ELEKTRONICKÉ MÝTNÉ V ČESKÉ REPUBLICE MICHAL RADVAN∗
V poslední době nabývají v České republice na intenzitě debaty týkající se připravovaného systému elektronického mýtného. Vzhledem k prudkému růstu počtu kamionů na českých dálnicích a silnicích v souvislosti se zpoplatněním dálnic na území Rakouska a Německa je třeba, aby kompetentní orgány jednaly co nejrychleji a pokusily se v co nejkratším termínu připravit vhodný systém zpoplatnění užívání českých dálnic, případně i silnic I. tříd. Platby motoristů za užívání vybraných dálničních a silničních úseků jsou jistou formou poplatků,1 které jsou společně s dalšími finančními prostředky příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Prvořadým úkolem tohoto fondu je investovat veškeré jím získané finance do výstavby nové a do oprav stávající dopravní infrastruktury. V současné době platí motoristé v České republice dva druhy poplatků: -
silniční daň a
-
dálniční kupóny.
Příjmy z těchto poplatků činí cca. osm mld. Kč (silniční daň téměř šest mld. Kč, dálniční známky cca. dvě mld. Kč). I když k této částce připočteme další příjmy Fondu dopravní infrastruktury, jako jsou příjmy z Fondu národního majetku (dvacet mld. Kč), část spotřebních daní (třináct mld. Kč),2 není to stále dost k zajištění kvalitních silnic a železnic na území České republiky. Tuto situaci se česká vláda rozhodla vyřešit zavedením elektronického mýtného. Za cíl mýtního systému si stanovila „maximum financí pro opravu a budování dopravní infrastruktury a převedení části nákladní dopravy ze silnic na železnici“.3 Druhou část tohoto cíle považuji za poněkud problematickou. Možnost využívat tzv. kombinované přepravy jako slevy na dani byla dopravcům dána již v roce 1996, kdy byl tento institut nově definován ∗
JUDr. Ing. Michal Radvan, asistent pro obor finančního práva, Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně 1 Poplatek je, na rozdíl od daně, úhrada za jistou službu, jedná se o platbu účelovou. Na základě tohoto tvrzení je možné konstatovat, že silniční daň není daní v pravém slova smyslu, ale poplatkem sui generis, za který by měli uživatelé silnic a dálnic dostávat jistou protihodnotu – kvalitnější pozemní komunikace. K tomu srov. Mrkývka, P. Finanční právo a finanční správa – 2. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN: 80-210-3579-X. Str. 5-6. 2 www.sfdi.cz. 30. 9. 2004. Též Pařízková I. Rozpočtové určení výnosů některých daní. In: Obce 2004. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN: 80-7357-013-0. Str. 336. 3 Kaláb, V. Poradce řekne, proč za dálnice platit. www.ihned.cz. 21. 2. 2005.
novelou4 zákona o dani silniční. Kombinovanou dopravou se rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce (nejčastěji ve velkém kontejneru, příp. ve výměnné nástavbě či odvalovacím kontejneru) nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava. Podmínkou je, že úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje vzdálenost sto kilometrů vzdušnou čarou a počáteční nebo konečný úsek přepravy tvoří přeprava po pozemní komunikaci. Snahou zákonodárce bylo v tomto případě zvýhodnit ekologické možnosti dopravy nákladů, proto se stanoví, že přeprava po silnici musí proběhnout pouze mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm kombinované dopravy a pokud se jedná o vodní dopravu, mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a vnitrozemským přístavem, jestliže tato vzdálenost nepřesahuje 150 kilometrů vzdušnou čarou. Definice kombinované dopravy a rovněž navazující ustanovení zákona týkající se slevy na dani silniční jsou převzaty ze Směrnice ES č. 92/106/EHS. Výše slev je odstupňována podle počtu jízd, které vozidlo uskuteční v kombinované dopravě po železnici v průběhu kalendářního roku: -
více než 120 jízd
sleva 90 % daně,
-
od 91 do 120 jízd
sleva 75 % daně,
-
od 61 do 90 jízd
sleva 50 % daně,
-
od 31 do 60 jízd
sleva 25 % daně.
U vozidla používaného výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy činí sleva na dani 100 %. Je-li vzdálenost ujetá po železnici územím České republiky delší než 250 kilometrů, započítává se pro účely slevy na dani taková jízda jako dvě jízdy. Institut slevy na silniční dani není v České republice využíván; poslední úsek, kde byly kamiony přepravovány po železnici (Praha – Lovosice) byl zrušen na jaře roku 2004 pro naprostý nezájem ze strany dopravců. Bez ohledu na výše uvedené pochybnosti jsem zastáncem co nejrychlejšího zavedení elektronického mýtného v České republice. Mýtní systém je v současné době používán např. v Německu (satelitní systém) a v Rakousku (pozemní systém). O německém systému uvažuje v horizontu pěti let rovněž Polsko, kde jsou prozatím zpoplatněny pouze dva nově zbudované dálniční úseky. V Maďarsku by mělo elektronické mýtné fungovat od roku 2008, stejně tak v Británii, kde se uvažuje o zpoplatnění nejen dálnic, ale všech silnic. Taktéž Francie plánuje 4
Zákon č. 143/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů.
rozšíření výběru mýtného na veškeré silniční tahy. Ve všech zemích je mýtné vybíráno prozatím jen v případě těžkých nákladních vozů obvykle s hmotností vyšší než dvanáct tun, nicméně do budoucna se plánuje zpoplatnění veškerých dopravních prostředků. Mýtné je placeno i v dalších evropských zemích (Chorvatsko, Slovinsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko atd.), nikoliv však elektronickou formou, ale manuální.5 To s sebou přináší mnohé problémy, mezi nejzávažnější patří zdržení řidičů u mýtních stanic a prohlubování negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Naopak výhodou elektronického mýtného je i možnost větší diferenciace poplatků v závislosti na ekologické citlivosti trasy, denní době apod. Pravdou je, že žádná z výše uvedených zemí nemá s kamionovou dopravou takové problémy jako Česká republika, která v současné době velmi doplácí na zavedení mýtného v Rakousku a v Německu. Pro dopravce je pochopitelně levnější využít možnosti průjezdu přes Českou republiku, kde zaplatí za jednodenní dálniční kupón 250 Kč. Pokud by však zvolili trasu přes Rakousko a Německo, zaplatí za každý ujetý kilometr v přepočtu 8,70 Kč v Rakousku, resp. 4,50 Kč v Německu. V České republice bude tedy nezbytné zavést systém elektronického mýtného co nejdříve. Zbývá však najít odpovědi na mnohé nezodpovězené otázky: odkdy má systém začít fungovat, která vozidla budou platit elektronické mýtné a za použití kterých silnic, jaká bude výše mýtného za ujetý kilometr a zejména jaký systém použít (GSM/GPS systém6 doporučovaný Evropskou unií, se kterým měli v počátku jisté problémy v Německu, nebo DSRC7 systém spolehlivě fungující na rakouských silnicích)? V současné době je vyhlášen tendr na projektového manažera, kterého by měly vybrat zástupci osmi ministerstev do 25. dubna 2005. Až poté (nejpozději do 30. června 2005) bude vypsáno samotné výběrové řízení na provozovatele systému elektronického mýtného. Otázkou je především výběr vhodného systému. Ačkoliv Ministerstvo dopravy preferuje DSRC systém, bude výběrové řízení otevřeno všem technologiím, tedy i GSM/GPS systému fungujícímu v Německu. Výhodou DSRC systému je především cena; dopravci nemusí platit
5
Baroch, P., Kaláb, V., Kleknerová, Z. Situace v Evropě. www.ihned.cz. 10. 1. 2005. Též GNSS-CN (Global Navigation Satellite Systems – Cellular Network): Pro určování pozice a ujeté vzdálenosti se využívá systém satelitní navigace, přenos informací je pak uskutečňován přes pozemní telekomunikační síť. 7 DSRC (Dedicated Short Range Communication): Přenos informací probíhá mezi zařízením na vozovce (RSE – Road Side Equipment) a palubní jednotkou ve vozidle (OBU – On-Board Unit). Komunikace se uskutečňuje v pásmu mikrovln nebo v infračerveném pásmu. 6
velmi drahé tzv. OBU (On-Board-Unit – krabičky, které musí mít v kabině řidiče). Další výhody a nevýhody jsou graficky znázorněny v následující tabulce:8 Systém
DSRC
GNSS-CN
vyšší
nižší
25-50 €
500 €
Náklady na komunikaci – provoz
nižší
vyšší
Náklady na kontrolu placení
nižší
vyšší
Údržba infrastruktury
vyšší
nižší
Prověřená technologie pro EFC
ano
ne
Zavedení telematických služeb
částečně
širší možnosti
Náklady na infrastrukturu Cena palubní jednotky
Tabulka 1: Porovnání systému elektronického mýtného DSRC a GNSS-CN
Je však nezbytné připomenout, že s GSM/GPS systémem počítá do budoucna i Evropská unie (od roku 2008 by mělo být mýtné napojeno na evropskou satelitní technologii Galileo), pomocí satelitu je možné sledovat například i pohyb nebezpečných nákladů, silnice nehyzdí stovky rámů, jejichž využití v případě přechodu na satelitní systém by bylo nulové apod.9 Je pravděpodobné, že elektronické mýtné v České republice bude vybíráno na dálnicích a rychlostních komunikacích, dohromady by mělo být zpoplatněno 970 kilometrů. Až později by mělo být mýtné rozšířeno na další vybrané silnice I. tříd (dohromady by mělo být zpoplatněno cca. 2 500 km silnic), tomu však prozatím brání evropská legislativa, která umožňuje zpoplatnění jen na víceproudých silnicích. Nový návrh Evropské komise pozměňující dnes platnou směrnici 1999/62/EC však předpokládá možnost zpoplatnění všech silnic. I z tohoto důvodu se pak jeví jako vhodnější satelitní systém GSM/GPS používaný v Německu. Původní úvahy odborníků i Ministerstva dopravy směřovaly k tomu, že by mělo být placeno za všechna nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Vláda však tuto hranici posunula až na 7,5 tuny. Mýtné tak nebudou platit například malí živnostníci a rozvážkové služby. S hranicí 3,5 tuny se předběžně počítá od roku 2008, od roku 2012 by pak měla dani podléhat veškerá vozidla bez ohledu na hmotnost. Neméně důležitou otázkou je cena, kterou by měli dopravci platit za ujetý kilometr. Předpokládá se, že by sazby mýtného měly být dvojí:10 8
www.sfdi.cz. 30. 9. 2004. Srov. Moos, P. In: Baroch, P. Soutěž na elektronické mýto: kritika narůstá. www.ihned.cz. 12. 1. 2005. 10 Novotný, J. Vláda se na elektronickém mýtném zatím nedohodla. www.novinky.cz. 5. 1. 2005. Též luc. Vláda debatu o mýtném přerušila, znovu o něm bude jednat za týden. www.idnes.cz. 5. 1. 2005. 9
-
4,20 Kč pro kamiony nad 12 tun,
-
1,60 Kč pro ostatní vozidla s hmotností nižší než 12 tun.
Otázkou je, zda takové rozdělení sazeb donutí dopravce, aby více využívali lehčích nákladních vozů, které méně ničí povrch vozovek. Se zavedením elektronického mýtného by odpadla povinnost pořizovat si dálniční kupóny, snížit by se měla i silniční daň. Sazby mýtného by měly rovněž být nastaveny tak, aby zvýhodňovaly „ekologická“ vozidla. To by mělo donutit dopravce, aby začali používat modernější kamiony, které vyhovují přísnějším emisním limitům, a tak méně ničí okolí silnic. Elektronické mýtné navíc umožňuje různé sazby v různých částech dne a může tak přesunout nákladní provoz do nočních hodin. Doposud není jasné ani to, jakým způsobem by měl být mýtní systém zainvestován. Podle jedné varianty by stát předem za zavedení systému zaplatil dodavateli. Tato varianta není podle mého názoru vzhledem k „napjatosti“ státního rozpočtu příliš reálná, proto zřejmě Ministerstvo dopravy přistoupí k postupnému splácení investice z výnosů z mýtného. Výdaje na pořízení systému a devět let jeho provozu by měly činit 12,5 až 13 miliard korun, přičemž čisté výnosy pro stát jsou odhadovány na cca. 47 miliard korun.11 Vlastníkem systému by měl v každém případě zůstat stát, jeho správou by bylo pověřeno Ředitelství silnic a dálnic. Generální dodavatel (investor), který vzejde z veřejné soutěže, poskytne potřebnou technologii, zajistí provoz a bude za systém odpovídat.12 Poslední nezodpovězenou otázkou zůstává termín, od kdy by mýtní systém mohl začít fungovat. V návrhu Ministerstva dopravy je jako lhůta pro zahájení provozu uveden rok 2006. Takový termín by i podle ministra dopravy Šimonovského platil pouze v ideálním případě, kdyby se žádný z účastníků veřejné soutěže neodvolal.13 To však příliš pravděpodobné není, i přesto Ministerstvo dopravy počítá se spuštěním mýtního systému v průběhu roku 2006.14 Osobně předpokládám, že nejbližší možný termín zavedení mýtného bude 1. leden 2007. Toto přechodné období do roku 2007 bude muset vláda nějakým způsobem vyřešit, neboť vážně hrozí totální devastace českých dálnic a silnic, zejména pak dálnice D1 mez Prahou a Brnem. Jednou z možností regulace nákladní dopravy je zrušit jednodenní dálniční známky pro auta těžší než dvanáct tun, která stojí 250 Kč. Znamenalo by to, že by si kamiony musely
11
Novotný, J. Vláda se na elektronickém mýtném zatím nedohodla. www.novinky.cz. 5. 1. 2005. luc. Vláda debatu o mýtném přerušila, znovu o něm bude jednat za týden. www.idnes.cz. 5. 1. 2005. 13 luc. Vláda debatu o mýtném přerušila, znovu o něm bude jednat za týden. www.idnes.cz. 5. 1. 2005. 14 Mýtné bude od roku 2006; ceny srovnatelné s Německem. www.ihned.cz. 12. 1. 2005. 12
kupovat dražší, patnáctidenní známku v hodnotě 1 300 Kč. Takové řešení by však zřejmě narazilo na odpor Evropské unie. Další možností je zavedení manuálního mýtného; takové řešení by však znamenalo nemalé náklady na zřízení výběrčích míst. Ministr vnitra Šimonovský navrhoval i zdražení jednodenních známek, nicméně již v současné době upozorňuje Evropská komise ústy Jacquese Barrota na výrazný nepoměr mezi cenou jednodenní a roční známky pro kamiony s tím, že by se mohlo jednat o omezování volného pohybu zboží.15 Neřešení této situace by mohlo vést až k žalobě u Evropského soudního dvora, nicméně se domnívám, že vzhledem k délce takové procedury a s ohledem na přípravu elektronického mýtného by České republice prakticky žádný postih nehrozil. S dalším nápadem přišel ministr Jaroslav Bureš, když navrhoval, aby si každý dopravce s vozem nad 7,5 tuny již od poloviny roku 2005 musel koupit namísto dálničního kuponu výkonové známky. Jejich hodnota by odpovídala ročnímu počtu ujetých kilometrů po dálnicích a silnicích I. tříd. Za kilometr se měly platit zhruba čtyři koruny s tím, že každý dopravce by si sám odhadoval vlastní výkony a podle toho si kupoval příslušnou známku. Správnou hodnotu zakoupené známky by bylo možné kontrolovat zpětně ještě osm let po zakoupení známky na příslušný rok v rámci daňových dokladů a u zahraničních dopravců například prostřednictvím ohlašovací povinnosti společnosti Česmad Bohemia.16 Je evidentní, že případná kontrola tohoto systému by byla nereálná a případné sankce nevymahatelné, navíc Evropská Komise tento návrh zamítla.17 Jako nejlepší se jeví společný návrh Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí, aby kamiony těžší než dvanáct tun nemohly přejet hranici do České republiky bez toho, aniž by si koupily dálniční známku, a to bez ohledu, zda po české dálnici pojedou. Navíc by si měly připlácet i za průjezd vybranými tunely a za přejezd některých mostů. K takovému řešení nemůže mít námitek ani Evropská unie, která umožňuje zavést za užívání krátkých úseků příhraničních silnic zvláštní poplatek.18 Nicméně k aplikaci tohoto návrhu do praxe je ještě třeba souhlasu okolních zení, tedy Polska, Slovenska, Rakouska a Německa.19
15
EU se nelíbí systém zpoplatnění českých dálnic. www.novinky.cz. 1. 2. 2005. Mýtné: Výkonové známky ohrozí poctivé dopravce. www.ihned.cz. 18. 1. 2005. Též Šimonovský: návrh na dočasné výkonové známky je chaotický. www.novinky.cz. 18. 1. 2005. 17 Baroch, P. Boj s kamióny: vládu tlačí čas. www.ihned.cz. 25. 2. 2005. 18 Baroch, P. Každá kamión s dálniční známkou. www.ihned.cz. 27. 1. 2005. 19 Novotný, J. Na silnicích nelze jen tak zavést mimořádná opatření pro kamióny. www.novinky.cz. 1. 3. 2005. 16
Poslední z předkládaných řešení nenabídlo žádné z ministerstev ani jiný státní orgán, ale čtenář serveru idnes.cz. Podle jeho názoru by mohl být poplatek za dálnici zaplacen pomocí SMS, která odečte příslušný kredit jako poplatek za užití dálnice. SMS s označením užité silnice a čísla auta by pak putovala do centrálního počítače, na který by se mohla napojit policie při kontrole na dálnici, a to jak dotazovou SMS z mobilu, tak přes svůj počítač. Jednoduše by se zadalo číslo kamionu a hned by policie věděla, zda řidič za jízdu zaplatil. Pokuty by mohla rozdávat hned na místě na uvedených dálnicích. Kontrole by rozhodně nikdo neunikl, ani zahraniční dopravci, byla by rychlá a efektivní. Stát by mohl vybírat poplatky téměř ihned a každý poplatník by dle výpisu ze svého účtu z mobilu mohl dokladovat finančnímu úřadu zaplacený poplatek.20 Bez ohledu na to, které řešení bude vybráno, je třeba postupovat velmi rychle jak se zaváděním přechodných opatření před elektronickým mýtným, tak i se zaváděním samotného mýtního systému. Snahou všech zainteresovaných institucí by mělo být především zamezení dalšího přílivu tranzitních zahraničních kamionů tak, aby nedošlo k dalším škodám na přetížených českých dálnicích a silnicích.
LITERATURA: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
20
Baroch, P. Boj s kamióny: vládu tlačí čas. www.ihned.cz. 25. 2. 2005. Baroch, P. Každá kamión s dálniční známkou. www.ihned.cz. 27. 1. 2005. Baroch, P. Soutěž na elektronické mýto: kritika narůstá. www.ihned.cz. 12. 1. 2005. Baroch, P., Kaláb, V., Kleknerová, Z. Situace v Evropě. www.ihned.cz. 10. 1. 2005. Kaláb, V. Poradce řekne, proč za dálnice platit. www.ihned.cz. 21. 2. 2005. Kuthan, P. Poplatky na dálnice jdou vyřešit ihned. www.ihned.cz. 19. 1. 2005. Mrkývka, P. Finanční právo a finanční správa – 2. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN: 80210-3579-X. Novotný, J. Na silnicích nelze jen tak zavést mimořádná opatření pro kamióny. www.novinky.cz. 1. 3. 2005. Novotný, J. Vláda se na elektronickém mýtném zatím nedohodla. www.novinky.cz. 5. 1. 2005. Pařízková I. Rozpočtové určení výnosů některých daní. In: Obce 2004. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN: 80-7357-013-0. luc. Vláda debatu o mýtném přerušila, znovu o něm bude jednat za týden. www.idnes.cz. 5. 1. 2005. EU se nelíbí systém zpoplatnění českých dálnic. www.novinky.cz. 1. 2. 2005. Mýtné bude od roku 2006; ceny srovnatelné s Německem. www.ihned.cz. 12. 1. 2005. Mýtné: Výkonové známky ohrozí poctivé dopravce. www.ihned.cz. 18. 1. 2005. Šimonovský: návrh na dočasné výkonové známky je chaotický. www.novinky.cz. 18. 1. 2005. www.sfdi.cz.
Kuthan, P. Poplatky na dálnice jdou vyřešit ihned. www.ihned.cz. 19. 1. 2005.
