Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií
Česká republika a rozvojová spolupráce Bakalářská práce
Zuzana Blahutová
Vedoucí práce: PhDr. Břetislav Dančák, PhD. UČO: 113185 Obor: MV – SO Imatrikulační ročník: 2003 Brno, 2006
Čestně prohlašuji, že jsem na textu pracovala samostatně za
výhradného použití pramenů citovaných na konci práce.
Ostrava, 11. 5. 2006
........................ Podpis
2
Ráda bych na tomto místě poděkovala PhDr. Břetislavu
Dančákovi, PhD. za výborné a velmi přínosné vedení mé práce. Dále patří můj velký dík Mgr. M. Mikšové a Mgr. M. Náprstkovi za zajímavé rozhovory, které mi poskytly lepší vhled a nové informace k textu. Za velkou podporu a trpělivost děkuji také svým blízkým.
Ostrava, 11. 5. 2006
........................ podpis
3
Počet znaků: 64 050 Počet slov: 8 710
4
Obsah Úvod
1. Rozvojová pomoc a spolupráce 1.1 Definice
1.2 Terminologie
..... 6 ..... 8
..... 9
1.3 Rozdíl mezi zahraniční rozvojovou spoluprací, humanitární pomocí a transformační spoluprací
1.4 Koncepce rozvojové pomoci
1.5 Důvody pro rozvojovou spolupráci 1.6 Cíle rozvojové spolupráce
2. Rozvojová politika ČR
2.1 Historie rozvojové politiky ČR 2.2 Multilaterální spolupráce ČR 2.2.1 ČR a OSN
2.2.2 ČR a OECD 2.2.3 ČR a EU
2.2.4 Trilaterální spolupráce
. . . . . 11
. . . . . 12
. . . . . 13
. . . . . 14
. . . . . 15
. . . . . 15
. . . . . 23
. . . . . 24
. . . . . 25
. . . . . 25
. . . . . 26
3. Organizační zajištění oficiální české zahraniční rozvojové spolupráce
. . . . . 28
3.1 Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
3.2 Rozvojové středisko
. . . . . 30
. . . . . 31
4. Role nevládních neziskových organizací v oblasti rozvojové spolupráce
4.1 Rozvojové NNO v ČR
4.2 Sdružování NNO
Závěr
. . . . . 34
. . . . . 34
. . . . . 35
. . . . . 39
Seznam použité literatury
. . . . . 42
Seznam zkratek
. . . . . 48
Seznam tabulek a vyobrazení
. . . . . 47
5
Úvod Tato práce se zabývá zahraniční rozvojovou spoluprací jako fenoménem a především pak aktivitou České republiky na tomto poli. Rozvojová spolupráce je nezanedbatelnou součástí zahraniční
politiky vyspělých států, k nimž se Česká republika dnes již počítá. Státy západní Evropy stejně jako Kanada, Spojené státy americké nebo Austrálie přikládají rozvojové problematice velký význam,
čemuž odpovídá také legislativní zázemí a personální i meteriální kapacity zodpovědných pracovišť. Hypotézou této práce je, že program zahraniční rozvojové spolupráce České republiky má ke
standardům těchto zemí zatím daleko, nicméně i zde je patrný posun k většímu důrazu na toto téma zahraniční politiky a k lepší obeznámenosti s ním. Přestože prvním impulsem ke znovuzahájení
zahraničně - rozvojového programu ČR bylo úsilí o vstup do západních mezinárodních struktur, velkou zásluhu na dalším vývoji
mají jak pracoviště státní, Odbor rozvojové spolupráce a humanitární
pomoci Ministerstva zahraničních věcí ČR a Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů, tak neziskové nevládní organizace zabývající se rozvojovou problematikou.
Cílem práce je seznámit se zahraniční rozvojovou spoluprací
jako takovou a zprostředkovat obraz české aktivity v této oblasti, její
historii a zahraničněpolitický kontext, organizační zajištění a úlohu
českých nevládních neziskových organizací. K získání potřebných
informací a dat bylo použito mnoho elektronických meteriálů z oficiálních stránek MZV ČR, Rozvojového střediska a platformy
nevládních neziskových organizací FoRS. K lepšímu pochopení a jako zdroj dalších poznatků posloužily rozhovory s Mgr. M. Mikšovou (Odbor pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc MZV ČR) a
Mgr. M. Náprstkem (Rozvojové středisko ÚMV). Všechny použité materiály byly podrobeny obsahové anylýze, vzájemně komparovány a syntéza jednotlivých informací vedla k poznatkům obsaženým ve
finálním textu. Možné proporcionální odchylky tematických celků od zadání práce jsou způsobeny jednak nabytým detailnějším vhledem
6
do problematiky a uznáním relevantnosti rozšíření některých částí
práce jednak nedostatkem materiálů k původně zamýšlené větší obsáhlosti kapitol tři a čtyři.
7
1.
Rozvojová pomoc a spolupráce
1.1 Definice Centrum pro rozvojovou spolupráci (Development Assistance Centre - DAC), které je součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a
rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development OECD) ve shodě s Rozvojovým programem Organizace spojených národů (United Nations Development Programm – UNDP) definuje oficiální rozvojovou či zahraniční pomoc jako
„prostředky poskytované oficiálními agenturami, včetně vlád a místních
samospráv, nebo jejich výkonnými agenturami těm rozvojovým zemím, které jsou obsaženy v části I Seznamu příjemců pomoci OECD/DAC
1
a multilaterálním
institucím pro pomoc těmto zemím a každá transakce, která je poskytovaná s cílem podpořit ekonomický rozvoj a prosperitu rozvojových zemí, je výhodná svým charakterem a obsahuje nejméně 25 % grantovou složku“.2
Jednodušší definici je možné nalézt v dokumentu OECD
Miscellaneous: Official Development Assistance:
„Oficiální rozvojová či zahraniční pomoc je specifickým druhem pomoci
méně rozvinutým zemím světa sestávajícím z poskytování půjček, grantů, technické pomoci a jiných forem spolupráce, které poskytují vlády vyspělých zemí
zemím rozvojovým. Podstatná část této pomoci je zaměřena na podporu trvale udržitelného rozvoje v chudších zemích, částečně skrze ochranu přirozených zdrojů, ochranu přírody a populačními programy.“3
DAC List of DAC Recipients, on line text (http://www.oecd.org/dataoecd/35/9/2488552.pdf), (ověřeno ke dni 31. 3. 2006). 2 Is it Official Development Assistance (ODA)?, on line text (http://www.oecd.org/dataoecd/21/21/34086975.pdf), (ověřeno ke dni 31. 3. 2006); Definitions of Terms, on line text (http://www.undp.org.vn/undp/partner/dcr/files2004/terms.doc), (ověřeno ke dni 11. 4. 2006). (Překlad autorky.) 3 Miscellaneous: Official Development Assistance, on line text (http://www.environmentalindicators.com/htdocs/indicators/25offi.htm), (ověřeno ke dni 30. 3. 2006). (Překlad autorky.) 1
8
V českém
prostředí
je
aktuální
definice
obsažená
v dokumentu Ministerstva zahraničních věcí ČR Zásady rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU z roku 2004:
„zahraniční rozvojová spolupráce je v širším smyslu ucelenou vládní
politikou vůči partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu pak představuje pomoc českého státu vyjádřenou transferem financí, materiálu, expertní či technické pomoci za účelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí“.4
Rozvojovou spolupráci je možné určit také skrze její úkol,
kterým je
eliminovat dlouhodobou chudobu a její projevy ve všech aspektech života
společnosti, čehož je dosahováno skrze podporu a spolupráci s jednotlivými zeměmi a občanskými uskupeními.5
1.2 Terminologie Termín „rozvojová pomoc“ je používán především v Evropě6, zatímco
ve Spojených státech amerických se vžilo označení „zahraniční pomoc“7. Obě označení mohou být, jak ukazuje ekonom Peter
Bauer8, zavádějící, neboť slovo „pomoc“ naznačuje hierarchický vztah stran. Při snaze o rozvoj zaostalejších zemí by přitom mělo být
Zahraniční rozvojová spolupráce obecně, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=3130&ido=329&idj=1), (ověřeno ke dni 30. 3. 2006). 5 Plešinger, J. (2003): Využijte vlastních zkušeností, on line text (http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=18), (ověřeno ke dni 17. 3. 2006); Proč a jak pomáhat:Co je rozvojová pomoc a kolik na ni vyspělé země světa vynakládají, 2003, on line text (http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=16), (ověřeno ke dni 17. 3. 2006); Lipumba, N.H.I.: Long-term Development and Financing in Low-income Countries: Financing Lon- term development in sub-Saharan Africa. In: Culpeper,R. – Pestieau, C. (eds.) (1996): Development and Global Governance, on line text (http://www.idrc.ca/en/ev-55696-201-1-DO_TOPIC.html), (ověřeno ke dni 17. 3. 2006). 6 Viz např. Netherlands Development Assistance Research Council, on line text (http://www.rawoo.nl/home.html), (ověřeno ke dni 23. 3. 2006); Priorities of the Danish Goverment for Danish Development Assistance, on line text (http://www.um.dk/en/menu/DevelopmentPolicy/DanishDevelopmentPolicy/PrioritiesOfTheDanishGovernment ForDanishDevelopmentAssistance/?WBCMODE=AuthoringPreview), (ověřeno ke dni 23. 3. 2006). 7 „Foreign assistance“ – viz např. This is USAID, on line text (http://www.usaid.gov/about_usaid/), (ověřeno dne 20.3.2006) nebo New Direction for U.S. Foreign Assistance, on line text (http://www.usaid.gov/press/factsheets/2006/fs060119.html), (ověřeno ke dni 20. 3. 2006). 8 Bauer, P.: Forein Aid: Central Component of World Development?, in: Corbridge, S. (ed.) (1995): Development Studies Reader, London, s. 359-368. 4
9
důležité spolupracovat s těmito zeměmi na partnerské úrovni. Této výtce vyhoví v evropském prostředí čím dál více používaný termín „rozvojová
spolupráce“9,
prosazovaný10,
termínem
přístup
který
právě
reflektuje.
takový,
Dalším
dnes
často
obvykle
používaným
je „oficiální rozvojová pomoc (official development
assistance – ODA)“, který ji odlišuje od (official aid – OA)11.
pomoci transformační
Rozvojovou spolupráci navazují země náležející do různých
ustavených kategorií. V době studené války převládalo rozlišování na tzv. „první“, „druhý“ a „třetí“ svět, tedy na země náležející k západnímu či východnímu bloku a země ostatní12, k nimž náležely
především země málo vyspělé. V devadesátých letech se význam
termínu „třetí svět“ posunul, nicméně pro označení zemí, které přijímají rozvojovou pomoc, jsou dnes užívány spíše pojmy „rozvojové země“ a „nejméně rozvinuté země“13 či „země Jihu“14.
Jejich protipóly pak tvoří země označované jako „rozvinuté“, „vyspělé“ nebo „země Severu“15. Jiným terminologickým rozdělením
jsou pojmy „střed“ a „periferie“, které zachycují složité vztahy mezi dvěma skupinami států.16
Zmíněné termíny a s nimi úzce spojená rozvojová/zahraniční
pomoc může hranice mezi chudými a bohatými zeměmi tvořit a
upevňovat tím, že dělí svět, i v myslích lidí (za pomoci stereotypů),
Viz např. „Our role is firstly to initiate and formulate the EU's development co-operation policy for all developing countries…“ (DG Development: Mission and Role, on line text /http://europa.eu.int/comm/dgs/development/organisation/mission_en.htm/, /ověřeno ke dni 20.3.2006/). 10 Mimo jiné i v rámci OECD a v národních politikách jejich členů (v ČR aktuálně v rámci Koncepce zahraniční rozvojové pomoci ČR na období 2002-2007). 11 DAC´s Glossary, on line text (http://www.oecd.org/glossary/0,2586,en_2649_33721_1965693_1_1_1_1,00.html#1965580), (ověřeno ke dni 20. 4. 2006). 12 Third World, on line text (http://www.britannica.com/ebc/article-9380628?query=third%20world&ct=), (ověřeno ke dni 23. 3. 2006). 13 Zařazení do těchto kategorií se odvíjí od klasifikace OSN na základě Indexu lidského rozvoje (ten vychází z kombinace několika ukazatelů kvality života v dané zemi: naděje na dožití, vzdělání a upravený reálný příjem) (Human Development Index, on line text / http://hdr.undp.org/reports/global/2003/pdf/presskit/HDR03_PKE_HDI.pdf/, /ověřeno ke dni 21.3.2006/). 14 Podle umístění drtivé většiny rozvojových zemí na jižní polokouli. 15 Podle geografického umístění většiny těchto zemí na severní polokouli. 16 Gedlu, M. (2002): Mezinárodní role nevládních organizací, in: Mezinárodní politika, Praha, ÚMV, roč. XXVI, č. 9, s. 28-30.
9
10
na „rozvinutý“ a „rozvojový“.17 Její cíl a původní záměr je však
opačný.
V této
práci
budou
používány
současnému evropskému kontextu. 1.3 Rozdíl
mezi
zahraniční
termíny
odpovídající
rozvojovou
spoluprací,
humanitární pomocí a transformační spoluprací
Tradice humanitární pomoci má dlouhou historii. Koncept rozvojové
pomoci z ní vychází, ale zahrnuje její modernější podoby. Přestože se obě formy pomoci velmi často prolínají a jsou také nezřídka poskytovány stejnými institucemi18, je dnes již možné je vzájemně
odlišit. Úkolem „humanitární pomoci“ je reagovat na nenadálou událost s co možná nejmenší prodlevou a okamžitě zmírnit její
dopady. Vždy by měla vycházet výhradně z aktuálních potřeb příjemce. Respektuje přitom základní mezinárodní principy (lidskosti,
nestrannosti, neutrality a nezávislosti) a dohody. „Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS)“ je svým charakterem dlouhodobější. Je
možné ji plánovat na několik let dopředu a zaměřit na potřebnou oblast. Vyspělé a rozvojové země by měly být partnery při hledání možností rozvoje a zkvalitnění života obyvatel rozvojového světa.
„Transformační spolupráce“ doplňuje spolupráci rozvojovou,
liší se však kritériem pro výběr recipientských zemí. Tím není nízký Index
lidského rozvoje, nýbrž potřeba a možnosti transformace
směrem k demokracii. Výčet zemí v transformaci obsahuje část II Seznamu příjemců pomoci OECD/DAC.19 Náplní transformační spolupráce
je
především
podpora
lidských
práv,
rozvoj
demokratických institucí, občanské společnosti a nezávislých médií a
Bauer, P.: Forein Aid: Central Component of World Development?, in: Corbridge, S. (ed.) (1995): Development Studies Reader, London, s. 359-368. 18 Např. Odbor pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc MZV ČR, Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, ADRA, Člověk v tísni. 19 DAC List of DAC Recipients, on line text (http://www.oecd.org/dataoecd/35/9/2488552.pdf), (ověřeno ke dni 31. 3. 2006). 17
11
vzdělávání
a
transformaci.20
vědecký
výzkum
v oblastech
nezbytných
pro
1.4 Koncept rozvojové pomoci Koncept rozvojové pomoci pochází z období po druhé světové válce.
Jednalo se o nový druh pomoci chudým zemím světa prostřednictvím dlouhodobé spolupráce vyspělých a zaostalejších zemí, zpočátku
především v oblasti sociální a ekonomické, a hledání možností pro celkový rozvoj těchto zemí. Předpokládalo se, že mohou projít
zkráceným procesem industrializace, pokud jim budou poskytnuty potřebné technologické a vědecké podklady a peníze k jejich
praktické aplikaci. V sedmdesátých letech vstoupili do diskursu
rozvoje teoretici ze zemí označovaných za rozvojové a upozornili na souvislost chudoby rozvojového světa s výrazným rozvojem světa vyspělého.21
Došlo
k určitému
odklonu
od
dříve
primárního
ekonomického rozměru pomoci a byl vytčen širší cíl: uspokojení základních lidských potřeb. O desetiletí později začal být rozvoj
pojímán multidimenzionálně a rozvojová pomoc se rozšířila o mnoho
dalších oblastí majících vliv na kvalitu života obyvatel rozvojových zemí. Důraz byl kladem na dlouhodobou udržitelnost rozvoje, včetně jeho institucionálního zázemí. Všechny dřívější pohledy na rozvoj
spolu s několika novými, úžeji vymezenými, se promítají do dnešní teorie i praxe. Zároveň byl Rozvojovým programem OSN vytvořen nový ukazatel rozvoje tzv. Index lidského rozvoje, který více
vypovídá o kvalitě života občanů určité země než dříve používaný hrubý domácí a národní produkt. Objevují se také myšlenky o
vzájemném obohacování kultur a fakt pozitivní zpětné vazby poskytované pomoci na ekonomiku donora, které podporují vnímání
rozvojových zemí jako partnerů, jež mají co nabídnout. O to více je Koncepce transformační spolupráce, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=31910&ido=15700&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 30. 3. 2006). 21 Tito autoři vytvořili tzv. teorii závislosti - jádra a periferie více o problematice viz Exnerová, V. (ed.) (2005): Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata o která se lidé zajímají, Praha,Člověk v tísni.
20
12
třeba prosazovat vůči těmto zemím politiku koherentní a celkově podporující jejich rozvoj.
1.5 Důvody pro rozvojovou spolupráci Potřeba zahraniční rozvojové spolupráce úzce souvisí s fenoménem
globalizace, kdy se obyvatelé vyspělého severu častěji dozvídají o podmínkách života lidí z rozvojových oblastí. Ukazuje se také, jak
velký vliv na tyto země může mít politika nadnárodních společností. Zárověň se dostavuje pocit určité zodpovědnosti a snad i provinilosti obyvatel vyspělé části světa.
Důvody pro rozvojovou (a také humanitární) pomoc mohou být
různé. Altruismus a solidarita převažují pravděpodobně hlavně
v nevládním neziskovém sektoru. Na vládní úrovni mají velkou váhu
politické zájmy. Orientují se podle potřeby vlivu v daném státě
(určeno např. geopolitickou důležitostí), historických vazeb a
možností výhodné, alespoň budoucí, ekonomické spolupráce.
Historické vazby se projevují především v současných vztazích bývalých kolonií a jejich kolonizátorů, kteří stále cítí určitou míru
zodpovědnosti za stav nově suverénních zemí po jejich odchodu. Tento pocit ještě stupňuje případný výskyt vlastní národnostní menšiny, která v bývalé kolonii zůstala. Rozvojová spolupráce se pak stává dobrým nástrojem, jak uplatňovat vlastní vliv na podmínky
života této menšiny. V případě ČR, postrádající koloniální minulost, je však spíše prostředkem navázování na dřívější dobré vztahy a jejich prohlubování. Z globalizačního hlediska je důvodem pro rychlý
rozvoj zemí třetího světa eliminace rizik spojených s chudobou (včetně bezpečnostních), jež by mohly mít dalekosáhlý dopad i na vyspělý svět.
Problémem však je, že velká část poskytnutých prostředků se
nedostane k opravdu potřebným, ale do rukou vládnoucích elit dané země22, které bývají velmi často zkorumpované a fungují na principu Bauer, P.: Forein Aid: Central Component of World Development?, in: Corbridge, S. (ed.) (1995): Development Studies Reader, London, s. 359-368.
22
13
klientelismu. Z toho důvodu je při rozvojové spolupráci prosazován způsob financování vázaného na konkrétní projekt před půjčkami poskytovanými vládě k použití dle vlastního posouzení. 1.6 Cíle rozvojové spolupráce Cílem rozvojové spolupráce je přispět k boji s chudobou v méně
vyspělých zemích skrze udržitelný ekonomicko-sociální rozvoj.23 Aby
byl rozvoj opravdu trvale udržitelný, musí být založen na podpoře schopnosti rozvojových zemí určovat vlastní hodnoty a priority a také na posilování předpokladů k jich dosažení. Znamená to, že země, s
níž je spolupráce navázána a její obyvatelstvo se nemá stát závislé na poskytované zahraniční pomoci, ale naučit se, jak být plnohodnotným partnerem.
Konkrétní cíle, které by měly státy, a v rámci možností i
nevládní organizace, sledovat pak definovala roku 2000 tzv. Miléniová deklarace OSN. Jedná se o: snížení chudoby o 50%,
základní vzdělání pro všechny bez rozdílu, stejné příležitosti pro muže a ženy, snížení dětské a mateřské úmrtnosti, zastavení šíření
AIDS (HIV) a dalších chorob, dosáhnutí udržitelného stavu životního prostředí a velký důraz je kladen na partnerství pro rozvoj.24
Uskutečnění těchto bodů bylo plánováno do roku 2015, prozatímní
vývoj však ukazuje, že se potřebná doba značně prodlouží. Miléniovou deklaraci reflektují členské státy OSN ve svých národních konceptech
rozvojové
spolupráce.
Česká
republika
například
v Koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR na období 2002 – 2007.25
Development Cooperation in general, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8382&ido=7592&idj=2&amb=1), (ověřeno ke dni 28. 3. 2006). 24 Milenium Development Goals, on line text (http://www.undp.org/mdg/basics.shtml), (ověřeno ke dni 19. 4. 2006). 25 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2002-2007, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8567&ido=7630&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 19. 4. 2006).
23
14
2.
Rozvojová politika ČR
Česká republika byla od svého vzniku 1. 1. 1993 jak příjemcem, tak i
poskytovatelem rozvojové pomoci. Cílem pomoci proudící směrem
k nám především z Evropské unie bylo podpořit demokracii, rozvoj tržní ekonomiky a evropskou integraci. K tomu se využívala forma
spolupráce, školení či stáží a také finanční podpora některých projektů.26 Tzv. graduace (tedy přechod od příjemce k dárci), která
započala 12. 4. 2005, byla slavnostně završena 28. 2. 2006, kdy ČR definitivně přestala přijímat rozvojovou pomoc a zařadila se do skupiny vyspělých zemí v rámci Světové banky.27 Jako dárce ČR
poskytuje ZRS bilaterálně jednotlivým
potřebným zemím, multilaterálně v rámci rozvojových programů mezinárodních organizací nebo ve spolupráci s jinou zemí a
stipendijním programem. Rozvojová spolupráce má pomoci posílit či navázat ekonomické vztahy ČR s určitými rozvojovými zeměmi,
podpořit jejich stabilitu a změny směrem k demokracii, dodržování lidských práv a udržitelnému rozvoji. Na multilaterální úrovni je
posílen mezinárodní status ČR jako poskytovatele, neboť jasně
deklaruje, že je schopna a ochotna pomáhat méně rozvinutým státům a řadí sama sebe mezi státy vyspělé. 2.1
Historie rozvojové politiky ČR
Rozvojová spolupráce ČR (respektive ČSFR) mohla navázat na
poměrně dlouhou tradici z doby před převratem roku 1989, kdy byly vytvořeny pevné vazby s některými rozvojovými zeměmi (těmi
prosovětsky orientovanými). Bylo také možné alespoň částečně
využít dřívější organizační struktury. Převážil však spíše negativní pohled veřejnosti na rozvojovou spolupráci mající kořeny v nedůvěře
Nejvíce skrze programy EU Phare, ISPA a SAPARD (DTB-Předvstupní pomoc, on line text / http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=faq&kat_id=224&h_kat_id=5493&id=5086/, /ověřeno ke dni 19. 4. 2006). 27 Graduace ČR v rámci Světové banky, on line text (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/tiskove_zpravy_24457.html), (ověřeno ke dni 4. 4. 2006). 26
15
k jakýmkoli krokům bývalé komunistické vlády. Podobný náhled byl vlastní i novému politickému vedení, které navíc řešilo mnoho jiných politických otázek v rámci probíhající transformace a rozdělení země. Republika se stala spíše příjemcem než dárcem rozvojové pomoci.
Za této situace nemohl přijít výraznější podnět k vytvoření programu rozvojové spolupráce zevnitř ale zvenčí státu. Stal se jím zájem ČR
vstoupit do západních mezinárodních organizací, jejichž členové mimo jiné spolupracují i v programech rozvojové spolupráce. Konkrétně jednání o vstupu ČR do OECD. I přesto byla ČR jednou z prvních transformujících se zemí, která zahájila oficiální program rozvojové pomoci.28
Obecný rámec k poskytování rozvojové pomoci a navazování
spolupráce s rozvojovými zeměmi v České republice tvoří usnesení Vlády ČR č. 153/1995 za dne 15.3.1995 k Zásadám pro poskytování zahraniční pomoci. Do nich byly následně včleňovány principy formulované OECD, OSN či EU v souvislosti se vstupem ČR do
těchto organizací (např. Plán rozvojové spolupráce na rok 2006,
schválený usnesením vlády ČR ze dne 1. června 2005 č. 664 odráží
proces transformace systému poskytování rozvojové pomoci, k němuž Ministerstvo zahraničních věcí (MZV ČR) přistoupilo v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie). Součástí usnesení byla také Koncepce zahraniční pomoci ČR na období let 1995 – 2000.29
Zásady
pro
poskytování
zahraniční
pomoci
potvrdily
dosavadní způsob organizace rozvojové spolupráce, kdy jednotlivé projekty
zajišťuje
ministerstvo
s gescí
pro příslušnou
oblast.
Ministerstvo zahraničních věcí je koordinátorem. To zapříčinilo značnou rozdrobenost poskytované pomoci do izolovaných projektů
a její směřování do příliš velkého počtu zemí. V období let 1996 -
Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2002-2007, on line text (http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=1559), (ověřeno ke dni 24. 3. 2006). 29 Analýza a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci 1996-2000, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8305&ido=7599&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 25. 3. 2006).
28
16
2000 byly realizovány projekty ve více než padesáti zemích (tabulka č. 1).30
Tabulka č. 1: Největší příjemci české ZRS v období 1996 – 2000 Evropa východní Balkánský poloostrov Blízký Východ Asie východní
Asie střední, Kavkaz Asie jižní Afrika
Latinská Amerika
Bělorusko, Litva, Moldavsko, Rusko, Ukrajina, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Rumunsko, republika Jugoslávie
Svazová
Jordánsko, Libanon, Palestina Čína, Mongolsko, Vietnam
Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán Afghánistán, Bangladéš,Indie, Pákistán, Srí Lanka,
Etiopie, Ghana, Kamerun, Mali, Maroko, Mosambik, Pobřeží slonoviny, Senegal , Zambie, Argentina, Ekvádor, Kostarika, Nikaragua, Peru, Salvador
Zdroj: Analýza a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci 1996 – 2000, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8305&ido=7599&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 15. 4. 2006).
To bylo umožněno i velmi obecným definováním zemí, s nimiž lze
rozvojovou spolupráci navázat. Na základě Zásad pro poskytování zahraniční pomoci je pomoc poskytována „přednostně zemím, které
směřují k zavedení nebo upevňování demokracie, lidských práv a tržní ekonomiky, resp. zemím, u nichž poskytnutí rozvojové pomoci může nastoupení této orientace významně pozitivně ovlivnit“31 a
zemím, s nimiž má ČR tradičně úzké vztahy.32 Roztříštěností
spolupráce byla výrazně limitována úspěšnost projektů vzhledem
k vynaloženým prostředkům, jejichž objem navíc stagnoval a v roce 1997 byl dokonce podstatně redukován33 (tabulka č. 2), neboť
finance byly převedeny na řešení popovodňové situace.
Analýza a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci 1996-2000, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8305&ido=7599&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 25. 3. 2006). 31 Zásady pro poskytování zahraniční pomoci, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8306&ido=7599&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 14. 3. 2006). 32 MZV ČR (2002): Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2001 do prosince 2001, Praha, Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 33 Exnerová, V. (ed.) (2005): Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata o která se lidé zajímají, Praha,Člověk v tísni. 30
17
Tabulka č. 2:
Objem ZRS ČR v letech 1996 – 2000 (v mil. Kč): Rok 1996
Plán 531
% HDP 0,025
Realizace 262
326 326
0,016 0,016
287 314
1997
650 (redukce 50%)
2000
345
1998 1999
-
0,017
361
341
Zdroj: Analýza a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci 1996 – 2000, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8305&ido=7599&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 15. 4. 2006).
Zkušenosti české rozvojové spolupráce hodnotil dokument
Analýza a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci ČR za
období 1996 – 2000.34 Na základě jeho závěrů měl být stávající
systém organizování rozvojové spolupráce upravován tak, aby se přiblížil standardům vyspělých dárcovských zemí.35 Výtky se týkaly,
kromě již výše zmíněných problémů, nejednotnosti hodnotících kritérií, dokumentace a metodiky při přípravě a realizaci projektů. Efektivitu
rozvojové
spolupráce
problematizoval
také
systém
financování na principu jednoletého plánování, který ohrožoval dlouhodobé projekty, a nedostatečná spolupráce se zahraničními dárci, neziskovými organizacemi a také českými zastupitelskými
úřady, které mohou být významným zdrojem informací o dané lokalitě. Nedostatečná byla i propagace české zahraniční rozvojové spolupráce směrem k veřejnosti.
Závěry Analýzy byly meziresortně diskutovány a poskytly
východiska k formulování Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce na období 2002 – 2007.36 ČR se v ní přihlásila k mezinárodnímu úsilí
přispět k omezení chudoby rozvojového světa prostřednictvím ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje
a
k plné
podpoře
miléniových rozvojových cílů OSN. Konstatovala také, že rozvojová
Vláda ČR jej vzala na vědomí usnesením č 908/2001. Analýza a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci 1996-2000, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8305&ido=7599&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 11. 3. 2006). 36 Přijata unesením vlády ČR č. 91/2002 ze dne 23.1.2002.
34 35
18
spolupráce je pevnou součástí české zahraniční politiky37 a
definovala tři základní principy rozvojové pomoci: partnerství (určující je poptávka příjemce pomoci), efektivnost (důraz na systémový přístup a organizační zajištění) a transparentnost (otevřenost veřejné diskusi), zároveň také zvyšovala její rozpočet (tabulka č. 3). Tabulka č. 3:
Plánované navýšení rozpočtu na ZRS ČR a reálně vynaložené prostředky (v mil. Kč) Rok
Plán
2004
500
2002 2003 2005 2006 2007
350 500 750
1100 1600
% HDP Realizace* % HNP 0,036 0,042
1485,9 2556
0,065 0,101
0,077
3045
0,11
0,068 0,090 0,108
2780,1 -
0,106 -
* Pozn.: Celkové finanční prostředky zahrnuté do realizované pomoci jsou již počítány podle nového způsobu výkaznictví (viz níže). Zdroj: Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2002-2007, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8578&ido=7630&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 23. 4. 2006); Podrobné statistiky zahraniční rozvojové spolupráce ČR za roky 1999-2004 - OECD, on line text (http://www.rozvojovestredisko.cz/files/czechodastats_99-04.xls), (ověřeno ke dni 23. 4. 2006), Střednědobý výhled financování Zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2008, interní materiál MZV ČR.
Vzhledem k těmto principům byla upravena i kritéria pro výběr partnerských zemí a sektorů poskytované pomoci. Nadále měla být spolupráce realizována s dvaceti tzv. prioritními rozvojovými zeměmi (tabulka č. 4), což bylo stále ještě příliš.
Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2002-2007, on line text (http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=1559), (ověřeno ke dni 24. 3. 2006).
37
19
Tabulka č. 4:
Prioritní země ZRS ČR definované v roce 2002
Evropa východní
Ukrajina
Asie východní Asie střední, Kavkaz
Mongolsko, Vietnam Kazachstán, Uzbekistán
Balkánský poloostrov Blízký Východ Asie jižní Afrika
Latinská Amerika
Bosna a Hercegovina, Jugoslávie, Makedonie Jemen, Libanon, Palestina
Afghánistán Angola, Burkina Faso, Etiopie, Mali, Namibie Bolívie, Nikaragua, Salvador
Zdroj: Exnerová, V. (ed.) (2005): Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata o která se lidé zajímají, Praha,Člověk v tísni.
Byla uznána role nestátních neziskových organizací v oblasti rozvojové pomoci a nezbytnost spolupráce s nimi, stejně jako jejich
nezanedbatelný podíl na informování veřejnosti, jejíž podpora je
z dlouhodobé perspektivy nutná. Důležitým krokem vpřed bylo posílení role Ministerstva zahraničních věcí ČR a zřízení jeho
podpůrného odborného pracoviště v podobě Rozvojového střediska při Ústavu mezinárodních vztahů.38 Realizace projektů nadále
zůstala v pravomoci jednotlivých resortů, ale ve větší míře se přidaly
nevládní organizace, subjekty soukromého sektoru a pobočky mezinárodních
organizací.
Přijímání
víceletých
programů
a
konkrétních projektů posuzuje Rozvojové středisko a po projednání na čtvrtletních meziresortních poradách jsou ministrem zahraničních
věcí ČR předkládány vládě v podobě ročních plánů (což stále kompikovalo financování dlouhodobých projektů). V návaznosti na
Koncepci došlo k zapojení tzv. Expertní skupiny, složené ze zástupců doporučených jednotlivými resorty. Pro posuzování návrhů projektů a lepší koordinaci a jednotnost rozvojové spolupráce byl pod
Ministerstvem zahraničních věcí ČR zřízen v srpnu 2003 Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. V témže roce byly novelizovány Zásady z roku 199539 usnesením vlády č. 248/2003 ke
Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV) je nezávislá výzkumná instituce se statutem příspěvkové organizace, jejímž zřizovatelem je MZV ČR (Poslání: Kdo jsme, on line text /http://www.iir.cz/display.asp?ida=23&idi=83/, /ověřeno ke dni 25. 4. 2006/.). 39 Zahraniční rozvojová spolupráce, on line text (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/zahr_rozv_spoluprace.html), (ověřeno ke dni 21. 4. 2006). 38
20
Střednědobému výhledu financování ZRP ČR, které zlepšuje
podmínky dlouhodobým projektům. Nadále je program a výhled rozpočtu ZRS ČR plánován na tři roky dopředu (na rok následující
závazně a na další dva alespoň orientačně). Současně byla zavedena nová metodika výpočtu a vykazování české ZRP
odpovídající mezinárodním standardům. Celkovou ZRP ČR tvoří rozvojová pomoc (ODA) spolu s pomocí transformační (OA).40 Pro
vykazování objemu rozvojové spolupráce se používá podíl ODA na hrubém národním produktu (HNP).
V březnu 2004 byly v souvislosti se vstupem ČR do EU
usnesením č. 302/2004 schváleny nové Zásady zahraniční rozvojové spolupráce
ČR
po
vstupu
do
EU.
Jako
součást
nového
programového přístupu41 bylo definováno osm prioritních zemí
(tabulka č. 5), do nichž by měla nadále česká rozvojová pomoc dlouhodobě přednostně směřovat. Byly vypracovány programy rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi, které jsou závazné od
1. 1. 2006.42 Ani ony ale nemají mít v rámci české zahraniční
rozvojové pomoci stejnou váhu. Jejich relativní váha vychází ze zahraničně-politických a bezpečnostních zájmů ČR a z potenciálu
pro vzájemně výhodné hospodářské vztahy.43
Pro potřeby této práce bude nadále používán termín ZRP/ZRS ČR jako ekvivalent ODA ČR. Tedy přístupu, kdy stát dopředu definuje, ve kterých zemích a jak se hodlá angažovat a následně vypíše dotační výběrová řízení na realizaci projektů rozvojové spolupráce (Exnerová, V. (ed.) (2005): Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata o která se lidé zajímají, Praha,Člověk v tísni.). 42 Na jejich vypracování se podílely Teritoriální odbory a Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV ČR, Zastupitelské úřady ČR v prioritních zemích, jednotlivá resortní ministerstva a Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů (Programová spolupráce, on line text /http://www.rozvojovestredisko.cz/prspol.php/, /ověřeno ke dni 6. 4. 2006/). 43 Plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2006, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=30385&ido=329&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 30. 3. 2006). 40
41
21
Tabulka č. 5:
Prioritní země ZRS ČR definované v roce 2004
Východní Evropa
Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora, Moldavsko
Asie
Mongolsko, Vietnam
Afrika
Angola, Zambie
Blízký Východ
Jemen
Zdroj: Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU, on line text (http://www.mzv.cz/servis/Soubor.asp?ID=7762), (ověřeno ke dni 19. 4. 2006).
Usnesení má charakter doporučení nikoli příkazu, je však jednodušší
na projekty směřované právě do těchto zemí získat státní dotace. Za střednědobé priority byly ještě označeny další dvě země: Afghánistán a Irák. Při výběru sektorových priorit (tabulka č. 6) bylo přihlédnuto k doporučením EU, OECD a dalších mezinárodních organizací. Tabulka č. 6:
Sektorové priority ZRS ČR definavané roku 2004 -
migrace průmyslová podpora vzdělávání, zdravotnictví zemědělství životní prostředí udržitelný rozvoj
Zdroj: Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU, on line text (http://www.mzv.cz/servis/Soubor.asp?ID=7762), (ověřeno ke dni 19. 4. 2006).
Zásady
opět
vynakládaných
konstatují
v rámci
potřebu
rozvojové
navyšování
spolupráce
a
prostředků zohledňují
mezinárodní závazky země. Nadále zůstává nezměněna pozice resortů při rozvojové spolupráci, ale koordinační roli Ministerstva zahraničních věcí ČR posílily některé další orgány: Resortní
koordinační skupina MZV, Meziresortní pracovní skupina a Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Přestože
naznačených
některé
z problémů
v dokumentu
Analýza
české a
rozvojové
zhodnocení
politiky
realizace
zahraniční rozvojové pomoci 1996 – 2000 již byly s úspěchem
řešeny (především oblasti dokumentace, metodiky a projektového
22
cyklu44), zbývající mají k ideálu, představovanému normami OECD,
zatím daleko. Návazná Koncepce z roku 2002 a Zásady z roku 2004 přesto přinesly řadu pozitivních změn směrem ke kvalitnějšímu
organizačnímu zajištění ZRS ČR (i přesto anebo snad právě proto, že některé z uvedených nově vzniklých útvarů působily jen velmi
krátce45). Krok správným směrem představuje také změna ve
vykazování objemu rozvojové spolupráce, které je od roku 2003 kompatibilní s výkaznickým systémem mezinárodních organizací. Představuje však komplikaci při porovnávání dřívějších údajů ZRS ČR s dnešními. 2.2
Multilaterální spolupráce ČR
Poskytováním multilaterální pomoci je možné, na rozdíl od pomoci
bilaterální, zajistit realizaci rozsáhlých programů i v několika
rozvojových zemích zároveň, koordinovaně a kontinuálně. Česká republika se ke spoluúčasti na mezinárodní rozvojové spolupráci
přihlásila vládním prohlášením v roce 1998 a následnou Koncepcí zahraniční politiky. Navazuje multilaterální spolupráci jako člen OSN, OECD, EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Rozvojové banky
Rady Evropy, tedy ve spolupráci s dalšími členskými státy v rámci rozvojových programů příslušné organizace, a podporuje činnost
Brettonwoodských institucí v této oblasti - např. Mezinárodního měnového fondu, Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj a Světové
obchodní organizace (podpora rozvojové agendy z Doha 2001 a Monterreyského konsensu 2002). Je zde nepřímým donorem skrze své příspěvky do rozpočtu těchto organizací. Jde o vhodnou formu
pomoci pro začínající (v případě ČR znovuzačínající) a malé dárce, kteří si nemohou dovolit náklady na zajištění bilaterální spolupráce.
Projektový cyklus je tvořen fázemi: programování, identifikace, formulace, realizace a monitoring, evaluace a audit (Plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2006, on line text /http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=30385&ido=329&idj=1&amb=1/ , /ověřeno ke dni 21. 4. 2006/.). 45 Např. Rada pro ZRS již nefunguje a Expertní komise byla nahrazena hodnoceními poskytovanými pracovníky Rozvojového střediska a jinými experty. 44
23
Pozice dárce je velmi výhodná při jednáních v prostoru organizace i mimo ni, neboť posiluje jeho status vyspělé země, což je pro ČR jako malý stát velmi důležité. Multilaterální rozvojová pomoc přesto představovala pouze malou položku celkového objemu ZRS ČR.
K obratu došlo v koncem devadesátých let a dnes tvoří prostředky vynakládané multilaterálně více než polovinu (tabulka 7), přičemž
většinou se jedná o příspěvky do mezinárodních organizací. Intenzita
angažovanosti v jednotlivých organizacích závisí na míře souladu zájmů ČR se zaměřením aktivit dané organizace v sektoru rozvojové spolupráce. Tabulka č. 7:
Objem finančních prostředků vynaložených v rámci multilaterální spolupráce (v mil. Kč) a její podíl na ZRS ČR Rok
Objem
% ZRS
2001 2002
439 460,9
43,6 31
1999 2000 2003 2004 2005
2006* 2007* 2008*
282 378,2 287,6 1166 1743
1899 1979 2240
55,1 60,6 11,3 44 61
60 60 62
* Pozn.: Údaje představují plánovaný rozpočet multilaterální složky ZRS ČR. Zdroj: Podrobné statistiky zahraniční rozvojové spolupráce ČR za roky 1999-2004 OECD, on line text (http://www.rozvojovestredisko.cz/files/czechodastats_9904.xls), (ověřeno ke dni 23. 3. 2006); Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2008, interní materiál MZV ČR.
2.2.1 ČR A OSN
Česká republika nepřestala do rozvojových programů OSN přispívat ani
v první
polovině
devadesátých
let,
kdy
zde
rozvojová
problematika patřila k opomíjeným politickým oblastem. V roce 1999 byl v ČR realizován projekt UNDP Budování národních kapacit
mezinárodní rozvojové spolupráce, který přispíval k přechodu ČR do
24
role efektivního dárce. Pro významný přínos byl prodloužen do roku 2003.46
Český program rozvojové spolupráce od počátku obsahuje
principy formulované OSN, ať již při tvorbě Zásad pro poskytování
zahraniční pomoci z roku 1995, kdy jejich tvůrci vycházeli z příslušných rezolucí Valné hromady OSN, nebo při implementaci
rozvojových cílů tisíciletí do vlastních rozvojových cílů. Nepřipojila se však k závazku zvýšit objem poskytované pomoci na 0,7 % HDP, neboť to v současné době není reálné (tabulka č. 3). 2.2.2 ČR a OECD
Zájem ČR o vstup do OECD byl podnětem ke znovuzahájení
českého programu zahraniční spolupráce. Členství v této organizaci
je prestižní záležitostí a znamená dobrovolný závazek spolupodílet
se na rozvoji chudých států. ČR přijala své závazky vyplývající ze členství v OECD prohlášením vlády ze dne 15.11.199547, zatím ale
není členem Výboru pro rozvojovou pomoc, neboť již sice splňuje
podmínku převažujícího dárcovství nad příjmem zahraniční pomoci, ale poskytovaná pomoc nedosahuje potřebné minimální úrovně jako
podíl k HNP48 ani organizovanosti. ČR může ze zkušeností vyspělých dárců sdružených v OECD stále čerpat inspiraci jak
nejefektivněji institucionálně zabezpečit a poskytovat rozvojovou
spolupráci, stejně jako zde nalezla vzor pro koncepční část Zásad pro poskytování zahraniční pomoci v roce 1995. 2.2.3 ČR a EU
Vstup ČR do Evropské unie měl pro českou zahraniční spolupráci dopady finanční i organizační, přinesl však také možnost zapojení
českých subjektů (firem a nevládních neziskových organizací) do Zpráva o zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, on line text (http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=3080), (ověřeno ke dni 20. 4. 2006). 47 Halaxa,P. – Fukan, J. (1999): Česká republika a zahraniční pomoc, Praha, Volonté. 48 Tato minimální mez není přesně stanovena, ale všechny země , které žádaly o členství ve Výboru, poskytovaly pomoc ve výši alespoň 0,20 % HNP a obvykle plánovaly její navýšení (Krátký, K. (ed.) (1995): Rozvojová pomoc ve vztazích průmyslově vyspělých a rozvojových zemí, Praha, ÚMV.). 46
25
realizace projektů financovaných z Evropského rozvojového fondu. ČR se zapojila do systému komunitární rozvojové pomoci, tzn. přistoupla k dohodě z Cotonou, přispívá do Evropského rozvojového fondu, harmonizovala celní preference pro rozvojové země a měla by
zvýšit objem poskytované oficiální rozvojové spolupráce alespoň na 0,33 % HNP.49
Vstup do Evropské unie znamenal pro ČR na poli rozvojové
spolupráce mnoho změn a větší obrácení pozornosti k této oblasti
zahraniční politiky alespoň na úrovni veřejné správy. Zavedení
výběrového řízení na realizátory projektů rozvojové spolupráce patří
k nejdůležitějším změnám. Systém výběru z několika nabídek zefektivňuje
vynakládání
státních
prostředků
a
podporuje
transparentnost. Především však reflektuje reálné potřeby příjemce,
definované s pomocí zastupitelských úřadů ČR, jejichž význam by se
měl zvýšit a zapojily by se také do aktivit v rámci projektových cyklů
rozvojové spolupráce. Novou metodiku řízení těchto cyklů, která by vyhovovala standardům EU, ČR teprve plánuje připravit.50 Přesto je
oblast české zahraniční rozvojové spolupráce jednou z nejméně
propracovaných a zdaleka není využito možností nabízejících se v rámci EU.51
2.2.4 Trilaterální spolupráce
Trilaterální spolupráce je jednou z forem spolupráce multilaterální. Jde o společné rozvojové projekty subjektů ze dvou vyspělých zemí a země rozvojové. ČR takto s Kanadou52 spolufinancují (systém
50:50) projekty českých nevládních neziskových organizací ve třetích zemích a v tomto roce by měla začít fungovat také nová spolupráce
Zpráva o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky, on line text (http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=3080), (ověřeno ke dni 20. 4. 2006); Dauderstädt, M. (ed.) (2002): EU Eastern Enlargement and Development Cooperation, Bonn, Friedrich-Ebert-Stiftung. 50 Plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2006, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=30385&ido=329&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 23. 3. 2006). 51 Handl, V. – Pick, O. (2005): Česká zahraniční politika 1993-2005.Od „návratu do Evropy“ k evropeizaci, Praha, ÚMV. 52 Za ČR se na programu podílí Rozvojové středisko Ústavu pro mezinárodní vztahy a Ministerstvo zahraničních věcí ČR, za Kanadu rozvojová agentura CIDA (Results of the assessment of project proposals for trilateral program, on line text / http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=11976/, /ověřeno ke dni 30. 3. 2006/). 49
26
mezi Rakouskem, ČR a nevládními neziskovými organizacemi financovaná v poměru 70:20:10.
27
3.
Organizační
zajištění
oficiální
zahraniční rozvojové spolupráce
české
Multidisciplinární charakter rozvojové spolupráce je velkou výzvou
pro organizaci a koordinaci jednotlivých činností v jejím rámci.
Efektivní strategie je přitom důležitým předpokladem maximalizace účinnosti a dopadu realizovaných projektů, což směrem k veřejnosti ospravedlňuje prostředky vynaložené ze státního rozpočtu.
Organizační struktura české ZRS (schéma) se od roku 1995
neustále vyvíjí v reakci na změny role rozvojové pomoci ve světě a mezinárodní
okolnosti.
K zásadní
transformaci
mělo
dojít
v návaznosti na Koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR na
období let 2002-2007. Ne všechny požadavky formulované v tomto
dokumentu byly realizovány, přesto došlo ke vzniku nových pracovišť zabývajících se rozvojovou spoluprací. Schéma:
Organizační struktura ZRS ČR 2006 Ministerstvo zahraničních věcí ČR Obor pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc
Zastupitelské úřady
Ústav mezinárodních vztahů
Resortní ministerstva
Meziresortní pracovní skupina Rozvojové středisko
Za formulování a provádění politiky zahraniční rozvojové
spolupráce ČR je podle kompetenčního zákona zodpovědné Ministerstvo zahraničních věcí ČR53, jež tak vytváří rámec pro její
Koncepce zahraniční rozvojové pomoci ČR 2002-2007, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8573&ido=7630&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 31. 3. 2006).
53
28
realizaci, kterou však mají v kompetenci již jednotlivá ministerstva. Aby bylo možno docílit určité koordinace jsou svolávány pravidelné meziresortní porady a byla vytvořena Meziresortní pracovní skupina,
ta se zabývá také slaďováním projektové metodiky. Soustředění koordinačních pravomocí na jednom ministerstvu, MZV ČR, je způsobem, zefektivnit.
jak
řízení
rozvojové
problematiky
zjednodušit
a
MZV ČR musí koordinovat i konzultovat také s velkým
množstvím dalších subjektů, jako jsou mezinárodní a nevládní neziskové organizace působící v této oblasti nebo soukromý sektor, jenž nejčastěji projekty fakticky realizuje. Důležité je rovněž zajistit vzájemnou komunikaci a sdílení informací mezi těmito subjekty navzájem a také s veřejností. Projednává
dohody a spolupráci
s přijímajícími zeměmi, sestavuje a předkládá koncepce zahraniční
rozvojové pomoci, ročních plánů projektů ZRS a výročních hodnotících zpráv vládě ČR. Touto rozsáhlou agendou se na MZV ČR zabývá Odbor pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc54
a část deleguje na podpůrné Rozvojové středisko. Kromě těchto hlavních pracovišť se na otázkách rozvojové problematiky podílejí ostatní ministerstva a odborníci z různých oblastí.
Roztříštěnost provádění ZRS mezi více zodpovědných orgánů
je charakteristická pro bilaterální spolupráci, zatímco multilaterální
spolupráce je soustředěna pouze na MZV ČR a Ministerstvu financí ČR, které je zodpovědné za vztahy s finančními a ekonomickými rozvojovými institucemi.
Tento Odbor převzal v létě 2003 agendu ZRS od Odboru vnějších ekonomických vztahů a Odboru mezinárodních organizací (Exnerová, V. (ed.) (2005): Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata, o která se lidé zajímají, Praha, Člověk v tísni.). 54
29
3.1 Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci vznikl v srpnu
roku 2003 jako pracoviště Ministerstva zahraničních věcí ČR pověřené koordinací systému zahraniční rozvojové spolupráce a
humanitární pomoci ČR v rámci orgánů státní správy (včetně nevládních subjektů, pokud realizují projekt financovaný z prostředků státního
rozpočtu).55
Pracovní
náplní
odboru
je
příprava
střednědobých koncepčních dokumentů a ročních plánů rozvojové a humanitární
pomoci,
zajištění
jejich
kompatibility
s prioritami
zahraniční politiky ČR a předložení k projednání vládě ČR, rozvíjení a
koordinace
zapojení
zahraniční
rozvojové
spolupráce
a
humanitární pomoci ČR do evropských i mezinárodních struktur a
spolupráce s rozvojovými agenturami ve světě. Dále koordinuje aktivity Rozvojového střediska, zadává požadavek na evaluace
projektů ZRS, organizuje činnost Rady pro rozvojovou spolupráci, spolupracuje
informovanost
s českými
veřejnosti,
nevládními orgánů
organizacemi
státní
správy
a
a
zajišťuje
politické
reprezentace země o rozvojové a humanitární politice ČR. Vzhledem
k množství a rozmanitosti práce je personální kapacita odboru (12
zaměstnanců) naprosto nedostatečná, proto potřebné činnosti často deleguje na Rozvojové středisko a angažuje vnější experty. Jedná se především o praktičtější části ZRS, neboť odbor směřuje k tomu, aby
se mohl soustředit především na koncepční řízení a zahraničně politickou koordinaci rozvojového programu ČR. Je důležité, aby tuto
činnost vykonávala státní instituce, neboť nejlépe zajistí prosazování preferovaných spolupráce.
státních
zájmů
a
hodnot
v rámci
rozvojové
Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?amb=1&idj=1&id=25265&ido=13656), (ověřeno ke dni 28. 3. 2006).
55
30
V současné době je připravován návrh zákona o rozvojové
spolupráci, který by se stal základním dokumentem v této oblasti.56 Na rozdíl od nynějších usnesení k jednotlivým problémům ZRS by
byl právně závazný. V rámci nového zákona by mohlo dojít k žádoucí
koncentraci ZRS ČR z resortních ministerstev. Dle vzorů zajištění rozvojové agendy ve státech OECD/DAC se diskutují tři možné scénáře :
sekce MZV ČR – vznikla by pravděpodobně z odboru a řídila rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc, sekce MZV ČR + agentura, agentura – vznikla by z Rozvojového střediska.
1. 2. 3.
Všechny
možnosti
nicméně
počítají
pravomocí zodpovědného orgánu.
s významným
posílením
3.2 Rozvojové středisko Rozvojové středisko existuje od září roku 2001 jako podpůrné a
poradní odborné pracoviště Ministerstva zahraničních věcí ČR v oblasti rozvojové spolupráce.57 Jeho zřízení bylo součástí I. fáze58
transformace institucionálního rámce poskytování české rozvojové pomoci.
Ke
vzniku
střediska
došlo
po
dohodě
s Ústavem
mezinárodních vztahů, při němž působí, a v návaznosti na projekt UNDP
Posilování
národních
kapacit
mezinárodní
rozvojové
spolupráce, z něhož bylo také až do roku 2004 financováno (nyní z rozpočtu MZV ČR). Dnes je UNDP partnerem střediska.
Agenda Rozvojového střediska je velmi podobná a někdy
totožná s agendou Odboru pro rozvojovou spolupráci a humanitární
Informace o návrhu zákona o rozvojové spolupráci pocházejí z rozhovorů s Mgr. Magdalénou Mikšovou z Odboru pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc MZV ČR (28. 4. 2006) a Mgr. Martinem Náprstkem z Rozvojového střediska (25. 4. 2006). 57 Poskytuje odborné konzultace Ministerstvu zahraničních věcí ČR, resortním ministerstvům a realizátorům projektů ZRS. 58 Koncepce Zahraniční rozvojové pomoci ČR 2002-2007 dělí kroky potřebné ke zkvalitnění rozvojové spolupráce do I. a II. fáze, tedy na období před a po vstupu do EU (Koncepce zahraniční rozvojové pomoci ČR 2002-2007, on line text /http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8573&ido=7630&idj=1&amb=1/, /ověřeno ke dni 31. 3. 2006/). 56
31
pomoc, středisko se však zaměřuje především na její praktičtější
část. Náplní práce střediska je koordinovat a zprostředkovávat
komunikaci mezi všemi subjekty zainteresovanými na bilaterální rozvojové spolupráci, tedy státními institucemi ČR, zahraničními
partnery, realizátory projektů z nevládního a soukromého sektoru,
sdělovacími prostředky a veřejností. Koordinuje také proces přípravy programů
bilaterální
rozvojové
spolupráce
včetně
zformování
přípravného týmu, analýzy relevantních dokumentů a je zodpovědné za finální podobu programových dokumentů.59 Rozvojové středisko
provádí evaluace rozvojových programů i konečné evaluace
jednotlivých projektů, na nichž se podílí také zajištováním realizace a průběžnými
kontrolami,
k čemuž
má
vhodné
předpoklady
–
nestrannost a nezávislost, vyplývající z neúčasti na managementu
ZRS ČR.60 Plní i funkci výzkumnou a vzdělávací v oblasti rozvojové
spolupráce. Cílem je, aby středisko pojalo do své kompetence
všechny úkoly spojené s realizací zahraniční rozvojové spolupráce.
Vzhledem k tomu, že nepodléhá přímo MZV ČR, je náplň práce střediska do jisté míry určována prostřednictvím diskuse jeho zaměstnanců a MZV ČR.
Jelikož je Rozvojové středisko součástí ÚMV nemá právní
subjektivitu, tu by již měla samostatná Rozvojová agentura. Podle původního plánu měla se měla vyvinout ze střediska po vstupu ČR
do EU (v tzv. II. fázi). Soustředila by širší pravomoci v oblasti české rozvojové politiky a byla implementačním orgánem ZRS ČR.
K tomuto kroku zatím nedošlo, koncem roku by však měl být předložen návrh zákona o rozvojové spolupráci61, který by řešil
instituciální zajištění ZRS a který ve dvou variantách počítá i se zřízením Rozvojové agentury. V současné době v Rozvojovém
středisku pracuje 11 pracovníků a dva až tři dobrovolníci na stáži. Tento počet je sice nízký, nicméně pro současné potřeby pracoviště
Programová spolupráce, on line text (http://www.rozvojovestredisko.cz/prspol.php), (ověřeno ke dni 6. 4. 2006). 60 Evaluace projektů zahraniční rozvojové pomoci, on line text (http://www.rozvojovestredisko.cz/evaluace.php), (ověřeno ke dni 6. 4. 2006). 61 V současnosti na něm pracuje MZV ČR ve spolupráci s Rozvojovým střediskem.
59
32
ještě únosný. Jakmile by však vznikla agentura s mnohem širší náplní práce, bylo by personální posilování nutností, stejně jako rozšiřování prostorových a technických kapacit.
Zřízení a účel obou pracovišť je krokem vyjadřujícím rostoucí
význam a možnosti rozvojové spolupráce, nicméně současné nedostatečné personální i materiální zázemí značí, že tuto oblast
v prostředí české politiky čeká ještě dlouhá cesta k získání respektu
běžného ve vyspělých dárcovských zemích. Přínosem těchto pracovišť je vytvoření koherentních a závazných dokumentů,
postupů a nástrojů rozvojové spolupráce, které usnadňují orientaci dárcům, nevládním neziskovým organizacím i firmám. Jedná se o pozitivní posun vzhledem k dřívějším rozporuplnostem vyplývajícím z různých pravidel jednotlivých ministerstev, který je umožněn díky dobré komunikaci a spolupráci střediska s odborem. Další možné
zlepšení situace v oblasti ZRS ČR by mohl přinést připravovaný zákon o rozvojové spolupráci.
33
4.
Role nevládních neziskových organizací v
oblasti rozvojové spolupráce
Dlouho panovalo přesvědčení, že opatrovnickou roli poskytovatele rozvojové pomoci nejlépe zvládne stát. Zájem o podporu rozvojových
zemí však na vládní úrovni začal ve světě počátkem 90. let stagnovat a dokonce mírně klesat. Příčinou bylo nastolení otázky, zda pomoc
plní svůj účel (má pozitivní výsledky) a s jakou efektivitou. Také některé nové trendy oslabovaly monopol státu v této oblasti na úkor
mezinárodních a nevládních neziskových organizací. Nevládní sektor se tak stal důležitějším než dřív. NNO mají větší předpoklady k navázání spolupráce na nižší, místní a vesnické, úrovni. Angažují
se v zemích náležejících k nejméně rozvinutým častěji než státní a soukromé subjekty, které mají na zřeteli vlastní proexportní politiku.
Díky tomu jsou vnímány jako politicky neutrální, společensky odpovědné, vedené altruismem a solidaritou lidí a navozují pocit blízkosti či přímo integrace s komunitami, kterým pomáhají.62 Tohoto
obrazu využívají státní multilaterální i bilaterální rozvojové programy a vynakládají své zdroje jejich prostřednictvím. Pro mnoho NNO jsou
státní dotace důležitým zdrojem příjmů, který umožňuje financování více projektů, ohrožuje však jejich suverenitu při výběru a provádění rozvojových aktivit. Jakkoli se NNO nadále obvykle zabývají lokálními
projekty zacílenými na přímé positivní ovlivnění chudoby v oblasti,
postupně se záběr jejich činností rozšířil a zahrnuje zasazování se o změny v politickém vnímání problémů, jimiž se zabývají, ovlivňování veřejného mínění, zabezpečení pomoci a sociální služby. 4.1 Rozvojové NNO v ČR Organizace, které se v ČR zabývají rozvojovou spoluprací se obvykle
angažují zároveň v oblastech humanitární pomoci, dobrovolnictví, Allen, T. – Thomas, A.: Agencies and Development, in: Allen, T. – Thomas, A. (ed.) (2000): Poverty and Development into the 21st Century, Oxford, Oxford University Press, s. 189 – 215. 62
34
adopcí na dálku, uprchlictví apod. K jejich svobodnému rozvoji
samozřejmě mohlo dojít až v rámci demokratických struktur po roce 1989 a průběžne začínají působit stále nové a nové. Vznikaly buď na základech sociální a náboženské charity, často ve spojení s církví63,
nebo díky západním zdrojům určeným k podpoře postkomunistické občanské společnosti.64 V domácím prostředí se dnes zaměřují
především na rozvojovou výchovu a budování vlastních kapacit, soutěží o veřejné zakázky, spolupracují pří programování a evaluaci
a v rozvojových zemích realizují vlastní projekty. Na aktivitu prováděnou v rámci ČR získavají často finanční podporu vlády65,
neboť zatím mají lepší možnosti a více kanálů k informování
veřejnosti a rozšiřování obecného povědomí o rozvojové spolupráci. Při realizaci projektů v rozvojových zemích často lépe než jiné subjekty (firmy, orgány státní správy) osloví právě ty nejpotřebnější klienty
ZRS,
jsou
ochotné
provádět
složitější
aktivity
v problematických oblastech. Jsou ceněny také pro své nízké
náklady a vysokou efektivitu projektů. Z uvedených důvodů i v ČR stoupá jejich prestiž na poli rozvojové spolupráce. 4.2 Sdružování NNO NNO mají jistý politický vliv na národní i mezinárodní úrovni.
K posílení tohoto vlivu se sdružují v sítích, „rodinách“ či na národních platformách.66 V ČR je od roku 200267 takovou platformou Fórum pro
rozvojovou spolupráci (FoRS), které dnes sdružuje 22 NNO (tabulka
Např. ADRA, o.s. – Církev adventistů sedmého dne, Ekumenická akademie Praha, o. s., Sdružení česká katolická charita. 64 Brubacher, B. (2004): Východoevropané míří do světa, on line text (http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=77), (ověřeno ke dni 12. 4. 2006). 65 Výsledky hodnotící komise dotačního výběrového řízení MZV ČR na projekty rozvojové spolupráce, vzdělávání a osvětypředložené nestátními neziskovými organizacemi a ostatními oprávněnými subjekty pro rok 2006, on line text (http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=17541), (ověřeno ke dni 22. 4. 2006). 66 Síť je širší platforma tvořená NNO s podobnými cíli a náplní práce; „rodina“ je sdružením organizací na společném ideovém základě; národní platforma zahrnuje organizace jednoho státu (Plešinger, Jan (2004): Rodiny nevládních organizací, on line text /http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=69/, /ověřeno ke dni 12. 4. 2006/). 67 Založeno v září a 7. října zaregistrováno jako zájmové sdružení právnických osob (Exnerová, V. (ed.) (2005): Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata, o která se lidé zajímají, Praha, Člověk v tísni.). 63
35
č. 8) působících v oblasti rozvojové spolupráce, rozvojového vzdělávání a humanitární pomoci. Tabulka č. 8:
Nevládní neziskové organizace sdružené na národní platformě FoRS ADRA, o. s. Agentura rozvojové humanitární pomoci Olomouckého kraje, o. p. s. ARS, o. s. Česká katolická charita Člověk v tísni, o. p. s. Developmnent Worldwilde, o. s. Dialog, o. s. Domov Sue Ryder, o. p. s. EDUCON, o. s. Ekumenická akademie Praha, o. s. Humanistické centrum Narovinu, o. s. Humanitas Afrika, o. s. INEX – SDA, o. s. Jeden svět, o. p. s. Klub hurá kamarád, o. s. LL – Likvidace lepry Nadace Divoké husy Poradna pro uprchlíky, o. s. SOZE, o. s. TODERO, o. s. VARA ČR, o. s. Volonté Czech, o. p. s. Vysokoškolští humanisté, o. s.
Zdroj: Fórum pro rozvojovou pomoc: (http://fors.cz/2_clenove/index.htm).
Sdružování
do
širších
seskupení
Přehled
a
členů,
s tím
on
line
obvykle
text
spojená
standardizace je praktickým krokem také z hlediska získávání financí. Čím profesionálněji organizace vystupují, tím důvěryhodněji
působí na případné dárce včetně orgánů státní správy, které pro české NNO představují důležitý zdroj financí. Větší a stabilnější
uskupení zvyšuje i šance na dosažení zdrojů z EU vyčleněných v rozpočtové
kapitole
Spolufinancování
rozvojových
nevládních
organizací, kde je však vyžadována 25 % spoluúčast z národních či soukromých zdrojů při krytí nákladů .68 Zatímco v původní evropské
patnáctce se rozvojové NNO významně podílejí na oficiální rozvojové
spolupráci, české jsou teprve postupně přijímány jako partneři na
Plešinger, J. (2004): Rodiny nevládních organizací, on line text (http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=69), (ověřeno ke dni 12. 4. 2006).
68
36
tomto poli. Nicméně podíl projektů a přidělených státních dotací ZRS realizovaných NNO stále stoupá (graf a tabulka č. 9).
Graf: Podíl projektů realizovaných NNO na celkovém počtu projektů ZRS ČR (zahrnuje bilaterální projekty a projekty v rámci dotačních titulů MZV pro NNO) 160 140 120 100 80 60 40 20 0
47
33 24 11 41 2002
60 2003
94
81 2004
Projekty realizované NNO Projekty realizované jinými subjekty
2005
Zdroj: Náprstek, M. (2005): Informace o podílu NNO na bilaterální ZRS ČR, RS ÚMV. Tabulka č. 9:
Podíl NNO na celkovém objemu ZRS ČR (v mil. Kč) Rok
Objem
2003
48,5
2002 2004 2005
17,3
% ZRS 9
68,4
15
107,3
13
19
Zdroj: Náprstek, M. (2005): Informace o podílu NNO na bilaterální ZRS ČR, RS ÚMV.
Proto je pro ně nezbytné zapojovat se také do nadnárodních uskupení a to jednotlivě (např. sdružení ADRA je součástí
celosvětové ADRY nebo společnost Člověk v tísni má přisružený
status v síti Eurostep) i jako uskupení (FoRS je členem celoevropské konfederace CONCORD – Europian NGO Confederation for Relief and Development).69 Stávají se tak přijatelnějšími partnery pro vlády
a mezinárodní instituce při realizaci oficiální zahraniční pomoci.
Přestože si rozvojové NNO zakládají na své nezávislosti, fungují
v mezinárodním prostředí politických a mocenských zájmů, které je
více či mémě ovlivňují. Je pro ně tedy výhodné vystupovat koordinovaně, aby prosadily své představy o rozvojové spolupráci.
Plešinger, J. (2004): Rodiny nevládních organizací, on line text (http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=69), (ověřeno ke dni 12. 4. 2006).
69
37
Přestože FoRS je vcelku krátce působící platformou získala si status reprezentanta českých rozvojových NNO, s nímž komunikuje veřejný
sektor a uznává jej jako svého institucionálního partnera70, s nímž se
velmi dobře komunikuje. Nevládní neziskové organizace tak spolupracují se státními orgány při tvorbě dokumentů a programů
ZRS a poskytují vlastní stanoviska k tématům ZRS. Odborný názor
jejich zástupců je brán v úvahu při jednáních o směřování české oficiální rozvojové spolupráce. Vzhledem k deklarovanému zájmu o
posílení spolupráce s neziskovými organizacemi působícími v této
oblasti, je nezbytné respektovat jejich pohled na věc. Přes podstatné
změny v přístupu k NNO jsou v tomto směru stále ještě jisté rezervy příkladem může být výběr prioritních zemí pro ČR, který provázela nedostatečná komunikace s NNO a s jehož výsledkem tyto nejsou ztotožněny. Nicméně spolupráce přinesla lepší porozumění jejich
potřebám a také kvalitněji nastavený dotační program MZV ČR pro rozvojové NNO.
70
Výroční zpráva 2004, on line text (http://fors.cz/docs/2004.pdf), (ověřeno ke dni 14. 4. 2006).
38
Závěr Po druhé světové válce se objevil nový způsob, jak pomáhat zemím
v méně rozvinutých oblastech světa. Jedná se o dlouhodobou spolupráci vyspělých států se státy rozvojovými nazývanou rozvojová
či zahraniční spolupráce, která se z původní výhradně ekononické roviny postupem času rozšířila i do ostatních oblastí lidského života. Jak důležitá je pomoc chudým zemím se ukazuje čím dál zřetelněji ve spojitosti s hrozbami produkovanými chudobou, které v dnešním globalizovaném světě mohou zasáhnout kterýkoli kout Země. Cílem
rozvojové spolupráce je tedy především eliminace akutní chudoby
populace zemí Jihu a zlepšení jejich životních podmínek. Hlavní oblasti, jimž je třeba se nyní věnovat definovala OSN ve své Miléniové deklaraci.
Česká republika obnovila svůj program rozvojové spolupráce
(ukončený po převratu roku 1989) v roce 1995 na popud OECD,
v níž chtěla získat členství. V této době ČR jako stát v transformaci pomoc také přijímala. K ukončení přeměny z příjemce na dárce došlo letos v únoru a ČR je nyní na poli rozvojové spolupráce vnímána jako
vyspělý stát, který pomoc sám poskytuje. Vzhleden k tomu, že jde
zatím pouze o začínajícího dárce, je pro ČR jednodušší a často efektivnější
účastnit
mezinárodních
se
organizací
multilaterální
(OSN,
EU,
spolupráce
OECD)
a
v rámci
institucí
(Brettonwoodské instituce), proto do nich proudí velká část prostředků vyčleněných na zahraniční rozvojovou spolupráci. Pozice dárce v těchto organizacích zároveň posiluje status ČR jako celkově vyspělého státu na mezinárodní scéně.
Neméně důležitá je také bilaterální spolupráce. Ta je
navazována přímo s rozvojovou zemí na základě dokumentů schvalovaných usneseními Vlády ČR a směřujících celou rozvojovou
politiku země. První Zásady pro poskytování zahraniční pomoci byly schváleny již roku 1995. V současné době se spolupráce řídí dvěma materiály: Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce na období
39
2002 – 2007 a Zásadami zahraniční rozvojové spolupráce ČR po
vstupu do EU. Oba dokumenty jsou výsledkem procesu zkvalitňování podmínek i způsobu posktování pomoci. ČR nadále navazuje
rozvojovou spolupráci přednostně s osmi prioritními rozvojovými zeměmi ve zvolených sektorech. Přešlo se k programovému řízení
spolupráce a k novému typu výkaznictví, což zkvalitnilo komunikaci s mezinárodním koherentní
společenstvím
metodiky
a
v rozvojové
projektového
cyklu
oblasti.
Vytvoření
znamenalo
lepší
koordinaci ministerstev i s neziskovými organizacemi a ziskovým
sektorem. K celkovému zlepšení v oblasti rozvojové spolupráce ČR došlo také díky zvolení jednoho hlavního koordinátora v podobě MZV ČR a vytvořením odborných pracovišť zabývajících se rozvojovou
problematikou, především Odboru pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc a Rozvojového střediska a to přesto, že jsou personálně i meteriálně poddimenzována.
Stále však přetrvávají některé další problémy, jako je
neúnosná roztříštěnost realizace rozvojové spolupráce na jednotlivá resortní ministerstva, zvyšující se ale stále relativně nízký objem
pomoci či právní nezávaznost zmíněných základních dokumentů. Novou podobu české zahraniční rozvojové spolupráci by mohl
vtisknout připravovaný návrh zákona o rozvojové spolupráci, který by měl být předložen koncem tohoto roku.
Nezanedbatelnou úlohu mají v rozvojové spolupráci neziskové
nevládní
organizace.
Jsou
vnímány
jako
apolitické
a
tedy
důvěryhodnější, mají mnohem lepší možnost přístupu ke konkrétním
příjemcům pomoci a často jsou ochotnější zabývat se i problémy
v problematických či nebezpečných oblastech spíše než realizátoři pomoci ze ziskjového sektoru. Tento přístup je dán jejich primárním
altruismem a snahou o zlepšení stavu života konkrétních komunit
z rozvojových zemí, s nimiž naváží spolupráci. Aby měly NNO větší váhu i při prosazování svých zájmů na úrovni národní a mezinárodní politické scény, sdružují se do větších celků. V ČR je takým sdružením Fórum pro rozvojovou spolupráci. Je bráno jako
plnoprávný institucionální partner pro odbor a středisko. Díky 40
důvěryhodnosti tohoto uskupení se NNO mají možnost více zapojit
do tvorby podoby české rozvojové politiky a také získávají větší podíl na realizaci oficiální rozvojové spolupráce ČR.
Hypotézou stanovený předpoklad, že program ZRS ČR má
podstatné legislativní i organizační slabiny, které jej vzdalují od
ideálu, je tedy možné potvrdit. Zároveň je třeba uznat výrazný
pozitivní pokrok, k němuž v posledních letech došlo a jenž stále pokračuje.
41
Seznam použité literatury Allen, T. – Thomas, A. (2000): Agencies and Development, in: Allen, T. – Thomas, A. (ed., 2000): Poverty and Development into the 21st Century, Oxford, Oxford University Press, s. 189 – 215. Bauer, P.: Forein Aid: Central Component of World Development?. In: Corbridge, S. (ed.) (1995): Development Studies Reader, London, s. 359-368.
Dauderstädt, M. (ed.) (2002): EU Eastern Enlargement and Development Cooperation, Bonn, Friedrich-Ebert-Stiftung. Exnerová, V. (ed.) (2005): Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata o která se lidé zajímají, Praha,Člověk v tísni. Gedlu, M. (2002): Mezinárodní role nevládních organizací, in: Mezinárodní politika, Praha, ÚMV, roč. XXVI, č. 9, s. 28-30.
Handl, V. – Pick, O. (2005): Česká zahraniční politika 1993-2005.Od „návratu do Evropy“ k evropeizaci, Praha, ÚMV. Halaxa, P. – Fukan, J. (1999): Česká republika a zahraniční pomoc, Praha, Volonté.
Jelínek, P. a kol. (2003): Rozvojová politika Evropské unie. Praha: ÚMV. Krátký, K. (ed.) (1995): Rozvojová pomoc ve vztazích průmyslově vyspělých a rozvojových zemí, Praha, ÚMV.
MZV ČR (2002): Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2001 do prosince 2001, Praha, Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Náprstek, M. (2005): Informace o podílu NNO na bilaterální ZRS ČR, RS ÚMV.
Střednědobý výhled financování Zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2008, interní materiál MZV ČR. Internetové zdroje
Analýza a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci 19962000, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8305&ido=7599 &idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 15. 4. 2006).
42
Brubacher, B. (2004): Východoevropané míří do světa, on line text (http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=77), (ověřeno ke dni 12. 4. 2006). DAC
DAC´s
List of DAC Recipients, on line text (http://www.oecd.org/dataoecd/35/9/2488552.pdf), (ověřeno ke dni 31. 3. 2006). Glossary, on line text (http://www.oecd.org/glossary/0,2586,en_2649_33721_19656 93_1_1_1_1,00.html#1965580), (ověřeno ke dni 20. 4. 2006).
Definitions of Terms, on line text (http://www.undp.org.vn/undp/partner/dcr/files2004/terms.doc), (ověřeno ke dni 11. 4. 2006). Development Cooperation in general, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8382&ido=7592 &idj=2&amb=2), (ověřeno ke dni 28. 3. 2006). DG
Development: Mission and Role, on line text (http://europa.eu.int/comm/dgs/development/organisation/miss ion_en.htm), (ověřeno ke dni 20.3.2006).
DTB-Předvstupní pomoc, on line text (http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=faq&kat_id=224& h_kat_id=5493&id=5086), (ověřeno ke dni 19. 4. 2006).
Evaluace projektů zahraniční rozvojové pomoci, on line text (http://www.rozvojovestredisko.cz/evaluace.php), (ověřeno ke dni 6. 4. 2006). Fórum pro rozvojovou pomoc: Přehled členů, on line text (http://fors.cz/2_clenove/index.htm). Graduace ČR v rámci Světové banky, on line text (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/tiskove_zpravy_2 4457.html), (ověřeno ke dni 4. 4. 2006).
Human Development Index, on line text (http://hdr.undp.org/reports/global/2003/pdf/presskit/HDR03_P KE_HDI.pdf), (ověřeno ke dni 21.3.2006).
Chang, H. – Fell, A. M. – Laird, M. – Seif, J. (1999): A Comparison of Management Systems for Development Co-operation in OECD/DAC Members, on line text (http://www.oecd.org/dataoecd/40/28/2094873.pdf), (ověřeno ke dni 3. 4. 2006). Is it Official Development Assistance (ODA)?, on line text (http://www.oecd.org/dataoecd/21/21/34086975.pdf), (ověřeno ke dni 31. 3. 2006).
43
Koncepce transformační spolupráce, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=31910&ido=157 00&idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 30. 3. 2006).
Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 20022007, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8567&ido=7630 &idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 23. 4. 2006).
Lipumba, N.H.I. (1996): Long-term Development and Financing in Low-income Countries: Financing Lon-term development in sub-Saharan Africa. In: Culpeper,R. – Pestieau, C. (eds., 1996): Development and Global Governance, on line text (http://www.idrc.ca/en/ev-55696-201-1-DO_TOPIC.html), (ověřeno ke dni 17. 3. 2006). Milenium Development Goals, on line text (http://www.undp.org/mdg/basics.shtml), (ověřeno ke dni 19. 4. 2006). Miscellaneous: Official Development Assistance, on line text (http://www.environmentalindicators.com/htdocs/indicators/25o ffi.htm), (ověřeno ke dni 30. 3. 2006).
Netherlands Development Assistance Research Council, on line text (http://www.rawoo.nl/home.html), (ověřeno ke dni 23. 3. 2006). New
Direction for U.S. Foreign Assistance, on line text (http://www.usaid.gov/press/factsheets/2006/fs060119.html), (ověřeno ke dni 20. 3. 2006).
Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?amb=1&idj=1&id=2 5265&ido=13656), (ověřeno ke dni 28. 3. 2006).
Plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2006, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=30385&ido=329 &idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 30. 3. 2006).
Plešinger, J. (2003): Využijte vlastních zkušeností, on line text (http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=18), (ověřeno ke dni 17. 3. 2006).
Plešinger, J. (2004): Rodiny nevládních organizací, on line text /http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=69/, /ověřeno ke dni 12. 4. 2006/). Podrobné statistiky zahraniční rozvojové spolupráce ČR za roky 1999-2004 OECD, on line text (http://www.rozvojovestredisko.cz/files/czechodastats_9904.xls), (ověřeno ke dni 23. 4. 2006).
44
Poslání: Kdo jsme, on line text (http://www.iir.cz/display.asp?ida=23&idi=83), (ověřeno ke dni 25. 4. 2006). Priorities of the Danish Goverment for Danish Development Assistance, on line text (http://www.um.dk/en/menu/DevelopmentPolicy/DanishDevelo pmentPolicy/ PrioritiesOfTheDanishGovernmentForDanishDevelopmentAssi stance/?WBCMODE=AuthoringPreview), (ověřeno ke dni 23. 3. 2006).
Proč a jak pomáhat: Co je rozvojová pomoc a kolik na ni vyspělé země světa vynakládají, 2003, on line text (http://www.rozvojovka.cz/clanky.php?id=16), (ověřeno ke dni 17. 3. 2006).
Programová spolupráce, on line text /http://www.rozvojovestredisko.cz/prspol.php/, /ověřeno ke dni 6. 4. 2006/).
Results of the assessment of project proposals for trilateral program, on line text / http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=11976/, /ověřeno ke dni 30. 3. 2006/). Third World, on line text (http://www.britannica.com/ebc/article9380628?query=third%20world&ct=), (ověřeno ke dni 23. 3. 2006). This is USAID, on line text (http://www.usaid.gov/about_usaid/), (ověřeno dne 20.3.2006).
Výroční zpráva 2004, on line text (http://fors.cz/docs/2004.pdf), (ověřeno ke dni 14. 4. 2006). Výsledky hodnotící komise dotačního výběrového řízení MZV ČR na projekty rozvojové spolupráce, vzdělávání a osvětypředložené nestátními neziskovými organizacemi a ostatními oprávněnými subjekty pro rok 2006, on line text (http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=17541), (ověřeno ke dni 22. 4. 2006). Zahraniční rozvojová spolupráce obecně, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=3130&ido=329& idj=1), (ověřeno ke dni 30. 3. 2006).
Zahraniční rozvojová spolupráce, on line text (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/zahr_rozv_spolup race.html), (ověřeno ke dni 21. 4. 2006).
45
Zásady pro poskytování zahraniční pomoci, on line text (http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=8306&ido=7599 &idj=1&amb=1), (ověřeno ke dni 14. 3. 2006).
Zásady rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU, on line text (http://www.mzv.cz/servis/Soubor.asp?ID=7762), (ověřeno ke dni 19. 4. 2006).
Zpráva o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky, on line text (http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=3080), (ověřeno ke dni 20. 4. 2006). Rozhovory
Mgr. Magdaléna Mikšová, Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV ČR, 28. 4. 2006. Mgr. Martin Náprstek, Rozvojové středisko, 25. 4. 2006.
46
Seznam tabulek a vyobrazení Tabulka č. 1: Největší příjemci české ZRS za období 1996-2000, s. 17.
Tabulka č. 2: Objem ZRS ČR v letech 1996-2000, s. 18.
Tabulka č. 3: Plánované navýšení rozpočtu na ZRS ČR a reálně vynaložené prostředky, s. 19.
Tabulka č. 4: Prioritní země ZRS ČR definované v roce 2002, s. 20.
Tabulka č. 5: Prioritní země ZRS ČR definované v roce 2004, s. 22.
Tabulka č. 6: Sektorové priority ZRS ČR definované roku 2004, s. 22.
Tabulka č. 7: Objem finančních prostředků vynaložených v rámci multilaterální spolupráce a její podíl na ZRS ČR, s. 24.
Tabulka č. 8: Nevládní neziskové organizace sdružené na národní platformě FoRS, s. 36.
Tabulka č. 9: Podíl NNO na celkovém objemu ZRS ČR, s. 37.
Schéma: Organizační struktura ZRS ČR 2006, s. 28.
Graf: Podíl projektů realizovaných NNO na celkovém počtu projektů ZRS ČR, s. 37.
47
Seznam zkratek DAC
Centrum pro rozvojovou spolupráci (Development
EU
Evropská unie
Assistance Centre )
FoRS
Fórum pro rozvojovou spolupráci
HNP
hrubý národní produkt
HDP
MZV ČR NNO OA
ODA OECD
OSN
ÚMV
hrubý domácí produkt
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky nevládní neziskové organizace
transformační pomoc (official aid)
oficiální rozvojová pomoc (official development
assistance)
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation
Development)
for
Economic
Co-operation
and
Organizace spojených národů
Ústav mezinárodních vztahů
UNDP
Rozvojový program Organizace spojených národů
ZRS
zahraniční rozvojová spolupráce
(United Nations Development Programm)
48
