Vyšší odborná škola publicistiky, Praha
eská ve ejnost a její p ístup k volbám
Josef Mašek
Kontakt:
[email protected], 602 489 538 I. ro ník VOŠP, Sociologie P ednášející: PhDr. MgrTh. Ji í Vymazal, CSc. 3.1.2005, Praha
!"#"$% % &
Úvod Zvolené téma eská ve ejnost a její p istup k volbám jsem si vybral v ješt doznívající atmosfé e listopadových krajských a senátních voleb. Cht l jsem se dozv d t více o tehdy v médiích tolik diskutovaném tématu – postoji eských voli . Práce je dle zadání sestavena ze t í základních ástí. V první se soust edím na sta Blanky ehákové P ed asné volby 1998: Volební chování r zných skupin voli uve ejn né v Sociologickém asopise. Další ást práce obsahuje krátké anotace dalších knih a text . Záv re ná ást práce v bodech nasti uje teze možné práce na vybrané téma.
Rozbor stati eháková Blanka: P ed asné volby 1998: Volební chování r zných skupin voli . Sociologický asopis, 1999, ro . 35, str. 311-334. Autorka textu Blanka eháková je v deckou pracovnicí Sociologického ústavu Akademie v d eské republiky. Ve své v decké innosti se vedle problematiky p íjmových nerovností soust edí práv na prom ny vztahu mezi sociální t ídou a volebním chováním. Abstrakt: Sta se zam uje na volební chování nejr zn jších sociálních a demografických skupin v p ed asných volbách v roce 1998. Na základ výsledk p edvolebních pr zkum v letech 1996 a 1998 porovnává voli e pravice a levice. Druhotn pak pojednává o voli ích stran tzv. levého k ídla ( SSD a KS M) a následn je porovnává s voli i st edo-pravého k ídla (ODS, US, KDU- SL). Na záv r se sta zam uje na zm ny vycházející z výsledk voleb v roce 1996 a studie zm n voli levice a pravice. Porovnává nejr zn jší skupiny v adách voli SSD a ODS. Úvod stati se vrací do roku 1996 a ve stru nosti rozebírá výsledky tehdejších voleb. Ne ekan velký úsp ch SSD tehdy znamenal politický pat. Voli i od pravicových stran p ešli více doleva. Mezi stranami tehdejší vládní koalice byl navíc zaznamenán posun sympatií n kterých ob an od ODS ke KDU- SL. Další odstavce popisují povolební vývoj, který pozd ji p ivedl politickou scénu až k p ed asným volbám. Boj pravice s levicí nebyl v té dob jediným. Velké spory v ely rovn ž uvnit vládní koalice. Problémy s financováním tém všech parlamentních stran a stále se zhoršující ekonomická situace zap í inila nespokojenost zna né ásti voli ské základny. Volební preference pravicové ODS klesaly (Dle odpov dí na otázku: Koho byste volil(a), kdyby byly p íští týden volby) a naopak levicová SSD si s každým novým pr zkumem ve ejného mín ní polepšovala. Zajímavostí m že být, že zatímco mezi preferencemi ODS a SSD bylo znatelné „p elévaní“ hlas , volební preference KDU- SL a ODA se vyvíjely zcela #" '
( &
!"#"$% % &
samostatn , p evážn pouze v p ímé závislosti na aktuálních kauzách a postojích t chto dvou stran. Ve chvíli, kdy spory uvnit vládnoucí koalice vyvrcholily proslulým „sarajevským atentátem“ a dosavadní lenové ODS se rozšt pili na dva proudy (ODS a nov vzniklou stranu Unie Svobody) dosp la politická situace k p ed asným volbám. V tomto textu Blanky okamžiku za íná hlavní t žišt ehákové. Text si všímá, že výrazný posun „doleva“ se udál v r zných úrovních sociálních i demografických skupin. Nejv tší posun byl zaznamenán u starších ro ník s malými p íjmy a nižším vzd láním. Autorka p ipomíná, že toto platilo již p i volbách v roce 1996. K dalším zjišt ním pat í, že naopak skupina voli mezi 18 – 44 lety s vysokoškolským vzd láním, nebo p sobícími jako živnostníci a podnikatelé žádný posun nezaznamenala. Další ásti textu v p ehledném souhrnu porovnávají voli e r zných politických stran (voli i SSD vs. KS M, ODS vs. US, KDU- SL vs. ODS a US). V záv ru poté dostáváme sumarizaci typických skupin voli stran.
jednotlivých politických
Sta je psána srozumitelným jazykem, kterému bezproblémov p sobí mimo obor.
porozumí i ti, kte í
Anotace dalších titul Machonin Pavel: Výzkum postoj obyvatelstva po volbách do krajských zastupitelstev v eské republice 2000 (pracovní text – první zn ní). Sociologický ústav akademie v d R. Praha 2000. Analýza výsledk povolebního výzkumu koncipovaná jako jeden z test uplat ování r zných strategií transformace eské spole nosti. P ináší relevantní poznatky. Šubrt Ji í a kolektiv: Kapitoly ze sociologie ve ejného mín ní. Teorie a výzkum. Karolinum. Praha 1998. Kniha je souborem odborných text celé ady autor . Volebním výzkum m je v nována ást Jana Herzmanna na stránkách 181 – 196. Klíma Michal: Volby a politické strany v moderních demokraciích. Radix. Praha 2003. Autor knihy, profesor p ednášející na Vysoké škole ekonomické v Praze, asto píše tituly ur ené student m politologie a sociologie. Mezi takové pat í i tento. Vedle porovnání rozložení hlas v zemích Evropské unie a dalších popis chodu r zných typ voleb se okrajov zam uje i na chování voli samotných. $" '
( &
!"#"$% % &
Klíma Michal: Kvalita demokracie v eské republice a volební inženýrství. Radix. Praha 2001. Kniha je rozd lena do n kolika ástí – první polovina akcentuje situaci v R, druhá pak reformu ve Velké Británii. Klíma ve svém díle p íliš nesouhlasí s hledáním ideálního politického systému, který by „p ekonal rámec zkažené a h íšné spole nosti". Vlachová Klára, Mat j Petr: Krystalizace politických postoj a politického spektra v eské republice. Sociologický asopis, 1998. ro . 34. str. 145-169. Jak se m nily politické postoje v rozmezí 1991 – 1995. P esuny voli stva mezi levicí a pravicí. Vlachová Klára, Mat j Petr: Role politicky relevantních hodnot ve volebním rozhodování v eské republice. Sociologický asopis, 1998. ro . 34. str. 171193. Odhalení existence hodnotov založených dimenzí: levice-pravice, povinnosti vlády,… Nejvíce relevantních politických postoj se u nás váže práv k dimenzím levice vs. pravice. Mat j Petr: Volbami se testují ideologie, nikoli v decké teorie a hypotézy. Sociologický asopis, 1999, ro . 35, str. 463-467. Jak voli i p ijali tzv. opozi ní smlouvu? Machonin Pavel, Gatnar Lumír: Sociologie, volby a naši kritikové. Sociologický asopis, 1999, ro . 35, str. 468-469. Diskuse k materiálu o vývoji chování v letech 1995 – 1997. Kostelecký Tomáš a ermák Daniel: Vliv teritoriáln specifických faktor na formování politických orientací voli . Sociologický asopis, 2004, ro . 40, str. 469-488. Jsou rozdíly v politických postojích podle region ? Autorova odpov v této stati vychází ze 4 výzkum provád ných v zcela rozdílných regionech R.
Osnova práce v bodech (základní teze)
V záv re né ásti textu shrnuji základní teze, které vycházejí z již uvedeného vý tu zdroj . N které údaje jsou vztaženy k minulým let m (p evážn 1997 – 2000) a proto se od dnešní situace pravd podobn mohou mírn lišit. -
Volební chování (volba) bývá úzce souvislá s aktuální ekonomickou situací, resp. tím jak tuto situaci vnímají sami voli i.
-
Krize v bankovním sektoru a nar stající nezam stnanost dává pr chod levicovým sm r m.
-
Naopak stabilita (cítí-li ji sami ob ané – voli i) obrací volební preference sm rem ke st ední až pravicové ásti politického spektra. !" '
( &
!"#"$% % &
o Tato situace výrazn nastala nap . v roce 1997, kdy se postkomunistická transformace dostala do kritického stavu. Dalšímu prohlubování krize zabránilo zastavení „rozevírajících se n žek“ (údaj k roku 2000) -
Podle o ekávaného „významu“ voleb se liší i celkový objem hlas pro menší (neparlamentní) strany.
-
Typický voli pravice (velmi zjednodušeno): vysokoškolák, p ípadn i lov k s nižším dosaženým vzd láním, pokud spadá do kategorie „self-employed“ – tedy živnostník, podnikatel – lov k zam stnávající sám sebe.
-
Typický voli levice (velmi zjednodušeno): Starší ro níky, lidé s nižšími p íjmy, s nižším dosaženým vzd láním.
-
Typi tí voli i sou asných parlamentních stran jsou pak tito: o ODS : muž i žena, 18-44 let, v tší m sta, vyšší vzd lání, „selfemployed“ o US : muž i žena, 18-29 let, univerzitní vzd lání. o KDU- SL : spíše žena, ímsko-katolické vyznání, základní vzd lání, menší a malá m sta a vesnice. SSD : 33-59 let, kvalifikovaný pracovník – zam stnanec, st edn o velká m sta. o KS M : D chodce, nižší dosažené vzd lání, malá m sta a vesnice.
-
Srovnání voli ur itých stejn i podobn politicky orientovaných stran: o SSD x KS M : Voli i SSD mají vyšší vzd lání, oproti voli m KS M jsou mladší a z v tších m st. U mladších ro ník je SSD vnímána jako moderní levicová strana, kdežto KS M je p isuzováno p íliš populismu. o ODS x US : Voli i ODS jsou ast ji „self-employed“. Voli i US mají ast ji univerzitní vzd lání. o KDU- SL x ODS, US : Lidovecká strana je výrazn atraktivn jší pro ženy, ob any s ímsko-katolickým vyznáním, ob any z menších m st n ž u ODS a US. Voli i KDU- SL jsou také ast ji starších ro ník .
-
Od roku 1998 provází naši politiku „patové situace“ generující neplnohodnotn fungující vlády.
-
Chování dle sociální skupiny voli (nikoli dle sociálních t íd, užívaných v moderní sociologii) o D lníci mají tradi n sklon k levici. Lidé v rutinních nemanuálních profesích sm ují ke st edu, odborníci preferují pravici.
-
Chování dle v ku: o Preference levice nerostou s v kem, by by se tak možná nabízelo. o Diferenciace chování dle v ku je patrn jší u žen. o Mladí jsou více než sta í p itahováni novými politickými stranami. o U pravicového voli e nad 59 let asto vít zí KDU- SL.
)" '
( &
!"#"$% % &
-
Chování dle pohlaví: o Z pravicových voli dávají ženy KDU- SL p ednost p ed ODS a US. U muž je tomu naopak.
-
Chování dle regionu: o ada KS M – SSD – KDU- SL – US+ODS je zcela úm rná po tu voli dle velikosti sídla (od vesnice po velkom sto). o Skladba voli stva se liší i podle region , což je dáno demografickou situací i p evažujícími zp soby obživy v daných regionech.
&" '
( &
