Ekonomicko-správní fakulta

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

ZAJIŠŤOVACÍ ÚČETNICTVÍ, JEHO APLIKACE A VLIV NA HODNOCENÍ FINANČNÍ POZICE A VÝKONNOSTI PODNIKU Application of hedge accounting and its impact on evaluating firm’s financial position and performance

Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autorka:

Ing. Luděk BENADA

Renata WEISSOVÁ

Brno, 2015

Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora:

Renata Weissová

Název diplomové práce:

Zajišťovací účetnictví, jeho aplikace a vliv na hodnocení finanční pozice a výkonnosti podniku

Název práce v angličtině:

Hedge accounting, its application and impact on the assessment of the financial position and business performance

Katedra:

Financí

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Luděk Benada

Rok obhajoby:

2016

Anotace Předmětem této diplomové práce „Zajišťovací účetnictví, jeho aplikace a vliv na hodnocení finanční pozice a výkonnosti podniku” je zhodnocení vlivu aplikace zajišťovacího účetnictví na sestavování finančních výkazů podniku a hodnotu základních indikátorů výkonnosti na základě úpravy v mezinárodních účetních standardech. První polovina práce se zabývá uvedením čtenáře do problematiky zajišťovacího účetnictví, vymezením pojmů nezbytných pro tuto práci dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS a US GAAP a jejich vzájemné porovnání. Druhá polovina práce se pak věnuje zhodnocení dopadu aplikace zajišťovacího účetnictví na finanční vykazování a hodnocení finanční pozice podniku, přičemž nejdříve jsou poznatky shrnuty teoreticky, a následně pak aplikovány na modelový příklad. Porovnány jsou tři strategie řízení rizik: společnost používá k zajištění zajišťovací deriváty, deriváty neklasifikované jako zajišťovací a případně situace, kdy deriváty k zajištění neaplikuje.

Annotation The objective of this Master’s thesis „Hedge accounting, its application and impact on the assessment of the financial position and business performance” is to evaluate the impact of application of hedge accounting on financial reporting and basic performance indicators based

on worldwide used accounting standards. The first half of the thesis deals with introducing the topic of hedge accounting to the reader, defining terms according to international standards IAS/IFRS and US GAAP and their mutual comparison. The second half is then directly focused on evaluating the impact of application of hedge accounting on financial statements and the business performance, where the findings are summed up first in theory and followed by model example. There are three basic risk management strategies discussed and mutually compared: using derivatives designated for hedging, application of non-hedging derivatives and non-application of any derivatives. Klíčová slova Zajišťovací účetnictví, mezinárodní účetní standardy, hodnocení výkonnosti, vykazování, deriváty.

Keywords Hedge accounting, evaluation of performance, International accounting standards, reporting, derivatives.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Zajišťovací účetnictví, jeho aplikace a vliv na hodnocení finanční pozice a výkonnosti podniku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Luďka Benady a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. prosince 2015

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Luďku Benadovi za vstřícný přístup, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Děkuji také paní Sylvii Mahútové, která se specializuje v oblasti IFRS, za ochotu a odpovědi na mé otázky z oblasti zajišťovacího účetnictví. V neposlední řadě také děkuji mé rodině za podporu a obětavost nejen při vypracování této diplomové práce, ale po celou dobu studia.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................11 1 CÍL ZAJIŠŤOVACÍHO ÚČETNICTVÍ .............................................................................13 2 ZAJIŠŤOVACÍ ÚČETNICVÍ V MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDECH .....17 2.1 IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování ..........................................................17 2.1.1 Vymezení pojmů ...................................................................................................18 2.1.2 Zajišťovací účetnictví ...........................................................................................23 2.1.3 Podmínky aplikace zajišťovacího účetnictví ..........................................................25 2.1.4 Způsoby testování efektivnosti zajišťovacího vztahu .............................................26 2.1.4 Ukončení zajišťovacího účetnictví ........................................................................28 2.2 IFRS 9: Finanční instrumenty ......................................................................................29 2.2.1 Vymezení pojmů ...................................................................................................30 2.2.2 Rebalancing ..........................................................................................................33 2.2.3 Aggregated exposure ............................................................................................34 2.2.4 Investice do vlastního kapitálu FVTOCI ...............................................................35 2.2.5 Ukončení zajišťovacího vztahu .............................................................................36 2.2.6 Kritéria pro testování efektivnosti .........................................................................38 2.3 FAS 133 ......................................................................................................................38 2.4 Nevýhody a náklady zajišťovacího účetnictví ..............................................................41 3 POSTUPY ÚČTOVÁNÍ A VLIV ZAJIŠŤOVACÍHO ÚČETNICTVÍ NA HODNOCENÍ FINANČNÍ POZICE A VÝKONNOSTI PODNIKU ............................................................44 3. 1 Teoretická východiska – způsob účtování ...................................................................44 4 PŘÍPADOVÁ STUDIE .....................................................................................................49 4.1 Metodika modelového příkladu ...................................................................................49 4.2 Výchozí situace a předpokládané ekonomické transakce .............................................50 4.3 Zajištění reálné hodnoty zásob kakaových bobů a jejich následný prodej .....................51 4.3.1 Strategie A: Společnost ABC užívá zajišťovacích derivátů a zajišťovací účetnictví je aplikováno na dané účetní případy .............................................................................51 4.3.2 Strategie B: společnost ABC užívá derivátů k „zajištění“, nicméně tyto deriváty nejsou kvalifikovány jako zajišťovací a zajišťovací účetnictví není aplikováno..............59 4.3.3 Strategie C: Společnost ABC neužívá derivátů a nedochází k zajištění ..................61 4.4 Zajištění peněžních toků budoucí vysoce pravděpodobné transakce (nákupu) v cizí měně .................................................................................................................................62

4.4.1 Strategie A: Aplikace zajišťovacího účetnictví ...................................................... 62 4.4.2 Strategie B: společnost ABC užívá derivátů k „zajištění“, nicméně tyto deriváty nejsou klasifikovány jako zajišťovací a zajišťovací účetnictví není aplikováno. ............. 70 4.4.3 Strategie C: Společnost ABC neužívá derivátů a nedochází k zajištění .................. 72 4.5 Zajištění peněžních toků budoucí vysoce pravděpodobné transakce (prodeje) v cizí měně ................................................................................................................................. 74 4.5.1. Strategie A: Aplikace zajišťovacího účetnictví ..................................................... 74 4.5.2 Strategie B: společnost ABC užívá derivátů k „zajištění“, nicméně tyto deriváty nejsou klasifikovány jako zajišťovací a zajišťovací účetnictví není aplikováno. ............. 81 4.5.3 Strategie C: Společnost ABC neužívá derivátů a nedochází k zajištění .................. 84 4.6 Porovnání výsledků jednotlivých strategií ................................................................... 85 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 89 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 91 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................... 96 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 97 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 98

ÚVOD Podnikatelské subjekty jsou v dnešní době stále více vystavovány různým rizikům. Děje se tak nejen z důvodu rozvoje mezinárodního obchodu a odlišných měn použitých k vypořádání obchodů (měnová rizika), ale také například z důvodů volatility úrokových měr (úroková rizika). Kromě těchto rizik však společnosti mohou být vystaveny také rizikům změn cen komodit, které například mohou být jedním z důležitých vstupů jejich výroby. Je zřejmé, že tato rizika mohou značně ovlivnit ziskovou marži, a tedy i zisk konkrétního podniku, a za určitých okolností mohou být i příčinou závažné finanční situace či dokonce úpadku. Z těchto důvodů by měl každý podnik zvážit, zda podstupovaná rizika jsou natolik významná, že je třeba se proti nim zajistit. Vhodnou formou je především aplikace zajišťovacích derivátů. Globálním cílem této práce je tedy zhodnocení vlivu aplikace zajišťovacího účetnictví na sestavování finančních výkazů podniku a hodnotu základních indikátorů výkonnosti, a to na základě analýzy úpravy v mezinárodních účetních standardech. Prvním parciálním cílem, který vede k naplnění cíle globálního, je poskytnout ucelený soubor informací k tématu zajišťovacího účetnictví v teoretické rovině vycházející ze (zejména zahraniční) odborné literatury a úpravy v mezinárodních standardech IAS 39, IFR 9 a FAS 133 a identifikace jejich podobností a odlišností. V českých podmínkách je totiž tato problematika odbornou literaturou často pojímána pouze okrajově. Druhým parciálním cílem je na základě komparace různých výsledků (vycházejících z odlišných strategií řízení rizik a užití derivátů) modelové případové studie zhodnotit dopad aplikace zajišťovacího účetnictví na finanční vykazování a hodnocení finanční pozice podniku. Metodami použitými v této práci jsou zejména analýza klíčových ustanovení ve výše zmíněných standardech, jejich komparace a syntéza. Metoda komparace je také použita v souvislosti s modelovou případovou studií, přičemž porovnání jejích výsledků a následná tvorba závěrů je pochopitelně klíčová k naplnění hlavního cíle této práce. Jak bylo uvedeno výše v rámci definování prvního parciálního cíle, tato práce vychází obzvláště ze zdrojů zahraničních a samozřejmě také z konkrétních ustanovení vybraných mezinárodních účetních standardů. V úvahu jsou brány možnosti zajišťovacího účetnictví především dle „evropského“ Mezinárodního účetního standardu 39: Finanční nástroje: 11

účtování a oceňování (IAS 39), popřípadě nově připravovaného Mezinárodního účetního standardu účetního výkaznictví 9: Finanční nástroje (IFRS 9). Pro srovnání je však zmíněna i úprava dle Finančních účetních standardů používaných především v USA, a to zejména standard FAS 133: Účtování derivátů a zajišťovacích operací. V první kapitole této práce je nastíněn cíl zajišťovacího účetnictví a hlavní výhody, které jeho aplikace přináší. Jde sice o kapitolu krátkou, avšak významnou, neboť je zde tématika představena čtenáři. Druhá kapitola této práce shrnuje teoretické poznatky z oblasti zajišťovacího účetnictví a také definuje základní pojmy, jejichž vymezení je pro tuto práci nezbytné. Rozebrány a porovnány jsou zde nejvýznamnější prvky úpravy zajišťovacího účetnictví, principy a druhy zajištění a zajišťovacího účetnictví, tedy definice zajišťované položky a zajišťovacího nástroje, druhy zajištění, podmínky pro aplikaci zajišťovacího účetnictví, způsoby testování jeho efektivnosti a nevýhody užití zajišťovacího účetnictví. To vše je vymezeno zejména na základě ustanovení IAS 39, následně pak porovnáno s úpravou IFRS 9 a FAS 133, přičemž jsou zejména zdůrazněny odlišnosti mezi těmito standardy. Třetí kapitola se již přímo věnuje analýze vlivu užití zajišťovacího účetnictví na finanční vykazování a následné hodnocení výkonnosti. Dle úpravy v daných účetních standardech jsou v této kapitole shrnuty postupy účtování v rámci jednotlivých typů zajištění a možné způsoby následného ovlivnění finančních výkazů společnosti. Na tuto část pak bezprostředně navazuje čtvrtá kapitola, která je věnována praktickému znázornění rozdílnosti způsobů účtování a vykazovaní dat dle zajišťovací účetnictví a bez jeho aplikace, případně dopad této skutečnosti na sumu zisku, a tedy i na základní finanční ukazatele zisku. K tomu poslouží fiktivní případová studie, která umožní zobrazení 3 odlišných transakcí dle 3 odlišných strategií (ne)zajištění. Porovnány byly tři strategie řízení rizik: společnost používá k zajištění zajišťovací deriváty, deriváty neklasifikované jako zajišťovací případně situace, kdy deriváty k zajištění neaplikuje.

12

1 CÍL ZAJIŠŤOVACÍHO ÚČETNICTVÍ Zvažování podstupovaných rizik patří v dnešní době k velmi významným záležitostem, na které musí finanční manažeři brát ohled při svých rozhodnutích. Obvykle je v souvislosti se zajištěním určitého rizika zvolen některý z mnoha druhů pojištění, nicméně v souvislosti například s riziky měnovými se nabízí možnost zajištění aplikací tzv. zajišťovacího účetnictví1, k jehož použití není třeba pojišťovacích institucí. Přínos zajišťovacího účetnictví je zejména založen na užití derivátů. Nejedná se však o deriváty pořizované podnikatelským subjektem za účelem zisku, nýbrž účelem je ochrana zejména před výkyvy úrokových měr a měnových kurzů.2 Obecně zajišťovací účetnictví bylo vytvořeno proto, aby řešilo dva hlavní problémy:3 

Nesrovnalost v dopadu změn hodnot zajištěných nástrojů a zajišťovacích nástrojů do výsledku hospodaření. Zejména se jedná o komplikaci, kdy se deriváty přeceňují reálnou hodnotou, avšak zajištěná položka se reálnou hodnotou vždy přeceňovat nemusí.



Oddálení zisků a ztrát plynoucích ze zajišťovacího nástroje do výsledku hospodaření, pokud se jedná o zajištění předpokládaných operací.

Cílem zajišťovacího účetnictví je vyrovnávání příjmů, výdajů, nákladů či výnosů vyplývajících ze zajišťovaných položek a zajišťovacího instrumentu (obvykle derivát) v čistém zisku za stejné období. 4 V důsledku pak je možné kompenzovat volatilitu zisku či ztráty, která vyplývá ze změn hodnot podkladového aktiva, tím, že je účtován společně se změnami hodnot zajišťovacího derivátu jako jedna položka ve stejný časový okamžik. Tím jsou dopady exogenních rizik (a tedy i volatilita zisku z toho vyplývající) značně vyrovnávány.

1

V angličtině označované jako „hedge accounting“. BUNEA-BONTAS, Cristina Aurora. Basic Principles of Hedge Accounting [online]. Bacau: George Bacovia University, 2009 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: < http://mpra.ub.unimuenchen.de/17072/1/MPRA_paper_17072.pdf > . 3 JÍLEK, Josef. SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vydani. Praha: GRADA, 2013. str. 221. 4 BDO. Assurance and accounting: A Guide to Hedge Accounting for Private Enterprises and Not-for-Profit Orga nizations [online]. BDO, 2011 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: . 2

13

Pouhá možnost aplikace zajišťovacího účetnictví však podléhá celé řadě požadavků jak na samotný podnikatelský subjekt, tak i na konkrétní zajišťovací vztah (a konkrétní derivát). Zajišťovací účetnictví tedy není záležitostí libovolné volby podnikem, nýbrž jde o privilegovanou možnost, kterou subjekt může či nemusí využít. Nicméně pokud se rozhodne zajišťovací účetnictví aplikovat, musí dodržovat veškeré podmínky (o kterých bude ovšem pojednáno později). Pro formálnější vyjádření cíle zajišťovacího účetnictví je možné uvést následující definici vztahující se k IFRS 9: cílem nového modelu zajišťovacího účetnictví v IFRS 9 Finanční nástroje je zobrazit ve finančních výkazech efekt aktivit podnikatelského subjektu v oblasti řízení podnikatelských rizik, pokud jsou pro tyto aktivity využívány finanční instrumenty. Cílem je také zobrazit způsob, jak jsou k řízení rizik tyto nástroje používány. 5 Společnost tedy zavedením zajišťovacího účetnictví investorům ukazuje, že její obchodní aktivity podléhají určitým typům rizik, nicméně daná společnost se snaží proti těmto rizikům zodpovědně zajistit. Obecně lze říci, že zajišťovací účetnictví se zabývá účtováním v situacích, kdy existuje zajišťovací vztah (hedging) mezi zajišťovacím nástrojem (hedging instrument) a zajišťovanou položkou (hedged item).6 Způsob samotného účtování pak silně závisí na tom, o jaký druh zajištění se jedná. Pro úplné pochopení smyslu použití zajišťovacího účetnictví je uveden následující zjednodušený7 příklad. Příklad č. 1: Společnost XYZ plánuje prodat 31. prosince 2012 zákazníkovi 1000 výrobků. Aby zajistila riziko změn ceny těchto výrobků (za předpokladu, že ceny jsou silně ovlivňovány situací na trhu), uzavře 1. ledna 2011 forward na dodávku těchto výrobků k 31. 12. 2012.

5

BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 2001410-28]. Dostupné z: . 6 JÍLEK, Josef. SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vydani. Praha: GRADA, 2013. str. 221. 7 Podrobnější příklady s komentářem (včetně dokumentace zajišťovacího vztahu) jsou obsaženy v druhé části této práce. Jelikož tento příklad slouží zejména k představení principů zajišťovacího účetnictví čtenáři, některé formální postupy zde byly opomenuty.

14

Předpokládejme, že k 31. 12. 2011 hodnota forwardu poklesne o 10 000 USD, zatímco během následujícího roku hodnota vzroste o 6 000 USD. 31. 12. 2012 prodá 1000 výrobků za 50 000 USD a vyrovná hodnotu forwardu zaplacením 4000 USD. Za předpokladu že všechny podmínky zajišťovacího účetnictví jsou splněny, podoba účetních výkazů v jednotlivých letech bude následující.

2011 1. 1. 2011 Není třeba speciálního účtování 31. 12. 2011 Zaznamenání poklesu hodnoty forwardu: Snížení ostatního úplného výsledku (část vlastního kapitálu, ne VH)

10,000

Závazek z derivátu

10,000

Je zřejmé, že při aplikaci zajišťovacího účetnictví hospodářský výsledek za období zůstal nezměněn (hodnota 0). Pokud by však zajišťovací účetnictví nebylo aplikováno, změna hodnoty by se projevila ve VH jako ztráta -10 000 USD.

2012 31. 12. 2012 Zaznamenání zvýšení reálné hodnoty forwardu Snížení závazku z forwardu

6 000

Zvýšení vlastního kapitálu (úplný výsledek)

6 000

31. 12. Zaznamenání vypořádání forwardu Snížení závazku z forwardu

4 000

Snížení hotovosti

4 000

31. 12. Zaznamenání prodeje a příslušné částky z vlastního kapitálu vzniklé zajištěním Zvýšení hotovosti

50 000

Snížení ostatního úplného výsledku

4 000

Zvýšení tržeb (VH)

46 000

Je tedy zřejmé, že zajišťovací účetnictví v tomto případě snižuje volatilitu hospodářského výsledku účtováním změn hodnoty zajišťovacího nástroje do vlastního kapitálu. 15

I přes zjevné výhody zajišťovacího účetnictví však mnohé společnosti preferují jeho neužívání. Důvodům této volby je věnován samostatný oddíl.

16

2

ZAJIŠŤOVACÍ

ÚČETNICVÍ

V MEZINÁRODNÍCH

ÚČETNÍCH STANDARDECH Úprava týkající se zajišťovacího účetnictví je obsažena jak v mezinárodních účetních standardech8, tak v české vyhlášce č. 500/20029, a to konkrétně v tamějším ustanovení § 52. Jelikož však tato vyhláška vychází právě z úpravy v Mezinárodních účetních standardech (IAS), je v této práci použita především ustanovení dle těchto standardů spolu se srovnáním s „americkým“ standardem FAS. Současně je pojednáno o IFRS 9, kterým má být IAS 39 od roku 2018 nahrazen. 10 Následující část je věnována rozboru jednotlivých ustanovení v uvažovaných mezinárodních účetních standardech a vymezení pojmů nezbytných pro tuto práci.

2.1 IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování Mezinárodní účetní standard 39: Finanční nástroje: účtování a oceňování (dále jako IAS 39) byl vydán International Accounting Standards Board roku 1998 s účinností od ledna 2001. V roce 2005 byl přijat v mnoha zemích světa včetně EU, přičemž bývá aplikován (stejně jako ostatní IAS) na sestavování účetních (konsolidovaných i nekonsolidovaných) závěrek společností, jejichž majetkové (popřípadě dluhové) cenné papíry jsou veřejně obchodovány na regulovaných trzích. 11 12 Zajišťovací účetnictví je relativně přesnou a dobře zpracovanou částí standardu. Tato skutečnost byla také příčinou kritiky – především v oblasti macro hedging, tedy především ze strany obchodních bank působících v EU, kterým deriváty slouží zejména k vytvoření 8

V této práci jsou termínem „mezinárodní účetní standardy“ označeny standardy IAS, IFRS či FAS (US GAAP), neboť i posledně zmiňované americké standardy mají pochopitelně značný dopad na účtování mnohých mezinárodních společností. Konkrétně IAS jsou pak označovány jako „Mezinárodní účetní standardy“ či anglickou zkratkou IAS. 9 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 10 IFRS 9 Financial Instruments (replacement of IAS 39). IASB [online]. 2015 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: < http://www.ifrs.org/current-projects/iasb-projects/financial-instruments-a-replacement-of-ias-39-financialinstruments-recognitio/Pages/Financial-Instruments-Replacement-of-IAS-39.aspx> 11 PWC. IFRS a české účetní předpisy: podobnosti a rozdíly [online]. PricewaterhouseCoopers, 2009 [cit. 201411-17]. Dostupné z: < http://www.pwc.com/cz/cs/ucetnictvi/ifrs-publikace/ifrs-a-cz-US GAAP-podobnostirozdily.pdf >. 12 DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014. xi, 327. Str. 23.

17

velkých spekulačních pozic. 13 Tímto podstupují značné úrokové riziko v jejich investičním portfoliu a jednoznačná účetní pravidla tyto rizika jasně odhalí. Obchodní banky se také snažily za zajišťovací nástroj (derivát) označit v podstatě každý derivát, přestože se jednalo o spekulaci, a to úmyslně i neúmyslně. Jako příklad je možno uvést situaci zajišťování portfolia jádrových vkladů proti úrokovému riziku, kdy manažeři rizik (či dealer) uzavřel úrokový swap a následně tento obchod klasifikoval jako zajištění úrokových rizik jádrových vkladů. Avšak změna výnosové křivky určuje změnu reálné hodnoty daného derivátu, nezpůsobí změnu reálné hodnoty jádrových vkladů (hodnot běžných účtů) a derivát není možné kvalifikovat pro zajišťovací účetnictví. 14

2.1.1 Vymezení pojmů Derivátem se dle IAS 39 paragrafu 9 rozumí finanční nástroj nebo jiný smluvní vztah v působnosti tohoto standardu, který splňuje všechny následující znaky: a) „Jeho hodnota se mění v závislosti na změnu konkrétní úrokové míry, ceny finančního nástroje, ceny komodity, měnového kurzu, index cen nebo úrokových měr, úvěrový rating nebo úvěrový index, nebo jiné proměnné, za předpokladu, že v případě nefinanční proměnné tato proměnná není specifická pro jednu ze smluvních stran (tzv. podkladová proměnná). b) Nevyžaduje žádnou počáteční čistou investici nebo počáteční čistou investici sice vyžaduje, ale tako investice je nižší, než by byla vyžadována pro obdobné smlouvy, u kterých by bylo možné předpokládat podobnou reakci na změny tržních podmínek. c) Je vypořádán v budoucnosti.“.

Zajišťovací nástroj (hedging instrument) je derivát nebo nederivátové finanční aktivum nebo nederivátový finanční závazek, u nichž se očekává, že reálná hodnota nebo peněžní toky z nich plynoucí započtou změny reálné hodnoty zajištěné položky. 15

13

JÍLEK, Josef. SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vydani. Praha: GRADA, 2013. str. 222. 14 Tamtéž. 15 IAS 39 ustanovení 72.

18

Nederivátová aktiva (popřípadě nederivátové závazky) však mohou sloužit jako zajišťovací nástroj výhradně pro účely zajištění měnových rizik.16 Dle paragrafu 73 IAS 39 pak jsou vyžadovány další podmínky, při jejichž splnění může být derivát použit jako zajišťovací nástroj, zejména jde o podmínku následující. Funkci zajišťovacího nástroje může plnit výhradně derivát uzavřený s nespřízněnou stranou. Jde tedy o derivát sjednaný se stranou mimo skupinu či danou účetní jednotku. Tím ovšem není dotčena možnost členů skupiny (či jednotlivých divizí v rámci jedné účetní jednotky) sjednávat či realizovat zajišťovací vztahy mezi sebou navzájem, avšak všechny takovéto transakce jsou při konsolidaci z výkazů vyloučeny. Nejsou tedy předmětem zajišťovacího účetnictví (nesplňují jeho podmínky) v souvislosti s konsolidovanou účetní závěrkou, nicméně mohou splnit podmínky zajišťovacího účetnictví v jednotlivých (oddělených, nekonsolidovaných) účetních závěrkách konkrétních účetních jednotek v rámci skupiny (popřípadě pokud se výkazy sestavují podle segmentů). To však platí pouze za předpokladu, že jsou realizovány s jednotkou nespřízněnou s touto účetní jednotkou (nebo vykazovaným segmentem).17 Zajišťovacím nástrojem nesmí být však v žádném případě tzv. čistá vystavená opce.18

Použití zajišťovacího nástroje Důležitým postupem, kterým se oceňuje reálná hodnota zajišťovacího nástroje, je vyčíslení této reálné hodnoty jako celku. Všechny faktory, které mají vliv na změnu reálné hodnoty nástroje, jsou brány jako navzájem provázané a účetní jednotka poté přiřadí zajišťovacímu nástroji daný zajišťovací vztah jako celek. Povoleny jsou pouze výjimky u opcí (zajišťovacím nástrojem je změna vnitřní hodnoty opce, zatímco změna časové hodnoty je ze zajištění vyloučena) a u forwardů (oddělení úrokové složky a spotové ceny), neboť u těchto nástrojů lze obvykle vnitřní hodnotu dané opce a prémii forwardu měřit odděleně. 19

16

IAS 39 ustanovení 72. PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 – Achieving hedge accounting in practice [online]. PricewaterhouseCoopers, 2005 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: 18 EY. Technical line: Hedge accounting: Is convergence possible? [online]. Ernst&Young, 2011 [cit. 2015-113]. Dostupné z: 19 IAS 39 ustanovení 74. 17

19

Jednotlivý zajišťovací nástroj je také možné použít k zajištění více rizik, avšak pouze za podmínky, že lze všechna tato rizika jasně identifikovat, lze účinnost zajištění toho konkrétního rizika prokázat a zároveň musí být možné zajistit, aby existovalo konkrétní určení různých rizikových pozic a zajišťovacího nástroje. 20 Zajišťovací nástroj může tvořit i skupina dvou (či více) derivátů, resp. jejich části21, popřípadě je i možné je vzájemně kombinovat, a to i v případech, kdy riziko (popřípadě rizika) vyplývající z některých derivátů kompenzuje (kompenzují) rizika plynoucí z derivátů jiných. Je naopak zakázáno, aby zajišťovací vztah trval pouze po část období, po které zajišťovací nástroj existuje, nicméně část jmenovité hodnoty zajišťovacího nástroje může být použita jako nástroj samostatný (např. 20% hodnoty forwardu). 22

Zajištěná položka (hedged item) je dle IAS 39 „aktivum, závazek, závazný příslib, vysoce pravděpodobná očekávaná transakce nebo čistá investice do zahraniční jednotky, která: a) vystavuje účetní jednotku riziku změn v reálné hodnotě nebo v budoucích peněžních tocích a b) je vymezena jako zajištěná.“23 Zajištěnou položkou může být jak nezaúčtovaný závazný příslib, tak zaúčtované aktivum či závazek, dále také pravděpodobná (a očekávaná) transakce nebo čistá investice do zahraničního subjektu, popřípadě může být zajišťovanou položkou také být určitá jejich skupina, přičemž jednotlivé prvky vykazují podobné charakteristiky rizik. V případě určitého portfolia aktiv, u kterého je zajištěna výhradně úroková míra, je zajišťovanou položkou část finančních aktiv nebo finančních závazků tohoto portfolia, mezi které je riziko rozloženo. 24 Nutno zde také uvést, že investice držené do splatnosti (na rozdíl od úvěrů a dalších pohledávek) nemohou být použity jako zajišťované položky v případech zajištění úrokového rizika či rizika předčasného splacení. Je tomu tak z toho důvodu, že smyslem investic držených do splatnosti je právě tento úmysl je do splatnosti držet, proto by neměl být brán 20

IAS 39 ustanovení 76. Nebo v případě zajištění měnového rizika dva nebo více nederivátů nebo jejich části nebo kombinace derivátů a nederivátů nebo jejich částí. 22 IAS 39 ustanovení 75. 23 IAS 39 ustanovení 9. 24 IAS 39 ustanovení 78. 21

20

ohled na změny reálné úrokové míry či peněžních toků takové investice. Nicméně takováto investice držená do splatnosti může být zajišťovanou položkou v rámci zajištění úvěrového či měnového rizika.25 Stejně jako bylo uvedeno u definice zajišťovacího nástroje, zajišťovanou položkou může být pro účel zajišťovacího účetnictví pouze aktivum, závazek, příslib či očekávaná vysoce pravděpodobná transakce, které nejsou uzavřeny se spřízněnou stranou. Z právě uvedeného tedy vyplývá, že zajišťovací účetnictví, týkající se takovéto zajišťované položky, je možné použít pro transakce mezi segmenty či účetními jednotkami jedné skupiny výhradně tedy, pokud se jedná o sestavování individuálních nekonsolidovaných výkazů těchto segmentů či jednotek. Výjimkou z tohoto pravidla je pak vykazování měnového rizika u vnitroskupinové peněžní položky. Může jít například o pohledávku či závazek mezi dvěma dceřinými podniky, přičemž tyto položky mohou být zajištěnou položkou v konsolidované účetní závěrce, pokud budou mít za následek kurzové zisky či ztráty, které nejsou z konsolidace plně vyloučeny na základě standardu IAS 21 Dopady změn směnných kurzů cizích měn, tedy pokud dané dvě účetní jednotky používají rozdílnou funkční měnu. Měnové riziko navíc může splňovat definici zajištěné položky u vysoce pravděpodobných a očekávaných transakcí v konsolidované účetní závěrce, pokud takováto transakce je oceněna v jiné než funkční měně té účetní jednotky, která se účastní dané transakce, a měnové riziko ovlivní konsolidovaný hospodářský výsledek. 26

Použití zajištěné položky Pokud je zajišťovanou položkou finanční aktivum nebo finanční závazek, může být proti riziku zajištěna pouze určitá část cash flow plynoucího ze zajištěné položky nebo určitá část její reálné hodnoty. To však platí pouze za podmínky, že je možné změřit efektivnost takového zajištění. Jako zajištěné riziko může být například použita vymezitelná a samostatně měřitelná část úrokové angažovanosti subjektu v úročeném aktivu nebo závazku. 27 U zajištění reálné hodnoty úrokové angažovanosti účetní jednotky v portfoliu finančních aktiv nebo finančních závazků (a to pouze u takovéhoto zajištění) může být zajištěná část vymezena 25

SPECTOR, Stephen. International Accounting Standard 39 (IAS 39), Financial Instruments: Recognition and Measurement [online]. PD Net, 2009 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: 26 IAS 39 ustanovení 75. 27 IAS 39 ustanovení 81.

21

částkou v určité měně (např. částkou v dolarech, eurech, librách nebo randech), tj. zajištěnou položkou nejsou konkrétní aktiva (resp. závazky). Portfolio sice může (pro účely řízení rizika) zahrnovat aktiva i závazky, avšak vykázaná částka je částka zahrnující aktiva nebo závazky. Zajištění čisté částky zahrnující aktiva i závazky není dovoleno. Účetní jednotka může zajistit část úrokového rizika spojeného s touto zajištěnou částkou. Například v případě zajištění portfolia obsahujícího aktiva s možností předčasného splacení se účetní jednotka může zajistit proti změně reálné hodnoty vyplývající ze změny zajištěné úrokové míry podle očekávaných, nikoli smluvních termínů fixace úrokové míry. 28 Použití nefinančních položek jako zajištěných položek Nefinanční aktivum (popřípadě nefinanční závazek) může být zajišťovanou položkou pouze v rámci zajištění měnových rizik nebo jako celek pro zajištění všech rizik, protože je obtížné oddělit a vyjádřit příslušnou část peněžních toků nebo změnu reálné hodnoty přiřaditelnou k jiným rizikům než rizikům měnovým. 29 Toto ustanovení se v IFRS 9 značně liší a bude o něm pojednáno v příslušném oddílu.

Použití skupiny položek jako zajištěných položek Podobná aktiva nebo podobné závazky se mohou agregovat a podléhat zajištění jako skupina pouze za podmínky, že jsou tato jednotlivá aktiva nebo jednotlivé závazky ve skupině společně vystaveny stejnému zajišťovanému riziku. Nadto změna reálné hodnoty (plynoucí ze zajištěného rizika) jednotlivých položek skupiny musí být přibližně v proporcionálním poměru k celkové změně reálné hodnoty zajišťovaného rizika této celé skupiny položek.30 Jelikož subjekt posuzuje efektivnost zajištění porovnáváním změny reálné hodnoty nebo změny peněžního toku zajišťovacího nástroje (nebo skupiny podobných zajišťovacích nástrojů) se zajišťovanou položkou (nebo jejich skupinou), pak porovnání zajišťovacího nástroje s celkovou čistou pozicí (např. s rozdílem všech aktiv a závazků s pevnou úrokovou

28

IAS 39 ustanovení 81. IAS 39 ustanovení 82. 30 IAS 38 ustanovení 83. 29

22

mírou a srovnatelnou splatností) a nikoli s konkrétní zajištěnou položkou nesplňuje podmínky pro aplikaci zajišťovací účetnictví. 31

2.1.2 Zajišťovací účetnictví Dle ustanovení 80 IAS 39 existují 3 základní zajišťovací vztahy: 

Zajištění fair value je zajištění proti riziku změny reálné hodnoty daného aktiva, závazku nebo nevykázaného závazného příslibu. O zajištění reálné hodnoty jde také v případě, kdy se jedná o vyčleněné části takovýchto aktiv, závazků či závazných příslibů, které se mohou projevit ve výsledku hospodaření a jsou důsledkem konkrétního rizika. Například investor může aplikovat zajištění hodnoty akcie. Jednalo by se tak o zafixovaní hodnoty aktiva (a tedy její zajištění), neboť z akcie neplynou žádné peněžní toky (za předpokladu že dividendy nejsou vypláceny).



Zajištění cash flow, tedy zajištění změny peněžních toků, které vyvstávají z konkrétních rizik spojených s aktivem či závazkem, popřípadě s vysoce pravděpodobnou transakcí, a které se mohou projevit ve výsledku hospodaření. Za zajištění cash flow je také možné označit jako takové, kdy jsou zajištěny peněžní toky plynoucí z jednoho či více finančních produktů. Například zajištění může být vázáno na peněžní toky generované dluhopisem, který vyplácí pravidelně úroky investorům. Pokud se změní úroková míra ovlivňující výši peněžních toků, pak se změní i hodnota dluhopisu. Zajištění cash flow pak může poskytovat vhodný prostředek proti těmto výkyvům.



Zajištění čisté investice v zahraničním podniku je zajištění určitého podílu společnosti na čistých aktivech jiné, zejména zahraniční, společnosti. Zahraniční společností se zde rozumí dceřiná společnost, divize (organizační složka) přidružená nebo společně ovládaná společnost, jejíž podnikatelská činnost je provozována v měně, která je měnou odlišnou od měny, ve které vykazuje mateřská společnost.32

31

BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 2001410-28]. Dostupné z: . 32 Tento druh zajištění byl převzat z FAS 133, o kterém bude pojednáno později.

23

Obvykle je na první pohled obtížné určit, zda se jedná o zajištění reálné hodnoty, nebo zajištění peněžních toků. Častou možností, jak zajištění reálné hodnoty a cash flow rozlišit, je vyhodnocení charakteru zajišťované položky – tedy zda se jedná o položku fixní, či variabilní. 33 V případě zajištění reálné hodnoty se obvykle jedná o fixní aktivum (závazek). Tato položka je obvykle vedena v určité „fixní“ hodnotě v účetnictví společnosti, přičemž společnost se obává, že v budoucnu se tato účetní hodnota bude lišit od (reálné) hodnoty daného aktiva, případně že bude muset dle situace na trhu zaplatit či obdržet jinou částku, než je tato fixní hodnota. Proto společnost má zájem na tom, aby budoucí hodnoty aktiv (závazků) byly vedeny v souladu s budoucími změnami tržní situace. Tento způsob zajištění je typický zejména pro úvěry s fixní úrokovou mírou, dluhopisy s fixní úrokovou mírou, zásoby či (zatím) v účetnictví nerozpoznaný závazek. Naopak cílem zajištění peněžních toků je zafixování hodnoty určité variabilní položky, jelikož společnost se obává, že v budoucnu v souvislosti s daným aktivem (závazkem) obdrží (zaplatí) jinou částku, než by obdržela (zaplatila) nyní. Variabilita takových budoucích peněžních toků pochopitelně není mnohdy žádoucí, neboť společnosti se snaží o dodržení finančních plánů, rozpočtu projektu apod. Zajištění peněžních toků se nejčastěji aplikuje na úvěry s variabilní úrokovou mírou, dluhopisy s variabilní úrokovou mírou či vysoce pravděpodobná očekávaná transakce. Dopad budoucích změn směnných kurzů je však možné zajistit jako zajištění reálné hodnoty i zajištění cash flow – záleží na položce a konkrétním riziku, které se společnost snaží zajistit. 34 Tabulka č. 1: Časté druhy zajištění Zajištěná položka Zajištění aktiv či závazků s fixní úrokovou mírou Zajištění aktiv či závazků s fixní úrokovou mírou

Zajišťované riziko Změna úrokové míry, změna reálné hodnoty Měnové riziko, úvěrové riziko

Nezaúčtovaný pevný příslib (závazek)

Změna úrokové míry, změna reálné hodnoty, úvěrové riziko Měnové riziko

Nezaúčtovaný pevný příslib (závazek)

33

Druh zajištění Zajištění reálné hodnoty Zajištění reálné hodnoty nebo Zajištění peněžních toků Zajištění reálné hodnoty

Zajištění reálné hodnoty nebo Zajištění peněžních toků

Difference Between Fair Value Hedge and Cash Flow Hedge. IFRSbox [online]. [cit. 20015-10-26]. Dostupné z: 34 Tamtéž.

24

Zajištění aktiv či závazků s variabilní úrokovou mírou Zajištění aktiv či závazků s variabilní úrokovou mírou Vysoce pravděpodobné transakce

Změna reálné hodnoty

Zajištění reálné hodnoty

Změna úrokových měr, Zajištění peněžních toků úvěrové riziko, měnové (většinou) riziko Změna reálné hodnoty, Zajištění peněžních toků změna úrokových měr, úvěrové riziko, měnové riziko Pramen: Přepracováno na základě Difference Between Fair Value Hedge and Cash Flow Hedge.

IFRSbox

[online].

[cit.

20015-10-26].

Dostupné

z:



2.1.3 Podmínky aplikace zajišťovacího účetnictví Zajišťovací vztah kvalifikován pro zajišťovací účetnictví dle odstavce 88 IAS 39 tehdy (a pouze tehdy), pokud jsou všechna následující kritéria splněna: 1. Na počátku každého zajišťovacího vztahu je formálně vymezen a zdokumentován zajišťovací vztah. Musí být také objasněn způsob (strategie) řízení rizik a záměr podnikatelského subjektu vztahující se k danému zajištění. 2. Zajišťovací vztah se skládá pouze ze zajišťovacích nástrojů a zajišťovaných položek způsobilých pro zajišťovací účetnictví. 3. Zajišťovací vztah splňuje požadavky na efektivnost danou standardem. 35 První bod vyjadřuje, že k okamžiku započetí zajišťovacího vztahu musí existovat detailní formální dokumentace daného zajišťovacího vztahu, která zejména popisuje příslušnou strategii a cíle řízení finančních rizik subjektu, specifikuje zajišťované položky a zajišťovací nástroj, identifikuje riziko, které je zajišťováno a vymezuje způsob výpočtu efektivity zajištění. Takováto dokumentace je velmi podstatnou částí zajištění a její neexistence či nepřesnost může být předmětem výhrad auditora a zajišťovací vztah může být i ukončen pro nesplnění podmínek daných standardem. Tato dokumentace má za cíl zejména zobrazit, že podnik si je vědom daných rizik a předpokládaných efektů jejich 35

IAS 39 odst. 88, případně související odstavce 88-102.

25

zajištění na základě IAS. Stejně tak by si měl být subjekt vědom možnosti případných ztrát spojených s použitím derivátů. I v případě, kdy by jmenovitá hodnota derivátu byla nízká, podnik může být povinen platit nejrůznější poplatky bankám za jeho uzavření či konzultace a tyto náklady by mohly převýšit i předpokládaný užitek zajišťovacího vztahu. Druhý výše zmíněný bod nepotřebuje další vysvětlení, neboť požadavky na zajišťovací nástroje a zajišťované položky byly již rozebrány dříve. Třetí požadavek je však značně zajímavější. Testování efektivity je nedílnou součástí zajišťovacího účetnictví dle IAS, ne-li dokonce částí nejpodstatnější. Již při uzavření vztahu musí být vysoce efektivní průběh velmi pravděpodobný.

36

Efektivnost

zajišťovacího vztahu musí být měřitelná a zároveň subjekt musí být schopen spolehlivě stanovit reálnou hodnotu nebo peněžní toky, které jsou takového zajišťovacího vztahu předmětem.37 Metodám testování efektivnosti je věnován následující pododdíl.

2.1.4 Způsoby testování efektivnosti zajišťovacího vztahu Jak bylo řečeno dříve, zajišťovací vztah má za cíl zvládnutí rizik souvisejících s činností jednotky tím, že uzavře kontrakty (deriváty), jejichž rizika a peněžní toky jsou s nimi negativně korelovány. Společnost však musí pochopitelně vykazovat akcionářům a investorům do jaké míry je zajišťovací vztah efektivní, tedy do jaké míry vyrovnává rizika, která jsou zajištěna. Dokonale efektivní zajištění (100%) je takové, při kterém změny hodnoty zajišťovacího nástroje úplně vyrovnají zajišťované riziko.38 IAS 39 nespecifikuje konkrétní metody, na základě kterých by společnost ohodnotila efektivnost zajištění. Nicméně se tento standard přiklání ke kvantitativním metodám testování efektivnosti, z nichž nejčastěji používané jsou: 

Regresní analýza

36

PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 – Achieving hedge accounting in practice [online]. PricewaterhouseCoopers, 2005 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: 37 Tamtéž. 38 ABDEL-KHALIK. A. Rashad. Accounting for Risk, Hedging and Complex Contracts [online]. Routledge, 2013 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z:

26



Dollar offset metoda (také označovaná jako metoda procentního poměru).39

Regresní analýza je statistickou metodou, která poskytuje zhodnocení závislosti mezi změnou hodnoty zajišťovacího nástroje a změnou hodnoty zajišťované položky. Výhodou této metody je, že dokáže nalézt závislost mezi danými hodnotami i přesto, že velikost (síla) jedné z hodnot je konzistentně menší. 40 Nicméně tato metoda je náročná nejen na získání dostatečné datové základny pro její provedení, ale také na výpočet. Nevýhodou je také to, že její výpočet neurčí výši neefektivní části zajištění, tedy hodnoty, která se účtuje odlišně (od části efektivní). 41 Dollar offset metoda je založena na porovnání kumulativních změn zajišťovacího nástroje zajišťovací položky:42 

hodnota přecenění zajištěné položky / hodnota přecenění zajišťovacího instrumentu,



resp. přecenění zajišťovacího nástroje / přecenění zajišťované položky.

Tato metoda je oblíbená díky své jednoduchosti výpočtu, nicméně může vést k selhání testu efektivnosti v případě, kdy změny reálných hodnot jsou relativně malé.

43

Zajištění se obecně považuje za efektivní (a derivát může být označen jako zajišťovací), pokud – na počátku zajištění a během zajišťovacího období – test efektivnosti vyústí v hodnoty mezi 80% až 125%.44 Jestliže derivát tuto podmínku nesplní nebo přestane-li ji splňovat, musí být překlasifikován na spekulační derivát k obchodování.

39

PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 Hedging: Aligning theory with practice [online]. PricewaterhouseCoopers, 2005 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: 40 ABDEL-KHALIK. A. Rashad. Accounting for Risk, Hedging and Complex Contracts [online]. Routledge, 2013 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: 41 PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 Hedging: Aligning theory with practice [online]. PricewaterhouseCoopers, 2005 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: 42 Tamtéž. 43 Tamtéž. 44 BDO. Hedge accounting may finally make sense! [online]. BDO, 2015 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: .

27

Zajišťovací vztah musí být za dobu existence nepřetržitě monitorován a musí výše zmíněnou efektivnost vykazovat po celou stanovenou dobu. Pokud by se projevilo, že zajišťovací vztah již není vysoce efektivní, na základě úpravy uvedené v IAS 39 je nutné takovýto zajišťovací vztah ukončit. Pokud je však již jednou ukončen, není dovoleno tento zajišťovací vztah již znovu obnovit.45 Příklad č. 2: 46 Společnost se rozhodla nakoupit 10 objemových jednotek topného oleje, a obává se poklesu reálné hodnoty této zásoby z důvodu poklesu tržních cen topného oleje. Protože se však na místní derivátové burze s tímto druhem topného oleje neobchoduje, společnost na této burze prodá 10 objemových jednotek nafty prostřednictvím futures. Tímto prodejem nafty se za použití futures jistí proti poklesu reálné hodnoty zásoby oleje, neboť ceny topného oleje a ceny nafty vykazují na místním trhu dlouhodobou relativně těsnou korelaci. Tato korelace však není 100%, nicméně na základě historických dat je možné usuzovat, že změna reálné hodnoty oleje odpovídá 75% změně reálné hodnoty nafty. Z uvedeného vyplývá, že pokud poklesne cena topného oleje a tedy cena zásob se taktéž sníží, společnost bude realizovat zisk z prodeje futures. Všimněme si však, že přestože 75% poklesu cen zásob bude kompenzováno změnou hodnoty futures, tento zajišťovací vztah nelze označit jako zajišťovací vztah dle IAS 39, neboť nebyla splněna podmínka daná standardem a efektivnost zajištění se nenachází v předem definovaném pásmu efektivnosti 80-125%.

2.1.4 Ukončení zajišťovacího účetnictví Zajišťovací účetnictví musí být dle odstavce 101 IAS 39 ukončeno (s prospektivní platností) především pokud: 

Zajišťovací vztah nesplní podmínky dané IAS, zejména se jedná o vykázání neefektivnosti vyšší, než je standardem povoleno.



Zajišťovací nástroj je prodán, ukončen nebo uplatněn.

45

PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 – Achieving hedge accounting in practice. [online]. PricewaterhouseCoopers, 2005 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: 46 Přepracováno na základě zdroje: ČERNÝ, Michal R. Finanční riziko, Deriváty a IAS 39 (2. část) [online]. Účetnictví v praxi, 2005 [cit. 2015-8-12]. Dostupné z: .

28



Při zajišťování cash flow předpokládaná transakce (která je zajištěna) již není vysoce pravděpodobná. 47

Celý proces zajištění je zřejmý z následující tabulky.

Tabulka č. 2: Proces zajišťovacího účetnictví Fáze 1 Vymezení zajištění

Fáze 2 Udržování zajištění

- Řízení rizik v souvislosti se zajišťovacím vztahem - Typ zajištění a zajišťovaného rizika - Specifikace zajišťované položky a zajišťovacího nástroje - Datum počátku zajišťovacího vztahu - Určení způsobu testování efektivnosti (metoda a frekvence testování) B. Prospektivní test na počátku zajišťovacího vztahu A. Ověření dostatečné efektivnosti ke každému datu tvorby výkazů B. Specifické účtování v souladu se zajišťovacím vztahem C. Zhodnocení prospektivní efektivnosti ke každému datu tvorby A. Formální vymezení a tvorba dokumentace

výkazů Fáze 3 Ukončení zajišťovacího vztahu

A. Určení příčiny

- Nekvalifikovaný zajišťovací vztah, selhání retrospektivního testu efektivnosti - Zajišťovací nástroj či zajišťovaná položka již neexistuje - nepředpokládá se, že budoucí transakce nastane (u cash flow hedge) - na základě rozhodnutí managementu B. Specifické účtování v souladu se zajišťovacím vztahem

Pramen: Přeloženo a přepracováno na základě BUNEA-BONTAS, Cristina Aurora. Basic Principles of Hedge Accounting [online]. Bacau: George Bacovia University, 2009 [cit. 20014-10-28].

Dostupné

z:


muenchen.de/17072/1/MPRA_paper_17072.pdf >

2.2 IFRS 9: Finanční instrumenty Mezinárodní standard účetního výkaznictví IFRS 9 Finanční instrumenty byl vydán 24. července 2014 IASB za účelem nahrazení IAS 39, o kterém bylo pojednáno výše, a také 47

IAS 39, odst. 101.

29

veškerých předchozích verzí IFRS 9, neboť tento standard je výsledkem dlouholetých snah o komplexní úpravu dané problematiky. IFRS 9 je povinně aplikovatelný pro období začínající 1. ledna 2018, přičemž jeho dřívější dobrovolná aplikace je povolena. Je však nutno uvést, že tento standard zatím nebyl schválen orgány EU pro používání v Evropě.48 Tento Standard obsahuje požadavky pro uznání, měření, odúčtování či snížení hodnoty a pro zajišťovací účetnictví obecně. IFRS 9 však nenahrazuje IAS 39 bez výjimek. Kupříkladu tento nový standard nenahazuje požadavky na portfolia zajišťovacího účetnictví týkající se reálných hodnot a zajištění úrokového rizika (často označován jako macro hedge accounting 49), a tak je v platnosti stále výjimka obsažená v IAS 39. To stejné platí také pro zajištění otevřených dynamických portfolií. 50 Je však nanejvýš důležité podotknout, že při první aplikaci IFRS 9 si může podnikatelský subjekt zvolit, zda bude pokračovat v aplikaci zajišťovacího účetnictví dle požadavků obsažených v IAS 39 či těch, které se nachází v ustanovení 6 IFRS 9.51 Hlavní podobnosti IAS 39 a IFRS 9 spočívají v téměř shodné terminologii, požadavcích na dokumentaci a rozdělení zajišťovacích vztahů do 3 skupin (cash flow hedge, FV hedge, net investment hedge). V obou pojetích je také aplikace zajišťovacího účetnictví dobrovolná. Hlavní rozdíly v úpravě jednotlivých standardů a jejich dopady na zajišťovací vztah jsou předmětem následujícího textu.

2.2.1 Vymezení pojmů V IFRS 9 v porovnání s IAS 39 dochází k významným změnám, nicméně definice základních pojmů jsou podobné. Zde je uveden výčet základních odlišností: Zajišťovací nástroj – tento pojem v IFRS 9, v porovnání s IAS 39, je pojat šířeji. Jak bylo uvedeno, IAS 39 uznává jako zajišťovací nástroj deriváty, popřípadě nederivátové nástroje v

48

IFRS 9 Financial Instruments (replacement of IAS 39). IASB [online]. 2015 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: < http://www.ifrs.org/current-projects/iasb-projects/financial-instruments-a-replacement-of-ias-39-financialinstruments-recognitio/Pages/Financial-Instruments-Replacement-of-IAS-39.aspx> 49 Tento model je určen zejména finančním institucím, např. bankám. 50 IFRS 9 ustanovení 6.1.3. 51 IFRS 9 ustanovení 7.2.21.

30

případě zajištění rizik změn měnových kurzů. IFRS 9 kromě derivátů rozšiřuje možnost aplikace nederivátových nástrojů na pohledávky či závazky měřené reálnou hodnotou prostřednictvím zisku a ztráty (FVTPL52).53

Příklad č. 3: 54 Předpokládejme například, že společnost má velké zásoby ropy a chtěla by zajistit jejich reálnou hodnotu. Z tohoto důvodu investuje do některého z fondů s portfoliem instrumentů vázaných na danou komoditu. Jedná se tedy o zajištění reálné hodnoty (FV hedging) a zajišťovacím nástrojem jsou nakoupené podíly daného fondu. Dle IAS 39 by takováto situace nepodléhala zajišťovacímu účetnictví, neboť zajištění reálné hodnotu lze provést pouze prostřednictvím derivátů. Avšak na základě úpravy obsažené v IFRS 9, dané nástroje mohou být uznány pro aplikaci zajišťovacího účetnictví i přesto, že se o deriváty nejedná.

Zajištěná položka (hedged item) – i tento pojem byl poněkud rozšířen. Jak bylo řečeno dříve, na základě IAS 39 může být nefinanční položka zajištěna pouze v plném rozsahu, nemohou být tedy zajištěny jednotlivé komponenty (rizika) zvlášť. IFRS 9 naopak zavádí možnost zajištění jednotlivých složek zvlášť, pokud jsou samostatně měřitelné a identifikovatelné. 55 Těmito složkami mohou být jednotlivá rizika (pokud jsou jednoznačně oddělitelná a spolehlivě ocenitelná), jedno či více cash flow určené smlouvou nebo složky určené jejich nominální hodnotou. 56 Rozdíl v daných přístupech standardů je patrný z následujícího obrázku a dvou příkladů.

52

Anglická zkratka pro termín Fair Value Through Profit and Loss. IFRS 9, odst. 6.2.1-6.2.2. 54 Zpracováno na základě Hedge Accounting: IAS 39 vs. IFRS 9. IFRSbox [online]. [cit. 20015-10-26]. Dostupné z: 55 EY. Hedge Accounting under IFRS [online]. Ernst & Young, 2014 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: 56 IFRS 9 ustanovení 6.3.7. 53

31

Obrázek č. 1: Srovnání možností pojetí zajišťované nefinanční položky dle IAS 39 a IFRS 9 IAS 39

IFRS 9

Pramen: Zpracováno na základě Hedge Accounting: IAS 39 vs. IFRS 9. IFRSbox [online]. [cit. 20015-10-26]. Dostupné z:

Příklad č. 4: 57 Jako vhodný příklad slouží aerolinie či letecké společnosti a ceny paliva. Tyto subjekty čelí hned několika významným rizikům při nákupu paliva, zejména riziku změn cen ropy, inflaci a rizikům výkyvu měnových kurzů při nákupu paliva. Předpokládejme, že společnost se rozhodne se zajistit proti změnám cen ropy a uzavře forward na její nákup v budoucnu. Zajištěnou složkou je tedy ta část budoucího kontraktu vztahující se k dané nefinanční položce (palivo), která je navázána na změny cen ropy. Dle IAS 39 však musí být zajištěna položka v plném rozsahu, nikoli pouze její složky. V takovéto situaci pak jsou srovnávány změny hodnoty forwardu (zajišťovací nástroj), vztahujícímu se k ceně ropy, se změnou ceny paliva (zajišťovaná položka). Jelikož je zřejmé, že cenu paliva mohou ovlivnit i jiné faktory než vývoj ceny ropy, může tento zajišťovací nástroj vést k neefektivnostem zajištění. Pokud jsou tyto neefektivnosti větší, než standard povoluje, může daná situace vést k nesplnění podmínek pro aplikaci zajišťovacího účetnictví. Naopak dle IFRS 9, úprava umožňuje vymezení jednotlivých rizikových složek jako samostatných zajišťovaných položek. Splnění 57

Zpracováno na základě Hedge Accounting: IAS 39 vs. IFRS 9. IFRSbox [online]. [cit. 20015-10-26]. Dostupné z:

32

podmínek standardu ohledně efektivnosti zajišťovacího vztahu je pak (při obezřetném přístupu) velmi pravděpodobné a aplikace zajišťovacího účetnictví možná.

Příklad č. 5:58 Předpokládejme, že subjekt plánuje nakoupit 10 tun stříbra za 6 měsíců. Smluvní cena je určena následovně: cena Silver ICE futures + poplatek za logistiku ve výši 5%. Subjekt proto sám uzavře dané futures, aby se zajistil proti budoucí změně cen. Dle IFRS 9, Silver ICE futures může být označena jako samostatná složka způsobu určení smluvní ceny, tudíž subjekt může srovnávat změny v reálné hodnotě těchto ICE futures (zajišťovaná položka) se změnami reálných hodnot futures, které sama uzavřela v rámci zajištění se proti změně cen (zajišťovací nástroj). Pokud jsou ostatní předpoklady splněny (jako např. doba zakoupení těchto futures a doba splatnosti ICE futures vzájemně korespondují), zakoupené futures kopírují vývoj Silver ICE futures a může být dosaženo 100% efektivnosti zajištění. Avšak při postupu dle IAS 39, zajišťovanou položkou by byla – z důvodu uvedeného v předchozím příkladu - smlouva (a sjednaná smluvní cena) jako taková. Došlo by tak k neefektivnosti vyplývající ze změn reálné hodnoty složky v podobě poplatku za logistiku.

2.2.2 Rebalancing Další odlišnosti mezi danými standardy najdeme v tzv. rebalancing. Tento pojem je novinkou představenou v IFRS 9. Spočívá v usnadnění situace při změnách zajišťovacího poměru (tedy ve změně množství zajišťované položky či zajišťovacího nástroje). Pokud taková situace nastala dle IAS 39, musel být zajišťovací vztah ukončen a započat vztah nový. Takovýto postup však přinášel mnoho administrativní zátěže, neboť dokumentace, vztahující se k zajišťovacímu účetnictví, musela být přepracována či vytvořena znovu. Dle IFRS 9, daný

58

Přepracováno dle BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: .

33

vztah nemusí být ukončen a dovoluje tak finančním manažerům pružněji reagovat na změny a docílit tak lepšího vyrovnání rizik.59 60

2.2.3 Aggregated exposure Aggregated exposure (volně přeloženo jako vystavení se souhrnným rizikům) je dalším z pojmů nově představených v IFRS 9. Důvod této nové úpravy spočívá v tom, že podnikatelské subjekty často kupují či prodávají aktiva (zejména se jedná o komodity) a v rámci těchto obchodů jsou vystaveny více druhům rizik. Nicméně subjekty nezajišťují každé z rizik za stejné období. Obecně lze za aggregated exposure označit situaci, kdy zajišťovanou položkou je kombinace derivátu a části, která není derivátem.61 Jako příklad lze uvést situaci německého výrobce kávových produktů, který je vystaven častým změnám cen kávy, které jsou denominované v USD. Subjekt je tedy vystaven jak měnovému riziku, tak riziku změn cen kávy. Rozhodne se proto proti těmto rizikům zajistit nakoupením komoditní futures. Společnost tedy zafixovala cenu budoucího nákupu kávy, nicméně je stále vystavena měnovému riziku. Po třech měsících se subjekt rozhodne toto měnové riziko zajistit smluvením měnového forwardu, tedy že nakoupí smluvený objem USD za 9 měsíců, čímž se subjekt zajistí proti souhrnnému riziku, neboť jde o kombinaci zajištění původního rizika změn cen a rizika měnového.62 Dle IAS 39 však není možné, aby deriváty byly součástí zajišťované položky v rámci zajišťovacího účetnictví. V takovém případě by podnikatelský subjekt měl na výběr ze dvou možností: 

Ukončit první zajišťovací vztah, tedy zajištění pomocí futures na ceny kávy, a vytvořit zajišťovací vztah nový, kde zajišťovacím nástrojem jsou společně futures kryjící cenová rizika a forward kryjící měnová rizika. Tato situace by však s největší pravděpodobností vedla k účetní neefektivnosti zajišťovacího vztahu, neboť futures na

59

BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 2001410-28]. Dostupné z: . 60 PWC. Practical guide: General hedge accounting [online]. PricewaterhouseCoopers, 2013 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: . 61 PWC. Practical guide: General hedge accounting [online]. PriceWaterhouseCoopers, 2013 [cit. 20014-1028]. Dostupné z: . 62 Tamtéž.

34

kávu bude mít nenulovou hodnotu při započetí nového zajišťovacího vztahu (byl nakoupen o 3 měsíce dříve). 

Druhou možností je ponechat zajištění ceny kávy futures a měnový forward aplikovat také jako zajištění ceny kávy, avšak v USD. Nicméně – i kdyby ostatní podmínky dané IAS 39 byly splněny, tato situace by znamenala, že objem zajišťované položky se neustále mění (neboť cena kávy je zdánlivě zajištěna proti změnám měn), což s největší pravděpodobností vyústí v nedostatečnou efektivitu zajišťovacího vztahu. 63

2.2.4 Investice do vlastního kapitálu FVTOCI V souladu s IFRS 9 si mohou subjekty nenávratně zvolit při počátečním rozpoznání, že budou investice do vlastního kapitálu jiných subjektů zajišťovat reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření (fair value through other comprehensive income, bývá používána zkratka FVTOCI). 64 Na základě této skutečnosti všechny zisky a ztráty jsou vykázány v ostatním úplném výsledku hospodaření namísto zisku a ztrátu jako takového – tedy ve výsledku hospodaření. Nicméně výše uvedené neplatí pro případné zisky z dividendy plynoucích z takovéto investice, neboť ty jsou nadále vykazovány klasickým způsobem prostřednictvím výnosů v hospodářském výsledku.65

Příklad č. 6:66 1. 1. 2014 společnost GHI zakoupí 100 akcií společnosti E za CU100, jejíž akcie jsou veřejně obchodovány. Společnost GHI se rozhodne účtovat (a vykazovat informace) o této investici do vlastního kapitálu jiného subjektu způsobem FVTOCI. 63

BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 2001410-28]. Dostupné z: . 64 IFRS 9 — Financial Instruments.. IAS Plus. [online]. Delloite, 2014 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: < http://www.iasplus.com/en/standards/ifrs/ifrs9> . 65 Tamtéž. 66 Přepracováno na základě BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: .

35

Aby zajistila změny hodnot nakoupených akcií, subjekt GHI také nakoupí futures vázané na tržní index, jelikož na základě zkušenosti z minulých let je vhodné předpokládat, že se hodnota akcií společnosti E mění v souladu s pohyby tohoto tržního indexu. Následné změny v hodnotách zajišťovacího nástroje jsou účtovány do ostatního úplného výsledku. U IAS 39 by však tento postup nebyl možný.

2.2.5 Ukončení zajišťovacího vztahu Přestože je vstoupení do zajišťovacího vztahu v obou zmíněných standardech dobrovolné, pokud se dle IFRS 9 podnikatelský subjekt rozhodne v zajišťovacím vztahu nepokračovat, může tak učinit jen ve vymezených případech. Dochází tak k striktnějšímu pojetí než v IAS 39, kde subjekt v takovéto situaci mohl ukončit zajišťovací vztah libovolně na základě svého rozhodnutí.67 Dle IFRS 9 lze zajišťovací vztah ukončit pouze v následujících případech:68 

Změnil se záměr subjektu Zde je nutné odlišit změnu záměru managementu týkající se daného zajišťovacího vztahu a změnu strategie řízení rizik. Strategie řízení rizik je stanovena na nejvyšší úrovni řízení rizik a obvykle udává, kterým rizikům subjekt čelí a jak na ně reaguje. Jedná se zejména o dlouhodobé záměry v oblasti řízení rizik, které mohou být částečně flexibilní při výrazných externích ekonomických změnách. Jako příklad je možné uvést strategii řízení rizik, při které si subjekt obvykle zajišťuje 40-60% výpůjček pevnými úrokovými sazbami. Záměr subjektu pro daný zajišťovací vztah zobrazuje, jakým způsobem bude konkrétní zajišťovací nástroj použit k zajištění daného rizika. Pokud tedy stejný subjekt, jako v předchozím odstavci, má CU100 výpůjček ve volné úrokové míře, nakoupí swap za CU60 (swap je smluven tak, že subjekt bude muset v budoucnu zaplatit fixní úrokovou míru a přijme volnou úrokovou míru). To znamená, že došlo k 60% zajištění výpůjček fixní úrokovou mírou. Nicméně v průběhu zajišťovacího vztahu se (na základě ekonomické situace) změní strategie řízení rizik a

67

BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 2001412-20]. Dostupné z: . 68 Tamtéž.

36

subjekt vyžaduje 40% výpůjček fixovaných stálými úrokovými sazbami. Jelikož se změnou strategie změnil i záměr subjektu pro daný zajišťovací vztah, subjekt by byl povinen ukončit zajišťovací vztah pro CU20, avšak zajišťovací vztah pro zbylou část, tedy CU40 výpůjček proti CU40 úrokového swapu, by mohl pokračovat a byl by předmětem rebalancing. Dle IAS 39, celý zajišťovací vztah by byl ukončen a subjekt by vytvořil zajišťovací vztah nový pro CU40.69



Zajišťovaná položka nebo zajišťovací instrument již neexistuje nebo byl prodán(a)



Zanikl ekonomický vztah mezi zajišťovanou položkou a zajišťovacím nástrojem Jde například o situaci, kdy subjekt uzavře měnový derivát USD/měna vázaná na USD (pegging), aby zajistila měnová rizika. V průběhu zajišťovací doby však vláda dané země zruší vázanost její měny na USD a měna se stane volně plovoucí. Jelikož se změnily podmínky a smluvený ekonomický vztah mezi USD derivátem a rizikem změny dané měny již neexistuje, zajišťovací účetnictví musí být ukončeno. 70



Vývoj úvěrových rizik začíná dominovat změnám v hodnotě vyplývající z ekonomického vztahu Takováto situace by mohla nastat kupříkladu tehdy, kdy subjekt uzavře komoditní forward za účelem zajištění hodnot budoucích prodejů. Strana, se kterou byl forward uzavřen (banka) však čelí – v důsledku vývoje ekonomického prostředí – finančním potížím a je možný její bankrot. Jelikož forward představuje závazek banky, tento závazek je podnikatelským subjektem přeceněn na nižší hodnotu právě z důvodu tíživé finanční situace banky, nikoli však z důvodu změny cen komodity. Jinými slovy, úvěrové riziko dominuje hodnotu forwardu. Za těchto okolností musí být zajišťovací účetnictví ukončeno.

69

BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 2001412-20]. Dostupné z: . 70 Tamtéž.

37

2.2.6 Kritéria pro testování efektivnosti V porovnání s IAS 39 jsou v IFRS 9 podmínky splnění kritéria efektivnosti zajišťovacího stavu dány poněkud obecněji a “filozofičtěji”. Došlo k odstranění striktního numerického požadavku, aby výsledky testu efektivnosti spadaly do pásma 80-125%. Kritéria pro splnění podmínek, které pro kvalifikaci zajišťovacího vztahu pro zajišťovací účetnictví musí být splněny na začátku každého zajišťovaného období, jsou dle 6.4.1 IFRS 9 následující: 

Existuje ekonomický vztah mezi zajišťovanou položkou a zajišťovacím nástrojem



Efekt vyplývající z úvěrového rizika není dominantním vlivem na změny hodnot vyplývajících z tohoto ekonomického vztahu a



Zajišťovací poměr 71 zajišťovaného vztahu je stejný, jako ten, který vyplývá z množství zajišťované položky (které subjekt skutečně zajišťuje) a množství zajišťovacího nástroje (který subjekt skutečně používá k zajištění množství dané položky.

Nutno také dodat, že IAS 39 vyžaduje testování efektivnosti zajišťovacího vztahu jak retrospektivně, tak prospektivně. IFRS 9 pak vyžaduje pouze prospektivní testování. 72

2.3 FAS 133 Tento standard, který je zkráceně celým názvem označován jako Statements of Financial Accounting Standards No. 133, Accounting for Derivative Instruments and Hedging Activities, byl vydán ve své první verzi již roku 1998 americkou neziskovou organizací Financial Accounting Standards Board (FASB). 73 Účel existence této organizace je především zakotvit a vylepšit tzv. všeobecně uznávané účetní principy (Generally accepted accounting principles; i v ČR se standardně používá pouze zkratka US GAAP) ve Spojených státech

71

Jak bylo uvedeno dříve, zajišťovací poměr představuje poměr porovnávající hodnotu pozice chráněné zajištěním ku velikosti celé pozice. Prakticky jde například o poměr hodnoty futures (nakoupených či prodaných za účelem zajištění) ku hodnotě dané komodity, která je zajišťována. 72 BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 2001410-28]. Dostupné z: . 73 FAS 133 Tutorial. Smart Pros [online]. Smart Pros, 2015 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z:

38

amerických. 74 Přestože se jedná zejména o americký standard, je zde na místě otázka, zda se jedná o standard mezinárodní, a tedy zda by měl být v této práci zahrnut. Na základě US GAAP jsou však založeny i úpravy dalších států (Kolumbie) a obecně jsou US GAAP používány v 40% světa, tedy těsně za IFRS s 41%.75 Proto zde pochopitelně nemůžou být GAAP opomenuty. V poslední době se však FASB snaží o velmi těsnou spolupráci s IASB a konvergenci US GAAP s IFRS. 76 Dle úpravy ve FAS 133, derivát musí splňovat následující kritéria: 77 1.) Má jedno či více podkladových aktiv a jednu či více nominálních hodnot nebo platebních podmínek nebo obojí uvedené. Tyto smluvní podmínky předurčují částku vyrovnání a, v některých případech, zda je vyrovnání požadováno či ne. 2.) Nevyžaduje žádnou počáteční investici nebo počáteční investice je menší, než by byla vyžadována pro ostatní typy obchodů, u kterých lze předpokládat podobnou odezvu na změny tržních faktorů. 3.) Jeho podmínky vyžadují či povolují čisté vyrovnání, může být okamžitě vyrovnán mimosmluvním způsoby, nebo umožňuje dodání majetku, přičemž se příjemce nachází v pozici, která není podstatně odlišná od čistého vyrovnání. Jde o částečně negativní vymezení, neboť v paragrafech 10 a 11 FAS 133 jsou vyjmenovány výjimky z obecné definice. Jde například o: 

Běžné obchody s cennými papíry, kdy doručení probíhá během časového období na trhu obvyklého



Obvyklé nákupy a prodeje, kdy instrumenty budou dodány v očekávaném množství a použité během doby na trhu obvyklé, přičemž existuje vysoká pravděpodobnost, že takovéto kontrakty vyústí ve fyzickou dodávku. Smlouvy, které vyžadují periodické hotovostní vypořádání (např. forwards) pod tuto výjimku nespadají



Pojistné smlouvy



Smlouvy, z nichž vyplývají finanční záruky

74

Financial Accounting Standards Board. Financial Accounting Standards Board [online]. Norwalk (CT): FASB, 2015 [cit. 2015-1-13]. Facts About FASB. Dostupné z: . 75 WILLMORE, Austin. The Implication of US GAAP and IFRS Convergence on American Business. Bridges 9 [online]. Coastal Carolina University, 2015 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: 76 Tamtéž. 77 FAS 133 ustanovení 8-11.

39



Kontrakty indexované na vlastní akcie společnosti

Je nutno zdůraznit, že – na rozdíl od FAS 133 – definice uvedená v IAS 39 nezmiňuje potřebu uvedení nominální hodnoty derivátu. Tento požadavek neuvedený v IAS 39 má vliv například na tzv. vložené deriváty (embedded derivatives, tedy instrumenty, které splňují charakteristiku derivátů, avšak nejsou jako deriváty přímo označeny, jsou součástí hybridního finančního instrumentu a účtují se samostatně)78 u nichž je pak třeba provést jejich oddělení od takovéhoto hostujícího kontraktu (bifurkace). Nicméně IFRS 9 již odstranil požadavek této bifurkace, avšak s tím důsledkem, že samotná složka (derivát) již nemůže sloužit k zajištění. 79 Další významnou odlišností FAS 133 od IAS 39 je fakt, že IAS vyžaduje, aby při zajištění cash flow byla očekávaná transakce vysoce pravděpodobná, a z tohoto důvodu je vyžadována detailní dokumentace daného zajišťovacího vztahu. FAS 133 však vyžaduje, aby transakce byla “pouze” pravděpodobná a ani příliš detailní popis není vyžadován. Z tohoto důvodu je možné, že na některé zajišťovací vztahy by nebylo možné aplikovat zajišťovací účetnictví při přísném auditu.80 Důležitá odlišnost v porovnání s IAS 39 je i v oblasti testování efektivnosti zajišťovacího vztahu. Na rozdíl od IAS zde americké standardy uznávají i v některých případech pouze kvalitativní přístupy. Zejména se jedná o tzv. Short-cut metodu a Critical terms match.81 Tyto metody jsou založeny zejména na porovnání charakteristik zajišťovacího nástroje a zajišťované položky, na základě kterých lze zajišťovací vztah považovat za plně efektivní. 82 IAS 39 sice takovéto kvalitativní zhodnocení také doporučuje, nicméně – jak již bylo uvedeno dříve – vždy vyžaduje prokázání efektivnosti některým z kvantitativních testů.

78

Více informací o embeded derivatives například zde: BDO. IFRS AT A GLANCE: IFRIC 9 Reassessment of Embedded Derivatives [online]. BDO, 2014 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: . 79 IFRS 9 — Financial Instruments.. IAS Plus. [online]. Delloite, 2014 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: < http://www.iasplus.com/en/standards/ifrs/ifrs9> . 80 WALLACE, Jeff. Key FAS 133/IAS 39 Difference [online]. Greenwich Treasury Advisors, 2008 [cit. 2015-113]. Dostupné z: . 81 ABDEL-KHALIK. A. Rashad. Accounting for Risk, Hedging and Complex Contracts. [online]. Routledge, 2013 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: 82 PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 Hedging: Aligning theory with practice. [online]. PricewaterhouseCoopers, 2005 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z:

40

2.4 Nevýhody a náklady zajišťovacího účetnictví Obsah této práce byl doposud věnován vyjádření hlavních výhod, které zajišťovací účetnictví přináší. Mohlo by se tedy zdát, že jde o postup celosvětově oblíbený a široce užívaný. Nicméně nedávná studie Chatham Financial83, monitorující situaci na trhu USA, uvádí, že v USA 48% nefinančních společností, jejichž akcie jsou veřejně obchodovány, se nezajišťuje proti změnám úrokovým, měnovým či cen komodit, a vystavují se tak značným rizikům jejich volatility. Nelze však předpokládat, že zbylých 52% aplikuje zajišťovací účetnictví. Některé subjekty využívají forem tzv. ekonomického zajištění (economic hedging). 84 Jedná se o výraz označující situaci, kdy subjekt používá k zajištění deriváty (či nederivátové nástroje), které však nesplňují podmínky aplikace zajišťovacího účetnictví. Jde například o případ, kdy ropná společnost je vystavena neustálým změnám cen ropy a k vyrovnání rizik změn hodnot svých závazků či pohledávek uzavře deriváty, které změny cen částečně či úplně vyrovnávají. Přestože jsou zisky či ztráty vyplývající z cenové volatility dané komodity vyrovnány zisky a ztrátami plynoucími z komoditních derivátů, tyto zisky či ztráty nemusí být uznány ve stejném výkazu zisku a ztráty za dané období. 85 Zajišťovací účetnictví je nutno odlišit také od tzv. přirozeného zajištění (natural hedge), které některé společnosti označují jako obecně postačující pro krytí rizik (zejména měnových). 86 Přirozené zajištění nevyžaduje používání derivátů a pro mnohé subjekty je poněkud intuitivní a přímo vyplývající ze zahraničních obchodů. Jde o situace, kdy např. subjekt (běžně obchodující v EUR) eviduje určitý objem pohledávek za odběrateli např. z USA a zároveň má sám srovnatelný objem závazků za některými dodavateli v USD. Nevýhodou takového

83

RYAN, Vincent. Only Half of Companies Hedging Currency and Other Risks [online]. CFO.com, 17.10.2013 [cit. 2015-2-2]. Dostupné z: . 84 MULFORD, Charles W. COMISKEY, Eugene E. The Non-designation of Derivatives as Hedges for Accounting Purposes [online]. Atlanta (GA): Georgia Tech Financial Analysis Lab, 2008 [cit. 2015-113]. Dostupné z: . 85 MULFORD, Charles W. COMISKEY, Eugene E. The Non-designation of Derivatives as Hedges for Accounting Purposes [online]. Atlanta (GA): Georgia Tech Financial Analysis Lab, 2008 [cit. 2015-113]. Dostupné z: . 86 MULFORD, Charles W. COMISKEY, Eugene E. Natural Hedges and the Management of Foreign Currency Risk An Effective Antidote to Hedge Accounting [online]. Atlanta (GA): Georgia Tech Financial Analysis Lab, 2011 [cit. 2015-2-2]. Dostupné z: .

41

přístupu je však fakt, že takovéto zajištění je málokdy dokonalé a zřídka plně eliminuje dané riziko (nestejný objem pohledávek a závazků v dané měně). Jiná studie z roku 200887 pak shrnuje – na základě sdělení zkoumaných amerických firem – nejčastější důvody, proč společnosti neaplikují zajišťovací účetnictví. V tomto případě je pochopitelně uvažována aplikace dle FAS 133, nicméně zajišťovací účetnictví vedené a kvalifikované podle požadavků IAS 39 je spojováno s velmi podobnými problémy. Nejčastěji zmiňovány jsou zde především náklady na vedení a monitorování efektivnosti zajišťovacího vztahu tak, jak jej vyžaduje IAS/FAS (o těchto podmínkách bylo již pojednáno dříve). Tyto náklady na tvorbu a vedení dokumentace v souladu se standardy jsou obvykle velmi vysoké a společnosti uvádějí, že tato skutečnost sama o sobě činí zajišťovací účetnictví méně efektivní. Dalším uváděným důvodem je také fakt, že zajišťovací vztahy splňující podmínky standardů často nejsou vůbec dostupné, popřípadě jsou příliš drahé či jsou nabízeny bez potřebné dokumentace. Autoři studie také zmiňují tzv. restatement risk, tedy riziko nutnosti opravy výkazů. Děje se tak ať už z úmyslné či neúmyslné misinterpretace standardu, jeho špatné aplikace a nesplnění v něm uvedených požadavků (zejména na monitoring a dokumentaci). Další potenciální problém aplikace zajišťovacího účetnictví může nastat kupříkladu při zajištění vysoce pravděpodobné transakce (peněžního toku).88 Při tomto zajištění jsou změny reálné hodnoty zajišťovaného nástroje drženy v rámci rezervy ve vlastním kapitálu až do doby, kdy daný peněžní tok ovlivní zisk/ztrátu. Pokud se však transakce – přestože původně ohodnocená jako silně pravděpodobná – nakonec neuskuteční, daná rezerva se zruší a převede neprodleně do zisku/ztráty. Tento přesun do výsledku hospodaření může být v případě velké ztráty hodnoty zajišťovacího nástroje pro společnost naprosto devastující. Samozřejmě naopak v případě zisku plynoucího ze zajišťovacího nástroje společnost vykáže značný zisk, což sice primárně nemusí být viděno jako negativum, avšak tato situace vede k neočekávané volatilitě hospodářského výsledku – tedy k něčemu, proti čemu má zajišťovací účetnictví společnost právě ochránit.

87

MULFORD, Charles W. COMISKEY, Eugene E. The Non-designation of Derivatives as Hedges for Accounting Purposes [online]. Atlanta (GA): Georgia Tech Financial Analysis Lab, 2008 [cit. 2015-2-4]. Dostupné z: . 88 RAMIREZ, Juan. Accounting for derivativesadvanced hedging under IFRS. Juan Ramirez. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2007. xiv, 427 p. Str. 744.

42

IAS 39 je obvykle spojován s podobnými negativními důsledky jako FAS 133, zejména vysokou obtížností aplikace a velmi striktní úpravou. IASB se však tyto neduhy snaží řešit právě novou úpravou obsaženou v IFRS 9, a tedy zjednodušením podmínek aplikace zajišťovacího účetnictví a ulehčením některých nároků na jeho vedení (o mnohých z nichž bylo pojednáno dříve). 89

89

KOLEKTIV AUTORŮ. IFRS 9: THE NEW RULES FOR HEDGE ACCOUNTING FROM THE RISK MANAGEMENT’S PERSPECTIVE. ACRN Journal of Finance and Risk Perspectives Purposes [online]. 2014, č. 3 [cit. 2015-2-4]. Dostupné z: < http://www.acrn-journals.eu/resources/jfrp201403d.pdf>

43

3 POSTUPY ÚČTOVÁNÍ A VLIV ZAJIŠŤOVACÍHO ÚČETNICTVÍ NA HODNOCENÍ FINANČNÍ POZICE A VÝKONNOSTI PODNIKU 3. 1 Teoretická východiska – způsob účtování Zajišťovací účetnictví se vyznačuje specifickým postupem účtování. Základním úkolem společnosti je posoudit, zda se jedná o zajištění reálné hodnoty, peněžních toků či čisté investice do zahraniční jednotky. Na základě určení typu zajištění pak společnost:90 

Při zajištění reálné hodnoty vykáže změny hodnoty zajišťovaného nástroje i

zajišťované položky ve výsledku hospodaření. Zároveň je upravena účetní hodnota zajišťované položky o změnu její reálné hodnoty. 91 Takováto situace samozřejmě může nastat i bez aplikace zajišťovacího účetnictví v případě, kdy se dle účetních standardů již běžně oceňuje daná položka reálnou hodnotou se změnami hodnoty zobrazenými výsledkově (tzv. ocenění Fair value through profit or loss) 92. Jelikož derivát neurčený k zajištění by se ocenil na konci období taktéž stejným způsobem, došlo by k synchronizaci i bez aplikace zajišťovacího účetnictví. Nicméně je nutné zdůraznit, že zajištěnou položkou mohou být i například zásoby, které by společnost bez aplikace zajišťovacího účetnictví vedla dle IAS 2 v účetních knihách na nižší z úrovní nákladů a čisté realizovatelné hodnoty. 93 

Při zajištění cash flow vykáže efektivní změnu hodnoty zajišťovacího nástroje

v ostatním výsledku hospodaření a neefektivní část ve výsledku hospodaření. Rezerva je z ostatního výsledku hospodaření následně převedena do výkazu zisku / ztráty v období, kdy se uskuteční budoucí peněžní tok. 

Při zajištění čisté investice do zahraniční jednotky postupuje podobně jako při

zajištění cash flow. Rezerva je převedena do výsledku hospodaření v období, kdy dojde k ukončení zahraniční operace. 90

IFRS Seminar for RegulatorsAccounting and Regulatory issues. GDLN Session 2: IAS 39 Financial Instruments: Recognition and Measurement –Hedge accountin.g [online]. World Bank Centre For Financial Reporting Reform, 16.5.2011 [cit. 2015-2-2]. Dostupné z: Také 6.5.8 - 6.5.15 IFRS, 89-102 IAS 39 a FAS 22-42 91 Podrobněji je tento postup demonstrován dále na konkrétním příkladu. 92 Tímto způsobem jsou oceňovány například finanční aktiva držená k obchodování a finanční deriváty pokud nejsou zajišťovacími deriváty. 93 IAS 2 — Inventories. IAS Plus. [online]. Delloite, 2010 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: < http://www.iasplus.com/en/standards/ias/ias2>

44

Způsob účtování zajištění reálné hodnoty a zajištění peněžních toků jsou shrnuty v následujících tabulkách. Tabulka č. 3: Účtování zajištění reálné hodnoty Popis situace

Debet Kredit Změna hodnoty zajišťovacího nástroje: Ztráty ze zajišťovacího Výkaz zisku/ztráty – FP94 – Finanční závazky ze nástroje ztráta z přecenění zajišťovacích nástrojů zajišťovacího nástroje reálnou hodnotou Případně: Zisky ze zajišťovacího FP – Finanční aktiva – Výkaz zisku/ztráty – zisk z nástroje zajišťovací nástroje přecenění zajišťovacího nástroje reálnou hodnotou Změna hodnoty zajišťované položky: Zisky ze zajištěné FP – přírůstek zajištěné Výkaz zisku/ztráty – zisk ze položky položky zajištěné položky Případně: Ztráty ze zajištěné Výkaz zisku/ztráty – FP – úbytek zajištěné položky položky ztráta ze zajištěné položky Pramen: Zpracováno na základě Difference Between Fair Value Hedge and Cash Flow Hedge IFRSbox [online]. [cit. 20015-10-26]. Dostupné z:

Tabulka č. 4: Účtování zajištění peněžních toků Popis situace Ztráta ze zajišťovacího nástroje – Efektivní část Ztráta ze zajišťovacího nástroje – neefektivní část

Debet Ostatní úplný výsledek – Rezerva peněžních toků Výkaz zisku/ztráty – neefektivní část ztráty z přecenění zajišťovacího nástroje reálnou hodnotou Případně: Zisk ze zajišťovacího FP – Finanční aktiva – nástroje – Efektivní část zajišťovací nástroje Zisk ze zajišťovacího FP – Finanční aktiva – nástroje – Neefektivní zajišťovací nástroje část

94

Zkratka pro „Výkaz o finanční pozici“.

45

Kredit FP – Finanční závazky ze zajišťovacích nástrojů FP – Finanční závazky ze zajišťovacích nástrojů

Ostatní úplný výsledek– Rezerva peněžních toků Výkaz zisku/ztráty – neefektivní část zisku z přecenění zajišťovacího nástroje reálnou hodnotou

Pramen: Zpracováno na základě Difference Between Fair Value Hedge and Cash Flow Hedge IFRSbox [online]. [cit. 20015-10-26]. Dostupné z:

Na výslednou podobu finančních výkazů (a vykazovaný zisk za období) má pochopitelně vliv výše uvedený způsob účtování konkrétních operací během účetního období, přičemž následná podoba finančních výkazů (a zisk) má dopad na výpočet řady finančních ukazatelů výkonnosti společnosti. Pro investory je ovšem důležitý nejen zisk daného účetního období před zdaněním (EBT), ale také další ukazatele jako např. EBITDA, hrubá zisková marže, čistá zisková marže či ukazatele likvidity. 95 I tyto ukazatele může zajišťovací účetnictví značně ovlivnit. Často opomíjeným přínosem zajišťovacího účetnictví je totiž fakt, že zajišťovací účetnictví často umožňuje vykazování efektivní části zajištění plynoucí ze zajišťovacího nástroje na stejném místě ve výsledovce, kde se projeví i změna hodnoty zajišťovaného aktiva. 96 Tento postup je užitečný zejména při zajištění vysoce pravděpodobné transakce (prodeje či nákupu). Obvykle je takový typ zajištění zaveden za účelem ochrany proti komoditnímu či měnovému riziku. Předpokládejme například, že společnost aplikuje zajišťovací účetnictví a jedná se o zajištění peněžních toků. Efektivní část změny reálné hodnoty bude zaúčtována jako rezerva v ostatním hospodářském výsledku do té doby, kdy zajišťovaná položka (v tomto případě očekávaná tržba) ovlivní výsledek hospodaření. Až se tak stane, rezerva je zrušena a taktéž převedena do výsledku hospodaření, přičemž bude zobrazena ve stejné EBITDA části výkazu zisku a ztráty, na kterou měla dopad i zajišťovaná položka. V takové situaci tedy ve stejné části jako tržby / náklady na prodané zboží. Změna hodnoty zajišťovacího nástroje v takovém případě tedy může ovlivnit i hrubou marži, která je jedním z primárních ukazatelů finanční výkonnosti. V situaci, kdy zajišťovací účetnictví by nebylo zavedeno, změny hodnot zajišťovacího nástroje (derivátu) by byly zobrazeny v části „ostatní finanční zisky a ztráty“ výkazu zisku/ztráty (tedy mimo EBITDA) ke každému datu vykazování. Je tedy zřejmé, že výhoda zajišťovacího účetnictví je nejen rozpoznaní zisku (popř. ztráty) spojené se změnami zajišťované položky a zajišťovacího nástroje ve stejném časovém období, ale také jejich rozpoznání v rámci stejné části výkazu zisku/ztráty. Jinými slovy, společnost nejen předchází volatilitě zisku/ztráty, ale také volatilitě EBITDA či přímo

95

RAMIREZ, Juan. Accounting for derivatives advanced hedging under IFRS. Juan Ramirez. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2007. xiv, 427 p. Str. 742. 96 Tamtéž.

46

hrubé ziskové marže. 97 Je však nutno na tomto místě poznamenat, že EBITDA nepatří mezi podporované ukazatele výkonnosti ani dle US GAAP, ani IAS /IFR.98 Protože se však jedná o velmi populární ukazatel pro investory, pokládám za patřičné dopad zajišťovacího účetnictví na tento ukazatel zde zmínit.99 Pro úplnost také níže uvádím tabulku (Tabulka č. 5), která může posloužit jako návod k účtování zisků či zdrát z derivátů dle jejich účelu. Přestože standardy přesně nevymezují, na jakém místě („line item“) ve výkazy zisku se mají tyto změny hodnot projevit, nastavují alespoň určité principy jejich účtování. IAS 1 také uvádí minimální strukturu výkazů, přičemž některé podrobnosti jsou doplněny pak dalšími standardy. V rámci zajišťovacího účetnictví je to pochopitelně IAS 39 / IFRS 9 (zejména část 82).100 Účetní jednotka pak může prezentovat v rámci účetních výkazů i další řádky za účelem pravdivějšího zobrazení finanční výkonnosti.

Tabulka č. 5: Vykazování zisků/ztrát z derivátů ve výsledku hospodaření dle jejich účelu Účel derivátu

Řádek ve výkazu o úplném výsledku hospodaření

Derivát k obchodování či bez aplikace Část

ostatních

zajišťovacího účetnictví (např. nesplní test /nákladů efektivnosti)

obchodní

(nikoli marže

(provozních)

výnosů

však

v rámci

101

řádek či

konkrétních

provozních nákladů) či samostatný finanční řádek pokud jde o významnou částku. Zajištění finančních nástrojů – obvykle Efektivní část: stejný řádek jako zajištěná zajištění reálné hodnoty měnového rizika položka a/či rizika změn úrokových měr

(např.

finanční

náklady

při

zajištění rizika změn úrokových měr).

97

RAMIREZ, Juan. Accounting for derivatives advanced hedging under IFRS. Juan Ramirez. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2007. xiv, 427 p. Str. 742. 98 CFA Society. NON-IFRS EARNINGS AND ALTERNATIVE PERFORMANCE MEASURES: ENSURING A LEVEL PLAYING FIELD. [online]. CFA Society, 2015 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: < https://secure.cfauk.org/assets/1345/Non_IFRS_Earnings_and_Alternative_Performance_Measures___FINA L_web.pdf >. 99 Dále v této práci v rámci modelového příkladu se věnuji zejména ukazateli hrubé a čisté ziskové marže. 100 Další informace týkající se zajišťovacího účetnictví, které musí jednotka zveřejnit, jsou uvedeny zejména v částech 22-24 IFRS 7 a 24A IFRS. Jedná se například o povinnost zobrazit mimo výkazy zvlášť informace týkající se zajišťovacích nástrojů, zajišťovaných položek a způsobů účtování o nich. 101 V orig. „Gross profit“ je přiřazován českému překladu „obchodní marže“, jelikož termínem „hrubý zisk“ se v češtině označuje především celkový zisk před zdaněním.

47

Neefektivní část: zobrazena zvlášť jako část ostatních (provozních) výnosů/nákladů (nikoli však řádek v rámci obchodní marže) či samostatný finanční řádek pokud jde o významnou částku. Zajištění nefinančních položek – zajištění Efektivní část: stejný řádek jako zajištěná reálné hodnoty rizika změn komoditních položka (např. náklady na prodej při zajištění komoditní zásoby).

cen

Neefektivní

část:

část

ostatních

výnosů/nákladů (nikoli však řádek v rámci obchodní marže) či samostatný finanční řádek pokud významný. Zajištění vysoce pravděpodobné budoucí Efektivní část: nejdříve jako část vlastního transakce či zatím nezaúčtovaného závazku kapitálu (rezerva zajištění cash flow), – obvykle zajištění peněžních toků proti následně pak převedena na stejný řádek ve měnovému riziku, úrokovému riziku či výsledovce, kam se projeví i zajištěná riziku změn komoditních cen

položka (např. finanční náklady v případě zajištění variabilní úrokové míry úvěru; náklady na prodej v případě zajištění předpokládaného

nákupu

komoditních

aktiv). Neefektivní

část:

část

ostatních

výnosů/nákladů (nikoli však řádek v rámci obchodní marže) či samostatný finanční řádek pokud významný. Pramen: Přeloženo a přepracováno na základě PWC. International Financial Reporting Standards.

IAS

39

PricewaterhouseCoopers,

Hedging: 2005

Aligning

theory

[cit.

with

2015-1-13].

practice.

[online].

Dostupné



z: a

PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 – Achieving hedge accounting in practice.

[online].

PricewaterhouseCoopers,

2005

[cit.

2015-1-13].



48

Dostupné

z:

4 PŘÍPADOVÁ STUDIE Z pojednání v předchozích kapitolách je zřejmé, že aplikace zajišťovacího účetnictví může mít zřetelný dopad na výši vykazovaného zisku v daných účetních obdobích. Cílem této kapitoly – a také obecně této práce – je tedy nejen tento „dopad“ aplikace zajišťovacího účetnictví kvantifikovat pomocí základních měřítek výkonosti, ale také tyto údaje vzájemně porovnat a vyhodnotit. Pro tento účel je zde uvedena případové studie.

4.1 Metodika modelového příkladu K dosažení výše uvedeného použiji modelových případů zajištění realizovaných fiktivní společností ABC, neboť ke splnění cíle této práce je třeba jisté flexibility ve způsobech účtování daných účetních případů. Tato flexibilita je demonstrována rozdílnými účetními postupy pro danou transakci na základě 3 rozdílných strategií řízení rizik: 1.

Startegie A, kdy společnost ABC užívá zajišťovacích derivátů a zajišťovací účetnictví je aplikováno na dané účetní případy.

2.

Startegie B, kdy společnost ABC užívá derivátů k „zajištění“, nicméně tyto deriváty nejsou kvalifikovány jako zajišťovací a zajišťovací účetnictví není aplikováno. Jedná se tedy o ekonomické zajištění.

3.

Startegie C, kdy společnost ABC neužívá žádných derivátů k zajištění (a tedy ani neaplikuje zajišťovací účetnictví).

Pro každou z výše uvedených situací je následně na základě zaúčtování 3 rozdílných operací (a forem zajištění) sestaven zjednodušený výkaz zisku a ztráty. Údaje z těchto výkazů jsou dále použity k simplifikované finanční analýze založené především na poměrových ukazatelích zisku. Tyto ukazatele jsou pak vzájemně porovnány za účelem zhodnocení vlivu zajišťovacích aktivit na jejich výši, neboť – jak již bylo vedeno v úvodu této práce – cílem zajišťovacího účetnictví je minimalizovat výkyvy ve výši vykazovaného zisku. Jedná se zejména o výkyvy způsobené exogenními faktory jako např. spotové ceny komodit, úrokové míry či měnové kurzy. Účetní postupy a forma účetních výkazů v daných účetních případech jsou demonstrovány v souladu se standardy IFRS. Přestože i v oblasti zajišťovacího účetnictví existují určité 49

odlišnosti mezi IFRS a IAS či US GAAP (o hlavních z nich bylo pojednáno výše), pro účel této práce jsem zvolila takové příklady, které by podléhaly téměř stejnému principu účtování i dle IAS či US GAAP.

4.2 Výchozí situace a předpokládané ekonomické transakce

Společnost

ABC

je

evropským

velkoobchodníkem

se

zaměřením

především

na

nakupování komodit od producentů (či pěstitelů) a dodávku daných komodit koncovým uživatelům (zejména výrobci potravinářském průmyslu). Jelikož nákup i prodej daných komodit probíhá převážně v měně EUR, společnost si tuto měnu zvolila jako funkční měnu a zároveň je tato měna i měnou vykazování. K 1. říjnu stav aktiv a pasiv společnosti je následující (v tisících EUR): AKTIVA: Zásoby – kakaové boby, řepkový olej

3 200

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

2 800

PASIVA: Vlastní kapitál

6 000

Během roku 201X či 201X+1 plánuje uskutečnit následující ekonomické transakce: 1.)

Prodej zásob kakaových bobů během roku 201X+1

2.)

Nákup zásoby burákového másla a její prodej roku 201X+1

3.)

Prodej zásoby řepkového oleje roku 201X+1

Pro názornější dopad na hodnocení výkonnosti předpokládejme, že společnost ABC během těchto let neuskutečnila žádné jiné ekonomické operace (kromě pořízení zásob za spotové ceny, které má nyní v zásobě a které jsou pak později v daném roce zajišťovány).

50

4.3 Zajištění reálné hodnoty zásob kakaových bobů a jejich následný prodej 4.3.1 Strategie A: Společnost ABC užívá zajišťovacích derivátů a zajišťovací účetnictví je aplikováno na dané účetní případy Společnost ABC k 1. říjnu 201X drží zásoby kakaových bobů v objemu 1 000 metrických tun. Náklady na pořízení tohoto objemu byly 2 500 EUR / metrická tuna. Zásoby kakaových bobů jsou tedy vedeny v celkové hodnotě 2 500 000 EUR. Aktuální spotová cena je k 31. říjnu 2 700 EUR / tuna. Jelikož se ABC obává propadu cen kakaových bobů během následujících měsíců, společnost se rozhodne zajistit současnou cenu kakaových bobů prodejem 100 futures (ICE cocoa futures). Každý z těchto termínových kontraktů je uzavřen na prodej 10 metrických tun, přičemž k jejich vyrovnání dojde v 31. května následujícího roku (201X+1). Smluvní cena byla stanovena na 2 720 EUR / metrická tuna. Jelikož však společnost ABC těchto derivátů chce využít pouze k zajištění (nikoli fyzické dodávce komodity), svou futures pozici ukončí (vyrovná) těsně před datem dospělosti smluvního vztahu. Následně pak celou zásobu prodá za 2 565 EUR / tuna, tedy celkem 2 565 000 EUR. Předpokládán je také depozit marže komoditní burze ve výši 5 % počáteční hodnoty kontraktu. Dokumentace zajišťovacího vztahu Jak bylo zmíněno výše v této práci, společnost musí pro aplikaci zajištění splnit několik kritérií. Především se jedná o řádné vypracování dokumentace ke každému zajišťovacímu vztahu. Tabulka č. 6: Transakce č. 1 strategie A – dokumentace zajišťovacího vztahu102 Dokumentace zajišťovacího vztahu Cíl řízení rizik a zajišťovací

Cílem zajištění je snížení rizika poklesu hodnoty

strategie

zásoby kakaových bobů z důvodu poklesu ceny této komodity (v EUR). Tento cíl zajištění je v souladu

102

s obecnou

strategií

řízení

rizik

Struktura zajišťovacích dokumentací v této práci je přepracována dle vzoru v RAMIREZ, Juan. Accounting for derivativesadvanced hedging under IFRS. Juan Ramirez. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2007. xiv. Str. 239.

51

společnosti ABC spočívající ve snaze snížit variabilitu

vykazovaného

zisku/ztráty.

Zajišťovaným rizikem je riziko změn reálné hodnoty zásob (odrážející jejich aktuální polohu). Druh zajištění

Zajištění reálné hodnoty

Zajišťovaná položka

Zásoba 1 000 metrických tun kakaových bobů

Zajišťovací nástroj

100 ICE futures CCXXY, short pozice s datem dodání 31.3.201X+1 za cenu 2720 EUR / tuna. Jelikož jde o nástroj obchodovaný na burze, úvěrové riziko je považováno za velmi nízké.

Datum počátku

1. října 201X

Doba trvání

6 měsíců (do 31. 3. 201X+1)

Testování efektivnosti zajištění

Regresní analýza

Pramen: Vlastní zpracování. Testování efektivnosti zajištění Efektivnost zajištění bude posuzována na základě porovnání změn v reálné hodnotě zajišťovacího nástroje s reálnou hodnotou zajišťované položky. Zjišťovaná položka bude oceněna na základě spotové ceny kakaových bobů v EUR. Změny reálné hodnoty zajišťovacího nástroje budou vykázány jako zisk / ztráta., stejně tak i změny reálné hodnoty zajišťované položky. Tyto změny reálné hodnoty následně změní účetní hodnotu zajišťované položky. Efektivnost zajištění bude dle IFRS posuzována prospektivně na počátku zajišťovacího vztahu, následně pak ke konci účetního období a na základě významných okolností, které ovlivní požadavky na efektivnost zajištění. Jak bylo zmíněno dříve v této práci, zajištění je kvalifikováno pro aplikaci zajišťovacího účetnictví, pouze pokud jsou splněna následující kritéria: a) Zajišťovací vztah je postaven pouze na základě způsobilých zajišťovacích nástrojů a zajišťovaných položek. Tato podmínka je splněna jelikož se jedná o položku zásob, která je vystavena riziku změn v reálné hodnotě a je spolehlivě měřitelná. Stejně tak zajišťovací

52

nástroj je způsobilým zajištění, jelikož se jedná o derivát (přičemž není čistou vystavenou opcí). b) Zajišťovací vztah je na počátku řádně vymezen a zdokumentován, stejně tak existuje cíl (účel) a strategie řízení rizik společností ABC. c) Zajišťovací vztah je efektivní. Požadavek efektivnosti je považován za splněný, pokud jsou splněna následující kritéria: 

Úvěrové riziko nemá dominantní vliv na změny hodnot plynoucí ze zajišťovacího vztahu. Jelikož se jedná o futures, tedy instrumenty obchodované na burze, je možné předpokládat splnění této podmínky.



Existuje ekonomický vztah mezi zajišťovaným nástrojem a zajišťovanou položkou. V tomto případě se společnost ABC rozhodla prospektivně vyhodnotit efektivnost na začátku zajišťovacího vztahu pomocí regresní analýzy, tedy kvantitativním způsobem. Předpokládejme, že společnost porovnala pomocí regresní analýzy celkovou změnu reálné hodnoty 1000 tun kakaových bobů v dané oblasti během 6 měsíců s reálnou hodnotou

nejpodobnějších

šestiměsíčních

ICE

futures.

Každé

pozorování

předpokládalo, že došlo k šestiměsíčnímu zajištění každý měsíc během posledních 15 let. Výsledkem této regresní analýzy byl regresní R-koeficient o hodnotě 87% (a současně dle t-statistiky lze tento výsledek považovat za statisticky platný). Zjištěn byl také opačný pohyb hodnot spotových cen dané komodity v porovnání se změnou hodnoty daných futures. Na základě této silné korelace pak společnost ABC zhodnotila, že je rozumné předpokládat ekonomický vztah mezi zajišťovaným nástrojem a zajišťovanou položkou. 

Zajišťovací poměr zajišťovacího vztahu je stejný jako poměr množství zajišťované položky a použitého zajišťovacího nástroje. V souladu s řízením rizik pak společnost ABC rozhodla, že je třeba, aby zajišťovací poměr byl 1:1. V daném případě je tedy zajišťovací poměr následující:

𝑡𝑒𝑜𝑟𝑒𝑡𝑖𝑐𝑘é 𝑚𝑛𝑜ž𝑠𝑡í 1000 𝑡𝑢𝑛 𝑘𝑎𝑘𝑎𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑏𝑜𝑏ů 𝑧𝑎𝑗𝑖šť𝑜𝑣𝑎𝑛é 𝑝𝑜𝑙𝑜ž𝑘𝑦 𝑍𝑎𝑗𝑖šť𝑜𝑣𝑎𝑐í 𝑝𝑜𝑚ě𝑟 = = = 1: 1 𝑡𝑒𝑜𝑟𝑒𝑡𝑖𝑐𝑘é 𝑚𝑛𝑜ž𝑠𝑡𝑣í 1000 𝑡𝑢𝑛 𝑘𝑎𝑘𝑎𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑏𝑜𝑏ů 𝑧𝑎𝑗𝑖šť𝑜𝑣𝑎𝑐íℎ𝑜 𝑛á𝑠𝑡𝑟𝑜𝑗𝑒 Na základě výše uvedeného společnost ABC následně prohlásila, že zajišťovací vztah je možno považovat za efektivní. Jako potencionální příčiny případné neefektivnosti označila výrazný

53

pokles úvěruschopnosti protistrany, rozdíl mezi místními spotovými cenami a cenami dle ICE futures, popřípadě pokles zásoby kakaových bobů pod teoretické množství zajišťovací položky.

Tabulka č. 7: Transakce č. 1 strategie A – Reálné hodnoty zajišťované položky a zajišťovacího nástroje 30. BŘEZEN

1. ŘÍJEN 201X

31. PROSINEC 201X

2700 EUR

2640 EUR

2560 EUR

2 700 000 EUR

2 640 000 EUR

2 560 000 EUR

-

(60 000 EUR)

(80 000 EUR)

2 720 EUR

2 650 EUR

2 560 EUR

2 720 EUR

2 720 EUR

2 720 EUR

-

70 000 EUR

160 000 EUR

-

70 000 EUR

90 000 EUR

201X+1

Spotová cena kakaových bobů /metrická tuna Reálná hodnota zásob103 Změna reálné hodnoty zásob Futures cena (s termínem dodání 31. května 201X+1) Cena futures sjednaná 1. října 201X Reálná hodnota futures Změna reálné hodnoty futures

Pramen: Vlastní zpracování.

Poznámka k výpočtům: Reálná hodnota zásob: Reálná hodnota zásob = spotová cena za tunu x 1000 tun kakaových bobů, které má jednotka v zásobě. Změna reálné hodnoty zásob ke konci účetního období: - 60 000 EUR = 2 640 000 - 2 700 000 Změna reálné hodnoty zásob od konce předchozího období do konce března následujícího roku:

103

V případě, že by se skladováním zásoby byly spojeny určité skladovací náklady, tyto náklady by pak byly zahrnuty do reálné hodnoty zásob a tuto jejich reálnou hodnotu by zvýšily.

54

- 80 000 = 2 560 000 – 2 640 000 Reálná hodnota futures: 70 000 = (2 720 – 2 650) x 10 tun x 100 futures kontraktů 160 000 = (2 720 – 2 560) x 10 tun x 100 futures kontraktů Změna reálné hodnoty futures: 70 000 = 70 000 – 0 90 000 = 160 000 – 70 000

Za výše popsaných podmínek budou účetní postupy společnost ABC následující: 1) Účtování na počátku zajištění 1. října 201X K tomuto datu není třeba žádných speciálních postupů v souvislosti se zajištěním (kromě vypracování dokumentace), jelikož reálná hodnota futures k tomuto datu je nulová. Nicméně společnost ABC je povinna složit depozit komoditní burze ve výši 5 % počáteční hodnoty celého kontraktu. Jelikož hodnota kontraktu je vázána na: futures cenu 2 720 EUR x 10 tun x 100 futures , celková hodnota kontraktu je 2 720 000 EUR. 5 % z této částky je pak 136 000 EUR, což je právě výše marže. Účtováno o této transakci je následovně:

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

136 000 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

136 000 EUR

2) Účtování na konci účetního období 31. prosince104 Změna celkové reálné hodnoty futures od 1. října do konce účetního období byla 70 000 EUR. Přestože v praxi je obvykle o změnu hodnoty derivátu elektronicky denně upravována marže, která je depozitem u komoditní burzy, pro jasnější znázornění zde změnu hodnoty futures účtuji v rámci jedné položky.

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

70 000 EUR

Ostatní zisky/ztráty z futures kontraktů 104

70 000 EUR

K tomuto datu také provedla společnost opět test efektivnosti zajišťovacího vztahu dle postupů uvedených dříve v rámci zajišťovací dokumentace stejným způsobem.

55

(Zisk či ztráta)

Pokud tedy předpokládáme, že si společnost chtěla udržet stejnou výši depozita marže, tedy v částce 136 000 EUR, a jakýkoli přebytek si přála převést na svůj účet, komoditní burza převedla tento přebytek 70 000 EUR skrze makléře na běžný účet společnosti.

Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

70 000 EUR

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

70 000 EUR

Změna reálné hodnoty zásob byla vypočtena na základě změny spotových cen a násobena množstvím dané komodity. Celkově se tedy k tomuto datu jednalo o pokles hodnoty zásob o 60 000 EUR z důvodu změn komoditních cen (zajišťované riziko).

Zisk/ ztráta ze zajištění reálné hodnoty zásob

60 000 EUR

(Zisk či ztráta) Zásoba kakaových bobů (Aktivum)

60 000 EUR

Jelikož došlo k neefektivnosti ve výši 10 000 EUR (rozdíl mezi změnou reálné hodnoty zajišťovacího nástroje a zajišťované položky, tedy 70 000 – 60 000 = 10 000 EUR), je vhodné tuto neefektivní část oddělit od části efektivní. Efektivní část je pak vhodné přeúčtovat na stejný řádek, kde se projeví změny zajišťované položky.

Ostatní zisky/ztráty z futures kontraktů (Zisk či

70 000 EUR

ztráta) Zisk/ ztráta ze zajištění reálné hodnoty zásob (Zisk či

60 000 EUR

ztráta) Ostatní zisky/ztráty (Zisk či ztráta)

3) Účtování na konci zajištění 30.-31. března a prodej zásob 5. dubna 56

10 000 EUR

Od konce účetního období ceny komodit dále poklesly, což způsobilo, že reálná hodnota futures se zvýšila k 30. březnu o 90 000 EUR. Tato částka byla převedena na účet společnosti stejně jako v předchozím období spolu s původní marží, tedy ve výši 226 000 EUR (= 136 000 + 90 000) Pohledávka - Marže futures (aktiva)

90 000 EUR

Ostatní zisky/ztráty z futures kontraktů

90 000 EUR

(Zisk či ztráta) Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

226 000 EUR

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

226 000 EUR

Naopak reálná hodnota zásob poklesla o 80 000 EUR.

Zisk/ ztráta ze zajištění reálné hodnoty zásob

80 000 EUR

(Zisk či ztráta) Zásoba kakaových bobů (Aktivum)

80 000 EUR

V tomto období došlo k efektivnosti zajištění – opět ve výši 10 000 EUR (= 90 000 – 80 000 EUR). Efektivní část je i v tomto případě vhodné přeúčtovat na stejný řádek, kde se projeví změny zajišťované položky.

Ostatní zisky/ztráty z futures kontraktů (Zisk či

90 000 EUR

ztráta) Zisk/ ztráta ze zajištění reálné hodnoty zásob (Zisk či

80 000 EUR

ztráta) Ostatní zisky/ztráty (Zisk či ztráta)

57

10 000 EUR

Společnost dále 5. dubna prodala celou zásobu 1000 tun kakaových bobů za místní spotovou cenu 2 565 EUR / metrická tuna.

Celkové tržby z prodeje tedy činily 2 565 000 EUR.

Náklady na prodané zboží však v případě aplikace zajišťovacího účetnictví činily 2 360 000 EUR. Zajišťovací účetnictví totiž v tomto případě (zajištění reálné hodnoty) umožňuje upravit účetní hodnotu zajišťované položky. Je však nutné na tomto místě zdůraznit, že nejde o situaci, kdy by byla zajišťovaná položka automaticky oceněna reálnou hodnotou (!!!), nýbrž o upravení předchozí účetní hodnoty. Zajištěním se tedy „nevyresetovala“ účetní hodnota (zde náklady na pořízení) ve výši 2 500 000 EUR na částku odvozenou od spotové ceny na počátku pojištění, nýbrž se částka 2 500 000 EUR upravila (snížila) k 31. prosinci o 60 000 EUR a ke konci března o 80 000 EUR. Zásoby byly tedy před jejich prodejem vedeny v částce 2 360 000 EUR (= 2 500 000 EUR – 60 000 EUR – 80 000). Tato částka je pochopitelně také výší nákladů prodaného zboží.

Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

2 565 000 EUR

Tržby (Zisk/Ztráta) Náklady na prodané zboží (Zisk či ztráta)

2 565 000 EUR 2 360 000 EUR

Zásoba kakaových bobů (Aktivum)

2 360 000 EUR

Dopad aplikace zajišťovacího účetnictví na položky výkazu o výsledku hospodaření a výsledný zisk jsou patrné z následující tabulky. Tabulka č. 8: Transakce č. 1 strategie A – dopad zajištění reálné hodnoty zásob na výsledek hospodaření Období 201X

Období 201X+1

Celkem

Tržby

-

2 565 000 EUR

2 565 000 EUR

Náklady na prodané zboží

-

2 360 000 EUR

2 360 000 EUR

Obchodní marže

-

205 000 EUR

205 000 EUR

10 000 EUR

10 000 EUR

20 000 EUR

10 000 EUR

215 000 EUR

225 000 EUR

Ostatní

zisky

ztráty

(neefektivní část zajištění) Zisk Pramen: Vlastní zpracování. 58

Díky aplikaci zajišťovacího účetnictví tedy jednotka úspěšně předešla volatilitě zisku a zároveň i dosáhla zaúčtování zisků/ztrát ze zajištěné položky spolu se zisky/ztrátami derivátu. Rozdíl mezi zajišťovacím účetnictvím, situací použití nezajišťovacích derivátů a neaplikací žádných derivátů bude patrný zejména po ukázání postupu účtování v těchto situacích dále v této práci. Jejich porovnání bude věnován dostatek prostoru.

4.3.2 Strategie B: společnost ABC užívá derivátů k „zajištění“, nicméně tyto deriváty nejsou kvalifikovány jako zajišťovací a zajišťovací účetnictví není aplikováno Zadání je stejné jako při strategii A. Reálné hodnoty futures jsou taktéž stejné jako při strategii A, nicméně společnost již v tomto případě nemění účetní hodnotu zásob na základě změny jejich reálné hodnoty. Přestože v tomto modelovém příkladu změna spotových cen se nijak nepromítne do účtování společnosti ABC, je nutné pamatovat na IAS 2 – Zásoby 105 , dle kterého je třeba zásoby přecenit na nižší z úrovní nákladů a čisté realizovatelné hodnoty (NRV). 106 Přestože NRV107 není shodný pojem jako reálná hodnota, spotové ceny mají na výši NRV pochopitelně značný vliv. 108 V tomto případě jsou však spotové ceny nad úrovní nákladů (2500 EUR/tuna), tedy i NRV. Proto nedochází k žádné úpravě účetní hodnoty zásoby. Tabulka č. 9: Transakce č. 1 strategie B – spotová cena kakaových bobů a reálné hodnoty derivátů (futures) 30. BŘEZEN

1. ŘÍJEN 201X

31. PROSINEC 201X

2700 EUR

2640 EUR

2560 EUR

2720 EUR

2650 EUR

2560 EUR

201X+1

Spotová cena kakaových bobů /metrická tuna Futures cena (s termínem dodání

106

IAS 2 — Inventories. IAS Plus. [online]. Delloite, 2010 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: < http://www.iasplus.com/en/standards/ias/ias2> 107 NRV = odhadovaná prodejní cena – prodejní náklady. 108 HINKE, Jana. IAS/IFRS a vykázání finanční pozice podniku. 1. vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 2013. 142 s. Str. 76

59

31. května 201X+1) Cena futures sjednaná 1. října 201X Reálná hodnota futures Změna reálné hodnoty futures

2 720 EUR

2 720 EUR

2 720 EUR

-

70 000 EUR

160 000 EUR

-

70 000 EUR

90 000 EUR

Pramen: Vlastní zpracování. 1) Účtování na počátku zajištění 1. října 201X Stejně jako při zajištění je společnost povinna složit deposit ve výši 136 000 EUR komoditní burze. O tomto případu se účtuje stejným způsobem.

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

136 000 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

136 000 EUR

2) Účtování na konci účetního období 31. prosince 201X Stejně jako při zajištění, společnost vykáže zisk z derivátu, nicméně již neúčtuje o změně reálné hodnoty zásob dané komodity. Pohledávka - Marže futures (aktiva)

70 000 EUR

Ostatní zisky/ztráty z futures kontraktů

70 000 EUR

(Zisk či ztráta) Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

70 000 EUR

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

70 000 EUR

3) Účtování na konci zajištění 30.-31. března a prodej zásob 5. dubna Pohledávka - Marže futures (aktiva)

90 000 EUR

Ostatní zisky/ztráty z futures kontraktů (Zisk/ztráta) 60

90 000 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

226 000 EUR

Pohledávka - Marže futures (aktiva) Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

226 000 EUR

2 565 000 EUR

Tržby (Zisk/Ztráta) Náklady na prodané zboží (Zisk/ztráta)

2 565 000 EUR 2 500 000 EUR

Zásoba kakaových bobů (Aktivum)

2 500 000 EUR

Dopad aplikace zajišťovacího účetnictví na položky výkazu o výsledku hospodaření a výsledný zisk jsou patrné z následující tabulky. Tabulka č. 10: Transakce č. 1 strategie B – dopad zajištění reálné hodnoty zásob na výsledek hospodaření Období 201X

Období 201X+1

Celkem

Tržby

-

2 565 000 EUR

2 565 000 EUR

Náklady na prodané zboží

-

2 500 000 EUR

2 500 000 EUR

Obchodní marže

-

65 000 EUR

65 000 EUR

70 000 EUR

90 000 EUR

160 000 EUR

70 000 EUR

155 000 EUR

225 000 EUR

Ostatní zisky ztráty (z futures kontraktů) Zisk Pramen: Vlastní zpracování.

4.3.3 Strategie C: Společnost ABC neužívá derivátů a nedochází k zajištění

1.) Bez zajištění, prodej zásob kakaových bobů během roku 201X+1 Jelikož společnost ABC neužívá k žádných derivátů a žádným způsobem se nesnaží zajistit riziko změn komoditních cen, jediným účetním případem je prodej zásoby v dubnu 201X+1. Nákladem prodeje zboží je hodnota zásoby v pořizovací ceně. Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

2 565 000 EUR

Tržby (Zisk/Ztráta) Náklady na prodané zboží (Zisk/ztráta)

2 565 000 EUR 2 500 000 EUR

61

Zásoba kakaových bobů (Aktivum)

2 500 000 EUR

Zde je již zřetelný dopad neaplikace zajištění, a to ani „ekonomického“. Změny komoditních cen se zřetelně promítnou na výsledném zisku. Jelikož ceny klesaly, vykázaný zisk je podstatně menší než při užití derivátů. Je však nutné na tomto místě zdůraznit, že cílem zajištění nebylo primárně dosáhnout vyššího zisku. Pokud by v daném období ceny kakaových bobů vzrostly, celkový zisk při zajištění by mohl být nižší, než při nepoužití žádných derivátů. Společnost se tedy zajištěním snaží primárně předejít volatilitě zisku vyplývající z daného rizika. Tabulka č. 11: Transakce č. 1 strategie C – dopad neužití žádného typu derivátů na zisk Období 201X

Období 201X+1

Celkem

Tržby

-

2 565 000 EUR

2 565 000 EUR

Náklady na prodané zboží

-

2 500 000 EUR

2 500 000 EUR

Obchodní marže

-

65 000 EUR

65 000 EUR

Ostatní zisky / ztráty

-

-

-

Zisk

0

65 000 EUR

65 000 EUR

Pramen: Vlastní zpracování.

4.4 Zajištění peněžních toků budoucí vysoce pravděpodobné transakce (nákupu) v cizí měně 4.4.1 Strategie A: Aplikace zajišťovacího účetnictví

Společnost ABC plánuje nákup 100 000 kg burákového másla, jelikož očekává zájem jednoho z odběratelů o tento produkt. Z tohoto důvodu chce nakoupit pravé americké burákové máslo od amerického výrobce. Společnost k 1. listopadu 201X již schválila nákup tohoto produktu a začala vyjednávání s dodavatelem o podobě smlouvy a dodacích podmínkách. Předpokládaná cena dle ceníku dodavatele je 10 USD za kilogram, tedy celkem 1 000 000 USD, přičemž plánované datum dodání a datum úhrady je 31. ledna. Na trhu však panuje obava ze silné depreciace EUR během následujících několika měsíců, což by pro společnost ABC činilo zásadní problém, neboť ABC účtuje v EUR. Aby se společnost ochránila (zajistila) před 62

rizikem změn měnových kurzů, uzavře 1. listopadu měnový forward na nákup 1 000 000 USD za předem stanovený kurz 31. ledna 201X+1. Tabulka č. 12: Transakce č. 2 strategie A – podmínky FX forwardu Podmínky FX forwardu: Datum uzavření forwardu:

1. listopadu 201X

Datum dospělosti forwardu:

31. ledna 201X+1

Smluvní strany:

ABC a XYZ banka

ABC nakoupí měnu v hodnotě:

1 000 000 USD

ABC prodá měnu v hodnotě:

714 285 714 EUR

Forwardový kurz:

1 EUR: 1,4 USD

Způsob vyrovnání:

Hotovostní vyrovnání

Pramen: Vlastní zpracování. Tabulka č. 13: Transakce č. 2 strategie A – dokumentace zajišťovacího vztahu Dokumentace zajišťovacího vztahu Cíl řízení rizik a zajišťovací

Cílem zajištění je ochránit EUR hodnotu

strategie

předpokládaných peněžních toků v souvislosti s očekávaným nákupem zásoby 100 000 kg burákového másla za cenu 10 USD/kg proti nepříznivým

změnám

měnového

kurzu

EUR:USD. Tento cíl zajištění je v souladu s obecnou strategií řízení rizik společnosti ABC spočívající ve snaze snížit variabilitu vykazovaného

zisku/ztráty. Zajišťovaným

rizikem je riziko změn peněžních toků v souvislosti s vysoce očekávanou transakcí 63

z důvodu změn měnového kurzu. Druh zajištění

Zajištění peněžních toků

Zajišťovaná položka

Nákup 100 000 kg burákového másla za předpokládanou smluvní cenu 1 000 000 USD

Zajišťovací nástroj

FX Forward kontrakt (specifikace viz výše) bez separace spotové části a forward bodů.

Datum počátku

1. listopadu 201X

Doba trvání

3 měsíce (do 31. ledna 201X+1)

Testování efektivnosti zajištění

Dollar offset metoda

Pramen: Vlastní zpracování. Testování efektivnosti zajištění Efektivnost zajištění bude měřena na základě porovnání změn hodnoty forwardu a předpokládaných peněžních toků. Efektivnost bude prospektivně zhodnocena pomocí dollar offset metody, tedy základě podělení hodnoty forwardu (bez oddělení spotové části) a změny hodnoty předpokládaného cash flow, dále pak na konci účetního období a na základě významných okolností, které ovlivní požadavky na efektivnost zajištění. Jelikož se jedná o zajištění peněžních toků, změny reálné hodnoty zajišťovaného nástroje budou ke konci účetního období vykázány v Ostatním úplném výsledku hospodaření, tedy ve vlastním kapitálu. Případná neefektivní část změny hodnoty zajišťovacího nástroje bude vykázána ve výkazu zisku/ztráty. Za efektivní část zajištění je považována nižší částka z následujících možností: 109 a) kumulativní změna reálné hodnoty zajišťovacího nástroje od počátku zajištění, nebo b) kumulativní změna reálné hodnoty zajištěné položky od počátku zajištění. Zajišťovací účetnictví je možné aplikovat neboť: a) Zajišťovací nástroj i zajištěná položka jsou způsobilé zajištění, neboť zajišťovaná položka je vysoce očekávanou transakcí, která vystavuje společnost riziku změnám reálné hodnoty, a zajišťovací nástroj je derivátem (a zároveň není čistou vystavenou opcí).

109

RAMIREZ, Juan. Accounting for derivativesadvanced hedging under IFRS. Juan Ramirez. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2007. xiv, 427 p. Str. 27.

64

b) Zajišťovací vztah je na počátku řádně vymezen a zdokumentován, stejně tak existuje cíl (účel) a strategie řízení rizik společností ABC. c) Zajišťovací vztah je efektivní. Požadavek efektivnosti je považován za splněný, pokud jsou splněna následující kritéria: 

Úvěrové riziko nemá dominantní vliv na změny hodnot plynoucí ze zajišťovacího vztahu. Tato podmínka je považována za splněnou, neboť banka XYZ je ohodnocena jako dostatečně silná a stabilní.



Existuje ekonomický vztah mezi zajišťovaným nástrojem a zajišťovanou položkou. Tato podmínka je považována za splněnou na základě provedeného kvantitativně na základě dollar offset metody, kdy bude vypočtena změna hodnoty forwardového kurzu ke dni dospělosti kontraktu na základě změny hodnoty spotového kurzu EUR:USD o 10% k datu hodnocení a hodnota takovéhoto hypotetického derivátu bude porovnána s hodnotou zajišťovacího nástroje. Společnost ABC dospěla k názoru, že změna reálné hodnoty zajišťované

položky

bude

podstatně

vyrovnána

změnou

hodnoty

zajišťovaného nástroje a že hodnoty obou těchto elementů se obecně pohybují opačným směrem. 

Zajišťovací poměr zajišťovacího vztahu je stejný jako poměr množství zajišťované položky a použitého zajišťovacího nástroje. Zajišťovací poměr je stanoven jako 1:1, neboť společnost zajišťuje 1 000 000 EUR jako zajišťovanou položku a 1 000 000 EUR jakožto hodnota zajišťovacího nástroje.

Na základě výše uvedeného společnost ABC následně prohlásila, že zajišťovací vztah je možno považovat za efektivní. Jako potencionální příčiny případné neefektivnosti označila výrazný pokles úvěruschopnosti protistrany.

Předpokládejme, že situace na trhu vyústila v následující směnné kurzy důležité pro tuto transakci:

Tabulka č. 14: Transakce č. 2 strategie A – směnné kurzy EUR : USD Forwardový kurz (k

Spotový kurz

31. lednu 201X+1)

1. listopadu 201X

1 EUR : 1,35 USD

1 EUR : 1,4 USD

31. prosince 201X

1 EUR : 1,2 USD

1 EUR : 1,25 USD

65

31. ledna 201X+1

1 EUR : 1,1 USD

1 EUR : 1,1 USD

Pramen: Vlastní zpracování. Za výše popsaných podmínek budou účetní postupy společnost ABC následující: 1) Účtování na počátku zajištění 1. listopadu 201X K tomuto dni neprovádí ABC žádné účtování, neboť hodnota derivátu je nula. Je však nutné k tomuto dni připravit potřebnou dokumentaci zajištění. 2) Účtování na konci účetního období 31. prosince 201X110 Společnost ohodnotila k tomuto dni zajištění jako efektivní na základě porovnání výnosu forwardu a hodnoty předpokládaného závazku (přestože ten k 31. prosinci zatím není vykázán). Reálná hodnota výnosu z forwardu k 31. prosinci 201X je vypočtena následovně na základě forwardových kurzů: 1 000 000 x ( 1 /1,25 - 1/1,4 ) = 85 714 EUR Tato hodnota byla porovnána s teoretickou hodnotou (nevykázaného) závazku na základě spotových kurzů. Hodnota závazku se zvýšila o: 1 000 000 x ( 1/1,2 - 1/1,35 ) = 92 592 EUR Jelikož je výnos zajišťovacího nástroje nižší než změna hodnoty závazku, zajištění je považováno za plně efektivní a zajišťovací účetnictví je možno aplikovat. Efektivní část (v této situaci celá částka změny hodnoty derivátu) se pak vykáže v Ostatním úplném výsledku hospodaření (vlastním kapitálu) následovně:

85 714 EUR

Forward kontrakt (Aktivum) Fond ze zajištění cash flow – zajištění

85 714 EUR

předpokládaného nákupu zásob (OCI)

110

K tomuto datu také provedla společnost opět test efektivnosti zajišťovacího vztahu dle postupů uvedených dříve v rámci zajišťovací dokumentace stejným způsobem.

66

Změna hodnoty derivátu tedy nemá žádný dopad na výsledek hospodaření roku 201X. 2) Účtování na konci zajištění 31. ledna 201X+1, dodání produktů K 31. lednu se projevily na kurzu EUR problémy v monetární politice EU a došlo k depreciaci eura na hodnotu 1 EUR: 1,03 USD. Reálná hodnota výnosu z forwardu na počátku roku k 31. lednu 201X je vypočtena opět následovně na základě změny forwardových kurzů: 1 000 000 x (1/1,03-1/1,25) = 170 874 EUR Hodnota derivátu za leden vzrostla o 170 874 EUR. Tato hodnota byla porovnána se změnou hodnoty závazku k tomuto dni. Hodnota závazku se od 31. prosince se zvýšila o: 1 000 000 x ( 1/1,03 - 1/1,2 ) = 137 504 EUR Jelikož je změna hodnoty zajišťovacího nástroje vyšší než změna hodnoty závazku, došlo k tzv. overhedge. V takovém případě je třeba oddělit efektivní a neefektivní část zajištění. Za efektivní část zajištění je považována nižší částka z následujících možností: a) kumulativní změna reálné hodnoty zajišťovacího nástroje od počátku zajištění 1 000 000 x (1/1,03-1/1,4) = 256 588 EUR b) kumulativní změna reálné hodnoty zajištěné položky od počátku zajištění. 1 000 000 x (1/1,03-1/1,35) = 230 133 EUR Neefektivnost je třeba vykázat tedy přímo do výkazu zisku / ztráty ve výši: a) – b) = 256 588 EUR - 230 133 EUR = 26 455 EUR A tedy do ostatního úplného výsledku případně efektivní část: 170 874 EUR – 26 455 EUR = 144 419 EUR

170 874 EUR

Forward kontrakt (Aktivum) Fond ze zajištění cash flow – zajištění 67

144 419 EUR

předpokládaného nákupu zásob (OCI) 26 455 EUR

Ostatní výnosy/náklady (Zisk)

Forward je k tomuto dni vypořádán a nashromážděná hodnota k tomuto dni převedena na účet společnosti ABC: 85 714 EUR + 170 874 EUR = 256 588 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum)

256 588 EUR 256 588 EUR

Forward kontrakt (Aktivum)

K tomuto datu je také společnosti dodáno 100 000 kg produktu - jak bylo předpokládáno, avšak až během ledna byla tato skutečnost závazně potvrzena. Společnost tedy vykáže až k tomuto datu závazek a pořízení zásoby v hodnotě za použití aktuálního spotového kurzu k tomuto datu (1 EUR: 1,03 USD):

970 874 EUR

Zásoba burákového másla (Aktivum)

970 874 EUR

Závazky z obchodního styku (Pasivum)

Závazek byl ihned expresně uhrazen:

970 874 EUR

Závazky z obchodního styku (Pasivum) Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum)

970 874 EUR

Dle postupu v IFRS pak společnost zruší rezervu v Ostatním výsledku hospodaření a částku promítne do pořizovací ceny zásoby burákového másla. V OCI byla uchována částka 85 714 EUR + 144 419 EUR = 230 133 EUR

68

Fond ze zajištění cash flow – zajištění 230 133 EUR předpokládaného nákupu zásob (OCI) 230 133 EUR

Zásoby (Aktivum)

2) Účtování prodeje zásoby 15. února 201X+1 Společnost ABC prodá odběrateli zásobu burákového másla za 12 EUR / kg. Celkové tržby z prodeje 100 000 kg tedy vyčíslí v částce 1 200 000 EUR.

Tržby (zisk /ztráta)

1 200 000 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum)

1 200 000 EUR

Hodnota prodané zásoby je vyčíslena jako pořizovací cena upravená o výši rezervy z OCI:

970 874 EUR - 230 133 EUR = 740 741 EUR

Náklady na prodané zboží (Zisk/ztráta)

740 741 EUR 740 741 EUR

Zásoba burákového másla (Aktivum)

Z následujících tabulek je naprosto zřejmý přínos zajišťovacího účetnictví, neboť společnost nevykázala v souvislosti s touto transakcí v prvním období 201X žádný zisk. Volatilita zisku byla tedy eliminována. Přestože byla vykázána neefektivnost za období leden 201X+1, tato skutečnost neměla vliv na celkovou výši zisku v jednotlivých obdobích. Nicméně došlo k ovlivnění obchodní marže, neboť neefektivnost byla vykázána jako ostatní zisk/ztráta. Tabulka č. 15: Transakce č. 2 strategie A – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na výsledek hospodaření daných období

Tržby

Období 201X

Období 201X+1

Celkem

-

1 200 000 EUR

1 200 000 EUR

69

Náklady na prodané zboží

-

740 741 EUR

740 741 EUR

Obchodní marže

-

459 259 EUR

459 259 EUR

-

26 455 EUR

26 455 EUR

-

485 714 EUR

485 714 EUR

Ostatní zisky ztráty (z futures kontraktů) Zisk Pramen: Vlastní zpracování.

Tabulka č. 16: Transakce č. 2 strategie A – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na ostatní úplný výsledek hospodaření Období 201X

Období 201X+1

85 714 EUR

-111

85 714 EUR

-

Fond ze zajištění cash flow (OCI) Ostatní úplný výsledek Pramen: Vlastní zpracování.

4.4.2 Strategie B: společnost ABC užívá derivátů k „zajištění“, nicméně tyto deriváty nejsou klasifikovány jako zajišťovací a zajišťovací účetnictví není aplikováno. V tomto případě společnost ABC za stejných podmínek uzavře daný forward na nákup 1 000 000 USD, nicméně tento derivát není určen jako zajišťovací. 1.)

„Ekonomické zajištění“; účtování na konci roku 31. prosince 201X

Vývoj hodnoty derivátu je stejný jako při zajišťovacím účetnictví, nicméně zisk z derivátu není „pozdržen“ přes rezervu ve vlastním kapitále. Zisk se tedy objeví ve výsledku hospodaření v příslušném období:

85 714 EUR

Forward kontrakt (Aktivum) Ostatní zisky/ztráty (Zisk)

2.) Účtování 31. ledna 201X+1

111

85 714 EUR + 144 419 EUR - 230 133 EUR = 0.

70

85 714 EUR

K tomuto dni stejně jako u strategie A je třeba zaúčtovat zvýšení hodnoty forwardu ke dni jeho dospělosti. Celá část změny hodnoty je zaúčtována ihned jako zisk (nikoli pouze neefektivní část zajištění, která byla zaúčtována do zisku při strategii A). Forward je následně vyrovnán. Zaúčtován je k tomuto datu i nákup zásoby burákového másla.

170 874 EUR

Forward kontrakt (Aktivum)

170 874 EUR

Ostatní zisky/ztráty (Zisk) Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum)

256 588 EUR 256 588 EUR

Forward kontrakt (Aktivum) 970 874 EUR

Zásoba burákového másla (Aktivum)

970 874 EUR

Závazky z obchodního styku (Pasivum) 970 874 EUR

Závazky z obchodního styku (Pasivum) Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum)

970 874 EUR

3.) Účtování 15. února 201X+1 Prodejní cena je nezměněna, tedy tržby byly stejné jako v ostatních případech. Nicméně jelikož nedošlo k žádné úpravě hodnoty zásob jako u strategie A, účetní zápisy mají následující podobu:

Tržby (zisk /ztráta)

1 200 000 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum) Náklady na prodané zboží (Zisk/ztráta)

1 200 000 EUR 970 874 EUR

Zásoba burákového másla (Aktivum)

71

970 874 EUR

Jelikož zajišťovací účetnictví nebylo aplikováno, zisk z forwardu byl vykázán již v období 201X a ovlivnil tak zisk daného roku. V tomto případě však transakce neměly žádný vliv na ostatní úplný výsledek. Jelikož nedošlo k oficiálnímu zajištění rizika změn měnového kurzu, společnost zaúčtovala zásobu ve vyšší pořizovací hodnotě oproti strategii A (zajišťovací účetnictví). Proto pak i při prodeji zásoby vykázala nižší zisk. Celkový zisk za obě období celkem je stejný jako při strategii zajišťovacího účetnictví A, nicméně jeho neaplikace vyústila v rozdílnou obchodní marži a zisk jednotlivých období. Tabulka č. 17: Transakce č. 2 strategie B – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na výsledek hospodaření daných období Období 201X

Období 201X+1

Celkem

Tržby

-

1 200 000 EUR

1 200 000 EUR

Náklady na prodané zboží

-

970 874 EUR

970 874 EUR

Obchodní marže

-

229 126 EUR

229 126 EUR

85 714 EUR

170 874 EUR

256 588 EUR

85 714 EUR

400 000 EUR

485 714 EUR

Ostatní zisky ztráty (z futures kontraktů) Zisk Pramen: Vlastní zpracování.

4.4.3 Strategie C: Společnost ABC neužívá derivátů a nedochází k zajištění

1.) Bez zajištění, nákup zásoby burákového másla 31. ledna roku 201X+1112 Jelikož platí stejné zadání jako při strategii A a B, dle spotového kurzu společnost vykáže pouze nákup zásoby a uhrazení závazku v následujících hodnotách v roce 201X+1:

970 874 EUR

Zásoba burákového másla (Aktivum)

970 874 EUR

Závazky z obchodního styku (Pasivum) 970 874 EUR

Závazky z obchodního styku (Pasivum) 112

Jelikož nedochází k uzavření forwardu, první účetní úkon je až 31. ledna roku 201X+1.

72

Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum)

970 874 EUR

2.) Prodej zásoby burákového másla 15. února 201X+1 Prodejní cena je nezměněna, tedy tržby byly stejné jako v ostatních případech. Nicméně jelikož nedošlo k žádné úpravě hodnoty zásob jako u strategie A, účetní zápisy mají následující podobu:

Tržby (zisk /ztráta)

1 200 000 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum) Náklady na prodané zboží (Ztráta)

1 200 000 EUR 970 874 EUR 970 874 EUR

Zásoba burákového másla (Aktivum)

Jelikož nedošlo k zajištění rizika změn měnového kurzu, společnost zaúčtovala zásobu ve vyšší pořizovací hodnotě oproti strategii A (zajišťovací účetnictví). Proto pak i při prodeji zásoby vykázala nižší zisk. V tomto případě však transakce neměly žádný vliv na ostatní úplný výsledek. Tabulka č. 18: Transakce č. 2 strategie C – dopad neužití žádného typu derivátů na zisk Období 201X

Období 201X+1

Celkem

Tržby

-

1 200 000 EUR

1 200 000 EUR

Náklady na prodané zboží

-

970 874 EUR

970 874 EUR

Obchodní marže

-

229 126 EUR

229 126 EUR

Ostatní zisky / ztráty

-

-

-

Zisk

0

229 126 EUR

229 126 EUR

Pramen: Vlastní zpracování.

73

4.5 Zajištění peněžních toků budoucí vysoce pravděpodobné transakce (prodeje) v cizí měně 4.5.1. Strategie A: Aplikace zajišťovacího účetnictví Společnost ABC také k 1. prosinci 201X drží zásobu kvalitního belgického řepkového oleje. Velikost zásoby čítá 1000 tun oleje, přičemž olej byl nakoupen v pořizovací ceně 700 EUR / metrická tuna. Celá zásoba je tedy vedena v účetní hodnotě 700 000 EUR. Společnost předpokládá prodej této zásoby v květnu 201X+1, nicméně není jisté, s kterým ze dvou odběratelů tento obchod finálně proběhne. Jelikož se však obává volatility cen, rozhodně se zajistit proti změnám budoucích cen dané komodity. Jedná se tedy o zajištění cash flow. Za tímto účelem se rozhodne přes Pařížskou komoditní burzu prodat 50 futures s řepkovým olejem s datem doručení 31. května (každý futures kontrakt je pro stanovené množství 20 tun řepkového oleje). Futures cena pro datum dodání je 810 EUR. Jelikož však společnost ABC těchto derivátů chce využít pouze k zajištění (nikoli fyzická dodávka komodity), svou futures pozici ukončí (vyrovná) těsně dospělosti smluvního vztahu. Následně pak celou zásobu prodá 1. června za 730 EUR / tuna, tedy celkem 850 000 EUR (tato cena byla určena až těsně před ukončení zajištění). Předpokládán je také depozit marže komoditní burze ve výši 5 % počáteční hodnoty kontraktu. Dokumentace zajišťovacího vztahu Tabulka č. 19: Transakce č. 3 strategie A – dokumentace zajišťovacího vztahu Dokumentace zajišťovacího vztahu zajištění

je

snížení

rizika

změn

Cíl řízení rizik a zajišťovací

Cílem

strategie

budoucích peněžních toků z prodeje zásoby řepkového oleje z důvodu poklesu ceny této komodity EUR. Tento cíl zajištění je v souladu s obecnou strategií řízení rizik společnosti ABC spočívající ve snaze snížit variabilitu vykazovaného zisku/ztráty.

Druh zajištění

Zajištění peněžních toků

74

Zajišťovaná položka

Předpokládaný

prodej

zásoby

1

000

metrických tun řepkového oleje Zajišťovací nástroj

50 EURONEXT futures RPSOOY, short pozice s datem dodání 31.5.201X+1 za cenu 810 EUR /tuna. Standardní futures pro tuto komoditu je stanoven na 20 tun. Jelikož jde o nástroj obchodovaný na burze, úvěrové riziko je považováno za velmi nízké.

Datum počátku

1. prosinec 201X

Doba trvání

6 měsíců (do 31. května 201X+1)

Testování efektivnosti

Dollar offset metoda. Časová hodnota futures

zajištění

nezahrnuta do testování.

Pramen: Vlastní zpracování.

Testování efektivnosti zajištění Efektivnost zajištění bude měřena na základě porovnání změn hodnoty forwardu a předpokládaných peněžních toků. Efektivnost bude prospektivně zhodnocena pomocí dollar offset metody, tedy základě podělení hodnoty forwardu (bez oddělení spotové části) a změny hodnoty předpokládaného cash flow, dále pak na konci účetního období a na základě významných okolností, které ovlivní požadavky na efektivnost zajištění. Jelikož se jedná o zajištění peněžních toků, změny reálné hodnoty zajišťovaného nástroje budou ke konci účetního období vykázány v Ostatním úplném výsledku hospodaření, tedy ve vlastním kapitálu. Případná neefektivní část změny hodnoty zajišťovacího nástroje bude vykázána ve výkazu zisku/ztráty. Za efektivní část zajištění je považována nižší částka z následujících možností: a) kumulativní změna reálné hodnoty zajišťovacího nástroje od počátku zajištění, nebo b) kumulativní změna reálné hodnoty zajištěné položky od počátku zajištění. Zajišťovací účetnictví je možné aplikovat neboť:

75

a) Zajišťovací nástroj i zajištěná položka jsou způsobilé zajištění, neboť zajišťovaná položka je vysoce očekávanou transakcí, která vystavuje společnost riziku změnám reálné hodnoty, a zajišťovací nástroj je derivátem (a zároveň není čistou vystavenou opcí). b) Zajišťovací vztah je na počátku řádně vymezen a zdokumentován, stejně tak existuje cíl (účel) a strategie řízení rizik společností ABC. c) Zajišťovací vztah je efektivní. Požadavek efektivnosti je považován za splněný, pokud jsou splněna následující kritéria: 

Úvěrové riziko nemá dominantní vliv na změny hodnot plynoucí ze zajišťovacího vztahu. Jelikož se jedná o futures, tedy instrumenty obchodované na burze, je možné předpokládat splnění této podmínky.



Existuje ekonomický vztah mezi zajišťovaným nástrojem a zajišťovanou položkou. Tato podmínka je považována za splněnou na základě provedeného kvantitativně na základě dollar offset metody, kdy Dollar offset ukazatel (DOR) = |∆ hodnoty futures / ∆ reálná hodnota očekávaných peněžních toků z prodeje|. Hodnoty použité pro testování nezahrnují časovou hodnotu futures. Společnost ABC dospěla k názoru, že změna reálné hodnoty zajišťované položky bude podstatně vyrovnána změnou hodnoty zajišťovaného nástroje a že hodnoty obou těchto elementů se obecně pohybují opačným směrem.



Zajišťovací poměr zajišťovacího vztahu je stejný jako poměr množství zajišťované položky a použitého zajišťovacího nástroje. Zajišťovací poměr je stanoven jako 1:1.

Na základě výše uvedeného společnost ABC následně prohlásila, že zajišťovací vztah je možno považovat za efektivní. Jako potencionální příčiny případné neefektivnosti označila výrazný pokles úvěruschopnosti protistrany, rozdíl mezi místními spotovými cenami a cenami dle EURONEXT futures, popřípadě pokles zásoby řepkového oleje pod teoretické množství zajišťovací položky. Předpokládejme, že situace na trhu vyústila v následující hodnoty k daným datům:

Tabulka č. 20: Transakce č. 3 strategie A – reálné hodnoty zajišťované položky a zajišťovacího nástroje 1. PROSINEC 201X Spotová cena

31. PROSINEC 201X

780 EUR

760 EUR

76

30. KVĚTEN 201X+1 725 EUR

řepkového oleje /metrická tuna Reálná hodnota zásob Změna spotové ceny Změna reálné hodnoty zásob

780 000 EUR

760 000 EUR

725 000 EUR

-

(20 EUR)

(35 EUR)

-

(20 000 EUR)

(35 000 EUR)

810 EUR

785 EUR

725 EUR

-

(25 EUR)

(85 EUR)

810 EUR

810 EUR

810 EUR

-

25 000 EUR

85 000 EUR

-

25 000 EUR

60 000 EUR

5 000 EUR

25 000 EUR

Futures cena (s termínem dodání 31. května 201X+1) Celková změna futures ceny (s termínem dodání 31. května 201X+1) Cena futures sjednaná 1. října 201X Reálná hodnota futures Změna reálné hodnoty futures Časová hodnota futures (část reálné hodnoty) k danému datu

Pramen: Vlastní zpracování. Poznámka k výpočtům: Reálná hodnota zásob: Reálná hodnota zásob = spotová cena za tunu x 1000 tun řepkového oleje, který má jednotka v zásobě. Změna reálné hodnoty zásob ke konci účetního období: - 20 000 = 760 000 – 780 000 Změna reálné hodnoty zásob od konce předchozího období do konce března následujícího roku: - 35 000 = 725 000 – 760 000 Reálná hodnota futures: -

K 31. prosinci 25 000 = (810 –785) x 20 tun x 50 futures kontraktů K 31. Květnu

77

85 000 = (810 -725) x 20 tun x 50 futures kontraktů Změna reálné hodnoty futures: -

K 31. prosinci 25 000 = 25 000 - 0 K 31. Květnu 60 000 = 85 000 - 25 000

Časová hodnota futures – obecně vymezeno se jedná o rozdíl mezi změnou spotové ceny a futures ceny daného kontraktu. Zde tedy: -

K 31. prosinci 5 000 = 25 000 – 20 000 K 31. Květnu 25 000 = 60 000 – 35 000

Za výše popsaných podmínek jsou účetní postupy společnost ABC následující: 1) Účtování na počátku zajištění 1. prosince 201X113 114 K tomuto datu není třeba žádných speciálních postupů v souvislosti se zajištěním (kromě vypracování dokumentace), jelikož reálná hodnota futures k tomuto datu je nulová. Nicméně společnost ABC je povinna složit depozit komoditní burze ve výši 5 % počáteční hodnoty celého kontraktu. Jelikož hodnota kontraktu je vázána na: futures cenu 810 EUR x 20 tun x 50 futures , celková hodnota kontraktu je 810 000 EUR. 5 % z této částky je pak 40 500 EUR, což je právě výše marže. Účtováno o této transakci je následovně:

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

40 500 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

40 500 EUR

2) Účtování na konci účetního období 31. prosince 113

Přestože je tato situace zdánlivě podobná příkladu výše, který uvažuje prodej zásob kakaových bobů, je nutné na tomto místě zdůraznit značné odlišnosti, které maj dopad na účtování. Zejména se jedná o tyto skutečnosti: a) Zajištění je klasifikováno jako zajištění peněžních toků, zajišťované riziko je formulováno jiným způsobem než při zajištění reálné hodnoty. Z tohoto důvodu i účetní postupy jsou značně odlišné – narozdl od zajištění reálné hodnoty se zajišťovaná položka průběžně nepřeceňuje a hodnoty zajišťovacího nástroje (futures) jsou vykázány ve vlastním kapitálu až do data prodeje zásob. b) Časová hodnota futures není pro posuzování efektivnosti zajištění brána v potaz a tato částka je rovnou účtována do výnosů daného období. Společnost ABC totiž v zajišťovací dokumentaci stanovila, ze zajišťovacím nástrojem je pouze spotová část hodnoty futures. Pokud by tak společnost neučinila, je při daném vývoji cen značně pravděpodobné, že zajištění by neprošlo testem efektivnosti. 114 K tomuto datu také provedla společnost opět test efektivnosti zajišťovacího vztahu dle postupů uvedených dříve v rámci zajišťovací dokumentace stejným způsobem.

78

Změna celkové reálné hodnoty futures od 1. října do konce účetního období byla 70 000 EUR. Přestože v praxi je obvykle o změnu hodnoty derivátu elektronicky denně upravována marže, která je depozitem u komoditní burzy, pro jasnější znázornění zde změnu hodnoty futures účtuji v rámci jedné položky. Jelikož se jedná o zajištění peněžních toků, hodnota futures je zaúčtována v rezervě v ostatním úplném výsledku (vlastní kapitál). Zajišťovaná položka není nijak účetně upravována.

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

25 000 EUR

Fond ze zajištění cash flow – zajištění

20 000 EUR

předpokládaného prodeje zásob (OCI) Ostatní výnosy/náklady – časová hodnota

5 000 EUR

futures (Zisk či ztráta)

Pokud tedy předpokládáme, že si společnost chtěla udržet stejnou výši depozita marže, tedy v částce 40 500 EUR, a jakýkoli přebytek si přála převést na svůj účet, komoditní burza převedla tento přebytek 25 000 EUR skrze makléře na běžný účet společnosti.

Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

25 000 EUR

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

25 000 EUR

3) Účtování na konci zajištění 31. května a prodej zásob 1. června Od konce účetního období ceny komodit dále poklesly, což způsobilo, že reálná hodnota futures se zvýšila k 30. květnu o 60 000 EUR. Tato částka byla převedena na účet společnosti stejně jako v předchozím období spolu s původní marží, tedy ve výši 100 500 EUR (= 60 000 EUR + 40 500 EUR). Část připadající na reálnou hodnotu futures byla opět ihned vykázána jako ostatní výnos, jelikož není stanovenou součástí zajišťovacího nástroje. Hodnota zajišťovacího nástroje je pak zaúčtována do vlastního kapitálu, kde zůstane až do doby prodeje zásoby.

79

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

60 000 EUR

Fond ze zajištění cash flow – zajištění

35 000 EUR

předpokládaného prodeje zásob (OCI) Ostatní výnosy/náklady – časová hodnota

25 000 EUR

futures (Zisk či ztráta) Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

100 500 EUR

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

100 500 EUR

Jelikož již společnost touto dobou dohodla podmínky konkrétní smlouvy s jedním s odběratelů, dne 1. června je celá zásoba prodána za předpokládanou cenu 730 EUR / tuna. Dodávka je ihned uhrazena. Tržby (zisk / ztráta)

730 000 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (Aktivum)

730 000 EUR

Jelikož hodnota zásoby nebyla nijak upravována, náklady na prodané zboží vykáže společnost ABC v pořizovací ceně 700 EUR / tuna.

Náklady na prodané zboží (Zisk/ztráta)

700 000 EUR

Zásoba řepkového oleje (Aktivum)

700 000 EUR

Je však třeba pamatovat i na rezervu zajištění peněžních toků v OCI. Tato rezerva bude zrušena a upraví zajišťovanou položky. Jelikož zajišťovanou položkou je předpokládaný prodej, tedy tržby, hodnota rezervy je promítnuta do celkových tržeb. K tomuto dni bylo v OCI nashromážděno v souvislosti s tímto zajištěním 55 000 EUR (= 20 000 EUR + 35 000 EUR).

80

Tržby (zisk /ztráta)

55 000 EUR

Fond ze zajištění cash flow – zajištění

55 000 EUR

předpokládaného prodeje zásob (OCI)

Díky aplikaci zajišťovacího účetnictví tedy jednotka úspěšně předešla volatilitě zisku. Díky dočasnému vykázání zisku z derivátu ve vlastním kapitálu došlo k časovému i funkčnímu spárování výnosu z futures s promítnutím poklesu hodnoty zásob do výsledku hospodaření prodejem. Tabulka č. 21: Transakce č. 3 strategie A – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na výsledek hospodaření daných období Období 201X

Období 201X+1

Celkem

Tržby

-

785 000 EUR

785 000 EUR

Náklady na prodané zboží

-

700 000 EUR

700 000 EUR

Obchodní marže

-

85 000 EUR

85 000 EUR

5 000 EUR

25 000 EUR

30 000 EUR

5 000 EUR

110 000 EUR

115 000 EUR

Ostatní zisky ztráty (z futures kontraktů) Zisk Pramen: Vlastní zpracování.

Tabulka č. 22: Transakce č. 3 strategie A – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na ostatní úplný výsledek hospodaření

Fond ze zajištění cash

Období 201X

Období 201X+1

20 000 EUR

-115

20 000 EUR

-

flow (OCI) Ostatní úplný výsledek Pramen: Vlastní zpracování.

4.5.2 Strategie B: společnost ABC užívá derivátů k „zajištění“, nicméně tyto deriváty nejsou klasifikovány jako zajišťovací a zajišťovací účetnictví není aplikováno.

115

20 000 EUR + 35 000 EUR – 55 000 EUR = 0.

81

V tomto případě společnost ABC za stejných podmínek uzavře futures na prodej zásoby 100 tun řepkového oleje, nicméně tento derivát není určen jako zajišťovací. 1.)

„Ekonomické zajištění“; účtování na počátku zajištění 1. prosince 201X

Stejně jako při zajištění je společnost povinna složit deposit ve výši 40 500 EUR komoditní burze. O tomto případu se účtuje stejným způsobem.

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

40 500 EUR

Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

40 500 EUR

2.) Účtování na konci roku 31. prosince 201X Vývoj hodnoty derivátu je stejný jako při zajišťovacím účetnictví, nicméně zisk z derivátu není „pozdržen“ přes rezervu ve vlastním kapitále. Zisk se tedy objeví ve výsledku hospodaření v příslušném období: Pohledávka - Marže futures (aktiva)

25 000 EUR

Ostatní zisky/ztráty z futures kontraktů

25 000 EUR

(Zisk či ztráta) Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

25 000 EUR

Pohledávka - Marže futures (aktiva)

25 000 EUR

2.) Účtování 31. června K tomuto dni stejně jako u strategie A je třeba zaúčtovat zvýšení hodnoty forwardu ke dni jeho dospělosti. Celá část změny hodnoty je zaúčtována ihned jako zisk (nikoli pouze neefektivní část zajištění, která byla zaúčtována do zisku při strategii A). Forward je následně vyrovnán. Zaúčtován je k tomuto datu i nákup zásoby řepkového oleje.

3) Účtování na konci zajištění 31. května a prodej zásob 1. června 201X+1 Pohledávka - Marže futures (aktiva)

60 000 EUR 82

Ostatní zisky/ztráty z futures kontraktů

60 000 EUR

(Zisk/ztráta) Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

100 500 EUR

Pohledávka - Marže futures (aktiva) Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

100 500 EUR

730 000 EUR

Tržby (Zisk/Ztráta) Náklady na prodané zboží (Zisk/ztráta)

730 000 EUR 700 000 EUR

Zásoba řepkového oleje (Aktivum)

700 000 EUR

Jelikož zajišťovací účetnictví nebylo aplikováno, zisk celý z derivátu (nikoli pouze časová hodnota) byl vykázán již v období 201X a ovlivnil tak zisk daného roku. V tomto případě však transakce neměly žádný vliv na ostatní úplný výsledek. Jelikož nedošlo k oficiálnímu zajištění rizika změn měnového kurzu, společnost zaúčtovala zásobu ve vyšší pořizovací hodnotě oproti strategii A (zajišťovací účetnictví). Proto pak i při prodeji zásoby vykázala nižší zisk. Celkový zisk za obě období celkem je stejný jako při strategii zajišťovacího účetnictví A, nicméně jeho neaplikace vyústila v rozdílnou obchodní marži a zisk jednotlivých období. Tabulka č. 23: Transakce č. 3 strategie B – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na výsledek hospodaření daných období Období 201X

Období 201X+1

Celkem

Tržby

-

730 000 EUR

730 000 EUR

Náklady na prodané zboží

-

700 000 EUR

700 000 EUR

Obchodní marže

-

30 000 EUR

30 000 EUR

25 000 EUR

60 000

85 000 EUR

25 000 EUR

90 000 EUR

115 000 EUR

Ostatní zisky ztráty (z futures kontraktů) Zisk Pramen: Vlastní zpracování.

83

4.5.3 Strategie C: Společnost ABC neužívá derivátů a nedochází k zajištění 1.) Bez zajištění, prodej zásoby řepkového oleje 1. června roku 201X+1116 Protože platí stejné zadání jako při strategii A a B, při nepoužití futures společnost vykáže pouze prodej zásoby v následujících hodnotách v roce 201X+1: Peníze a peněžní ekvivalenty (aktiva)

730 000 EUR

Tržby (Zisk/Ztráta) Náklady na prodané zboží (Zisk/ztráta)

730 000 EUR 700 000 EUR

Zásoba řepkového oleje (Aktivum)

700 000 EUR

Při této strategii se do výsledného zisku nepromítne skutečnost, že v určitém období byly ceny této komodity relativně vysoké. Jelikož společnost ABC v takovém období nezavedla zajišťovací účetnictví, aby zabránila snížení potencionálních tržeb v budoucnu, výsledný zisk z prodeje zásoby je značně nižší než při nepoužití derivátů (zajišťovacích či nezajišťovacích). V tomto případě však transakce neměly žádný vliv na ostatní úplný výsledek. Tabulka č. 24: Transakce č. 3 strategie C – dopad neužití žádného typu derivátu na zisk Období 201X

Období 201X+1

Celkem

Tržby

-

730 000 EUR

730 000 EUR

Náklady na prodané zboží

-

700 000 EUR

700 000 EUR

Obchodní marže

-

30 000 EUR

30 000 EUR

Ostatní zisky / ztráty

-

-

-

Zisk

0

30 000 EUR

30 000 EUR

Pramen: Vlastní zpracování.

116

Jelikož nedochází k uzavření forwardu, první účetní úkon je až 1. června roku 201X+1.

84

4.6 Porovnání výsledků jednotlivých strategií Pokud bychom sestavili výkaz o úplném výsledku celkem na základě tří daných ekonomických transakcí pro každou strategii zvlášť (v podstatě na základě součtu položek z tabulky, která je uvedena na konci části věnované každému způsobu účtování), takovýto výkaz o úplném výsledku by pro každou ze strategií vypadal následovně: Tabulka č. 25: Úplný výsledek hospodaření vykázaný při strategii A v EUR STRATEGIE A Výnosy Náklady na prodeje Hrubý zisk (obchodní marže) Ostatní zisky a ztráty Zisk před zdaněním Daň z příjmů ZISK ZA OBDOBÍ Ostatní úplný výsledek, po zdanění Položky, které se následně mohou reklasifikovat do hospodářského výsledku: Čistý zisk z pohybu reálné hodnoty zajišťovacích nástrojů při zajištění peněžních toků ÚPLNÝ VÝSLEDEK ZA OBDOBÍ CELKEM Pramen: Vlastní zpracování.

201X

15 000

15 000 105 714

201X+1 4 550 000 3 800 741 749 259 61 455

celkem 4 550 000 3 800 741 749 259 76 455

810 714

825 714

810 714

825 714

105 714 120 714

Tabulka č. 26: Úplný výsledek hospodaření vykázaný při strategii B v EUR STRATEGIE B Výnosy Náklady na prodeje Hrubý zisk (obchodní marže) Ostatní zisky a ztráty Zisk před zdaněním Daň z příjmů ZISK ZA OBDOBÍ Ostatní úplný výsledek, po zdanění Položky, které se následně mohou reklasifikovat do hospodářského výsledku: Čistý zisk z pohybu reálné hodnoty zajišťovacích nástrojů při zajištění peněžních toků ÚPLNÝ VÝSLEDEK ZA OBDOBÍ CELKEM

201X

85

180 714

201X+1 4 495 000 4 170 874 324 126 501 588

celkem 4 495 000 4 170 874 324 126 682 302

180 714

645 000

825 714

180 714

645 000

825 714

Pramen: Vlastní zpracování. Tabulka č. 27: Úplný výsledek hospodaření vykázaný při strategii C v EUR STRATEGIE C Výnosy Náklady na prodeje Hrubý zisk (obchodní marže) Ostatní zisky a ztráty Zisk před zdaněním Daň z příjmů ZISK ZA OBDOBÍ Ostatní úplný výsledek, po zdanění Položky, které se následně mohou reklasifikovat do hospodářského výsledku: Čistý zisk z pohybu reálné hodnoty zajišťovacích nástrojů při zajištění peněžních toků ÚPLNÝ VÝSLEDEK ZA OBDOBÍ CELKEM Pramen: Vlastní zpracování.

201X

201X+1 4 495 000 4 170 874 324 126

celkem 4 495 000 4 170 874 324 126

0

324 126

324 126

0

324 126

324 126

Na základě údajů uvedených v tabulkách výše je možné vidět jasný rozdíl mezi jednotlivými strategiemi. Je také nutné připomenout, že všechny 3 strategie vychází z uskutečnění 3 stejných běžných operací dané společnosti, přičemž smluvená prodejní cena (popřípadě nákupní cena u zajištění předpokládaného nákupu) je u každé ze strategií stejná. Předpokladem modelu bylo také, že společnost nemá žádné jiné náklady/výnosy během daných období. Rozdíly ve vykazovaném zisku tedy plynou čistě z důsledků zvolené strategie: zajišťovací účetnictví (strategie A), „ekonomické zajištění“ (strategie B) či nezajištění (strategie C). Je sice pravdou, že celkový zisk za obě období je stejný u strategie A a B, a mohlo by se tedy zdát, že společnost nemá pro vedení zajišťovacího účetnictví žádnou motivaci, neboť při „ekonomickém zajištění“ (tedy běžné aplikaci derivátů) je dopad na celkový vykazovaný výsledek hospodaření stejný. Zde se však ukazuje právě také přínos zajišťovacího účetnictví, neboť umožňuje zajištění rizik a zároveň promítnout změnu hodnot derivátů až v období, kdy se do zisku promítne realizace zajišťované položky. Nedochází tedy k navýšení/snížení zisku (efektivní částí zajištění) již v prvním roce a tedy nejsou vykazovány „podezřelé“ zisky či ztráty v roce, ve kterém zdánlivě nejsou k žádný ekonomickým transakcím podniku vázány – neboť ty nastanou až následující účetní období. Je třeba si také povšimnout, že přestože 86

celkový zisk je u strategie A i B stejný, hrubý zisk (obchodní marže) se liší, neboť se liší i tržby a náklady na prodané zboží. Je tomu tak proto, že u zajišťovacího účetnictví byly tyto hodnoty zpravidla upravovány o hodnoty zajišťovacích nástrojů. Tato skutečnost má pochopitelně dopad i na některé oblíbené finanční ukazatele výkonnosti117, neboť ty pracují nejen se sumou celkového zisku, ale i s některými částmi vykazovaného zisku – např. hrubá zisková marže. Výsledné údaje 3 populárních ukazatelů výkonnosti vyplývající ze zvolené strategie jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 28: Základní finanční ukazatele výkonosti na základě celkových údajů (tedy 201X+201X+1)

Hrubá zisková marže

Strategie A

Strategie B

Strategie C

16.467 %

7.211 %

7.211 %

18.147 %

18.370 %

7.211 %

12.097 %

12.097 %

5.125 %

= Hrubý zisk/Výnosy Čistá zisková marže = Čistý zisk/Výnosy ROE = Čistý zisk / Aktiva Pramen: Vlastní zpracování. Přestože strategie A a B dospěly ke stejné výsledné sumě zisku, shodný je pouze ukazatel návratnosti aktiv. Hrubá zisková marže, která je ukazatelem ziskovosti z primární činnosti podniku, se však již značně liší (16,467 % při strategii A versus 7,211 % při strategii B). Pokud by byla společnost výrobním podnikem, hrubá zisková marže by hrála klíčový roli při hodnocení stanovení cen výrobků. Pokud je tedy zkreslena situací trhu a riziky z něj vyplývajícími (přestože zajištěnými deriváty) jako v situaci B, dochází pak pochopitelně ke ztížení finančního plánování na budoucí období. Zajišťovací účetnictví tedy umožnilo udržet si předpokládanou ziskovou marži, ať už vývoj cen či měnových kurzů v daném období byl jakýkoli. Čistá zisková marže je pak u strategie A i B podobná, nicméně i zde existují odlišnosti. Čistý zisk je sice v obou případech stejný, nicméně druhý vstupní údaj do výpočtu ukazatele – tržby, je v obou případech odlišný. Proto má zajišťovací účetnictví vliv i na tento ukazatel, i když rozdíl zde není příliš tristní. Strategie C při porovnání s A a B je strategií značně odlišnou, neboť předpokládá nepoužití žádných derivátů. Společnost tedy buďto laxně očekává, že žádné tržní podmínky nemohou 117

Tyto ukazatele jsou vypočteny na základě GIBSON, Charles. H. Financial Reporting and Analysis. The University of Toledo: Cengage Learning US, 2013. Str. 334-347.

87

ohrozit výši realizovaných tržeb, které plánuje, nebo se poněkud uchyluje ke spekulaci na vývoj tržních podmínek. Samozřejmě, jak již bylo dříve zmíněno, tato spekulace by se mohla společnosti i vyplatit a ziskovost by mohla být vyšší než při strategii A či B. Například pokud by rostly ceny komodit, které má společnost již v zásobě, bez předchozí aplikace derivátů by společnost vykázala vyšší zisk, neboť při situaci A a B by byl nárůst tržeb kompenzován ztrátou z derivátů. Nicméně takto společnost podstupuje velmi vysoká rizika. Cílem aplikace derivátů zde tedy není nutně vyšší zisk, nejedná se tedy o jakousi metodu investování, nýbrž zajištění se proti rizikům trhu. Díky vedení zajišťovacího účetnictví pak navíc tyto deriváty nemají dopad na zisk v předchozích obdobích, což je také nutné chápat za jasný přínos, neboť při strategii B sice společnost zajišťuje volatilitu cen komodit a měnového kurzu EUR/USD, nicméně tato snaha vyústí ve volatilitu zisku v jednotlivých obdobích. Pouze efektivní zajišťovací účetnictví tedy umožňuje obojí: zajištění a žádnou volatilitu zisku v různých obdobích způsobenou aplikací derivátů. Zvolená strategie samozřejmě také ovlivňuje podobu Výkazu o finanční pozici, neboť některé úkony jsou účtovány jiným způsobem. Z důvodu přehlednosti této části jsou pak tyto výkazy součástí příloh č. 1-3, přičemž jsou ilustrativně sestaveny ke konci období 201X a konci období 201X+1. Výše aktiv měla samozřejmě dopad na výše uvedený ukazatel ROA, nicméně by bylo možné dle libosti sestavit i další ukazatele. Pokud by například společnost vykazovala některé z krátkodobých závazků, zvolená strategie zajištění by mohla ovlivnit i kupříkladu ukazatele likvidity, neboť se mění vykazovaná hodnota zásob. Při běžném chodu společnosti by tedy mohlo dojít k ovlivnění celé řady ukazatelů finanční analýzy – nejen ukazatelů zisku. Jelikož však primárním záměrem zajišťovacího účetnictví je snížit volatilitu právě zisku, byl zde zvolen modelový přístup, díky kterému – přestože na úkor dalších ukazatelů – je možné čistý dopad zajišťovacího účetnictví na volatilitu zisku jasně znázornit.

88

ZÁVĚR Cílem této práce bylo vymezení principů a možností zajišťovacího účetnictví z pohledu mezinárodních účetních standardů, stejně tak i dopad jeho aplikace na podobu finančních výkazů a vybraná základní měřítka výkonnosti. Tato práce tedy kladla důraz především na zobrazení rozdílů v situacích, kdy společnost používá zajišťovací účetnictví, používá k minimalizaci rizik pouze deriváty neklasifikovány jako zajišťovací, či nepoužívá žádných derivátů. Toto porovnání jsem zvolila zejména z důvodu absence podobného srovnání v (knižních i elektronických) pramenech zabývajících se danou problematikou – a to nejen českých, ale i zahraničních. V první kapitole této práce byl nastíněn cíl zajišťovacího účetnictví a hlavní výhody, které přináší. V druhé kapitole byly porovnány ustanovení odlišných mezinárodních účetních standardů, zejména IAS 39 a jeho budoucího nástupce IFRS 9 spolu s americkou kodifikovanou verzí US GAAP FAS 133. Přestože bylo poukázáno na dané rozdíly v úpravách, zajišťovací účetnictví je často považována za oblast, ve které si jsou tyto standardy nejvíce podobné a FASB s IASB se zde snaží o stále bližší konvergenci. Rozebrány a porovnány byly především nejvýznamnější prvky úpravy zajišťovacího účetnictví, tedy definice zajišťované položky a zajišťovacího nástroje, druhy zajištění, podmínky pro aplikaci zajišťovacího účetnictví a způsoby testování jeho efektivnosti. Shrnuty byly také nevýhody užití zajišťovacího účetnictví. Třetí kapitola započnula druhou polovinu práce, která byla věnována již přímo zhodnocení dopadu zajišťovacího účetnictví na hodnocení výkonnosti. Dle úpravy v daných účetních standardech byly shrnuty postupy účtování v rámci jednotlivých typů zajištění a možné způsoby následného ovlivnění finančních výkazů společnosti. Čtvrtá kapitola pak postupy zajišťovacího účetnictví prakticky demonstrovala. K tomu posloužila fiktivní případová studie, která zobrazila zobrazení 3 odlišných transakcí dle 3 odlišných strategií (ne)zajištění. Porovnány byly tři strategie řízení rizik: společnost používá k zajištění zajišťovací deriváty, deriváty neklasifikované jako zajišťovací případně situace, kdy deriváty k zajištění neaplikuje. Na základě této případové studie bylo zjištěno, že dopad

89

zvolení jedné z těchto strategií má značný dopad na výši vykazovaného zisku. V důsledku toho pak i na vybrané základní ukazatele zisku. Přestože obecně ziskovost při strategii, která aplikuje zajišťovací účetnictví, byla zhodnocena výrazně lepší, než při strategii neaplikace derivátů, je nutné pamatovat, že cílem zajišťovacího účetnictví není primárně zvýšení zisku. Jak bylo v této práci často zdůrazňováno, cílem zajištění je především ochrana proti změnám podmínek trhu a následným dopadům na hospodaření podniku – a tedy i pochopitelně volatilitu zisku. Ačkoli by podnik mohl v jednom období dosáhnout vyššího zisku i bez vedení zajišťovacího účetnictví (či aplikace derivátů obecně), jednalo by se zejména o bezhlavou spekulaci např. na růst komoditních cen. Tímto postupem by však podnik mohl podstupovat vysoké riziko ztráty kupříkladu v situaci, kdy již vlastní velkou zásobu komodity a tato komodita může velmi rychle ztratit hodnotu na základě skoků na komoditním trhu. Podnik však nemá možnost komoditu držet déle do té doby, než se ceny opět vrátí na běžnou úroveň, neboť některé komodity pochopitelně ztrácí příliš dlouhým obdobím skladování (někdy až celou) svou hodnotu. Zajišťovací účetnictví tedy v této práci znázorněno jako účinný nástroj, který může předejít volatilitě zisku či i dokonce jednotlivých částí, jako například provozní výsledek. Nízká (neplánovaná) volatilita zisku je obecně pro společnost žádoucím jevem, neboť podporuje nejen finanční plánování (a samozřejmě také plnění těchto plánů), ale také dává akcionářům pozitivní signál o zodpovědném přístupu finančního řízení společnosti. Je však vždy třeba pamatovat i na zmíněné nevýhody, které nemůžou být při rozhodování opomenuty a o kterých v této práci bylo taktéž pojednáno. Přestože IFRS 9 částečně uvolnil tyto pomyslná želízka kuta ze striktních ustanovení IAS 39, společnosti by i nadále neměly zapomenout, že zajišťovací účetnictví je privilegiem, nikoli povinností, a tedy je třeba vždy velmi zodpovědného a pečlivého přístupu.

90

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: Literatura: [1.] DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014. xi, 327. ISBN 9788026501497. [2.] GIBSON, Charles. H. Financial Reporting and Analysis. Cengage Learning: The University of Toledo, US, 2013. 688 s. ISBN 9781133188797. [3.] HINKE, Jana. IAS/IFRS a vykázání finanční pozice podniku. 1. vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 2013. 142 s. ISBN 9788087197653. [4.] JÍLEK, Josef. SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vydani. Praha: GRADA, 2013. 448 s. ISBN: 978-80-2474710-1. [5.] RAMIREZ, Juan. Accounting for derivativesadvanced hedging under IFRS. Juan Ramirez. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2007. xiv, 427 p. ISBN 0470515791.

Elektronické zdroje: [6.] ABDEL-KHALIK. A. Rashad. Accounting for Risk, Hedging and Complex Contracts. [online].

Routledge,

2013

[cit.

2015-11-10].

Dostupné

z:

. [7.] BDO. Assurance and accounting: A Guide to Hedge Accounting for Private Enterprises and Not-for-Profit Organizations [online]. BDO, 2011 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: . [8.] BDO. Hedge accounting may finally make sense! [online]. BDO, 2015 [cit. 2015-113]. Dostupné z: . [9.] BDO. IFRS AT A GLANCE: IFRIC 9 Reassessment of Embedded Derivatives [online]. BDO, 2014 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: 91

. [10.] BDO. NEED TO KNOW: Hedge Accounting (IFRS 9 Financial Instruments) [online]. BDO, 2014 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: . [11.]

BUNEA-BONTAS, Cristina Aurora. Basic Principles of Hedge Accounting [online]. Bacau: George Bacovia University, 2009 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: < http://mpra.ub.uni-muenchen.de/17072/1/MPRA_paper_17072.pdf >.

[12.] CFA Society. NON-IFRS EARNINGS AND ALTERNATIVE PERFORMANCE MEASURES: ENSURING A LEVEL PLAYING FIELD. [online]. CFA Society, 2015 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: < https://secure.cfauk.org/assets/1345/Non_IFRS_Earnings_and_Alternative_Performan ce_Measures___FINAL_web.pdf >. [13.] ČERNÝ, Michal R. Finanční riziko, Deriváty a IAS 39 (2. část) [online]. Účetnictví v praxi

2005/9,

1.9.2005

[cit.

2015-8-12].

Dostupné

z:

. [14.] Difference Between Fair Value Hedge and Cash Flow Hedge. IFRSbox [online]. [cit. 20015-10-26]. Dostupné z: . [15.] EY. Hedge Accounting under IFRS [online]. Ernst & Young, 2014 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: [16.] EY. Technical line: Hedge accounting: Is convergence possible? [online]. Ernst & Young,

2011

[cit.

2015-1-13].

Dostupné

z:

[17.] Financial Accounting Standards Board. Financial Accounting Standards Board [online]. Norwalk (CT): FASB, 2015 [cit. 2015-1-13]. Facts About FASB. Dostupné z: . 92

[18.] Financial instruments — Hedge accounting. IAS Plus. [online]. Delloite, 2010 [cit. 2015-1-13].

Dostupné

z:


notes/iasb/2010/agenda_1010a/agenda1534> . [19.] Hedge Accounting: IAS 39 vs. IFRS 9. IFRSbox [online]. [cit. 20015-10-26]. Dostupné z: [20.] IAS 2 — Inventories. IAS Plus. [online]. Delloite, 2010 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: < http://www.iasplus.com/en/standards/ias/ias2> [21.] IFRS 9 — Financial Instruments. IAS Plus. [online]. Delloite, 2014 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: < http://www.iasplus.com/en/standards/ifrs/ifrs9> . [22.] IFRS 9 Financial Instruments (replacement of IAS 39). IASB [online]. 2015 [cit. 20151-13].. Dostupné z: < http://www.ifrs.org/current-projects/iasb-projects/financialinstruments-a-replacement-of-ias-39-financial-instruments-recognitio/Pages/FinancialInstruments-Replacement-of-IAS-39.aspx>. [23.] IFRS Seminar for RegulatorsAccounting and Regulatory issues. GDLN Session 2: IAS 39 Financial Instruments: Recognition and Measurement –Hedge accounting. [online]. World Bank Centre For Financial Reporting Reform, 16.5. 2011 [cit. 2015-2-2]. Dostupné z: . [24.] KOLEKTIV AUTORŮ. IFRS 9: THE NEW RULES FOR HEDGE ACCOUNTING FROM THE RISK MANAGEMENT’S PERSPECTIVE. ACRN Journal of Finance and Risk Perspectives Purposes [online]. 2014, č. 3 [cit. 2015-2-4]. Dostupné z: < http://www.acrn-journals.eu/resources/jfrp201403d.pdf>. [25.] MULFORD, Charles W. COMISKEY, Eugene E. Natural Hedges and the Management of Foreign Currency Risk An Effective Antidote to Hedge Accounting [online]. Atlanta (GA): Georgia Tech Financial Analysis Lab, 2011 [cit. 2015-2-2]. Dostupné z: . [26.] MULFORD, Charles W. COMISKEY, Eugene E. The Non-designation of Derivatives as Hedges for Accounting Purposes [online]. Atlanta (GA): Georgia Tech Financial Analysis Lab, 2008 [cit. 2015-2-4]. Dostupné z: . 93

české

účetní

PriceWaterhouseCoopers.,

2009

[27.] PWC.

IFRS

a

předpisy: [cit.

podobnosti 2014-11-17].

a

rozdíly

[online].

Dostupné

z:

<

http://www.pwc.com/cz/cs/ucetnictvi/ifrs-publikace/ifrs-a-cz-USGAAP-podobnostirozdily.pdf >. [28.] PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 – Achieving hedge accounting in practice. [online]. PricewaterhouseCoopers, 2005 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: . [29.] PWC. International Financial Reporting Standards. IAS 39 Hedging: Aligning theory with practice. [online]. PricewaterhouseCoopers, 2005 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: . [30.] PWC. Practical guide: General hedge accounting [online]. PricewaterhouseCoopers, 2013 [cit. 20014-10-28]. Dostupné z: < http://download.pwc.com/ie/pubs/2014-pwcireland-practical-guide-general%20hedge%20accounting.pdf >. [31.] RYAN, Vincent. Only Half of Companies Hedging Currency and Other Risks [online]. CFO.com, 17.10.2013 [cit. 2015-2-2]. Dostupné z: . [32.] SPECTOR, Stephen. International Accounting Standard 39 (IAS 39), Financial Instruments: Recognition and Measurement [online]. PD Net, 2009 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: . [33.] WALLACE, Jeff. Key FAS 133/IAS 39 Difference [online]. Greenwich Treasury Advisors, 2008 [cit. 2015-1-13]. Dostupné z: . [34.] WILLMORE, Austin. The Implication of US GAAP and IFRS Convergence on American Business. Bridges 9 [online]. Coastal Carolina University, 2015 [cit. 2001410-28]. Dostupné z: .

94

Legislativa a standardy: [35.] FASB: Statements of Financial Accounting Standards No. 133: Accounting for Derivative Instruments and Hedging Activities (as amended). [online]. FASB, 1988 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: . [36.] IASB: IAS 39: Financial Instruments: Recognition and Measurement [online]. IASB, 2009 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: . [37.] IASB: IAS 2: Inventories [online]. IASB, 2003 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: . [38.] IASB: IAS 21: The Effects of Changes in Foreign Exchange Rates [online]. IASB, 2009 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: . [39.] IASB:

IFRS

9:

Financial

Instruments

[online].

IASB,

2014 [cit. 2015-12-

10]. Dostupné z: . [40.] NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. [41.] Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

95

SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1: Časté druhy zajištění.......................................................................................24 Tabulka č. 2: Proces zajišťovacího účetnictví .......................................................................29 Tabulka č. 3: Účtování zajištění reálné hodnoty ...................................................................45 Tabulka č. 4: Účtování zajištění peněžních toků...................................................................45 Tabulka č. 5: Vykazování zisků/ztrát z derivátů ve výsledku hospodaření dle jejich účelu ...47 Tabulka č. 6: Transakce č. 1 strategie A – dokumentace zajišťovacího vztahu .....................51 Tabulka č. 7: Transakce č. 1 strategie A – Reálné hodnoty zajišťované položky a zajišťovacího nástroje ...........................................................................................................54 Tabulka č. 8: Transakce č. 1 strategie A – dopad zajištění reálné hodnoty zásob na výsledek hospodaření ..........................................................................................................................58 Tabulka č. 9: Transakce č. 1 strategie B – spotová cena kakaových bobů a reálné hodnoty derivátů (futures) ..................................................................................................................59 Tabulka č. 10: Transakce č. 1 strategie B – dopad zajištění reálné hodnoty zásob na výsledek hospodaření ..........................................................................................................................61 Tabulka č. 11: Transakce č. 1 strategie C – dopad neužití žádného typu derivátů na zisk......62 Tabulka č. 12: Transakce č. 2 strategie A – podmínky FX forwardu ....................................63 Tabulka č. 13: Transakce č. 2 strategie A – dokumentace zajišťovacího vztahu ...................63 Tabulka č. 14: Transakce č. 2 strategie A – směnné kurzy EUR : USD ................................65 Tabulka č. 15: Transakce č. 2 strategie A – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na výsledek hospodaření daných období ...................................................................69 Tabulka č. 16: Transakce č. 2 strategie A – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na ostatní úplný výsledek hospodaření ......................................................................70 Tabulka č. 17: Transakce č. 2 strategie B – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na výsledek hospodaření daných období ...................................................................72 Tabulka č. 18: Transakce č. 2 strategie C – dopad neužití žádného typu derivátů na zisk......73 Tabulka č. 19: Transakce č. 3 strategie A – dokumentace zajišťovacího vztahu ...................74 Tabulka č. 20: Transakce č. 3 strategie A – reálné hodnoty zajišťované položky a zajišťovacího nástroje ...........................................................................................................76 Tabulka č. 21: Transakce č. 3 strategie A – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na výsledek hospodaření daných období ...................................................................81 Tabulka č. 22: Transakce č. 3 strategie A – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na ostatní úplný výsledek hospodaření......................................................................81 Tabulka č. 23: Transakce č. 3 strategie B – dopad zajištění peněžních toků očekávaného nákupu na výsledek hospodaření daných období ...................................................................83 Tabulka č. 24: Transakce č. 3 strategie C – dopad neužití žádného typu derivátu na zisk......84 Tabulka č. 25: Úplný výsledek hospodaření vykázaný při strategii A v EUR .......................85 Tabulka č. 26: Úplný výsledek hospodaření vykázaný při strategii B v EUR........................85 Tabulka č. 27: Úplný výsledek hospodaření vykázaný při strategii C v EUR........................86 Tabulka č. 28: Základní finanční ukazatele výkonosti na základě celkových údajů (tedy 201X+201X+1) ....................................................................................................................87 96

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: DOR – Dollar offset metoda FVTPL – Fair Value Through Profit or Los EU – Evropská Unie EBIT – Earnings before interest and taxes EBITDA – Earnings before interest, taxes, depreciation and amortization EUR – měna EURO FAS – Financial Accounting Standards FASB – Financial Accounting Standards Board FP – Statement of financial position FV – Fair Value FVTOCI – Fair Value Through Other Comprehensive Income US GAAP – Generally accepted accounting principles IAS – International Accounting Standards IASB – International Accounting Standards Board ICE – International Commodity Exchange IFRS – International Financial Reporting Standards OCI – Other Comprehensive Income NRV – Net Realized Value ROA – Return on assets USA – The United States of America USD – The United States dollar

97

SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1: ROZVAHY ABC DLE STRATEGIE A............................................................99 Příloha č. 2: ROZVAHY ABC DLE STRATEGIE B .......................................................... 100 Příloha č. 3: ROZVAHY ABC DLE STRATEGIE C .......................................................... 101

98

Příloha č. 1: ROZVAHY ABC DLE STRATEGIE A

ABC, rozvaha k 31.12.201X Aktiva Pozemky, budovy, zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice oceňované ekvivalenční metodou Odložené daňové pohledávky Finanční aktiva Pohledávky z titulu běžných daní

Biologická aktiva Aktiva držená k prodeji Zásoby Obchodní a jiné pohledávky Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

6 120,714 Pasiva Závazky Obchodní a jiné závazky Rezervy Finanční závazky Závazky z titulu běžných daní Odložené daňové závazky Závazky, které jsou součástí celků určených k prodeji Vlastní kapitál Emitovaný kapitál a rezervní fondy 3 140 Menšinový podíl 176,5 Zisk běžného období 2 718,5

V tis. EUR 6 120,714

6 120,714 6 105,714

15

ABC, rozvaha k 31.12.201X+1 Aktiva Pozemky, budovy, zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice oceňované ekvivalenční metodou Odložené daňové pohledávky Finanční aktiva Pohledávky z titulu běžných daní

Biologická aktiva Aktiva držená k prodeji Zásoby Obchodní a jiné pohledávky Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

6 825,714 Pasiva Závazky Obchodní a jiné závazky Rezervy Finanční závazky Závazky z titulu běžných daní Odložené daňové závazky Závazky, které jsou součástí celků určených k prodeji Vlastní kapitál Emitovaný kapitál a rezervní fondy Menšinový podíl Zisk běžného období 6 825,714 Zisk minulého období

99

V tis. EUR 6 825,714

6 000 6 000

810,714 15

Příloha č. 2: ROZVAHY ABC DLE STRATEGIE B

ABC, rozvaha k 31.12.201X Aktiva Pozemky, budovy, zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice oceňované ekvivalenční metodou Odložené daňové pohledávky Finanční aktiva Pohledávky z titulu běžných daní

Biologická aktiva Aktiva držená k prodeji Zásoby Obchodní a jiné pohledávky Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

6 180,714 Pasiva Závazky Obchodní a jiné závazky Rezervy Finanční závazky Závazky z titulu běžných daní 85,714 Odložené daňové závazky Závazky, které jsou součástí celků určených k prodeji Vlastní kapitál Emitovaný kapitál a rezervní fondy 3 200 Menšinový podíl 176,5 Zisk běžného období 2 718,5

V tis. EUR 6 180,714

6 180,714 6 000

180,714

ABC, rozvaha k 31.12.201X+1 Aktiva Pozemky, budovy, zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice oceňované ekvivalenční metodou Odložené daňové pohledávky Finanční aktiva Pohledávky z titulu běžných daní

Biologická aktiva Aktiva držená k prodeji Zásoby Obchodní a jiné pohledávky Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

6 825,714 Pasiva Závazky Obchodní a jiné závazky Rezervy Finanční závazky Závazky z titulu běžných daní Odložené daňové závazky Závazky, které jsou součástí celků určených k prodeji Vlastní kapitál Emitovaný kapitál a rezervní fondy Menšinový podíl Zisk běžného období 6 825,714 Zisk minulého období

100

V tis. EUR 6 825,714

6 825,714 6 000

645 180,714

Příloha č. 3: ROZVAHY ABC DLE STRATEGIE C ABC, rozvaha k 31.12.201X Aktiva Pozemky, budovy, zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice oceňované ekvivalenční metodou Odložené daňové pohledávky Finanční aktiva Pohledávky z titulu běžných daní

Biologická aktiva Aktiva držená k prodeji Zásoby Obchodní a jiné pohledávky Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

6 000 Pasiva Závazky Obchodní a jiné závazky Rezervy Finanční závazky Závazky z titulu běžných daní Odložené daňové závazky Závazky, které jsou součástí celků určených k prodeji Vlastní kapitál Emitovaný kapitál a rezervní fondy 3 200 Menšinový podíl Zisk běžného období 2 800

V tis. EUR 6 000

6 000 6 000

ABC, rozvaha k 31.12.201X+1 Aktiva Pozemky, budovy, zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice oceňované ekvivalenční metodou Odložené daňové pohledávky Finanční aktiva Pohledávky z titulu běžných daní

Biologická aktiva Aktiva držená k prodeji Zásoby Obchodní a jiné pohledávky Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

6 324,126 Pasiva Závazky Obchodní a jiné závazky Rezervy Finanční závazky Závazky z titulu běžných daní Odložené daňové závazky Závazky, které jsou součástí celků určených k prodeji Vlastní kapitál Emitovaný kapitál a rezervní fondy Menšinový podíl Zisk běžného období 6 324,126 Zisk minulého období

101

V tis. EUR 6 324,126

6 324,126 6 000

324,126