96

15

Kraj v samostatné působnosti:13 •

zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb,

•

zajišťuje dostupnost informací o sociálních službách,

•

spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci,

•

zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi, poskytovateli a uživateli,

•

sleduje a vyhodnocuje jeho plnění a informuje o tom ministerstvo.

Kraj poskytuje dotace na provoz registrovaných poskytovatelů služeb.

1.4.3. Úřad obce s rozšířenou působností a obec Úřad obce s rozšířenou působností vykonává státní správu v přenesené působnosti. Rozhoduje o přidělení příspěvku na péči, vykonává k tomu potřebné sociální šetření a příspěvek vyplácí. Stanoví úhradu za stravu a péči, je-li dítě umístěno do zařízení sociálních služeb na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní nebo ochranné výchovy. Zajišťuje poskytnutí sociální služby osobě, které není poskytována sociální služba, a neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví. Obec v samostatné působnosti:14 •

zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb na svém území,

•

zajišťuje dostupnost informací o sociálních službách,

•

spolupracuje s obcemi, kraji a s poskytovateli při zprostředkování pomoci, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a uživatelem,

•

zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli a uživateli,

•

sleduje a vyhodnocuje jeho plnění a informuje o tom kraj

Obec poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb.

13 14

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - § 95 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - § 94

16

1.4.4. Úřady práce Úřady práce provádí vyšetření zdravotního stavu k určení stupně závislosti a určují stupeň závislosti žadatele o příspěvek na péči. Výsledek sdělují obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

1.5. Zařízení sociální péče Více jak 85% pobytových zařízení sociální péče v České republice (domovy důchodců (DD), domovy penziony pro důchodce (DPD) a ústavy sociální péče – (ÚSP)) je zřizována kraji nebo obcemi. Nestátní neziskové organizace poskytují zejména terénní a ambulantní sociální služby.

1.5.1 Kraje Kraje na provoz zařízení sociálních služeb, která zřizují a provozují, dostávají ze státního rozpočtu finanční prostředky určené na výkon svých zřizovatelských funkcí k zařízením sociálních služeb. Finanční prostředky jsou v tomto případě převáděny na kraje v rámci souhrnného finančního vztahu z úrovně Ministerstva financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. O rozdělení těchto prostředků na jednotlivá zařízení sociálních služeb rozhodují kraje v samostatné působnosti a je plně v kompetenci kraje, jakým způsobem tyto prostředky rozdělí. Jedná se o účelovou dotaci ze státního rozpočtu, která nepodléhá finančnímu vypořádání za příslušný rok se státním rozpočtem. Dotace je krajům poskytována od roku 2003, kdy byly na základě zákona č. 290/2002 Sb., na kraje převedeny z okresních úřadů zřizovatelské funkce k zařízením sociálních služeb, a to v souvislosti s II. fází reformy veřejné správy . 15

15

Model financování platný do 31.12.2006

17

1.5.2. Obce Obce zřizují především rezidenční služby (domovy důchodců, domovy – penziony pro důchodce, ústavy sociální péče) a terénní služby, z nich pak poskytují zejména pečovatelskou službu. Orientace služeb v obcích je zaměřena převážně na cílovou skupinu seniorů. Rezidenční zařízení zřizovaná obcemi jsou financována zčásti formou státní účelové dotace na lůžko, zbývající část nákladů hradí obce z vlastního rozpočtu a z příjmu klientů za poskytované služby. Pečovatelskou službu a ostatní služby na svém území hradí obce z vlastního rozpočtu. Obce z vlastních zdrojů dále dofinancovávají jednak provoz vlastních zařízení (vlastní příspěvkové organizace, popřípadě organizační složky) a také v menší míře podporují činnost nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby.

1.5.3. Nestátní neziskové organizace Nestátní neziskové organizace jsou přímými poskytovateli sociálních služeb. Finanční prostředky získávají z části z veřejných zdrojů (provozní příspěvky a rozvojové programy), částečně z vlastních zdrojů u služeb, jejichž charakter to umožňuje (úhrady klientů za služby, prodej vlastních výrobků) a částečně ze soukromých zdrojů (nadace, podniková sféra apod.). Financování je však ve srovnání s ostatními nejméně stabilní. Základním rysem v oblasti financování služeb je, že: 1. Výše uvedené dotace ze státního rozpočtu i z jiných veřejných rozpočtů jsou nenárokové. 2. Poskytovatelé služeb musí každoročně obhajovat potřebu služeb v rámci každoročních dotačních řízení i u služeb, které jsou dlouhodobě zavedené a ověřené a které v mnoha případech neposkytuje stát, kraj ani obec.

18

1.6. Financování zařízení sociální péče Financování sociální péče je vícezdrojové, finanční prostředky na jednotlivé formy sociální péče jsou čerpány ze státního rozpočtu, z rozpočtů krajů, měst, obcí a neziskových organizací. Na financování se také podílejí občané jako příjemci dávek a sociálních služeb nebo jejich rodinní příslušníci. V rámci sociální péče lze rozlišovat financování sociálních služeb a financování dávek sociální péče. U sociálních služeb můžeme rozlišovat dvě základní metody financování – dotace „na lůžko“ a dotace „na hlavu“. Dotací „na lůžko“ je dotována služba (dotován je takto každý, kdo službu využívá), dotací „na hlavu“ je dotován občan, tj. občan obdrží sociální dávku, aby si sám mohl koupit sociální službu, kterou potřebuje. U dávek sociální péče jde převážně o financování ze státního rozpočtu.16

Ústavní zařízení reprezentují v České republice poměrně stabilní systém. Tato stabilita byla dána především trvalou poptávkou po tomto typu služeb a předem stanovenými zdroji financování. Objem prostředků byl tak relativně stálý a ústavy z roku na rok věděly, jak vysokou částkou mohou disponovat. Podle modelu financování platného do 31. 12. 2006 kraje obdržely v rámci celkové dotace ze státního rozpočtu finanční prostředky a tyto prostředky pak samy rozdělovaly jednotlivým ústavům, jichž byly zřizovateli. Na provoz ústavů sociální péče a domovů důchodců, jejichž zřizovatelem a provozovatelem je obec, byla poskytována dotace na lůžko. Jednalo se o účelovou dotaci vyplácenou obcím Ministerstvem financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí. Tato dotace podléhala finančnímu vypořádání za příslušný rok. Dalšími zdroji financování jsou především úhrady od uživatelů služeb, jejichž výše je stanovena vyhláškou MPSV a dále vlastní prostředky samospráv a popřípadě další zdroje (např. sponzorské dary). Od 1. ledna 2007 došlo k zásadní změně ve financování sociálních služeb, zejména zavedení institutu „příspěvek na péči“. Financování pobytových sociálních služeb na základě účinnosti Zákona č.108/2006 Sb., směřuje k získávání části finančních prostředků z příspěvku na péči, který je uživateli poskytován ve výši odpovídající zjištěné míře jeho závislosti na péči 16

TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000 s. 91

19

jiné osoby. Příspěvek na péči je poskytován všem oprávněným osobám bez ohledu na to, zda je jim pomoc zajišťována s využitím přirozených zdrojů, zejména rodiny, nebo poskytovatelem sociálních služeb. Použití příspěvku na péči umožní uživateli hradit většinovou část nákladů poskytované služby. Tento model financování sociálních služeb předpokládá dofinancování celkových nákladů poskytované služby ze státního rozpočtu a rozpočtů obcí a krajů. Veřejným rozpočtům se tak umožní flexibilnější financování potřebné sítě sociálních služeb než doposud. Významným zdrojem příjmů pro poskytovatele služeb se mají stát úhrady od klientů, kteří pro tento účel pobírají příspěvek na péči. Hlavní riziko spočívá v tom, že ne vždy skončí tyto prostředky právě u poskytovatelů. Řadě rodin nový systém zcela jistě pomáhá řešit nelehkou situaci v péči o handicapovaného člena (u velmi těžce postižených vyžadujících celodenní péči příspěvek na úhradu všech potřebných služeb nestačí), někteří uživatelé však tuto ryze účelovou sociální dávku uchopili jako dobrou příležitost ke zvýšení životního standardu. U osob s nižší mírou závislosti jsou navíc tyto "úniky" prakticky nezjistitelné. Vztah mezi klientem a poskytovatelem se převádí na smluvní, tedy obchodní bázi. I tato skutečnost narazila u části klientů na nepochopení ("dosud se za službu nemuselo platit skoro nic"), ale překvapivě také u některých poskytovatelů, zejména z řad nestátních neziskových organizací. Většina těchto subjektů vznikla jako dobrovolnické sdružení, hlavním motivem byla snaha pomáhat potřebným. Proto je pro některé pracovníky velmi nepříjemné "říkat si o peníze", zvláště narazí-li na negativní reakci u klientů. Odstranění těchto mentálních bariér bude vyžadovat určitý čas. Další výdaje jsou spojené také s profesionalizací poskytovatelů, vyššími nároky na kvalitu péče a vzdělání zaměstnanců.

1.6.1. Rozdělení dotací 17 „V současné době jsou veřejné dotace stále velmi významným faktorem pro udržení sítě služeb. Zákon přenesl centrální rozhodování na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Administraci převážně dělají kraje, ale několik pracovníků ministerstva musí posoudit přes 4000 žádostí o dotaci .“ V praxi to znamená, že celý proces přerozdělování financí se výrazně zpomalí a dochází k situacím, kdy poskytovatelé služeb obdrží finanční prostředky zpětně až v průběhu roku. 17

Macela, M.: První zkušenosti z nového systému financování sociální péče. Obec & finance, 2007, č.2, s.27

20

„Státní rozpočet vyčlenil pro rok 2007 na dotace 6,97 mld. Kč, celkový objem požadavků přesáhl 10 mld. Kč. Nově o dotace žádaly i obecní a krajská rezidenční zařízení, dosud financovaná především tzv. dotacemi na lůžko. Ve zprávě, kterou ministerstvo připravilo pro sněmovní výbor pro sociální politiku bylo konstatováno, že řada žádostí obsahovala

nedostatky,

zejména

nedostatečný

popis

poskytované

služby

(např.

u pečovatelských služeb), podhodnocené úhrady ze strany uživatelů, nebo naopak nadhodnocené výdaje (v řadě případů činil meziroční nárůst nákladů i více než 100 %).“ V dotační politice u nás panuje zažitý nešvar, kdy žadatelé o dotaci svoji žádost uměle nadhodnotí s tím, že „pokud to nevyjde celé, dostaneme alespoň část, a to nám bude stačit“. Dalším problémem jsou neodborně zpracované žádosti s formálními nedostatky, což vede většinou k vyřazení žádosti. Tohoto se dá ale jednoduše vyvarovat zadáním zpracování žádosti odborné firmě, která se na tuto problematiku specializuje a může doporučit i jiná řešení získání finančních prostředků. „Problémy s náběhem úhrad od klientů a třetina nepodpořených žádostí (dotace na služby sociální péče se meziročně snížila o 22 %, celkově o více než 1,5 mld. Kč) vyvolaly ze strany poskytovatelů velký tlak na okamžité posílení dotací. Ministerstvo se proto rozhodlo pro rok 2007 urychleně rozpustit rezervu ve výši 211 mil. Kč. Vlastními prostředky posílí dotace také řada krajů.“ Došlo k již výše zmiňovanému problému, kdy se poskytovatelé dočasně ocitli bez prostředků a začali požadovat finance po zřizovateli.

Tab. 2: Výdaje na služby sociální péče Ukazatel Péče o staré občany a občany se zdravotním postižením a občany těžce postižené na zdraví Pečovatelská služba Ústavní sociální péče

(v tis. Kč) 2000

2003

2004

2005

2006

3 212 743

4 503 954

4 800 487

5 309 294

6 798 178

840 632

1 027 022

1 149 504

1 176 461

1 622 191

6 566 372

8 315 030

8 583 457

9 693 092

10 274 389

Zdroj: statistická ročenka ČSU 18

18

Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-2400

21

Rozhodnutí o charakteru a rozsahu místní či regionální sítě sociálních služeb bude vycházet ze zpracovaných střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. Jak vyplývá ze statistik, kapacita ústavní péče v ČR neustále roste. Tab. 3: Počet zařízení sociální péče (stav k 31. 12.) Ukazatel

2000

2003

2004

2005

2006

Zařízení sociální péče celkem Zařízení

957

1 068

1 071

1 110

1 214

Místa

74 450

77 254

78 576

78 931

80 352

Obyvatelé (svěřenci)

67 450

75 024

76 524

77 665

79 187

90,6

97,1

97,4

98,4

98,6

Využití míst (%) z toho: Domovy důchodců a domovy-penziony pro důchodce Zařízení Místa Využití míst (%)

491

522

535

543

541

48 791

50 818

50 740

50 889

51 049

94,4

94,3

96,3

96,8

96,7

81

98

109

122

131

7 022

7 744

8 913

10 273

11 111

96,7

91,2

80,2

71,4

65,9

182

173

170

160

151

13 119

12 056

11 984

10 762

10 051

97,4

98,3

99,0

96,5

99,0

Ústavy sociální péče pro postižené dospělé občany Zařízení Místa Využití míst (%) Ústavy sociální péče pro postiženou mládež Zařízení Místa Využití míst (%)

Zdroj: statistická ročenka ČSU

19

Z uvedených čísel je jasný převis poptávky nad nabídkou. Vysoká poptávka ovšem neukazuje zájem způsobený kvalitou nabízené služby, ale spíše neexistenci odpovídajících alternativních služeb umožňujících život v přirozeném prostředí. Převis poptávky je také navýšen díky podávání žádostí takzvaně „pro jistotu“ ve snaze si do budoucna zajistit nedostatkovou službu bez ohledu na stávající i budoucí skutečné potřeby. Doprovodným jevem je také nedostatečná informovanost o alternativních sociálních službách.

19

Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-2400

22

Přijímání do ústavní sociální péče je v ČR nyní stanoveno vyhláškou č. 182/1991 Sb.20 v platném znění. Probíhá na podkladě žádosti občana o ústavní sociální péči. Jde-li o nezletilé žadatele nebo občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, podává žádost jejich zákonný zástupce. Řízení o přijetí může být zahájeno též z podnětu obce, zdravotnického zařízení, občanského sdružení, církve nebo charitativní organizace. Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu je volné místo, rozhodne se o jeho přijetí. V případě, že není ve vhodném ústavu volné místo, rozhodne se o zařazení žádosti do pořadníku čekatelů. S nabytím účinnosti Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách bude zájemce o službu přijímat poskytovatel služby na základě žádosti o uzavření smlouvy o poskytnutí sociální služby. Pokud zájemce o službu bude odpovídat cílové skupině, kterou zařízení uvede jako svou cílovou skupinu při registraci a poskytovatel bude mít volnou kapacitu, bude uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb. Jedinou výjimkou je situace, kdy bude zájemce o službu kontraindikován k poskytování sociálních služeb podle prováděcího předpisu k zákonu o sociálních službách, tzn. dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Jedním z možných důsledků povinnosti poskytovatelů specifikovat svou cílovou skupiny bude velmi detailní specializace jednotlivých zařízení sociálních služeb. Naopak ale dostává zájemce o službu možnost svobodně si volit zařízení, které odpovídá jeho potřebám a výběru může jasná specifikace významně pomoci.

Personální zajištění činnosti ústavních zařízení sociální péče v ČR je přibližně v poměru 1:1,5 v počtu pracovníků na uživatele. Je nutné upozornit, že v tomto poměru jsou započítáni všichni pracovníci zařízení včetně například údržbářů, administrativních pracovníků, uklízeček a kuchařů, kteří se nezabývají přímou péčí o obyvatele. Jeden pracovník v přímé péči se věnuje přibližně 3 až 15 uživatelům. Nízký počet zaměstnanců vykonávajících přímou péči je jedním z hlavních důvodů nízké kvality života obyvatel ústavů.

20

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb. ze dne 26. dubna 1991,kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení

23

2. Ústav sociální péče Ústavy sociální péče jsou v současné době stále nejběžnější a nejrozšířenější, a také nezřídka kritizovanou, formou sociální služby poskytované mentálně postiženým občanům. Mentálně postiženým jsou určeny ústavy pro mentálně postiženou mládež a ústavy pro mentálně postižené dospělé občany. Pro tělesně postižené občany s mentálním postižením lehčího stupně jsou určeny ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením a ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením. Ústavy pro mentálně postiženou mládež jsou určeny pro mentálně postižené děti od 3 let věku do 26 let. V praxi se ale členění na ústavy pro mládež a pro dospělé příliš nedodržuje. Pokud klienti žijí v ústavu od dětství, je jim zpravidla umožněno, aby v ústavu mohli zůstat i po dovršení 26 let. Tento fakt je pro samotné mentálně postižené spíše přínosem. Pro klienty by totiž bylo velice traumatizující, když by měli opustit bez vlastní vůle prostředí a lidi, na které jsou zvyklí a kteří pro ně představují často jediný domov. Ústavy jsou zřizovány pro celoroční, týdenní i denní pobyty, pro klienty vyžadující ošetřovatelskou péči mohou být vybudována ošetřovatelská oddělení, pro diagnostikování mentálně postižených také diagnostická oddělení. Ústavy sociální péče tak v zásadě poskytují svým klientům tyto služby: bydlení, zaopatření, zdravotní péči a rehabilitaci, kulturní a zájmovou činnost, rekreační péči, pracovní a výchovně pracovní činnost, v případě nutnosti zajišťuje ústav svým klientům i osobní vybavení.

2.1. Ústav sociální péče Tavíkovice Cílem této kapitoly je stručné představení vybraného zařízení, jímž je Ústav sociální péče Tavíkovice a analýza financování tohoto zařízení. ÚSP Tavíkovice - je domovem pro zdravotně postižené občany s celoročním pobytem, jehož zřizovatelem je Krajský úřad Brno. Domov se nachází v obci Tavíkovice nedaleko Moravského Krumlova.

24

Oblast hlavní činnosti organizace Hlavním účelem Ústavu sociální péče Tavíkovice, příspěvkové organizace, je poskytování ústavní sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené, starší 26 let, výjimečně i starší 18 let, s mentálním postižením těžšího stupně a pro občany, kteří vedle mentálního postižení mají i tělesnou nebo smyslovou vadu, proto potřebují ústavní péči, ale ne léčebnou v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Předmětem činnosti je poskytování komplexní péče mentálně postiženým ženám i mužům, která spočívá

především v zabezpečení ubytování, stravování, všestranné péče

sociální a výchovné, poskytování ošetřovatelské, zdravotní péče včetně rehabilitace, rozvíjení kulturní a zájmové činnosti, zajištění důstojné existence a plnohodnotného života uživatelů s ohledem na jejich zvláštnosti, zachování jejich individuality a rozvíjení jejich osobnosti.

25

2.1.2. Cílové skupiny •

oddělení zdravotní péče – muži nad 18 roků •

s mentálním postižením a přidruženými zrakovými vadami v mírném pásmu s mentálním postižením a přidruženými sluchovými vadami v mírném pásmu

•

•

•

s mentálním postižením a přidruženými tělesnými vadami

•

s mentálním postižením a přidruženými řečovými vadami

oddělení sociální péče – muži a ženy nad 18 roků •

s mentálním postižením a přidruženými zrakovými vadami v mírném pásmu

•

s mentálním postižením a přidruženými sluchovými vadami v mírném pásmu

•

s mentálním postižením a přidruženými tělesnými vadami v mírném pásmu

•

s mentálním postižením a přidruženými řečovými vadami

chráněné bydlení – muži nad 18 roků •

s lehkým mentálním postižením

2.2. Sociální péče 2.2.1. Kapacita zařízení Celková schválená kapacita zařízení je 90 míst. Počet klientů k 31.12.2006 bylo 90, toho 82 mužů a 8 žen. Celková obložnost vzhledem ke schválené kapacitě byla roce 2006 98,94%. V roce 2006 bylo přijato 6 klientů a 6 klientů ukončilo pobyt ( 5 úmrtí, 1 se vrátil zpět domů). Průměrný věk klientů k 31.12.2006 je 49,7 let.21

21

Závěrečná zpráva o činnosti Ústavu sociální péče Tavíkovice k 31.12.2006

26

Ošetřovatelská lůžka: -

oddělení sociální péče – celkový počet 35, ke konci roku 2006 byl obsazen plný počet lůžek

Standardní lůžka : -

oddělení sociální péče – celkový počet je 60, ke konci období je obsazeno 47 lůžek

-

chráněné bydlení – počet 16, ke konci období je obsazeno 8 lůžek

( pozn. neobsazená lůžka jsou nad rámec schválené kapacity, je nutno respektovat mentální úroveň klientů a jejich možnosti)

2.2.2. Bydlení Ústav se skládá z komplexu několika budov. Sestává z hlavní budovy s přilehlými prostorami a sadem a historické budovy zámečku se zámeckým parkem s rybníkem. Domov nabízí celoroční pobyt, celodenní stravu, ošetřovatelskou a zdravotní péči, rehabilitaci a sociální služby. Uživatelé mají možnost se zapojit do skupinových i individuálních aktivit, účastnit se kulturních, společenských a sportovních akcí. Nově vybudovaná dvoupatrová budova má 3 křídla. V rekonstruovaném zámku je vybudováno chráněné bydlení o 4 bytech.

Oddělení zdravotní péče (výchovně-ošetřovatelské)

I. Patro nového ústavu, klienti bydlí ve 2-4 lůžkových pokojích ve 2 křídlech a mají k dispozici společně :

2 x koupelnu s vanou, sprchami a umyvadly 2 x kompletní WC 2 x WC pro invalidy 2 x jídelna 2 x společenská místnost

27

Oddělení sociální péče (výchovně-vzdělávací)

II. Patro nového ústavu, klienti bydlí v 1-3 lůžkových pokojích se sociálním zařízením ve 3 křídlech a k dispozici mají společně : 3 x kuchyňka

3 x společenská místnost 1 x jídelna 1 x hala s hernou 1 x kuřárna

Chráněné bydlení (pro nejschopnější klienty)

Zámek - klienti bydlí ve 4 bytech s kapacitou 16 lůžek. Každý byt je vybaven kuchyní, společenskou místností, ložnicí, sociálním zařízením. V současné době zde bydlí 8 klientů, vždy po 2 na pokoji. Při umístění na chráněné bydlení je nutno zvážit mentální, zdravotní a společenské schopnosti klientů.

2.2.3. Stravování Stravování je zabezpečeno v souladu s platnými normami ve vlastní kuchyni, stravovací jednotka je ve výši 56,-Kč/den. V roce 2006 vzhledem ke stabilním cenám potravin nebylo nutno upravovat stravovací jednotku. Celková spotřeba potravin od počátku roku činí 2.228.884,-Kč, stravovací norma od počátku roku činí 2.228.887,02 Kč. Strava se podává nejméně čtyřikrát denně ( zpravidla 5x, a to snídaně, svačina I., oběd, svačina II., večeře). V průběhu dne jsou k dispozici nápoje ( čaj a šťáva). Klienti se stravují v jídelnách ústavu. Při výdeji a konzumaci jídel pomáhají klientům vychovatelé, pracovníci sociální péče a zdravotní personál, kteří je zároveň vychovávají k maximální samostatnosti. Jídelní lístek sestavuje na čtrnáct dní dopředu vedoucí stravování ve spolupráci s vedoucí kuchařkou a vedoucí oddělení zdravotní péče, která dohlíží na racionální výživu a diety.

28

Jídelní lístek schvaluje a připomínkuje stravovací komise, odsouhlasuje praktický lékař pověřený péčí o klienty.

2.2.4. Služby pro klienty Praní prádla je zabezpečováno ve vlastní prádelně. Holičské, kadeřnické i pedikérské služby provádí vlastní zaměstnanci (oddělení rehabilitace). Klientům jsou povoleny návštěvy ve dnech pracovního volna i ve dnech pracovního klidu. Vždy je třeba zamýšlenou návštěvu předem ohlásit. Při výskytu infekčních onemocnění nebo epidemií jsou návštěvy omezovány. Jelikož toto zařízení umožňuje volný pohyb klientů, mohou tito klienti odejít v odpoledních hodinách na návštěvu nebo vycházku, ale svůj odchod musí oznámit personálu, který vykonává službu. Klienti, jejichž schopnosti neumožňují volný pohyb mimo zařízení, chodí na vycházky v doprovodu vychovatele.

2.2.5. Výchovně – vzdělávací činnost Výchova a vzdělávání klientů je směřováno k maximální samostatnosti klientů. V komplexu výchovně – vzdělávacího procesu jsou zařazeni všichni klienti zařízení, s výjimkou cca 5 klientů, kteří jsou těžce mentálně či zdravotně postiženi, nespolupracují, nekomunikují a odmítají jakýkoliv kontakt. U těchto klientů je péče zaměřena na uspokojování nejzákladnějších lidských potřeb. Výchovně – vzdělávací činnost je plánovaná a prováděna odděleně pro oddělení zdravotní péče a pro oddělení sociální péče včetně chráněného bydlení.

2.2.6. Oddělení zdravotní péče Toto oddělení je rozděleno do 2 skupin. V dopoledních hodinách je činnost klientů zaměřena na rozvoj vlastní osobnosti. Pod vedením vychovatele a pracovníka sociální péče pracují klienti dle daného rozvrhu. Tento zahrnuje rozumovou a smyslovou výchovu, pracovní a výtvarnou výchovu a výchovu tělesnou a hudební.

29

Klienti se také v dopoledních hodinách účastní rehabilitace a hiporehabilitace. Zájmová činnost je obsažena v odpoledních hodinách a jedná se zejména o společenské hry, vycházky a individuální potřeby klientů.

2.2.7. Oddělení sociální péče Výchovná práce u klientů je zaměřena na : -

udržování čistoty a hygieny klientů a jejich soukromých prostor

-

nácvik běžných denních činností

-

získávání, upevňování a prohlubování pracovních návyků

-

kulturní a zájmová činnost

-

kontakt a jednání s vnějším prostředím

V dopoledních hodinách je výchovná činnost a péče o klienty rozdělena do terapeutických skupin, kde klienti vykonávají pracovní terapii. V těchto skupinách si klienti pod vedením pracovníků sociální péče získávají, upevňují a rozvíjejí svoje získané pracovní návyky.

Stolařská dílna – klienti získávají dovednost při práci s nářadím, získávají zručnost, seznamuj se s prací se stroji a vyrábějí jednoduché dřevěné výrobky.

Šicí dílna – klienti si při práci s jehlou, nití a nůžkami upevňují jemnou motoriku, někteří zvládají i šití na šicím stroji. Svoje výrobky prezentovali na výstavách ústavu.

Zahradnictví – klienti se učí pěstitelské postupy při pěstování rostlin a zeleniny, jejich množení a ošetřování. Ti zručnější zkouší i aranžování květin.

Chov koní – tato práce je u klientů velmi oblíbená. Spočívá v získávání a rozvíjení dovedností a zručnosti při péči o koně, čištění stájí a příprava krmení. Koně jsou využíváni při hiporehabilitaci.

30

Údržba a úklid – klienti se podílejí na údržbě areálu ústavu, jehož součástí je i zámecký park. Dále se účastní sezónních prací, a ti zručnější se podíleli i na malování pokojů klientů v zařízení.

Drobnochov – péče o drůbež a drobná domácí zvířata je hlavní pracovní náplní klientů. Pod vedením pracovníka sociální péče klienti pomáhali při budování nových přístřešků pro drůbež, připravovali krmení a podestýlku.

Keramická dílna – práce s keramickou hlínou, její základní zpracování je velkým přínosem pro rozvoj jemné motoriky. Klienti zde mohou uplatnit i vlastní fantazii, která se projevila na jednotlivých finálních výrobcích.

Několik klientů dochází i do školní třídy, která pracuje s osnovami zvláštní školy a je zaměřena na osvojování a opakování čtení, psaní, počítání, pracovní a výtvarné vyučování, tělesnou a hudební výchovu.

2.2.8. Chráněné bydlení Cílem chráněného bydlení je přiblížení života bydlících klientů k normálnímu způsobu života, zvyšování jejich samostatnosti, rozvoje a zodpovědnosti. Neustále je však nutné dbát na upevňování jejich doposud získaných dovedností a návyků při péči o domácnost.

2.3. Zdravotní péče a rehabilitace 2.3.1. Zdravotní péče Zdravotní péče je zajišťována nepřetržitě středně zdravotním personálem. Vzhledem k průměrnému věku klientů i závažnosti jejich postižení je nepřetržitá přítomnost zdravotnického personálu nutná. Dvakrát týdně na půl dne dochází obvodní lékař, jedenkrát

31

za dva týdny na půl dne psychiatr. Základní ošetřovatelská péče je zvládána zdravotnickými pracovníky ÚSP.

2.3.2. Bezbariérovost ústavu Vzhledem k dobudování nové budovy ústavu v roce 2001 byla respektována bezbariérovost pro všechny klienty. Mezi jednotlivými podlažími jsou k dispozici výtahy s možností přesunu i pro imobilní klienty. ÚSP je vybaven základními pomůckami pro přemísťování imobilních klientů, k dispozici je zvedací vozík, zvedací vana a přepravní popruhy do vířivé vany.

2.3.3. Rehabilitace ÚSP má vlastní rehabilitační oddělení, obsahující vodoléčbu (bazén 10m x 5m x hl. 1m, 2 x vířivá vana a vana s perličkovou masáží), elektroléčbu (ultrazvuk, diadynamic, magnetoterapie), masáže a tělocvičnu s posilovacími stroji. Na rehabilitačním oddělení je prováděna i osobní hygiena klientů (holení, stříhání vlasů). Celé oddělení skýtá zázemí pro poskytování kvalitní rehabilitace klientům. Harmonogramy jsou zpracovány tak, aby všichni klienti absolvovali rehabilitaci dle jejich potřeb minimálně jednou týdně. Personálně je tato služba zabezpečena 2 sociálně-zdravotními pracovníky. Drobné rehabilitační úkony se provádějí také přímo na ošetřovatelských odděleních. K lepšímu využití vybavení rehabilitačního oddělení jsou některé služby nabízeny veřejnosti (bazén, tělocvična), využívá toho především místní základní škola.

2.3.4. Hiporehabilitace Nedílnou součástí celého komplexu rehabilitace je hiporehabilitace, prováděná v zařízení již od roku 1991. Celkem se jí účastní 66 klientů.

32

2.4. Oblast personální Schválený počet zaměstnanců :

50

Skutečný stav k 31.12.2006 :

53 (z toho 2 na MD)

Přepočtený stav v roce 2006 :

52,6

Všichni zaměstnanci pracují v ústavu na úvazek 1,0 , vyjma 1 pradlena – úvazek 0,6 (z důvodu změněné pracovní schopnosti). V minulém roce nedošlo k podstatným změnám ve struktuře a počtu zaměstnanců, veškeré pohyby v počtech zaměstnanců se prováděly v rámci běžné obměny (odchod do důchodu)

2.4.1. Struktura zaměstnanců Tab. 4 : Struktura zaměstnanců a mzdové náklady

KATEGORIE

POČET

PRŮMĚRNÝ PRŮMĚRNÁ

K 31.12.2006

POČET

TŘÍDA

PROSTOR

PRŮMĚRNÝ

NA PLATY

PLAT

Střední zdrav. pracovníci

8

7,37

9

1 858 603,-

21 015,-

Střední zdrav. fyzioterapeuti

2

1,75

9

453 436,-

21 592,-

Pracovník soc.péče

6

6

5

1 221 068,-

16 959,-

7

7

7

1 405 592,-

16 733,-

Vychovatel

6

6,15

8,5

1 372 337,-

18 595,-

Sociální pracovník

1

1

9

210 156,-

17 513,-

17

15,36

3,57

2 242 046,-

12 163,-

6

6

8,8

1 645 723,-

22 857,-

53

50,63

6,5

10 408 961,-

17 132,-

Obslužná péče Pracovník soc.péče Instruktoři

Dělníci THP CELKEM

Zdroj: Závěrečná zpráva o činnosti ÚSP Tavíkovice za rok 2006

K 31.12.2006 bylo vyplaceno na platech celkem 10 408 961,- Kč, což při přepočteném stavu zaměstnanců 50,63 činí za 12 měsíců průměrný hrubý plat na zaměstnance 17 132,- Kč. Přesčasová práce není proplácena, ale je za ni vybíráno náhradní volno.

33

V rámci dohod o provedení práce bylo k 31.12.2006 vyplaceno 18 620,- Kč, byl využit příspěvek Úřadu práce na příležitostnou práci v částce 4 500,- Kč.

2.5. Oblast hospodaření Tab. 5: Výnosy a náklady ÚSP Tavíkovice v letech 2005 - 2006 2005 15 662 000 6 414 000 35 000 2 568 000

2006 18 260 000 6 697 000 50 000 330 000

Opravy Mzdy a odvody Materiálové položky Energie Služby Odpisy Spotřeba ostatní Ostatní náklady

24 679 000 1 078 000 13 278 000 3 732 000 1 906 000 736 000 3 407 000 236 000 306 000

25 337 000 1 203 000 14 018 000 3 311 000 2 300 000 685 000 3 321 000 244 000 255 000

Náklady celkem

24 679 000

25 337 000

Příspěvek od zřizovatele Tržby za vlastní výkony Aktivace Ostatní výnosy

Výnosy celkem

Zdroj: Závěrečná zpráva o činnosti ÚSP Tavíkovice za rok 2006

2.5.1. Výnosy, viz. Příloha č. 1 Úhrada za pobyt

Celkem úhrady za pobyt v roce 2006 činily 6 765 197,- Kč, z toho za dobu pobytu klientů mimo ústav za rok 2006 bylo vráceno 261 174,- Kč. Rozdíl mezi stanovenou plnou úhradou za pobyt a sníženou skutečnou úhradou roce 2006 činí 311 597,- Kč, průměrný počet klientů se sníženou úhradou je 40, průměrná měsíční výše rozdílu mezi plnou a sníženou úhradou za pobyt činí 667,94 Kč na klienta se sníženou úhradou. Příjem za bezmocnost klientů v roce 2006 byl celkem 310 096,- Kč. Bezmocnost byla přiznána 41 klientům, z toho bezmocnost ve stupni I.byla přiznána 28 klientům a bezmocnost ve stupni II.byla přiznána 13 klientům.

34

Celkem úhrady (ošetřovné + bezmocnost – sníž.úhrada – vratky) byly 6 502 522,- Kč. Ústav nevyplácel žádnému klientovi kapesné z provozních prostředků.

Tab. 6: Cena stravy a ubytování počet pokojů

strava / den ubytování / den celkem / den

1 lůžkové

16

130,00 Kč

150,00 Kč

280,00 Kč

2 lůžkové

22

130,00 Kč

140,00 Kč

270,00 Kč

3 lůžkové

6

130,00 Kč

130,00 Kč

260,00 Kč

4 lůžkové

5

130,00 Kč

130,00 Kč

260,00 Kč

chráněné bydlení

4

130,00 Kč

150,00 Kč

280,00 Kč

Zdroj: Závěrečná zpráva o činnosti ÚSP Tavíkovice za rok 2006

Tržby od klientů Za poskytované služby v ÚSP Tavíkovice klienti platí. Výhodou zařízení je, že zde pobývají klienti starší 18 let. Tito mají vyřešenou sociální situaci, pobírají důchody. Částka, kterou klienti odvádí každý měsíc ÚSP Tavíkovice, se pohybuje v rozmezí 5 600,- Kč až 6 000,- Kč. Tyto příjmy jsou vedeny v účetnictví organizace jako tržby za vlastní výkony. Průměrně dosahují výše 558 083,- Kč měsíčně (tj. 5 694,- Kč * 98 klientů). Z této položky je hrazeno ubytování klientů, stravné a ostatní služby, které jim zařízení poskytuje. Za pobyt v zařízení sociální péče hradí klient náklady na stravu, bydlení a nezbytné služby, které činí denně na jednu osobu: •

v domově se poskytuje celodenní stravování jako součást komplexní péče. Celodenním stravováním se rozumí snídaně, oběd, večeře a dvě vedlejší jídla. Výše stravovací jednotky je pro ÚSP Tavíkovice stanovena jednotně na 130,- Kč.

•

ubytování se poskytuje celoroční za denní částku rozlišenou podle formy ubytování •

ve čtyřlůžkovém pokoji 130,- Kč

•

ve třílůžkovém pokoji 130,- Kč

•

ve dvoulůžkovém pokoji 140,- Kč

•

v jednolůžkovém pokoji 150,- Kč

•

chráněné bydlení 130,- Kč

35

Po úhradě výše jmenovaných nákladů na celoroční pobyt v ústavu musí klientovi zůstat z jeho příjmů minimálně 15% částky potřebné k zajištění ostatních osobních potřeb.

2.5.2. Náklady, viz. Příloha č. 2 V nákladech oproti schválenému rozpočtu na rok 2006 došlo k těmto závažnějším odchylkám: -

u plynu a el.energie došlo k podstatnému zvýšení cen. U obou položek došlo k nepatrnému poklesu spotřeby oproti roku 2005, ale fakturováno od dodavatelů bylo u el.energie o 32% více Kč a u plynu o 12% Kč více. Toto vedlo k překročení rozpočtované částky o 26% u el.energie a o 12% u plynu.

-

K překročení rozpočtu u oprav budov došlo hlavně z důvodu havarijní situace, která vznikla propadením kanalizační štoly pod cestou k zámku. Dále byla nutná oprava střechy bazénu, na které nebyl při stavbě dodržen správný technologický postup.

Náklady na svoz a likvidaci odpadu

Likvidaci injekčních jehel a stříkaček provádí praktický lékař. Komunální odpad je likvidován podle smlouvy s firmou ESKO-T s.r.o. Třebíč a ostatní odpad podle smlouvy s Nemocnicí Znojmo v její spalovně. Svoz komunálního odpadu se provádí každý týden a svoz ostatního odpadu dle potřeby. Za rok 2006 bylo odvezeno 168 kontejnerů s komunálním odpadem, tj. 23,856 t v částce 49224,- Kč a ostatního odpadu bylo 10 kg.

36

3. Zhodnocení financování a doporučení Následující část obsahuje zhodnocení financování ÚSP Tavíkovice a doporučení pro odstranění problémů s financováním uvedeného zařízení.

3.1. Financování Převážná část výdajů ÚSP Tavíkovice je financována z příspěvku od zřizovatele, kterým je Krajský úřad Jihomoravského kraje. Kromě veřejných zdrojů financování využívá zařízení také jiných peněžních prostředků, např. darů, jejichž výše dosáhla v roce 2006 částky 25 397 Kč. K výraznému finančnímu zdroji patří také tržby od klientů za poskytnuté služby, které v roce 2006 dosahují částky 6 765 197 Kč/rok. Na celkových výnosech zařízení se tak podílejí cca 36%. Největším

nedostatkem

ve

financování

je

problém

přísunu

peněz

z KrÚ

Jihomoravského kraje ve formě příspěvku od zřizovatele. V roce 2006 obdržel ÚSP Tavíkovice příspěvek od zřizovatele ve výši 18 260 000 Kč. Pro rok 2007 činí celková výše příspěvku 12 015 000 Kč. Příspěvek tak nepokrývá potřeby ústavu a mohlo by hrozit snížení úrovně poskytovaných služeb. To se pro ÚSP Tavíkovice stane výrazným problémem, jelikož, jak klienti stárnou, začínají se u nich vyskytovat různé zdravotní problémy, které vyžadují složitější péči a nároky na lepší, nákladnější vybavení.

3.1.1. Změny po 1.1.2007 Od 1.1.2007 došlo k několika zásadním změnám. Tou nejmenší je přejmenování ÚSP Tavíkovice na Domov u lesa Tavíkovice. Rozhodně závažnější změnou je způsob financování. Od 1.1.2007 již není zařízení financováno dotací od zřizovatele, jímž je Jihomoravský kraj. Nyní musí domov žádat o dotaci přímo MPSV. Pro rok 2007 bylo žádáno o dotaci ve výši 16 000 000,- Kč, domov však obdržel pouze částku 11 000 000,- Kč. Celkové měsíční náklady na jednoho klienta činí cca 21 000,- Kč. Porovnáme-li příjmy, a to 6 000,- Kč za stravu a ubytování, cca 4 000,- Kč příjem z příspěvku na péči a od zdravotních pojišťoven, zůstává nám cca 11 000,- Kč, které musí zařízení pokrýt z jiných

37

zdrojů. Při počtu 98 klientů tato částka činí za rok cca 13 000 000,- Kč. Dotace od MPSV však činila pouze 11 000 000,- Kč. Zde naštěstí zasáhl zřizovatel a dofinancoval domovu zbývající částku.

3.2. Doporučení Zdroje financování ÚSP Tavíkovice dle mého názoru nejsou plně využity. Ústav nevyužívá všech možností získávání peněžních prostředků, které se nabízejí a které by mohly vést k zlepšení kvality poskytované péče klientům. Dle mého názoru by se měl ústav zaměřit také na hledání vhodného, nejlépe mediálně známého, patrona ústavu, který by jistě napomohl k získávání finančních prostředků. Vhodné by určitě bylo zkusit porovnat situaci v jiných zařízeních podobného typu. Jedním z vhodných zařízení je cca 40 km vzdálený domov pro osoby s mentálním postižením – Zámek Břežany,p.o. Také zde je zřizovatelem Jihomoravský kraj. Domov má o 50% větší kapacitu ( 170 klientů, 110 zaměstnanců ), ale podmínky pro provoz stejné. V tomto zařízení však nespoléhají na přísun financí od zřizovatele, resp. od MPSV, ale rozhodli se využít i jiných zdrojů. Majitelem prostor, ve kterých se zařízení nachází, je Česká provincie Kongregace sester sv. Hedviky. Tito nejenže provádějí veškerou údržbu a stavební úpravy objektu vlastním nákladem, ale i nájemné za uvedené prostory poskytují zařízení na provoz. Dále má domov dalších cca 30 sponzorů, z těch nejvýznamnějších jmenujme Rotary club Znojmo, Delicomat Brno, Metrostav Praha.

Dalším možným zdrojem příjmů jsou dotace ze strukturálních fondů EU. Zde je však úskalí náročné legislativy spojené s podáváním žádostí. Pro domov by bylo vhodné využít v tomto případě služeb specializovaných firem, které se na získávání dotací specializují. Příležitostným řešením jsou i příjmy z hospodářské činnosti. Pro domov by se jednalo sice o nepatrný, přesto však velmi lehce dosažitelný finanční zdroj. Tato skutečnost je dána existencí keramické, stolařské a výtvarné dílny přímo v areálu ústavu. Této skutečnosti by měl ústav využít a snažit se např. o prodej výrobků svých klientů (např. formou náhradního plnění firmám).

38

Závěr Systém sociálních služeb v ČR není ideální. Uživatelé sociálních služeb mají sice možnost výběru poskytovatele a formy poskytovaných služeb sociálních péče, kdy si sami klienti rozhodují o jejich způsobu poskytnutí a formě. Ale i toto řešení naráží na jistá úskalí. Dle mého názoru si největší pozornost zasluhuje systém financování sociálních služeb. Prostředky pro poskytovatele sociálních služeb jsou obcím, krajům i nestátním neziskovým subjektům poskytovány různými způsoby. To může vést k znevýhodňování některých subjektů. Proto by se měl vytvořit jednotný systém poskytování finančních prostředků jednotlivým institucím sociálního zabezpečení. Cílem mé práce bylo zhodnocení financování vybraného zařízení sociální péči, kterou byl Ústav sociální péče Tavíkovice22. Z financování vybrané instituce je zřejmé, že zřizovatel zařízení neposkytuje dostatečné prostředky. Jím poskytnuté finance tak mají formu provozní dotace, která je pouze udržovacím zdrojem a jak bylo výše uvedeno, změnou systému financování dochází navíc k určité finanční nejistotě. Domov by se měl zaměřit na získávání financí i z jiných zdrojů, a to třeba ze strukturálních fondů EU, nebo i z privátního sektoru. Naopak, neustále se zvyšují nároky na kvalitu,a také na sortiment a dostupnost poskytovaných služeb. Příkladem toho mohou být např. zaváděné standardy kvality sociálních služeb do činností zařízení, která je poskytují. V budoucnosti by tak tato situace mohla vyústit v problém, který by se díky nedostatku finančních prostředků mohl projevit snižováním kvality poskytovaných služeb. Od 1.1.2007 vstoupil v platnost již dlouhou dobu očekávaný zákon č. 108/2006 o sociálních službách, který radikálně mění celý systém sociálních služeb. Jeho cílem je vytvoření a postupné zavedení systému, který má respektovat důstojnost uživatelů a podporovat jejich nezávislost a ekonomickou spoluúčast. Samotné financování sociálních služeb je tak ponecháno na rozhodnutí samotným příjemcům služeb.

22

nyní Domov u lesa Tavíkovice

39

Nový systém sociálních služeb by se měl zaměřit na komunitní plánování, zajištění kvality a inspekci poskytovaných služeb a v neposlední řadě také na vzdělávání pracovníků, kteří ve službách pracují.

Resume The Social services in the CR isn´t ideal. Social services clients have the right to choose when and how they will be helped. But still there exists some difficulties. In my opinion the most important is finance of social services. All the social organizations are finantionally supported in various ways.

To avoid great finantional differences, an united model of

finantional support should be created.

The purpose of my theses was evaluating the finance of the Social Institution Tavikovice.

It is clear, that the founder of the Social Institution Tavikovice doesn´t give enough finantional support.

The money covers only the basic existentional expenses.

But the

institution needs more money, therefore itś main aim to get money from other sorces, e.g. EU or any private companies.

Nowadays the quality of social services is increasing. Therefore itś really necesarry to sufficientely support all these institutions finantially.

Since 1.1.2007 the law 108/2006 about social services is valid. This law was written with respect to the clients. It allowes then to decide about paying the provided services. The new social systém shold concentrate mainly on quality of the provided services and educating all the social workers.

40

Použitá literatura

Odborná literatura

JANOUŠKOVÁ, K.: Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách, 1. vydání, Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. 352 s. ISBN 978-80-7368-229-3

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. přepracované vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. ISBN 807357-050-5

PRŮŠA, L.: Ekonomie sociálních služeb, 2. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007. s.180 ISBN 97880-7357-255-6

TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 246 s. ISBN 80-7179-353-1

Macela, M.: První zkušenosti z nového systému financování sociální péče. Obec & finance, 2007, č.2

Internetové zdroje

Důvodová zpráva. Sociální revue [online].Dostupné na WWW: .

Působnost veřejné správy v sociálních službách. Sociální revue [online].[citováno 11.5.2006 ] Dostupné na WWW:

Sociální práce. Sociální revue [online].[citováno 18.4.2006 ] Dostupné na WWW:

41

Příspěvek na péči. Sociální revue [online].[citováno 24.3.2006 ] Dostupné na WWW:

Statistická ročenka České republiky : Sociální zabezpečení. Český statistický úřad [online]. 2007. Dostupné na WWW:

Legislativa

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., ze dne 26. dubna 1991, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška MPSV č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška MPSV č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Ostatní zdroje

Závěrečná zpráva o činnosti Ústavu sociální péče Tavíkovice k 31.12.2006.

42

Seznam tabulek Tab. 1 :Výše příspěvku na péči dle stupně závislosti ………………………………….13 Tab. 2: Výdaje na služby sociální péče…………………………………………….…...21 Tab. 3: Počet zařízení sociální péče………………………………………………….…22 Tab. 4 : Struktura zaměstnanců a mzdové náklady ………………..……………….…..33 Tab. 5: Výnosy a náklady ÚSP Tavíkovice v letech 2005 - 2006 ……………..………34 Tab. 6: Cena stravy a ubytování ………………………………………………………..35

43

Seznam příloh Příloha 1 : Oranizační struktura Ústavu sociální péče Tavíkovice Příloha 2 : Náklady ÚSP Tavíkovice Příloha 3 : Výnosy ÚSP Tavíkovice Příloha 4 : Plnění rozpočtu k 31.12.2006 Příloha 5 : Plán tvorby a čerpání peněžních fondů na rok 2007

44

Ředitel

Oddělení zdravotní péče Vrchní sestra

Oddělení sociální péče Vedoucí výchovy

Pracovní výchova

Zdravotní péče

Ekonomický a provozní úsek

Sociální pracovnice

Přímá péče

Sociální pracovnice

Ekonomické oddělení

Provozní oddělení

Stravování

Vedoucí oddělení

Vedoucí provozu

Vedoucí stravování

Účetní

Údržbář

Kuchař

Účetní

Údržbář

Kuchař

Zdravotní sestra

Stolárna Pracovník soc. péče

Vychovatel Pracovník soc. péče

Zdravotní sestra

Údržba parku Pracovník soc. péče

Vychovatel Pracovník soc. péče

Pradlena

Kuchař

Zdravotní sestra

Koně Pracovník soc. péče

Vychovatel Pracovník soc. péče

Pradlena

Kuchař

Zdravotní sestra

Drobnochov Pracovník soc. péče

Vychovatel Pracovník soc. péče

Zdravotní sestra

Zahrada Pracovník soc. péče

Vychovatel Pracovník soc. péče

Zdravotní sestra

Šicí dílna Pracovník soc. péče

Vychovatel Pracovník soc. péče

Keramika Pracovník soc. péče

Vychovatel Pracovník soc. péče

Rehabilitace

Rehabilitační sestra

Rehabilitační sestra

Úklid

Uklízečka

Uklízečka

Uklízečka

45 Uklízečka

Kuchař

Příloha 1 : Organizační struktura Ústavu sociální péče Tavíkovice

Úsek sociální a zdravotní péče

Skutečnost

Spotřebované nákupy Spotřeba všeobecný materiál Spotřeba PHM Spotřeba potravin Spotřeba čist.a dezinfekční prostředky Spotřeba kancelářské prostředky Spotřeba prádla Spotřeba materiálu prac.terapie Spotřeba materiálu na údržbu Spotřeba chemie, rehabilitace Spotřeba materiálu koně, krmení Spotřeba knihy, pomůcky Spotřeba zdravotní materiál Spotřeba nádobí a drobné kuchyňské potřeby Spotřeba ostatní DHM 0 - 3 000 Spotřeba DHM 3 000 - 40 000 Spotřeba materiálových zásob Spotřeba materiál hnojivo, postřiky Spotřeba ochranné pomůcky, obuv Celkem spotřeba materiálu Spotřeba energie elektřina Spotřeba energie plyn Celkem spotřeba energie

Doplňková činnost

Upravený % plnění rozpočet upraveného 2006 rozpočtu 5 702 102 42 98 160 121 2 000 96 330 100 40 75 60 93 40 140 230 77 40 68 30 107 24 58 100 90 20 80 20 990 370 27

Skutečnost

2005 5 849 59 188 1 945 330 40 119 96 223 30 30 37 85 26 75 352

2006 5 827 41 193 1 920 330 30 56 56 177 27 32 14 90 16 198 101

27 70 3 732

5 25 3 311

20 30 3 556

25 83 93

1 315

830 1 076 1 906

1 010 1 290 2 300

800 1 146 1 946

126 112 118

26 9 35

46

2005 353 15 287 5

Upravený % plnění rozpočet upraveného 2006 2006 rozpočtu 392 360 109 18 308 7

20 280

90 110

1 338

300

113

28 21 49

30 30 60

93 70 82

1

1

1 3

5

Příloha 2 : Náklady ÚSP Tavíkovice

Hlavní činnost

Hlavní činnost Skutečnost

Cestovné Náklady na reprezantaci Služby ostatní Služby BOZP Služby revize, servis HP, BOZP Služby svoz odpadů, čištění komínů Služby nákladní doprava - akce klientů, výlety Služby školení Služby DDNM software Služby daňové a poradenské služby Služby Zenes, Gordic - software Služby poštovné Služby telefon Služby internet Služby poplaky rádio, televize Služby koně Služby za nájemné Služby nájemné nemovitost Služby lékař Služby pro obyvatele Služby ostatní příspěvky, výlety Služby ostatní rekvalifikace, rehabilitace Celkem služby

2005 2006 9 15 8 4 102 121 12 12 52 41 52 54 20 10 55 90 27 96 11 23 9 7 113 117 58 31 9 9 16 25 22 15 11 30 30 36 30 39 36 736

685

Doplňková činnost

Upravený % plnění rozpočet upraveného 2006 rozpočtu 20 75 10 40 43 281 15 80 40 102 50 108 40 25 50 180 40 40 12 120 80 15 40

28 58 58 98 39 60 63

15 30 40 40

73 100 75 90

710

96

47

Skutečnost 2005

2006

Upravený rozpočet 2006

% plnění upraveného rozpočtu

1

1

2

50

1

1

2

50

Hlavní činnost

Doplňková činnost

Upravený % plnění rozpočet upraveného 2006 2006 rozpočtu 14 018 14 073 100 10 226 10 259 100 23 18 128

Skutečnost

Osobní náklady Mzdové náklady OON Civilní služba služné Zákonné sociální pojištění Ostatní sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady Daně a poplatky Daň silniční Dan z nemovitosti Ostatní daně a poplatky Ostatní náklady Smluvní pokuty a úroky z prodlení Ostatní pokuty a penále Jiné náklady technického zhodnocení Pojištění majetku Pojištění Kooperativa Bankovní poplatky Celkem

2005 13 278 9 684 7

Upravený % plnění rozpočet upraveného 2006 2006 rozpočtu 250 208 120 183 150 122 2

Skutečnost 2005 233 170

3 393

3 564

3 591

99

60

64

53

121

194

205

205

100

3

3

3

100

8

8

20

40

6 6

6 6

40 60

6 2 306

5 3 255

5 15 250

100 20 102

15 10 5

12 231 41 40 306

1 72 98 43 41 255

48

9 165 45 40 250

59 96 103 102

Hlavní činnost

Doplňková činnost

Upravený % plnění rozpočet upraveného 2006 2006 rozpočtu 216 200 108

Skutečnost

Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek Prodané zboží Služby Opravy budov, malířské práce, ostatní Opravy strojů a zařízení, pravidelné revize Opravy dopravních prostředků Opravy a údržba SW Opravy a údržby zahrada Celkem opravy a údržby Odpisy, prodaný majetek, rezervy a opravné prostř. Odpisy dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodané cenné papíry a podíly Prodaný materiál Tvorba zákonných rezerv Tvorba zákonných opravných položek Náklady celkem

2005 211 1 831 398 346 124 210 1 078

1 907 650 168 108 158 119 1 203

1 712 480 150 92 150 100 972

111 135 112 117 105 119 124

3 407

3 321

3 423

97

Skutečnost 2005

2006

Upravený rozpočet 2006

% plnění upraveného rozpočtu

3

5

24

30

70

43

7 16

3 26

10 58

30 49

23

29

68

43

653

105

6

6

24 679

25 337

25 180

49

101

625

684

Skutečnost 2005 Tržby za vlastní výkony a za zboží Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb ošetřovné Tržby z prodeje služeb stravné zaměstnanci Tržby z prodeje služeb stravné cizí Tržby z prodeje služeb doprava Tržby z prodeje služeb rehabilitace Tržby z prodeje služeb prádlo Tržby (z prodeje majetku, rezervy) Tržby z prodeje dlouhodobého maj. Výnosy z dlouhodobého finančního maj. Tržby z prodeje CP a podílů Tržby z prodeje materiálu Výnosy z krátkodobého finančního majetku Zúčtování zákonných rezerv Zúčtování zákonných opravných položek Celkem tržby

2006

Doplňková činnost

Upravený % plnění rozpočet upraveného 2006 rozpočtu

Skutečnost 2005

2006

Upravený rozpočet 2006

% plnění upraveného rozpočtu

510 80 110

105 124 42

700

98

1 6 216 198

6 503 182

6 582 180

99 101 505 70 68 3

12

535 99 46 3

8

6 414

6 697

6 762

99

50

646

692

Příloha 3 : Výnosy ÚSP Tavíkovice

Hlavní činnost

Hlavní činnost Skutečnost 2005 Aktivace Aktivace materiálu a zboží Aktivace vnitroorganizačních služeb Aktivace dlouhodobého nehmotného maj. Aktivace dlouhodobého hmotného maj. Ostatní výnosy Smluvní pokuty a úroky z prodlení Ostatní pokuty a penále Platby za odepsané pohledávky Úroky Zúčtování fondů IF Zúčtování fondů RF Jiné ostatní výnosy Ostatní výnosy celkem Příspěvky a dotace na provoz z rozpočtu ÚSC ze SR ze státních účelových fondů ostatní dotace

Výnosy celkem

2006

35

Doplňková činnost

Upravený % plnění rozpočet upraveného 2006 rozpočtu

Skutečnost 2005

2006

Upravený rozpočet 2006

% plnění upraveného rozpočtu

700

99

50

2 2 566

158

201

2 568

318 12 330

158

209

15 497

18 260

18 260

100

25 337

25 180

101

165

24 679

51

646

692

schválený rozpočet

upravený rozpočet

6 762

6 762

Doplňková činnost % S/UR

schválený rozpočet

6 697 50 12

99

700

skutečnost

upravený rozpočet

skutečnost

% S/UR

684

99

Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Aktivace materiálu a zboží Jiné ost.výnosy - pojistné události Tržby z prodeje materiálu Rezervní fond - dary klientů Použití rezervního fondu Přijaté dotace Příspěvek na provoz od zřizovatele

8

8 150

25 293

312 195

18 410

18 260

18 260

100

Výnosy celkem

25 180

25 180

25 337

101

700

692

98

Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Osobní náklady celkem : a) platy zaměstnanců b) OON c) soc. a zdravotní pojištění d) zákonné sociální náklady Odpisy dlouhodobého majetku Daně a poplatky Ostatní náklady

3 556 2 146 972 20 10 710 14 073 10 259 18 3 591 205 3 423 20 250

3 556 2 146 972 20 10 710 14 073 10 259 18 3 591 205 3 423 20 250

3 311 2 517 1 203 15 4 685 14 018 10 226 23 3 564 205 3 321 9 254

93 117 124 75 40 96 100 100 128 99 100 97 45 102

300 60 68

338 54 29

113 90 43

2 208 150 2 53 3

1 250 183

50 120 122

64 3

121 100

15

6 6

40

Náklady celkem

25 180

25 180

25 337

101

653

684

105

47

8

17

8

Hospodářský výsledek

52

Příloha 4 : Plnění rozpočtu k 31.12.2006

Hlavní činnost

Fond investiční

tvorba příděl z odpisů z DHM a DNM dotace z rozpočtu kraje dotace ze SFŽP ČR výnosy z prodeje DHM převod z fondu rezervního ostatní

232 celkem tvorba stav k 1.1.

tvorba příděl ze zlepš.výsl.hosp. peněžní dary

Fond rezevní

295 celkem tvorba stav k 1.1.

Fond odměn

tvorba příděl ze zlepš.výsl.hosp. ostatní 190 celkem tvorba

stav k 1.1.

FKSP

tvorba příděl do fondu na vrub nákl. ostatní 392 celkem tvorba

čerpání 3 313 pořízení dlouhodobého majetku regenerace zámeckého parku 188 opravy a údržba nem.majetku

3 501 celkem čerpání čerpání 7 další rozvoj své činnosti časové překlenutí rozdílu mezi 100 výnosy a náklady úhrada ztráty za předchozí léta zúčtování fondů do výnosu použití peněžních darů 107 celkem čerpání čerpání 1 odměny zaměstnancům překročení prostředků na platy 1 celkem čerpání

stav k 31.12. 200 262 580

1 042

stav k 31.12.

150 108 258

144 stav k 31.12.

0

čerpání 228 úhrada potřeb zaměstnanců

300

228 celkem čerpání

300

53

2 691

191 stav k 31.12.

320

Příloha 5 : Plán tvorby a čerpání peněžních fondů na rok 2007

stav k 1.1.

54