ˇ ´ vysoke ´ uc ˇen´ı technicke ´ v Praze Cesk e ´ Fakulta elektrotechnicka
´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A Line´ arn´ı regul´ ator ss napˇ et´ı s velmi n´ızk´ ym ˇ sumem
Praha, 2009
Autor: Martin Hor´ ak
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem svou bakal´aˇrskou pr´aci vypracoval samostatnˇe a pouˇzil jsem pouze podklady ( literaturu, projekty, SW atd.) uveden´e v pˇriloˇzen´em seznamu. Nem´am z´avaˇzn´ y d˚ uvod proti uˇzit´ı tohoto ˇskoln´ıho d´ıla ve smyslu § 60 Z´akona ˇc.121/2000 Sb. , o pr´avu autorsk´em, o pr´avech souvisej´ıc´ıch s pr´avem autorsk´ ym a o zmˇenˇe nˇekter´ ych z´akon˚ u (autorsk´ y z´akon).
V Praze dne podpis
i
Podˇ ekov´ an´ı Chtˇel bych podˇekovat vedouc´ımu bakal´aˇrsk´e pr´ace doc. Ing. Jaroslavu Roztoˇcilovi,CSc. a doc. Ing. V´aclavu Papeˇzovi,CSc. za pomoc s realizac´ı t´eto bakalaˇrsk´e pr´ace.
ii
Abstrakt N´apln´ı t´eto pr´ace je n´avrh a realizace line´arn´ıho regul´atoru stejnosmˇern´eho napˇet´ı s velmi n´ızk´ ym ˇsumem. D´ale je v t´eto pr´aci uvedeno porovn´an´ı jednotliv´ ych zkonstruovan´ ych regul´ator˚ u s komerˇcn´ımi obvody bˇeˇznˇe pouˇz´ıvan´ ymi ve spotˇrebn´ı elektronice a technick´ ych zaˇr´ızen´ıch.
iii
Abstract This work is focused on design and realization of linear regulator of DC voltage with very low noise. Realized regulators are compared with commercial circuits commonly used in consumer electronics and technical devices.
iv
origin´al zad´an´ı
v
Obsah Seznam obr´ azk˚ u
viii
Seznam tabulek
x
´ 1 Uvod
1
2 Teoretick´ aˇ c´ ast
2
2.1
2.2
Rozdˇelen´ı line´arn´ıch regul´ator˚ u ss napˇet´ı z hlediska konstrukce . . . . . . .
2
2.1.1
S´eriov´e zapojen´ı line´arn´ıho regul´atoru napˇet´ı . . . . . . . . . . . . .
4
2.1.1.1
Referenˇcn´ı zdroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.1.1.2
Mˇeˇric´ı ˇclen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.1.1.3
Porovn´avac´ı obvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.1.1.4
Zesilovaˇc odchylky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.1.1.5
Akˇcn´ı ˇclen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
ˇ Sum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.2.1
Zdroje ˇsumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.2.1.1
Tepeln´ y ˇsum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.2.1.2
V´ ystˇrelov´ y ˇsum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.2.1.3
Partitivn´ı ˇsum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Sum typu 1/f . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
2.2.1.5 Praskav´ y ˇsum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Sumov´ e vlastnosti elektronick´ ych souˇc´astek . . . . . . . . . . . . . .
7 8
2.2.2.1
Pasivn´ı souˇca´stky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
2.2.2.2
Aktivn´ı souˇc´astky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
2.2.1.4 2.2.2
3 Praktick´ aˇ c´ ast 3.1
7
11
Zapojen´ı zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 3.1.1
Referenˇcn´ı zdroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
3.1.2
Rozd´ılov´ y zesilovaˇc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 vi
3.2
3.1.3
Akˇcn´ı ˇclen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.1.4
Mˇeˇric´ı ˇclen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.1.5
Ostatn´ı souˇca´stky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Mˇeˇren´ı ˇsumu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
4 Z´ avˇ er
23
Literatura
23
A Ostatn´ı realizovan´ a zapojen´ı
I
A.1 Vliv emitorov´eho sledovaˇce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
I
A.2 Paraleln´ı ˇrazen´ı tranzistor˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV A.3 Porovn´an´ı obvod˚ u s operaˇcn´ımi zesilovaˇci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VI A.4 Porovn´an´ı tov´arnˇe vyr´abˇen´ ych stabiliz´ator˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . XII B Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD
XVII
vii
Seznam obr´ azk˚ u 2.1
Princip s´eriov´eho regul´atoru napˇet´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
2.2
Princip paraleln´ıho regul´atoru napˇet´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
2.3
Zapojen´ı se spoleˇcn´ ym kolektorem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.4
Zapojen´ı se spoleˇcn´ ym emitorem
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.5
Dr´atov´ y rezistor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
2.6
Z´avislost ˇsumov´eho ˇc´ısla na frekvenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.1 3.2
Sch´ema zapojen´ı zdroje s tranzistorem SSM2210 . . . . . . . . . . . . . . . 12 ˇ Sum napˇet’ov´e reference LT1021CCN8-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
3.3
Vliv velikosti kolektorov´eho proudu na ˇsum u tranzistoru SSM2210 . . . . 16
3.4 3.5
Vliv velikosti vstupn´ıho odporu na ˇsum u tranzistoru SSM2210 . . . . . . . 16 ˇ Sum zdroje, kter´ y je zapojen podle sch´ematu viz. obr´azek 3.1 . . . . . . . 18
3.6
Porovn´an´ı ˇsumu integrovan´eho stabiliz´atoru 7812(zdroj c.6 v tabulce A.3) zapojen´eho viz. obr´azek A.12 se zapojen´ım zdroje viz. obr´azek 3.1 . . . . . 19
3.7
Vliv vstupn´ıho odporu do b´az´ı tranzistor˚ u Q1 a Q2 . . . . . . . . . . . . . 20
3.8
Blokov´e sch´ema mˇeˇric´ıho ˇretˇezce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
3.9
Oddˇelˇen´ı stejnosmˇern´e sloˇzky, R1 =150 Ω, Rz =47 Ω, C=4700 μF . . . . . . 21
3.10 Spektr´aln´ı analyz´ator . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 A.1 Sch´ema zapojen´ı zdroje se zv´ yˇsen´ ym v´ ystupn´ım proudem . . . . . . . . . .
II
A.2 Porovn´an´ı nˇekolika typ˚ u tranzistor˚ u na m´ıstˇe tranzistoru Q3 . . . . . . . . III A.3 Zapojen´ı v´ıce tranzistor˚ u SSM2210 paralelnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . IV A.4 Zapojen´ı v´ıce tranzistor˚ u SSM2210 paralelnˇe, zdroj c.1 jeden tranzistor SSM2210, zdroj c.4 ˇctyˇri tranzistory paralelnˇe . . . . . . . . . . . . . . . .
V
A.5 Zapojen´ı s operaˇcn´ım zesilovaˇcem(zdroje c.2 aˇz c.5) . . . . . . . . . . . . . VII A.6 Zapojen´ı s operaˇcn´ım zesilovaˇcem AD797 (zdroj c.1)
. . . . . . . . . . . . VII
A.7 Zapojen´ı s operaˇcn´ım zesilovaˇcem(zdroje c.7 aˇz c.9) . . . . . . . . . . . . . VIII A.8 Porovn´an´ı OZ s referenc´ı REF02 viz. tabulka A.2 . . . . . . . . . . . . . . IX A.9 Porovn´an´ı OZ s referenc´ı LT1019CN8-5 viz. tabulka A.2 . . . . . . . . . . viii
X
A.10 Porovn´an´ı OZ, jako reference pouˇzita baterie viz. tabulka A.2 . . . . . . . XI A.11 Zapojen´ı stabiliz´atoru napˇet´ı 7805 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII A.12 Zapojen´ı stabiliz´atoru napˇet´ı 7812 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII A.13 Zapojen´ı stabiliz´atoru napˇet´ı LM317 s nastaven´ ym v´ ystupn´ım napˇet´ım pˇribliˇznˇe 12V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIV ˇ A.14 Sum obvodu se stabiliz´atorem LM317, zdroj c.1, zdroj c.2 . . . . . . . . . . XV ˇ A.15 Sum obvodu se stabiliz´atory 7805 a 7812 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XVI
ix
Seznam tabulek 3.1
Parametry pouˇzit´ ych souˇc´astek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
3.2
Popis mˇeˇren´ ych zdroj˚ u, kde byl testov´an vliv vstupn´ıch odpor˚ u . . . . . . 15
A.1 Popis mˇeˇren´ ych zdroj˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
II
A.2 Popis mˇeˇren´ ych zdroj˚ u s operaˇcn´ımi zesilovaˇci . . . . . . . . . . . . . . . . VI A.3 Popis mˇeˇren´ ych zdroj˚ u 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XII
x
Kapitola 1 ´ Uvod Tato pr´ace je zamˇeˇrena na n´avrh line´arn´ıch regul´ator˚ u stejnosmˇern´eho napˇet´ı s velmi n´ızk´ ym ˇsumem, d´ale pak na porovn´an´ı jednotliv´ ych konstrukc´ı regul´atoru a vlivu jednotliv´ ych souˇca´st´ı na v´ ysledn´ y ˇsum regul´atoru. Line´arn´ı regul´atory stejnosmˇern´eho napˇet´ı s velmi n´ızk´ ym ˇsumem naleznou sv´e uplatnˇen´ı ve speci´aln´ıch aplikac´ıch, kde z´aleˇz´ı na ˇ minimalizaci ˇsumu vlastn´ıho nap´ajec´ıho zdroje. Napˇr´ıklad v syst´emu pro testov´an´ı A/C pˇrevodn´ıku s vysok´ ym rozliˇsen´ım (vlivem ˇsumu by doˇslo ke zmenˇsen´ı efektivn´ıho poˇctu vyuˇziteln´ ych bit˚ u pˇrevodn´ıku), nap´ajen´ı speci´aln´ıch gener´ator˚ u od nichˇz je vyˇzadov´an velk´ y odstup uˇziteˇcn´eho sign´alu od ˇsumu nebo tˇreba v audiotechnice a v mnoh´ ych dalˇs´ıch aplikac´ıch.
1
Kapitola 2 Teoretick´ aˇ c´ ast 2.1
Rozdˇ elen´ı line´ arn´ıch regul´ ator˚ u ss napˇ et´ı z hlediska konstrukce
Line´arn´ı regul´atory (stabiliz´atory) stejnosmˇern´eho napˇet´ı s aktivn´ımi prvky lze podle zapojen´ı akˇcn´ıho ˇclenu rozdˇelit na dva z´akladn´ı typy. V prvn´ım typu zapojen´ı je zaˇrazen akˇcn´ı ˇclen do s´erie se z´atˇeˇz´ı, tento typ zapojen´ı se naz´ yv´a s´eriov´ y regul´ator stejnosmˇern´eho napˇet´ı. V druh´em typu zapojen´ı je akˇcn´ı ˇclen zapojen do s´erie s pomocn´ ym rezistorem R, se kter´ ym dohromady tvoˇr´ı dˇeliˇc napˇet´ı. V´ ystupn´ı napˇet´ı je pak odeb´ır´ano paralelnˇe z akˇcn´ıho ˇclenu. Tento typ se naz´ yv´a paraleln´ı regul´ator stejnosmˇern´eho napˇet´ı. Paraleln´ı zapojen´ı regul´atoru je uˇz z principu odoln´e v˚ uˇci zkratu, ale m´a velmi malou u ´ˇcinnost oproti s´eriov´emu zapojen´ı. Veˇsker´a zapojen´ı line´arn´ıch regul´ator˚ u, kter´a byla realizov´ana jsou na principu s´eriov´eho zapojen´ı regul´atoru napˇet´ı. Princip funkce regul´atoru napˇet´ı. Stabilizovan´e napˇet´ı U2 (viz. obr´azky 2.1, 2.2) se z v´ ystupu zdroje pˇriv´ad´ı pˇres mˇeˇric´ı ˇclen, kde se upravuje jeho hodnota na poˇzadovanou u ´roveˇ n a d´ale se upraven´e napˇet´ı z mˇeˇric´ıho ˇclenu pˇriv´ad´ı na jeden ze dvou vstup˚ u porovn´avac´ıho obvodu. Do druh´eho vstupu porovn´avac´ıho obvodu je pˇripojeno referenˇcn´ı napˇet´ı, kter´e je z´ısk´av´ano z referenˇcn´ıho zdroje. Odchylka napˇet´ı U2 od referenˇcn´ıho napˇet´ı je z porovn´avac´ıho obvodu pˇrivedena na vstup obvodu zesilovaˇce odchylky, kde je d´ale zes´ılena. Zes´ılen´a hodnota odchylky je zavedena na vstup akˇcn´ıho ˇclenu. Odchylka p˚ usob´ı na akˇcn´ı ˇclen takov´ ym zp˚ usobem, ˇze mˇen´ı velikost jeho odporu, aby doˇslo k opaˇcn´emu p˚ usoben´ı proti zmˇenˇe, kterou byla odchylka vyvol´ana. Pokud je napˇet´ı U2 vˇetˇs´ı neˇz referenˇcn´ı dojde ke zvˇetˇsen´ı hodnoty odporu akˇcn´ıho ˇclenu, pokud je napˇet´ı U2 menˇs´ı neˇz referenˇcn´ı napˇet´ı dojde ke zmenˇsen´ı hodnoty odporu akˇcn´ıho ˇclenu. Obvod se snaˇz´ı udrˇzovat nulovou odchylku v´ ystupn´ıho napˇet´ı U2 od referenˇcn´ıho napˇet´ı. 2
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
3
Obr´azek 2.1: Princip s´eriov´eho regul´atoru napˇet´ı
Obr´azek 2.2: Princip paraleln´ıho regul´atoru napˇet´ı
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.1.1
S´ eriov´ e zapojen´ı line´ arn´ıho regul´ atoru napˇ et´ı
2.1.1.1
Referenˇ cn´ı zdroj
4
Referenˇcn´ı zdroj slouˇz´ı k vytvoˇren´ı referenˇcn´ıho napˇet´ı. Hlavn´ım poˇzadavkem kladen´ ym na referenˇcn´ı zdroj je, aby mˇel co nejmenˇs´ı ˇsum a d´ale pak stabilita referenˇcn´ıho napˇet´ı j´ım generovan´eho. Za referenˇcn´ım zdrojem n´asleduje jeˇstˇe dˇeliˇc napˇet´ı, pomoc´ı kter´eho se nastavuje poˇzadovan´e v´ ystupn´ı napˇet´ı zdroje. Dˇeliˇc slouˇz´ı z´aroveˇ n i jako filtr pro dalˇs´ı potlaˇcen´ı ˇsumu samotn´eho referenˇcn´ıho zdroje. Na v´ ybˇeru typu referenˇcn´ıho zdroje z´avis´ı m´ıra kvality cel´eho obvodu. 2.1.1.2
Mˇ eˇ ric´ı ˇ clen
Slouˇz´ı k mˇeˇren´ı okamˇzit´e hodnoty v´ ystupn´ıho napˇet´ı. V praktick´e realizaci obvodu je usobit velikost v´ ystupn´ıho napˇet´ı U2 tvoˇren odporov´ ym dˇeliˇcem, kter´ y m´a za u ´kol pˇrizp˚ na poˇzadovanou u ´roveˇ n potˇrebnou pro porovn´avac´ı obvod. 2.1.1.3
Porovn´ avac´ı obvod
V porovn´avac´ım obvodu jsou porovn´av´ana dvˇe napˇet´ı a to napˇet´ı referenˇcn´ı s napˇet´ım z v´ ystupu mˇeˇric´ıho ˇclenu. V´ ystupem z porovn´avac´ıho obvodu je hodnota odchylky od poˇzadovan´e hodnoty. Hodnota odchylky m˚ uˇze b´ yt z´aporn´a, nulov´a nebo kladn´a. 2.1.1.4
Zesilovaˇ c odchylky
ˇ ım vˇetˇs´ı Zesilovaˇc odchylky slouˇz´ı k zes´ılen´ı velikosti odchylky z porovn´avac´ıho obvodu . C´ je jeho zes´ılen´ı, t´ım kvalitnˇejˇs´ı je v´ ystupn´ı napˇet´ı, co se t´ yˇce jeho zmˇen pˇri pˇripojen´ı z´atˇeˇze, nebo zmˇen vstupn´ıho napˇet´ı. Zes´ılen´ı zesilovaˇce urˇcuje velikost v´ ystupn´ıho odporu stabiliz´atoru. M´a-li zesilovaˇc velk´e zes´ılen´ı je nutn´e ˇreˇsit ot´azku stability uzavˇren´e zpˇetn´e vazby. V praktick´e realizaci je pak porovn´avac´ı obvod a zesilovaˇc odchylky realizov´an rozd´ılov´ ym zesilovaˇcem, kter´ y m˚ uˇze b´ yt postaven z operaˇcn´ıho zesilovaˇce nebo z tranzistor˚ u. Jedn´a se o nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı obvod cel´eho zdroje hned po preferenˇcn´ım zdroji. Na jeho parametrech z´avis´ı kvalita v´ ystupn´ıho napˇet´ı, tj. z´avislost napˇet´ı v´ ystupn´ıho pˇri zmˇenˇe napˇet´ı vstupn´ıho a d´ale pak odchylka v´ ystupn´ıho napˇet´ı od poˇzadovan´e velikosti vlivem zmˇeny odeb´ıran´eho proudu z´atˇeˇz´ı. D˚ uleˇzit´ y je i samotn´ y ˇsum zesilovaˇce. Mus´ı b´ yt co nejmenˇs´ı, aby co nejm´enˇe ovlivˇ noval cel´ y obvod.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA 2.1.1.5
5
Akˇ cn´ı ˇ clen
Je tvoˇren v´ ykonov´ ym tranzistorem, kter´ y mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe dimenzov´an( napˇet’ovˇe, proudovˇe a z hlediska maxim´aln´ı v´ ykonov´e ztr´aty).Na akˇcn´ım ˇclenu vznik´a rozd´ıl napˇet´ı ystupem regul´atoru U2 , z toho vypl´ yv´a dimenzov´an´ı akˇcn´ıho ˇclenu mezi vstupem U1 a v´ z hlediska maxim´aln´ıho ztr´atov´eho v´ ykonu, kter´ y je d´an souˇcinem rozd´ılu napˇet´ı mezi vstupem a v´ ystupem a j´ım prot´ekan´eho proudu. D˚ uleˇzit´e je tak´e dostateˇcn´e chlazen´ı akˇcn´ıho ˇclenu, tj. zabezpeˇcit odvod ztr´atov´eho tepla, kter´e akˇcn´ı ˇclen produkuje(disipuje). V´ ykonov´ y ˇclen m˚ uˇze b´ yt zapojen u s´eriov´eho regul´atoru napˇet´ı jako zapojen´ı se spoleˇcn´ ym kolektorem viz. obr´azek 2.3, nebo se spoleˇcn´ ym emitorem viz. obr´azek 2.4.
Obr´azek 2.3: Zapojen´ı se spoleˇcn´ ym kolektorem
Obr´azek 2.4: Zapojen´ı se spoleˇcn´ ym emitorem
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.2
6
ˇ Sum
2.2.1
Zdroje ˇ sumu
2.2.1.1
Tepeln´ yˇ sum
Pˇr´ıˇcinou vzniku tepeln´eho ˇsumu je teplotn´ı pohyb nosiˇc˚ u n´aboje v rezistoru s odporem R, tento pohyb nosiˇc˚ u n´aboje vede ke vzniku ˇsumov´eho elektromotorick´eho napˇet´ı 1 uΘ na jeho svork´ach. [2] u2Θ = 4 · k · Θ · B · R
(2.1)
• u2Θ je kvadr´at stˇredn´ı hodnoty ˇsumov´eho napˇet´ı • k boltzmanova konstanta k = 1, 38 · 10−23 [J/K] • Θ absolutn´ı teplota [K] • B efektivn´ı ˇs´ıˇrka frekvenˇcn´ıho p´asma, ve kter´e je napˇet´ı indikov´ano • R velikost ohmick´eho odporu v [Ω] 2.2.1.2
V´ ystˇ relov´ yˇ sum
V´ ystˇrelov´ y ˇsum vznik´a nerovnomˇern´ ym uvolˇ nov´an´ım nosiˇc˚ u n´aboje v PN pˇrechodu. Stˇredn´ı hodnota kvadr´atu proudu i2n v´ ystˇrelov´eho ˇsumu z´avis´ı pouze na prot´ekaj´ıc´ım proudu I a ˇs´ıˇrce p´asma B. [2] i2n = 2 · e · I · B
(2.2)
ystˇrelov´eho ˇsumu • i2n je stˇredn´ı hodnota kvadr´atu proudu v´ • e n´aboj elektronu e = 1, 602 · 10−19 [C] • I prot´ekaj´ıc´ı proud v [A] • B efektivn´ı ˇs´ıˇrka frekvenˇcn´ıho p´asma, ve kter´e je napˇet´ı indikov´ano 1
Elektromotorick´e napˇet´ı je veliˇcina, kter´ a vyjadˇruje schopnost zdroje elektrick´eho proudu pˇren´ aˇset
uzavˇren´ ym obvodem elektrick´ y n´ aboj.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA 2.2.1.3
7
Partitivn´ı ˇ sum
ˇ Partitivn´ı ˇsum souvis´ı s n´ahodn´ ym rozdˇelen´ım proudu mezi dvˇema obvody. Sum tohoto p˚ uvodu je pˇr´ıtomen u bipol´arn´ıch tranzistor˚ u, kde nosiˇce injekovan´e z emitoru mohou s pravdˇepodobnost´ı λ rekombinovat v b´azi, kdeˇzto pravdˇepodobnost, ˇze dos´ahnou kolektoru je 1 − λ.[1] 2.2.1.4
ˇ Sum typu 1/f
ˇ Sum typu 1/f se uplatˇ nuje na n´ızk´ ych kmitoˇctech u vˇetˇsiny aktivn´ıch souˇca´stek, jeho velikost nepˇr´ımo z´avis´ı na kmitoˇctu. Tento typ ˇsumu vznik´a vlivem zachycov´an´ı nosiˇc˚ u pastmi leˇz´ıc´ımi v oxidov´e vrstvˇe pobl´ıˇz povrchu polovodiˇce.[1] 2.2.1.5
Praskav´ yˇ sum
Praskav´ y ˇsum vznik´a zejm´ena v pˇrechodu b´aze emitor a je zp˚ usoben zneˇciˇstˇen´ım oblasti y jev a proto se uplatˇ nuje zvl´aˇstˇe emitoru ionty tˇeˇzk´ ych kov˚ u. Jde pˇredevˇs´ım o proudov´ pˇri velk´ ych impedanc´ıch na vstupu operaˇcn´ıch zesilovaˇc˚ u. [4]
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.2.2
ˇ Sumov´ e vlastnosti elektronick´ ych souˇ c´ astek
2.2.2.1
Pasivn´ı souˇ c´ astky
8
Rezistory U rezistor˚ u se projevuje jejich tepeln´ y ˇsum viz. kapitola 2.2.1.1 a d´ale pak proudov´ y ˇsum, kter´ y se ned´a jednoznaˇcnˇe popsat vztahem, jeho velikost se d´a pouze mˇeˇrit pomoc´ı speci´aln´ıch mˇeˇric´ıch pˇr´ıstroj˚ u. Proudov´ y ˇsum z´avis´ı na pouˇzit´e v´ yrobn´ı technologii dan´eho rezistoru. Vznik´a vlivem nedokonal´eho spoje kontaktovac´ı ˇcepiˇcky rezistoru s odporov´ ym materi´alem rezistoru. Pokud je ˇcepiˇcka na odporovou vrstvu rezistoru pouze nalisov´ana, vznikaj´ı po obvodu takto nedokonal´eho spoje m´ısta s vˇetˇs´ı a menˇs´ı proudovou hustotou. Tato m´ısta se pak st´avaj´ı zdroji proudov´eho ˇsumu. Nejvˇetˇs´ı intenzity dosahuje prot´ek´a-li rezistorem stejnosmˇern´ y proud d´ale pak kles´a s rostouc´ım kmitoˇctem. Jedinˇe dokonal´ y metalurgick´ y spoj dok´aˇze tento typ ˇsumu odstranit. Proudov´ y ˇsum se nevyskytuje pouze u dr´atov´ ych rezistor˚ u, kde je odporov´ y dr´at pˇrivaˇren ke kontaktovac´ı ˇcepiˇcce viz. obr´azek 2.5.
Obr´azek 2.5: Dr´atov´ y rezistor
Pouˇzit´ı promˇenn´ ych rezistor˚ u v podobˇe trimr˚ u, potenciometr˚ u a jinak mechanicky nastaviteln´ ych je z hlediska ˇsumu nevhodn´e. Kapacitory Ide´aln´ı kapacitor je bezˇsumov´ y. Pˇri uvaˇzov´an´ı komplexn´ı impedance je jej´ı re´aln´a ˇc´ast ˇ zdrojem tepeln´eho ˇsumu. Sum je d´ale ovlivnˇen technologick´ ym postupem v´ yroby a konstrukc´ı kondenz´atoru.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA 2.2.2.2
9
Aktivn´ı souˇ c´ astky
Bipol´ arn´ı tranzistory Celkov´ y ˇsum bipol´arn´ıho tranzistoru je sloˇzen z nˇekolika nez´avisl´ıch zdroj˚ u ˇsumu viz.[1] a [2]. • Tepeln´ yˇ sum. Na ˇcinn´ ych odporech tranzistoru vznik´a tepeln´ y ˇsum mimo vnitˇrn´ı oblasti PN pˇrechodu. Stˇredn´ı hodnota kvadr´atu ˇsumov´eho napˇet´ı je rovna viz. vztah 2.3. Odpor b´aze rb tranzistoru je nejvetˇsim zdrojem tepeln´eho ˇsumu. u2Θ = 4 · k · Θ · B · rb
(2.3)
– u2Θ je kvadr´at stˇredn´ı hodnoty ˇsumov´eho napˇet´ı – k boltzmanova konstanta k = 1, 38 · 10−23 [J/K] – Θ absolutn´ı teplota v [K] – B efektivn´ı ˇs´ıˇrka frekvenˇcn´ıho p´asma, ve kter´e je napˇet´ı indikov´ano – rb velikost ohmick´eho odporu b´aze v [Ω] • V´ ystˇ relov´ yˇ sum. Vznik´a v obou pˇrechodech bipol´arn´ıho tranzistoru(B-E a B-C). Popis vzniku v´ ystˇrelov´eho ˇsumu viz. kapitola 2.2.1.2. i2nB = 2 · e · IB · B
(2.4)
i2nC = 2 · e · IC · B
(2.5)
– i2nB je stˇredn´ı hodnota kvadr´atu proudu b´aze v´ ystˇrelov´eho ˇsumu ystˇrelov´eho ˇsumu – i2nC je stˇredn´ı hodnota kvadr´atu proudu kolektoru v´ – e n´aboj elektronu e = 1, 602 · 10−19 [C] y proud b´aze v [A] – IB stejnosmˇern´ y proud kolektoru v [A] – IC stejnosmˇern´ – B efektivn´ı ˇs´ıˇrka frekvenˇcn´ıho p´asma, ve kter´e je napˇet´ı indikov´ano ˇ • Sum typu 1/f. Popis vzniku ˇsumu 1/f viz. kapitola 2.2.1.4. U vˇetˇsiny tranzistor˚ u se projevuje na kmitoˇctech niˇzˇs´ıch neˇz 1kHz. Amplituda ˇsumov´eho napˇet´ı typu 1/f vzr˚ ust´a s klesaj´ıc´ım kmitoˇctem.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
10
V´ yrobci tranzistor˚ u uv´adˇej´ı v katalogu ˇsumov´e vlastnosti tranzistoru pomoc´ı ˇsumov´eho ˇ ˇc´ısla F. Sumov´ e ˇc´ıslo nen´ı konstanta. Z´avis´ı na pracovn´ım bodˇe tranzistoru, na vnitˇrn´ım
odporu zdroje sign´alu, na teplotˇe a na kmitoˇctu, pˇri nˇemˇz bylo mˇeˇreno viz. obr´azek 2.6.
Obr´azek 2.6: Z´avislost ˇsumov´eho ˇc´ısla na frekvenci
ˇ Sumov´ e ˇc´ıslo je definov´ano dle [2] jako dvojit´ y pomˇer: F =
Psi Pni Pso Pno
(2.6)
• Psi v´ ykon sign´alu na vstupu • Pni v´ ykon ˇsumu na vstupu • Pso v´ ykon sign´alu na v´ ystupu • Pno v´ ykon ˇsumu na v´ ystupu Operaˇ cn´ı zesilovaˇ ce U operaˇcn´ıch zesilovaˇc˚ u z´avis´ı vlastnosti na parametrech tranzistor˚ u pouˇzit´ ych ve vstupn´ım obvodu. Na trhu jsou k dost´an´ı speci´aln´ı typy tzv. n´ızkoˇsumove operaˇcn´ı zesilovaˇce, kter´e se sv´ ymi parametry pˇribliˇzuj´ı diskr´etn´ım tranzistor˚ um.
Kapitola 3 Praktick´ aˇ c´ ast Na trhu bohuˇzel nejsou bˇeˇznˇe k dost´an´ı tyto speci´aln´ı regul´atory stejnosmˇern´eho napˇet´ı s velmi n´ızk´ ym ˇsumem. Obyˇcejn´e velkos´eriovˇe vyr´abˇen´e tˇr´ısvorkov´e stabiliz´atory (ˇrady 78xx) a r˚ uzn´e dalˇs´ı jim podobn´e produkty, nejsou schopn´e vyhovˇet velmi n´aroˇcn´ ym poˇzadavk˚ um z hlediska minimalizace ˇsumu. Samotn´ y v´ ybˇer pouˇziteln´ ych souˇca´stek na konstrukci line´arn´ıch regul´atoru stejnosmˇern´eho napˇet´ı byl velmi obt´ıˇzn´ y. Ani renomovan´ı v´ yrobci polovodiˇcov´ ych a pasivn´ıch souˇca´stek u nˇekter´ ych typ˚ u souˇca´stek vlastn´ı ˇsum v˚ ubec nedefinuj´ı a nebo vlivem velk´eho rozptylu v´ yrobn´ı technologie to ani nelze. Kaˇzdou pouˇzitou souˇca´stku v obvodu zdroje je potˇreba testovat na ˇsum. Nic nen´ı dokonal´e a ani souˇca´stky sebelepˇs´ıch parametr˚ u nejsou vˇzdy bez vad. A to i tehdy projdou-li yrobn´ı kontrolu, protoˇze nen´ı v moˇznostech v´ yrobce testovat vˇsechny parametry pˇres v´ souˇc´astek a ne kaˇzd´ y odbˇeratel m´a takov´e n´aroky na ˇsumov´e parametry souˇca´stek. Veˇsker´e zkonstruovan´e zdroje byly realizov´any s v´ ystupn´ım napˇet´ım 12V a byly zat´ıˇzeny z´atˇeˇz´ı 47Ω, aby bylo moˇzn´e jednotliv´e konstrukce mezi sebou navz´ajem porovnat z hlediska ˇsumu. Dalˇs´ı zaj´ımav´a realizovan´a zapojen´ı jsou vˇcetnˇe sch´emat a graf˚ u v pˇr´ıloze A, kde je jejich vz´ajemn´e porovn´an´ı. Celkovˇe bylo realizov´ano v´ıce jak 30 r˚ uzn´ ych zdroj˚ u, u kter´ ych se testovalo nastaven´ı pracovn´ıho bodu rozd´ılov´eho zesilovaˇce a pouˇzit´ı r˚ uzn´ ych napˇet’ov´ ych referenc´ı. D´ale byly testov´any na velikost ˇsumu pr˚ umyslovˇe vyr´abˇen´e integrovan´e stabiliz´atory typu 7812, 7805, LM317.
11
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.1
12
Zapojen´ı zdroje
Na obr´azku 3.1 je uvedeno sch´ema zapojen´ı koneˇcn´e verze line´arn´ıho regul´atoru stejnosmˇern´eho napˇet´ı, kter´e vykazovalo ze vˇsech realizovan´ ych obvod˚ u nejmenˇs´ı ˇsum. V tabulce 3.1 je seznam s typy a parametry jednotliv´ ych pouˇzit´ ych souˇca´stek. Zdroj byl nap´ajen z baterie, aby se sn´ıˇzilo ruˇsen´ı v podobˇe s´ıt’ov´eho kmitoˇctu a jeho n´asobk˚ u superponovan´ ych na v´ ystupn´ı napˇet´ı.
Obr´azek 3.1: Sch´ema zapojen´ı zdroje s tranzistorem SSM2210
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
13
Popis R1
220Ω, dr´atov´ y, typ G202
R2
220Ω, dr´atov´ y, typ G202
R3
1800Ω, dr´atov´ y, typ G202
R4
1000Ω, dr´atov´ y, typ G202
R5
1000Ω, dr´atov´ y, typ G202
R6
3300Ω, dr´atov´ y, typ G202
R7
100Ω, dr´atov´ y, typ G202
R8
200Ω, dr´atov´ y, typ G202
C1
1000μF/25V, elektrolytick´ y
C2
9900μF/25V, 3*3300 μF/25V paralelnˇe, elektrolytick´ y
C3
4700μF/25V + 3300mF/25V, elektrolytick´ y
Q1
SSM2210, jedna polovina
Q2
SSM2210, jedna polovina
Q3
2SB772
REF LT1021CCN8-10 Tabulka 3.1: Parametry pouˇzit´ ych souˇca´stek
3.1.1
Referenˇ cn´ı zdroj
Bˇehem pokus˚ u bylo zkouˇseno nˇekolik druh˚ u napˇet’ov´ ych referenc´ı od r˚ uzn´ ych v´ yrobc˚ u s r˚ uzn´ ymi referenˇcn´ımi napˇet´ımi(TL431, REF01, REF02, REF5010, LT1019, LT1021), nakonec byla vybr´ana reference LT1021CCN8-10. Z´ıskan´e napˇet´ı z napˇet’ov´e reference je potˇreba d´ale filtrovat a upravit na poˇzadovanou u ´roveˇ n. Dˇeje se tak pomoc´ı dˇeliˇce a u C1 , C2 . z´aroveˇ n filtru typu doln´ı propust sloˇzen´eho z rezistor˚ u R1 , R2 , R3 a kondenz´ator˚ y Kondenz´atory C1 , C2 jsou elektrolytick´e kondenz´atory, mˇeli by m´ıt co nejmenˇs´ı s´eriov´ vnitˇrn´ı odpor(low ESR). Velikost kapacity kondenz´atoru C1 je 1000μF, kondenz´ator C2 je tvoˇren tˇremi kondenz´atory 3300μF paralelnˇe zapojen´ ymi. Celkov´a velikost kapacity ˇ ım vˇetˇs´ı bude kapacita kondenz´atoru C2 t´ım d´ele bude kondenz´atoru C2 je 9900μF. C´ trvat neˇz ”nabˇehne” zdroj, ale tak´e bude v´ıce potlaˇcen ˇsum. Z´aroveˇ n tento dˇeliˇc tvoˇr´ı vstupn´ı odpor do b´aze tranzistoru Q1 . Na obr´azku 3.2 je zn´azornˇen ˇsum napˇet’ov´e reference LT1021CCN8-10. Referenˇcn´ı napˇet´ı bylo dˇeliˇcem upraveno na hodnotu 8V, kter´e je na rezistoru R3 .
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
14
ˇ Obr´azek 3.2: Sum napˇet’ov´e reference LT1021CCN8-10
3.1.2
Rozd´ılov´ y zesilovaˇ c
V prvn´ı sestaven´ ych vzorc´ıch zdroj˚ u byl pouˇzit jako rozd´ılov´ y zesilovaˇc operaˇcn´ı zesilovaˇc, ale bˇehem dalˇs´ıho zkoum´an´ı a pokus˚ u s r˚ uzn´ ymi operaˇcn´ımi zesilovaˇci od r˚ uzn´ ych v´ yrobc˚ u se uk´azalo nakonec, ˇze lepˇs´ı vlastnosti co se t´ yˇce ˇsumu m´a rozd´ılov´ y zesilovaˇc realizovan´ y z tranzistor˚ u (”ˇc´ım v´ıce tranzistor˚ u t´ım to v´ıce ˇsum´ı”). Pro konstrukci rozd´ılov´eho zesilovaˇce byly nejdˇr´ıve pouˇzity tranzistory, kter´e nebyly um´ıstˇeny na jednom substr´atu, ale tento zp˚ usob realizace nevykazoval dobr´e v´ ysledky. N´aslednˇe byl pouˇzit dvojit´ y tranzistor KC810 z produkce b´ yval´eho podniku TESLA, kde jiˇz jsou um´ıstˇeny oba tranzistory na jednom substr´atu. Po nˇekolika mˇeˇren´ıch ˇsumu bylo zjiˇstˇeno, ˇze zapojen´ı s t´ımto ”velmi star´ ym” tranzistorem vykazuje o nˇeco lepˇs´ı ˇsumov´e vlastnosti neˇzli velmi kvalitn´ı a drah´ y operaˇcn´ı zesilovaˇc AD797. Po delˇs´ı dobˇe, kdy se povedlo sehnat velmi kvalitn´ı tranzistory typu SSM2210, SSM2220 a MAT03. Ve kter´ ych jsou v jednom pouzdru um´ıstˇeny dva tranzistory na jednom substr´atu obdobnˇe jako u KC810, bylo moˇzn´e posunout hladinu generovan´eho ˇsumu opˇet o nˇekolik nV n´ıˇze. D˚ uleˇzit´ ym parametrem je vstupn´ı odpor
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
15
do b´aze tranzistoru Q1 a Q2 z charakteristik na obr´azku 3.4 je patrno, ˇze ˇc´ım menˇs´ı bude vstupn´ı odpor, t´ım niˇzˇs´ı bude u ´roveˇ n ˇsumu tranzistoru. Pˇri realizaci obvodu jsem vyzkouˇsel nˇekolik kombinac´ı hodnot rezistor˚ u v dˇeliˇci tvoˇren´em rezistory R1 , R2 , R3 a u. druh´em dˇeliˇci tvoˇren´em rezistory R7 , R8 . V tabulce 3.2 jsou pops´any dvˇe varianty zdroj˚ Zdroj c.1 ˇsumˇel v´ıce neˇzli zdroj c.2 jak je patrn´e z namˇeˇren´ ych hodnot ˇsumu, kter´e jsou vyneseny do grafu na obr´azku 3.7. Velikost vstupn´ıho odporu tranzistoru Q1 je limitov´ana maxim´aln´ım proudem, kter´ y je schopna dodat pouˇzit´a napˇet’ov´a reference. Velikost vstupn´ıho odporu do b´aze tranzistoru Q2 je moˇzn´e mˇenit ve vˇetˇs´ım rozsahu, protoˇze uˇz nen´ı velikost proudu, kter´ y prot´ek´a dˇeliˇcem z rezistor˚ u R7 a R8 limitov´an napˇet’ovou referenc´ı, ale pouze maxim´aln´ı velikosti proudu, kterou je schopen d´at samotn´ y zdroj. Ale vzhledem k tomu, ˇze v´ ystupn´ı odpor zdroje dosahuje hodnot v ˇra´du desetin aˇz setin ohmu oproti referenˇcn´ımu zdroji, nemˇelo zmenˇsen´ı vstupn´ıho odporu do b´aze tranzistoru Q2 na u ´roveˇ n ˇsumu skoro ˇz´adn´ y vliv. Dalˇs´ım parametrem ovlivˇ nuj´ıc´ı ˇsum tranzistoru je velikost kolektorov´eho proudu. Tato z´avislost je vidˇet na obr´azku 3.3. Pracovn´ı bod rozd´ılov´eho zesilovaˇce je nastaven pomoc´ı rezistoru R6 . Napˇet´ı na rezistoru R6 je rovno napˇet´ı na ych proud˚ u tranzistor˚ u rezistoru R3 m´ınus napˇet´ı Ube tranzistoru Q1 . Velikost kolektorov´ ystupn´ıho proudu zdroje Q1 a Q2 se vol´ı podle velikosti maxim´aln´ıho poˇzadovan´eho v´ dˇelen´eho proudov´ ym zesilovac´ım ˇcinitelem v´ ykonov´eho tranzistoru Q3 .
vstupn´ı odpor do b´ aze Q1 zdroj c.1 R1 =1200Ω, R2 =1200Ω, R3 10Ω
vstupn´ı odpor do b´ aze Q2 R7 =1000Ω, R8 =2000Ω
zdroj c.2 R1 =220Ω, R2 =220Ω, R3 =1800Ω R7 =100Ω, R8 =200Ω Tabulka 3.2: Popis mˇeˇren´ ych zdroj˚ u, kde byl testov´an vliv vstupn´ıch odpor˚ u
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
Obr´azek 3.3: Vliv velikosti kolektorov´eho proudu na ˇsum u tranzistoru SSM2210
Obr´azek 3.4: Vliv velikosti vstupn´ıho odporu na ˇsum u tranzistoru SSM2210
16
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.1.3
17
Akˇ cn´ı ˇ clen
Akˇcn´ı ˇclen je moˇzn´e zapojit dvˇema zp˚ usoby jak bylo pops´ano viz. kapitola 2.1.1.5. Nejprve bylo testov´ano zapojen´ı se spoleˇcn´ ym kolektorem(emitorov´ y sledovaˇc). Nev´ yhodou tohoto zapojen´ı je velk´ yu ´bytek napˇet´ı na v´ ykonov´em tranzistoru a probl´emy se stabilitou. Dalˇs´ı moˇznost´ı je zapojen´ı se spoleˇcn´ ym emitorem. U tohoto typu zapojen´ı je velmi mal´ yu ´bytek napˇet´ı na v´ ykonov´em tranzistoru, z´aroveˇ n je v tomto zapojen´ı omezen maxim´aln´ı v´ ystupn´ı proud. Zapojen´ı se spoleˇcn´ ym kolektorem mus´ı b´ yt doplnˇeno o proudovou pojistku, kter´a chr´an´ı obvod pˇred poˇskozen´ım vlivem nadmˇern´eho proudu. Jako v´ ykonov´ y tranzistor byl pouˇzit typ 2SB772.
3.1.4
Mˇ eˇ ric´ı ˇ clen
Mˇeˇric´ı ˇclen je ve sch´ematu na obr´azku 3.1 tvoˇren rezistory R7 a R8 . Pˇri pokusech bylo zjiˇstˇeno, ˇze pokud je pomˇer rezistor˚ u R7 :R8 v mˇeˇric´ım ˇclenu menˇs´ı neˇz 1:2 doch´az´ı k nestabilitˇe obvodu a vzniku oscilac´ı, z toho pak vypl´ıv´a jak volit velikost referenˇcn´ıho napˇet´ı. U tohoto zapojen´ı bylo zvoleno referenˇcn´ı napˇet´ı 8V.
3.1.5
Ostatn´ı souˇ c´ astky
Pˇri experimentech s velikost´ı kapacity kondenz´atoru C3 na v´ ystupu zdroje se u ´roveˇ n ˇsumu znatelnˇe nemˇenila. Je to zp˚ usobeno velmi mal´ ym vnitˇr´ım odporem zdroje Ri ˇra´du desey vliv na potlaˇcen´ı ˇsumu na n´ızk´ ych tin aˇz setin ohmu. Aby mˇel kondenz´ator C3 nˇejak´ kmitoˇctech musela by jeho velikost kapacity b´ yt velmi velk´a ˇra´du stovek milifarad˚ u, protoˇze ˇcasov´a konstanta τ = C3 · Ri [s], ze kter´e se vypoˇc´ıt´a zlomov´a frekvence filtru typu doln´ı propust, na kter´e nast´av´a pokles amplitudov´e frekvenˇcn´ı charakteristiky o 3dB je rovna fm =
1 2·π·τ
[Hz]. Takto obrovsk´a kapacita by se ˇspatnˇe realizovala uˇz jenom d´ıky
velk´ ym rozmˇer˚ um kondenz´atoru d´ale by se mohli zaˇc´ıt projevovat parazitn´ı vlastnosti v n jako z´asobn´ık podobˇe indukˇcnosti a svodov´ ych proud˚ u. Kondenz´ator C3 slouˇz´ı z´aroveˇ energie pro vykryt´ı proudov´ ych ˇspiˇcek. Jeˇstˇe je dobr´e do s´erie s regul´atorem zapojit rezistor, kter´ y omez´ı proudov´ y n´araz pˇri pˇripojen´ı k baterii. Pˇri pokusech byl pouˇzit v´ ykonov´ y dr´atov´ y rezistor s hodnotou odporu 10Ω s v´ ykonovou ztr´atou 10W. Bez tohoto omezen´ı proudu doch´az´ı k poˇskozen´ı ym zesilovaˇcem z v´ ykonov´eho tranzistoru Q3 , nebo pokud byl obvod realizov´an s rozd´ılov´ operaˇcn´ıho zesilovaˇce, doˇslo k destrukci operaˇcn´ıho zesilovaˇce.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
V/√Hz
ˇ Obr´azek 3.5: Sum zdroje, kter´ y je zapojen podle sch´ematu viz. obr´azek 3.1
0
−8
10
10
−7
100
200
300
400
500
600
700
800 f[Hz]
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
SSM2210
1600
18
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
0
−8
10
−7
10
−6
10
10
−5
100
200
300
400
500
600
700
800 f[Hz]
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
SSM2210 7812
1600
19
V/√Hz
Obr´azek 3.6: Porovn´an´ı ˇsumu integrovan´eho stabiliz´atoru 7812(zdroj c.6 v tabulce A.3) zapojen´eho viz. obr´azek A.12 se zapojen´ım zdroje viz. obr´azek 3.1
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
Obr´azek 3.7: Vliv vstupn´ıho odporu do b´az´ı tranzistor˚ u Q1 a Q2
0
−8
10
10
V/√Hz
−7
100
200
300
400
500
600
700
800 f[Hz]
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
Zdroj c.1 Zdroj c.2
1600
20
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.2
21
Mˇ eˇ ren´ı ˇ sumu
Mˇeˇren´ı ˇsumu bylo prov´adˇeno pomoc´ı spektr´aln´ıho analyz´ator HP35670A. Blokov´e sch´ema pro mˇeˇren´ı je na obr´azku 3.8. Stejnosmˇern´a sloˇzka byla oddˇelena pomoci obvodu viz. obr´azek 3.9. D´ale byl pouˇzit speci´aln´ı mˇeˇric´ı transform´ator s pˇrevodem 1:100(transformer preamplifier Stanford Research system SR554). Mˇeˇren´ y line´arn´ı regul´ator ss napˇet´ı byl um´ıstˇen v kovov´e krabici, kter´a byla propojena se zemn´ıc´ı svorkou spektr´aln´ıho analyz´atoru, aby bylo moˇzn´e aspoˇ n z ˇc´asti odst´ınit vnˇejˇs´ı ruˇsen´ı, byl nap´ajen z baterie, kter´a byla rovnˇeˇz um´ıstˇena ve st´ın´ıc´ı kovov´e krabici. Namˇeˇren´a data ze spektr´aln´ıho analyz´atoru byla pak ve formˇe textov´eho souboru pˇrenesena do programu Matalb, kde byla d´ale zpracov´ana. Na spektr´aln´ım analyz´atoru byla nastavena ˇs´ıˇrka p´asma 1Hz, rozsah analyzovan´eho kmitoˇctov´eho p´asma od 0Hz do 1600Hz. Pˇri kaˇzd´em mˇeˇren´ı bylo provedeno pr˚ umˇerov´an´ı z deseti odmˇer˚ u.
Obr´azek 3.8: Blokov´e sch´ema mˇeˇric´ıho ˇretˇezce
Obr´azek 3.9: Oddˇelˇen´ı stejnosmˇern´e sloˇzky, R1 =150 Ω, Rz =47 Ω, C=4700 μF
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
Obr´azek 3.10: Spektr´aln´ı analyz´ator
22
Kapitola 4 Z´ avˇ er Realizovan´e zapojen´ı line´arn´ıho regul´atoru stejnosmˇern´eho napˇet´ı vykazuje v´ yraznˇe lepˇs´ı ˇsumov´e vlastnosti neˇz monolitick´e integrovan´e stabiliz´atory napˇet´ı typu 7812, 7805 a LM317. Zapojen´ı bylo testov´ano pˇri nap´ajen´ı speci´aln´ıho gener´atoru s velmi velk´ ym odstupem sign´al ˇsum. Rozd´ıl pˇri nap´ajen´ı z baterie a z realizovan´eho regul´atoru napˇet´ı co se t´ yˇce ˇsumu byl zanedbateln´ y. Ze zaˇc´atku zkoum´an´ı line´arn´ıch regul´ator˚ u stejnosmˇern´eho napˇet´ı s n´ızk´ ym ˇsumem to vypadalo, ˇze nebude obt´ıˇzn´e takov´ y regul´ator navrhnout a sestavit. Pˇri simulac´ıch v programech Micro Cap a WinSpice vˇse fungovalo, ovˇsem pˇri praktick´e realizaci regul´atoru doch´azelo k rozkmit´an´ı nebo napˇet´ı na v´ ystupu regul´atoru nebylo stabiln´ı a pˇri zat´ıˇzen´ı klesalo. U nˇekolika konstrukc´ı regul´ator fungoval jen pokud nebyl zat´ıˇzen a nebo do urˇcit´e velikosti zatˇeˇzovac´ıho proudu. Objevily se i opaˇcn´e probl´emy, regul´ator byl stabiln´ı jen pokud byl zat´ıˇzen a napr´azdno kmital. Na celkov´ y v´ ysledek snaˇzen´ı o zkonstruov´an´ı funkˇcn´ıho regul´atoru p˚ usob´ı mnoho vliv˚ u. Uk´azala se platnost dvou vˇet a to, ˇze teorie bez praxe a praxe bez teorie se navz´ajem bez sebe neobejdou a tak´e ta, ˇze s poˇctem sp´alen´ ych souˇca´stek rostou pˇr´ımo u ´mˇernˇe zkuˇsenosti.
23
Literatura ˇ [1] Zalud, V. a Kuleˇ sov, V.N. Polovodiˇcov´e obvody s mal´ym ˇsumem. SNTL, Praha 1980. ˇ [2] Papeˇ z, V. Technologie elektrotechnick´ych souˇca´stek, Cviˇcen´ı. CVUT, Praha 1992 ´tko, M. Navrhov´ [3] Syrova an´ı nap´ ajec´ıch zdroj˚ u pro elektroniku. SNTL, Praha 1977 ˇocha ´r ˇ, J. Operaˇcn´ı zesilovaˇce v elektronice. Tˇret´ı vyd´an´ı BEN technick´a [4] Punc literatura, Praha 1997 ˇ ıslicov´e mˇeˇric´ı syst´emy. Monografie CVUT, ˇ ˇil, J.,Nova ´k, J. C´ [5] Haasz, V.,Roztoc Praha 2000 ˇil, J. a kol. Ovˇeˇren´ı metrologick´ych vlastnost´ı syst´emu pro testov´ [6] Roztoc an´ı ˇ pˇrevodn´ık˚ u s rozliˇsen´ım 12 aˇz 20 bit˚ u. Z´avˇereˇcn´a zpr´ava rychl´ych AC u a modul˚ ˇ u ´kolu RM 2007 ˇc. VIII/1/7. CVUT FEL, Praha 2007 [7] Firemn´ı literatura Analog Device, Linear technology, Burr-Brown. [8] Mallat, J. a Krofta, J. Stabilizovan´e nap´ ajec´ı zdroje pro mikroelektroniku. SNTL, Praha 1985 ´, J. a Za ´hlava, V. Elektronika - souˇc´astky a obvody, principy a pˇr´ıklady. [9] Vobecky Tˇret´ı rozˇs´ıˇren´e vyd´an´ı Grada Publishing, Praha 2005. ˇ ´hlava, V. N´ [10] Za avrh a konstrukce desek ploˇsn´ych spoju. CVUT, Praha 2005 [11] Analog Devices firemn´ı internetov´e str´ anky. http://analog.com. [12] Linear Technology firemn´ı internetov´e str´ anky. http://linear.com. ´, E. Elektronika. Druh´e vyd´an´ı, SNTL, Praha 1981 [13] Mat’´ atko, J. a Foitova 24
LITERATURA ˇ ˇ, J. Elektronick´e a funkˇcn´ı bloky 1. CVUT, [14] Neumann, P. a Uhl´ır Praha 2005
25
Pˇ r´ıloha A Ostatn´ı realizovan´ a zapojen´ı V t´eto pˇr´ıloze jsou uvedeny dalˇs´ı realizovan´e obvody. D´ale pak jejich porovn´an´ı a vliv jednotliv´ ych souˇca´stek a zp˚ usobu jejich zapojen´ı na celkov´ y ˇsum obvodu.
A.1
Vliv emitorov´ eho sledovaˇ ce
Pˇri pokusech o zv´ yˇsen´ı v´ ystupn´ıho proudu stabiliz´atoru a z´aroveˇ n zmenˇsen´ı proudu, kter´ y prot´ek´a rozd´ılov´ ym zesilovaˇce jsem pouˇzil v zapojen´ı nav´ıc tranzistor Q3 viz. obr´azek A.1. ym kolektorem(tzv. emitorov´ y sledovaˇc). Bohuˇzel Tranzistor Q3 je v zapojen´ı se spoleˇcn´ tento typ vylepˇsen´ı obvodu nen´ı nejlepˇs´ım ˇreˇsen´ım, doch´az´ı ke zvˇetˇsen´ı celkov´eho ˇsumu obvodu. Zkouˇsel jsme nˇekolik typ˚ u tranzistor˚ u s n´ızk´ ym ˇsumem, ale i obyˇcejn´e(2SC1815, ´spˇechu, ˇsum se pˇr´ıliˇs ne2SC3199, 2SC2240, BD135) na m´ıstˇe tranzistoru Q3 , ale bez u zmenˇsil. Pˇri experimentech s tranzistorem Q3 se projevili probl´emy se stabilitou cel´eho obvodu. Doch´azelo k rozkmit´an´ı obvodu(objevili se i kmity s frekvenc´ı 100MHz s amplitudou 2V), po kr´atk´e dobˇe doˇslo k destrukci nˇekter´e z ˇca´st´ı obvodu.
I
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
II
Obr´azek A.1: Sch´ema zapojen´ı zdroje se zv´ yˇsen´ ym v´ ystupn´ım proudem
Popis zdroj c.1 Q3 2SC1815, Z´atˇeˇz 47Ω zdroj c.2 Q3 2SC3199, Z´atˇeˇz 47Ω zdroj c.3 Q3 2SC2240, Z´atˇeˇz 47Ω zdroj c.4 Q3 BD135 , Z´atˇeˇz 47Ω Tabulka A.1: Popis mˇeˇren´ ych zdroj˚ u
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
10
−8
0
100
200
300
400
500
600
700
800 f[Hz]
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
Zdroj c.1 Zdroj c.2 Zdroj c.3 Zdroj c.4
1600
III
V/√Hz
Obr´azek A.2: Porovn´an´ı nˇekolika typ˚ u tranzistor˚ u na m´ıstˇe tranzistoru Q3
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
A.2
IV
Paraleln´ı ˇ razen´ı tranzistor˚ u
V katalogov´em listu firmy Analog Devices k tranzistoru SSM2210 je uvedeno zapojen´ı rozd´ılov´eho zesilovaˇce, kde pro sn´ıˇzen´ı ˇsumu zesilovaˇce je ˇrazeno nˇekolik tranzistor˚ u paralelnˇe. Zkouˇsel jsem d´at paralelnˇe nejprve dva pak tˇri a nakonec ˇctyˇri tranzistory. Na obr´azku A.4 je uveden graf, kde je zobrazen v´ ysledek pokusu. Pokles u ´rovnˇe ˇsumu u ˇctyˇr tranzistor˚ u zapojen´ ych paralelnˇe oproti jednomu tranzistoru byl velmi mal´ y okolo 0,5nV. Paraleln´ı ˇrazen´ı se sp´ıˇse hod´ı pro audio aplikace. V oblasti od 0Hz do 1KHz se uplatˇ nuje ˇsum typu 1/f viz. kapitola 2.2.1.4.U tohoto zapojen´ı byla pouˇzita napˇet’ov´a reference REF5010 od firmy Texas Instruments.
Obr´azek A.3: Zapojen´ı v´ıce tranzistor˚ u SSM2210 paralelnˇe
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
0
−8
10
10
−7
100
200
300
400
500
600
700
800 f[Hz]
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
Zdroj c.1 Zdroj c.4
1600
V
V/√Hz
Obr´azek A.4: Zapojen´ı v´ıce tranzistor˚ u SSM2210 paralelnˇe, zdroj c.1 jeden tranzistor SSM2210, zdroj c.4 ˇctyˇri tranzistory paralelnˇe
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
A.3
VI
Porovn´ an´ı obvod˚ u s operaˇ cn´ımi zesilovaˇ ci
V obchodech je nepˇrebern´e mnoˇzstv´ı operaˇcn´ıch zesilovaˇc˚ u od r˚ uzn´ ych v´ yrobc˚ u a r˚ uzn´ ymi parametry. Otestoval jsme nˇekolik operaˇcn´ıch zesilovaˇc˚ u. Poˇc´ınaje legendou LM741 aˇz po nejnovˇejˇs´ı typy LT1007 a AD797, kter´ y je podle katalogov´ ych u ´daj˚ u v´ yrobce nejlepˇs´ı co do velikosti ˇsumu z testovan´ ych operaˇcn´ıch zesilovaˇc˚ u. V nˇekolika mˇeˇren´ıch byla m´ısto napˇet’ov´e reference pouˇzita baterie, aby bylo moˇzn´e porovnat vliv napˇet’ov´e reference na celkov´ y ˇsum obvodu. Z namˇeˇren´ ych hodnot vynesen´ ych do graf˚ u na obr´azc´ıch A.8 a A.10 je vidˇet, ˇze u operaˇcn´ıch zesilovaˇc˚ u LT1007 a OP27 nen´ı ˇza´dn´ y rozd´ıl mezi t´ım jestli se pouˇzije jako reference integrovan´ y obvod REF02(zdroj c.2 a zdroj c.3 viz. obr´azek A.8) nebo baterie( zdroj c.8 a zdroj c.9 viz. obr´azek A.10). Tyto operaˇcn´ı zesilovaˇce ˇsum´ı v´ıc neˇz reference REF02 sama o sobˇe. Nejlepˇs´ıch parametr˚ u z hlediska ˇsumu dos´ahl operaˇcn´ı zesilovaˇc AD797, ˇskoda ˇze vlivem proudov´eho n´arazu doˇslo k poˇskozen´ı AD797, tak uˇz nebylo moˇzn´e udˇelat mˇeˇren´ı ˇsumu, kde by m´ısto napˇet’ov´e reference REF02 byl pouˇzita baterie. Podle parametr˚ u AD797 by mˇel ˇsum jeˇstˇe v´ıce poklesnout.
Typ OZ
Typ Reference
sch´ ema zapojen´ı
REF02
viz. obr´azek A.6
zdroj c.2 OZ LT1007 REF02
viz. obr´azek A.5
zdroj c.3 OZ OP27
REF02
viz. obr´azek A.5
zdroj c.4 OZ LM741
LT1019CN8-5
viz. obr´azek A.5
zdroj c.5 OZ LT1001 LT1019CN8-5
viz. obr´azek A.5
zdroj c.6 OZ LT1007 LT1019CN8-5
viz. obr´azek A.5
zdroj c.7 OZ TL081
baterie
viz. obr´azek A.7
zdroj c.8 OZ LT1007 baterie
viz. obr´azek A.7
zdroj c.9 OZ OP27
viz. obr´azek A.7
zdroj c.1 OZ AD797
baterie
Tabulka A.2: Popis mˇeˇren´ ych zdroj˚ u s operaˇcn´ımi zesilovaˇci
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
VII
Obr´azek A.5: Zapojen´ı s operaˇcn´ım zesilovaˇcem(zdroje c.2 aˇz c.5)
Obr´azek A.6: Zapojen´ı s operaˇcn´ım zesilovaˇcem AD797 (zdroj c.1)
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
VIII
Obr´azek A.7: Zapojen´ı s operaˇcn´ım zesilovaˇcem(zdroje c.7 aˇz c.9)
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
Obr´azek A.8: Porovn´an´ı OZ s referenc´ı REF02 viz. tabulka A.2
−9
10
−8
10
−7
10
10
V/√Hz
−6
0
100
200
300
400
500
600
700
800 f[Hz]
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
Zdroj c.1 Zdroj c.2 Zdroj c.3
1600
IX
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
Obr´azek A.9: Porovn´an´ı OZ s referenc´ı LT1019CN8-5 viz. tabulka A.2
0
−7
10
10
V/√Hz
−6
100
200
300
400
500
600
700
800 f[Hz]
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
Zdroj c.3 Zdroj c.4 Zdroj c.5
1600
X
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
0
−7
10
10
V/√Hz
−6
100
200
300
400
500
600
700
800 f[Hz]
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
Zdroj c.7 Zdroj c.8 Zdroj c.9
1600
XI
Obr´azek A.10: Porovn´an´ı OZ, jako reference pouˇzita baterie viz. tabulka A.2
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
A.4
XII
Porovn´ an´ı tov´ arnˇ e vyr´ abˇ en´ ych stabiliz´ ator˚ u
U tov´arnˇe vyr´abˇen´ ych stabiliz´ator˚ u jsem zkoumal vliv z´atˇeˇze na ˇsum a d´ale pak zmˇenu ˇsumu po pˇripojen´ı elektrolytick´eho kondenz´atoru o kapacitˇe 3,3mF ve sch´ematech na obr´azc´ıch A.11, A.12, A.13 oznaˇcen jako kondenz´ator C3 . Dioda 1N4007 chr´an´ı integrovan´e stabiliz´atory pˇred poˇskozen´ım pˇri odpojen´ı nap´ajec´ıho napˇet´ı by jinak na v´ ystupu stabiliz´atoru bylo vˇetˇs´ı napˇet´ı neˇz na vstupu a doˇslo by k poˇskozen´ı stabiliz´atoru. Z namˇeˇren´ ych hodnot je patrn´e, ˇze LM317 ˇsum´ı nejv´ıce z testovyn´ ych integrovan´ ych stabiliz´ator˚ u. Zvˇetˇsen´ı kapacity na v´ ystupu nemˇelo ˇza´dn´ y vliv na ˇsum obvodu viz obr´azek A.14. Obdobn´ y efekt mˇela zmˇena kapacity u integrovan´eho stabiliz´atoru 7812. U stabiliz´atoru 7812 jsem zkouˇsel jeˇstˇe vliv zmˇeny velikosti z´atˇeˇze z 47Ω na 22Ω, zmˇena ˇsumu je opˇet neznateln´a viz. obr´azek A.15.
Popis zdroj c.1 LM317, Z´atˇeˇz 47Ω, C3 odpojen zdroj c.2 LM317, Z´atˇeˇz 47Ω, C3 pˇripojen zdroj c.3 7805, Z´atˇeˇz 22Ω zdroj c.4 7812, Z´atˇeˇz 22Ω, C3 odpojen zdroj c.5 7812, Z´atˇeˇz 47Ω, C3 odpojen zdroj c.6 7812, Z´atˇeˇz 47Ω, C3 pˇripojen Tabulka A.3: Popis mˇeˇren´ ych zdroj˚ u2
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
XIII
Obr´azek A.11: Zapojen´ı stabiliz´atoru napˇet´ı 7805
Obr´azek A.12: Zapojen´ı stabiliz´atoru napˇet´ı 7812
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
XIV
Obr´azek A.13: Zapojen´ı stabiliz´atoru napˇet´ı LM317 s nastaven´ ym v´ ystupn´ım napˇet´ım pˇribliˇznˇe 12V
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
400 350 300 250 200 150 100 50 0
−6
10
−5
10
V/√Hz
ˇ Obr´azek A.14: Sum obvodu se stabiliz´atorem LM317, zdroj c.1, zdroj c.2
f[Hz]
450
500
550
600
650
700
750
Zdroj c.1 Zdroj c.2
800
XV
ˇ ´ILOHA A. OSTATN´I REALIZOVANA ´ ZAPOJEN´I PR
400 350 300 250 200 150 100 50 0
−6
10
−5
10
V/√Hz
ˇ Obr´azek A.15: Sum obvodu se stabiliz´atory 7805 a 7812
f[Hz]
450
500
550
600
650
700
750
Zdroj c.3 Zdroj c.4 Zdroj c.5 Zdroj c.6
800
XVI
Pˇ r´ıloha B Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD K t´eto pr´aci je pˇriloˇzeno CD, na kter´em jsou uloˇzeny katalogov´e listy pouˇzit´ ych obvod˚ u. • Adres´aˇr Datasheet: - SSM2210.pdf - Katalogov´ y list tranzistoru SSM2210. - LT1021CCN8-10.pdf - Katalogov´ y list napˇet’ov´e reference LT1021CCN8-10. - REF5010.pdf - Katalogov´ y list napˇet’ov´e reference REF5010. - REF02.pdf - Katalogov´ y list napˇet’ov´e reference REF02. - LT1019CN8-5.pdf - Katalogov´ y list napˇet’ov´e reference LT1019CN8-5. - 2SB773.pdf - Katalogov´ y list v´ ykonov´eho tranzistoru 2SB772. - AD797.pdf - Katalogov´ y list operaˇcn´ıho zesilovaˇce AD797. - G202.pdf - Katalogov´ y list dr´atov´ ych rezistor˚ u typu G202 od firmy VISHAY. • Soubor Line´arn´ı regul´ ator ss napˇet´ı.pdf : Tento dokument.
XVII