Fenomén ruského jazyka v lázeňských zařízeních v Karlových Varech

Fenomén ruského jazyka v lázeňských zařízeních v Karlových Varech

Bakalařská práce

Maria Berezovskaya

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra: Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalařské práce: Mgr. Karel Kulich Datum odevzdání bakalařské práce: 10.06.2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

Phenomenon of the Russian Language in Selected Spa Establishments in Karlovy Vary

Maria Berezovskaya

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Mgr. Karel Kulich Date of Submission: 10.06.2015 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma „Fenomén ruského jazyka v lázeňských zařizeních v Karlových Varech“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je schodná.

V souladu s §47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalařské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

V Praze dne 10.06.2015

Vlastnoruční podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu práce, Mgr. Karelu Kulichu, za cenné připomínky a rady v průběhu psaní práce. Poděkování patří také personálu hotelu Carlsbad Plaza, ve kterém jsem měla možnost vykonávat letní praxi v roce 2014 a 2015, pracovníkům Spa Hotelu Windsor, zaměstancům Lázeňského Domu Sadový Pramen a Alžbětinych lázní, a.s za poskytnutí materiálů a cenných údajů. Dále bych ráda poděkovala Janě Borbinčákové za cenné připomínky a korekturu textu.

Abstrakt Berezovskaya M.O., „Fenomén ruského jazyka v lázeňských zařízeních v Karlových Varech“ Bakalařská práce, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. V Praze dne 10.06.2015 Celkový počet stran: 54

V této bakalářské práci byla snaha zjistit, zda-li je ruský jazyk opravdu něčím fenomenálním v Karlových Varech. Pro toto zjištění byly použity různé metody sběru a analýzy dat. Pro zpracování předkládané práce byly použité informace z Českého Statistického Úřadu, interní informace ze čtyř lázeňských zařízení a z letiště Karlovy Vary. Práce je složena ze třech základních částí, a to jsou: - První část teoretická, ve které jsou stručně popsány základní pojmy, jimiž se bude tato práce zabývat. Současně je v této části také popis města Karlovy Vary jako lázeňské destinace. - Druhá část je analytická, ve které byl proveden rozbor dotazníku rozeslaného více než dvěstě lidem ve čtyřech různých zařízeních. Nicméně kvůli nízké návratnosti vyplněných dokumentů, bylo celkových respondentů pouze devadesát. Lze však říci, že tento počet postačil jak pro obecné závěry samotného dotazníku i pro celou bakalářskou práci. Další důležité podklady pro tuto analýzu byly provedeny na základě informací poskytnutých Mezinárodním letištěm Karlovy Vary. - Třetí část této práce je návrhová. Zde se autorka autorka předkládané bakalářské práce se pokouší navrhnout každému z lázeňských zařízení v Karlových Varech něco, co by mohlo zlepšit jejich pozici na trhu lázeňských nabídek Hlavním cílem předkládané práce je analýza specifikací cestovního ruchu v Karlových Varech z pohledu místních obyvatel s ohledem na možnost komunikovat v ruském jazyce.

Klíčová slova: Balneologie, cestovní ruch, lázeňství, město Karlovy Vary, ruský jazyk.

Abstraсt Berezovskaya M.O., Phenomenon of the Russian Language in Selected Spa Establishments in Karlovy Vary Bachelor´s Dissertation, The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

The effort of this bachelor thesis was to find out whether Russian language is truly something phenomenal in Karlovy Vary. For this purpose, various methods of data collection and analysis have been used. During processing of the presented work information from the Czech Statistical Office, the internal information of the four spa establishments and data from the airport of Karlovy Vary have been used. The work consists of three basic parts, and those are: - The first part is theoretical, in which the basic concepts which this work will be dealing with are briefly described. In addition, in this section the town of Karlovy Vary will be described as a wellness and balneological destination. - The second part is analytical, which contains the analysis of the questionnaire, which was sent to more than two hundred people. However, due to the low return of the filled-in documents, the total number of respondents was only ninety. Nevertheless, this number sufficed both for the general conclusions of the questionnaire itself and for the whole thesis. Another important input for this analysis was carried out basing on the information provided by the International airport of Karlovy Vary. - The third part of this work is proposal. Here, the author of the thesis is focused on the improvement of the tourism promotion in Karlovy Vary for the Russian-speaking visitors. The main goal of this bachelor’s thesis is the analysis of the specifications of the tourism in the Karlovy Vary from the local population’s point of view with regard to the ability to communicate in Russian language. Key words: Balneotherapy, Karlovy Vary, russian language, spa treatment, tourism.

6

Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 11 1 Teoretická část .......................................................................................................................... 15 1.1 Ruský jazyk ................................................................................................................. 15 1.1.1 Význam ruského jazyka ................................................................................ 15 1.1.2 Ruština v Karlových Varech .......................................................................... 16 1.1.3 Asimilace ...................................................................................................... 16 1.1.4 Migrace ........................................................................................................ 17 1.1.5 Turisté a přistěhovalí jsou přinosem pro ekonomiku ................................... 17 1.1.5.1 Pravoslavný kostel svatého Petra a Pavla ...................................... 18 1.2 Lázeňství ..................................................................................................................... 18 1.2.1 Definice lázeňství a balneologie ................................................................... 18 1.2.2 Cestovní ruch a lázeňství .............................................................................. 19 1.2.3 Klasifikace lázeňských zařízení ..................................................................... 20 1.2.4 Lázeňství v Karlových Varech ....................................................................... 20 1.2.5 Etapy rozvoje lázeňství v Karlových Varech .................................................. 20 1.2.5.1 První etapa .................................................................................. .. 20 1.2.5.2 Druhá Etapa ................................................................................... 21 1.2.5.3 Třetí Etapa ..................................................................................... 21 1.3 Město Karlovy Vary .................................................................................................... 22 1.3.1 Historie Karlových Varů ................................................................................ 22 1.3.2 Historické příčiny početné ruské menšiny v České Republice ...................... 23 1.4 Město slavných navštěvníků ....................................................................................... 24

1.4.1 Ruský car Petr Veliký .................................................................................... 24 1.4.2 Kurlisty ......................................................................................................... 24 1.4.2.1 Alexej Grigorovič Orlov-Česmenský ............................................... 24 1.4.2.2 Nikolaj Vasiljevič Gogol .................................................................. 25 1.4.2.3 Ivan Sergeevič Turgeněv ................................................................ 25 1.4.2.4 Ivan Petrovič Pavlov ...................................................................... 25 1.4.3 Mezinárodní filmový festival ........................................................................ 26 1.4.3.1 Hvězdy – návštěvníci Karlových Varů ............................................. 26 1.5 Dopravní infrastruktura města ................................................................................... 26 1.6 Současná situace ........................................................................................................ 27 2 Analytická čast .......................................................................................................................... 28 2.1 SWOT-analýza ............................................................................................................ 28 2.1.1 Silné stránky ................................................................................................. 28 2.1.2 Slabé stránky ................................................................................................ 29 2.1.3 Příležitosti .................................................................................................... 29 2.1.4 Hrozby .......................................................................................................... 30 2.2 Ekonomická krize v Ruské Federaci ............................................................................ 30 2.2.1 Vlivy ekonomické krize v Ruské Federaci na Karlovy Vary ............................ 30 2.3 Mezinárodní letiště Karlovy Vary ................................................................................ 31 2.3.1 Provozní výkony letiště Karlovy Vary ........................................................... 32 2.3.2 Odbavení cestující za rok 2014 ..................................................................... 33 2.4 Návštěvnost města Karlovy Vary v letech 2012-2014 ................................................. 34 2.5 Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízeni města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 ................................................................................................................................. 34

2.6 Rozbor dotazníkového šetření .................................................................................... 36 2.7 Lázeňská zařízení v Karlových Varech ......................................................................... 42 2.7.1 Zámecké Lázně ............................................................................................. 42 2.7.2 Lázně III. – Windsor ...................................................................................... 43 2.7.3 Lázně V. – Alžbětiny ..................................................................................... 43 2.7.4 Vojenské lázně ............................................................................................. 44 2.8 Porovnání lázeňských a rekreačních zařízení Karlových Varů ..................................... 45 2.9 Zavěr analytické časti ........................................................................................ ......... 46 3 Návrhová čast ........................................................................................................................... 49 Závěr ............................................................................................................................................ 51 Seznam literatury ......................................................................................................................... 52 Přílohy

Seznam tabulek: Tabulka 1: 5 nejčastějších státních občanství cizinců v Karlovarském kraji k 31. 12. 2012 Tabulka 2: Provozní výkony letiště Karlovy Vary Tabulka 3: Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 Tabulka 4: Porovnaní lazeňských zařízení

Seznam grafů: Graf 1: Počet odbavených cestujících v roce 2014 podle destinací Graf 2: Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 – Výsečový graf Graf 3: Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 -Spojnicový graf Graf 4: Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 Skládaný sloupcový graf

Úvod Cеstоvní ruch Kаrlоvусh Vаrů v sоučasné dоbě přеdstаvujе jеdnо z nеjvýznаmnějších ekonomických odvětví, které přináší mimořádné možnosti pro ekonomický, kulturní i sociální rozvoj města na národní, regionální a mezinárodní úrovni. Tato bakalařská práce se zabývá analýzou příjezdů velkého množství rusky mluvících turistů a jejich následného usazení v Karlových Varech. V této práci bude snaha zjistit, zda je tento fenomén problémem nebo přínosem pro město.

Při výběru složitého a širokého tématu “Fenoménu ruského jazyka v lázeňských zařízeních v Karlových Varech“ na autorku měla nejvetší vliv možnost návštěvy Karlových Varů v roce 2014. Získala tak možnost provést osobní průzkum hned v několika lázeňských zařízeních s mnoha lidmi na různá témata včetně historie města a současného stavu. Většina respondentů dotazníkového šetření (na konci práce v analytické časti), byla dotazována osobně. Domnívá se, že vybrané téma bylo aktuálnější před několika lety ale nepostrádá na zajímavosti ani v současné době. Toto konkrétní téma nebylo studenty Vysoké školy hotelové v Praze 8 s.r.o ještě rozebíráno, což vnímá jako velkou příležitost vyvinout vlastní iniciativu ve vyhledávání a získávání veškerých infromací, zajímavostí a podkladů pro tuto bakalářskou práci.

Hypotézy 1. Znalost ruského jazyka v Karlových Varech je nutností v zaměstnání i podnikání. 2. Zaměstnanci lázeňských zařizení musí ovládat ruský jazyk.

Cíl Cílem této bakalářské práce je analyzovat jazyková specifika cestovního ruchu Karlových Varů, která jsou považována za významný cíl turistické návštěvnosti rusky mluvících turistů. Mimo jiné v tomto díle bude snaha zjistit do jaké míry je ruský jazyk důležitým a prakticky užívaným jazykem a jaké postavení má v Karlových Varech v současné době.

Metody použité pro zpracování této bakalářské práce Při vyprаcоvání přеdkládаné bаkаlářské práce byly pоužity různé metody sběru a následné analýzy dat. Značná část potřebných informací byla získána z knižních publikací a internetových zdrojů věnujících se danému tématu. Mezi hlavní zdroje statistických informací patřily data Českého statistického úřadu, a Infocentra města Karlovy Vary. Kvantitativní metody použity při zpracovaní této práce byly v písemné i elektronické formě včetně dotazování přes e-mail, webové stránky a dotazování telefonické. Sekundární informace byly získány z textů časopisů, novin a knih, z dotazování firem a zařízení k získaní potřebných materiálů. Mnoho informací bylo vyhledáváno za pomoci internetu (monitorování ruských a českých novin a vybraných webových stránek). Úvodní část bakalářské práce se zaměřuje predevším na seznamení s hlavními pojmy, kterými se zde autorka zabývá. V první kapitole je stručně popsána historie Karlových Varů až do současnosti. Data o lázeňských zařízeních města poskytují webové stránky Karlovy Vary a Veřejné databáze Českého statistického úřadu. Osobní navštěva jednotlivých lázeňských zařízení v Karlových Varech byla velkým přínosem k veškerým expertním šetřením. Následující kapitola obsahuje analýzu dotazníků předložených občanům Karlových Varů. Některé otázky byly rozděleny na nižší, střední a vrcholový manažment. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda-li jsou předpokladané hypotézy aktualní a pravdivé. Poslední kapitola se věnuje analýze čtyř lázeňských zařízení, které se nacházejí v Karlových Varech. Jejích stručné popisy a srovnání z různých úhlů pohledu. Závěr práce této bakalařské práce si dává za cíl odpovědět na hlavní otázky celého díla.

Informační kanály použité při psaní práce: Databáze Českého Statistického Úřadu Kvantitativní a kvalitativní dotazníkové šetření lidu v Karlových Varech Interní informace čtyř lázeňských zařízení v Karlových Varech Oficialní stránky Mezinárodního letiště Karlovy Vary

12

Nejvíce bylo čerpáno z následujícíh publikací: 1) Bucharovič S. a kol. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Nakladatelství LIBRI, Praha 2001. ISBN 80-7277-048-9 2) Dědina J. Management, organizování a ekonomika lázeňství. VŠ CRHL, 2005. ISBN 80-86592-01-4 3) Kajlík V. A kol. České lázně a lázeňství. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2007. ISBN 978-80-239-9330-1 4) Colston P. et al. Karlovy Vary. Czech health resorts collection. Economics and Life International Ltd., Prague 2007. ISBN 80-902624-4-9 5) Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism: Katalog lázní & wellness

Pro zpracování teoretické části bylo využito těchto zdrojů 1) Bucharovič S. a kol. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Nakladatelství LIBRI, Praha 2001. ISBN 80-7277-048-9 2) Dědina J. Management, organizování a ekonomika lázeňství. VŠ CRHL, 2005. ISBN 80-86592-01-4 3) Kajlík V. A kol. České lázně a lázeňství. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2007. ISBN 978-80-239-9330-1 4) Lesová M. Welness a hotelové sporty. Vysoká škola hotelová v Praze. Praha 2008. ISBN 978-80-86578-77-4 5) Nigrinová A. Studijní opora CR 023 Management lázeňských a wellnessových služeb. Vysoká škola hotelová v Praze. Praha 2011. ISBN 978-80-87411-29-2 6) Poděbradský J. Wellness v ČR. Vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha 2008. 7) Turgeněv I.S. Stikhi v proze, Brilliantovaya kollekciya. Mir knigi 2007. ISBN 978-5-486-01617-2

13

Internetové zdroje 1) Kde a jak ruští emigranti žijí v zahraniči? Dostupné na internetu: http://evroportal.ru/immigratsiya/gde-i-kak-russkie-zhivut-za-granitsey/#ixzz3c0WJzn NR ) 2) Ruská emigrantská kultura v meziválečném Českoslovenku: 2008. Dostupné na internetu: http://abicko.avcr.cz/cs/2008/12/07/rus_emigrace.html 3) Slovník cizích slov, scs.abz.cz, web © 2005-2015, ABZ.cz. Dostupné na internetu: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fenomen 4) Statistická ročenka Karlovarského kraje 2009, která uvádí údaje z roku 2008. Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dostupné na internetu: http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/Mineralniprameny/St ranky/default.aspx 5) Karlovy Vary 1945. Dostupné na internetu: http://www.fofifo.com/strana4a.htm

14

1 Teoretická část V dnešní době je pro lidi cestování jedním z hlavních koníčků. Lidé rádi jezdí na dovolené poznávat odlišnosti a zajímavosti různých zemí a měst ať už preferují teplejší podnebí nebo hory a chlad. Někeří dávájí přednost velkoměstům a jiní rádi navštěvují města menší a klidnější. Jedním z takových míst je město, které leží v západní části České republiky - Karlovy Vary. Právě o něm a o tom co nabízí bude pojenávat tato práce. Název bakalářské práce "Fenomén ruského jazyka v lázeňských zařízeních v Karlových Varech" poukazuje na to, že se město porušťuje. Je tomu v současnosti práve takto? Proč? A jaký je vliv ruské spolčenosti na obyvatele a život města Karlovy Vary? Jaký je výsledný dopad vlivu ruských turistů i přistěhovalých na způsob fungování města? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět tato práce.

1.1 Ruský jazyk V tomto populárním jazyce bylo napsáno velké množství knih, rukopisů a děl. Mnoho proslulých spisovatelů a básníků minulých let psalo a tvořilo v tomto jazyce. Vzhledem k tomu, že ruština patři do skupiny slovanských jazyků, lze konstatovat, že čeština a ruština jsou blízce příbuzné jazyky. Jedním z hlavních rozdílů ruského a českého jazyka je způsob zápisu. V ruštině se používá Azbuka, na rozdíl od češtiny kde se používá Latinka. Pokud jde o gramatickou stavbu obou jazyků obecně, jsou si velmi podobné a je velmi těžké určit odhad jejich složitosti. Každý z nich je svým vlastním způsobem složitý a zároveň jednoduchý pokud ČešÍ a Rusové posuzují své jazyky návzajem. Záleží na úhlu pohledu a rodném jazyce nahlížejícího.

1.1.1 Význam ruského jazyka Pro to, abychom denně mohli sdílet informace, učit se nové věci, komunikovat, sdělovat své myšlenky a pocity s ostatními, nutně užíváme jazyk. Mezi ty nejdůležitější jazyky patří i ruština, jejíž role má velký význam v životě ruské společnosti ale i na mezinárodní úrovni. Většina obyvatel zemí bývalého SSSR (Svaz Sovětských Socialistických Republik) stále mluví rusky. Lze tedy říci, že ruský jazyk má stále mezinárodní význam. Je to jazyk mezinárodních kongresů a konferencí a každý den posiluje svůj vliv na další jazyky. Jeho studiem se zabývá mnoho lidí po celém světě. Podle počtu mluvčích se ruština umístila na čtvrtém místě mezi světovými jazyky. Mimo jiné je ruština oficiálním jazykem mezinárodních organizací, jako je Organizace spojených národů (OSN - United Nations), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE - Organization 15

for Security and Co-operation in Europe), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAEInternational Atomic Energy Agency), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO The United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) a Světová zdravotnická organizace (WHO - World Health Organization). „Velký, mocný, pravdivý a svobodný“ (osobní překlad autorky. Zdroj: Turgeněv I.S. - Básně v próze. Brilliantovaya kollekciya. Mir knigi 2007. ISBN 978-5-486-01617-2). Těmito slovy v roce 1882 popsal ruský jazyk Ivan Sergejevič Turgeněv - ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista.

1.1.2 Ruština v Karlových Varech Rusky hovořící lidé, žijící v Karlových Varech velmi rázně a drze prosazují ruský jazyk v české společnosti, což u Čechů obecně není dobře přijímáno. Vzhledem k tomu, že ruský jazyk je umístěn na vysokém postu mezi nejvýznamnějšími světovými jazyky, pro karlovarského obyvatele to znamená vynikající možnost naučit se nový jazyk jazyk a získat praxi v komunikaci s rodilými mluvčími. Velmi mnoho Čechů žijících v Karlových Varech ovládá ruský jazyk na dobré komunikativní úrovni (info převzato z dotazníkového šetření na konci této práce). Hodně informací o ruském jazyce lze najít v knižních publikacích a na internetu. Ruštína je opravdu velmi rozšířený jazyk, který jako i každý jiný má svou vlastní kulturu. Je pravda, že si ruský jazyk v současných Karlových Varech podrobil komunikaci, která dříve probíhala mnohem častěji v jazyce českém a německém. Nicméně v posledním roce ruské populace v Karlových Varech značně ubylo z ekonomických důvodů. Co čeká město nadále lze jen předpokládat.

1.1.3 Asimilace Jak je známo, v některých zemích existují taková místa a města která se snaží ruská společnost asimilovat už dlouhá léta. V článku „Kde a jak ruští emigranti žijí v zahraničí“ je stručně popsáno několik zemí, ve kterých se nejčastěji adaptují přistěhovalí občané Ruské Federace. Mezi zeměmi východní Evropy je možno poukázat na Českou republiku, která láká ruskou společnost na územní v relativní blízkosti domácímu prostředí, vysokou životní úroveň a z vnějšího pohledu na nízké ceny. Kromě toho Česká republika je v Europské Unii a patří do Schengenského prostoru, což znamená, že dostupnost povolení k pobytu dává právo volně se pohybovat v sousedních evropských státech. (Kde a jak ruští emigranti žijí v zahraničí? Dostupné na internetu: http://evroportal.ru/immigratsiya/gde-i-kak-russkie-zhivut-za-granitsey/#ixzz3c0WJznNR) 16

1.1.4 Migrace Do jisté míry je přistěhovalectví ze strany rusky mluvící populace již možné nazývat migrací, protože za uplynulou dobu vznikla v Karlových Varech celá společenství rusky mluvících lidí, kteří začínají považovat původně cizí město Karlovy Vary za svůj domov. Zde postavili nemovitosti, založili rodiny a získali práci. Kdo přesídlil do Karlových Varů před více než deseti lety, si může podat žádost o české občanství, což mnozí rusky mluvící občané již udělali. (Nabývání státního občanství České republiky. Dostupné na internetu: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-k-novemu-zakonu-o-statnim-obcanstvi-cr.aspx) V posledních letech se značně ztížily podmínky pro vízový režim. Získání a prodloužení dlouhodobých pobytů na území České Republiky je stále těžší a těžší. Ale to nebrání ruským přistěhovalcům a návštěvníkům města i nadále žít a opětovně navštěvovat Karlovy Vary.

1.1.5 Turisté a přistěhovalí jsou přínosem pro ekonomiku Je známo, že průměrný turista, který jede do cizí země, se snaží nashromáždit dostatek peněz, aby si ničeho neupíral na své zasloužené dovolené. Stejně tak dělají ruští turisté, kteří navštěvují Karlovy Vary. Ruští hosté s radostí utrácejí své peníze. Kupují malé české upomínkové předměty magnety, malované talířky, zvonečky a mnoho jiných. Karlovy Vary jsou také známé kvalitní kosmetikou s obsahem přírodních vod, pivních šamponů a soli. Hosté ochotně nakupují i tyto produkty. Česká republika také vyrábí drahá skla a granátové šperky, které velmi přitahují ruského turistu. Podle statistik, každý čtvrtý ruský host odchází z Karlových Varů s vázami, krásným porcelánovým nádobím a dalšími produkty vyráběnými na území České republiky. K čemu to všechno? Je pochopitelné, že peníze získané z velkých nákupů jdou nejen do rukou prodejců a majitelů obchodů. Tyto peníze hradí náklady sociálního pojištění a daně. Proto je zřejmé, že peníze, pocházející z cizí země, například z Ruska jdou do oběhu v České republice, což příznivě ovlivňuje růst domácí ekonomiky země. Co se týče přistěhovalců, kteří už dlouhodobě žijí na území Karlových Varů, je dobré zmínit, že neinvestují jenom do svého majetku, ale i do veřejných projektů. Jedním z takových projektů je samozřejmě možné nazvat pravoslavný kostel svatého Petra a Pavla, čímž se tato práce dostává k dalšímu tématu.

17

1.1.5.1 Pravoslavný kostel svatého Petra a Pavla Pravoslavný kostel svatého Petra a Pavla, nemůže být ignorován - zlatá kopule chrámu stojícího v ulici Krále Jiřího je viditelná z velké dálky. „Kostel byl vystavěn v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend v letech 1893 – 1898“. (PRAVOSLAVNÝ KOSTEL SV. PETRA A PAVLA. Dostupné na internetu: http://www.karlovyvary.cz/cs/pravoslavny-kostel-sv-petra-pavla-0). Modelem pro výstavbu pravoslavného kostela v Karlových Varech se stal kostel v Moskvě v ruském byzantském stylu. „Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou“. (PRAVOSLAVNÝ KOSTEL SV. PETRA A PAVLA. Dostupné na internetu: http://www.karlovyvary.cz/cs/pravoslavny-kostel-sv-petra-pavla-0) Kostel dodnes užívá Pravoslavná církev. Hlavní jazyk používaný v kostele svatého Petra a Pavla je staroslovanský, ale návštěvníci církve jsou Ruští přistěhovalí nebo turisté, kteří samořejmě i zde používají pro komunikaci svého rodného jazyka. Církevní hodnostáři jsou většinou pouze rusky mluvící občané, kteří tvrdí, že obrovská část návštěvníků církve jsou taktéž rusové. Je dobré také zmínit, že Otec Nikolaj – představitel církve je také původem Rus. Vzhledem k tomu, že jsou Rusové hlavními návštěvníky kostela, lze předpokládat, že dary a příspěvky na církev pochází vetšinou přímo od nich. Ruští turisté rádi navštěvují Pravoslavný kostel svatého Petra a Pavla, ale nelze opomenout, že hlavním důvodem jejích příjezdu do Karlových Varů je léčení a odpočinek v místních lázeňských a rekreačních zařízeních. Následující kapitola bude se věnovat lázeňskému tématu.

1.2 Lázeňství

1.2.1 Definice lázeňství a balneologie „Lázeňství není možné chápat jen jako medicínský pojem ale z kontextu společenského rozvoje je nutné na něj nahlížet i z hlediska ekonomického a sociálně-politického.“ (Dědina. J. Management, organizování a ekonomika lázeňství. VŠ CRHL, 2005. ISBN 80-86592-01-4) „Balneologie vznikla přibližně v 18. století v Anglii. Za zakladatele Balneologie je považován John Floyer, který aplikoval léčbu studenou vodou v případech horečnatých stavů. Balneologie v dnešnim smyslu je nauka o lázeňství. Je to nauka o léčivých vodách, lázních a jejích využití při léčbě.“ (Slovník cizích slov Red Klime L. 2.vyd. Balneologie. Státní pedagogické nakladatelství. Praha 1981. s. 50) 18

Pojmy balneologie a lázeňství jsou velmi důležité pro správné pochopení dalších častí práce. V analytické části této práce bude rozebráno několik lázeňských zařízení, nacházejících se v Karlových Varech. V publikaci „Management, organizování a ekonomika lázeňství“ je velmi podrobný popis a klasifikace lázeňských zařízení.

1.2.2 Cestovní ruch a lázeňství V rámci nejdůležitějšho dělení cestovního ruchu je všeobecné dělení do skupin na základě důvodů návštěvy města či země. „Rozlišujeme základní čtyři formy cestovního ruchu: - rekreační; - kulturně-poznávací; - sportovně orientovaný; - lázeňsko-léčebný.“ (Dědina J. Management, organizování a ekonomika lázeňství. VŠ CRHL, 2005. ISBN 80-86592-01-4) Poslední druh cestovního ruchu je přímo spojen s Karlovými Vary a je také hlavním tématem této bakalářské práce. V počátcích historie města Karlovy Vary navštívili velmi důležité osobnosti jako například Nikolaj Vasiljevič Gogol, Ivan Sergejevič Turgeněv či Ruský car Petr Veliký a další. Podrobněji o nich v kapitole 1.4. Tyto známé osobnosti s historického hlediska dodnes vyvíjí u dnešní populace velký zájem o přednosti města. Přírodní léčebné procedury jsou velmi známé a oblíbené mezi většinou návštěvníků města, zejména u rusky mluvící populace. Pro příjem a léčení hostů v lázeňských a rekreačních zařízeních vytvořilo město skvělé podmínky a pro hosty veliké pohodlí a jednoduchost od samotné rezervace až po konec pobytu. Již po několik let jsou návštěvy ruských hostů mnohonásobně delší v porovnaní s návštěvami hostů z jiných zemí. Je to zapříčiněno i tím, že se mnoho českých karlovarských obyvatel naučilo mluvit velmi dobře ruským jazykem, což je pro ruského turistu neznalého žádného cizího jazyka na komunikativní úrovni velikým lákadlem.

19

1.2.3 Klasifikace lázeňských zařízení „Neustále se zdůrazňuje klasifikace zařízení poskytujících hotelové služby. Nyní vysvětlíme návrh pro jednotnou klasifikaci lázeňských zařízení která souvisí s poskytováním lázeňských služeb. Rozeznávájí: • Balneoprovozy; • Lázeňský penzion; • Lázeňský hotel; • Lázeňské sanatorium; • Lázeňské kliniky.“ (Jiří Dědina. Management, organizování a ekonomika lázeňství. VŠ CRHL, 2005. ISBN 80-86592-01-4)

1.2.4 Lázeňství v Karlových Varech První fáze lázeňského podnikání v historickém centru začala v roce 1350. Již v tomto období se sláva léčivých pramenů roznesla po mnohých zemích. Lázeňství v Karlových Varech je dodnes rentabilním způsobem podnikání. Ve městě jsou všechny podmínky pro realizaci léčebných pobytů, ale i pro relaxaci. Různé podniky nabízí léčebné balíčky nebo jednotlivé procedury, především pro léčbu onemocnění trávicí soustavy. Dalši kapitola bude věnována historii rozvoje města Karlovy Vary jako balneologicko-lázeňské destinaci. Právě tomuto rozvoji se práce věnuje v následujících etapách.

1.2.5 Etapy rozvoje lázeňství v Karlových Varech

1.2.5.1 První etapa rozvoje lázeňských středisek v Karlových Varech „Bolestivé koupele“ Již od roku 1350 se všechny procedury soustředily pouze na hydroterapii. Někteří pacienti byli ve vodě někdy deset hodin nepřetržitě. Takové koupele způsobovaly popraskání kůže, které bylo velmi bolestivé. A právě praskliny byly cílem této léčby. Věřilo se, že prostřednictvím těchto prasklin voda vymývá všechna onemocnění.

20

1.2.5.2 Druhá etapa vývoje lázeňských středisek v Karlových Varech „Pyramidová léčba“ V roce 1620 začala pitná kúra postupně převládat nad minerálními koupelemi. Kromě toho, někteří pacienti za den vypili až sedmdesát šálků minerální vody. Takové množství vody měli pacienti pít pouze v přesné polovině léčby, v počáteční a konečné fázi pacienti konzumovali výrazně menší objemy vody. Množství se postupně zvyšovalo a snižovalo, proto je tento způsob léčby známý jako "pyramidová". Třicetiletá válka (1618–1648) Za třicetileté války slavný resort v Karlových Varech utrpěl značné škody. V této těžké době, tam bylo velmi málo pacientů. Nicméně, po válce se počet návštěvníků zvýšil mnohonásobně.

1.2.5.3 Třetí etapa vývoje lázeňských středisek v Karlových Varech Komplexní lázeňská léčba Významný přínos k rozvoji léčby v lázeňských střediscích učinil Dr. David Becher, který se věnoval rozvoji místní lázeňské léčby celý život. Díky jeho práci se v Karlových Varech začala ve velkých objemech vyrábět gejzírová sůl pro následný vývoz a prodej. Díky jeho úsilí byly zavedeny nové, mnohem účinnější léčby, které jsou známé jako „Komplexní lázeňská léčba“. Rozkvět karlovarského lázeňského podnikání v XVIII. století Rozvoj rekreační činnosti vedl k potřebě výstavby různých středisek a veřejných budov. Díky mnohým novým budovám se postupně začala přeměňovat architektura města. Příliv návštěvníků vedl k postupnému zvyšování životních podmínek místních obyvatel, kteří byli schopni investovat více peněz do zkrášlování města a do výstavby nových budov. Kromě toho, financování bylo obohaceno zavedením místního poplatku a dary od bohatých. Například z prostředků poskytnutých císařovnou Marií Terezií, byly kompletně přestavěny Mlýnské lázně. Z příjmů z prodeje pramenitých solí bylo postaveno nové divadlo. Předválečný i poválečný vzestup Svůj rozkvět resort zažil před začátkem války. Nicméně, druhá světová válka přinesla, stejně jako v celé Evropě, výrazné ztráty. Po válce se preference lidí změnily. Populární se stala rekreace v horách a na pobřežích moří. Karlovy Vary se ocitly na počátku hospodářské krize, což mělo dopad zejména na malé a střední podniky.

21

Návrat k někdejší slávě Na začátku devadesátých let byla postupně všechna střediska privatizována. Opět šlo o soukromé vlastníky a akciové společnosti. Od té doby začala nová historie Karlových Varů.

1.3 Město Karlovy Vary “Město Karlovy Vary je statutárním městem, (dle §4 zákona č.128/2000 Sb., o obcích). Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo města volené na čtyři roky. Výkonným orgánem města v samostatné působnosti je devítičlenná rada města, volená z řad členů zastupitelstva. V čele magistrátu stojí primátor, výkonným orgánem státní správy je tajemník.“ (Magistrát města Karlovy Vary. Dostupné na internetu: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=2)

1.3.1 Historie Karlových Varů V této kapitole bude stručně představena historie Karlových Varů. „Přеsné dаtum zаlоžеní městа nеní známо. Vznik stáléhо оsídlеní u Vřídlа jу třеba klást dо dоbу kоlеm rоku 1349. Stоpу člоvěkа v blízkém оkоlí Kаrlоvých Vаrů jsоu všаk mnоhеm stаršíhо dаtа.“ (Místopisný průvodce po České Republice. Nakladatelství Proxima Bohemia. Dostupné na internetu: http://www.mistopisy.cz/historie_karlovy-vary_43.html) V průběhu histоriе města, ktеrá je delší než šest stоletí, Karlovy Vary оpаkovаně zаžilу vzеstupy а pády. Zdi tohoto starobylého města jsou svědkem mnoha válek, epidemií, povodní a požárů. „Desítky měst a vsí přestaly být v roce 1938 součástí Československé republiky a byly připojeny k Německu - k Třetí říši. Sudety poté byly rozděleny na čtřy provincie a začaly zde platit německé zákony, nařízení a pořádky. Podle informací pamětníků žije koncem války v Karlových Varech asi jen dvěstě Čechů. Přesné číslo nebylo dosud publikováno, veškeré policejní záznamy z té doby zmizely spolu s prchající německou policií a gestapem které však ještě úřadovalo až do 8. května 1945. Radikální historicka změna odehrála v Karlových Varech po druhé Světové Válce: první příchod nového obyvatelstva – ruského, což přivedlo k odsunů Němců“. (Karlovy Vary 1945. Dostupné na internetu: http://www.fofifo.com/strana4a.htm) I přes obrovské tragédie a ničení, bylo město pokaždé oživeno, a stalo se pokaždé větším a krásnějším. Vrcholu slávy dosáhlo město na konci XIX. a počátkem XX. století. Právě v tomto období získaly Karlovy Vary své slavné architektonické památky, nyní známé po celém světě. Nicméně i přes veškerou nádheru architektury mohlo město zůstat v zapomnění mezi ostatními krásnými, avšak ne příliš známými evropskými městy, nebýt jedené z jeho obrovských 22

předností. To jsou jedinečné zdroje minerálních vod. Zdroje jsou známy již po mnoho století. Básníci o nich psali ve svých dílech, a stovky nemocných lidí je považovaly za poslеdní nаději. A těmito zdroji přivedlo město zpět k životu obrovské množství lidí, takže se sláva Karlových Varů rozšířila po celém světě. Díky tomuto věhlasu se ve městě postupně začalo rozvíjet lázeňství.

1.3.2 Historické příčiny početné ruské menšiny v České republice „V roce 1918 a po něm následujících přicházelo na území České Republiky, a zejména do Karlových Varů, velké množství rusky mluvících občanů. Politika První republiky byla k menšinám vstřícná, také proto se odehrála tzv. „Ruská pomocná akce 1920-1939“. Na pomoc ruské a ukrajinské emigraci byla ze státního rozpočtu poskytnuta za roky 1921-1936 1.104.000.000,-Kč (slovy jednamiliardastočtřymilionykorunčeských). Československo slíbilo pomoc dětem, studentům, ženám, invalidům, zemědělcům i technickým, kulturním, vědeckým a uměleckým pracovníkům. Tento program měl za cíl zpřístupnit vzdělání emigrantům tak, aby se po absolvování studia mohli vrátit zpět do rodných zemí“. (Militaria. Nakladatelství ELKA PRESS. Dostupné na internetu: http://www.militaria.cz/cz/clanky/valky-a-valecnici/ruska-pomocna-akce-a-vsekozacky-svaz.html) Hospodářská krize ve třicátých letech a vznik Sovětského svazu zabránily mnohým v návratu. V této době měli Rusové na území Československa mnoho svých institucí: školy, kluby, kina a hřbitovy. Část Rusů z české emigrace se snažila získat československé občanství, a to vedlo nejen k hromadné emigraci, ale i k částečné asimilaci ruských občanů. Po ukončení druhé světové války se sovětské orgány snažily přivést většinu obyvatel zpět do vlasti. Emigranti, kteří zůstali v České Republice, už neměli tytéž podmínky, jako tomu bylo v minulosti. Naopak, vztah k těmto obyvatelům se po roce 1968 ještě zhoršil. (Informace získána a zpracována podle následujících zdrojů: Petra Krejčí. Bakalářská práce. První vlna ruské emigrace v Československu. Pražská tvorba Arkadije Averčenka. Masarykova univerzita. Brno 2011, Slabotínský R. Pod českou správou v nové republice. Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005. ISBN 80-239-4843-1, Ruská národnostní menšina. Periodika. 2009. Dostupné na internetu: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=6622) Skrz všechny války, hospodářské krize a jiné tragické událostí se Karlovy Vary a jejich obyvatelé snažili být maximálně přátelským a otevřený městem. Již v počátcích historie města, do Karlových Varů jezdila významná elitní společnost viz kapitola 1.4.2.

23

1.4 Město slavných návštěvníků

1.4.1 Ruský car Petr Veliký „Ruský car Petr Veliký přijel do Karlových Varů dvakrát v letech 1711 a 1712. Car se vyznačoval mimořádnou fyzickou zdatností a manuální zručností. Ta mu zajistila v Karlových Varech nesmírnou popularitu a trvalou památku. Dodnes se u Vřidla tradují obdivuhodné výkony ruského císaře. Záhy po něm začali do města jezdit početní příslušníci ruské šlechty, pro něž se návštěvy do Karlových Varů staly v 18. a 19. století okázalostí a módou.“ (Stanislav Burachovič - Slavní návštěvníci Karlových Varů. Vydavatelství Promenáda v.o.s., Karlovy Vary 2007. ISBN 80-86092-48-8, s. 14)

1.4.2 Kurlisty Muzeum Karlovy Vary poskytuje seznamy lázeňských hostů, tzv. Kurlisty . Tyto vzácné archivy jsou často využívány badatelskou veřejností ke studijním účelům. Byly v nich nalezeny záznamy o návštěvě mnoha slavných ruských návštěvníků Karlových Varů, kteří zanechali své stopy v historii města.

1.4.2.1 Alexej Grigorovič Orlov-Česmenský „K nejvěrnějším hostům Karlových Varů patřil na skonku 18. století ruský hrabě Alexej Grigorovič Orlov-Česmenský, který navštívil Karlovy Vary celkem šestkrát. Poprvé přijel coby jedenatřicetiletý muž roku 1768. S oblibou vyprávěl lázeňské společnosti o česmenské bitvě a uspořádal také několik hostin. V roce 1799 přijel Orlov na léčení s dcerou Annou, synem Alexandrem a svou chotí. Oslavy carových jmenin byly toho roku obzvláště zdařilé, přilákaly do města tolik lidí, že všechny hostince byly obsazené a mnozí museli přenocovat v okolních obcích.“ (Stanislav Burachovič Slavní návštěvníci Karlových Varů. © Vydavatelství Promenáda v.o.s., Karlovy Vary 2007. ISBN 80-86092-48-8, s. 36)

24

1.4.2.2 Nikolaj Vasiljevič Gogol „Známý ruský spisovatel a dramaturg Nikolaj Vasiljevič Gogol se několikrát léčil v Čechách – roku 1839 v Mariánských Lázních a v letech 1845-1846 v Karlových Varech. Do Kurlistu se Gogol zapsal dne 22. července 1845. Během své léčby napsal z Karlových Varů šest obšírných dopisů, z nichž se podrobně dozvídáme o jeho zdravotních potížích, ale též o literární tvorbě. Jeho karlovarské pobyty připomíná prostá, v pořadí již druhá pamětní deska na průčelí hotelu Kolonáda.“ (Stanislav Burachovič - Slavní návštěvníci Karlových Varů. © Vydavatelství Promenáda v.o.s., Karlovy Vary 2007. ISBN 80-86092-48-8, s. 48)

1.4.2.3 Ivan Sergejevič Turgeněv „Ruský spisovatel Ivan Sergejevič Turgeněv se na radu francouzských lékařů léčil v Karlových Varech dvakrát v letech 1874 a 1875. Chodil těžce a někdy jen s pomocí berel. Mnoho času strávil vleže a většinou pilně psal a korigoval své texty. Při druhém léčebném pobytu se Turgeněv u Vřidla setkal s ruským spisovatelem Alexejem Tolstým. Dne 13. července 1875 společně uspořádali v grandhotelu Pupp benefiční autorské čtení, který byl velice úspěšný (jeho vynos činil 1600 zlatých). Dva lázeňské pobyty I.S. Turgeněva v Karlových Varech připomíná skromná pamětní deska na budově ředitelství karlovarského muzea na Zámeckém vrchu.“ (Stanislav Burachovič - Slavní návštěvníci Karlových Varů. © Vydavatelství Promenáda v.o.s., Karlovy Vary 2007. ISBN 80-86092-48-8, s. 58)

1.4.2.4 Ivan Petrovič Pavlov „Slavného ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova pojilo dlouholeté přátelství s významným karlovarským lékařem MUDr. Milanem Mixou, který se záhy stal oddaným žákem I.P. Pavlova a ctitelem jeho učení. Do vřídelního města přijel Pavlov v červenci 1927 se svou chotí Serafimou Vasiljevnou vlakem. Ubytovali se ve skromném penzionu Kurfust v Chebské ulici. Lázeňský pobyt geniálního ruského lékaře v roce 1927 dnes připomíná v Karlových Varech název hotelu Pavlov, na jehož průčelí je osazena pamětní deska s portrétním reliéfem I. P. Pavlova.“ (Stanislav Burachovič - Slavní návštěvníci Karlových Varů. © Vydavatelství Promenáda v.o.s., Karlovy Vary 2007. ISBN 80-86092-48-8, s. 90) Několik výše uvedených důležitých elitních hostů, kteří navštívili Karlovy Vary má z historického hlediska velký význam. Právě díky nim si město získalo obrovskou popularitu postupně v Ruské Imperii, Ruské Republice, SSSR a pak Ruské Federace. Až do současnosti hosté přijíždějí do Českého města za léčbou a historickými vzpomínkami z minulých let. Kromě jíného Karlovy Vary lákájí hosty i na velkolepou mezinárodní akci na proslulý filmový festival.

25

1.4.3 Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary nejen v minulosti lákaly hosty svými léčebnými tradicemi, krásou a hodnotami. Ve městě se každoročně na začátku července koná Mezinárodní filmový festival. „Karlovarské festivaly patří k nejstarším v Evropě a díky dobré organizaci získávají stále více na prestiži. Festivaly jsou každoroční přehlídkou osobností filmového umění z celého světa. Mezinárodní filmový festival se pořádá nepřetržitě od roku 1946”. (Kajlík V. A kol. České lázně a lázeňství. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2007. ISBN 978-80-239-9330-1)

1.4.3.1 Hvězdy – návštěvníci Karlových Varů Mezinárodní filmový festival láká mezinárodní hvězdy mezi které patři: Herec a řežisér Leonardo DiCaprio, americká herečka a zpěvačka Scarlett Johansson, britská herečka a dvojnásobná kandidátka na "Oscara" Keira Knightley, španělský herec, režisér, tanečník a zpěvák Antonio Banderas, Americko-australský herec, režisér a scenárista, vítěz dvou ocenění "Oscara" a ocenění "Zlatý glóbus" Mel Gibson. Samozřejmě, nelze přehlédnout pohodlí dopravní infrastruktury, která všem zmíněným hvězdám usnadnila přístup na filmový festival. O něm v následující kapitole.

1.5 Dopravní infrastruktura města Pro to, aby do Karlovych Varů jezdily turisté ať už na dovolenou nebo do práce, město je spojeno s jinými městy dobrými silničními a železničními spojeni. Je dostupná přímá autobusová doprava z Prahy, Brna a Vídně. Mezinárodní letiště je vybaveno pro příjem letadel do kapacity stodvacet cestujících. V analytické části bude podrobněji rozebrána práce letiště Karlovy Vary jako hlavního provozovatele odbavení rusky mluvících turistů, o kterých práce pojednává. Díky tomuto rozebrání bylo zjištěno, že v roce 2014 počet cestujících poklesl. Lze předpokládat, že to bylo vyvoláno současnou ekonomickou krizi kvůli Ukrainskému konfliktu.

26

1.6 Současná situace Tabulka „5 nejčastějších státních občanství cizinců v Karlovarském kraji k 31. 12. 2012“ Kraj Karlovarský

Celkem

Ukrajina

Slovensko

Vietnam

Ruská federace

18 388

2 280

1 709

7 223

2 416

Polsko

Německo

218

2 102

Tabulka 1: Vlastní zpracovaní. Zdroj: Databáze Českého Statistického Úřadu. Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

V tabulce č. 1 je uvedena nejnovější data o počtu cizinců v Karlovarském kraji. V sоučasnosti zůstаli v Kаrlоvýсh Vаrесh většinоu mоvitější imigrаnti. Mnоhо z niсh tаdу žijе sе svými rоdinаmi. Аlе jеn mаlá část tétо mеnšinу оvládá čеský jаzyk. Sроléhаjí nа tо, žе Čеši vе většině přípаdů ruštinu оvládаjí, рrоtоže sе v minulоsti роvinně vуučоvаlа vе škоláсh а v pоslеdní dоbě jе pоvinná i рrо рřijеti dо рrácе. Рříslušníсi ruské mеnšinу sе snаží držеt pоspоlu а rаději zаměstnаjí рříslušníkа vlаstníhо еtnikа. Celkově z pоhlеdu histоrie jе viditelný kladný vliv ruských přistěhоvalců na rоzvоj a prоspеritu města. Co se týče hostů a návštěvníků Karlových Varů, převratné události na Ukrajině poněkud změnily tradiční skladbu návštěvníků města. Роdle Českého statistického úřadu sice hostů na začátku tоhоtо konfliktu ještě v roce 2014 výrazně neubylo, ale v dnešní době jsou už poklesy hostů z Ukrajiny a Ruska viditеlné. Lázeňství v Karlových Varech jako téma pro SWOT-analýzu. Mají lázně nějaké slabé stránky? A čeho mají se obávat podnikatelé? Kdy skonči ekonomická krize v Ruské Federaci a proč tato otázka zajímá obyvatele Karlových Varů? Opravdu všichni v Karlových Varech ovládají ruský jazyk? Kolik cestujících z Ruska se odbavuje na Mezinárodním letišti Karlovy Vary? Jaká lázeňská zařízení ve městě existují? Mluvit rusky, nebo nemluvit? Tyto položené otázky budou postupně rozebrány v další části předkládané práce.

27

2 Analytická část Jak již bylo popsáno v teoretické části této práce, wellness pobyty jsou nejvýznamnějším důvodem příjezdu hostů z různých světových destinací do Karlových Varů. Tato část práce se zabývá analýzou cestovního ruchu obyvatel Ruské Federace přijíždějících do Karlových Varů. Je známo, že v posledních letech jsou Karlovy Vary významným turistickým cílem. Hlavními tématy, kterými se zabývá tato etapa bakalářské práce jsou: SWOT-analýza, která bude popsána na začátku této kapitoly. Také bude rozebrána ekonomická krize v Ruské Federaci a její vlivy na cestovní ruch města. Následně v návaznosti na teoretickou část budou popsány provozní výkony a počty odbavených cestujících v roce 2014 na Mezinárodním letišti Karlovy Vary. Informace o návštěvnosti Karlových Varů poskytuje Český Statistický Úřad. Dale bude následovat rozbor dotazníkového šetřeni a srovnatelná charakteristika čtyř lázeňských zařízení v Karlových Varech. V této kapitole budou analyzovány silné a slabé stránky lázeňských zařízení Karlových Varů, jako významné léčebné destinace, do které přichází mnoho ruských turistů.

2.1 SWOT - analýza Karlovarských lázní Následující analýza byla provedena na zakladě osobního expertního šetřeni zaměstnanců lázeňských zařízení Karlových Varů. Mezí této respondenty patří: výkonná ředitelka hotelu Carlsbad Plaza, obchodní manažerka lázeňského a ubytovácího zařízení Windsor, reservační manager společnosti Imperial, rezervační manažerka a dvě manažěrky obchodního oddělení hotelu Carlsbad Plaza a jíne lide, které mnohém pomohly zpracovaní předkladané bakalařské.

2.1.1 Silné stránky - Strengths Lázeňská péče není produkt, ale služba, ve které jde o tradici, dobrých zkušeností a doporučení. Přilákat platící pacienty není tak lehká práce. Karlovarské lázně mají dobrou pověst a řadí se mezi evropskou lázeňskou еlitu. Je to ale jedna ze silných stránek českého lázeňství. Další silnou stránkou, navazující na předchozí je kvalita a účinky poskytovaných služeb. Pro balneologické a lázeňské zařízení existují předpisy. Ty jsou nejen hygienické, ale předepsány jsou i postupy, jak provádět jednotlivé léčebné kúry, jakých chyb se vyvarovat jaké přísady používat a jak pracovat s pacientem. Každé karlovarské lázeňské zařízení dodřžuje těchto pravidel. Následující výhodou je fakt, že karlovarské lázně jsou velmi dobře propagované na 28

různých ruských portálech. To vypovídá o výborném marketingu v regionu. Navzdory tomu, že před deseti lety byla situace opačná. V neposlední řadě je také silná stránka ta, že jsou Karlovy Vary spojeny napřímo s Ruskem pomocí mezinárodního letiště, což nemůže být nepřínosné ani pro město ani pro rusky mluvícího klienta, který pro svou dovolenou rozhodně upřednostní přímý spoj.

2.1.2 Slabé stránky – Weaknesses Hlavní slabou stránkou lázeského provozu v Karlových Varech je nedostatek odborníků pro odbornou léčbu. Nikdo nechce pracovat za velmi malé mzdy, ale také nemá zájem o lepší vzělání. Dále pak konkurence, jež nezanechává žádného manažera ani ředitele kteréhokoli zařízení vklidu. Nelze si nevšimnout nevýhody vnímané oběmi stranami. Původní čeští obyvatelé území Karlových Varů se cítí být vzrostlou ruskou komunitou utlačováni.

2.1.3 Přiležitosti – Opportunities Možnosti Karlových Varů jsou obrovské. Za prvé, ve městě již existuje dokonalá infrastruktura pro poskytování odborného ošetření na vysoké úrovni, což nemůže nepřitahovat návštěvníky z různých zemí a kontinentů. Za druhé se v Karlových Varech mluví o tom, že město nevěnuje tak výraznou pozornost pouze ruským turistům, ale začíná své působení rozšiřovat. Pozornost se postupně přesouvá na občany Číny a Izraele. Tyto informace také ja možné nalézt ve zpravodajství a novinách českých a ruských televizních kanálů. Za třetí - a zde se skrývá velký potenciál - je samozřejmě třeba zvýšit úroveň kvalifikace pracovníků lázeňských a rekreačních zařízení a k tomu je vhodné využít vnějšího vlivu. Například pozvat kvalifikované zahraniční lékaře do Karlových Varů na profesionální kurzy, nebo naopak nabídnout karlovarským zaměstnancům školení například v Číně.

29

2.1.4 Hrozby – Threats Pokud se Karlovy Vary obrátí zády k Východu a zapomenou na své nejlukrativnější hosty z ruska, mohou velmi výrazně pochybit, protože ruští hosté s největší pravděpodobností přestanou Karlovy Vary navštěvovat. Tímto Karlovy Vary mohou přijít o svůj hlavní zdroj ekonomického vzestupu. Také je nutné podotknout, že jsou Karlovy Vary velmi staré město. Centrální ulice jsou skvěle restaurovány a fasády obnovovány. Ale čato se renovovaly pouze zvnějšku. Interiéry často zůstávají nedotčeny. Některé budovy vypadají skvěle s výhledem na nádhernou fasádu z hlavní ulice, ale stojí za to si budovu obejít. Není vyjímkou, že z boční ulice nebyla žádná rekonstrukce provedena a z tohoto pohledu pak budova působí žalostným stavem. Závěrem SWOT-analýzy je možné říci, že nehrozí velký úbytek turistů z Ruské federace přijíždějících do Karlových Varů. Avšak město musí přežít alespoň ekonomickou krizi vyvolanou konfliktní situací na Ukrajině. Kromě toho se Karlovy Vary mohou opravdu dlouhodobě zaměřovat na příjezdy turistů i z jiných destinací.

2.2 Ekonomická krize v Ruské federaci V dnešní době, v době konfliktů na Ukrajině a sankcí vůči Ruské Federaci, Karlovy Vary ztratily velké množství hostů. Není to však vinou města, důvodem je samozřejmě hospodářská krize, která napadla Ruskou Federaci, na jejíž vliv se pokusí nahlédnout následující kapitola. Lázeňství nelze chápat jenom jako medicínský, nebo léčebný pojem. V další kapitole bude nahlíženo na lázeňství v Karlových Varech z ekonomického a sociálně - politického pohledu.

2.2.1 Vlivy ekonomické krize na Karlovy Vary • Snížil se počet příjezdového cestovního ruchu ze strany hlavního hosta Karlových Varů – rusky mluvícího. Karlovy Vary v letech 2009-2013 (déle „pětiletá prosperita“) prosperovaly právě díky ruským turistům, a tento stabilní pětiletý příjem velmi obohatil město. Ale prudký pokles počtu návštěvníků velmi silně způsobil pád městské ekonomiky a rozvoje; • Poptávka po nemovitostech vzhledem k prudkému posílení hlavních měn vůči rublu prudce klesla. Je pravda, že v posledních letech před krizí bylo ruskými občany zakoupeno v Karlových Varech mnoho nemovitostí. Hodně budov a staveb bylo zajištěno v době pětileté prosperity. Ale s nástupem krize se vše pozastavilo; •Nemovitosti. Vzhledem k poklesu kurzu rublu, již zakoupené metry čtvereční budou stát mnohem méně, a proto příjmy při jejich opětovném prodeji také poklesnou. Lze to také považovat za pozitivní stránku pro nové kupující, kteří stále mají zájem o nemovitosti v Karlových Varech, ti je mohou nyní koupit za nižší ceny; 30

• Mnohé malé hotely byly nuceny zavřít kvůli nedostačujícím příjmům. Bohatá ruská klientela si spíše vybere dražší hotel, který poskytuje veškeré služby, což se stalo opravdu velkým problémem pro malé podniky. Ty se i v prosperující době zaměřovali jenom na průměrného turistu z Ruské Federace; • Ta zařízení Karlových Varů, která stále zůstávají funkční, museli propustit mnoho zaměstnanců vzhledem k finančním obtížím a neschopnosti vyplácet mzdy; • Počet investorů, pořizujících v Karlových Varech dlouhodobé investice, už není tak vysoký jako v předchozích letech. V době pětileté prosperity, do Karlových Varů proudilo velké množství peněz na rozvoj a prosperitu města. V současné době se tyto částky značně snížily; • Turisté zanechávají ve městě mnohem méně peněz. Snaží se ušetřit. Stále přijíždějí, ale tráví zde mnohem méně času. Pro město je to v každém případě ztráta. • Hodnota rublu vůči ostatním měnám zeslábla. Rusové kvůli vysokým cenám nechtějí jezdit do zahraničí – i když ceny uvnitř země zůstávají stejné. To se týká samozřejmě nejen Karlových Varů, ale i všech ostatních zemí celé Evropy. Protože státní pracovníci, milující dovolenu v krásných atraktivních letoviscích, teď prostě nemají nároky na cestování mimo území Ruské Federace. Všechny popsané body tak či jinak ovlivňují ekonomiku samotných Karlových Varů. A tyto vlivy se projevují převážně negativně. V současnosti Karlovy Vary jen doufají, že se do budoucna mohou těšit na další rozvoj a obohacování města nejen ruskými, ale jinými zahraničními turisty. Přes rozličné krize Karlovy Vary zůstávají jedním z nejatraktivnějších měst pro oddych a lázeňské balneologické léčení. Pozitivním stimulem pro příjezd ruských turistů je fakt, že v Ruské Federaci se nenachází mnoho míst vhodných pro odbornou lázeňskou péči. Navíc v takto příjemném prostředí a s přímým spojem do několika Ruských měst. Právě tím, se zabývá následující kapitola.

2.3 Mezinárodní letiště Karlovy Vary „K snadnějšímu pohybu mezi Ruskem a Karlovými Vary slouží ruským lázeňským hostům a imigrantům pravidelné letecké linky. V listopadu 2012 pravidelné lety probíhaly v následujícíh společnostech: „České aerolinie“: Moskva (Sheremetyevo), Samara a St. Petersburg; „Aeroflot“: Moskva (Sheremetyevo) „Rossiya“: St. Petersburg. „Uralske Airlines“: Jěkatěrinburg, Tyumen.“ (Letiště Karlovy Vary s.r.o.. Dostupné na internetu: http://www.airport-k-vary.cz/cs/tiskove-zpravy-archiv/6-484-2-media_-objem-odbavenych-cestu jicich-za-duben-2012-dosahl-na-letisti-karlovy-vary-noveho-rekordu.html) 31

Uvedená data pochází z roku 2012. V dnešní době letiště Karlovy Vary odbavuje cestující pravidelně jenom z Moskvy a Petrohradu.

2.3.1 Provozní výkony letiště Karlovy Vary Tabulka „Provozní výkony letiště Karlovy Vary“ Počet odbavených cestujících Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Pohyby letadel 5428 6617 7865 5111 6801 5575 7632 6936 6891 5826 5342 5824

Celkem 25805 38704 37313 34975 64641 81720 68369 70903 99014 103682 104469 85596

Terminál 25687 33720 35853 33093 60445 70620 63231 68533 96246 100810 101123 81914

Tranzit 118 4984 1460 1882 4196 11100 5138 2370 2768 2872 3346 3682

Tabulka 2: Vlastní zpracovaní. Zdroj: http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/

Tabulka č. 2 ukazuje na reálný růst příjezdového cestovního ruchu do Karlových Varů v letech 2003-2014. Samozřejmě je zapotřebí zmínit, že data uvedená v tabulce obsahují celkový počet cestujících odbavených Karlovarským letištím, tudíž nelze přesně zjistit kolik z nich bylo rusky mluvících. Nejvýznamnější data v tabulce jsou označena světle modrou barvou. Například v roce 2004, oproti loňskému roku Letiště Karlovy Vary odbavilo celkem třicet osm tisíc sedm set čtyři cestujících, což je o dvanáct tisíc osm set devadesát devět více než v roce 2003. Lze předpokládat, že v roce 2004 bylo provedeno hodně rekonstrukcí, nebo výstaveb nových rekreačních zařízení. Podpora města cestovním ruchem je obrovská. Je to vidět i z dlouholetého pohledu. Jako už bylo zmíněno v teoretické části této práce, peníze hostů, jsou utraceny na dovolených v Karlových Varů hraji velkou roli v podpoře rozvoje města. Dalším obrovským skokem v tabulce je rok 2007. V tomto roce bylo odbaveno celkem šedesát čtyři tisíc šest set čtyřicet jeden cestující a je to prakticky o polovinu více, než v roce předcházejícím. Neopomínejme fakt, že tyto údaje zahrnují samozřejmě nejen rusky mluvící cestující, ale i hosty jiných národností. Nicméně vzhledem k rozebírané destinaci lze předpokládat, že rusky mluvících lidí v těchto letadlech bylo nejvíce. 32

Následující bod je rok 2009, kde došlo k velkému poklesu počtu cestujících. To bylo vyvoláno velkou hospodářskou krizí z roku 2008, která velmi silně zasáhla ekonomiku Ruské Federace. Finanční krize Ruské Federace se tak stala důsledkem nízké návštěvnosti Karlových Varů. Po finanční krizi z roku 2008 došlo ke snížení mezd a celkové úrovně života. Nejedná se však o příliš výraznou a dlouhodobou událost. Brzy se ekonomická situace na území Ruska začala zlepšovat. Takže už v roce 2011 je opět vidět velký příliv rusky mluvících hostů na území Karlových Varů. Roky 2012 a 2013 vykazují vrchol příjezdového cestovního ruchu do Karlových Varů. V těchto letech návštěvnost města rusky mluvícími a jinými zahraničními turisty dosahovala nejvyšších početních hodnot vůbec. Hotely, lázeňská a jiná zařízení vydělala velké množství peněz, které bylo použito nejen na rozvoj samotných podniků, ale i celého města. V roce 2012 bylo pracovníky letiště Karlovy Vary odbaveno celkem sto tři tisíc šest set osmdesát dva cestujících, což je o téměř pět procent více, než v loňském roce, ale nejen to. Bylo také překonáno historické maximum. Ale jak se ukázalo později v roce, tento rok nebyl zdaleka nejvýznačnějším v historii Karlových Varů. Nejvýznamnějším rokem stal rok 2013, který přijal za celou dobu provozu letiště Karlovy Vary největší množství cestujících.

2.3.2 Odbavení cestující za rok 2014 Graf č. 1 dokazuje, že údaje uvedené v tabulce č. 1 nelze chápat jen jako označení rusky mluvících cestujících. Celkový počet odbavených cestujících z rusky mluvících měst v roce 2014 je sedmdesát osm tisíc devět set osmdesát jedna (z Moskvy, Petrohradu a Jěkaterinburgu).

Počet odbavených cestujících v roce 2014 podle destinací 1269 2%

1664 2%

5183 6%

Moskva Petrohrad

11843 14%

Jekatěrinburg Antalya

Ostatní 61955 76%

Graf 1: Vlastní zpracovaní. Zdroj: http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/

Od roku 2014 do současnosti, kdy se Rusko potýká s finančními problémy a sankcemi ze strany Evropské Unie, je patrné, že se množství návštěvníků rapidně snížilo. Krize v Rusku má zřetelný dopad na prosperitu hotelnictví a lázeňství v Karlových Varech. V důsledku současné 33

situace bylo mnoho lázeňských podniků uzavřeno. Velké množství obchodů i restaurací vykazuje ztrátu a čeká na příznivější období.

2.4 Návštěvnost města Karlovy Vary v letech 2012-2014 V tabulce č.2, jsou zapsány údaje o návštěvnosti v lázeňských ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary v rocích 2012 – 2014. Údaje za rok 2014 jsou uvedeny pouze přibližně, vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že informace jsou pouze za třetí čtvrtinu roku. Pro počítání celkového počtu byla použita formule: Třetí čtvrt krát čtyři. V tabulce jsou světle modře zvýrazněny země, v nichž je ruský jazyk uznáván jazykem hlavním. Právě tyto země budou dále zpracovány a jsou uvedeny v grafech závislosti na příjezdech hostů z těchto zemí do území Karlových Varů. Český statistický úřad vydal Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary v rocích 2012 – 2014 a tyto informace byly také zveřejněny na oficiálních stránkách Karlových Varů.

2.5 Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 Tabulka „Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014“ 2012

2013

2014

Hosté Celkem

153 894

161 153

166508

25 773

24 271

34 576

128 121

136 882

131 932

66 431

68 986

57 576

10 895

11 507

23 840

20 733

20 856

14 512

1 654 6 610

1 730 6 843

6 920 4 348

Z toho: rezidenti nerezidenti Z toho: Rusko Ostatní asijské země * Německo Izrael Ukrajina

* Asijské země mimo Čínu, Indii, Izrael, Japonsko a Jižní Koreu Tabulka 3: Vlastní zpracovaní. Zdroj: http://www.karlovyvary.cz/cs/navstevnost-mesta-karlovy-vary-2013 a http://www.karlovyvary.cz/cs/navstevnost-mesta-karlovy-vary-3-ctvrtleti-2014. Pramen: Český statistický úřad . https://www.czso.cz/ 34

Podle tabulky č. 3 jsou zpracovaná data uvedena ve třech grafech: Graf č. 2 zobrazuje celkový rozdíl příjezdů hostů z Ruska oproti Ukrajině a jiným zemím za roky 2012-2014.

Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 17 801 7%

46 242 18% Rusko Ostatní asijské země * Ukrajina 192 993 75%

Graf 2: Vlastní zpracovaní. Zdroj: http://www.karlovyvary.cz/cs/navstevnost-mesta-karlovy-vary-2013 a http://www.karlovyvary.cz/cs/navstevnost-mesta-karlovy-vary-3-ctvrtleti-2014. Pramen: Český statistický úřad . https://www.czso.cz/

Na grafu č. 3 je vidět, že počet cizinců z Ruska je mnohem větší, než z jiných destinací.

Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 Počet cestujících

80 000 60 000 Rusko

40 000

Ostatní asijské země *

20 000

Ukrajina 0 2011

2012

2013

2014

2015

Rok

Graf 3: Vlastní zpracovaní. Zdroj: http://www.karlovyvary.cz/cs/navstevnost-mesta-karlovy-vary-2013 a http://www.karlovyvary.cz/cs/navstevnost-mesta-karlovy-vary-3-ctvrtleti-2014. Pramen: Český statistický úřad . https://www.czso.cz/

Graf č. 4 je sestrojen tak, aby byl vidět počet cestujících za každý rok z každé destinace. V roce 2014 je patrný velký pokles příjezdů z Ruska. Kdyby počet Rusů v tomto období zůstal přibližně stejný, jako v předchozích letech, výrazně by to změnilo celkový počet cizinců, kteří na území Karlových Varů přijeli. 35

Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení města Karlovy Vary v letech 2012 – 2014 Počet cestujících

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

2012

2013

2014

Ukrajina

6 610

6 843

4 348

Ostatní asijské země *

10 895

11 507

23 840

Rusko

66 431

68 986

57 576

Rok

Graf 4: Vlastní zpracovaní. Zdroj: http://www.karlovyvary.cz/cs/navstevnost-mesta-karlovy-vary-2013 a http://www.karlovyvary.cz/cs/navstevnost-mesta-karlovy-vary-3-ctvrtleti-2014. Pramen: Český statistický úřad . https://www.czso.cz/

Výše popsaným bylo prokázáno, že počet rusky mluvící klientely za předchozí rok se výrazně snížil a v roce 2015 se očekává stejná klesající situace. Už teď, na konci posledního pololetí, lze s pomocí odpovědí odborníků z Karlových Varů konstatovat, že i na období jako Vánoce či Květinové svátky počet přijíždějících turistů výrazně klesne, ve srovnání s údaji z několika minulých let. Tento úpadek přinese na vše v Karlových Varech velmi škodlivý vliv. A to zejména na lidi, kteří jsou vlastníky jakéhokoliv podniku či zařízení. Nevědí totiž co očekávat a jak se bude situace nadále vyvíjet. Další kapitola této části se bude věnovat rozboru dotazníkového šetření.

2.6 Rozbor dotazníkového šetření Další část práce bude věnována analýze odpovědí na dotazník. Celý dotazník je rozdělen do dvou částí: na začátku respondenti uváděli své osobní údaje a pak následovalo deset otázek tykajících se využívání ruského jazyka v Karlových Varech, především pak českými občany. Dotazník byl zpracován a rozeslán pomoci portálu Survio. Kvůli nízké návratnosti byla většina odpovědí získána pomocí osobního setkání s respondenty. Dále je zde ukázka celého dotazníku a jeho postupný rozbor.

36

Pohlaví - ? Kolik je Vám let - ? Státní příslušnost - ? (pokud nejste Čech, zadejte prosím délku Vašeho pobytu v ČR) Nejvyšší dosažené vzdělání - ? Pracujete na pozici - ? 1. Jak a kde jste se naučil(a) rusky? 2. Máte motivaci naučit se ruský jazyk a proč? 3. Jak často používáte ruštinu v běžném životě? 4. V jakých konkrétních situacích máte pocit, že znalost ruského jazyka je pro Vás výhodou? 5. V jakých konkrétních situacích jste měl(a) zkušenost, že znalost ruského jazyka je pro Vás nutnou podminkou? 6. Vnímáte rozdíl mezi ruskou a českou kulturou? A jaký? 7. Váš názor na to, že ruština v současné době je důležitá v Karlových Varech? 8. Ovlivnila nějak Váš život přítomnost ruských občanů v Karlových Varech? 9. Jakou přibližnou úroveň má Vaše ruština? 10. Pomáhá Vám znalost ruského jazyka ve vašem povolaní? Celkový počet respondentů, které se zučastnily dotaznikového šetření je devadesat. Jak jíž bylo zmíněno, nízká návratnost a špatná spolupráce pracovníků karlovarských zařízení, ze dvaceti osmi hotelu a čtyř lazeňských zařizeni, které dostaly dotazník pomoci internetu, vrátilo jenom třicet sedm odpovědi. Kvůli tomu, většina respodentů byla dotazovaná pomoci osobního setkaní. Kromě toho, vyšší management neochotně odpovída na otazky studentů, tykající se interních a externích informaci, a proto expertního šetření se zúčastnilo jenom čtyři respondenty. Otázka č.1 Z devadesáti respondentů ženské odpovědi tvořily šedesát čtyři oproti dvaceti šesti odpovědí od mužů. Procentuálně je to vidět na grafu Pohlaví. Graf č. 5. Otázka č.2 Další otázkou dotazníku bylo věkové rozmezí respondentů. Graf č. 6 ukazuje, že největší skupinou dotazovaných lidí jsou mladí lidé do třiceti pěti let. Otázka č.3 Odpovědi na tuto otázku byly rozděleny na dvě části. V první části je uveden celkový počet respondentů, kteří se dotazování zúčastnili. Z grafu č. 7 je vidět, že respondentů s českým občanstvím bylo mnohem více. Ruští respondenti v zásadě byli vynecháni z analýzy některých odpovědí, protože to by nemělo dobrý vliv na celkový pohled na rozbor. To, že mezi všemi dotazovanými lidmi byli rusové znova poukazuje na fakt, že je ruská komunita opravdu v Karlových Varech rozsáhlá. 37

Na grafu č.7A jsou uvedeni konkrétní cizinci, kteří se zúčastnili šetření. Největší počet dotázaných lidí byli zástupci Ruské federace, z čehož lze vyvodit závěr, že ve skutečnosti jsou největší skupinou lidí v Karlových Varech (takový závěr byl proveden pouze na základě toho. že naprosto všichni oslovení lidé - zaměstnanci v sektoru služeb v Karlových Varech, byli původem z Ruské federace). V této otázce také zazněla podotázka o tom, jakou dobu cizinec na území České Republiky strávil. Na základě všech sedmnácti odpovědí byl odhalen celkový počet rovnající se pěti celým a šesti desetinám roku. Otázka č.4 Velký počet respondentů dokázal, že svým vzděláním dosahuje nejvýše na středoškolské s maturitou, viz. graf č.8. Zajímavostí je, že při dotazování pět respondentů prokázalo, že má maturitu z ruského jazyka. Je známo, že pro to, aby mohl člověk zastávat vysoké funkce v podniku již dávno není třeba množství titulů, ale je důležité a potřebné mít praxi v oboru. Doplňující otázkou všem osobně dotazovaným respondentům byla: “Jak dlouho v oboru cestovního ruchu pracujete?” Odpovědi na tuto otázku byli různé, ale byla získána průměrná hodnota, rovnající se sedmi celým a šesti desetinám let. Otázka č.5 Další otázka se týkala pracovní pozice respondenta. Pro lepší přehlednost byla celá otázka rozdělena do tří částí, ktteré je videt z grafu č.9. První a velmi důležitou součástí této otázky jsou pracovníci, kteří jsou na vyšších pozicích v hotelech, lázeňských a jiných zařízeních Karlových Varů. Na grafu č. 9A je to vidět. Velice ochotně odpovídali na dotazy zástupci středního management - graf č.9B. Podle grafů je patrné, že hlavními respondenty v této skupině jsou manažeři. Bohužel nezapsali svou přesnou pozici. Pod definicí “ostatní zaměstnanci” se rozumí všichni ti, kteří nespadají ani do střední, ani do vyšší skupiny dotázaných respondentů, podrobějí v grafu č. 9C. Z plného počtu recepčních, osmnáct lidí dotazovaných osobně pracuje v institucích, zabývajících se lázeňskou a wellness péčí, která se přímo váže na tuto otázku a hlavní úkol této bakalářské práce. Zde je také důležité si uvědomit, že respondenti byli osloveni přímo na svém pracovišti, které tak nebo jinak patří k hotelovému podnikání a balneologické léčbě v Karlových Varech. Také nelze přehlédnout, že mezi všemi dotazovanými respondenty bylo sedmnáct rusky mluvících zástupců, kteří se průměrně vešli do výsledků všech tři výše uvedených grafů a skupin. Mezi dotázanými rusky mluvícími byli dva manažeři rezervačního oddělení a jeden respondent obchodního oddělení a čtrnáct respondentů, kteří se dělí na dvě stejně velké skupiny - na střední a nízkou skupinu zaměstnanců v sektoru služeb.

38

Otázka č.6 Z celkového počtu dotazovaných respondentů na otázku „Jak a kde jste se naučil(a) rusky?“ třicet osm lidí odpovědělo, že ve škole, zde je na mysli různé školní vzdělání - od základní až po vysoké školy. Takové zúžení odpovědí bylo provedeno pouze pro přehlednost v grafu č. 10. Kromě toho je velmi důležité si všimnout, že pět dotázaných Čechů mělo na konci školy maturitu z ruského jazyka. Pracovat v Karlových Varech a umět rusky je velkou výhodou. Řada nabídek volných míst v databázi karlovarského úřadu práce má jako jeden z hlavních požadavků komunikativní úroveň znalosti ruského jazyka. Bez ruštiny se v Karlových Varech člověk neobejde. Otázka č.7 Jak je znázorněno v následujícím grafu č. 11, negativních odpovědí bylo jenom osm (devět procent) z celkového počtu respondentů. Ani nebyly nijak objasněny. Ale z pozitivních odpovědí na otázku “proč” se vetšinou uvádělo to, že je to nezbytnost pro práci v cestovním ruchu v Karlových Varech, nebo to, že známí a rodina mluví ruským jazykem u sedmdesáti jednoho procenta respondentů. Jedenáct lidí (dvanáct procent) celkového počtu řeklo, že ovládá ruský jazyk z důvodu potřeby této schopnosti pro získání pracovní pozice, nebo z důvodu studia. Také jsou v posledních odpovědích zahrnuty reakce rusky mluvicích respondentů, které uvedli, že motivaci k učení ruského jazyka samozřejmě nemají, ale motivují Čechy naučit se ruštinu. Otázka č.8 Z grafu č. 12 je vidět, že je ruština hojně využívána v podnicích Karlových Varů. Příčinou každodenního používání ruského jazyka u českých občanů je práce, rodina a přátelství. Opět je dobré se zmínit, že v dotazníku bylo sedmnáct rusky mluvících zástupců, kteří samozřejmě v této otázce uvedli odpověď trvalého každodenního používání ruského jazyka, kvůli běžnému dorozumívání. Otázka č.9 Mezi odpovědi na tuto otázku patřila například i odpověď “Četba RJ tiskovin”, “nezbytnost v lázeňských oborech v Karlových Varech”. Jiná z odpovědí měla toto znění: “vždy je dobré se dorozumět v jakémkoli jazyce.” Někteří z respondentů uváděli, že “znalost jakéhokoliv jazyka nemůže byt nevýhodou”. Zúžení odpovědí lze vidět na grafu č. 13. Otázka č.10 Tato otázka plynule přechází z předchozí. Tím pádem byly zjištěny neklamné známky toho, že je ruský jazyk v Karlových Varech opravdu důležitý. Jak již bylo popsáno výše, při nástupu do zaměstnání mnozí zaměstnavatelé zásadně dbají na úroveň ruského jazyka, nebo na to, zda má

39

budoucí zaměstnanec alespoň základní znalosti. Graf č. 14 jasně ukazuje na důležitost ruského jazyka k získání a setrvání v zaměstnání. Stejně jako v předchozích otázkách lze opět poukázat na to, že se dotazníku zúčastnilo několik rusky mluvících zástupců. Ale to nemělo žádný vliv na celkový náhled do tohoto průzkumu.

Otázka č.11 Názory jsou rozděleny prakticky na polovinu graf č. 15. Pro ilustraci, tento problém byl rozdělen na dvě základní části. Odpovědi negativní rozebrané nebyly, protože se toho netýká otázka. Je také důležité si všimnout, že ze sedmnácti rusky mluvících respondentů pouze pět uvedlo zápornou odpověď. Kladné odpovědi byly mnohem zajímavější a pestřejší. Odpovědi nesly v sobě velmi mnoho informací, které se musely následně rozdělit a přiřadit ke správným skupinám. Ze kterých se padesát jedna respondentů vyjádřilo tak, že existují rozdíly mezi ruskou a českou komunitou. Všechny tyto odpovědi byly rozděleny na sedm podskupin: Chápání, Chování, Mentalita, Kultura, Projev komunikace, Menší rozdíly a Zásadní rozdíly. Více podrobně a názorně tuto informaci lze vidět na grafu č. 15A.

Otázka č.12 Jaký je Váš názor na to, že je ruština v současné době důležitá v Karlových Varech? Mezi nejzajímavějšími odpověďmi byly vybrány a analyzovány některé z pozitivních, negativních i neutrálních odpovědí.Kladné (souhlasející) odpovědi: Pozitivní odpovědi - „Karlovy Vary jsou oblíbenou turistickou destinací zejména díky samotné léčbě prameny pro ruské klienty již několik let. Proto je možné uvést, že je ruština již z dlouhodobého hlediska opravdu nejdůležitějším jazykem v Karlových Varech“; - „Můj názor je takový, že dříve byl nepostradatelný jazyk německý, nyní je jím jazyk ruský a v budoucnu to může být jakýkoliv jiný. Lidé kteří zde žijí a pracují se mu opět přizpůsobí“; - ”Vzhledem k vysokému procentu návštěvníků z rusky mluvících zemí je to logické”; - “Velice důležitá. Nemá šanci bez ruštiny pracovat ani barman”; - “Bezesporu ano. Dnešní situace ale nahrává i dalším jazykům a věřím, že v budoucnu bude pozice ruštiny oslabovat ve prospěch angličtiny, němčiny”; - “Nejen v současné době. Je to logické, vzhledem k národnosti turistů”; - “Bezesporu ano. Je to důsledkem velké turistické poptávky ze strany Rusů”; - “Jako kterýkoliv jiný jazyk, pokud jeho nositelé převýší počtem některou z dosavadních skupin”. - “Velmi důležitá kvůli spolupráci karlovarských podniků s ruskými turisty a cestovními kancelářemi”. Negativní a neutrální odpovědi 40

- “Nelíbí se mi, že v Karlových Varech slyším téměř samou ruštinu”; - “Nemyslím si, že je duležitá, jenom zde logicky převažuje vzhledem k % hostů z asijských států”; - “Je to už asi není pravda. Krize pokřtila ten jev”; - “Mám na to neutrální názor. Je to prostě tim, jaka klientela do KV jezdí. Kdyby sem jezdilo víc německy nebo anglicky mluvicích turistu, mluvili bychom vice AJ a NJ”; - “V současné době je v Karlových Varech po jazyce českém nejužívanější.” Otázka č.13 Velmi zajímavé a diskutabilní výsledky odpovědí byly na tuto otázku. Za prvé, je důležité upozornit, že analýza této otázky nezahrnuje názor sedmnácti rusky mluvících respondentů. Tento problém rozebrán pouze se zbývajícími sedmdesáti třemi občany České Republiky, žijícími v Karlových Varech. Je důležité si uvědomit, že převážná část odpovědí "ano" obsahovala v sobě další informace. Například: “Ano, z důvodu zaměstnanosti,” nebo “Ano, ruští občané přinesli novou kulturu, která je v mnohém zajímavá”, a jiné... Hlavními negativními odpověďmi byly: “ano, život pro občana Karlových Varů je kvůli ruským občanům dražší a jsou zde nižší mzdy”, “Ano, protože slyším jen ruský jazyk. Nadpisy jsou v ruštině a to mi velice vadí”. Otázka č.14 Největší skupinu českých občanů se znalostí ruského jazyka tvoří lidé na úrovni A2 Mírně pokročilý. Rusky mluvící rodilý mluvčí, se ne těchto statistik. Je to vidět v grafu č. 17 Otázka č.15 Na konci dotazníku byla položena otázka “Pomáhá Vám znalost ruského jazyka ve vašem povolání?” U které bylo sto procent odpovědí “ano”. Stoprocentní „ano“ znamená, že dovednost dorozumění se ruským jazykem skutečně pomáhá v mnoha ohledech. Lidé žijící a pracující v Karlových Varech skutečně potřebují schopnosti rozumět, mluvit a vysvětlovat v ruštině. Převážná část respondentů popisuje ruského obyvatele v Karlových Varech jako suverénního člověka. Není tajemstvím, že když turista přijíždí do nového města a může se dorozumět ve svém rodném jazyce, považuje to za příjemný benefit. Lze se domnívat, že Rusové jsou ochotni utratit daleko více peněz než jiní návštěvníci města a to především za luxus a kvalitní servis. Otázkou je kdy, kde a v jaký čas. Z výzkumného šetření vyplývá, že: • Za prvé, v Karlových Varech je ve skutečnosti mnoho trvale žijících lidí a návštěvníků, kteří se cítí v cizí zemi jako doma.

41

• Za druhé, ve skutečnosti jsou Karlovy Vary městem, v němž je ruský jazyk velmi důležitý jak v pracovním prostředí, tak i k běžnému dennímu užívání v okolí přátel, rodiny a k mnoha dalším situacím. • Za třetí, konaná analýza prokázala, že ruský jazyk ovládají nejen zástupci rusky mluvicích zemí, ale i Češi, kteří žijí na území Karlových Varů. V některých odpovědích byl projevován velmi pozitivní postoj k ruskému jazyku a jeho používání. • Za čtvrté, možnost rozvíjet se v Karlových Varech v letech 2009-2013 jako podnikatelé nebo i obyčejní zaměstnanci. Ale v první řadě právě to zvládá ta část populace, která se dobře domluví v ruštině. • Za páté a nakonec je rozebrané téma „Fenomén ruského jazyka v lázeňských zařízeních v Karlových Varech“, které už není tak aktuální, jako tomu bylo před několika lety. Další kapitola bude věnována čtyřem lázeňským zařízením v Karlových Varech.

2.7 Lázeňská zařízení v Karlových Varech Jak již bylo popsáno v teoretické části této bakalářské práce, Karlovy Vary jsou ve skutečnosti epicentrem lázeňské balneologické léčby v České Republice. Ve městě jsou čtyři hlavní lázeňská zařízení Windsor – Lázně III, Alžbětiny lázně – Lázně V, Zámecké Lázně a Vojenské lázně. Každý z těchto podniků poskytuje všeobecnou celkovou komplexní léčbu, včetně pitné kůry a wellness procedur. V následující kapitole bude vyprávěno stručně o každém z výše uvedených lázeňských zařízení. Byla provedena srovnávací charakteristika těchto institucí (srovnání seznamu poskytovaných služeb, cen, pracovníků a hostů, kteří navštívují léčebné procedury). Na začátek by bylo dobré seznámit se s každým z těchto podniků:

2.7.1 Zámecké Lázně Zámecké Lázně jsou jedním z nejkrásnějších lázeňských center v Evropě a poskytují svým klientům širokou nabídku léčebných a relaxačních programů. Toto zařízení započalo svou historií již od roku 1748. V současné době Zámecké Zázně patří společnosti Eden Group která vlastní i pětihvězdičkový hotel Plaza. Mimochodem Plaza je hotel, který lze zařadit do jednoho z hotelů Karlových Varů poskytujících nejvíce léčebných procedur. Seznam služeb, u Zámeckých Lázní začíná základní léčbou a preventivními ošetřeními a končí i komplexní lázeňskou péčí.

42

Zámecké Lázně se nachází nad Tržní kolonádou. Dříve tady byla kolonáda ve stylu staromoderním, která byla v roce 2001 zrekonstruována v moderní balneologické centrum. Základní klientelu Zámeckých lázní tvoři hosté města. To lze vysvětlit tím, že je v podstatě léčebna zaměřena na prodej a poskytování balíčků služeb. Samozřejmě, že v nabídce zařízení existují i procedury, které jsou poskytovány bez ohledu na baličky, ale v takovém případě se cena za jednu proceduru se stává vyšší. Takže, Zámecké Lázně většinou navštěvují turisté, kteří nemají možnost porovnat ceny a vybrat si například něco levnějšího. Také je dobré zmínit, že jsou recenze hostů Zámeckých Lázní jenom kladné a pozitivní, což dodává podniku dobrou pověst. K závěru o Zámeckých Lázních - tento podnik poskytuje jenom léčebné služby, oproti jiným lázním, které mají kromě léčení a wellness ještě i ubytování.

2.7.2 Windsor - Lázně III Tyto lázně byly postaveny v roce 1866 ve stylu anglické zámkové gotiky. Windsor nabízí nejen léčebně - ubytovací služby, ale slouží i jako hudební centrum. K těmto učelům slouží koncertní sál Antonína Dvořáka. Lázeňská budova ve stylu anglické neogotiky byla postavena v roce 1866. Pro svůj stavebně-historický a kulturní význam jsou Lázně III zařazeny mezi státem chráněné památky. V letech 2013–2014 prošel komplex Windsor celkovou rekonstrukcí. Jak bylo popsáno výše, ke vkladům peněz podnikateli do velkých i malých projektů došlo převážně v letech 2012-2013. Právě v tomto období se podařilo změnit celý léčebný komplex Windsor, který už nyní může poskytnout hostům nejen léčbu, ale také ubytování i stravování. Pobyt v blízkosti Mlýnské kolonády je vždycky oceněn hosty Lazní III velmi dobře.

2.7.3 Alžbětiny lázně - Lázně V Lázně V se nachází ve Smetanových Sadech na samém začátku městského letoviska. Budova byla postavena v roce 1906 a se pojmenovaná na počest manželky císaře Franze Josefa I. Alžbětě. Budova je vystavěna ve francouzském stylu. V roce 1974 zde byl vybudován velký plavecký bazén. V roce 2004 byla provedena celková rekonstrukce bazénu a zároveň vystavěn celý komplex s relaxačním bazénem, whirpoolem, saunou, párou a dětským brouzdalištěm. Alžbětiny lázně jsou nеjvětším lázeňským zařízením v České republice a zárоvеň nеjvětším оdběrаtеlеm vřídelní vоdу роd jеdnоu střеchоu. K léčbě se využívají přírodní léčivé zdroje. Vřídelní voda a rašelina. Lázně nabízejí ucelený soubor lečebných procedur a pitné kúry. Lázně V mají kolem sta tisíc spokojených klientů ročně. Lázeňský komplex nabízí šedesát léčebných procedur tradičních i moderních, při nichž využívá přírodní léčivé zdroje - minerální vodu a rašelinu. 43

Léčebné procedury a lázeňské programy lze vybrat volně nebo za pomoci receptu odborného lékaře, jehož lze navštívit také přímo v budově lázeňského zařízení.

2.7.4 Vojenské lazně - Lázeňský dům Sadový Pramen Posledními rozebíranými budou Vojenské lázně. Je to nejstarší lázeňské zařízení v Karlových Varech. Lázně byly postaveny roku 1855. Lázeňský dům Sadový Pramen se nachází v centru Karlových Varů. Budova Vojenských lázní má bohatou historii a byla prvním komplexním lázeňským zařízením v Karlových Varech. Kromě léčebných procedur toto zařízení poskytuje i ubytovací a stravovací služby, což je velkým přínosem pro hosty lázní – všechno pod jednou střechou. Samozřejmě i ve Vojenských lázních využívají léčení pomocí přírodního léčivého zdroje – karlovarské vody. Přímo v Lázeňském domě Sadový Pramen vуvěrá jеdеn z léčivých prаmenů se stejnojmenným názvem “Sadový pramen”, který se využívá k pitné kúře. Přímo do lázeňského domu je také přiváděn světově známý termominerální pramen Vřidlo. Tímto byla popsána všechna čtyři karlovarská lázeňská zařízení. Dále bude následovat jejích stručné vzájemné porovnání.

44

2.8 Porovnaní Lázeňských zařízení v Karlových Varech Tabulka „Porovnaní lazeňských zařízeni“ Windsor Alžbětiny lazně Zámecké lázně Vojenské lázně Lázeňské Lázeňské Klasifikace Balneoprovozovna Balneoprovozovna sanatorium sanatorium Ceny* 422,402,346,267,Ubytování/ Ubytování/ Služby Stravování/ Lečeni Lečeni Stravování/ Léčení Léčení Ubytovaní** 1600 - 2500,1700 - 2500,Převažná část Převažuje ruská Mixovaná Převažují ruští Hosté ruské klientela klientela klienti klientely Několik ruských Všichni pracovnici Úplně všichni Všichní pracovníci pracovníků a Pracovníci jsou Češi, ale mluví rusky ruštinu ovládají určitě češt mluví rusky zaměstnanci mluví rusky Tabulka 4: Vlastní zpracovaní na zakladě expertního dotazníkového šetření respondentů

* je uvedena průměrná částka získaná ze sčítání: procedur po předepsaní lékařem (Reflexní masáže, Parafínové zábaly a Pneumopunktura), a procedur bez určení lékaře (Inhalace, Podvodní masáže a Irigace dásní) a Základní lékařské služby (Vstupní kontrola, nastavení pitné kury a měření krevního tlaku) **Ceny za ubytování jsou uvedeny od nejnižší (mimo sezónu) až po nejvyšší (v hlavní sezónu) se snídaní. Všechny ceny jsou uvedeny v českých korunách. Klasifikace výše uvedených lázeňských zařízení byla provedena podle publikaci Jiřího Dědiny „Management, organizování a ekonomika lázeňství“. Klasifikaci lázní lze také najít v této bakalářské práci v kapitole 1.2.1. Nejprve bude práce porovnávat ceny. Nejlevnějšími cenami ve srovnání s ostatními lázeňskými zařízeními se mohou pochlubit Vojenské Lázně. Důvodů, proč mají takové nízké ceny může být několik: za prvé, toto zařízení má také možnost ubytování, což přinaší peníze do zařízení. Za druhé, tyto lázně spadají pod firmu Volarenzy, které také poskytují své služby ve městech Jeseník, Františkovy Lázně а Teplice, z čehož lze předpokládat, že mají smluvní ceny, a tak vyšší ceny nastavovat nemohou. Mezi další pozitivní stránky daného zařízení patří územní uspořádání. Lázně jsou umístěny v samém centru lázeňského města a v blízkosti budovy lázní je Sadový pramen. 45

Dalším bodem v porovnání byly služby. Nabízené procedury a komplexní balíčky každého ze zařízení jsou přibližně stejné. Rozdíl je pouze v tom, že Alžbětiny a Zámecké lázně poskytují jen léčení, narozdíl od Vojenských lázní a lázní III, které kromě balneologických procedur mají v nábídce ubytování se stravováním. Další věc, která byla porovnávána mezi těmito zařízeními - Klientela nejčastěji navštěvující lázně. Ze všech čtyř míst jsou odlišné pouze Zámecké Lázně. Češi a Američané jsou na prvním místě v návštěvnosti, Arabové a Číňané - na druhém. Ruská klientela patří nezvykle až na třetí místo. Jak již bylo řečeno, situace v ostatních lázních je přibližně stejná. Jejich hlavními zákazníky jsou ale rusové. Kvůli vysoké návštěvnosti lázní v Karlových Varech rusky mluvícími klienty se snažily podniky o maximální přizpůsobení: Opravdu v každém lázeňském zařízení mluví téměř všichni zaměstnanci rusky! To potvrzuje fenomén ruského jazyka v lázeňských zařízeních Karlových Varů. V každém ze čtyř zařízení je velký počet zaměstnanců, s jejichž pomoci díky expertnímu šetření, byla z devadesáti procent zjištěna schopnost dorozumívání v ruštině. Zbývajících deset procent jsou většinou zaměstnanci nižších pozic, kteří nepřichází do styku s klienty. Takovou analýzou bylo zjistěno, že opravdu v lázeňských zářízenich v Karlových Varech ruština je jedním z nejdůležitějších a nejuživanějších jazyků. Z provedených výzkumů vyplynulo, že přitomnost rusky mluvících občanů přináší jednak kladné jednak záporné stránky.

2.9 Závěr analytické části Ze všeho výše uvedeného lze udělat závěr obsahující analýzu kladných a záporných stránek příjezdového cestovního ruchu do Karlových Varů ze strany rusky mluvící klientely. Kladné stránky: 1. Karlovy Vary se staly více navštěvovaným městem; 2. Vklady peněz do Českých bank a tím do České ekonomiky; 3. Nové prostory pro zaměstnání (nové hotely / restaurace); 4. Díky snadnému dorozumívání vysoká návratnost rusky mluvících turistů; 5. Zvyšování jazykové kvalifikace u Čechů pro snadnější spolupráci s rusky mluvícími občany a turisty. Záporné stránky: 1. Ekonomika závisí na podnicích, které vlastní Rusové; 2. Rusové neumí tak dobře česky a nemají snahu ani potřebu se to naučit, protože ve městě, kde žije tolik rusky mluvících obyvatel, to nemají zapotřebí; 3. Utlačují české obyvatelé (nedávají jim prostor pro vzdělaní a růst). Takové závěry bylo možné provést pouze do roku 2012. Nyní se situace změnila a je možné vybrat jen několik negativních faktorů: 46

- v současné době, v době globalizace a kladení důrazu na mezinárodní vztahy, se podnikatelé z různých zemí snaží vyvinout v různých zemích a městech. Například Karlových Varů se to vůbec netýká, protože podnikatel si nejdříve vybere více rozvinutá města pro realizaci svých projektů; - odliv rusky mluvící populace z Karlových Varů velmi silně ovlivňuje ekonomiku nejen v regionu ale má vliv i na celou Českou republiku.

47

Konfrontace s odbornou literaturou Při psaní analytické části této bakalářské práce byli využity následující zdroje: Knižní publikace: 1) Bucharovič S. a kol. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Nakladatelství LIBRI, Praha 2001. ISBN 80-7277-048-9 2) Colston P. et al. Karlovy Vary. Czech health resorts collection. Economics and Life International Ltd., Prague 2007. ISBN 80-902624-4-9Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism: Katalog lázní & wellness 3) Fišer B. Balněologie Karlovarského kraje. KVTisk 4) Nigrinová A. Studijní opora CR 023 Management lázeňských a wellnessových služeb. Vysoká škola hotelová v Praze. Praha 2011. ISBN 978-80-87411-29-2 5) Novotný L. Karlovy Vary. Praha, 2007. ISBN 978-80-7185-798-3 6) Serdityi. G. Česká republika. Za vodou do Karlových Varů - AiF. Noviny 2001. 7) Volkova N. Spolkové aktivity ruské menšiny a ruské komunity v České republice. Etnické komunity v české společnosti. Praha, 2006. ISBN 80-903086-7-8

Internetové zdroje: 1) Karlovy Vary. Magistrát města Karlovy Vary © 2004-2015. Dostupné na internetu: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=2 2) Letíště Karlovy Vary. Dostupné na internetu: http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/Statistická ročenka Karlovarského kraje 2009, která uvádí údaje z roku 2008. Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dostupné na internetu: http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/Mineralniprameny/Str anky/default.aspx 3) Ruská národnostní menšina. Periodika. 2009. Dostupné na internetu: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=6622 4) Statistická ročenka Karlovarského kraje 2009, která uvádí údaje z roku 2008. Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dostupné na internetu: http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/Mineralniprameny/Str anky/default.aspx 5) Veřejna database Českého statistického úřadu | ČSÚ. Dostupné na internetu: https://www.czso.cz/

48

3 Návrhová čast Autorka předkládané bakalářské práce se pokouší navrhnout každému z lázeňských zařízení v Karlových Varech něco, co by mohlo zlepšit jejich pozici na trhu lázeňských nabídek.

Lázně V Alžbetiny lázně mají několik kladných stránek, za prvé, lákají své hosty velkým bazénem a množstvím nabízených procedur. Za druhé, přímo v budově lázní se nachází výborná restaurace, která se může pochlubit pozitivními recenzemi návštěvníků. Mezi záporné stránky lázní patří špatná propagace prostřednictvím internetu. Je všeobecně známo, že internet je v současnosti hlavním způsobem jak zviditelnit svoji nabídku potenciálním zákazníkům, ale proč toho nevyužívá podnik Lázně V je otázkou. Za největší chybu tohoto lázeňského zařízení lze považovat zpracování webových stránek v různých jazykových verzích a to především v ruském jazyce. Také je třeba zmínit, že podnik byl rekonstruován již dávno, a bylo by dobré, kdyby zařízení obnovilo svůj vzhled. Návrh: aktualizace a zlepšení webových stránek, korektura ruského jazyka pro potenciální rusky mluvící hosty.

Vojenské lázně Vojenské lázně jsou také zcela úspěšný podnik. Díky svému umístění poblíž Sadového pramenu a hlavní lázeňské kolonádě umožňuje hostům ubytování na pohledném místě, tudíž jim nabízí rekreaci v centru města, s výhledem na hlavní dominanty Karlových Varů, což se jeví zárukou úspěšnosti podniku. Zápornou stránkou podniku jsou znovu jako u Lázní V webové stránky. Návrh: kvůli velkému odlivu rusky mluvící klientely by se měli začít zaměřovat na jiné návštěvníky. Pokud by bylo možné, pomohlo by udělat vlastní stránky pro tento konkrétní podnik v Karlových Varech (aby byly odděleny od ostatních zařízení v jiných městech).

Lázně III Hlavním lákadlem Lázní III pro hosty města je samozřejmě umístění. Jako výše zmíněné Vojenské lázně - Lázně III mají kromě léčení ještě i možnost ubytování a stravování. Kvůli nedávné rekonstrukci je možné Lázně III označit nejmodernějším zařízením, poskytujícím v Karlových Varech ubytovací a lázeňské služby. Návrh: jít s trendy a požadavky svých současných a budoucích hostů. 49

Zámecké Lázně Lze se domnívat, že tento podnik je jedním ze správně zaměřených. Již z počátku poklesu příjezdu rusky mluvících turistů do Karlových Varů se Zámecké Lázně zaměřují na jiné turisty, a to z Číny, Izraele a Ameriky. Zápornou stránkou Zámeckých lázní je cenová politika. Jak již bylo zmíněno v analytické části bakalářské práce, tento podnik má dosti demokratické ceny, ale ceny některých balíčků služeb jsou nepoměrně vysoké. Je důležité uvést, že ve srovnání s ostatními zařízení poskytujícími lázeňské služby v Karlových Varech, Zámecké Lázně mají velmi dobrou propagaci a nejlepší webové stránky. Jediným návrhem pro tento podnik lze nazvat to, aby nezastavil svou prosperující činnost a pokračoval ve svém rozvoji v souladu s dnešními trendy. Závěrem návrhové části lze říci, že každý z podniků má více kladných stránek, než záporných. A návrhem pro všechna tato zařízení je nikdy se nezastavit v rozvoji a neustále zvyšovat svoji kvalifikaci a pozici na lázeňském trhu.

50

Zavěr V první části této práce se byla snaha seznámit se s hlavními pojmy, historickými a současnými údaji o lázeňském provozu v Karlových Varech. Druhá část práce se věnovala analýzám různých důležitých informací, získaných pomocí knižních publikací a internetu. Pomocí různých zdrojů byly nalezeny zajímavé a důležité skutečnosti, týkající se hlavního tématu této bakalářské práce. V analytické části předkládané bakalářské práce bylo provedeno několik druhů analýz, pomocí kterých bylo přijato a zpracováno obrovské množství informací. Nejdůležitějšími zdroji přesto jsou názory respondentů, kteří se zúčasnili dotazníkového šetření. Analýzou bylo prokázáno, že fenomén ruského jazyka v současné době již neexistuje, zůstala jen jeho příčina bývalé velké množství rusky mluvících lidí ve městě. Pokud jde o současnost, v této fázi se město Karlovy Vary nachází v očekávání „lepších časů”. Pod pojmem „lepší časy“ jsou dvě možnosti dalšího rozvoje města - možnost zaměření na novou klientelu - Číňany a Araby, a druhá možnost - počkat na obnovení ekonomiky Ruské Federace. Ale pro druhou možnost není možné odhadovat jistotu budoucnosti – kdy budou ty „lepší časy“ u ruské komunity. Nikdo neví jestli znovu začnou turisti z Ruské Federaci jezdit do Karlových Varů – to tudíž zůstává otevřenou otázkou. Je pravda, že postupem času se muže stát i to, že na místo Rusů přijde ještě nějaká národnost, jak již bylo zmíněno – čínská, nebo arabská, nebo české město bude jenom českým: s českými obyvateli, českými podniky a hlavně českým jazykem. Nelze tedy ani zhruba určit co se stane s Karlovými Vary v budoucnosti. Máme jenom naděje, že tak vyvinuté, zdravé a dobré město navždy zůstane takovým jakým je v současnosti. Obě hypotézy, postavené na začátku práce jsou prokázaly cíl této bakalářské práce. Ten měl za úkol analyzovat jazyková specifika cestovního ruchu Karlových Varů, která jsou považována za významný cíl turistické návštěvnosti rusky mluvících turistů. Mimo jiné v tomto díle byla snaha zjistit do jaké míry je ruský jazyk důležitým a prakticky užívaným jazykem a jaké postavení má v Karlových Varech v současné době. Z výsledků všech prováděných analýz můžeme vyvodit závěr, že postavení ruského jazyka v Karlových Varech je stále vysoké a pro místní obyvatele důležité ačkoliv se mohou do budoucna očekávat a předpokládat veliké změny. Jaké změny - to už závisí na samotném městě Karlových Varech a jeho obyvatelích.

51

Literatura Knižní publikace: [1] Aksyonova M. a kol. Encyklopedia. Yazykoznanie. Russkii yazyk. Avanta+ 2001. ISBN 5-8483-0001-1 [2] Attl, P. A kol. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prácí. Výsoká škola hotelová v Praze. Praha, 2014. ISBN 978-80-87411-63-6 [3] Autorský kolektiv pracovniků Lingea s.r.o. Rusko-česky a česko-ruský praktický slovník. Nakladatelství Lingea s.r.o., Brno 2011. ISBN 978-80-87471-12-8 [4] Bucharovič S. a kol. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Nakladatelství LIBRI, Praha 2001. ISBN 80-7277-048-9 [5] Burachovič S. - Slavní návštěvníci Karlových Varů. © Vydavatelství Promenáda v.o.s., Karlovy Vary 2007. ISBN 80-86092-48-8 [6] Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism: Katalog lázní & wellness [7] Colston P. et al. Karlovy Vary. Czech health resorts collection. Economics and Life International Ltd., Prague 2007. ISBN 80-902624-4-9 [8] Dal’ I.V. Tolkoviy slovar’ russkogo jazyka. EKSMO-Press, Moskva 2000, ISBN 5-04-003918-2 [9] Dědina. J. Management, organizování a ekonomika lázeňství. VŠ CRHL, 2005. ISBN 80-86592-01-4 [10] Fišer B. Balněologie Karlovarského kraje. KVTisk [11] Kajlík V. A kol. České lázně a lázeňství. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2007. ISBN 978-80-239-9330-1 [12] Krejčí P. Bakalářská práce. První vlna ruské emigrace v Československu. Pražská tvorba Arkadije Averčenka. Masarykova univerzita. Brno 2011 [13] Lesová M. Welness a hotelové sporty. Vysoká škola hotelová v Praze. Praha 2008. ISBN 978-80-86578-77-4 [14] Nigrinová A. Studijní opora CR 023 Management lázeňských a wellnessových služeb. Vysoká škola hotelová v Praze. Praha 2011. ISBN 978-80-87411-29-2 [15] Novotný L. Karlovy Vary. Praha, 2007. ISBN 978-80-7185-798-3 [16] Poděbradský J. Wellness v ČR. Vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha 2008. 52

[17] Prohorov A.M. a kol. Sovetskii enciklopedicheskii slovar’. Izdatelstvo-M 1989. Moskva. ISBN 5-85270-001-0 [18] Serdityi. G. Česká republika. Za vodou do Karlových Varů - AiF. Noviny 2001. [19] Slabotínský R. Pod českou správou v nové republice. Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005. ISBN 80-239-4843-1 [20] Turgeněv I.S. Stikhi v proze, Brilliantovaya kollekciya. Mir knigi 2007. ISBN 978-5-486-01617-2 [21] Volkova N. Spolkové aktivity ruské menšiny a ruské komunity v České republice. Etnické komunity v české společnosti. Praha, 2006. ISBN 80-903086-7-8

Internetové zdroje: [22] Česкá Republika. Turistika. Provozovatelem portálu je Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Radiem Praha. Dostupné na internetu: http://www.czech.cz/ru/91871-lazenstvi-ma-v-cr-bohatou-historii [23] Evropský rok mezikulturního dialogu: Česko – ruská společnost. 2009. Dostupné z www: http://www.mezikulturnidialog.cz/organizace-mensin-a-kulturni-instituty.html [24] Hospodářská a kulturní studia (HKS). © Stránky oboru Hospodářská a kulturní studia na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze. Dostupné na internetu: http://www.hks.re/wiki1/doku.php?id=rusove_v_cechach [25] Index Encyklopedie CoJeCo, OPTIMUS s.r.o. ©1999-2015. Dostupné na internetu: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=26078&title=fenom%E9n [26] Kalinová I. Karlovarský Deník. Copyright © VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 2005 – 2015. Dostupné na internetu: http://karlovarsky.denik.cz/podnikani/v-karlovych-varech-nam-ubylo-rusu-pribylo-cinanu-a-nem cu-20140820.html [27] Karlovy Vary 1945. Dostupné na internetu: http://www.fofifo.com/ [28] Karlovy Vary. Magistrát města Karlovy Vary © 2004-2015. Dostupné na internetu: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=2 [29] Kde a jak ruští emigranti žijí v zahraničí? Dostupné na internetu: http://evroportal.ru/immigratsiya/gde-i-kak-russkie-zhivut-za-granitsey/#ixzz3c0WJznNR [30] Kúdelová, T. Rusové v Čechách: jsme tu doma. 2009. Dostupné na internetu: 53

www:http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=93502 [31] Kurlisty-seznamy lázeňských hostů. Muzeum Karlovy Vary. Dostupné na internetu: http://kvmuz.cz/typ/digitalizujeme [32] Letíště Karlovy Vary. Dostupné na internetu: http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/ [33] Magistrát města Karlovy Vary. Dostupné na internetu: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=2 [34] Nabývání státního občanství České republiky. Dostupné na internetu: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-k-novemu-zakonu-o-statnim-obcanstvi-cr.aspx [35] Obschie svedeniya o russkom yazyke. OOO YaKlass 2015. Dostupné na internetu: http://www.yaklass.ru/materiali?chtid=650&mode=cht [36] Ruská emigrantská kultura v meziválečném Českoslovenku: 2008. Dostupné na internetu: http://abicko.avcr.cz/cs/2008/12/07/rus_emigrace.html [37] Ruská národnostní menšina. Periodika. 2009. Dostupné na internetu: [38] Sait ob izuchenii jazykov OpenLanguage.ru © 2012-2015. GOST 7.56-2002 Dostupné na internetu: http://www.openlanguage.ru/russkij/interesno [39] Slovník cizích slov, scs.abz.cz, web © 2005-2015, ABZ.cz. Dostupné na internetu: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fenomen [40] Slovník ruského jazyka. Tolkoviy slovar russkogo jazyka. Dostupné na internetu: http://tolkslovar.ru/f856.html [41] Statistická ročenka Karlovarského kraje 2009, která uvádí údaje z roku 2008. Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dostupné na internetu: http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/Mineralniprameny/Stranky/defa ult.aspx [42] Turistická agentura Ais-Nat 2015. Dostupné na internetu: http://www.ice-nut.ru/czech/czech024.htm [43] Velká Encyklopedie České Republiky. EVRON 2015. Dostupné na internetu: http://www.encyklopediecr.eu/cz/e-shop/c25891/kraj.html

54

Další zdroje informací: Krajská knihovna Karlovy Vary Závodní 378/84 Karlovy Vary PSČ: 360 06

Muzeum Karlovy Vary Nová louka 23 Karlovy Vary PSČ: 360 01

55

Přilohy Seznam grafů dotaznikového šetření Pohlaví 26 29%

Ženy Muži

64 71%

Graf 5: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Věkové skupiny 16 18%

20 22%

18-25 26-35 36-45

20 22%

46-60

34 38%

Graf 65: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Státní příslušnost 17 19%

České občanství Cizinci

73 81%

Graf 76: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Cizinci 2 12%

2 12%

Ruská Federace Izrael

Kazakhstan

1 6%

Ukrajina 1 6%

11 64%

Graf 7A: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Bělorusko

2 2%

Nejvyšší dosažené vzdělání 2 2%

32 36%

Základní Střední bez maturity / vyučen Střední s maturitou Vysokoškolské 54 60%

Graf 8: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Povolání 15 17%

Vrcholový management

42 47%

Střední management Ostatní zaměstnanci

33 37%

Graf 9: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Expertní šetření 2 13% 4 27% 2 13%

Ředitel / Vykonný ředitel Manažer Rezervačního oddělení Personální ředitel Manažer Marketingového oddělení

2 13%

Manažer Obchodního oddělení 5 34%

Graf 9A: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Střední management 2 6%

3 9%

8 24%

Zástupce Obchodního oddělení Zástupce Rezervačního oddělení

3 9%

Reklamní agent

2 6%

Back office Zástupce Marketingového oddělení

3 9% 12 37%

Graf 9B: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Webový administrátor

Ostatní zaměstnanci 4 10%

4 9%

1 2%

2 5%

Lékař Promotér

3 10%

Kosmetička ve spa-hotelu Pracovník lékárny

2 5%

Fitness Trenérka Řidič taxi / Transféru

1 2%

Recepční

2 5%

22 52%

Assistentka lékaře Masér

Graf 9C: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Jak a kde jste se naučil(a) rusky? 16 18%

9 10%

3 3% Soukromé kurzy ruštiny 4 5%

2 2%

Osobní zájem / Samouk Smíšená rodina

18 20%

Zaměstnání Ve škole Komunikace s rusky mluvícími Rodilý mluvčí

38 42%

Graf 10: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Máte motivaci naučit se ruský jazyk a proč? 8 9%

11 12%

Ne

Denní užívaní jazyka během komunikace s rodinou nebo kamarády Ano, kvůli práci

71 79%

Graf 71: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Jak často používáte ruštinu v běžném životě? 9 10%

8 9%

Vůbec 10 11%

12 13%

Minimálně 4 5%

Nepřetržitě Každodenně

10 11%

Sporadicky / Občas / Jen velmi výjímečně Pouze v zaměstnání 37 41%

Graf 12: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

V jakých konkretních situacích máte pocit, že znalost ruského jazyka je pro Vás výhodou? 7 8%

Vzhledem k místu bydliště Kvůli zaměstnaní

47 52%

36 40%

Jiné odpovědi

Graf 13: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

V jakých konkretních situacích jste měl(a) zkušenost, že znalost ruského jazyka je pro Vás nutnou podmínkou? 5 5% 16 18%

Práce v cestovním ruchu v Karlových Varech. Pro přijetí do práce Neměl(a)

69 77%

Graf 14: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Vnímáte rozdíl mezi ruskou a českou kulturou?

39 43%

Ano Ne

51 57%

Graf 15: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Konkretizace rozdílů 4 8%

10 19%

8 16%

Chápání Chování Mentalita 8 16%

6 12%

Kultura Projev komunikace Menší rozdíly Zásadní rozdíly

4 8%

11 21%

Graf 15A: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Ovlivnila nějak Váš život přítomnost ruských občanů v Karlových Varech?

34 47%

Ano 39 53%

Ne

Graf 16: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.

Přibližná znalost ruského jazyka respondentů 4 6%

5 7% A1 - Začátečník

17 23%

A2 - Mírně pokročilý 25 34%

B1 - Středně pokročilý B2 - Pokročilý C - Komunikativně i gramaticky pokročilý

23 30%

Graf 178: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření.