MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY
Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu
Eva Urbánková
Česká a polská pracovní smlouva Bakalářská diplomová práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Veronika Neníčková BRNO 2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. _________________ Eva Urbánková
V Brně dne 30. dubna 2014
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Veronice Neníčkové za její laskavé vedení, vstřícný a odborný přístup, podnětné rady a zejména věnovaný čas při zpracování této bakalářské práce. Velký dík patří také mé rodině, která mě při psaní práce podporovala.
Obsah Obsah ..................................................................................................................................... 4 1.
Úvod ............................................................................................................................ 7
2.
Úřední styl jazyka ........................................................................................................ 9 2.1
Právní styl jazyka ................................................................................................... 12
2.2
Tabulka úředního stylu jazyka ............................................................................... 14 Pracovní poměr .......................................................................................................... 16
3. 3.1
Subjekty pracovního poměru ................................................................................. 16
3.1.1
Zaměstnanec v České republice ..................................................................... 17
3.1.2
Zaměstnanec v Polsku .................................................................................... 17
3.2
Vznik pracovního poměru...................................................................................... 18
3.2.1
Formy vzniku pracovních poměrů v České republice .................................... 18
3.2.2
Formy vzniku pracovního poměru v Polsku................................................... 18
Pracovní smlouva ...................................................................................................... 21
4. 4.1
Náležitosti pracovní smlouvy ................................................................................ 22
4.2
Povinné náležitosti pracovní smlouvy platné pro oba státy ................................... 23
4.2.1
Druh práce ...................................................................................................... 23
4.2.2
Místo výkonu práce ........................................................................................ 23
4.2.3
Den nástupu do práce ..................................................................................... 24
4.3
Povinné náležitosti pracovní smlouvy platné pouze v PL ..................................... 25
4.3.1
Pracovní doba ................................................................................................. 25
4.3.2
Mzda ............................................................................................................... 25 4
4.4
Nepovinné náležitosti pracovní smlouvy ............................................................... 26
4.4.1
Nepovinné náležitosti platné v obou státech .................................................. 26
4.4.2
Nepovinné náležitosti pracovní smlouvy pouze v ČR.................................... 28
4.4.3
Zkušební doba................................................................................................. 30
Druhy pracovní smlouvy ........................................................................................... 32
5. 5.1
Druhy pracovní smlouvy v České republice .......................................................... 32
5.1.1
Pracovní smlouva na dobu neurčitou.............................................................. 32
5.1.2
Pracovní smlouva na dobu určitou ................................................................. 32
5.2
Druhy pracovní smlouvy v Polsku ........................................................................ 33
5.2.1
Smlouva na zkušební období .......................................................................... 33
5.2.2
Smlouva na dobu nutnou k vykonání určité práce ......................................... 34
5.2.3
Smlouva na dobu neurčitou ............................................................................ 34
5.2.4
Smlouva na dobu určitou ................................................................................ 34
5.2.5
Smlouva na dobu zástupu ............................................................................... 35
5.3
Telepráce – zvláštní druh pracovní smlouvy ......................................................... 35 Práce v zahraničí ........................................................................................................ 39
6. 6.1
Osoby z Polska pracující v ČR .............................................................................. 39
6.2
Postup a povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání polského občana v České
republice ............................................................................................................................... 40 6.3
Češi pracující v Polsku........................................................................................... 40
6.4
Postup a povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání českého občana v Polsku . 41
6.5
Vysílání pracovníků ............................................................................................... 42
6.6
EURES ................................................................................................................... 42 5
6.7
Pendler ................................................................................................................... 42
6.8
Odchody Čechů a Poláků za prací do zahraničí ..................................................... 43 Slovník ....................................................................................................................... 45
7. 7.1
Česko-polský slovník ............................................................................................. 47
7.2
Słownik polsko-czeski ........................................................................................... 52
8.
Závěr .......................................................................................................................... 57
9.
Resumé ...................................................................................................................... 59
10.
Seznam zkratek .......................................................................................................... 61
11.
Bibliografie ................................................................................................................ 62
11.1
Knižní zdroje ...................................................................................................... 62
11.2
Elektronické zdroje: ........................................................................................... 64
12.
Přílohy ....................................................................................................................... 69
12.1
Umowa o pracę na czas nieokreślony ................................................................ 69
12.2
Umowa o telepracę ............................................................................................. 71
12.3
Pracovní smlouva na dobu neurčitou ................................................................. 75
6
1. Úvod Jelikož studuji obor polština ve firemní praxi, je mým cílem napsat práci, která najde uplatnění v praktickém využití. Prvotním impulsem věnovat se v bakalářské práci pracovním smlouvám byla zajímavá a užitečná přednáška, ve které jsme věnovali pozornost pracovněprávním vztahům v Polsku a České republice. Dalším podnětem byla absolvovaná praxe ve firmě, kde bylo možno spatřit, že při sepisování pracovní smlouvy s polským občanem bylo nejen potřeba ověřeného překladu pracovní smlouvy spolu s originálem, ale také projít obsah této pracovní smlouvy, který má ze zákona trochu jiné požadavky v českém prostředí oproti polskému. Tím jsem si uvědomila, že by bylo vhodné věnovat se ve své práci pracovní smlouvám v Česku a Polsku, protože jde o téma aktuální a užitečné. Pracovněprávní odvětví je důležitou součástí života každého člověka. Je to odvětví, které je také velmi obsáhlé a ve své práci jsem se zaměřila na teorii a poznatky související se vznikem pracovního poměru na základě pracovní smlouvy řízené Zákoníkem práce. Pro daný rozsah práce nebylo možné zakomponovat pracovní poměry na základě občanskoprávních smluv či dohod, nebo se věnovat způsobům ukončení pracovního poměru. Práce by měla být přínosná pro českého zaměstnavatele, nebo osoby které jsou pověřené k přijímaní nových pracovních sil a musí procházet pracovní smlouvu s polským občanem v okamžiku jeho přijímání do zaměstnání. Avšak také pro českého občana, který chce pracovat v Polsku, neboť se dozví jaké náležitosti musí mít pracovní smlouva, aby byla platná a bude schopen sám porozumět polské pracovní smlouvě, včetně informací, jaké druhy pracovních smluv jsou v Polsku. Informace v práci mohou být také užitečné pro např: ekonomy, novináře, studenty, tlumočníky, překladatele. Polskému občanovi tato práce může být nápomocná prostřednictvím slovní zásoby umístěné na konci práce V první části práce je charakterizován úřední styl jazyka, do něhož stylisticky pracovní smlouvy patří. Dále se věnuji popisu podmínek a náležitostí souvisejících se vznikem pracovního poměru. Nejpodstatnějším zdrojem jsou Zákoníky práce obou států a také odborná literatura z oboru personalistika. V této části lze získat informace týkající se možností vzniku pracovního poměru až po druhy pracovních smluv v obou státech.
7
V rámci práce je možné si povšimnout podtržených slov. Tímto způsobem jsou zvýrazněna slova, která jsou obsažena ve všech druzích pracovních smluv, nebo mají zásadní význam pro pracovněprávní vztahy. Tato podtržená slova jsou součástí slovníčku, který tvoří poslední část bakalářské práce. Slovníček je důkladněji rozebrán v jeho česko-polské verzi a to vzhledem k účelu v praxi, ale ovšem je součástí práce i polsko-česká verze slovníčku, která je omezena čistě na překlad termínů. V příloze bakalářské práce jsou uvedeny vzory některých pracovních smluv, a to české a polské.
8
2. Úřední styl jazyka Úřední styl jazyka je zařazen v českém stylistickém prostředí do funkčního stylu administrativního.1 Oproti českému stylistickému prostředí, polský úřední styl jazyka patří do oficiálního stylu, jak je také patrné z níže uvedeného obrázku.2 Nicméně český profesor Milan Jelínek ve sborníku Jazyk a jeho užívání dokonce říká, že by bylo vhodné administrativní styl nazývat stylem administrativněprávním3, čímž zcela koresponduje s polskou profesorkou Wojtak, která také polský úřední styl vyčlenila do sféry administrativně-právní. 4
Obrázek 1: Schéma úředního stylu jazyka v Polsku
1
ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2008, s.230. 2
WILKOŃ, Aleksander. TYPOLOGIA ODMIAN JĘZYKOWYCH WSPÓŁCZESNEJ POLSZCZYZNY. 2. vyd. Katowice: Uniwersytet Śląski, 2000, s. 19. 3
JELÍNEK Milan, Jazyk a jeho užívání: sborník k životnímu jubileu profesora Oldřicha Uličného. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1996, s. 241. 4
WOJTAK, Maria. Współczesny język polski: Styl urzędowy. Wyd. 3. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010, s. 155.
9
Úředního stylu jazyka je využíváno v rámci formulářů, instrukcí, žádostí, oznámení a smluv, kam patří také pracovní smlouvy.5 K formulaci úředních textů je užíváno neosobní vazby a také jazyku zcela neutrálního, bez citového zabarvení, tomu také nasvědčuje užívání formy trpného rodu např.: audycja winna być stoperowana. 6 Dalším typickým znakem pro tento funkční styl je kondenzovanost textu. Téměř každá vedlejší věta vytváří konkurenční dvojici nebo řadu s příslušnými kondenzáty, např.: aby soud rozhodl x k rozhodnutí soudu.7 Tento jazyk je směřován na občany bez rozdílu intelektu i odborné úrovně, aby byl text ještě srozumitelnější, často se zvolí termín, který je bližší termínu domácímu než internacionalismu, např.: slučitelnost x kompatibilita.8 Text by měl být také jednoznačný a ke správnému pochopení významu slova je pomáháno opakujícími se formulacemi.9 Je nepřípustné, aby měl text více možných interpretací, důležité jsou přesnost a výstižnost10, protože nepřesné zformulování textu ve smlouvě, nabídce, obchodní smlouvě, atd. může způsobit neporozumění významu a tím také materiální ztráty. Všechny funkce úředního stylu si kladou za cíl, aby formulace textů byla pochopena příjemcem, který bude schopen vyvodit jak je povinen se zachovat a co z daného textu pro něj vyplývá.11 Ze zásady je úřední styl specifikován jako styl regulativně-informační. Texty psané v tomto stylu plní dvě podstavové funkce: regulativní (zahrnující příkazy i zákazy) a informační (podává údaje umožňující i ulehčující činnosti jednotlivců, ale i společnosti)12, ale také sdělovací, které jsou úzce svázány s funkcemi řídícími a také správními (operativními). 13
5
KURKOWSKA, Halina a SKORUPKA Stanisław. Stylistyka polska: Zarys. 4. vyd. Polsko: naukowewarszawa, 1959, s. 266. 6
Tamtéž,s. 261−262.
7
JELÍNEK, M. Jazyk a jeho užívání: sborník k životnímu jubileu profesora Oldřicha Uličného, s. 247 − 248.
8
Tamtéž,s. 244 −245.
9
KORPYSZ, Tomasz. O stylu urzędowym. Idziemy [online]. 2013, č. 47 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.idziemy.pl/porady/jezyk/o-stylu-urzedowym/. 10
WOJTAK, M.. Współczesny język polski: Styl urzędowy, s. 162.
11
KURKOWSKA, H. a SKORUPKA S. Stylistyka polska: Zarys, s. 270.
12 13
KORPYSZ, T..,Idziemy ,Dostupné z: http://www.idziemy.pl/porady/jezyk/o-stylu-urzedowym/. Tamtéž.
10
Pro direktivnost textů, do kterých spadá například povolení, zákazy, atd., je užíváno různých jazykových prostředků od morfologických (užití rozkazujícího způsobu)14, až po užívání infinitivu.15 Také v rámci úředních jazyků dochází k výpůjčkám z jiných jazyků. Velký přínos nových přejatých a zapůjčených slov v úředním jazyce přišel v 90. letech a jednalo se především o výpůjčky z anglického jazyka, příkladem pár z nich: holding, leasing, dealer, manager, joint venture, certificate, dumping, opłaty antydumpingowe, developer, atd.16 Z angličtiny byly také přejaty názvy dokumentů, např. formuláře PIT – Personal Income Tax, formuláře VAT – Value Added Tax, což je velkým rozdílem oproti českému úřednímu jazyku, který si sám vytvořil názvy pro dané dokumenty. V češtině PIT – znamená daň z příjmu fyzických osob a pro označení VAT máme v češtině ekvivalent: Daň z přidané hodnoty, užívaná je zkratka DPH. 17 Také je značně viditelné přejímání západně evropských vzorců textů: curriculum vitae, list motywacyjny. 18. Profesorka Wojtak také v knize popisuje, že se úřední jazyk dostává do styku s obecnou polštinou a také naopak, lidé užívající běžné polštiny se snaží vyrovnat s jazykem reprezentovaným úřady, který zvyšuje kultivovanost uživatelů. Díky tomuto jevu se rozšířily do všední komunikace i výrazy jako: aktualny, aktualnie, ilość, kompleksowy, prawidłowy, szeroki, wiodący, zabezpieczyć. 19 Dále se rozšířilo užívání oficiálních pojmů např.: zamiskezuje místo mieszka, dále posiada místo ma, nebo více používání formy uiszcza místo płaci, či forma konsumuje místo je. Úřední texty se staly také zdrojem neologizmů jako např.: chorobodzień, osobokilometry, pracogodziny, wczasozebraniokurs,itd.20
14 15
WOJTAK, M. Współczesny język polski: Styl urzędowy., s. 157. ČECHOVÁ, M., M. KRČMOVÁ a E. MINÁŘOVÁ. Současná stylistika., s. 235 −236.
16
Warianty języka. Wyd. 3. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, c2003, s. 186−187. Współczesna Polszczyzna: wybór opracowań, 2. 17
Tamtéž,s.186–187.
18
Tamtéž,s.186−187.
19
WOJTAK, M. Współczesny język polski: Styl urzędowy, s. 168.
20
Tamtéž, s. 168.
11
Důležitost v textu také hraje způsob formulace začátku textu, který rozhoduje o tvárnosti zásadních fragmentů. Text by měl mít přehlednou kostru, tedy užít v rámci textů rozdělení do bodů, odstavců, atd. Koncová formula úředních textů je také standardním elementem, avšak je individuální pro každý úřední text.21 Všechny druhy úřední komunikace obsahují podstatné náležitosti, jimiž jsou podpisy a razítka, které dokládají úřední moc textu.22
2.1 Právní styl jazyka Právní jazyk spadá do podskupiny úředního stylu. V rámci pracovních smluv se často objevují prvky právního stylu jazyka, poněvadž jsou to texty konkrétních legislativních aktů, zákonů, nařízení, vyhlášek, či usnesení. 23 Právní styl jazyka je dosti často poměňován se spojením „právnický jazyk“, který však v obou zemích označuje jazyk, který se vztahuje se slovem právník, kteří si vytváří i tzv. „právnickou mluvu“ mezi sebou. Nařízení, vyhlášky, zákony, oznámení, či legislativní akty spadají do právních textů. 24 Mezi hlavní funkce právního jazyka, které je možno spatřit v pracovních smlouvách patří regulativnost a informativnost. Regulativní funkce se projevuje tím, že právní texty vyjadřují státní a mocenskou regulaci společnosti a informační funkce spočívá v informování pomocí právních norem a textů o tom, co se po adresátovi požaduje, co může nebo nemůže konat.25
21 22
WOJTAK, M. Współczesny język polski: Styl urzędowy, s 165. Tamtéž, s. 161.
23
ZIELIŃSKI, Maciej a PISAREK. Polszczyzna 2000: Jezyki prawne i prawnicze. Kraków: Uniwersytet Jagielloński, 1999, s. 21. 24
TOMÁŠEK, Michal. Překlad v právní praxi. 1. vyd. Praha: Linde, 1998, s. 24.
25
HLADIŠ, František. Problematika českého jazyka v právu. In Termina 1994. Sborník příspěvků z I. konference 1994. Liberec: Technická univerzita v Liberci. Pedagogická fakulta, 1994, s. 104−106.
12
V právních textech se objevuje mnohem menší slovní zásoba než je tomu u obecných textů a také v rámci právních textů je užito spisovného jazyka spolu s užitím právních termínů, který by však neměl mít za následek nesrozumitelnost textu,
26
naopak text by měl být
srozumitelný, stručný, jednoznačný a obsahovat informační funkci, které by porozuměl každý 27,
stejně jako u úředního jazyka. K právním textům neodmyslitelně patří právní termíny.
28
Důležité je u právních termínů
její definice. Termíny mohou být jednoslovné (zákon, právo), či víceslovné (právnická osoba), v praxi jsou užívány spíše víceslovné termíny. 29 Michal Tomášek v knize „Překlad v právní praxi„ uvádí kromě již uvedených funkcí v právním projevu základní požadavky pro správnou realizaci právního jazyka, kterými jsou:
jednoznačnost,
stručnost,
srozumitelnost,
neexpresivnost.30
26
WOJTAK, M. Współczesny język polski: Styl urzędowy, s. 163.
27
Tamtéž, s 167.
28
TOMÁŠEK, M. Překlad v právní praxi, s. 112.
29
Tamtéž, s. 112
30
Tamtéž, s. 28.
13
ustálenost,
ústrojnost,
úkonnost,
2.2 Tabulka úředního stylu jazyka Tabulku jsem sestavila dle získaných informací a zdrojů, které jsem objasnila výše. Hlavním cílem sestavené tabulky je rychlejší se zorientování v úředních stylech jazyků obou států. Tabulka 1: Tabulka úředních stylů jazyka
Prvky stylových norem vztahující se k jazyku, textu i kompozici úředního stylu Česká republika
Polsko Spisovnost – užití spisovného jazyka
Spisovnost – užití spisovného jazyka
Standardizace textů – užití mod.sloves a
Standardizace – větší míra než u jiných textů,
opakování formulací
pevná textová výstavba
Srozumitelnost
Srozumitelnost, přehlednost textů
Neutrálnost – max.objektivnost
Maximální objektivnost – neutrálnost textů
Neosobní vazba: 1) vyjádření pomocí 3
Neosobnost, konstrukce,
osoby, j.č. 2) pomocí 1osoby, jedn.nebo mn.č. a
neexpresivnost
nedokonavá
slovesa
–pasivní (např.bude
hovořeno)
napsání názvu určující funkci (např. dyrektor, rektor, atd) 3) uživáno być + rod činný nebo zostać + rod trpný 4) použití formy pan, pani nebo obywatel, obyvatelka Výstižnost a preciznost Direktivnost
–
užití
Výstižnost rozkazovacícho
Regulativnost – pomocí mod.sloves (např.
způsobu, modálních sloves (móc, powinien, musí, má být, je povinen, atd.), modální výrazy, musieć,atd.), infinitiv
infinitiv
14
Na základě tabulky a uvedené kapitoly je možné konstatovat, že úřední styly jazyka obou států, jsou si velmi podobné. Jazykové a kompoziční normy jsou téměř totožné. Nicméně v polském lingvistickém prostředí je úřední styl více vázán s direktivností, ale na druhou stranu je znát větší snaha o osobnější přístup s příjemcem úředního jazyka, užití oslovení např. pan, pani, atd. V pracovních smlouvách je možno spatřovat rysy a normy právního stylu jazyka. Ten je v porovnání obou států opět téměř totožný, poněvadž hlavním cílem je stručnost, výstižnost, přesnost textů a také použití regulativnosti a direktivnosti. Správné užití právních termínů společně s obecnými termíny vede za výsledek srozumitelnost textu a tím splňuje funkci informativní pro příjemce textu.
15
3. Pracovní poměr Vymezení pojmu pracovní poměr je jak v českém tak polském prostředí stejné. Obsah pracovního poměru tvoří práva a povinnosti subjektů, tedy, že zaměstnanec se zavazuje konat podle pokynů zaměstnavatele práce odpovídající sjednanému druhu práce, a to ve stanovené, popř. dohodnuté pracovní době a místě.
31
Zaměstnavatel je naopak povinen přidělovat
zaměstnanci dohodnutou práci, platit mu za odvedenou práci mzdu, popřípadě plat, vytvářet vhodné pracovní podmínky a dodržovat i ostatní stanovené nebo dohodnuté podmínky. 32 Objektem neboli předmětem pracovního poměru je podle autora knihy Pracovní právo Miroslava Běliny: „osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele.“33 Pracovní poměr je možné charakterizovat jako právní vztah zaměstnavatele na straně jedné a zaměstnance na straně druhé.34 Jde tedy o dvoustranný právní vztah. Nejedná se o kolektivní, nýbrž o individuální pracovněprávní vztah.
3.1 Subjekty pracovního poměru Subjekty pracovního poměru jsou na jedné straně zaměstnanec a na straně druhé zaměstnavatel, který může být buď fyzickou, nebo právnickou osobou, ale také jimi mohou být státní orgány. Zaměstnanec je však vždy osobou fyzickou.35 V rámci vymezení subjektů pracovněprávního vztahu se budu zaměřovat pouze na pojem zaměstnanec a to jak v českém prostředí, tak polském. Už v tomto se české a polské zákony lehce odlišují.
31
Oddělení propagace obchodu a investic velvyslanectví Polské republiky v Praze. Podníkání v Polsku, 2014, 98s. 32
Tamtéž, s.98.
33
BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012, s. 170. Beckovy právnické učebnice. 34
KOTTNAUER, Antonín a Petr ŠTALMACH. Lexikon pracovní právo. Vyd. 2., rozšířené. Ostrava: Sagit, 2001, s. 201. Lexikony - Sagit, sv. 1. 35
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příručka pro personální a platovou agendu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014, 4.2.2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB008#III.2.
16
3.1.1 Zaměstnanec v České republice V České republice (dále jen ČR) musí zaměstnanec splňovat podmínky uvedené v Občanském zákoníku (dále jen OZ) §35, kde je uvedeno, že musí dosáhnout věku 15 let, musí mít ukončenou povinnou školní docházku a v pracovní smlouvě nesmí býti uveden den nástupu do práce, jako den, který by předcházel dni ukončení povinné základní školní docházky, nelze ani pracovní poměr na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.36 Mladiství, myšleno osoby do 15 let, mohou alespoň vykonávat uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených v 121 − 124§ zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění.37
3.1.2 Zaměstnanec v Polsku Jestliže jde o zaměstnance v Polsku (dále jen PL), nelze, aby jím byla právnická osoba (tedy družstvo, atd.) může jim být pouze plnoletá fyzická osoba, ale jsou výjimky a okolnosti, u kterých je možno zaměstnat osobu mladší 18 let, jedná se o tzv. zaměstnávání mladistvých. 38 39
36
GALVAS, Milan. Pracovní právo: 300 otázek a odpovědí. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, s. 9.
37
Ministerstwo pracy i polytiky społecznej: żródła prawa pracy. Ministerstwo pracy i polytika społecznej [online].2014, 2014-03-11 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.mpips.gov.pl/prawo-pracy/prawopracy/informacje-ogolne/ 38
: Oddělení propagace obchodu a investic velvyslanectví Polské republiky v Praze, Podníkání v Polsku,s. 97.
39
Mladistvým se v Polsku rozumí osoba starší 16 let a mladší 18 let.
17
3.2 Vznik pracovního poměru Pracovní poměr je základním pracovněprávním vztahem, k vzniku pracovního poměru je možno dojít různými formami.
3.2.1 Formy vzniku pracovních poměrů v České republice V českém prostředí je podle zákoníku práce (dále jen ZP) vznik pracovního poměru možný následujícími formami: 40
Pracovní smlouvou Nefrekventovanější způsob uzavírání pracovněprávního vztahu v ČR.
Volbou Volba je možná jen podle zvláštních předpisů, popř. stanov. 41
Jmenováním Zakládá se pouze pro pracovní poměry na vedoucí pozice (pokud není ve zvláštním předpisu uvedeno jinak). Není nijak nařízen obsah ani forma dokumentu osvědčující akt jmenování. 42
3.2.2 Formy vzniku pracovního poměru v Polsku V polském prostředí je možné rozdělit formy pracovních poměrů na dva druhy a to na smluvní pracovní poměr (práce vykonávaná na základě pracovní smlouvy) a mimosmluvní pracovní poměr (práce vykonávaná na základě povolání, volby, či jmenování).43
40
Práce a právo: Příručka pro personální a platovou agendu. MPSV / TREXIMA, spol. s r.o. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014, 2014-04-01 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB010. 41
ZP, (ČR) §33 odst.2.
42
Práce a právo: Příručka pro personální a platovou agendu. Ministerstvo práce a sociálních věcí .Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB010. 43
Oddělení propagace obchodu a investic velvyslanectví Polské republiky v Praze,Podníkání v Polsku ,s. 98.
18
3.2.2.1 Smluvní pracovní poměr44
Pracovní smlouva Také v Polsku je pracovní smlouva nejběžnější formou založení pracovního poměru.
3.2.2.2 Mimosmluvní pracovní poměry45 Kromě pracovní smlouvy, může pracovní poměr vzniknout na základě:
Povolání
Pracovní poměr formou povolání musí být sepsán písemnou formou, kde se upřesní dané náležitosti, jako datum nástupu, ale také výše výdělku, místo výkonu práce, náplň práce, pracovní doba. Nejčastěji vznikají povolání na dobu určitou. Odvoláni z pracovního poměru povoláním je možno orgánem, který jej povolal.46
Volby
Náleží lidem, kteří mají vedoucí postavení v politickém spektru, nebo ve firmě, ale také v územní samosprávě. Délka trvání tohoto postu není nijak přesně zákonem stanovena, řídí se dle toho, jak bylo dohodnuto ve volbách. 47
Jmenování
Na základě jmenování se zakládají pracovní poměry pro pozici státního zastupitele, hasiče, nebo osoby pracující ve státní správě nebo úřadech. Pracovní poměr jmenováním vzniká dnem sjednaným při jmenování. 48
44
WOJEWÓDZKI URZĄD PRACY W WARSZAWIE. RODZAJE UMÓW O PRACĘ: wybierz dla siebie najlepszą. Warszawa, 2005, s.6. Dostupné z: http://www.wup.mazowsze.pl/ciz/teczki/rodzaje_umow_o_prace.pdf. 45
Tamtéž, s. 6.
46
Tamtéž, s. 6.
47
Tamtéž, s. 6.
48
Tamtéž, s. 6.
19
Družstevní pracovní smlouvy
Pro družstevní pracovní smlouvy uvedené v pracovním poměru je důležitou náležitostí úzké pouto s členstvím, v určitém družstvu.49 Zaměstnán může být pouze člen družstva. Družstvy se rozumí organizace, které se snaží spojovat své členy v rámci podnikání a podporují své členy družstva, kterým je myšleno dobrovolné seskupení o neomezeném počtu lidí, kteří mají společnou živnost. Družstevní pracovní smlouvu reguluje nejen pracovní zákoník, ale i práva družstva. 50
49
BANASIK, Agnieszka. Spółdzielcza umowa o pracę jako rodzaj stosunku pracy. Praca.gratka [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://praca.gratka.pl/poradnik/art/spoldzielcza-umowa-o-prace-jako-rodzajstosunku-pracy-10759.html 50
Tamtéž.
20
4. Pracovní smlouva Jedná se o dvoustranný právní úkon, kdy smlouva musí mít určité náležitosti jak formální, tak zejména obsahové.51 Je to smlouva, která převádí obecná pravidla, vyjádřená v pracovněprávních normách, do konkrétního pracovněprávního vztahu. Pracovní poměr vzniká díky pracovní smlouvě, která má vliv na jeho průběh, délku trvání a také skončení.52 Pracovní smlouvu a pracovní poměr nelze ztotožnit. Pracovní smlouva je právní skutečností a pracovní poměr je právním vztahem, který na základě této právní skutečnosti vzniká. Pracovní smlouva musí splňovat nezbytné náležitosti, které nařizuje Zákoník práce.
53
První odlišnou náležitostí mezi českou a polskou stranou, na kterou je třeba upozornit je, že pracovní smlouva v ČR musí být uzavřena písemně, avšak na polské straně zákon připouští54 uzavření smlouvy ústní dohodou a pozdější sepsání. Sepsání musí být uskutečněno nejpozději do dne nástupu do práce a potvrzeno zaměstnavatelem. Aby byla dodržena písemná forma pracovní smlouvy, je třeba, aby byla podepsána smluvními stranami, které musí být v pracovní smlouvě vymezeny. Podepsání se musí provést nejpozději v den, který byl ujednán jako den nástupu do zaměstnání.55 Součástí pracovní smlouvy, a to jak v ČR56, tak PL57, musí být datum uzavření a vymezení druhu pracovní smlouvy, o nichž je více informací v kapitole 5.
51
Základní pracovněprávní vztahy: Pracovní smlouva a její obsah. MPSV / TREXIMA. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014, 2014-04-01 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB011. 52
GALVAS, Milan. Pracovní právo. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 23.
53
ZP, (ČR) §34,odst.2.
54
ZP, (PL) čl.29§2.
55
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agendy, s. 121.
56
Základní pracovněprávní vztahy: Pracovní smlouva a její obsah. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB011. 57
ZP, (PL) čl.29 §1.
21
4.1 Náležitosti pracovní smlouvy Náležitosti pracovní smlouvy, čili obsah je možno rozdělit na ty povinné, které musí být obsahem pracovní smlouvy podle Zákoníků práce v obou státech58 a na náležitosti normami pracovního práva neupravené, na kterých se vzájemně domluví obě strany pracovního poměru. Pokud by některá z podstatných náležitostí nebyla naplněna nebo by úplně chyběla, případně by byla uvedena v rozporu se zákonem, tak by to znamenalo neplatnost celé pracovní smlouvy. Na polské straně je Zákoníkem práce vyžadováno více položek, které musí být uvedeny v pracovní smlouvě, než na straně české. Polští zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost do 7 dní od podepsání pracovní smlouvy předložit zaměstnanci následující informace o: 59
přesném vymezení denní /týdenní pracovní doby,
dni, ke kterému se vyplácí pravidelně mzda,
délce pracovní dovolené,
délce období pro vypovězení z práce,
kolektivní smlouvě, která se na zaměstnance vztahuje.
Čeští zaměstnavatelé mají také zákonem danou informační povinnost. Do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru musí písemně obdržet zaměstnanec, podle Zákoníku práce, následující informace: 60
bližší označení druhu a místa výkonu práce,
údaje o délce pracovní dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,
údaj o výpovědních dobách,
údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,
údaje o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
údaje o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv.61
58
ZP, (ČR) dle §34, ZP, (PL) č.29§1.
59
ZP, (PL) čl.29 §3.
60
ZP, (ČR) §37 odst.1
22
4.2 Povinné náležitosti pracovní smlouvy platné pro oba státy Jedná se o náležitosti, které jsou ze zákona povinné a jsou pro oba státy společné.
4.2.1 Druh práce Vymezení druhu práce představuje řadu důležitých práv a povinností zaměstnavatele a zaměstnance, především však rozsah dispoziční pravomoci zaměstnavatele při přidělování práce v rámci pracovní smlouvy.62 Druh práce může být dohodnut úzce, jako např.: údržbář - řidič, nebo vyjádřen širší formou a podrobněji.
63
V praxi je hojně užíváno k podrobnějšímu vymezení druhu práce tzv.
pracovní náplně (popis práce), který musí být vypracovaný při uzavírání pracovní smlouvy a kde je blíže vymezena a konkretizována pracovní činnost, kterou je zaměstnanec povinen vykonávat v rámci sjednaného druhu práce.64 Zákoník práce, či jiný pracovněprávní předpis, nedefinuje druh práce, ani nespecifikuje, jak má být vymezen v pracovní smlouvě.
4.2.2 Místo výkonu práce Druhou společnou podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je vymezení místa výkonu práce. Definování prostoru, ve kterém se bude vykonávat druh práce. Zákon neříká, jak úzce nebo široce musí být místo výkonu práce vymezeno.65
61
ZP, (ČR) §37 odst.1.
62
PÍCHOVÁ, Irena. K nekterým aktuálním problémum vzniku pracovního pomeru v teorii a praxi. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 113. 63
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agendy, s. 121.
64
PIETRUSZYŃSKA, Katarzyna. Prawo pracy. In: PIP: strona główna Państwowej Inspekcji Pracy [online]. Warszawa, 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.pip.gov.pl/html/pl/wydawn/pdf/13_prawo_pracy_info.pdf. 65
GALVAS, M., Pracovní právo: 300 otázek a odpovědí, s. 30.
23
V praxi se tak setkáváme s případy, kdy je místem výkonu práce sídlo zaměstnavatele určené konkrétní adresou, obec, ale i celý kraj např.: województwo pomorskie. 66 V některých případech je dokonce místo výkonu práce stanoveno tak široce, že zahrnuje celou Českou republiku/Polsko, ale to je možné jen v odůvodněných případech které vyplývají z charakteru práce. 67 Pokud je vzhledem k charakteru pracovní činnosti nemožné určit místo výkonu práce, zaměstnavatelé v takových případech uplatňují formulace typu: jako místo výkonu práce se sjednávají všechna pracoviště zaměstnavatele. Jestliže je sjednáno v pracovní smlouvě více pracovišť, je vhodné, jedno z nich stanovit jako pravidelné (i když se nejedná o podstatnou náležitost smlouvy). Vymezení je potřebné např. z důvodu nároků na cestovní náhrady.68
4.2.3 Den nástupu do práce Pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce.
69
V případě, že zaměstnanec v uvedený den nenastoupí do zaměstnání a neuvědomí o
tom zaměstnavatele, má zaměstnavatel právo okamžitě odstoupit od pracovní smlouvy. 70
66
STĘPNICKA, Katarzyna. Jak prawidłowo określić miejsce wykonywania pracy w umowie?.Money [online]. 2010 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://prawo.money.pl/aktualnosci/okiemeksperta/artykul/jak;prawidlowo;okreslic;miejsce;wykonywania;pracy;w;umowie,85,0,711253.html. 67
STĘPNICKA, Katarzyna. Jak prawidłowo określić miejsce wykonywania pracy w umowie?Money ,Dostupné z: http://prawo.money.pl/aktualnosci/okiemeksperta/artykul/jak;prawidlowo;okreslic;miejsce;wykonywania;pracy;w;umowie,85,0,711253.html. 68
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agendy, s. 121−123.
69
ZP, (ČR) §36;ZP (PL) čl.26.
70
ZP, (ČR) §34 odst. 3.
24
4.3 Povinné náležitosti pracovní smlouvy platné pouze v PL Polský zákon nařizuje více podstatných náležitostí pracovní smlouvy než český. Mezi další obsahové složky pracovní smlouvy patří:71
4.3.1 Pracovní doba Pracovní doba je čas, ve kterém zaměstnanec je k dispozici zaměstnavateli v podniku, nebo na jiném, zaměstnavatelem určeném místě k vykonávání práce.72 Zákoník práce stanovuje pracovní dobu na 8 hodin denně, průměrně 40 hodin v pětidenním pracovním týdnu. 73 Existují možné odchylky, které zákoník práce umožňuje, např. při pracích, které vzhledem k výrobní technologii nemohou být přerušeny (tzv. nepřetržitý provoz), existuje možnost prodloužení rozsahu denní pracovní doby.
74
Týdenní pracovní doba včetně přesčasů však
nesmí překročit 48 hodin v běžném vyrovnávacím období. Všechny zásady se týkají pracovního poměru sjednaného na plný úvazek.75
4.3.2 Mzda Mzda se vyplácí minimálně jednou za měsíc ve stejném a předem dohodnutém termínu. 76 Její výše by měla odpovídat zejména druhu vykonávané práce a kvalifikacím vyžadovaným k jejímu vykonávání. 77 Zaměstnanec z výše měsíční hrubé mzdy odvádí příspěvky na sociální pojištění (zabezpečení), daň z příjmů fyzických osob, příspěvek na zdravotní pojištění, a také srážky v případě výživného, peněžních pokut, nebo pokud si zaměstnanec chce dobrovolně přispívat na pojistné.
71
ZP, (PL) čl.29 §1.
72
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze Podnikání v Polsku:. s. 110.
73
ZP, (PL), čl.129§1
74
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze Podnikání v Polsku:. s. 110.
75
Tamtéž, s.110.
76
ZP, (PL), čl.78§1.
77
ZP, (PL), čl.78§1.
25
Zaměstnavatel také odvádí část z hrubé mzdy na příspěvek na sociální pojištění a na fond práce, a také do fondu garantovaných zaměstnaneckých plnění (pro případ platební neschopnosti zaměstnavatele z něj obdrží zaměstnanec alespoň část svých pohledávek). Hrubá mzda se může skládat ze: a) základní pevné mzdy (zaručená) b) proměnlivé mzdy (prémie), c) služebních cest a diet, d) příplatků, či jubilejních odměn a také odstupného.78 V Polsku pro rok 2014 byla zákonem stanovena minimální hrubá mzda na 1680zł (v přepočtu okolo 10 990,-Kč79).80
4.4 Nepovinné náležitosti pracovní smlouvy Vedle výše zmíněných podstatných náležitostí pracovní smlouvy, které jsou objektivní podmínkou její platnosti, mají účastníci možnost zvolit si a začlenit do obsahu pracovní smlouvy ještě další ujednání. Záleží pouze na stranách, zda do pracovní smlouvy tyto ujednání zahrnou či nikoli. V pracovní smlouvě je možné, aby se strany dohodly na všem, co je podle jejich potřeb a zájmů, avšak nesmí být v rozporu s právními předpisy. 81
4.4.1 Nepovinné náležitosti platné v obou státech Po shlédnutí několika vzorů pracovních smluv uvádím níže náležitosti, které se velmi často objevují v pracovních smlouvách obou států. 4.4.1.1 Konkurenční doložka Konkurenční doložka je speciálním ujednáním, jejímž cílem je zajištění ochrany zaměstnavatele před zneužitím znalostí, které zaměstnanec v průběhu pracovního poměru
78 79
: Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Podnikání v Polsku s. 114. Přepočten kurzem 6,55Kč za 1zł.,kurz stanoven ČNB dne 6.3.2014.
80
DZIUBIELA, Emilia. Minimalne wynagrodzenie za pracę w 2014 r. Infor [online]. 2013, 2014-03-12 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.infor.pl/prawo/zarobki/wysokosc-zarobkow/323032,2,Minimalnewynagrodzenie-za-prace-w-2014-r.html. 81
GALVAS, Milan. Pracovní právo: vzory smluv a dokumentů. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, s. 38. Právo pro denní praxi.
26
získal. Jedná se o závazek zaměstnance, že se po určitou dobu od skončení pracovního poměru (nejdéle však po dobu 1 roku)82 zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by s předmětem podnikání zaměstnavatele byla shodná, případně která by k němu měla soutěžní povahu, tudíž by mohla zaměstnavatele ohrozit. Zaměstnavatel má závazek poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, které může dosahovat až poloviny měsíčního výdělku zaměstnance.83 Dohodu o konkurenční doložce může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem jako součást pracovní smlouvy ještě před jejím uzavřením (nejčastěji je dohoda v příloze pracovní smlouvy), ale i kdykoliv v průběhu trvání pracovního poměru jako dohodu o konkurenční doložce. Konkurenční doložka musí být vždy sepsána písemně. V rámci konkurenční doložky může být také sjednána smluvní pokuta, která se uplatní v případě porušení závazku. Její výše je závislá na významu informací, poznatků, technologických postupů, atd., které zaměstnanec zná.84 V Polsku je potřeba, aby bylo v doložce vepsáno, přesné vymezení pracovní činnosti, kterou pracovník nemůže vykonávat a také přesně vymezená lhůta a také s jakým zaměstnavatelem nemůže sepsat pracovní smlouvu po sepsání konkurenční doložky.85 4.4.1.2 Pracovní dovolená – dovolená na zotavenou Osobě zaměstnané v sjednaném pracovním poměru vzniká nárok na dovolenou a to jak na české, tak polské straně, nicméně u obou státu jsou uzákoněny odlišné délky pracovních dovolených (dovolených na zotavenou) během kalendářního roku. Podle zákoníku práce, je pro českého zaměstnance, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, případně její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku.86
82
ZP, (ČR) §310 odst.1.
83
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agenda, s. 141-142.
84
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agenda, s.142.
85
POGŁÓDEK. Klauzula o zakazie konkurencji w umowie o pracę. Biznes-firma [online]. 2012 [cit. 2014-0426]. Dostupné z: http://www.biznes-firma.pl/klauzula-o-zakazie-konkurencji-w-umowie-o-prace/18470. 86
ZP, (ČR) §212, odst. 1.
27
Zaměstnanci činí délka výměru proplacené pracovní dovolené nejméně čtyři týdny v kalendářním roce87, avšak u osob uvedených v §109 odst. 3 zákoníku práce88, činí délka dokonce pět týdnů v kalendářním roce. Dovolená pro českého pedagogického pracovníka, nebo akademického pracovníka vysoké školy činí až osm týdnů.89 V Polsku, pokud zaměstnanec začíná poprvé v kalendářním roce pracovat, získává právo na dovolenou s uplynutím každého měsíce práce, celkem tedy
rozsahu dovolené, na
kterou má nárok po odpracování roku.90 Délka pracovní dovolené se poté stanovuje dle délky zaměstnání zaměstnance, jestliže je doba zaměstnání méně než 10 let, činí délka jeho dovolené 20 dní v kalendářním roce, v případě, že je zaměstnanec zaměstnán nejméně jak 10 let, je délka proplacené dovolené stanovena na 26 dní.91 4.4.1.1 Jiné náležitosti Jinými náležitostmi pracovních smluv, které byly také často uvedeny v obou státech byly např.: kolektivní smlouva; dohodnutí se na podmínkách v případě pracovních cest; poskytnutí firemní benefitů (mobilní telefon, notebook, atd.).
4.4.2 Nepovinné náležitosti pracovní smlouvy pouze v ČR Následující náležitosti nejsou v ČR povinným obsahem pracovní smlouvy oproti polskému zákoníku práce. Zkušební doba je v Polsku separátním typem pracovní smlouvy.
87 88
ZP, (ČR) §213, odst. 1. Jedná se o zaměstnance ve státní správě, ve státních fondech, příspěvkových organizacích, školských právnických osob, veřejných neziskových ústavních zařízeních.
89
ZP, (ČR) 213, odst. 3.
90
PIETRUSZYŃSKA, Katarzyna. Prawo pracy. In: PIP: strona główna Państwowej Inspekcji Pracy [online]. Warszawa, 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.pip.gov.pl/html/pl/wydawn/pdf/13_prawo_pracy_info.pdf. 91
ZP, (PL) čl.154 §1.
28
4.4.2.1 Pracovní doba Délka stanovené pracovní doby je stejná jak v Polsku, činí tedy 40 hodin týdně.92 Jsou určité výjimky s ohledem na pracoviště a pracovní režim. Pracovní doba pro zaměstnance v podzemí (těžba uhlí, nerudné suroviny, geologické výzkumy, atd.) činí 37,5 hodiny týdně, v nepřetržitém pracovním režimu (třísměnný) činí také 37,5 hodiny týdně a v dvousměnném pracovním režimu činí 38,75 hodiny týdně. 93 U osob mladších 18 let, je uzákoněno, že délka směny nesmí překročit 8 hodin a pakliže osoba vykonává více pracovněprávních vztahů, nesmí délka týdenní pracovní doby v souhrnu překročit 40 hodin týdně. 94
4.4.2.2 Mzda, plat V pracovní smlouvě sjednané v Čechách není zaměstnavatel ze zákona povinen začlenit mzdu do náležitostí pracovní smlouvy, avšak podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, nebo může být sjednán v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřních předpisech zaměstnavatele. 95 Je nutné, aby mzdový výměr obsahoval údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě vyplácení mzdy, atd. 96 Jestliže dojde ke změně uvedených informací ve mzdovém výměru či jiných již výše uvedených smlouvách, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci neprodleně písemně oznámit (nejpozději do dne, kdy změna nabývá účinnosti).97 Výše mzdy není nijak limitována, poskytuje se podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, také podle obtížnosti pracovních podmínek a dosažených pracovních výsledků.98
92
ZP, (ČR) §79 odst. 1.
93
ZP, (ČR) §79 odst. 2.
94
ZP, (ČR) §79 odst. 3.
95
ZP, (ČR) §113, odst. 4.
96
ZP, (ČR) §113 ,odst.4.
97
ZP, (ČR) §113,odst.4
98
ŠIKÝŘ, Martin. Personalistika pro manažery a personalisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, s. 130. Management (Grada).
29
Minimální mzda, je nejnižší možná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu, či dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr. 99 Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. 100 Minimální mzda v České republice je zákonem pro rok 2014 stanovena částkou 8500Kč, což činí 50,60kč/hod (pro zaměstnance, kteří splňují pracovní dobu 40hod./týden.
101
) Při
sjednání kratší pracovní doby, se i měsíční sazba minimální mzdy úměrně snižuje.102 Mzda, nebo plat přísluší zaměstnanci za práci ve sjednaném pracovním poměru a odměna z dohody patří zaměstnanci za práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. 103 Platem odměňují své zaměstnance zaměstnavatelé ze státních podniků, územních samospráv, státních fondů, či příspěvkových organizací. Mzdou odměňují své zaměstnance všichni ostatní zaměstnavatelé, kteří nebyli výše uvedeni.104
4.4.3 Zkušební doba Ujednání o zkušební době se po zhlédnutí několika pracovních smluv objevuje běžně. Podmínkou pro vznik zkušební doby je její písemné sjednání a to nejpozději v den, který byl dohodnutý, jako den nástupu do práce, nebo den, ke kterému byl zaměstnanec jmenován na pracovní místo vedoucího zaměstnance. 105 Účelem sjednání zkušební doby je zejména posouzení obou stran, jak zaměstnance, tak zaměstnavatele, zda pracovní poměr vyhovuje obou stranám a jestliže tomu tak není, je velmi jednoduché skončení pracovního poměru, které není třeba odůvodňovat. 106
99
ŠIKÝŘ, M. Personalistika pro manažery a personalisty, s. 127.
100
Tamtéž,s.127.
101
ZP, (ČR) §111 odst. 2.
102
ŠIKÝŘ, M. Personalistika pro manažery a personalisty, s. 127.
103
Tamtéž, s.125.
104
Tamtéž, s.125.
105
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agenda, s. 125.
106
DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Slovník pojmů k řízení lidských zdrojů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 148.
30
Zkušební doba musí být sjednána na konkrétní dobu, nelze, aby bylo napsáno v rámci pracovní smlouvy, že se “sjednává zkušební doba“, ale bez konkrétně stanovené délky.107 Její délka činí maximálně 3 měsíce, po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru a na 6 měsíců pro vedoucí zaměstnance. 108Vedoucím zaměstnance se považuje zaměstnanec, který stanovuje a ukládá podřízenému pracovní úkoly, řídí je a kontroluje. Zkušební dobu není možné dodatečně prodloužit. V případě sepsání pracovní smlouvy na dobu určitou, může být pracovní smlouva sjednána nejvýše na polovinu doby trvání pracovního poměru.109 V případě, že zaměstnanec nemůže během zkušební doby pracovat pro překážky v práci, např. pracovní neschopnost nejsou tyto dny započítány do zkušební doby. 110 Trvání těchto překážek je možné v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů.111 V českém prostředí, je tedy dohodnutí se na zkušební době pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, ale v Polsku je zkušební doba separátní smlouvou, více v podkapitole zabývající se druhy pracovních smluv.
107
RÁMIŠ, Vladan a Vojtěch KATZER. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době. . Digitální žurnalistika na příkladu iDnes [online]. Brno: [s.n.], 2001 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/zrusenipracovniho-pomeru-ve-zkusebni-dobe-feq-/pravo.aspx?c=A130514_144316_pravo_vr. 108
ZP, (ČR) §35 odst.1,4,5.
109
ZP, (ČR) §35 odst.1,4,5.
110
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agenda, s. 127−128.
111
Tamtéž, s.127−128.
31
5. Druhy pracovní smlouvy Pracovní smlouvou vzniká pracovní poměr, kde figurují subjekty pracovního poměru (zaměstnanec a zaměstnavatel) a je třeba si v rámci sepsání pracovní smlouvy určit na jaký druh pracovního poměru bude smlouva sjednána. Druhy pracovních poměrů lze v ČR rozdělit podle různých kritérií, jako např: z hlediska místa výkonu práce, osoby zaměstnavatele. Já jsem se rozhodla, že ve své práci vyberu kritérium stanovené podle délky pracovního poměru.
5.1 Druhy pracovní smlouvy v České republice Oproti Polsku, je možné dle zákoníku práce naleznout pouze dva druhy pracovních poměrů, které se týkají časově vymezeného pracovního poměru.
5.1.1 Pracovní smlouva na dobu neurčitou Jedná se o nejběžnější způsob sepsání pracovního poměru.
112
Je zejména výhodný pro
zaměstnance, připouští mu větší sociální jistoty. Jestliže není ve smlouvě uvedeno jinak, je pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou.113
5.1.2 Pracovní smlouva na dobu určitou Se zaměstnancem lze pracovní smlouvu, která bude mít ohraničenou dobu trvání sepsat na dobu maximálně 3 let a opakování procesu sepsání pracovní smlouvy na dobu určitou lze dle zákoníku práce nejvýše dvakrát.
114
Nesmí se zapomínat, že i prodloužení se považuje za
opakování pracovního poměru. 115
112
RUJBROVÁ. PRACOVNÍ SMLOUVA JAKO ZÁKLAD VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU [online]. Brno, 2009 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/137628/pravf_m/dipl.prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce JUDr. Janě Komendové, Ph.D.,. 113
Tamtéž.
114
ZP, (ČR) §39.odst.2
115
ZP, (ČR) §39.odst.2
32
Opakovaně uzavírat pracovní smlouvu na dobu určitou lze u zaměstnavatelů, u nichž jsou vážné provozní důvody116 nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. 117 Většinou se na dobu určitou zaměstnávají lidé v případech sezónních prací, nebo se používá v případech, kdy zaměstnanec nahrazuje zaměstnance např. za rodičovské, či mateřské dovolené, nebo v případech kdy je původní zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti apod.118
5.2 Druhy pracovní smlouvy v Polsku 5.2.1 Smlouva na zkušební období Jedná se o druh pracovní smlouvy, která může předcházet navázaní pracovního poměru na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, na dobu zástupu, dobu neurčitou a také na dobu k vykonání určité práce.119 Maximální délka tohoto poměru je 3 měsíce po sepsání smlouvy. Smlouva je často uskutečněná z důvodu ověření kvalifikace pracovníka, nebo seznámení s daným pracovištěm, s prací, či zaměstnavatelem.
120
Smlouvu je možno sepsat pouze
jedenkrát na konkrétní pracovní místo a není možné sepsání smlouvy opakovat. Ukončuje se s uplynutím termínu na který byla uzavřena.121
116
Nejsou blíže v zákoníku specifikovány.
117
ZP, (ČR), §39 odst.4.
118
RUJBROVÁ. PRACOVNÍ SMLOUVA JAKO ZÁKLAD VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/137628/pravf_m/dipl.prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce JUDr. Janě Komendové, Ph.D., 119
ZP, (PL), čl.25§2
120
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Podnikání v Polsku: s. 100.
121
Tamtéž, s. 100.
33
5.2.2 Smlouva na dobu nutnou k vykonání určité práce Nejčastěji je tento druh pracovního poměru uzavírán např. při sezónních a příležitostních pracích (např. sběr ovoce), nebo za účelem vykonání přesně daného úkolu. 122 Smlouva končí dnem, kdy je splněn úkol, na který byl člověk najat, či na základě dohody obou stran, nebo výpovědí (opět možnost obou stran). 123
5.2.3 Smlouva na dobu neurčitou Tento druh smlouvy je nejvýhodnější stejně jako v České republice, zejména ze strany zaměstnance. 124 Ve smlouvě není určena délka pracovního poměru.125
5.2.4 Smlouva na dobu určitou Uvedená pracovní smlouva vymezuje přesně délku pracovního poměru, nicméně na rozdíl od české smlouvy na dobu určitou není omezena maximální, ani minimální délkou trvání. 126 Uzavření pracovní smlouvy s tímto druhem pracovního poměru je nevýhodný pro zaměstnance, postrádají pocit trvalého zaměstnání a tím zabezpečení. Vyjímku v tomto druhu pracovního poměru vytváří fakt, že v případě kdy stejné smluvní strany uzavřou pracovní smlouvu na dobu určitou na dvakrát po sobě jdoucí období, uzavření třetí smlouvy v průběhu 30 dnů od rozvázání druhé v důsledcích odpovídá uzavření smlouvy na dobu neurčitou.127 Podle statistik má Polsko nejvyšší počet sepsání pracovních smluv s ohraničenou dobou trvání, téměř 27%, což je dvojnásobně vyšší počet oproti zemím střední Evropy128.
122
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Podnikání v Polsku: s. 103.
123
Tamtéž, s.103.
124
Tamtéž, s. 102−103.
125
Tamtéž, s. 102−103.
126
WOJEWÓDZKI URZĄD PRACY W WARSZAWIE. RODZAJE UMÓW O PRACĘ: Wybierz dla siebie najlepszą. s. 34. Dostupné z: http://www.wup.mazowsze.pl/ciz/teczki/rodzaje_umow_o_prace.pdf. 127
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Podnikání v Polsku: s.. 102.
128
Mamy najwięcej umów na czas określony w UE. Finanse pl [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://praca.wp.pl/title,Mamy-najwiecej-umow-na-czas-okreslony-w-UE,wid,15477487,wiadomosc.html.
34
5.2.5 Smlouva na dobu zástupu129 Je zvláštním druhem smlouvy na dobu určitou, kdy zaměstnavatel zaměstná pracovníka, který je potřebný jako zástup za předem omluveného, avšak nepřítomného zaměstnaného pracovníka.130 Zaměstnavatel tedy zaměstná pracovníka na dobu určitou, na dobu zástupu za daného pracovníka v nepřítomnosti. Omluvenou nepřítomností se rozumí např.: dovolená na zotavenou, mateřská dovolená, nemocenská dovolená, atd.,
131
. Tím se liší od smlouvy na
dobu určitou, tato smlouva ja uzavírána opravdu jako zástup za určitého zaměstnance, ale smlouva na dobu určitou je přesně stanovená délka pracovního poměru zaměstnance, kterou určí zaměstnavatel a důvody mohou být jakkékoliv. Smlouva musí být pečlivě sepsána, aby z ní jednoznačně vyplývalo, že se jedná o „pracovní smlouvu na dobu zástupu“, nebo „pracovní smlouvu jako zástup“. Musí být určeny osobní údaje zastupovaného zaměstnance, a také pozice nebo funkce zastupované osoby. Musí být také uvedena mzda, čas, místo práce a také termín ukončení spolupráce.132
5.3 Telepráce – zvláštní druh pracovní smlouvy Výše jsou uvedeny druhy pracovních poměrů uzavřených na základě zákoníku práce a v Polsku se nachází ještě jeden druh, kterým je telepráce. Telepráce musí mít ve své smlouvě zejména uvedeno, že jsou k vykonávání práce použity telekomunikační prostředky a zařízení. 133
Tento druh pracovního poměru není upraven ani uveden v českém zákoníku práce, ačkoliv
není neznámým.
129
Tento druh se v česku nenachází, nepřeloženou polskou verzi je možno najít ve slovníku.
130
Umowa na zastępstwo. Infor.pl kadry [online]. 2013, 2013-08-30 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://kadry.infor.pl/slowa_kluczowe/umowa-na-zastepstwo. 131
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Podnikání v Polsku: s..104.
132
Tamtéž, s. 104.
133
ZP, (PL), čl.67.
35
Telepráce může být vykonávána buď na základě sepsání pracovní smlouvy, která má název smlouva o telepráci, nebo bude pouze dodatkem k již k podepsané smlouvě,
134
kde budou
pozměněny pracovní podmínky a uvedeno, že bude práce vykonávána pomocí telekomunikačních prostředků a elektronických služeb (telepráce).135 Smlouva musí mít všechny náležitosti, které musí mít pracovní smlouva, tedy napsán druh práce, mzdové ohodnocení, den začátku práce, pracovní doba (zda na plný, či částečný úvazek), také místo výkonu práce, kterým nejčastěji je místo bydliště zaměstnance, nebo telecentrum136 a délka pracovního poměru (na dobu neurčitou, určitou, nebo k vykonání určité práce). Zaměstnavateli při určení pracovního poměru telepráce vznikají určité povinnosti kterými jsou:
obstarat všechny prostředky a zařízení k vykonávání práce ve formě telepráce,
zaplatit za náklady spojené s instalací, servisem a údržbou zařízen,
zabezpečit všechny požadavky v rámci zabezpečení a hygieny práce,
poskytnutí a uhrazení nákladů spojené se školením pro daná zařízení.137
Jestliže zaměstnanec užívá svých soukromých zařízení k pracovním účelům a to nejen např. notebook, ale také např. tiskárnu a náplně do ní, je sjednána vzájemná smlouva, kde se společně dohodnou na způsobech proplacení opotřebení zařízení a proplácení nákladů spojených prací.138 Osoba zaměstnána na základě smlouvy o telepráci se říká telepracovník, který pracuje doma, nebo dojíždí do telecentra a pracuje s pomocí telekomunikačních technologií. Také je osobou, která si sama rozvrhuje pracovní dobu, avšak zaměstnavateli musí vykazovat svoji práci, také je to osoba kreativní, která může více intelektuálně realizovat. 139
134
ZP, (PL), 677 §1.
135
ZP, (PL), čl.675 §1.
136
Telecentrum – místo které je zařízeno zařízeními vhodnými pro telepráci (telekomunikační zařízení, počítače, apod.), nejčastěji je telecentrum umístěno ve velké vzdálenosti od sídla společnosti, ale blízko bydliště telepracovníků, kteří nemohou vykonávat svoji práci v domu. 137
TELEPRACA. In: Wojewódzki Urząd Pracy w Warszawie [online]. Warszawa, 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: wup.mazowsze.pl/new/images/.../telepraca2013.pdf 138
Tamtéž.
139
Tamtéž.
36
Telepracovník, má naprosto stejná pracovní práva, jako ostatní zaměstnanci, kteří nejsou zaměstnání na smlouvu o telepráci. Je tím myšleno, že mají nárok na pracovní dovolenou, atd.140 Takto zaměstnanou osobou nemůže být každý člověk, telepracovník musí mít vlastnosti kterými např. jsou: samodisciplína, správně si vše naplánovat, dobře si zorganizovat práci a to bez dohledu vedoucího atd. 141 Tento druh pracovního poměru je nejvíce užíván telepracovníky v rámci finančních služeb, počítačové grafiky, účetních, tlumočníků, právních služeb, a také redaktorů a ekonomických analitiků.142 Telepráce s sebou nese jak kladné, tak i záporné stránky a někdy je to velice individuální od zaměstnance, či zaměstnavatele.143 Telepracovníci ušetří někdy až hodiny a také množství peněz za cestování do místa pracoviště, mohou lépe uplatnit časové flexibility své práce a skloubit jak pracovní, tak soukromý život.144 Zaměstnavatel ušetří zejména za pronájem kanceláří a služeb spojených s chodem pracoviště,145 další výhodou je možnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, kteří nemusí každý den cestovat do práce, nebo zaměstnávat osoby, které by kvůli vzdálenosti od místa pracoviště nemohli práci vykonávat, atd.146 Jak jsem již na začátku kapitoly zmínila, tento způsob zaměstnávání zatím není v České republice příliš rozšířený tak jako v Polsku, kde se začíná pomalu rozšiřovat a uplatňovat, zejména ve velkých firmách. 147 Telepráce v rámci Evropy je nejužívanější ve skandinávských zemích a v zemích Beneluxu, naopak nejméně je telepracovníků v jižní Evropě. 148
140
TELEPRACA. In: Wojewódzki Urząd Pracy w Warszawie Dostupné z: wup.mazowsze.pl/new/images/.../telepraca2013.pdf 141
Tamtéž.
142
WAŚNIOWSKI, Mirosław. Rozwój techniki a nowe formy zatrudnienia. Polish open university [online]. 2006 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.wsz-pou.edu.pl/biuletyn/druk.php?p=&strona=biul_roz&nr=39. 143
TELEPRACA. In: Wojewódzki Urząd Pracy w Warszawie Dostupné z: wup.mazowsze.pl/new/images/.../telepraca2013.pdf 144
Tamtéž.
145
Tamtéž.
146
FANDREJEWSKA, Aleksandra. Telepraca w Polsce rozwija się powoli. Ekonomia [online]. 2013 [cit. 201404-28]. Dostupné z: http://www.ekonomia.rp.pl/artykul/1017888.html. 147
Tamtéž.
148
WAŚNIOWSKI, Mirosław. Rozwój techniki a nowe formy zatrudnienia. Polish open university .Dostupné z: http://www.wsz-pou.edu.pl/biuletyn/druk.php?p=&strona=biul_roz&nr=39.
37
Podle mého názoru má tento druh pracovního poměru budoucnost, zejména pro maminky s dětmi, či na mateřské dovolené a hlavně pro osoby zdravotně nezpůsobilé vykonávat dojíždění na pracoviště, apod. Telepráce je tedy v ČR téměř neznámá, avšak je často používán pojem home office. Home office149 se odlišuje od telepráce právní úpravou. Telepráce je pracovní poměr, který se uzavírá na základě smlouvy o telepráci a obsahuje náležitosti jako již výše uvedené pracovní poměry, zatímco tzv. home office neupravuje ani český, ani polský zákoník práce, pouze se v rámci klasické sjednané pracovní smlouvy vepíše jako místo výkonu prácebydliště zaměstnance, případně se domluví na pružné pracovní době a není povinné uvést podmínky k užívání telekomunikčních zařízení v rámci pracovního poměru.150 Důvody stále větší oblibě tzv. home office a to jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatel je několik: a) Časová flexibilita, neboť zaměstnanci mají možnost mnohem lépe skloubit profesní a soukromý život, samozřejmě musí zaměstnanec dodržovat termíny zadaných úkolů. a) Úspora času, neboť odpadá každodenní docházení do práce, což může v některých případech zaměstnanci ušetřit až několik hodin denně. b) Úspora nákladů na straně zaměstnance za výdaje na dopravu, i na straně zaměstnavatele za pronájem kanceláře a služby spojené s jejím chodem c) Spokojenost a větší produktivita zaměstnanců, neboť zaměstnanci vnímají možnost pracovat doma jako velkou výhodu a určitý benefit ze strany zaměstnavatele, a současně odpadá zbytečné vyrušování ze strany kolegů.151
149
Přeloženo jako “domácí kancelář“.
150
MALACHOVÁ, Alena a Radovan BERNARD. Právní úprava práce z domova - home office. Kariera.ihned: právo a personalistika [online]. 2012 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-55151600-pravniuprava-prace-z-domova-home-office. 151
PLEŠKOVÁ, Veronika, Marianna ČARSKÁ a Alena VAJSOVÁ. Tzv. home office v České republice a na Slovensku. In: Epravo.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/tzvhome-office-v-ceske-republice-a-na-slovensku-90996.html.
38
6. Práce v zahraničí V kapitole zabývající se prací v zahraničí se budu primárně věnovat inormacemi spojených s možností vycestování do Polska, nebo Česka za prací. Jak Česká republika, tak Polsko jsou členskými státy EU od tzv. velkého rozšíření v roce 2004, pro oba státy jsou tedy platné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU,152 kdy bylo ujednáno, že není třeba povolení nebo zelené karty k výkonu práce pro občany členských států EU153 a rodinných příslušníků těchto osob. Stejná pravidla platí i pro osobu, která je zaměstnána u české firmy s pobočkou v PL, nebo naopak pro polskou firmu s pobočkou v ČR a je zde vyslána na určitou dobu. 154
6.1
Osoby z Polska pracující v ČR
Na občana Polska se vztahuje právo volného pohybu osob. Tato osoba nepotřebuje povolení k pobytu, ani povolení k zaměstnání.155 Mají navíc stejné pracovněprávní postavení jako občan ČR.156 Pokud polský občan bude na území ČR déle než třicet dnů má tzv. ohlašovací povinnost.157 Osoba je povinna ohlásit svojí přítomnost na příslušném inspektorátu cizinecké policie v ČR, tato povinnost se váže i k rodinnému příslušníkovi. Jestliže se rozhodne pobývat na území ČR delší dobu jak tři měsíce, může požádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu, nebo o povolení k trvalému pobytu, který se opět vyřizuje na inspektorátu cizinecké policie. K této žádosti potřebuje občan EU a výše již zmiňovaných států předložit určité náležitosti (cestovní doklad, průkaz totožnosti, fotografie, doklad potvrzující účel pobytu, atd.)158
152
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004.
153
EU a osoby se státní příslušnosti Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska.
154
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agenda, s 46.
155
Povolení k zaměstnání jsou nutné pouze pro “cizince“, pojem cizinec v rámci účelu zaměstnávání je určen pro občany zemí, které nejsou členy EU a Švýcarska, nebo pro tzv. bezdomovce, tj. osoby bez státní příslušnosti. 156
CHLÁDKOVÁ, A. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agenda, s 46.
157
JOKLOVÁ, Kateřina a Jitka RYŠAVÁ. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, s. 25−26. 158
Tamtéž, s. 25−26.
39
6.2 Postup a povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání polského občana v České republice Zaměstnavatel nebo právnická, či fyzická osoba má oznamovací povinnost podle zákona o zaměstnanosti vůči místně příslušnému úřadu práce.159 Musí vyplnit a odevzdat informační kartu o nástupu zahraniční osoby nejpozději v den jeho nástupu do zaměstnání. Při ukončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit příslušnému úřadu práce a to do deseti kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen nabídnout všem zahraničním zaměstnancům pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR na obdobné pozici. 160
6.3 Češi pracující v Polsku Osoba z ČR
161
, nebo jeho rodinný příslušník162 má podle pilíře upevněného v rámci
směrnice EU možnost volného pohybu v Polsku a není potřeba pracovního povolení. 163 Český občan, jakožto osoba z členského státu EU, má v Polsku povinnost,, jestliže je v Polsku déle než tři dny, vyplnit registrační hlášení o pobytu na místním úřadě.164 Pokud tato osoba bydlí v hotelu, ubytovně, apod. učiní tak za něj personál při přihlášení k ubytování. 165 V případě, že si cizinec pronajme byt či dům, hlásí jeho pobyt domovník - majitel bytu či domu. V případě pobytu delšího než tři měsíce v Polsku, má občan povinnost požádat o povolení k pobytu, nebo k dočasnému pobytu.
159
JOKLOVÁ, Kateřina a Jitka RYŠAVÁ. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. ,s. 52−53.
160
Tamtéž, s. 52−53.
161
včetně členských států EU, EFTY (Norsko, Lichtenštejnsko, Irsko).
162
Rodinným příslušníkem v Polsku je rozuměno manžel/ka, děti a osoby v péči rodičů do 21 let a příbuzní v přímé linii žijící ve společné domácnosti. 163
SWOBODNY PRZEPŁYW OSÓB, USŁUG I KAPITAŁU: Artykuł 39. Ośrodek Informacji i Dokumentacji Europejskiej [online]. 2014, 2014-04-30 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://oide.sejm.gov.pl/oide/index.php?option=com_content&view=article&id=14436&Itemid=436. 164
Polsko-životní a pracovní podmínky. EURES [online]. 2006, 2013-07-08 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/polsko/#o2. 165
Tamtéž.
40
Tato skutečnost není platná a potřebná, jestliže se osoba rozhodne vykonávat práci, nebo svobodně podnikat, ale se zachováním místa stálého bydliště ve své zemi, do které se alespoň jednou týdně vrací. 166 Žádost se podává na vojvodském úřadě (obdoba krajského) v místě polského bydliště. Po získání povolení žadatel obdrží kartu občana EU a jeho případní rodinní příslušníci doklad o pobytu.
167
Povolení k pobytu nebude vydáno, pokud žadatel bude zátěží pro polský sociální
systém, tedy nemá zajištěnou práci ani jiné finanční příjmy. Povolení se vydává na 5 let a bývá prodlužováno opět o pětileté období. 168 Pokud žadatel pracuje nebo se chystá pracovat po dobu do 12 měsíců, nebo chce studovat, nebo hledat práci (na maximální dobu 6 měsíců), požádá o povolení k dočasnému pobytu. 169 To rovněž platí pro jeho rodinné příslušníky, kteří v Polsku také mohou pracovat. U studentů pak pouze pro nejbližší rodinu - manžel/ka, děti. Student se kromě výše zmíněného musí prokázat dokumentem o studiu, zdravotním pojištěním a dostatečnými finančními prostředky na dobu studia. Vztahují se pak na něj stejná práva a povinnosti jako na studenta polského. Po vydání dokladů je nutné se přihlásit k pobytu na obecní úřad, kde je třeba uvést osobní data a předložit kartu pobytu, nebo povolení k pobytu.170
6.4 Postup a povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání českého občana v Polsku Zaměstnavatel v Polsku, ať je to právnická, či fyzická osoba, nemá povinnost pracovníka z EU, tedy i ČR nikde registrovat, tím je obtížné zjistit počet zaměstnaných českých občanů v Polsku. 171
166
Polsko-životní a pracovní podmínky. EURES Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/polsko/#o2. 167
Tamtéž.
168
Tamtéž.
169
Tamtéž.
170
Tamtéž.
171
Život a práce v Polsku: Polsko - životní a pracovní podmínky. Eurec [online]. 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.eurec-prace.cz/prace-v-polsku/text.html?id=64.
41
6.5 Vysílání pracovníků Uvedené informace jsou platné jak pro zaměstnance české firmy s pobočkou v PL, tak polské firmy s pobočkou v ČR
172
. Zaměstnavatel má právo dočasně vyslat svého pracovníka
do jiné členské země za účelem poskytnutí služby, a to na základě smlouvy se zahraničním partnerem.
173
Ačkoliv zaměstnanec vykonává svoji práci mimo území, kde má sepsanou
pracovní smlouvu je během své mise v zahraničí nadále zaměstnán u vysílajícího podniku a vracejí se do země původu, takže nikdy nevstoupí na trh práce v členské zemi do které je vyslán. 174
6.6 EURES EURES175 je informační a poradenská služba určená jak uchazečům, kteří mají zájem využívat práva volného pohybu osob, tak je také určen zaměstnavatelům. Na uvedeném portálu lze najít databázi volných pracovních míst v členských státech sítě EURES, tedy všech státech EU/EHP. Uchazeč o zaměstnání zde může zadat svůj profesní životopis, naleznou zde veškeré informace, které jim v jiném státě umožní orientaci ve všech oblastech souvisejících s přesunem do dané země EU. Činnost sítě EURES je koordinována Evropskou komisí.176 Odkaz na webové stránky EURES : a) Polsko: www.eures.praca.gov.pl b) Česko: www.portal.mpsv.cz/eures
6.7 Pendler177 Specifickou skupinu tvoří tzv. pendleři, osoby, kteří jsou označováni jako přeshraniční pracovníci.178
172
nebo jedné z členských zemí EU.
173
Vysílání pracovníků v rámci vnitřního trhu EU i do třetích zemí. Business Info: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2011 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vysilanipracovniku-vnitrni-trh-eu-3950.html#!. 174
Tamtéž.
175
Systém EURES - European Employment Services (Evropské služby zaměstnanosti) byl založen v roce 1993 Nařízením Evropské komise za účelem sledování mobility a podpory práva volného pohybu pracovních sil. 176 177
JOKLOVÁ, K,. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. s. 25 −26. Slovíčko pochází z Německa, přeloženo pomocí německo – polského slovníku.
178
Práce přes hranici - Pendleři. 2012, 2 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/fakta/fs_prace_pres_hranici_pendleri.pdf
42
Podle předpisů EU o svobodě pohybu pracovníků v rámci Evropského společenství se přeshraniční pracovník (pendler) definuje jako osoba, která vykonává výdělečnou činnost v jiném členském státě, avšak pravidelně se vrací do rodné země a to minimálně jedenkrát týdně. Vyšší počty pendlerů se nacházejí na trhu práce v příhraničních oblastech republiky.179
6.8 Odchody Čechů a Poláků za prací do zahraničí Ačkoliv od roku 2004 se vstupem do EU jak Čechům, tak Polákům otevřely brány pracovních možností po téměř celé Evropě, v porovnání počtu občanů, kteří odcestovali za novou prací a také snad i lepším životem jsou počty Polska několikrát vyšší, v porovnání s ČR, jak poukazuji níže z dostupných údajů. Podle uvedených údajů polského úřadu GUS (hlavního statistického úřadu) na konci roku 2009180 pobývalo na dobu více jak tří měsíců v zahraničí přes 1,87 miliónů polských občanů, z toho 1,57 miliónů v rámci EU a tento počet není samozřejmě konečný, a to se zejména týká míst za hranicí EU, kde žije velký počet polského obyvatelstva bez povolení k pobytu, či nahlášení svého pobytu, který slouží také k účelům statistickým.181 Polské obyvatelstvo se nejčastěji v oblasti EU stěhovala roku 2009 do Velké Británie, což činí okolo 550 tisíc lidí, poté následovalo Německo s počtem okolo 415 tisíc osob, Irsko 140 tisíc.182 V roce 2013 dokonce opustilo svůj kraj přes 500 tisíc občanů, což je počet, který byl naposledy v roce 2006/2007.183 Prostřednictvím systému EURES, byly získány údaje z roku 2007 o přibližném počtu 80 tisíc občanů ČR, kteří jsou zaměstnáni v rámci EU/EHP či Švýcarska.
179
Práce přes hranici - Pendleři. 2012, 2 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/fakta/fs_prace_pres_hranici_pendleri.pdf 180
Pozdější údaje nebyly dostupné.
181
Informacja w sprawie zatrudnienia obywateli polskich w państwach Europejskiego Obszaru Gospodarczego i Szwajcarii oraz obywateli państw EOG w Polsce MINISTERSTWO PRACY I POLITYKI SPOŁECZNE. Dostupné z: http://www.mpips.gov.pl/gfx/mpips/userfiles/_public/1_NOWA%20STRONA/Analizy%20i%20raporty/przeply w%20pracownikow/Monitoring_maj%202011_korekta.pdf. 182
Tamtéž.
183
MINARIK, Pavol. Polsko krvácí odchody do zahraničí. Novinky [online]. 2014, 2014-04-10 [cit. 2014-0416]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/333050-polsko-krvaci-odchody-do-zahranici.html.
43
Pro české občany jsou spíše typické krátkodobé, sezónní migrace za prací.184 Největším zájmem českých pracovníků byla Velká Británie (okolo 30 tisíc lidí), Německo (13 600 lidí) a Irsko (téměř 12 tisíc lidí).185 Důvody tak vysokých čísel odchodu polských občanů ze své rodné země jsou různé a je jich více, toto téma o migracích polských občanů je tak obšírné, že by se s ním dalo pracovat v rámci diplomových prací. Důležitou roli hraje samozřejmě počet nezaměstnaných, v únoru roku 2014 dosáhl počet 13,9%186 , oproti České republice kdy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 bylo procento nezaměstnanosti 6,7%.187 Díky statistikám se lze také dozvědět zajímavou informaci, že počet polských občanů zaměstnaných v ČR dosáhl ke konci srpna roku 2011 (bohužel pozdější čísla se statistikami nebyla dostupná) téměř 19 500 osob, což dosahuje pomyslné třetí příčky188 v počtu zaměstnaných příslušníků v ČR ze zahraničí189. Možnost většího výdělku, ale také nižší částky odváděné na daně, jsou jedny z důvodů vedoucí poláky k práci v ČR190. Čísla českých občanů v pracující v Polsku, nejsou bohužel dostupná, poněvadž polský zaměstnavatel nemá povinnost nahlašovat účastníka pracovněprávního vztahu z jiného státu.
184
JOKLOVÁ, K., Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí,s. 154.
185
Počet Čechů pracujících za hranicemi se od roku 2006 zdvojnásobil. Novinky.cz [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/kariera/138327-pocet-cechu-pracujicich-za-hranicemi-se-odroku-2006-zdvojnasobil.html. 186
Miesięczna informacja o bezrobociu rejestrowanym w Polsce w lutym 2014 r. GUS: Główny Urząd Statystyczny [online]. 2014, 2014-03-25 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/gus/5840_1446_PLK_HTML.html. 187
Zaměstnanost, nezaměstnanost. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_prace. 188
Na prvním místě jsou osoby ze Slovenska v počtu téměř 105 000 osob, druhý nejvyšší počet je z Ukrajiny, jde o skoro 36 300 osob. 189
Zaměstnávání cizích státních příslušníků. Ministerstvo práce a sociálních věcí: integrovaná portal MPSV [online]. 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl/?_piref37_1204418_37_1204416_1204416.next_page=%2Finde x.do&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.statse=2000000000011&_piref37_1204418_37_1204416_1204 416.statsk=2000000000030&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.send=send&_piref37_1204418_37_120 4416_1204416.stat=2000000000091&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.obdobi=H&_piref37_1204418_ 37_1204416_1204416.rok=2011&ok=Vybrat. 190
Informacja w sprawie zatrudnienia obywateli polskich w pa ń stwach Europejskiego Obszaru Gospodarczego i Szwajcarii oraz obywateli państw EOG w Polsce. MINISTERSTWO PRACY I POLITYKI SPOŁECZNEJ [online]. Warszawa, 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.mpips.gov.pl/gfx/mpips/userfiles/_public/1_NOWA%20STRONA/Analizy%20i%20raporty/przeply w%20pracownikow/Monitoring_maj%202011_korekta.pdf.
44
7. Slovník Ve slovníku jsou uvedena slovíčka či slovní spojení, která je možno nalézt v pracovních smlouvách a jejichž význam je užitečné znát. V textu si lze povšimnout slovíček, která jsou podtržená a tím jsou označená, že jsou přeložena ve slovníku. Kromě těchto slov jsou zde uvedena i další slovíčka, které mají spojitost s pracovněprávními vztahy. Slovník je seřazen abecedně a je uveden v česko-polském, poté v polsko-českém znění. Jak jsem již v úvodu práce uvedla, práce je primárně určena českému občanovi, proto je část česko-polského slovníčku rozsáhlejší. V česko-polském slovníčku je nejprve výraz přeložen, a u některých nesnadno srozumitelných výrazů, nebo výrazů, které nejsou všeobecně známé, je také uvedená zkrácená, avšak výstižná definice, jak v českém tak polském jazyce. Veškeré definice pochází z níže uvedených zdrojů. Pokud u některých výrazů dochází k odlišnostem v chápání termínu, je buď krátce okomentován, nebo přeložen mými slovy. Tyto definice jsou označeny * Za některými slovy, či slovními spojeními, je závorka se zkratkou rodu, která je uváděna pouze u těch výrazů, kdy se objevuje ve výrazech rodová odlišnost. Po česko-polském slovníku, následuje abecedně seřazený polsko-český slovník. Na konci slovníku je sepsáno shrnutí poznatků ze slovníku. Každá pasáž ve slovníku, jak česko-polská, tak polsko-česká obsahuje 105 přeložených jednotek. Hlavními prameny slovníku byly níže uvedené tituly:
BRŰCKNER, Aleksander. Słownik-etymologiczny języka polskiego. 2. vyd. Warszawa: Wiedza powszechna, 1970.
MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, l, [i], 1708 p.
OLIVA, Karel a Mieczysław BALOWSKI. Polsko-český slovník. 3., dopl. vyd., V nakladatelství Leda vyd. 1. Voznice: Leda, 2012, 1443 s. RADVANSKÝ, Antonín, Polsko - český a česko - polský ekonomický slovník. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1986. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2001, 752 s. SIATKOWSKI, Janusz a Mieczysław BASAJ. Słownik czesko-polski. Wyd. 2. zaktualiz. Warszawa: Wiedza powszechna, 2002, xvi, 1118 s.
45
Kromě slovníků bylo také užito slovníku a příruček spisovného jazyka na internetu a některých dalších internetových zdrojů:
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český: Akademie věd ČR [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/.
WAWAK, Sławomir. Wynagrodzenie. Encyklopedia Zarządzania [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://mfiles.pl/pl/index.php/Wynagrodzenie.
DZIWIK, Joanna. Fundusz pracy. Encyklopedia zarządzania [online]. 2014 [cit. 201404-08]. Dostupné z: http://migrant.info.pl/legalizacja-pobytu-w-polsce-70.html.
ŠIKÝŘ, Martin. Personalistika pro manažery a personalisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, s. 125. Management (Grada)
MOMOT a Luiza KOTOWSKA. Wynagrodzenie za pracę. Poznań: OIP Poznań, 2012, 123 s. Dostupné z: http://www.pip.gov.pl/pwp/pdf/wynagrodzenia.pdf
PIETRUSZYŃSKA, Katarzyna. Prawo pracy. In: PIP: strona główna Państwowej Inspekcji Pracy [online]. Warszawa, 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.pip.gov.pl/html/pl/wydawn/pdf/13_prawo_pracy_info.pdf
Słownik języka polskiego. PWN [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://sjp.pwn.pl/.
46
7.1 Česko-polský slovník
cyklická nezaměstnanost (ž.) – bezrobocie cykliczne (s.) o Nezaměstnanost, která je ovlivněna hospodářským cyklem. o Bezrobocie związane z cyklicznymi zmianami produktywności gospodarki. časová flexibilita – czasowa elastyczność článek − artykuł o Slova, je užito v rámci právního předpisu zákonu, např.: Artykuł 172 Kodeksu pracy…V českém prostředí je součástí právního předpisu symbol (§) tedy paragraf. Např.: Podle §27 odst. 2. o Słowa jest używano w ramach przepisów prawnych, przykładem: Artykuł 172 Kodeksu pracy…. W czechach jest używany w ramach przepisów prawnych paragraf, przykładem: Podle §27 odst.2.
ČPP (částečný pracovní poměr) (m.) − częściowe zatrudnienie (s.) den nástupu do práce – termin rozpoczęcia pracy diety − diety o vyplácení stravného a dalších nákladů během pracovní cesty o pieniądze przysługujące pracownikowi w podróży służbowej. dočasné zaměstnání − dotychczasowe zatrudnienie druh práce – rodzaj pracy druh pracovní smlouvy – rodzaj umowy o pracę družstevní pracovní smlouva − spółdzielcza umowa o pracę družstvo (s.) – spółdzielnia (ž.) fond práce − fundusz pracy o Což je fond, do kterého je zaměstnavatel povinen odvádět část z hrubé mzdy každého zaměstnance. Z fondu se čerpá pro příspěvky v nezaměstnanosti. o Część z wynagrodzenie brutto ma pracodawca obowiązek odprowadzać do fundusza pracy. Środki w funduszu pracy są głownie rozdysponowywane przez urzędy pracy w formie zasiłków dla bezrobotnych frikční nezaměstnanost (ž.)– bezrobocie frykcyjne (s.) o Je dočasná a dobrovolná, není spojená s nedostatkem pracovních příležitostí.Nezaměstnanost, která nastane z důvodu např. změny bydliště, nebo z důvodu hledání lepší práce. o Bezrobocie związane z przerwami w zatrudnieniu z powodu poszukiwania innej pracy lub zmianą miejsca zamieszkania. Stan bezrobocia na poziomie frykcyjnym oznacza w praktyce występowanie pełnej równowagi na rynku pracy.
47
funkce (pracovní) (ž.) –stanowisko (s.) funkční přídavek/příplatek – dodatek funkcyjny o Příplatek zejména pro vedoucí pracovníky, kteří mají v rámci své funkce zodpovědnost, nejen za svoji práci, ale také za práci ostatních pracovníků. o Dodatek funkcyjny to dodatkowe (poza wynagrodzeniem zasadniczym) świadczenie przyznawane osobom zatrudnionym na określonych stanowiskach, związane z pełnioną przez nie funkcją. Dodatek ma z założenia rekompensować szerszy zakres odpowiedzialności przypisanej pracownikom, którzy z reguły odpowiadają nie tylko za wyniki własnej pracy, ale także za wyniki pracy innych, podległych im pracowników.. fyzická osoba – osoba fizyczna hrubá mzda (ž.) – wynagrodzenie brutto (s.) o Z této mzdy platí zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění. o Wynagrodzenie bez potrącenia podatków. hlavní pracovní poměr (HPP) (m. )– zatrudnienie w pełnym wymiarze czasu (s.) jiné náležitosti smlouvy – inne warunki umowy jmenovat – mianować o Stanovení do funkce apod. o Powierzyć komuś stanowisko lub funkcję. kolega – kolega kolektivní smlouva (ž.) – umowa zbiorowa (ž.); układ zbiorowy (m.) o Výsledek kolektivního vyjednávání, tedy metody dosažení vzájemné dohody nejen o pracovních, ale také mzdových a sociálních podmínkách mezi sociálními partnery, do nichž patří odborová organizace a zástupci vedení zaměstnavatele. Cílem je vyřešení sociálních, ekonomických a dalších střetů v rámci firmy. o Porozumienie dotyczące warunków pracy, zawierane między pracowniczymi związkami zawodowymi i pracodawcami. konkurenční doložka − klauzula zakazu konkurencji kratší pracovní doba (ž.)– krótszy wymiar czasu pracy (m.) mateřská dovolená (ž.)− urlop macierzyński (m.) měsíční mzda (ž.) –wynagrodzenie miesięczne (s.) mimosmluvní – pozaumowny minimální mzda – płaca (pensja) minimalna místo (pracovní) (s.) – posada (ž.) místo výkonu práce – miejsce wykonywania pracy mladiství – młodociani o v ČR označení pro osobu, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. o v Republice Czeskiej są młodociani osoby, pomiędzy pietnastym i osemnastym rokem życia. motivační dopis – list motywacyjny 48
mzda – płaca, pensja o Mzdou odměňují své zaměstnance zaměstnavatelé ze soukromých podniků, firem. Tento význam je pouze v ČR, na polské straně se nerozlišuje rozdíl mezi platem, nebo mzdou. *W czechach pensję/pensję otrzymują osoby zatrudnione pracodawcą z przedsiębiorstw państwowych, funduszów państwowych, lub organizacji składkowych. W Polsce nie ma różnic pomiędzy płacą i pensją. mzda hodinová – płaca (pensja) godzinowa nezaměstnanost (ž.) – bezrobocie (s.) obsah smlouvy (m.)– treść umowy (ž.) odměna za práci (ž.) – wynagrodzenie za pracę (s.) *V česku je odměnou za práci např. mzda, nebo plat, ale v Polsku se pojmem wynagrodzenie myslí celkové shrnutí odměny za práci.jako např.: mzda, prémie, atd. o Całkowite wynagrodzenie za pracę może składać się z wielu elementów. To znaczy: płaca, premia, płatny urlop itd. odstoupit od pracovní smlouvy – odstąpić od umowy o pracę odstupné (s.) – odprawa (ž.) o Peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem, jestliže dojde k rozvázání pracovního poměru ze zákonem stanovených důvodů. o jednorazowe wynagrodzenie udzielane pracownikowi w myśl umowy przy opuszczaniu posady, przechodzeniu na emeryturę lub w innych okolicznościach. otcovská dovolená (ž.)– urlop ojcowski (m.) pendler – pendler o Osoba dojíždějící každodenně, nebo minimálně jedenkrát týdně do práce/školy přes hranici. o Osoba dojeżdżająca (codziennie do pracy/szkoły); słowo pochodzi z Niemiec. plat (m.) – pensja, płaca (ž.) o Platem odměňují své zaměstnance zaměstnavatelé ze státních podniků, územních samospráv, státních fondů, či příspěvkových organizací. Takový význam je pouze používán v Česku, v Polsku není významový rozdíl mezí platem a mzdou. *Pensją/Płacą wynagrodzają pracodawcy swoich pracowników z prywatnych przedsiębiorstw i firm. popis práce (pracovní náplň) – zakres czynności povolání – powołanie o Význam ve smyslu povolání do určité funkce, jedna z forem pracovního poměru. o Wyznaczyć kogoś do pełnienia jakiejś funkcji lub do objęcia stanowiska.
49
povolání (s.)– zawód (m.) o Trvalá činnost, kterou člověk vykonává jako své zaměstnání. o Wyuczone zajęcie wykonywane w celach zarobkowych; być kimś z zawodu; wykonywać jakiś zawód. povolení k pobytu − prawo do pobytu pozice − pozycja práce − praca práce na plný úvazek –praca w pełnym wymiarze godzin práce na směny – praca zmianowa pracovat – pracować o Vykonávat něj. společensky užitečnou práci (jako své zaměstnání); vykonávat něj. práci pro obživu. o Wykonywać czynności mające na celu realizację jakichś zadań lub zamierzeń; zajmować się czymś zawodowo. pracovní doba (ž.) – wymiar czasu pracy (m.) pracovní dovolená (ž.) – urlop wypoczynkowy (m.) pracovní neschopnost – niezdolność do pracy pracovní poměr – stosunek pracy pracovní povolení − zezwolenia na pracy pracovní právo – prawo pracy pracovní smlouva – umowa o pracę pracovní smlouva na dobu neurčitou – umowa o pracę na czas nieokreślony pracovní smlouva na dobu nutnou k vykonání určité práce – umowa o pracę na czas wykonywania określonej pracy pracovní smlouva na dobu určitou – umowa o pracę na czas określony pracovní smlouva na dobu zástupu – umowa o pracę právnická osoba – osoba prawna prémie – wypłata, premia profese (ž.)– profesja (ž.), zawód (m.) o Základní obor, povolání, druh pracovní činnosti vyžadující odbornou přípravu. o Rozumie się te zawody, które wymagają długotrwałego przygotowania, zazwyczaj poprzez konieczność odbycia studiów wyższych, a także często stażu zawodowego. pružný druh zaměstnání - elastyczna forma zatrudnienia přesčas (m.) –nadliczbówka (ž.) příležitostná práce – praca dorywcza příplatek (m.) – nadpłata (ž.) příplatek ke mzdě − dodatek płacowy příplatek za přesčasové hodiny – dopłata za pracę w godzinach nadliczbowych
50
robota – robota o Povinná neplacená práce poddaného (za feudalismu), ale také označení pro těžkou práci, dřinu; jedná se o výraz slovanského původu. o Żmudna, niewdzięczna robota; zespół czynności podejmowanych w celu wykonania czegoś. řád práce − regulamin pracy sezónní práce – praca sezonowa sídlo (s.) – siedziba (ž.) sídlo zaměstnavatele (s.) – siedziba pracodawcy (ž.) služební cesta – podróż służbowa smluvní – umowny smluvní pokuta – kara umowna sociální podpora (ž.)− zasiłek społeczny (m.) sociální zabezpečení – zabezpieczenie społeczne spolupráce − współpraca spolupracovník – współpracownik splatná mzda – pensja płatna stávka (ž.) – strajk (m.) o Organizované přerušení práce za účelem dosažení hospodářských a politických požadavků. o Zaprzestanie pracy przez pracowników, będące formą walki o zrealizowanie żądań ekonomicznych lub politycznych. stávkovat – strajkować subjekt pracovního poměru – przedmiot stosunku pracy telekomunikační prostředky – środki telekomunikacyjne telepracovník – telepracownik o Osoba zaměstnaná na smlouvu o telepráci. o Osoba wykonywująca telepracę. telepráce – telepraca volba (ž.) (zvolení) – wybór (m.) volná pracovní doba − luźna wymiara godzin vykonávat práci – wykonywać pracę výplata – wypłata výplata v hotovosti – wypłata gotówkowa vypovědět smlouvu − wypowiedzieć umowę výpovědní lhůta (ž.) – okres wypowiedzenia (m.) základní mzda – pensja/płaca podstawowa zákoník práce – kodeks pracy zaměstnanec – pracownik
51
zaměstnat – zatrudniać o Přijmout do zaměstnání; přidělit úkol. o Dać komuś pracę. zaměstnavatel – pracodawca zaměstnání – zatrudnienie o Pravidelná práce za mzdu; jakákoli činnost; práce. o Ogólna liczba miejsc pracy lub osób pracujących w jakimś zakładzie, w jakiejś dziedzinie gospodarki i tak dalej. zdravotní pojištění − ubezpieczenie zdrowotne zkušební doba (ž.) − okres próbny (m.) zvýšení platu (s.) – podwyżka (ž.)
7.2 Słownik polsko-czeski
artykuł – článek
bezrobocie − nezaměstnanost bezrobocie cykliczne − cyklická nezaměstnanost bezrobocie długotrwale − dlouhodobá nezaměstnanost bezrobocie frykcyjne − frikční nezaměstnanost czasowa elastyczność − časová flexibilita częściowe zatrudnienie − částečný pracovní poměr (ČPP) diety – diety dodatek funkcyjny – funkční příplatek dodatek płacowy − příplatek ke mzdě dopłata za pracę w godzinach nadliczbowych − příplatek za přesčasové hodiny dotychczasowe zatrudnianie − dočasná zaměstnání elastyczna forma zatrudnienia − pružný druh zaměstnání fundusz pracy − fond práce funkcyjny dodatek − funkční příplatek inne warunki umowy – jiné náležitosti smlouvy kara umowna − smluvní pokuta karta pobytu – karta pobytu klauzula zakazu konkurencji − konkurenční doložka kodeks pracy – zákoník práce kolega − kolega krótszy wymiar czasu pracy − kratší pracovní doba 52
list motywacyjny − motivační dopis luźna wymiara godzin – volná pracovní doba mianować– jmenovat miejsce wykonywania pracy − místo výkonu práce miesięczne wynagrodzenie – měsíční mzda młodociani− mladiství (pracovníci) nadliczbówka − přesčas nadpłata − příplatek niezdolność do pracy − pracovní neschopnost odstąpić od umowy o pracę − odstoupit od pracovní smlouvy okres próbny − zkušební doba okres wypowiedzenia − výpovědní lhůta osoba fizyczna − fyzická osoba osoba prawna − právnická osoba pendler – pendler pensja, płaca – plat, mzda pensja płatna –splatná mzda pensja podstawowa, płaca − základní mzda płaca godzinowa − mzda hodinová płaca minimalna − minimální mzda podróż służbowa − služební cesta podwyżka − zvýšení platu posada –místo (pracovní) powołanie − povolání pozaumowny − mimosmluvní pozycja – pozice praca – práce praca dorywcza − příležitostní práce praca sezonowa − sezónní práce praca w pełnym wymiarze godzin – práce na plný úvazek praca zmianowa − práce na směny pracodawca – zaměstnavatel pracować – pracovat . pracownik − zaměstnanec
prawo do pobytu − povolení k pobytu prawo pracy –pracovní právo profesja, zawód – profese przedmiot stosunka pracy − subjekt pracovního poměru regulamin pracy − řád práce robota – robota 53
rodzaj pracy − druh práce rodzaj umowy o pracę − druh pracovní smlouvy siedziba − sídlo siedziba pracodawcy − sídlo zaměstnavatele spółdzielcza umowa o pracę − družstevní pracovní smlouva spółdzielnia − družstvo środki telekomunikacyjne − telekomunikační prostředky stanowisko − funkce stosunek pracy – pracovní poměr strajk – stávka strajkować – stávkovat telepraca – telepráce telepracownik – telepracovník termin rozpoczęcia pracy − den nástupu do práce treść umowy –obsah smlouvy ubezpieczenie zdrowotne − zdravotní pojištění umowa o pracę − pracovní smlouva umowa o pracę na czas nieokreślony − pracovní smlouva na dobu neurčitou umowa o pracę na czas określony − pracovní smlouva na dobu určitou umowa o pracę na czas wykonywania określonej pracy – pracovní smlouva na dobu nutnou k vykonání určité práce umowa o pracę na zastępstwo − pracovní smlouva na dobu zástupu umowa zbiorowa; układ zbiorowy − kolektivní smlouva umowny − smluvní urlop macierzyński − mateřská dovolená urlop ojcowski – otcovská dovolená urlop wypoczynkowy − pracovní dovolená współpraca − spolupráce współpracownik – spolupracovník wybór – volba wykonywać pracę – vykonávat práci wymiar czasu pracy − pracovní doba wynagrodzenie brutto –hrubá mzda wynagrodzenie za pracę − odměna za práci wynagrodzenie − miesięczne wypłata − výplata wypłata gotówka – výplata v hotovosti wypowiedzieć umowę − vypovědět smlouvu zabezpieczenie społeczne − sociální zabezpečení zakres czynności − popis práce (pracovní náplň) zasiłek społeczny − sociální podpora 54
zatrudniać – zaměstnat zatrudnienie – zaměstnání zatrudnienie w pełnym wymiarze czasu − HPP (hlavní pracovní poměr) zawód – povolání zezwolenia na pracy − pracovní povolení
Závěr slovníku Jak jsem již v úvodu do slovníku uvedla, za slovními výrazy kde se po přeložení do polského výrazu změnilo rodové označení, jsem do závorky uvedla rod. Celkem jsem těchto výrazů označila 32. Z této velmi úzké terminologické oblasti mi vychází, že nejvíce výrazů (12 z celkového počtu 32) se mění z ženského rodu na mužský (příklad ze slovníku: stávka – strajk). Naopak nejméně (1 výraz) se pozměnil ze středního rodu na mužský (příklad ze slovníku: povolání – zawód).V níže uvedené tabulce je možné si prohlédnout i ostatní výsledky spojené s rodovou odlišností.
Tabulka 2 Tabulka výsledků rodových odlišností
Tabulka rodových odlišností Mužský rod → střední rod
2 výrazy
Mužský rod →ženský rod
4 výrazy
Střední rod →mužský rod
1 výraz
Střední rod →ženský rod
6 výrazů
Ženský rod → mužský rod
12 výrazů
Ženský rod → střední rod
7 výrazů
Během vytváření slovníčku jsem narazila na odlišnost vyskytující se v českém významovém označení pro pojem plat a mzda Platem jsou finančně ohodnoceny osoby zaměstnané ve státním sektoru, příspěvkových organizacích, státních fondech, apod. Naproti tomu mzda se týká finančního ohodnocení osob ze soukromých sektorů. Na polské straně jsem nedohledala podobné výjimky týkající se slov płaca, pensja. 55
V mém slovníčku jsem použila i některé novodobější výrazy, které se v Radvanského slovníku nevyskytují, příkladem telepráce, atd. Doufám, že jsem alespoň skromně přispěla k rozšíření překladatelských znalostí v této velmi úzce specializované terminologii.
56
8. Závěr Tato práce si kladla za cíl porovnat pracovní smlouvu v České republice a Polsku nejen po obsahové, ale také formální a jazykové stránce. Práce je koncipována do čtyř částí. První teoretická část je věnována obecné charakteristice úředního stylu jazyka, a také stylistickému porovnání pracovních smluv. Pracovní smlouvy lze jak v ČR, tak PL zařadit do úředního stylu jazyka, avšak autoři jak v českém191, tak polském prostředí
192
se shodli, že pracovní smlouvy by bylo vhodnější
začlenit do administativně-právního stylu, poněvadž ve smlouvách lze vidět prvky právního jazyka. Po vytvoření tabulky bylo rozpoznatelné, že funkce a normy úředních stylů obou států se nijak razantně neliší. U obou států je důležité, aby text administrativně-právní byl textem stručným, výstižným, srozumitelným, spisovným, informativním, a také regulativním pro daného příjemce. Zajímavostí, které si lze povšimnout je, že na polské straně se některé odborné termíny ponechaly v přejatém tvaru, např.: formulář VAT – Value Added Tax, v češtině byl pro daný výraz vytvořen ekvivalent, který je užíván: DPH − Daň z přidané hodnoty. Obecná část práce je věnována nejprve vymezením pracovního poměru v obou státech, jeho subjektům a také způsobům vzniku pracovních poměrů, poněvadž vzniká i jiným způsobem než jen na základě pracovní smlouvy. Pracovní smlouvy států se odlišují v obsahové části. V náležitostech pracovní smlouvy má povinnost polský zaměstnavatel ze zákona uvést více náležitostí oproti českému zaměstnavateli. Těmito náležitostmi jsou: druh práce, den nástupu do práce, místo práce, pracovní doba, mzda. V práci jsem vždy ve stručnosti vypsala význam dané náležitosti v každém státě, pakliže byl význam totožný, spojila jsem informace do jednoho celku. Samostatnou kapitolou jsou druhy pracovních smluv řízené Zákoníkem práce, ve kterých lze také spatřovat několik odlišností, které je dobré znát.
191
JELÍNEK Milan, Jazyk a jeho užívání: sborník k životnímu jubileu profesora Oldřicha Uličného. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1996, s. 241. 192
WOJTAK, Maria. Współczesny język polski: Styl urzędowy. Wyd. 3. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010, s. 155.
57
Zajímavým faktem je například, že zkušební doba je českým zaměstnavatel uváděna do obsahu pracovní smlouvy (pakliže chce, není dáno zákonem), ale v Polsku vystupuje jako individuální pracovní smlouva. Při psaní práce jsem narazila také na slovíčka, která byla pro mě doteď zcela neznámá a to, jako například slovíčko Telepráce. Považovala jsem za vhodné, alespoň ve zkratce poinformovat v práci o formálních požadavcích v Česku a Polsku, jenž jsou spojeny s přijímáním nových pracovních sil ze zahraničí. Společně s těmito informacemi je uveden v práci pomocný portál EURES, který je pro mnoho lidí neznámý, ačkoliv skýtá množství užitečných informací o práci v zahraničí a jsou zde uveřejněny mimo jiné volné pracovní pozice v rámci EU/EHP. Složkou této práce je sestavený slovník, který je seřazen abecedně nejprve v českopolském a poté v polsko-českém znění. Tvoření slovníčku jsem založila primárně na výrazech která jsou v obsazích pracovních smluv. Cílem slovníčku bylo alespoň minimálně přispět k rozšíření slovních jednotek v této úzce specializované terminologii a také možnost jeho praktického využití např.: překladatelem, studentem, personalistou, potencionálním zaměstnancem, atd. Zpracování bakalářské práce na téma: Česká a polská pracovní smlouva přispělo k prohloubení mých dosavadních znalostí v této oblasti. Zároveň mě utvrdilo, že je to téma zajímavé, užitečné a také široce rozsáhlé.
58
9. Resumé Tematem pracy licencjackiej jest:„Czeska i polska umowa o pracę”. Motywacją do podjęcia tego zagadnienia był fakt, że temat ten jest nie tylko praktyczny, ale także pożyteczny i rzeczowy. Kolejną motywacją do napisania tej pracy jest możliwe zastosowanie praktyczne, np. dla pracodawców, przyszłych pracowników, przesiębiorców, tłumaczy itd. Jednym z zastosowań praktycznych jest chociażby podpisanie umowy o pracę w przypadku, gdy zatrudnia się obcokrajowca i pracodawca powinien przedstawić pracownikowi nie tylko umowę o pracę w oryginale, ale także jej uwierzytelnione tłumaczenie. Praca licencjacka składa się z czterech rozdziałów. Pierwszy z nich koncentruje się na porównaniu stylistycznym umów o pracę. Umowy o pracę należą do stylu języka urzędowego tak w Czechach jak i w Polsce. Według czeskiego profesora Milana Jelínka oraz polskiej pani profesor Marii Wojtak styl urzędowy jest poprawniej definiować w tym aspekcie jako styl urzędowo-prawny. Między środki językowe i podstawowe cechy stylu urzędowego można (w Czechach i w Polsce) zaliczyć: bezosobowość, precyzyjność, standardowość, dyrektywność itp.A także np. przejrzystość tekstu, żeby adresat mógł w nim odnaleźć informacje o tym, jak powinien się zachowywać.Porównywanie środków językowych i cech podstawowych stylu urzędowego jest niemal identyczne. Drugi rozdział został poświęcony wyjaśnieniu pojęcia „stosunek pracy“, jako formy zawarcia umowy. Skupia się na konkretnych zawarciach umów na podstawie umowy o pracę, która jest w obu państwach najczęstszą formą zawarcia umowy. Głównym celem pracy licencjackiej było wprowadzenie i wyjaśnienie znaczenia, a także porównanie konkretnych rodzajów i treści umów o pracę według Kodeksu pracy. Głównym źródłem tego rozdziału były aktualne Kodeksy pracy obu państw. Kolejny rozdział dotyczy informacji związanych z zatrudnieniem zagranicą, konkretnie w przypadku obywatela czeskiego, który chciałby zostać zatrudniony na terytorium Polski, lub też obywatela Polski, który szuka pracy w Republice Czeskiej. Omawia, jakie obowiązki powstają w takiej sytuacji i czego pracodawca może wymagać. Informacje te zostały zawarte w mojej pracy licencjackiej, gdyż z założenia miała ona być praktyczna. Według raportów opublikowanych przez Urzędy Statystyczne obu państw liczba osób, które szukają pracy zagranicą powiększa się.
59
Ostatni rozdział jest częścią praktyczną, gdzie został zestawiony słownik czeskopolsko i polsko-czeski ze słownictwem, które można znaleźć w umowach o pracę. Podstawowym źródłem tego zestawienia słownika był Polsko - český a česko - polský ekonomický slovník autorstwa A.Radvanskiego, oraz Wielki słownik poprawnej polszczyzny wydawnictwa PWN. Podsumowując, chociaż różnic między częścią formalną i tą, która dotyczy treści umów o pracę w Czechach i w Polsce jest mało, moim głównym celem było poinformowanie przyszłych pracowników o poszczególnych ujęciach w umowach o pracę, po to, żeby nie dochodziło do niezgodności między pracownikiem a pracodawcą. Nie tylko z językowego, ale także z teoretycznego punktu widzenia jest to temat bardzo szeroki i warto wspomnieć, że posiada on jeszcze wiele tematów do analizy, które mogłyby być tematami kolejnych prac
60
10. Seznam zkratek
EU − Evropská Unie
EHP – evropský hospodářský prostor
ZP (ČR) − Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce
ZP (PL) − Zákoník práce pro Polsko
OZ – Občanský zákoník
odst. − odstavec
čl. – článek
ČR – Česká republika
PL – Polsko
61
11. Bibliografie 11.1 Knižní zdroje
BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012, xxxv, 599 s BRŰCKNER, Aleksander. Słownik- etymologiczny języka polskiego. 2. vyd. Warszawa: Wiedza powszechna, 1970.
ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2008, 381 s. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Slovník pojmů k řízení lidských zdrojů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, 157 s. GALVAS, Milan. Pracovní právo: 300 otázek a odpovědí. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, xiii, 178 s. GALVAS, Milan. Pracovní právo: Liberec 21.-22. září 2004. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Editor Jiří Unger. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 671 s GALVAS, Milan. Pracovní právo: vzory smluv a dokumentů. Vyd. 1. Praha, viii, 247 s. HLADIŠ, František. Problematika českého jazyka v právu. In Termina 1994. Sborník příspěvků z I. konference 1994. Liberec: Technická univerzita v Liberci. Pedagogická fakulta, 1994,106 s. CHLÁDKOVÁ, Alena a Petr BUKOVJAN. Personalistka: dvanáctero správného vedení personální agendy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, c2013, 517 s. Jazyk a jeho užívání: sborník k životnímu jubileu profesora Oldřicha Uličného. Editor Iva Nebeská, Alena Macurová. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1996, 315 s JOKLOVÁ, Kateřina a Jitka RYŠAVÁ. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 309 s. JOUZA, Ladislav. Pracovněprávní slovník zaměstnavatele: Liberec 21.-22. září 2004. Aktualiz. vyd. Editor Jiří Unger. Český Těšín: Poradce, 2005, 288 s. KOTTNAUER, Antonín a Petr ŠTALMACH. Lexikon pracovní právo: Liberec 21.22. září 2004. Vyd. 2., rozš. Editor Jiří Unger. Ostrava: Sagit, 2001, 484 s KURKOWSKA, Halina a Stanisław SKORUPKA. Stylistyka Polska: zarys. 4. vyd. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe, 1959, 400 s. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, l, [i], 1708 p.
MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika češtiny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 84 s. MINÁŘOVÁ, Eva. Współczesny język polski. Wyd. 3. Redaktor Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010, 695 s. 62
MOMOT a Luiza KOTOWSKA. Wynagrodzenie za pracę. Poznań: OIP Poznań, 2012, 123 s. Dostupné z: http://www.pip.gov.pl/pwp/pdf/wynagrodzenia.pdf OLIVA, Karel a Mieczysław BALOWSKI. Polsko-český slovník. 3., dopl. vyd., V nakladatelství Leda vyd. 1. Voznice: Leda, 2012, 1443 s PÍCHOVÁ, Irena. K některým aktuálním problémům vzniku pracovního poměru v teorii a praxi: Liberec 21.-22. září 2004. Vyd. 1. Editor Jiří Unger. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 216 s. PISAREK, Walery. Polszczyzna 2000: orędzie o stanie języka na przełomie tysiącleci. Wyd. 3. Redaktor Jerzy Bartmiński. Kraków: Ośrodek Badań Prasoznawczych, Uniwersytet Jagielloński, 1999, 325 s. PISAREK, Walery. Warianty języka: orędzie o stanie języka na przełomie tysiącleci. Wyd. 3. Redaktor Jerzy Bartmiński, Joanna Szadura. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, c2003, 292 s. Współczesna Polszczyzna: wybór opracowań, 2. Podníkání v Polsku: Oddělení propagace obchodu a investic velvyslanectví Polské republiky v Praze. 2014, 120 s. RADVANSKÝ, Antonín, Ing. Polsko - český a česko - polský ekonomický slovník. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1986. RADVANSKÝ, Antonín,Ing. Polsko - český a česko - polský ekonomický slovník. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1986, 616 s. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2001, 752 s. SCHMIED, Zdeněk a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: stručný komentář a shrnutí změn k 1.lednu 2014. 10. vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2014, 167 s. SIATKOWSKI, Janusz a Mieczysław BASAJ. Słownik czesko-polski. Wyd. 2. zaktualiz. Warszawa: Wiedza powszechna, 2002, xvi, 1118 s. ŠIKÝŘ, Martin. Personalistika pro manažery a personalisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 207 s. TOMÁŠEK, Michal. Překlad v právní praxi. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2003, 143 s. Warianty języka. Wyd. 3. Redaktor Jerzy Bartmiński, Joanna Szadura. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, c2003, 292 s. Współczesna Polszczyzna: wybór opracowań, 2. WILKOŃ, Aleksander. TYPOLOGIA ODMIAN JĘZYKOWYCH WSPÓŁCZESNEJ POLSZCZYZNY. 2. vyd. Katowice: Uniwersytet Śląski, 2000, 111 s. Współczesny język polski. Wyd. 3. Redaktor Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010, 695 s.
63
11.2 Elektronické zdroje:
BANASIK, Agnieszka. Spółdzielcza umowa o pracę jako rodzaj stosunku pracy. Praca.gratka [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://praca.gratka.pl/poradnik/art/spoldzielcza-umowa-o-prace-jako-rodzaj-stosunkupracy-10759.html
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příručka pro personální a platovou agendu [online]. 2014, 2014-04-01 [cit. 201404-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB027 DZIUBIELA, Emilia. Minimalne wynagrodzenie za pracę w 2014 r. Infor [online]. 2013,
2014-03-12
[cit.
2014-04-14].
Dostupné
z:
http://www.infor.pl/prawo/zarobki/wysokosc-zarobkow/323032,2,Minimalnewynagrodzenie-za-prace-w-2014-r.html
DZIWIK, Joanna. Fundusz pracy. Encyklopedia zarządzania [online]. 2014 [cit. 201404-08]. Dostupné z: http://migrant.info.pl/legalizacja-pobytu-w-polsce-70.html.
EURES - Evropské služby zaměstnanosti. EURES [online]. 2007, 2014-04-04 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures FANDREJEWSKA, Aleksandra. Telepraca w Polsce rozwija się powoli. Ekonomia [online].
2013
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
z:
http://www.ekonomia.rp.pl/artykul/1017888.html. HLAVSA, Zdeněk. Právní texty a jazyková poradnaeský, Akademie věd ČR: Právní texty a jazyková poradna. Ústav pro jazyk český; Akademie věd ČR: Naše řeč [online]. 2011 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7311 Informacja w sprawie zatrudnienia obywateli polskich w pa ń stwach Europejskiego Obszaru Gospodarczego i Szwajcarii oraz obywateli pa ń stw EOG w Polsce [MINISTERSTWO PRAC Y I POLITYKI SPOŁECZNEJ]. Warszawa, 2011, 32 s. [cit.
Dostupné
2014-04-14].
z:
http://www.mpips.gov.pl/gfx/mpips/userfiles/_public/1_NOWA%20STRONA/Analiz A%20i%20raporty/przeplyw%20pracownikow/Monitoring_maj%202011_korekta.pdf
64
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český: Akademie věd ČR [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/.
KORPYSZ, Tomasz. O stylu urzędowym. Idziemy [online]. 2013, č. 47 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: http://www.idziemy.pl/porady/jezyk/o-stylu-urzedowym. KUCHARSKA, Anna. Co jest i na czym polega telepraca?. Infor.pl [online]. 2011 [cit. Dostupné
2014-04-12].
z:
http://www.infor.pl/prawo/praca/formy-
zatrudnienia/230029,Co-to-jest-i-na-czym-polega-telepraca.html#ixzz2y6xIgMk9 MALACHOVÁ, Alena a Radovan BERNARD. Právní úprava práce z domova - home office. Kariera.ihned: právo a personalistika [online]. 2012 [cit. 2014-04-27]. Dostupné
z:
http://kariera.ihned.cz/c1-55151600-pravni-uprava-prace-z-domova-
home-office Mamy najwięcej umów na czas określony w UE. Finanse pl [online]. 2013 [cit. 201405-09].
Dostupné
z:
http://praca.wp.pl/title,Mamy-najwiecej-umow-na-czas-
okreslony-w-UE,wid,15477487,wiadomosc.html Miesięczna informacja o bezrobociu rejestrowanym w Polsce w lutym 2014 r. GUS: Główny Urząd Statystyczny [online]. 2014, 2014-03-25 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/gus/5840_1446_PLK_HTML.htm MINARIK, Pavol. Polsko krvácí odchody do zahraničí. Novinky [online]. 2014, 201404-10
[cit.
2014-04-16].
Dostupné
z:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/333050-polsko-krvaci-odchody-dozahranici.html Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příručka pro personální a platovou agendu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014, 4.2.2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB008#III.2 Ministerstwo pracy i polytiky społecznej: żródła prawa pracy. Ministerstwo pracy i polytika społecznej [online].2014, 2014-03-11 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.mpips.gov.pl/prawo-pracy/prawo-pracy/informacje-ogolne/ OPRAVIL, Antonín. Úřední jazyk. Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR [online]. 1941,
roč.
25,
č.
4
[cit.
2014-03-30].
rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3583
65
Dostupné
z:
http://nase-
PETZEL, Jacek. JĘZYK PRAWNY W ŚWIETLE LINGWISTYCZNEJ TEORII REJESTRU
JĘZYKOWEGO
Od.
2006,
11
s.
Dostupné
z:
www.wuw.pl/ksiegarnia/tresci/.../45/45_9.pdf PIETRUSZYŃSKA, Katarzyna. Prawo pracy. In: PIP: strona główna Państwowej Inspekcji Pracy [online]. Warszawa, 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.pip.gov.pl/html/pl/wydawn/pdf/13_prawo_pracy_info.pdf PLEŠKOVÁ, Veronika, Marianna ČARSKÁ a Alena VAJSOVÁ. Tzv. home office v České republice a na Slovensku. In: Epravo.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/tzv-home-office-v-ceske-republice-a-naslovensku-90996.html. Počet Čechů pracujících za hranicemi se od roku 2006 zdvojnásobil. Novinky [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/kariera/138327pocet-cechu-pracujicich-za-hranicemi-se-od-roku-2006-zdvojnasobil.html
POGŁÓDEK. Klauzula o zakazie konkurencji w umowie o pracę. Biznes-firma [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.biznes-firma.pl/klauzula-ozakazie-konkurencji-w-umowie-o-prace/18470
Polsko-životní a pracovní podmínky. EURES [online]. 2006, 2013-07-08 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/polsko/#o2 Práce a právo: Příručka pro personální a platovou agendu. MPSV / TREXIMA, spol. s r.o. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014, 2014-04-01 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB010 Práce
přes
hranici
-
Pendleři.
2012,
2
s.
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/fakta/fs_prace_pres_hranici_pendleri.pdf Pracovní doba a doba odpočinku. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příručka pro personální a platovou agendu [online]. 2014, 2014-04-01 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB RÁMIŠ, Vladan a Vojtěch KATZER. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Digitální žurnalistika na příkladu iDnes [online]. Brno: [s.n.], 2001 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/zruseni-pracovniho-pomeru-ve-zkusebni-dobe-feq/pravo.aspx?c=A130514_144316_pravo_vr.030
66
RUJBROVÁ. PRACOVNÍ SMLOUVA JAKO ZÁKLAD VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU
[online].
Brno,
2009
[cit.
2014-04-12].
Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/137628/pravf_m/dipl.prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce JUDr. Janě Komendové, Ph.D.
Słownik języka polskiego. PWN [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://sjp.pwn.pl/.
STĘPNICKA, Katarzyna. Jak prawidłowo określić miejsce wykonywania pracy w umowie?
Money
[online].
2010
[cit.
Dostupné
2014-05-09].
z:
http://prawo.money.pl/aktualnosci/okiemeksperta/artykul/jak;prawidlowo;okreslic;miejsce;wykonywania;pracy;w;umowie,85,0 ,711253.html Styl kancelaryjny. Wykłady [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://jezykpolski.wyklady.org/wyklad/476_styl-kancelaryjny.html
SWOBODNY PRZEPŁYW OSÓB, USŁUG I KAPITAŁU: Artykuł 39. Ośrodek Informacji i Dokumentacji Europejskiej [online]. 2014, 2014-04-30 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://oide.sejm.gov.pl/oide/index.php?option=com_content&view=article&id=14436 &Itemid=436.
TELEPRACA. In: Wojewódzki Urząd Pracy w Warszawie [online]. Warszawa, 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: wup.mazowsze.pl/new/images/.../telepraca2013.pdf Vysílání pracovníků v rámci vnitřního trhu EU i do třetích zemí. Business Info: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2011 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vysilani-pracovniku-vnitrni-trh-eu-3950.html#! WAŚNIOWSKI, Mirosław. Rozwój techniki a nowe formy zatrudnienia. Polish open university
[online].
2006
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
z:
http://www.wsz-
pou.edu.pl/biuletyn/druk.php?p=&strona=biul_roz&nr=39 WAWAK, Sławomir. Wynagrodzenie. Encyklopedia Zarządzania [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://mfiles.pl/pl/index.php/Wynagrodzenie. WOJEWÓDZKI URZĄD PRACY W WARSZAWIE. RODZAJE UMÓW O PRACĘ: wybierz
dla
siebie
najlepszą.
Warszawa,
2005,
34
s.
http://www.wup.mazowsze.pl/ciz/teczki/rodzaje_umow_o_prace.pdf
67
Dostupné
z:
Základní pracovněprávní vztahy: Pracovní smlouva a její obsah. MPSV / TREXIMA. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014, 2014-04-01 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB011 Zaměstnanost, nezaměstnanost. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-0416].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_prace Zaměstnávání cizích státních příslušníků. Ministerstvo práce a sociálních věcí: integrovaná
portal
MPSV
[online].
2011
[cit.
2014-04-19].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl/?_piref37_1204418_37_1204416_120 4416.next_page=%2Findex.do&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.statse=200 0000000011&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.statsk=2000000000030&_pir ef37_1204418_37_1204416_1204416.send=send&_piref37_1204418_37_1204416_1 204416.stat=2000000000091&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.obdobi=H& _piref37_1204418_37_1204416_1204416.rok=2011&ok=Vybrat Zdałniej.pl: Telepraca się opłaca!. Czym jest telepraca [online]. 2013 [cit. 2014-0406]. Dostupné z: http://zdalniej.pl/definicja-telepracy Život a práce v Polsku: Polsko - životní a pracovní podmínky. Eurec [online]. 2012 [cit.
2014-04-19].
Dostupné
z:
polsku/text.html?id=64
68
http://www.eurec-prace.cz/prace-v-
12. Přílohy 12.1 Umowa o pracę na czas nieokreślony .......................................................... …………………………………… r. (pieczątka firmowa pracodawcy)
Umowa o pracę zawarta na czas nieokreślony
zawarta w dniu …………………………… (miejscowość)
(data zawarcia umowy)
r. w …………………
pomiędzy:
1. …………………………………… (nazwa ulic i numer domu)
(nazwa pracodawcy)
w …………………….
z siedzibą przy ul. ………………….
(miejscowość),
zwanym dalej Pracodawcą,
reprezentowane przez …………………………. (osoba upoważniona do reprezentowania pracodawcy) a 2. Panem ………………………… ………………………….
(imię
(nazwa ulic i numer domu)
i
nazwisko
pracownika),
zamieszkałym przy ul.
w …………………….
(miejscowość),
zwanym dalej
Pracownikiem. o następującej treści: 1. Pracodawca zatrudnia Pracownika na podstawie umowy o pracę zawartej na czas nieokreślony na stanowisku ……………….. działu)
(nazwa stanowiska)
w dziale ……………….
(nazwa
w pełnym wymiarze czasu pracy i powierza obowiązki określone w zakresie zadań i
czynności stanowiących załącznik do niniejszej umowy.
2. Pracownik obowiązany jest wykonywać powierzoną pracę w siedzibie pracodawcy, tj. w …………………………. …………………..
mieszczącym
(miejsce wykonywania pracy),
się
……………………..
w
począwszy od dnia …………………… r.
(data
rozpoczęcia pracy)
69
przy
ul.
3. W czasie trwania umowy o pracę Pracownik będzie otrzymywał wynagrodzenie płatne na warunkach przewidzianych w niniejszej umowie składające się z: 1) wynagrodzenia zasadniczego – ……………… zł 2) dodatku funkcyjnego - …………………. zł 3) premii
miesięcznej w
wysokości
……………….
%
wynagrodzenia
zasadniczego RAZEM BRUTTO: ………………………. zł (słownie: ……………………….. złotych).
4. Inne warunki umowy: W czasie trwania umowy Pracownik ma prawo korzystać ze służbowego samochodu, a także otrzymuje do dyspozycji telefon komórkowy.
…………………………. …………………………….
Oświadczam, że egzemplarz niniejszej umowy otrzymałem i po zapoznaniu się z jej treścią zaproponowane warunki pracy i wynagrodzenia przyjmuję.
70
12.2 Umowa o telepracę UMOWA O TELEPRACĘ
zawarta w dniu ......................................................................................................................... (data zawarcia umowy)
między Pracodawcą...................................................................................................................... .................................................................................................................................................. . (imię i nazwisko pracodawcy lub osoby reprezentującej pracodawcę albo osoby upoważnionej do składania oświadczeń w imieniu pracodawcy)
a
Pracownikiem
........................................................................................................................... (imię i nazwisko pracownika oraz jego miejsce zamieszkania)
na .................................................................................................................................................. (okres próbny, czas nieokreślony, czas określony, czas wykonania określonej pracy)
1. Strony ustalają następujące warunki zatrudnienia:
1) rodzaj umówionej pracy ......................................................................................................... (stanowisko, funkcja, zawód, specjalność)
2) ……………………………………………………………………...................…………… 71
(określenie jednostki organizacyjnej pracodawcy, w której strukturze znajduje się stanowisko pracy telepracownika)
3) praca będzie wykonywana poza zakładem pracy, z wykorzystaniem środków komunikacji elektronicznej w rozumieniu przepisów o świadczeniu usług drogą elektroniczną,
4)
miejsce
wykonywania
pracy:................................................................................................. .................................................................................................................................................. ... (np. miejscem wykonywania pracy będzie miejsce zamieszkania pracownika, adres)
5)
wymiar
czasu
pracy
................................................................................................................ (cały etat/część etatu)
6) wynagrodzenie....................................................................................................................... .................................................................................................................................................. ... .................................................................................................................................................. .. (składniki wynagrodzenia i ich wysokość oraz podstawa prawna ich ustalenia)
72
7)
inne
warunki
zatrudnienia
..................................................................................................... .................................................................................................................................................. .. (np. obowiązki pracodawcy względem telepracownika dotyczące np. zapewnienia sprzętu do pracy, uprawnienia pracodawcy dotyczące przeprowadzania kontroli w miejscu pracy telepracownika)
8) ................................................................................................................................................ (dopuszczalna liczba godzin pracy ponad określony w umowie wymiar czasu pracy, których przekroczenie uprawnia pracownika, oprócz normalnego wynagrodzenia, do dodatku do wynagrodzenia, o którym mowa w art. 151 1 § 1 Kodeksu pracy*))
2.
Termin
rozpoczęcia
pracy
....................................................................................................
………………………………………..
............................................................. (podpis pracodawcy lub osoby
(data i podpis pracownika)
reprezentującej pracodawcę albo osoby upoważnionej do składania oświadczeń w imieniu pracodawcy)
___________________ *)
Dotyczy umowy o pracę z pracownikiem zatrudnianym w niepełnym wymiarze czasu pracy.
73
74
12.3 Pracovní smlouva na dobu neurčitou Pracovní smlouva na dobu neurčitou
Společnost: ……………….……… se sídlem ...................................................................., IČ: ....................................., zastoupená/ý ....................... (dále jen „zaměstnavatel“) a pan/í ....................................................., rodné číslo ...................................., bydliště ..................................................................... (dále jen „zaměstnanec“)
uzavírají tuto pracovní smlouvu:
I. Základní podmínky
1. Druh práce: Zaměstnanec bude vykonávat práci ……………………………… 2. Místo výkonu práce: Místem výkonu práce je ……………………………… 3. Den nástupu do práce: Zaměstnanec nastoupí do práce dne …………… 4. Doba trvání pracovního poměru: Pracovní poměr se uzavírá na dobu………neurčitou….(určitou/neurčitou). 5. Smluvní strany si sjednávají zkušební dobu v délce trvání tří měsíců počínaje dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce.
75
II. Mzdové podmínky
1. Způsob odměňování: Za vykonanou práci zaměstnanci přísluší měsíční mzda, která činí ……….Kč. 2. Splatnost mzdy: Mzda je splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vznikl nárok. 3. Termín výplaty: Pravidelným termínem výplaty je …………. den v kalendářním měsíci, v němž je mzda splatná. Připadne-li tento termín na sobotu, neděli nebo svátek, mzda bude vyplacena nejbližší následující pracovní den. 4. Místo a způsob výplaty mzdy: Splatná mzda bude zaměstnanci vyplácena převodem na účet zaměstnance. 5. Mzda v případě práce přesčas: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že při výkonu práce přesčas nařízené zaměstnavatelem zaměstnanci za každou hodinu takové práce přesčas náleží příplatek ve výši ……….…… Kč (minimálně ve výši ………% průměrného hodinového výdělku), nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas.
III. Údaje o nároku na délku dovolené, a stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby
1. Údaje o nároku na délku: Nárok na délku dovolené na zotavenou se řídí ustanoveními § 211 a násl. zákoníku práce.
2. Údaje o stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby: Délka pracovní doby činí 40 hodin týdně. Týdenní pracovní doba je rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne, tj. na pět pracovních dnů v kalendářním týdnu, kterými jsou pondělí až pátek kalendářního týdne.
76
IV. Povinnosti zaměstnavatele
1. Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními a ostatními předpisy, vnitřními předpisy zaměstnavatele a pracovní smlouvou. 12.3.1.1 V. Povinnosti zaměstnance
1. Zaměstnanec je zejména povinen: 2. pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených a dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci; 3. plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání pracovních úkolů, plnit tyto úkoly kvalitně, hospodárně a včas; 4. dodržovat právní a ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, včetně vnitřních předpisů zaměstnavatele; 5. řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele; je povinen upozornit svého nadřízeného na škodu hrozící zdraví nebo majetku a zakročit k odvrácení škody, je-li toho neodkladně třeba a nebrání-li v tom zaměstnanci důležitá okolnost; 6. zachovávat mlčenlivost o skutečnostech o nichž se dozvěděl při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám. 7. Zaměstnanec nesmí vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli vykonávat bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.
77
12.3.1.2 VI. 12.3.1.3 Závěrečná ujednání
1. Zaměstnanec prohlašuje, že jej zaměstnavatel před uzavřením pracovní smlouvy seznámil s právy a povinnostmi, které pro něj z této pracovní smlouvy vyplývají, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má sjednanou práci konat. 2. Není-li v pracovní smlouvě stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele zákoníkem práce a souvisejícími právními předpisy. 3. Pracovní smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec a jedno zaměstnavatel.
V ............... dne ..............
..............…………………. zaměstnavatel (razítko a podpis)
V .............. dne ........……
..............………………… zaměstnanec (podpis)
78
