farnosti sv. Anežky Č eské na Spoř ilově

farnosti sv. Anežky České na Spořilově

prosinec 2 0 1 5

noviny

ročník XVII

M

ilí farníci a přátelé zeleného údolí (nebo spíš zeleného vrchu) při kostele sv. Anežky! Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, na svatého Mikuláše zima už je celá naše. Uvidíme, jestli se stará pranostika naplní. Svátek sv. Ondřeje už máme za sebou a spíš pršelo, to se první část splnila. Na Mikuláše teď uvidíme, jestli bude zima opravdu naše. V aktuálních klimatických podmínkách je však možné, že zima naše nebude, že to bude zase takové nijaké cosi. To na Moravě to mají lepší. Tam kromě nejisté zimy mají v některých krajích naše ještě – někdy v průběhu roku – hody. Slýchával jsem jako dítě při těchto veselicích charakteristický křik: Čí só hode?? Naše!!! To my tady nemáme. Navrhoval bych tedy, abychom si dočasně přivlastnili aspoň advent. Čí je advent? Náš!! Toto volání se sice asi neujme, ale bude stačit, když si toho budeme vědomi a bude to prokvétat do našeho života. Má to ale nejméně jednu podmínku. Vzpomínám si, jak mi kdysi stařičká františkánka sestra Radima říkala takový obraz, že před Vánocemi si ďáblík, který má na starosti pokušitelství kláštera sestřiček, může pěkně sednout u kláštera na zeď nebo na nějaký plot a jen plandat nohama a pozorovat, jak se sestry pachtí a honí s úklidem, a v předvánočním čase, kdy je potřeba nachystat mnoho věcí, zachvátí celou komunitu napětí a nervozita. Ďáblík může šetřit síly, protože sestry si vystačí samy. To budiž varování i pro naše prožívání adventu. V takovém případě náš nebude! Budeme také rádi, pod dojmem událostí posledních týdnů a měsíců v církvi a ve světě, když si vezmete v rámci možností za to naše i modlitbu desátku růžence někdy během dne, při níž bychom se spojili a vyprošovali požehnání rodinám farnosti a světu pokoj a ochranu před zlem. Skvěle lze tuto modlitbu propojit i s pátečním postem. Marná sláva, společná modlitba prolamuje nebesa. Tento náš návrh je myšlen dlouhodobě, nejen v této předvánoční době. Ale ke startu nám právě advent může pomoci. Takže ještě jednou: Čí je advent? Náš!! bratr Regalát B O H O S L U Ž B Y 24.12. čtvrtek 25.12. pátek 26.12. sobota 27.12. neděle 30.12. středa 31.12. čtvrtek 1.1. pátek 3.1. neděle 10.1. neděle

O

V Á N O C Í C H

16.00 (pro rodiny s dětmi) a 24.00 (půlnoční) 8.30 a 10.30 10.30 8.30 a 10.30 18.00 17.00 (děkovná za celý rok) Matky Boží Panny Marie 10.30 a 18.00 Slavnost Zjevení Páně 8.30 a 10.30 Křtu Páně 8.30 a 10.30

farní noviny prosinec 2015

Ticho. Očekávání. Ano, Boha jsme nevystrašili. I přes naše války, naše výkřiky, náš zbytečný povyk jsme Boha nevystrašili. Přes plýtvání, skandály a technokracii jsme Boha nevystrašili. Přes hlad, nevědomost, nedostatečnost našeho chudého lidství jsme Boha nevystrašili. Ticho. Očekávání. Ale jsi si tím jist? Ano, přestože si člověk zvykl na všechno, dokonce i na sebe sama, Boha jsme nevystrašili. Znovu se otvírá noc času, znovu On neodmítá, aby se učinil malým, aby se rozlámal, a tak nás mohl doprovázet, znovu, na těch roztříštěných cestách, jež jsme zaminovali, na nichž se sami ztrácíme, na těch cestách, jež s námahou brázdíme v stoupání. Ticho. Očekávání. Díky, Pane, za to, že jsi jednota, která nám tolik chybí, a to i tento rok. Ať se pohlazení věčnosti z celého srdce usmívá na tvůj čas.

Duchovní text

2. strana

Luca Peyron Panno Zvěstování, dej, prosíme, ať jsme šťastni nadějí. Nauč nás bdělosti srdce, dej nám starostlivou lásku nevěsty, vytrvalost v čekání, pevnost kříže. Rozšiř našeho ducha, abychom v obavách z konečného setkání našli odvahu zříci se svých malých obzorů, ať v sobě i v druhých uspíšíme něžnou a niternou blízkost Bohu. Vypros nám, Matko, radost z křičení celým naším životem: „Přijď, Pane Ježíši, přijď, Pane vzkříšený, přijď ve svůj den bez soumraku a ukaž nám konečně a navždy svou tvář.“ Carlo Maria Martini Připravil bratr Regalát


strana 3

Tříkrálová sbírka pro Farní charitu Chodov Vážení přátelé, právě jsme vstoupili do nového církevního roku a prožíváme dobu adventní. Pro nás pracovníky Charity je tato doba tradičně spojena s přípravou Tříkrálové sbírky, v roce 2016 proběhne v celé republice již 15. ročník. Sbírka bude v Praze probíhat v termínu od 2. do 10. ledna 2016.

Trikralova sbirka

Výtěžek sbírky je každoročně rozdělován: 65% vybraných finanč-ních prostředků zůstává ve farnosti nebo charitě, která jejich vybírání organizovala a je možné je využít na podporu sociálního nebo humanitárního projektu. Naše charita tyto finance využívá na podporu služeb přímé péče. 5% vybraných prostředků je využito na provozní náklady sbírky a 30% získává Arcidiecézní charita Praha, která z výtěžku sbírky 2016 podpoří následující projekty:  pomoc migrantům a uprchlíkům,  stacionář pro seniory a charitní centrum v Příbrami,  pomoc běloruským dětem ze sociálně slabých rodin.

Moji synové v loňském roce vyzkoušeli tradiční koledování po domech. Obešli s kamarády ze skautského oddílu Utahové velkou část starého Spořilova. Kluci se potom shodli, že tento způsob koledování je poměrně příjemný a v roce 2016 vyrazí na Spořilov znovu. Je možné, že zazvoní zrovna u vašich dveří, poznáte je podle perníčků. Kdybyste se k nám chtěli při koledování přidat, budeme jen rádi. Stačí jít i jen na malou chvíli. Můžete se hlásit na telefonu 737 322 569, 272 941 972 nebo emailu [email protected]. Vybavení pro koledníky bude k dispozici v kanceláři Farní charity Praha 4 – Chodov v suterénu KCMT od pondělí 21. 12. 2014. Mezi svátky bude v kanceláři moje asistentka Jana Špinarová, která vás může potřebami na koledování také vybavit. Janu zastihnete v pracovní době na pevné lince. Rádi vám potřeby ke koledování přivezeme, kam bude potřeba. Naši koledníci už mnoho let rozdávají vyjma tradičních cukrů a kalendářů také perníčky. Letos nám znovu pomohly „naše charitní babičky“, které v rámci rehabilitace perníčky upekly. Zaměstnanci je postupně zdobí v odpoledních hodinách v naší kanceláři. Pokud byste nám chtěli další perníčky věnovat, určitě je využijeme. Všechny, kteří se Tříkrálové sbírky zúčastní, (vč. rodičů dětí, které budou koledovat) zveme 3. ledna 2016 ve 14 hodin na Tříkrálovou bohoslužbu slova v kostele sv. Tomáše, Josefská ulice, Praha 1. Bohoslužbu povede kardinál Dominik Duka, který koledníkům požehná, následuje průvod tří králů na velbloudech (od kostela sv. Tomáše přes Karlův most na Staroměstské náměstí). Připomínám všem našim dárcům, aby na nás nezapomněli. Finanční dary můžete posílat na náš účet 7450400257/0100 nebo přinést do naší kanceláře. Se všemi dárci bychom rádi uzavřeli darovací smlouvu. Smlouvy připravíme a rozešleme na přelomu roku a začátkem ledna. Děkujeme za vaši pomoc. Přeji vám všem požehnaný začátek nového církevního roku a krásné, klidné a pokojné prožití doby adventní. Eva Černá

4. strana



strana 5

Vánoční vzpomínka

O pouti do Říma

Sněhový advent prosil „Rosu dejte nebesa“, ale venku nic nenasvědčovalo blízkosti betlémského chléva, vonícího teplem a slámou. Koník pana Hraběte prošlapával zmrzlou cestu ke Krčskému lesu. Pan Hrabě byl povozníkem zchátralého statku v Dolních Roztylech. Měl jednoho koníka valacha. Vozil obilí, řípu a zeleninu z polí zahradnictví rodiny Kozmanových od Záběhlic po Michli a Chodov. Tehdy nestálo spořilovské sídliště, nebyla dálnice ani metro. Zahradní město Spořilov bylo obklopeno poli, loukami a sady. Pan Hrabě vypadal jako kočí hraběte Lobkovice. Byl to statný sedlák v habsburském kožichu a v kožené beranici. Když jsem mu podával ruku, cítil jsem vůni chléva. Pokládal jsem to za přednost.

Už v pořadí druhé „promítání“ a povídání o putování bratra v Kristu Jana Pospíšila, tentokrát do Říma (přes Umbrii, po stopách svatého Františka), bylo opět nabité neuvěřitelnou energií, zvlášť obdivuhodnou vzhledem k jeho dlouhodobé nevyléčitelné nemoci.

Do Krčského lesa vedly dvě cesty. Polosilnice z Michle kolem tenisových kurtů, druhá ulicí Boční I k bývalému transformátoru a podél statku na Horních Roztylech. Obě cesty se křížily u hájovny pana Hluhého, hajného a myslivce lesů Michelského a Krčského. Pan Hrabě dojel s povozem lesní cestou až k hájovně. Už zdálky slyšel hlas spořilovského faráře Cyrila Kadlece, jak se dohaduje s hajným o pětimetrových smrcích pro oltář sv. Anežky. Za každý pokácený strom vysazoval z lesní školky už vzrostlejší stromečky. „Musíme jet asi půl kilometru nahoru, kde je les hustší,“ pokynul pan Hluchý. Na vrcholku u úzké cestičky byl položen pětimetrový smrk. Viděl jsem na očích otce Cyrila úlevu a úsměch. Asi si vzpomněl na františkánský klášter ve Schwazu v Tyrolsku. Tam o Vánocích zdobily alpské velikány nejkrásnější Františkův klášter v Rakousku.

Volba doprovodných písní i čtení slov svatého Františka panem Alfrédem Strejčkem nám určitě pomáhala k hlubším prožitkům, než by zprostředkovaly jen samotné promítané obrázky. Nejvíc mě oslovil způsob projevu bratra Jana a jeho pokora, když přiznal, že posledních 50 km před Římem už nebyl schopen jít, a tak do Říma dojel. Nekonal se žádný triumf, byla jen hluboká vděčnost Pánu za možnost být tam, kam celou dobu směřoval. Také proto bych bratrovi Janovi přála, aby se dostal i na místo nejposvátnější – do Jeruzaléma. Eva Petrusová

Nakládání tří stromů bylo poněkud obtížné. Patky smrků ležely na korbě valníku. Pan Hrabě pěšmo držel opratě. Konce větviček byly svázány k tyči, aby nevlály k zemi. Z kopce lesní cestou se koníku šlo celkem lehce. Horší to bylo na umrzlé rovině kolem Spořilova. Valach musel napnout všechny síly a několikrát si musel odpočinout. Ve vstupních dveřích kostela už byli připraveni starší ministranti, kteří se stromů ujali. Mezi původním oltářem a čelní stěnou byl metrový odstup. Za Anežčinu sochu se vešel čtyřmetrový strom. Po obou stranách oltáře stály pětimetrové smrky, jejich spodní větve trochu bránily knězi při mytí rukou. Ještě téhož dne se rozmisťovaly elektrické svíčky na obou krajních stromech. Pan farář stál uprostřed kostela a určoval estetické rozmístění světélek. Druhý den byl Štědrým dnem. Při půlnoční mši byl kostel plný překvapených lidí hledících na betlémský lesní oltář. Všichni radostně zpívali „Narodil se Kristus Pán“. Moje radost nebyla tak dokonalá. Myslel jsem na koníka, který zahříval svým teplem v chudobě narozené betlémské dítě v chlévě. „Pane, koníkovi jsi dal sílu a napnuté svaly, aby převezl stromy k sváteční znovu zrozené eucharistii a on to nepokazil. Ale co já, hříšný člověk.“ Pavel Roček

Co všechno nás oslovilo? Zobrazená památná místa z pouti Praha – Řím, přírodní krásy a úkazy svědčící o Boží přítomnosti, prostá znamení kříže vytvořená ze dvou zkřížených větví a žehnající tomu kterému místu a člověku, spolupoutníci, kteří se k putujícímu Janovi připojili jen na pár kilometrů. I svědectví o tom, že někteří spolupoutníci, trpící stejnou chorobou jako bratr Jan, již zemřeli.

O misii v Indii Sdílení Terezie Kudrnové o její misii v Indii bylo opět plné nových zkušeností. Vždy obdivujeme energii přednášející, její osobní zaujetí pro indické chudé (zejména děti) a postižené (děti samotné i jejich rodiny, resp. babičky dětí či jejich matky), ale i snahu obstát ve složitých podmínkách. Je to i svědectví o Terezčině maximální snaze pomoci, a to s vědomím, že taková pomoc by měla být soustavná, ne-li trvalá. Tedy aby situaci (např. mentálně a fyzicky retardovaných) skutečně ohrožených dětí opravdu řešila. Nás ale zaujaly i věci, které jen vyplývaly z promítaných fotek a o kterých se vysloveně nemluvilo. Indické ženy a děti jsou družné, shromažďují se ve školkách, školách, před domky, případně v kostele, ale i ve frontách na vodu. Nejspíš spolu také hovoří, určitě víc než je zvykem v Čechách. Zda si i vzájemně pomáhají, není jasné. Možná jen v rámci rodiny. Možná i jako sousedé. Možná vůbec ne. Nejvíc rozšířená náboženství to nepodporují (hinduismus, budhismus). V tom je poselství křesťanství o dost jiné. Což bychom si měli uvědomit i my zde a teď. Indie je pro nás jiný svět. Zjevně se tam nepodařilo kolportovat „západní civilizaci“ se vším všudy. Máme to dělat? Ano, když nás k tomu vede víra, tedy Bůh, tedy Kristus. Když jde o nezištnou pomoc. Vděční posluchači přednášky Eva a Jiří Petrusovi

6. strana


V

ětšina z nás ve farnosti vnímá pana doktora Václava Roubala jako „dědečka s vnučkou“. Tento neobyčejně aktivní muž – právník, podnikatel, zakladatel Sdružení křesťanských seniorů, terciář v příštím roce oslaví neuvěřitelné devadesáté narozeniny.

KOLEM NÁS

FARNÍCI

Kam sahají vaše rodinné kořeny? Mám-li připomenout své rodinné kořeny, uvádím, že jsem se narodil v zemědělské usedlosti v Pošumaví v obci Velké Hydčice v katastru památné Práchně. Až později

ROZHOVOR S VÁCLAVEM ROUBALEM

jsem se dozvěděl, proč na mě děti volají Venca Borků, když mé příjmení bylo Roubal. Název U Borků byl dán tím, že můj pradědeček Jakub Roubal se před rokem 1848 přiženil do této usedlosti rodiny Borků. Od té doby tam rod Roubalů hospodařil až do nucené kolektivizace zemědělství v padesátých letech dvacátého století. Když si vzpomenete na své dětství, jak jste prožívali advent a Vánoce? Když dnes hodnotím své dětství a dar víry, který se mi dostal, musím vzpomenout na důležitou okolnost, totiž to, že v každé i docela malé vísce byla na návsi kaplička, v níž se třikrát denně zvonilo k modlitbě Anděl

Páně. To už nás maminka poučila, že ráno, v poledne a večer při tomto zvonění se máme uklidnit ve své činnosti a pomodlit se. Daleko později mi došla pravdivost lidových moudrostí „Modlitba bez práce je málo, práce bez modlitby není nic“ a „Bez Božího požehnání, marné lidské namáhání“. Jako děti (byli jsme čtyři sourozenci) jsme se chystali na Vánoce přípravou betlému, ozdob na vánoční stromek, nakupováním čokoládových figurek. Malá poznámka: adventní roráty jsem prožíval až teprve za svých studií v Praze, zato v prostředí Svatováclavské kaple u sv. Víta, neboť od září 1945 jsem bydlel na Hradčanském náměstí v kanovnickém domě vedle Arcibiskupského paláce. Tato pobožnost začínala v šest hodin ráno a má účast byla díky mým starším spolubydlícím (bývalí důstojníci západní armády, kteří končili svá válkou přerušená studia) jsem mohl jít s nimi. Samotné vánoční svátky jsme prožívali s rodiči u vánočního stromku z našeho lesa, čerstvě uříznutého na Štědrý den tak, abychom ho mohli ještě do večera ozdobit a připravit betlém. Náš farní kostel sv. Petra a Pavla v Horažďovicích byl vzdálen více než čtyři kilometry, takže na půlnoční jsme nechodili – zato na Boží hod vánoční a na Štěpána, stejně jako každou neděli, jsme chodívali. Rád vzpomínám, jak každoročně v době velikonoční jsme převzali službu zastupující zvoníka v naší kapličce – když „zvony odletěly do Říma“ skupina chlapců se vždy ráno, v poledne a večer sešla u kapličky na návsi, aby řehtačkami vyzvala k modlitbě Anděl Páně. Bohužel během války byl zvonek v kapličce o váze 18 kilogramů rekvírován ve prospěch vítězství Říše. Tím ustalo vyzvánění a z života obce se vytratilo něco velmi podstatného pro člověka – výzva k denní modlitbě. (Motto k Písni o zvonu Fridricha Schillera: „Živé svolávám – mrtvé oplakávám – blesky lámu.“)

farní noviny prosinec 2015 Právnickou fakultu jste dostudoval po Únoru 48, jak se pak ubírala Vaše profesní cesta vzhledem např. k Vašemu členství ve výboru České ligy akademické? Po absolvování reálného gymnázia v Sušici v letech 1939 až 1945 jsem další studentská léta prožíval od roku 1945 až do roku 1950 na právnické fakultě, a to ve velmi podnětném prostředí. Podnětným bylo nejen místo pobytu – kanovnický dům na Hradčanském náměstí – ale především, jak již uvedeno, že jsem byl nejmladším kolegou svých tří spolubydlících s velkou životní zkušeností a především s velkým darem víry v Boha. I to mě přivedlo ke členství a k pozdějšímu zapojení se do činnosti České ligy akademické – katolického spolku, který vznikl již v roce 1906 – a měl téměř 800 členů. Je třeba uvést, že vysokoškolští studenti měli velkou společenskou prestiž, díky jejich postoji ze 17. listopadu 1939. To se projevovalo i prakticky, že jakkoliv poválečné poměry byly ekonomicky obtížné, studium na vysokých školách bylo umožněno i studentům, jejichž rodiče by si nemohli dovolit udržovat je na studiích, kdyby nebylo ze strany státu velkorysé podpory, např. formou dostačujících stipendií, rychlým uvolněním studentských kolejí, které byly za války zabrány pro válečné účely apod. Byl jste pro svou angažovanost perzekvován? V době likvidace angažovanosti, která nebyla ve jménu marx-leninismu, nebylo divu, že byly likvidovány křesťanské spolky a společenství. Při tzv. studijních prověrkách začátkem roku 1949 jsem nebyl prověřen k dalšímu studiu, aniž bych obdržel jakékoliv písemné oznámení. Proti ústnímu rozhodnutí prověrkové komise jsem podal odvolání se žádostí, aby rozhodnutí o mém vyloučení bylo revokováno, neboť se jednalo o „studijní prověrky“ a já jsem studijní

strana 7 nároky splňoval. Na toto odvolání jsem nedostal žádnou odpověď. Když jsem se po třech měsících dozvěděl od kolegů, že neprověřeným vydávají index na požádání, hned jsem si ho na děkanství fakulty vyzvedl a zjistil, že obsahuje záznam „dodatečně prověřen“. To mi umožnilo dokončení studií. Získat zaměstnání v právním oboru v době, kdy byly ve flóru právníci se šestiměsíčním kurzem po vyučení, však nebylo reálné. Nastoupil jsem proto v provozní účtárně podniku Autorenova Praha, kde jsem pak působil od roku 1950 do roku 1958, tj.

do období dalších „prověrek“. V té době byl otec ve vězení v Plzni na Borech s označením buřič a šiřitel nepravdivých zpráv. (Šlo tehdy o známý pokus učinit střední Evropu neutrálním prostorem. Příslušná konference přinesla ovšem jen dílčí výsledek, tj. uvolnění Rakouska, nikoliv však Československa a dalších států, ze sovětského vlivu. Objektivně tedy nešlo o žádné poplašné zprávy). Po negativním výsledku prověrky v roce 1958 jsem tedy nastoupil do výroby jako učeň – brusič kovů v provozovně Autorenovy Praha. Tam dělnickou třídu tvořila většina neprověřených pracovníků – ekonomové, právníci, výtvarníci, ženy z domác-

8. strana nosti apod. Při tomto zaměstnání jsem využil nabídky studia na večerní průmyslové škole s maturitou. To mi pak umožnilo vykonávat činnost nákupčího v oboru výroby náhradních dílů pro automobily. V období pražského jara jsem se pak vrátil k právnické profesi, když mě můj kamarád ze studií nabídl práci právníka ve Sdružení mezinárodních silničních automobilových dopravců. V této činnosti jsem setrval až do roku 1991, kdy jsem se osamostatnil a založil vlastní poradenskou firmu. Od roku 1963 žijete na Spořilově. Chodili jste s rodinou tady do kostela? Ovlivnilo to Vaše tři děti? Spořilovský kostel byl naším farním společenstvím, kam jsme chodili s dětmi. Oceňoval jsem, že naše tři děti mohly chodit na náboženství, které na ZŠ Jižní vyučoval otec Řehoř. Jistě dostaly dobré základy, které mohly rozvíjet ve svém praktickém životě. Dcera Monika (s jejíž dcerou Janičkou mě můžete v kostele vídat) zpívala ve sboru, syn Tomáš při zaměstnání absolvoval magisterské studium teologie na Katolické teologické fakultě UK, syn Ivan, který je také právníkem, se stal právě letos na svátek Všech svatých dědečkem. Těšíme se na křtiny malé Alžběty. Jste františkánským terciářem. Co to pro Vás znamená? Jak byste vaše společenství charakterizoval? Od roku 2002 se zúčastňuji františkánského společenství. Vážím si toho, že je toto společenství vedeno zkušenými osobnostmi. Předchozí vedoucí tohoto společenství Dr. František Reichel byl ministrem a místopředsedou vlády v prvním polistopadovém kabinetu a současný vedoucí našeho společenství Mgr. Jiří Zajíc je známým katolickým publicistou a významným činovníkem v katolickém skautském hnutí. Jsem velmi vděčen za to, že všichni účastníci tohoto

farní noviny prosinec 2015 společenství usilují vnášet spiritualitu sv. Františka do života nás i společnosti. Stál jste v roce 2001 u založení Sdružení křesťanských seniorů a jste dosud jeho předsedou. Co zahrnuje jeho činnost, schází se na Spořilově místní klub, na jakou nejbližší akci byste nás mohl pozvat? Sdružení křesťanských seniorů (SKS) usiluje svými aktivitami pozitivně ovlivňovat společnost v duchu křesťanských hodnot. Zastává názor, že senioři nemají jen usilovat o své sociální zajištění (jakkoliv je to jistě také důležité), ale mají současně také aktivně dávat k dispozici a nabízet své zkušenosti v zájmu potřebné mezigenerační spolupráce a součinnosti. O to se SKS snaží např. svou činností v Radě seniorů ČR a v Evropské unii seniorů (ESU), v nichž má své zástupce. V sousedství Spořilova v Komunitním centru Matky Terezy na Jižním městě klub SKS např. pořádá přednášky a besedy se zajímavými osobnostmi k tématům víry i k aktuálním tématům společenského života. Z příspěvků našich členů k zajímavým námětům společenského života i politiky připomínám např. texty našeho člena Dr. Josefa Plocka na www.krestanstiseniori.cz. Jak vnímáte advent v dnešní době a jak budete Vánoce trávit? Myslím si, že letošní adventní doba by pro nás křesťany měla být zvlášť podnětná v situaci, kdy jsme jako věřící křesťané konfrontováni s pojetím Boha, jak jej vyznávají muslimové. Je na nás, abychom advent, tj. očekávání vstupu Boha do naší lidské situace prožívali jako projev Boží lásky k člověku. Tuto současnou situaci považuji za velkou výzvu pro křesťany a prožívání této adventní doby je vhodnou příležitosti k reflexi vlastní víry. Připravila Michaela Tučková


strana 9

Zpráva o sedmém setkání pastorační rady Pastorační rada se ve čtvrtek 26. listopadu 2015 na svém prvním povolebním jednání sešla ve složení Jakub Sadílek OFM, Regalát Beneš OFM, Klára Kudrnová, Tomáš Holas, Irena Karlová, Radim Koběrský, Klára Konvalinová, František Kudrna, Magdaléna Martinovská, Jiří Mataj, Marie Myslilová a Michaela Tučková. Hostem byl otec Miroslav Fiala OPraem. Na počátku se rada věnovala přípravám na adventní období a na slavení Vánoc. Podrobnosti ohledně bohoslužeb, duchovních a kulturních akcí se vždy včas objeví v nedělních ohláškách, ve farních novinách, na internetových stránkách a na facebookovém profilu. Dalším bodem jednání pastorační rady byla debata ohledně forem pomoci, kterou farnost chce poskytnout uprchlíkům. Koordinátorem pomoci je Jiří Mataj, který také poskytne podrobné informace. Katechetka Klára Kudrnová informovala radu o přípravě dětí na první svaté přijímání a také na svátost křtu. O ekonomické situaci farnosti informoval Radim Koběrský a o situaci ohledně vlastnictví fary hovořil JUDr. Tomáš Holas, který za farnost vede jednání s magistrátem. Podrobnosti jsou součástí zápisu z jednání rady. Další jednání proběhne pravděpodobně v únoru, přesnější termín bude stanoven po Novém roce. Pastorační rada přeje vám všem požehnané Vánoce a Boží blízkost v celém novém roce 2016. Klára Konvalinová, kontakt: [email protected] Čekáme na křesťanskou upr chlickou r odinu z Iráku Naši kněží Jakub s Regalátem v srpnu 2015 rozhodli o tom, že se naše farnost zapojí do přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku ohrožených na životě terorem islámistů. Ve spolupráci s nadací Gen21 (http://www.gen21.cz), kterou dlouhodobě sledoval náš farník Josef Bauer, jsme se již v říjnu na základě zájmu farníků zavázali k přijetí jedné křesťanské uprchlické rodiny přímo k nám do farnosti. Bez zapojení dobrovolníků z řad farníků přímo z místa, kam bude rodina přijatá, není možná efektivní pomoc. Integrace vždy stojí a padá na ochotě „obyčejných“ lidí pomáhat druhým a nelze ji delegovat pouze do rukou placených profesionálů, to by byl kontraproduktivní alibismus. Proto jsme moc rádi, že se zatím v naší farnosti k pomoci uprchlíkům předběžně přihlásilo 37 jednotlivců nebo rodin. Naše farnost se stala vzorem pro farnost žižkovskou, kde nyní také probíhá přihlašování dobrovolníků. Pokud máte chuť se zapojit do pomoci uprchlíkům, vyplňte formulář umístěný na stolku vzadu v našem kostele a vhoďte jej do krabice. Formulář je dostupný také online na http://farnost-sporilov.cz. I hodina týdně, kterou byste mohli uprchlické rodině nebo jejich dětem věnovat, hraje roli. Pokud nás bude dost, přijmeme rodiny dvě i více. Nadace Gen21 chce do ČR přemístit celkem 153 křesťanů, pro mnoho z nich se stále hledá vhodné místo, kde by je lidé byli ochotní přijmout a všestranně podpořit. Podobný projekt se nyní se souhlasem vlády povedl uskutečnit na Slovensku (přesídlení 149 křesťanských uprchlíků, kteří by do SR měli dorazit ještě před Vánoci). Bohužel ke dni 2. 12. 2015 ještě nemáme žádnou zprávu o plánovaném projednávání přesídlení vládou ČR, ke kterému mělo dojít dnes na návrh ministerstva vnitra. Pravděpodobný příchod uprchlické rodiny do naší farnosti je stanoven nadací Gen21 nejdříve na leden 2016. Za naši farnost koordinují pomoc manželé Matajovi, tel. 723 223 614 Jiří Mataj

10. strana


3. ledna oslaví Šnečci 21. narozeniny Oddíl Šnečci si klade za cíl být dobrým kamarádem a naučit se porozumět přírodě. Máme mezi sebou velké kamarády vedoucí a neméně důležité „malé“ kamarády děti. My vedoucí se snažíme, abychom děti nezklamali. Vymýšlíme pestré programy se spoustou her, rukodělných tvoření, výletů do přírody, za kulturou či za sportem, zpíváme písničky a sehráli jsme společně již mnoho divadel. Děti se schází každý čtvrtek v našich klubovničkách v suterénních prostorách kostela. Nejmladší družinka: Mravenečci, děti 3–4,5let, starší děti 4,5–9let jsou rozděleny na předškoláky a školáky. Vyvrcholením celého roku je (květnový) minitábor a letní (červencový) týdenní tábor, kde si každý přijde na své! Tak jako před dvaceti lety se budeme i v lednu těšit na naše staré i nové kamarády. „Pošmourná místnost v prostorách pod kostelem se proměnila v útulnou klubovničku. Na stěnách visí nástěnky. Skříňka je plná hraček, míčků, uzlovaček, pastelek a ještě spousty dalších zvláštních věcí. Nyní jsou čtyři hodiny odpoledne a v klubovně je pusto a prázdno, až na tři vedoucí, kteří nemluví, postupně mění barvu (ze zelené na bílou a zpět) a přešlapují na místě. V hlavě se jim honí jediná myšlenka: „Přijde někdo na první schůzku?“ Crrrr! A opět, crrr! Tváře Veroniky, Radka a Martina se náhle proměnily ve tři rozjasněné tvářičky. A zase crrrr! Do klubovny vstupují děti. A tak v oddíle máme Kristýnku, Martina a Terezku, Honzíka, Péťu a Jakuba, Michala, Josífka, Markétu a podle podoby její sestřičku Káču, Janu a Lenku, Anežku, Mařenku a jejího bratříčka Jeníčka. Zahráli jsme si soustu her, nasmáli se, zazpívali písničku a vyrobili první společný erb. Snad největší úspěch měla hra elektrika-boj o klíče. A to už jsme se museli rozloučit s hlasitým zvoláním Tak ahoj na příští schůzce!“ z kroniky oddílu Tak jako před lety se scházíme i dnes! A nyní zveme všechny na Mikulášskou nadílku v sále pod kostelem v neděli 6.12. od 15 hodin, všichni budou odměněni Mikulášem a jeho anděly. Součástí odpoledne budou rukodělné dílničky, dětský bazárek. Během odpoledne bude možnost přispět na rekvalifikační kurzy pro migranty, podporované charitou.

Veronika Koběrská, www.snecci.cz


s t r a n a 11

10. prosince vánoční koncert Cantus Amici a sólisté I v a R y z o v á a O n d ř e j Va l e n t a Srdečně zveme na vánoční koncert 10. prosince v 19 hodin v kostele sv. Anežky. Sólo soprán – Iva Ryzová, varhany – Ondřej Valenta, diriguje – Lukáš Dobrodinský. Koncert je zajímavě koncipován z německé, české a francouzské hudby. Na programu: Hans Leo Hassler – Cantate Domino, Johann Sebastian Bach – Duchovní píseň č. 1, Johann Sebastian Bach – Toccata a fuga d moll – sólo varhany,George Friedrich Handel – Rinaldo – Lascia ch´io pianga – soprán sólo, František Xaver Brixi – Motteto pastorale, František Gregora – Velká pastorální mše česká, Kyrie, Credo a Agnus dei, Jaromír Hruška – Aj tichounkou nocí – soprán sólo, Ave Maria – soprán sólo, Jiří Strejc – Sanctus, Benedictus a Agnus dei z Missy Lux et origo, Théodore Dubois – Toccata G dur – sólo varhany, Camille Saint-Saens – Tolitte hostias

11. a 12. prosince adventní farní duchovní obnova V pátek a sobotu 12. a 13.12. proběhne adventní duchovní obnova farnosti na téma Jak přinášet naději, kterou povede bratr Marek Drábek OPraem. P. Marek Drábek, bratr premonstrát, působí jako nemocniční kaplan v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Mnoho let pracoval v hospici v Olomouci a i ve své nynější praxi se setkává s nemocnými lidmi a jejich odchodem z tohoto světa. Z filozoficko-teologického a etického pohledu se zamýšlí nad širšími souvislostmi umělého oplodnění a nad otázkami „adopce embryí“, pro zodpovídání otázek bude prostor v diskuzi po společném obědě. Program: Pátek – mše svatá, úvod, adorace; sobota – 8.45 úvodní modlitba, 9.00 první přednáška, adorace, zpovídání, občerstvení, 11.00 druhá přednáška, adorace, zpovídání, 12.15 mše svatá, 13.00 společný oběd a následná diskuze.

V á n o č n í p o h l e d n i c e p r o Ta r t u S dětmi jsme připravili vánoční pohlednice, které jsou během adventu k zakoupení v kostele, výtěžek z prodeje pošleme do katolické školy v estonském Tartu. Pohlednice, které zůstanou, rozdáme po Spořilově jako vánoční přání od dětí z farnosti.

Podskupina sekulárních františkánů ve farnosti Nedávno vznikla při místním společenství sekulárních františkánů na Spořilově podskupina, která se schází dvakrát měsíčně, zatím je to v pátky. Bude klást větší akcent na propojení s farností a na vzájemné sdílení, nevyjímaje ovšem „osvětu“. Od ledna proto zřejmě vždy jednou měsíčně bude v učebně setkání otevřené všem na nějaké souvislejší téma, rýsuje se třeba tématika biblické Písně písní apod. Kontakty: Marie Myslilová, Zuzana Holasová nebo Regalát. bratr Regalát

Tříkrálové setkání sekulárních františkánů 9. ledna od 14.30 se koná v kostele sv. Anežky Tříkrálové setkání sekulárních františkánů z pražské arcidiecéze, které začne mší svatou, kterou bude sloužit duchovní asistent otec Michal Pometlo OFS. Následovat bude hostina Agapé v sále pod kostelem a neformální povídání terciářů o životě asi do 19 hodin.

12. strana Roráty se zpívají po celý advent v týdnu (středa, čtvrtek pátek) v 18 hodin a v neděli v 8.30.


STANE SE

Možnost svátosti smíření po celý advent vždy půl hodiny před každou mší, během farní duchovní obnovy v sobotu dopoledne 12.12. a 17.–19.12. od 16–18 hodin. 6.12. dětská kytarová mše pod vedením R. Koběrského, zkouška v 9.30 v sále pod kostelem 6.12. v 15 hodin se bude konat Mikulášská besídka v sále pod kostelem a tvořivé dílny pro děti. Benefice na podporu rekvalifikačních kurzů pro migranty.

21.12. od 18 hodin v kostele sv. Anežky vánoční koncert gymnázia E. Krásnohorské. Výtěžek pro Domov na půl cesty MAJÁK.

24.12. tradiční zpívání na kůru při dětské mši svaté na Štědrý den v 16 hodin. Nácvik proběhne v neděli 20.12. od 9.30, na Štědrý den v 15.15 v sále. O zaslání not a infonahrávek si můžete napsat na adresu: josefbauer.cz@ gmail.com 24.12. Pozvání pro osamělé na štědrovečerní večeři po mši svaté na faru. Kontaktujte bratry Jakuba a Regaláta, případně upozorněte na osamělé, kteří nemohou opustit svůj domov.

8.12. v 18 hodin v sále kostela představení dětí ze ZŠ Jižní Živý betlém, za dobrovolné vstupné s příspěvkem na kostel

25.12. pěvecký sbor mládeže zve na kůr na Boží hod vánoční. Zkouška v pátek 18.12. od 17.30 v sále pod kostelem. Generální zkouška v neděli 25.12. od 9 hodin. vilma. [email protected]

10.12. v 19 hodin koncert Ivy Ryzové a sboru Cantus Amici.

25.12. tradiční zpívání s malými dětmi. Zkouška v 10 hodin pod kostelem.

11.–12.12. adventní farní duchovní obnova vedená bratrem Markem Drábkem OPraem

2. 1. v 18 hodin vánoční mše s posezením v Petýrkově ulici u vozíčkářů

13.12. modlitba Taizé od 18 hodin v kostele 14.12 v 18 hodin adventní mše v Petýrkově ulici u vozíčkářů

3.1. dětská kytarová mše pod vedením R. Koběrského, zkouška v 9.30 v sále pod kostelem

15.12. dopoledne setkání kněží našeho vikariátu v kostele a pod kostelem

6. 1. v 19 hodin vánoční koncert smíšeného pěveckého sboru Byzantion.

16.12. místo hodiny náboženství od 16 hodin svátost smíření pro děti a jejich rodiče

7.1. v 17.30 tichá adorace v kostele

16.–18.12. od 16 do 18 hodin možnost zpovídání před počátkem Vánoc. 16.12. v 18.30 v Salónu Ljuby Fuchs – Pohádkové předvánoční setkání s loutkami a jejich tvůrci. Hlavními hosty večera budou manželé Pavla a Slávek Kuschmitzovi. Era svět, Jungmannovo náměstí 767/6. 18.12. v 16.30 v sále kostela vernisáž výstavy prací žáků výtvarného oboru ZUŠ Dunická, představení tanečního souboru ZUŠ Vrbina. Výstava potrvá do 29. 1. 2016. 18. 12. od 17 hodin ministrantská schůzka

8.1. setkání františkánských terciářů v 16.30 v místnosti pod presbytářem kostela 9.1. cyklus Biblických hodin vedených prof. Jozefem Nagyem v 9.30 v učebně pod kostelem 9.1. od 14.30 se koná v kostele sv. Anežky Tříkrálové setkání sekulárních františkánů 10.1. Tříkrálová sbírka v našem kostele po obou mších svatých. Koledníci budou vybírat do kasiček již tradičně pro farní charitu Chodov. Pravidelný úklid kostela v pátek v 8 hodin, tentokrát pátek 11.12., úterý 22.12. a v pátek 8.1. 2016.

stránky farnosti http://www.farnost-sporilov.cz/, číslo účtu farnosti 68349399/0800 Náklad na výtisk: 12 Kč. Číslo vyšlo 6. 12. 2015. Redakce: Michaela Tučková – [email protected], Magdalena Martinovská – [email protected]

farnosti sv. Anežky Č eské na Spoř ilově

Recommend Documents