EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště, Rajhrad, Masarykova 198 ___________________________________________________________________

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM OBOR VZDĚLÁNÍ

EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 16-01-M/01

2010

16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí

Č.j.: 2637 / 2010 Zpracoval: Mgr. Stanislav Štěpánek Dne: 25. 05. 2010 Doporučeno: předmětovou komisí Dne: 26. 08. 2010 Schválil: PaedDr. Marek Kňažík Dne: 30. 08. 2010 Za školskou radu: Ing. Bohumil Zavadil Dne: 12. 10. 2010

Účinnost od: 1. 9. 2010 Podpis: Podpis: Podpis: Podpis:

2


Obsah Obsah............................................................................................................................................................................3 Kolektiv autorů.................................................................................................................................................................4 1 Identifikační údaje školy....................................................................................................................................................5 2 Charakteristika vzdělávacího programu ...........................................................................................................................6 2.1 Identifikační údaje oboru............................................................................................................................................6 2.2 Charakteristika a koncepce školy...............................................................................................................................6 2.3 Charakteristika školního vzdělávacího programu...................................................................................................... 9 2.3.1 Popis celkového pojetí vzdělávání.......................................................................................................................9 2.3.2 Metody a formy vzdělávání...............................................................................................................................10 2.3.3 Podmínky pro přijímání ke vzdělávání..............................................................................................................10 2.3.4 Způsob ukončení vzdělávání.............................................................................................................................11 2.3.5 Organizace výuky..............................................................................................................................................12 2.3.6 Další vzdělávací a ostatní vyučovací aktivity....................................................................................................12 2.3.7 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence...............................................................14 2.3.8 Způsob hodnocení žáků a diagnostika...............................................................................................................15 2.3.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných .................................. 21 2.4 Profil absolventa.......................................................................................................................................................23 2.4.1 Identifikační údaje.............................................................................................................................................23 2.4.2 Uplatnění absolventa v praxi.............................................................................................................................23 2.4.3 Výsledky vzdělávání..........................................................................................................................................23 2.5 Podmínky realizace ŠVP..........................................................................................................................................25 2.6 Výchovné a vzdělávací strategie.............................................................................................................................. 25 2.7 Spolupráce se sociálními partnery............................................................................................................................26 2.8 Požadované kompetence absolventů školy...............................................................................................................28 2.8.1 Klíčové kompetence..........................................................................................................................................28 2.8.2 Odborné kompetence.........................................................................................................................................30 2.9 Realizace a začlenění průřezových témat.................................................................................................................32 3 Učební plán......................................................................................................................................................................33 3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP........................................................................................ 33 3.2 Ročníkový učební plán.............................................................................................................................................34 3.3 Přehled využití týdnů................................................................................................................................................35

3


Kolektiv autorů Koordinátor projektu: Mgr. Stanislav Štěpánek Autoři a spoluautoři jednotlivých kapitol a předmětů: Mgr. Helena Badalová (jazykové vzdělávání a komunikace, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, Německý jazyk), Ing. Jitka Bezděkovská (Veřejná zeleň), Mgr. Hana Brázdilová (Anglický jazyk), Mgr. Miroslava Černá (vzdělávání pro zdraví, Tělesná výchova), Mgr. Zora Gerguri (přírodovědné vzdělávání, Fyzika, matematické vzdělávání a Matematika, realizace a začlenění průřezových témat, charakteristika školního vzdělávacího programu, popis celkového pojetí vzdělávání, výchovné a vzdělávací strategie, požadované kompetence absolventů školy, odborné kompetence), Mgr. Václav Izák (Právo), Mgr. Pavla Janáčková (společenskovědní vzdělávání, Základy společenských věd, Geografie, projekty), Ing. František Kadaňka (Biologie), PaedDr. Marek Kňažík (charakteristika a koncepce školy, autoevaluace školy), Mgr. Jana Křepelková (vzdělávání a komunikace v českém jazyce, estetické vzdělávání, Český jazyk, Literatura), RNDr. Antonín Martiník (Lesnictví), Mgr. Dominika Močubová (Chemie, Biotechnologie, Cvičení z biologie, Cvičení z chemie, Hygiena a toxikologie, Monitorování a analýzy, projekty), RNDr., Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. (Meteorologie a hydrologie), Mgr. Alena Skálová (metody a formy vzdělávání, podmínky pro přijímání ke vzdělávání, profil absolventa, způsob ukončení vzdělávání, organizace výuky, způsob hodnocení žáků, podmínky realizace školního vzdělávacího programu, spolupráce se sociálními partnery, maturitní práce, projekty), Mgr. Martin Slanina (Ekologie, Geologie a pedologie, Praxe, Geodézie, Lesnictví, Právo, profil absolventa, další vzdělávací a ostatní vyučovací aktivity, spolupráce se sociálními partnery, projekty), Mgr. Vladimír Šácha (Krajinná ekologie, Agroekologie, Energie a výrobní technologie, Odpady, Ochrana přírody, maturitní práce), Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D. (Vodárenství), Blažena Ševčíková (realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence), Mgr. Stanislav Štěpánek (identifikační údaje, klíčové kompetence, ročníkový plán výuky, přehled využití týdnů, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, environmentální příprava, ochrana životního prostředí, monitorování životního prostředí, vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích, Informační technologie, projekty), Ing. Jana Tylová (vzdělávání žáků s SVP), Ing. Bohumil Zavadil (ekonomické vzdělávání, Ekonomika, Management a marketing, Účetnictví, Geodézie, další vzdělávací a ostatní vyučovací aktivity, projekty). Korektura textu: Mgr. Hana Brázdilová, Mgr. Pavla Janáčková, Mgr. Jana Křepelková Autor tabulek a schémat: Mgr. Stanislav Štěpánek Rukopis posuzovala: Mgr. Alena Skálová © 2010

4


1 Identifikační údaje školy Název a kód vzdělávacího programu:

Ekologie a životní prostředí 16-01-M/01

Název a kód oboru vzdělání:


Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka vzdělávání:

4 roky

Forma vzdělávání:

denní

Účinnost od:

1. září 2010

Verze:

I.

Č.j.:

2637/2010

Předkladatel: Název a adresa školy:

Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad, Masarykova 198

IZO:

600014096

IČ:

00055468

Adresa:

664 61 Rajhrad, Masarykova 198

Ředitel školy:

PaedDr. Marek Kňažík

Kontaktní údaje:

Mgr. Stanislav Štěpánek

Zřizovatel:

telefon:

547 428 206

fax:

547 428 211

internet:

http://www.skolarajhrad.cz

e-mail:

[email protected]

Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

5


2 Charakteristika vzdělávacího programu 2.1 Identifikační údaje oboru Název a kód vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Stupeň vzdělání: Délka vzdělávání: Forma vzdělávání: Účinnost od: Verze: Č.j.:

Ekologie a životní prostředí 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí 16-01-M/01 střední vzdělání s maturitní zkouškou 4 roky denní 1. září 2010 I. 2637/2010

2.2 Charakteristika a koncepce školy Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad je jedinou zahradnickou školou v Jihomoravském kraji a počtem žáků největší střední zahradnickou školou v ČR. Tvoří ji dvě pracoviště: pracoviště Rajhrad, Masarykova 198 pracoviště Brno-Bohunice, Lány 34 V současné podobě škola existuje od 1. 7. 2004, kdy došlo (usnesením zastupitelstva Jihomoravského kraje č.1032/04/Z25 ze dne 20. května 2004) ke sloučení do té doby samostatných školských subjektů, a to SOU zahradnického v Rajhradě, SOŠ zahradnické v Brně - Bohunicích a SOU Želešice (činnost v areálu byla ukončena v roce 2008). Oba zahradnické areály v Brně a v Rajhradě poskytují teoretické i praktické vyučování, stravování, ubytování i mimoškolní činnost. Obě pracoviště nabízejí kvalitní vzdělávací portfolio, které se vyznačuje prostupností jednotlivých oborů vzdělání: • 41-44-M/01 • 16-01-M/01 • 41-52-H/01 • 41-55-H/01 • 41-44-L/501

Zahradnictví (4-letý obor vzdělání) Ekologie a ochrana krajiny (4-letý obor vzdělání) Zahradník (3-letý obor vzdělání) Opravář zemědělských strojů (3-letý obor vzdělání) Zahradnictví (2-leté nástavbové studium)

Obě pracoviště mají bohatou historii. Škola v Rajhradě vznikla v roce 1951 a škola v Brně-Bohunicích již v roce 1901. Školy za dobu své existence vychovaly řadu úspěšných absolventů, kteří se stali základem nejenom jihomoravského, ale i celého českého zahradnictví. Pracoviště v Rajhradě je zaměřeno na výuku učňovské mládeže v oborech vzdělání Zahradník a Opravář zemědělských strojů. Výuka je tříletá a je zakončena závěrečnou učňovskou zkouškou. Po jejím absolvování mohou žáci pokračovat ve dvouletém denním nástavbovém studiu zakončeném maturitní zkouškou. Tento typ výuky je vhodný především pro ty žáky, kteří mají zájem po ukončení školy pracovat ve výrobních zahradnických podnicích. Kombinace vyučení v oboru s dvouletým denním nástavbovým studiem je vhodná pro budoucí majitele menších zahradnických podniků a pro THP ve větších podnicích výrobního charakteru. Areál školy v Rajhradě se rozkládá na rozloze 5 ha a kromě přilehlých pozemků a okrasných zahrad zahrnuje jednu hlavní školní budovu a dvě přízemní budovy pro výuku teorie, tři přízemní budovy pro výuku praxe, pět skleníků (z toho tři vytápěné a dva nevytápěné), skladové prostory, prodejnu zahradnických výrobků a vodárnu. Teoretická výuka zde probíhá v deseti kmenových učebnách vybavených potřebnou didaktickou a výpočetní technikou a učebnách specializovaných na výuku výpočetní techniky, cizích jazyků a floristiky. Bezdrátový internet a počítačové zasíťování celé školy doplňuje žákům komplexní servis školy. Školní budova je umístěna v areálu školní zahrady. Praktická výuka probíhá v pěti výukových sklenících, pěti specializovaných učebnách a na přilehlých pracovních pozemcích. Celá zahrada je rozdělena na části, které jsou zaměřeny na jednotlivá odvětví zahradnictví. Praktickou výuku realizují žáci nejen v areálu pracoviště, ale také v různých zahradnických firmách v Jihomoravském kraji.

6


Část okrasného sadovnictví: součástí je okrasný park, který je umístěn v okolí hlavní budovy školy, s výsadbou okrasných stromů a keřů. Do této části okrasného sadovnictví patří také školky, kde se množí a pěstují okrasné stromy, keře a venkovní květiny. Část květinářská: do této části patří sbírkové a pěstitelské vytápěné skleníky o rozloze 2 600 m2 a volné plochy pro pěstování květin určených k vazbě a aranžování. Část ovocnářská: zahrnuje ovocné množitelské školky a ovocné výsadby jabloní, meruněk, vinné révy, broskvoní, rybízu a angreštu. Stravování i ubytování žáků je zajištěno v nově rekonstruovaných prostorách v hlavní budově školy. Součástí domova mládeže je posilovna, klubovna a další prostory. Pracoviště v Brně-Bohunicích poskytuje, podobně jako pracoviště v Rajhradě, komplexní zajištění výuky žáků. Areál se rozkládá na rozloze 5 ha a kromě 2,5 ha parku a 2,5 ha ostatních ploch zahrnuje: 3 budovy školy pro teoretickou výuku 2 budovy pro ubytování - domov mládeže 1 budovu pro výuku autoškoly 5 přízemních objektů pro zahradnické a mechanizační práce 8 skleníků prodejní, technické a skladové prostory 6 rodinných domů k ubytování V areálu se nachází přírodní zdroj vody a zemědělský dvůr sloužící k výuce autoškoly a zahradnickému opravárenství. Teoretická výuka probíhá v 11 kvalitně vybavených třídách, a to v různých budovách areálu. Dvě učebny slouží jako chemické a biologické laboratoře. Stravování je realizováno v rekonstruované jídelně ve školní budově. Také na tomto pracovišti realizují praktickou výuku žáci nejen v areálu pracoviště, ale také v různých zahradnických a ekologických firmách v Jihomoravském kraji. V brněnském areálu školy se vyučují dva čtyřleté obory vzdělání, a to Zahradnictví a obor Ekologie a ochrana krajiny. Oba obory jsou zakončeny maturitní zkouškou. Studium zahradnictví v této podobě je vhodné pro ty, kteří chtějí po ukončení studia pokračovat ve studiu na vysokých školách, nebo budou zaměstnáni jako prodejci zahradnických výrobků nebo potřeb pro zahradnictví. Mohou být také techniky v zahradnických podnicích nebo techniky ve výzkumných ústavech a ve školách. Řada absolventů tohoto oboru školy pokračuje ve studiu i na vysokých školách s jiným předmětem výuky než zahradnictví, jako jsou např. pedagogické a právnické fakulty, technické obory atd. Absolventi ekologického oboru mohou získanou středoškolskou kvalifikaci pracovníka v oblasti ochrany životního prostředí uplatnit ve státní správě nebo ve sféře výroby a služeb. Oblast státní správy zahrnuje: • referáty životního prostředí, obcí, měst a okresů • inspekční činnost v oblasti ochrany vody, ovzduší a nakládání s odpady • chráněné krajinné oblasti, národní parky, přírodní rezervace a národní přírodní rezervace. Sféra výroby a služeb zahrnuje: • ekologické útvary průmyslových podniků, laboratoří zabývajících se znečištěním životního prostředí, podniky odpadového hospodářství • rekultivace Absolvent najde uplatnění i v informační a osvětové činnosti oboru. Další vývoj školy a stanovení koncepce jejího budoucího rozvoje vychází ze současné reality snižujícího se počtu žáků středních škol a tím i provozních finančních prostředků, neúnosnou režijní náročností brněnského zastaralého areálu. Bude nutné v dalším období tuto situaci vyřešit sloučením dvou pracovišť do jednoho areálu a výstavbou nové budovy školy v r. 2011 pro teoretické vyučování. Ředitelem školy byly stanoveny hlavní cíle školy v těchto oblastech: • pedagogické a didaktické • personálního zajištění • materiálního zajištění • investiční a ekonomické • řídící a kontrolní

7


Charakteristickým rysem při stanovení koncepce školy je při současném prudkém populačním poklesu počtu žáků kladení důrazu na dvě hlediska v oblasti: • vzdělávaní - zachovat vysokou kvalitu zahradnického vzdělávání žáků • udržet ekonomickou stabilitu školy a zajistit finanční prostředky i z mimorozpočtových kapitol JMK (například z fondů EU) Další hlavní předpoklady pro rozvoj organizace na období 2009 – 2013 jsou : • zavedení nového perspektivního studijního oboru • transparentní rozhodování managementu školy • kvalitně fungující mezilidské a pracovní vztahy mezi zaměstnanci • rozvoj image školy (spolupráce s radnicí obce, výstavy, veletrhy, prodej výrobků …) • další zkvalitnění spolupráce s partnerskými zahradnickými školami v EU a zapojení do mezinárodních projektů • rovnovážná a kvalitní spolupráce s partnerskými zahradnickými firmami i jinými subjekty (např. divadla, státní hrady a zámky, vzdělávací a charitativní organizace…) V budoucím období rozvoje školy bude záviset na jeho managementu, jak se vypořádá nejen s realizací úkolů v ekonomické oblasti, ale také se zavedením nových vzdělávacích programů jednotlivých oborů vzdělání. Důležitým úkolem také bude vybudovat a propracovat systém vzdělávání dospělých (vytvoření Centra celoživotního vzdělávání pro pracovníky v zahradnictví) vedený snahou, aby se škola stala střediskem a centrem komunitárního života a vzdělávání odborníků i laické veřejnosti, a to formou intenzivnější spolupráce s Úřady práce, JMK, profesními svazy a dalšími institucemi. Škola musí být také schopna především nabídnout žákům a rodičům atraktivní vzdělávací portfolio, které by zajišťovalo nejen dobré uplatnění absolventů na našem, ale i evropském trhu práce a udrželo naší škole získanou prestiž mezi zahradnickými školami v ČR.

8


2.3 Charakteristika školního vzdělávacího programu Nový systém tvorby vzdělávacích programů zavádí Národní program tvorby vzdělávání v České republice a zákon č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v rámci procesu modernizace a zlepšení kvalita vzdělávání. Kurikulární dokumenty jsou tvořeny na dvou úrovních: státní (RVP) a školní (ŠVP). ŠVP předkládá požadované výstupy ( výsledky vzdělávání) na naší škole, uvádí způsob jejich realizace a prostředky pro jejich dosažení. ŠVP je tvořen s ohledem na lepší uplatnění absolventů na trhu práce, s ohledem na jejich připravenost dále se vzdělávat, případně rekvalifikovat. Tvorba programu vychází ze čtyř cílů vzdělávání pro 21. století formulovaných komisí UNESCO (tzv. Delorsovy cíle): učit se poznávat, učit se učit, učit se být a učit se žít s ostatními. Těmto cílům odpovídají i klíčové kompetence, které si má žák v rámci vzdělávání na naší škole osvojit. ŠVP je zpracován tak, aby zajišťoval srovnatelnou úroveň odborného vzdělávání a zároveň reaguje na potřeby trhu práce v regionu. Zároveň však klade důraz na význam všeobecného vzdělávání, které je nezbytné pro celoživotní vzdělávání absolventů, aby chápali současné jevy ve společnosti, dokázali se přizpůsobovat rychlému rozvoji vědy a techniky i měnícím se pracovním i životním podmínkám. ŠVP vymezují kromě klíčových kompetencí i odborné kompetence, které odrážejí profesní profil absolventa, jeho způsobilost pro výkon daného povolání či skupiny příbuzných povolání. Obsah ŠVP je uveden formou požadovaných výsledků vzdělávání a jim odpovídajícího učiva, je strukturován podle vzdělávacích oblastí, v nichž jsou stanoveny jednotlivé konkrétní vyučovací předměty.

2.3.1 Popis celkového pojetí vzdělávání Základem pojetí našeho ŠVP je uvědomění si a respektování postavení naší školy jakož i celého středního školství v rámci systému vzdělávání v ČR. Tato sekundární úroveň vzdělávání je prostředníkem mezi základním a vysokým školstvím, respektive systémem celoživotního vzdělávání. Z tohoto uvědomění si postavení školy plynou úkoly, metody i požadované výsledky činnosti školy. Střední školství se tak postupně mění z koncové na průběžnou část systému. Přibližně 60 % výuky je tvořeno všeobecnými předměty. To naplňuje požadavek státu na lyceizaci výuky na středních školách. Administrativně proto byly státem přeřazeny některé předměty ze skupiny předmětů odborných do skupiny předmětů všeobecných (chemie, biologie, ekonomika, informatika). V praxi to znamená především tu skutečnost, že tyto předměty jsou vyučovány skutečně jako všeobecné a nejsou již tak úzce vázány na odbornost školy, jako tomu bylo v minulosti. Toto přeřazení zmíněných předmětů má přímou souvislost s budoucími státními maturitami z informačních technologií, z matematiky a ze společenskovědního základu. Celý školní vzdělávací program je ovládán klíčovými a odbornými kompetencemi a průřezovými tématy. Jsou společným úkolem všech pracovníků školy a žáků. Každý si proto musí být vědom tohoto vyššího cíle, který vždy přesahuje předmět, který je právě vyučován a ke kterému musí učitelé i žáci veškerým svým úsilím neustále směřovat. Školní vzdělávací program plně respektuje rámcový vzdělávací program a rozvíjí ho s důrazem na okrasné zahradnictví. Bere přitom ohled na potřeby trhu služeb svého zřizovatele a místa působení, tj. na Jihomoravský kraj a Brno, tedy potřeb zaměřených jak na výrobu, tak i na floristické a sadovnické služby. Na všeobecné předměty navazuje skupina předmětů odborných. Ty se dále dělí na předměty pro obor základní a na předměty speciální. Obě tyto skupiny společně zaujímají asi 40 % výuky a jsou rozdělené na dvě přibližně stejné poloviny. Do skupiny základních odborných předmětů patří základy zahradnictví, agrochemie, rostlinolékařská péče, geodézie a mechanizační předměty. Tato skupina je podkladem pro výuku ve speciálních předmětech, a proto je kvalitě výuky v těchto předmětech věnována zvýšená pozornost. Speciálními předměty jsou zelinářství, ovocnictví, sadovnictví, tvorba zahrad a parků, květinářství a floristika. Ty se principiálně dělí do tří skupin, které reflektují jak požadavky RVP, tak i dělení oboru podle kartotéky typových pozic (KTP). Dělí se tedy na zahradnickou výrobu, sadovnictví a floristiku. V závislosti na plánu výuky teorie je vytvořen plán výuky praxe. Na ucelený ŠVP naváže v budoucnosti systém odborných kurzů pro veřejnost, které škola bude nabízet v rámci celoživotního vzdělávání. Systém celoživotního vzdělávání bude tvořen na podkladě požadavků podniků, profesních svazů, úřadů práce a s přihlédnutím k nabídce vzdělávání poskytovaného MZLU Brno a ostatních škol v kraji.

9


2.3.2 Metody a formy vzdělávání Metody a formy výuky volí vyučující s ohledem na charakter předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. Přednostně jsou uplatňovány aktivizační a komunikační metody – řízený rozhovor, besedy, diskuze, didaktické hry. Z expozičních metod se uplatňují především ty, které umožňují vysokou míru názornosti: práce s verbálními, ikonickými a kombinovanými texty a metody činnostního učení. V některých předmětech se i nadále upřednostňuje výklad. Při nácviku praktických dovedností jsou využívány metody kinetického učení. Základní formou výuky je vyučovací hodina, cvičení, laboratorní cvičení, exkurze, praktické vyučování, výuka v terénu, projekt, konzultace s vyučujícím. Ve všech oblastech vzdělávání jsou žáci vedeni k osvojení si autodidaktických metod učení.

2.3.3 Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Ke vzdělávání jsou přijímáni zdravotně způsobilí uchazeči s ukončeným základním vzděláním. Kritéria pro přijetí jsou: • splnění povinné školní docházky, nebo úspěšné ukončení základního vzdělávání • splnění kriterií přijímacího řízení stanovených ředitelem školy pro daný školní rok • zdravotní způsobilost uchazeče (upřesněna vládním nařízením) Dle §1a nařízení vlády 689/2004 Sb., Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, v platném znění, nejsou pro uchazeče o vzdělávání v daném oboru stanovena žádná zdravotní a tělesná omezení. Konkrétní kritéria včetně stupnice jejich bodového hodnocení jsou každoročně zveřejňována do 31. ledna. Pořadí uchazečů se stanovuje dle celkového počtu dosažených bodů. Podmínkou pro přijetí cizích státních příslušníků je navíc: • předložení nostrifikace vysvědčení, které odpovídá ukončenému základnímu vzdělání • prokázání znalosti českého jazyka pohovorem před komisí • prokázání oprávněnosti k pobytu na území ČR

10

2.3.4 Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, jejíž obsah a organizace se řídí platnou školskou legislativou. Maturitní zkouška se skládá ze společné části, garantované státem, a z profilové části. Podmínkou pro úspěšné složení maturitní zkoušky je úspěšné složení obou těchto částí. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Termín konání maturitní zkoušky se řídí aktuálně platným zněním školského zákona a příslušným prováděcím předpisem. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek: z povinné zkoušky z Českého jazyka a Literatury, z cizího jazyka a z volitelného předmětu, který žák volí z nabídky Matematika, občanský a společenskovědní základ, informatika. Zkoušky z jazyků jsou komplexní a skládají se z didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky, třetí povinná zkouška společné části je vypracována formou didaktického testu. Dále žák může zvolit v rámci společné části maturitní zkoušky maximálně 3 nepovinné zkoušky z nabídky dané platnou legislativou. Profilová část maturitní zkoušky obsahuje tři povinné zkoušky, kterými jsou: 1. Vypracování a obhajoba maturitní práce před maturitní komisí. 2. Ekologie a životní prostředí, jejímž obsahem je předmět Ekologie a další odborné předměty z oblasti vzdělávání ochrana životního prostředí. Forma: ústní zkouška před maturitní komisí. 3. Jeden povinně volitelný předmět z nabídky Chemie, Biologie, Ekonomika a management, dále Informační technologie a Matematika, pokud nebyly zvoleny ve společné části. Forma: ústní zkouška před maturitní komisí. Z téže nabídky, s výjimkou předmětů, zvolených v povinné části, žák může konat až dvě nepovinné zkoušky formou ústní zkoušky před maturitní komisí.

Model maturitní zkoušky Společná část Povinná část

Profilová část Povinná část Ekologie a životní prostředí

Cizí jazyk

Český jazyk, Literatura

Maturitní práce CHE / BIO / ITE / MAT / EKO

MAT / ZSV / ITE

Nepovinná část Dle platné nabídky zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části.

Nepovinná část

CHE / BIO / ITE / MAT / EKO

Pozn.: CHE – Chemie, BIO – Biologie, MAT – Matematika, ITE – Informační technologie, EKO – Ekonomika a management Obr. 1: Ideové schéma maturitní zkoušky


2.3.5 Organizace výuky Obsah vzdělávání v teoretické oblasti je realizován v převážné míře ve vyučovacích hodinách, jejichž délka činí 45 minut a jejichž počet je dán učebním plánem. Výuka se uskutečňuje v kmenových třídách, odborných učebnách i v zařízeních mimo školu. V některých předmětech jsou zařazena cvičení, která vyžadují dělení třídy na skupiny a která probíhají zpravidla ve dvouhodinových celcích. Na výuku předmětu Informační technologie a Cizí jazyk se třída vždy dělí na poloviny. Praktické vyučování je obsahem předmětu Praxe (1. ročník) a odborných předmětů Ekologie (2. ročník) a Ochrana přírody (3. ročník). Praxe je realizována jednak formou učební praxe, která je začleněna do rozvrhu v pravidelném šestihodinovém bloku 1x za 14 dní, třída se přitom dělí na poloviny, dále potom formou blokové praxe, která probíhá pod vedením vyučujícího v týdenních celcích, zpravidla na lokalitách CHKO. Individuální praxi žáci absolvují na smluvních pracovištích, která si vybírají dle svého zájmu a místních možností. Žáci jsou na pracovištích individuálně nebo v malých skupinkách v počtu 2-3 žáků. Pracovní doba přitom činí 8 hodin. Praktické vyučování lze absolvovat i v zahraničí. Ve 3. - 4. ročníku žáci zpracovávají maturitní práci. Ve čtvrtém ročníku je v rozvržení týdnů začleněn 1 týden, který je určen k vypracování maturitní práce a který žáci mohou využít dle individuálních potřeb buď vcelku, nebo po jednotlivých dnech. Další podrobnosti organizace praktické výuky jsou uvedeny v přehledu využití týdnů a v učební osnově předmětu Praxe. Výuka dále probíhá formou projektů, odborných exkurzí, kurzů, besed a je doplněna dalšími vzdělávacími aktivitami.

2.3.6 Další vzdělávací a ostatní vyučovací aktivity Kroužky Ve škole pracují kroužky vazačský, mechanizační, včelařský, fotografický. Jsou určeny bez rozdílu všem zájemcům a vedoucími jsou zpravidla učitelé školy. Ekologické olympiády Pořádají se v rámci jednotlivých krajů pod záštitou neziskových organizací propojených s odborníky na ekologii jak z řad státních zaměstnanců, tak i soukromých subjektů. Ekologických olympiád se účastní žáci druhých a třetích ročníků. Ekologická výzdoba školy Žáci aranžérsky zpracovávají zvolená témata jako např. Rok biodiverzity, Den Země, Ochrana mokřadů atd. Další aktivity Žáci se účastní aktivit věnovaných ochraně přírody, jako jsou např. „vlčí hlídky“, projekty pro obnovu lesů, Clean the World, pomáhají základním školám v organizacích jejich Dnů Země. Tyto aktivity jsou provozovány mimo dobu školní výuky. Mezinárodní projekty V současnosti jsou žáci zapojeni do projektu Globe. GLOBE (Global Learning and Observations to Benefit the Environment) je mezinárodní dlouhodobý program zaměřený na sledování životního prostředí na místní i globální úrovni. GLOBE vede studenty k poznávání a porozumění přírody kolem nás. Studenti pozorují kvalitu životního prostředí ve svém okolí, všímají si nejrůznějších jevů a vyhodnocují je, analyzují problémy a hledají možnosti jejich řešení. Naměřená data žáci také odesílají prostřednictvím internetu do mezinárodní databáze v USA. Mezinárodní zpracování výsledků garantuje NASA (National Aeronautics and Space Administration). V současnosti je program GLOBE realizován ve 112 zemích světa. Do budoucnosti uvažujeme o zapojení do dalších mezinárodních projektů. Máme kontakty na zahraniční subjekty věnující se nevládní ochraně přírody ve spolupráci s vládou daných států. 12


Zahraniční kontakty Žáci jsou seznámeni s možností samovzdělávání v zahraničí v podobě různých projektů jak evropských, tak i celosvětových. Tyto aktivity ovšem trvají ½ - 2 roky a není je tedy možné vykonávat v době studia. Akce tedy probíhá po ukončení studia a umožní žákům prohloubit své jazykové i odborné dovednosti a navázat další odborné i osobní kontakty. Školní výstavy Škola pořádá pravidelné vazačsko-aranžérské výstavy, jejichž realizace probíhá v rámci praktického vyučování pod vedením učitelů praktického vyučování. Součástí výstavy je i soutěžní část, které se účastní třídní kolektivy i jednotlivci. Studenti ekologie se aktivně zapojují do těchto výstav. Ples školy Každoroční ples školy je možností k nácviku odborných kompetencí (aranžérské ztvárnění prostoru, zhotovení floristických výrobků...), ale také příležitostí, kdy si žáci v praxi mohou vyzkoušet poznatky z etiky a estetiky. Jarní jarmark řemesel Je příležitostí k veřejné propagaci školy. Je spojen s prodejní akcí balkónových a hrnkových rostlin a sazenic zeleniny. Žáci nacvičují komunikaci se zákazníkem. Součástí jarmarku je obvykle výstava fotografií s ekologickou tématikou. Projekt společnosti Člověk v tísni – Příběhy bezpráví Je určen pro žáky druhého a třetího ročníku a pokrývá průřezové téma Občan v demokratické společnosti. Žáci se po zhlédnutí filmu, který je zaměřen na konkrétní a aktuální případy porušování lidských práv, zúčastní besedy s pamětníkem. Kulturní akce K doplnění estetického vzdělávání slouží návštěvy divadelních představení. Měsíčně organizujeme nejméně jednu návštěvu večerního představení v brněnských divadlech (Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo, Reduta, Městské divadlo, Divadlo Husa na provázku, příp. jiné.) Výběr repertoáru je uzpůsoben tomu, aby dramatická tvorba různých žánrů doplnila znalosti, získané ve výuce. V hodinách literatury hodnotíme dílo z různých hledisek (přínos, záměr autora, srovnání s knihou). Žáci si vyhotoví záznam do kulturních deníků. Návštěvy divadelních představení přispívají k rozšíření kulturního obzoru žáků. Sportovní aktivity Výuka tělesné výchovy napomáhá formování osobnosti, jejím prostřednictvím je ovlivňován i růst sportovního talentu. Žáci se účastní přátelských turnajů, středoškolských závodů a soutěží, některé pomáhají organizovat. Mají možnost seberealizace v nejrůznějších sportovních odvětvích. Škola pro ně organizuje sportovní kurz, který je zaměřený podle jejich zájmu na letní nebo zimní činnosti. Výchovné poradenství V rámci metodické pomoci žákům při vzdělávání na naší SOŠ spolupracujeme s pedagogicko-psychologickou poradnou (dále jen „PPP“), a to jednak v oblasti diagnostiky u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, ale i další pomocí žákům při vzdělávání; již při jejich přechodu ze ZŠ např. formou besed s odbornými pracovníky PPP na téma „Metody a technika úspěšného studia“. Je kladen důraz na vytváření pozitivního klimatu a přátelské atmosféry ve škole, a to mimo jiné ve spolupráci s PPP, kdy pořádáme besedy na téma „Klima třídy“. PPP nabízí všem žákům individuální pomoc při vzdělávání. V preventivní činnosti v oblasti sociálních vztahů spolupracujeme se zástupci organizace Spondea v Brně, zabývající se problematikou ohrožených dětí a domácího násilí. Žáci jsou s danou problematikou seznamováni pomocí prezentace a situační formou hry a je jim nabídnuta pomoc v případě sociálních potíží. V oblasti výchovného poradenství též spolupracujeme se zástupci Policie ČR, pořádáme besedy na téma „Přestupky a trestné činy mládeže“. Žáci kladně hodnotí setkávání s odborníky z praxe a jejich praktické zkušenosti.

13


Významným úkolem v poradenské činnosti je zprostředkování informací zvláště žákům 4. ročníků o možnostech studia na VŠ a VOŠ. Za tímto účelem navštěvujeme výstavu Gaudeamus a úzce spolupracujeme především s Mendelovou univerzitou v Brně, na které pokračuje ve vzdělávání největší počet našich absolventů. Dále spolupracujeme s Univerzitou Palackého v Olomouci a Masarykovou univerzitou v Brně. Rovněž vítáme prezentaci organizace Tutor, s.r.o., jejíž zástupci podávají žákům 4. ročníků informace o přípravných kurzech na přijímací zkoušky na VŠ. V rámci kariérového poradenství je pro žáky nezbytná návštěva Úřadu práce Brno – venkov, kde žáci získávají ucelený přehled o možnostech uplatnění na trhu, též cenné informace o Úřadu a jeho součinnosti při hledání zaměstnání a činnosti v oboru péče o nezaměstnané. Žáci jsou seznámeni s rekvalifikačními eventualitami a přípravou k přijímacímu pohovoru, konkurzu, resp. výběrovému řízení pro pozice v novém zaměstnání. Prevence sociálně patologických jevů Ve škole funguje promyšlený monitorovací systém problémového chování žáků, který spočívá v odhalování nežádoucích jevů ve škole nebo na školních akcích. Cílem tohoto systému je podchytit problémové žáky a pomoci jim v řešení jejich problémového chování, aby nedocházelo k vyhrocení konfliktních situací a k narušování sociálního klimatu ve třídách. Téměř vždy lze nalézt postup, který může situaci zlepšit nebo posunout žádoucím směrem. Nejefektivnější se jeví kontinuální preventivně výchovná činnost rozložená do celého roku a se zapojením všech žáků, včetně jejich rodičů, učitelů i tzv. širšího sociálního okolí. Zajišťuje návaznost od již prvních signálů ohrožení nebo selhání žáka, přes nedostatky v úrovni psychické regulace až po eliminaci neadekvátního chování, vylučuje rozporuplnost v činnosti jednotlivých subjektů, nabízí týmovou spolupráci pedagogických, psychologických a sociálních pracovníků a lékaře. Důraz se klade na výchovu proti závislostem na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách, proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí závisející na kvalitě stravování (bulimie, anorexie, zneužívání anabolik) a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Školní metodik prevence každoročně vytváří aktualizovaný a přizpůsobovaný současnému stavu a potřebám školy Minimální preventivní program Na jeho realizaci se podílí celý pedagogický sbor a vedení školy. Hlavním cílem tohoto programu je vytvoření optimálního sociálního klimatu. Školní metodik prevence spolupracuje s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence, koordinuje předávání informací o problematice soc.pat. jevů ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy a hodnotí realizaci minimálního preventivního programu.

2.3.7 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Školení o BOZP a PO zaměstnanců a žáků se provádí systematicky za účelem neustálého zlepšování úrovně péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a snížení úrazovosti. Povinností zaměstnance je „dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané a taktéž dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni“, musí být v souladu s platnou legislativou soustavně seznamováni zaměstnanci i žáci s problematikou BOZP a PO. Školení BOZP a PO je zajišťováno v spolupráci personálního úseku, OZO v prevenci rizik a OZO v PO, vedoucími zaměstnanci na jednotlivých úsecích a pedagogickými pracovníky (třídní učitelé, učitelé odborných předmětů, učitelé odborné praxe, vychovatelé). Zdrojem materiálu ke vzdělání zaměstnanců a žáků jsou: • právní předpisy k zajištění BOZP a PO • vnitřní předpisy řešící oblast BOZP a PO • výsledky prověrek BOZP a PO • opatření z nežádoucích událostí na pracovištích • externí informace a zkušenosti. K zabezpečení BOZP škola přijímá opatření k prevenci rizik na základě vyhledávání, posuzování a zhodnocování rizik spojených s činnostmi a prostředím.

14


2.3.8 Způsob hodnocení žáků a diagnostika Základem pro hodnocení prospěchu a chování žáků je platná legislativa a pravidla pro hodnocení žáků, která jsou součástí školního řádu. Zásady hodnocení a diagnostiky Při hodnocení a diagnostice žáků škola vychází z následujících zásad: • Cílem výchovně vzdělávacího procesu nejsou body, známky ani procenta, nýbrž rozvoj žákových kompetencí. • Hodnocení probíhá podle předem stanovených pravidel, daných školním řádem, s nimiž jsou žáci seznámeni první den nového školního roku svým třídním učitelem. S konkrétními požadavky, vztahujícími se k jednotlivým předmětům, jsou žáci seznamováni v úvodní hodině každého předmětu. • Hodnocení musí mít pozitivně motivační charakter a musí dát perspektivu všem žákům. • Součástí hodnocení je vzájemné hodnocení a sebehodnocení žáků. • Učitelova role nespočívá pouze v příkazech, pokynech a kontrole, ale učitel je především ten, kdo vede, pomáhá, inspiruje. • Při hodnocení žáka se přihlíží nejen k momentální úrovni osvojených kompetencí, ale také k jeho dosaženému pokroku. • Chyby jsou pokládány za přirozený jev, rozlišují se dle závažnosti a jsou využívány k následnému poučení. • Každá klasifikace je zdůvodněna slovně. • Při průběžné i souhrnné klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. • Při souhrnné klasifikaci učitel přihlíží k tomu, že žák mohl v daném období zakolísat ve výkonech pro určitou momentální indispozici. Podklady pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení žáků výsledků vzdělávání a výchovy získává pedagogický pracovník zejména těmito metodami a prostředky: • Soustavným diagnostickým pozorováním žáka. • Soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování. • Různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a centrálně zpracovanými didaktickými testy. • Didaktickými testy. • Vstupními a srovnávacími testy. • Kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami. • Analýzou výsledků různých činností žáka. • Hodnocením žáka při dalších aktivitách (soutěže, přehlídky, výstavy, reprezentace školy...). • Konzultací s ostatními vyučujícími a podle potřeby s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických zařízení. • Rozhovory se žákem, jeho rodiči nebo jeho jinými zákonnými zástupci. • Pedagogický pracovník je povinen si vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. • Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo prakticky alespoň jedenkrát za každé klasifikační období. • Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací, zkoušek a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Postup při hodnocení a klasifikaci žáka O klasifikačním stupni rozhoduje pedagogický pracovník, který vyučuje příslušný předmět. V předmětu, ve kterém vyučuje více pedag. pracovníků určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní pedag.pracovníci po vzájemné dohodě. Při určování klasifikačního stupně posuzuje pedag. pracovník výsledky práce žáka nestranně, nesmí podléhat žádným subjektivním vlivům a stereotypům. Při určování klasifikačního stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Pro klasifikaci v předmětu tělesná výchova je nutná nadpoloviční aktivní účast. Za pasivní účast se považuje přítomnost bez cvičebního úboru, s omluvenkou či jiné důvody, ze kterých žák necvičí (je po nemoci, není mu dobře apod.). Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka během klasifikačního období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě prostého průměru z klasifikace za příslušné období. Avšak v případě, že vyučující nadefinoval u jednotlivých známek jejich váhu, přihlíží při celkovém hodnocení k váženému průměru. 15


Ředitel je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech pedagogických pracovníků. Zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu se projednají v pedagogické radě případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy nejpozději však 48 hodin po projednání klasifikace v pedagogické radě, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky souhrnné klasifikace do katalogového listu. Není-li možné žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy po projednání s vyučujícím pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Hodnocení v náhradním termínu provádí vyučující daného předmětu zpravidla ve vyučovací hodině před třídou. Není-li možno žáka hodnotit ve výuce, ředitel školy určí přísedícího, který nahrazuje svým svědectvím třídu žáka a do hodnocení nezasahuje. Není-li možné hodnotit žáka na konci pololetí z důvodu dlouhodobé omluvené nepřítomnosti, která činí nejméně 30 %, může vyučující nařídit zkoušku v náhradním termínu. Toto se zapíše do katalogového listu. Hodnocení ve vyučovacích předmětech teoretického vyučování Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: • věcná znalost, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných kompetencí, poznatků, faktů, zákonitostí a vztahů • kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální činnosti • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí • schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost projevu a tvořivost • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim • přesnost, výstižnost, odborná a jazyková správnost ústního projevu • úroveň porozumění textu • porozumění a formulace problému • propojení mezipředmětových vztahů • osvojení si účinných metod samostatného studia • Hodnocení a diagnostika v jednotlivých předmětech jsou blíže specifikovány v učebních osnovách Hodnocení a klasifikace v praktickém vyučování Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem • osvojení si praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech • aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa v praktických činnostech • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, schopnost řešení problémů • obsluha a údržba výrobních nebo laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, • nářadí a měřidel. • správná vybavenost pracovními oděvy a nářadím • obsah a úprava zápisů v deníku praxe • množství a kvalita odvedené práce • pečlivost práce • v případě praktické výuky na smluvním pracovišti se přihlíží k obsahu hodnotící zprávy o průběhu praxe, vypracované smluvním pracovištěm

16


Hodnocení projektů Při hodnocení práce na projektu se přihlíží nejen ke kvalitě zpracování výstupu projektu, ale i k cestě, kterou žák při jeho zpracování prošel, k tomu, co se během ní naučil a co poznal („...i cesta může být cíl“). Hodnotí se především: • dodržení cíle projektu • věcná a formální správnost zjištění a závěrů, jejich provázanost • estetická úroveň a grafické zpracování výstupu • interpretace výsledků • schopnost týmové nebo naopak samostatné práce • výběr vhodné literatury a pramenů • kreativita a originalita • úroveň sebehodnocení • prezentace výsledků, její srozumitelnost • při neúspěchu – schopnost formulace příčin, sebereflexe, návrhy na možnosti jiných řešení Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Při diagnostice a hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se vychází z metodických doporučení příslušných odborných pracovišť. Všichni učitelé jsou s těmito doporučeními seznámeni prostřednictvím výchovné poradkyně a při diagnostice a hodnocení dle nich postupují. Vzhledem k charakteru oboru lze předpokládat, že se bude jednat převážně o žáky se specifickými poruchami učení, o žáky dočasně zdravotně znevýhodněné, o žáky s lehčími poruchami zraku a sluchu, o žáky se sociálním znevýhodněním a o žáky z odlišného sociokulturního prostředí. Žákům jsou uzpůsobovány podmínky učení i zkoušení, které spočívají převážně ve vhodné volbě kompenzačních pomůcek, speciálně upravených textů, navýšení časového limitu pro splnění úkolu, upřednostnění vhodných metod a forem zkoušení. Při hodnocení není posuzován pouze samotný výkon, nýbrž také míra úsilí a námahy, kterou žák na jeho zvládnutí musel vynaložit. Hodnocení žáků se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie) slovní formou U žáků s vývojovou poruchou učení klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého součtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupcem žáka i školy je žák hodnocen slovně. Při slovním hodnocení se uvádí: ovládnutí učiva předepsaného osnovami: • ovládá bezpečně • ovládá • podstatně ovládá • ovládá se značnými mezerami • neovládá úroveň myšlení • pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti • uvažuje celkem samostatně • menší samostatnost myšlení • nesamostatné myšlení • odpovídá nesprávně i na návodné otázky úroveň vyjadřování • výstižné, poměrně přesné • nedostatečně přesné • vyjadřuje se s obtížemi • nesprávné i na návodné otázky

17


úroveň aplikace vědomostí • spolehlivé, uvědomělé, užívá vědomosti a dovednosti • dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb, • s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští • dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele píle a zájem o učení • aktivní, učí se svědomitě a se zájmem • učí se svědomitě • k učení a práce nepotřebuje mnoho podnětů • malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty • pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné Použití slovního hodnocení není pouhé převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Do vysvědčení se zapíše známka a na zvláštní list se uvede slovní hodnocení. Hodnocení žáků, vzdělávajících se dle individuálního vzdělávacího plánu Žák, který se vzdělává dle individuálního vzdělávacího plánu, koná v každém klasifikačním období z každého povinného předmětu minimálně 2 zkoušky. Stanovení jejich formy, obsahu a rozsahu je dáno v individuálním plánu. Stupnice hodnocení Výsledky vzdělávací činnosti žáka v jednotlivých předmětech se klasifikují pěti stupni: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje stupni: • • •

prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl

Při převodu procentuální úspěšnosti na klasifikační stupně se považuje za přiměřené použití následující stupnice: 1 - výborný – 100%-90% 2 - chvalitebný – 89%- 80% 3 - dobrý – 79% - 60% 4 - dostatečný – 59% - 50% 5 - nedostatečný – 49% a méně Před klasifikací může vyučující předem nadefinovat váhu příslušné známky v rozmezí 1 – 10 a poté při celkové klasifikaci přihlížet k váženému průměru známek. Klasifikace chování žáků Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními pedagogickými pracovníky a schvaluje ředitel po projednání v pedagogické radě. Udělení 2. a 3. stupně z chování se schvaluje hlasováním na pedagogické radě a zdůvodní se v katalogovém listě. Chování se klasifikuje podle těchto kriterií: • • •

jak žák aktivně plní ustanovení školního řádu, pokyny vyučujících a vedení školy jaký má vztah ke kolektivu jak dodržuje zásady a pravidla chování ve škole

18


Chování žáků se klasifikuje s ohledem na věkové zvláštnosti podle této stupnice: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Stupeň l (velmi dobré) Žák dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu, zásady a pravidla soužití a morálky, má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti školnímu řádu. Stupeň 2 (uspokojivé) Žák se dopouští závažného přestupku proti školnímu řádu nebo se přes důtku ředitele školy dopouští závažnějších přestupků proti zásadám a pravidlům slušného chování, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole i mimo školu je v rozporu s právními a sociálními normami naší společnosti. Dopustí se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Při neomluvené absenci žáka: • •

15 hodin a vyšší se navrhuje pedagogickou radou - 2. stupeň z chování 30 hodin a vyšší se navrhuje pedagogickou radou - 3. stupeň z chování

Výchovná opatření Pochvaly a jiná ocenění se udělují za mimořádný projev aktivity a iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pro kolektiv dle zákona č.561/2004 Sb.,§ 31. Návrh na udělení pochvaly nebo jiné ocenění se projedná v pedagogické komisi. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů a oznamují se zákonným zástupcům. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: • • • • •

napomenutí třídního učitele napomenutí učitele odborného výcviku důtku třídního učitele důtku učitele odborného výcviku důtku ředitele školy

V případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem č.561/2004 Sb. nebo školním řádem může ředitel školy rozhodnout o: • •

podmínečném vyloučení ze školy ( nejdéle na dobu jednoho roku) vyloučení ze školy

Třídní učitel uděluje důtku po projednání v pedagogické komisi. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické komisi a pedagogické radě školy. Žák musí mít možnost písemně se vyjádřit k disciplinárnímu opatření před jeho uložením. O udělení všech výchovných opatření uvědomí třídní učitel prokazatelným způsobem zákonné zástupce žáka. O podmínečném vyloučení a vyloučení ze studia rozhoduje ředitel školy ve správním řízení po projednání v pedagogické radě. Opravné zkoušky, komisionální zkoušky Žák, který neprospěl na konci 2. pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák o povolení opravné zkoušky nežádá. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Žák zatím navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník.

19


Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez zdůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný. Byl-li žák zkoušen v náhradním termínu koncem srpna a byla-li mu povolena opravná zkouška z jednoho předmětu, vykoná ji do 30. září. Do vykonání zkoušky navštěvuje vyšší ročník podmíněně. Opravné zkoušky se konají jako zkoušky komisionální. Výsledek opravné zkoušky zaznamenává třídní učitel do katalogového listu. Komisionální zkoušky koná žák vždy v těchto případech: • • • • •

koná –li opravné zkoušky při pochybnostech o správnosti hodnocení ze strany zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo ředitele školy v případě stanovení rozdílové zkoušky při přijímání žáka do vyššího než prvního ročníku (dle §63 z. 561/2004) nebo přestupu z jiné školy (dle §66, odst.4 z. 561/2004) při hodnocení žáka, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu(dle §18 z.č. 561/2004, Sb.) ředitel školy dále může nařídit komisionální zkoušku, chybí-li v daném pololetí rozhodující počet klasifikačních hodnocení.

V jednom dni může žák konat pouze jednu komisionální zkoušku. Hodnocení celkového prospěchu Celkový prospěch vyjadřuje výsledky klasifikace povinných předmětů, povinně volitelných a předmětů, povinně volitelných a volitelných předmětů (dále jen „povinné“) a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li jeho klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl, není-li jeho klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. Žák neprospěl, je-li jeho klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. Vysvědčení Po projednání klasifikace v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise. Každé pololetí se vydá žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis vysvědčení (zákon č.561/2004 Sb., § 69, odst.1). Žákovi, kterému byla povolena opravná zkouška nebo klasifikace v náhradním termínu, se vydá vysvědčení až po vykonání zkoušky, a to s datem jejího konání. Na konci klasifikačního období se mu vydá jen výpis z katalogového listu s příslušnou doložkou oznamující termín konání opravné zkoušky. Na vysvědčení se uvádí klasifikace chování žáka, prospěch z povinných předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku, prospěch z nepovinných předmětů, které žák navštěvoval. Celkový pospěch se vyjadřuje slovně. V předmětu, v němž nebyl žák hodnocen, se místo klasifikačního stupně uvede výraz „nehodnocen“ /a/. Informace o výsledcích vzdělávání Zákonní zástupci nezletilých žáků a v případě zletilých žáků též rodiče, případně osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost, mají právo na informace o výsledcích vzdělávání. Tyto informace získávají • • • • • •

na třídních schůzkách a hovorových hodinách, které se konají nejméně dvakrát ročně v době konzultačních hodin u jednotlivých vyučujících na osobní vyžádání v průběhu školního roku (písemně, e-mailem, telefonicky) kdykoliv nahlédnutím do klasifikačních údajů, vedených v elektronickém systému „Bakaláři“ kontrolou studijního průkazu sdělením závažnějších skutečností školou (neprospěch, kázeňská opatření, pochvaly...)

20


2.3.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochranou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) probíhá v souladu se Školským zákonem č. 561/2004 Sb. a vyhláškou MŠMT č. 73/2005 O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Při vzdělávání těchto žáků bude práce s nimi spočívat především ve volbě vhodných výukových a výchovných metod a prostředků. Nedílnou součástí je vytváření vhodného školního prostředí, které umožní žákům podpořit jejich sociální integraci a bude směřovat k celoživotnímu učení a k lepšímu uplatnění na trhu práce. Žáci ohroženi sociálně patologickými jevy V této oblasti bude škola postupovat podle Minimálního preventivního programu a bude především věnovat soustavnou pozornost prevenci těchto jevů. Pro úspěšné vzdělávání budou na škole zabezpečeny podmínky: • • • • •

vyhledávání žáků s rizikem problémového chování (metodik prevence ve spolupráci s výchovným poradcem a všemi pedagogickými pracovníky) preventivní práce s třídními kolektivy pod vedením třídního učitele co nejširší nabídka a podpora mimoškolní činnosti a volnočasových aktivit na domově mládeže (DM) individuální pohovory výchovné poradkyně se žáky spolupráce s PPP, centry krizové intervence, orgány sociální péče, zdravotnickými zařízeními, policií apod.

Žáci z odlišného sociálně kulturního prostředí Specifické vzdělávací potřeby žáků z odlišného sociálně kulturního prostředí nebo s nižší sociální úrovní se mohou promítnout i do obsahu vzdělávacího programu, metod a forem výuky i způsobu hodnocení žáků. Pro jejich úspěšné vzdělávání budou vytvořeny tyto podmínky: • • • • • • • • • •

zjišťování sociálního klimatu žáků seznamování žáků s českým prostředím, jeho kulturními zvyklostmi a tradicemi, s hodnotami a principy demokratické společnosti kladení důrazu na poznávání kultury, jazyka a tradic odlišných národností a etnik žijících v ČR formou multikulturní výchovy jako prevence rasismu, extremismu a xenofobie ve výchově klást důraz na tolerantní a bezkonfliktní komunikaci kladení důrazu na motivaci žáků ke studiu podpora úspěšnosti těchto žáků, možnost zpracování individuálního vzdělávacího plánu, průběžné informování o jejich výsledcích (podrobný rozbor nad výsledky) prvořadou pozornost je třeba věnovat osvojení českého jazyka, možnost doučování v jazycích podpora mimotřídních resp. mimoškolních aktivit spolupráce s výchovným poradcem, psychologem, sociálními pracovníky popř. dalšími odborníky spolupráce s orgány státní správy, orgány sociální péče

Je kladen důraz na vytváření pozitivního klimatu, přátelské atmosféry a upevňování důvěry a spolupráce mezi školou a rodinou. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných 21


Ve výuce těchto žáků bude škola vhodně využívat náročnější metody a postupy, problémové a projektové vyučování, samostudium, práci s informačními a komunikačními technologiemi apod. Žáci budou zapojováni do skupinové výuky a týmové práce, budou jim umožněny prezentace v rámci tematických odborných soutěží, přednášek a projektů. Škola bude těmto žákům zajišťovat dobré podmínky v oblasti podpory a zájmu o obor a také podporu při vytváření dobrých sociálních vztahů. Ředitel školy může za podmínek daných Školským zákonem umožnit žákovi vzdělávání dle individuálního vzdělávacího programu, nebo přeřadit nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování ročníku předchozího.

22


2.4 Profil absolventa 2.4.1 Identifikační údaje Název a adresa školy: Zřizovatel: Název a kód oboru vzdělání: Stupeň vzdělání: Délka vzdělávání: Forma vzdělávání: Účinnost od: Verze: Č.j.:

Střední odborná škola zahradnická a SOU Rajhrad, Masarykova 198 Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Ekologie a životní prostředí 16-01-M/01 střední vzdělání s maturitní zkouškou 4 roky denní 1. září 2010 I. 2637/2010

2.4.2 Uplatnění absolventa v praxi Absolventi oboru Ekologie a ochrana životní prostředí se uplatní především jako pracovníci veřejné správy v oblastech životního prostředí, lesnictví a zemědělství, na stavebních odborech, na správách CHKO a národních parků, na inspektorátech české inspekce životního prostředí, v hygienické službě, v oblasti ekologického poradenství a vzdělávání. Uplatní se v laboratořích a institucích, které monitorují a provádějí kontrolu složek životního prostředí, v podnicích, zabývajících se rekultivacemi, péčí o zeleň, hydrogeologickým průzkumem, nakládáním s odpady, ve vodním hospodářství a při ochraně ovzduší. Dle kartotéky typových pozic odpovídají danému vzdělání následující povolání: hydrolog (kód: 25012) a meteorolog (kód: 15515), asistent státní správy (kód: 100009) referent státní správy (kód: 100010), inspektor ochrany lesa (kód: 30473), inspektor ochrany vod (kód: 30472), inspektor ochrany ovzduší (kód: 30470), inspektor ochrany přírody a krajiny (kód: 30469), inspektor odpadového hospodářství (kód: 30471), strážce přírody (kód: 30488) Kromě zde uvedených zaměstnání mohou zastávat další pracovní pozice v oborech propojených s ochranou přírody, a to především v tzv. neziskové sféře a dalších organizacích zabývajících se ochranou přírody a environmentálním vzděláváním).

2.4.3 Výsledky vzdělávání V oblasti profese Posuzuje stav životního prostředí v konkrétním prostoru a přírodní vztahy v souvislosti s lidskou činností. Analyzuje vlivy lidské činnosti na životní prostředí a posuzuje je z hlediska právních předpisů. Rozpozná nežádoucí a nedovolené vlivy lidské činnosti na životní prostředí a navrhuje opatření k jejich eliminaci. Nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. Ovládá principy, postupy a užití chemických, fyzikálních a mikrobiologických metod laboratorní a senzorické analýzy. Odebírá vzorky, provádí analýzy jednotlivých složek ŽP, vyhodnocuje získaná data, navrhuje optimální řešení. Provádí územní inventarizaci. Dodržuje hygienu a bezpečnost práce. Organizuje práce při údržbě chráněných částí přírody a veřejné zeleně. Zdůvodní ekologicky šetrné hospodaření v krajině. Kontroluje lidskou činnost v oblasti podnikatelské a komunální sféry, dodržování právních norem. Ovládá základy správního řízení a základní principy tvorby projektů. Orientuje se v základní legislativní struktuře týkající se ochrany přírody.

23


Absolvent je veden tak, aby • chápal kvalitu jako nástroj konkurenceschopnosti • dodržoval stanovené normy a předpisy • efektivně hospodařil s finančními prostředky, orientoval se v tržní ekonomice a jednal ekonomicky • ekonomicky a ekologicky nakládal s materiály, odpady, energiemi a vodou • pracoval samostatně i v týmu • dokázal řídit práci v týmu a motivovat jeho členy • vhodným způsobem dokázal prezentovat výsledky své práce • dokázal pracovat s informacemi a kriticky je hodnotit • uměl vhodně prezentovat svoje schopnosti a výsledky své práce • používal prostředky informačních technologií pro osobní i pracovní úkoly, využíval je k dalšímu vzdělávání • dokázal vhodně komunikovat s potencionálními zaměstnavateli Předpoklady absolventa pro další rozvoj v pracovním, občanském a osobním životě: • vyjadřuje se správně mluvenou i psanou formou mateřského jazyka dle komunikační situace • používá cizí jazyk na komunikační úrovni stupně B1, ovládá základní odbornou terminologii • má základní znalosti o fungování občanské demokratické společnosti • vyhledává, kriticky hodnotí a využívá informace z různých zdrojů • jedná v duchu udržitelného rozvoje • ovládá základní pracovně právní předpisy a zásady bezpečnosti práce, poskytne pomoc při úrazu nebo náhlém onemocnění • zná zásady správné životosprávy • aplikuje teoretické poznatky v praxi Vzdělávání směřuje k tomu, aby v oblasti citů, postojů, preferencí a hodnot absolvent • ctil život jako nejvyšší hodnotu • jednal čestně a zodpovědně • dodržoval zákonné a morální normy • dokázal chránit své oprávněné zájmy • vážil si lidské svobody a lidských práv, preferoval humánní a demokratické hodnoty • nepodléhal předsudkům a stereotypům • zajímal se o veřejný život, aktivně se ho zúčastňoval • chránil životní prostředí • pociťoval zodpovědnost za vlastní zdraví, usiloval o zdravý životní styl a zdokonalování své tělesné zdatnosti • vážil si národního i světového kulturního dědictví a chránil je

24


2.5 Podmínky realizace ŠVP Materiální podmínky realizace ŠVP: Škola má k dispozici dva areály, a to v Rajhradě a v Brně. Výuka žáků daného oboru probíhá na pracovišti SOŠ zahradnické a SOU Rajhrad v Brně – Bohunicích. K dispozici jsou kromě kmenových učeben také dobře vybavená chemická laboratoř, učebna biologie a počítačová učebna. Převážná část kmenových učeben je vybavena zpětnými projektory a multimediálním zařízením, které umožňuje vysokou názornost výuky. Žáci mohou v odpoledních hodinách individuálně využívat studovnu, která je vybavena čtyřmi počítačovými pracovišti a odbornou knihovnou. Potřebám žáků slouží žákovská knihovna, z níž si mohou žáci kromě beletrie vypůjčit také větší část potřebných učebnic. Vzhledem k absenci vlastní tělocvičny probíhá výuka tělesné výchovy v zimních měsících v pronajatých prostorách TJ Sokol ve Starém Lískovci, v jarním a podzimním období na pronajatém venkovním hřišti sousední ZŠ a částečně na provizorním hřišti v areálu školy. Učební praxe probíhá v zimních měsících většinou ve speciálně zřízené ekologické dílně, v dalším období pak v terénních podmínkách na různých lokalitách v Brně a blízkém okolí a na dalších pracovištích – viz kapitola „Sociální partneři“. Blokové praxe jsou realizovány formou týdenních výjezdů do některých CHKO a cestovní náklady jsou hrazeny z fondu občanského sdružení STUDENT. Část meteorologických cvičení probíhá přímo na pracovišti ČHMÚ v Brně. Ve spolupráci s ČHMÚ budeme pořizovat školní hydrometeorologickou stanici. Vzhledem k tomu, že daný obor je vyučován na naší škole teprve od školního roku 2007/2008, disponujeme základním vybavením, které se postupně doplňuje (mapy, buzoly, GPS, nivelační přístroj, odborná literatura, sbírky hornin a minerálů, terária s živými zvířaty, přenosná monitorovací laboratoř, analytické váhy, refraktometr, konduktometr, absorbční fotometr...). Personální podmínky realizace ŠVP: Všichni pedagogičtí pracovníci, kteří zajišťují výuku ve všeobecně vzdělávací části, splňují podmínky odborné a pedagogické způsobilosti dle zákona 563/2004 Sb. Výjimku tvoří pouze jedna vyučující, která si doplňuje pedagogické vzdělání. Výuka odborných předmětů je zajištěna kvalifikovanými učiteli, kteří mají odborné praktické zkušenosti a pracovali nebo částečně pracují v daném oboru. Výuka úzce specializovaných předmětů, jakými jsou Právo, Meteorologie a hydrologie a Vodárenství je realizována formou externí spolupráce s odborníky. Účastí v programech zaměřených na další vzdělávání pedagogických pracovníků si učitelé dále rozšiřují a prohlubují svoje odborné i pedagogické vzdělání. Většina z nich také působí jako cviční učitelé pedagogické praxe, organizované vysokými školami. Učitelé stejného či příbuzného oboru spolupracují ve třech předmětových komisích: v komisi přírodovědných předmětů, v komisi společensko-vědních předmětů a v komisi odborných předmětů a praktického vyučování. Na škole působí plně kvalifikovaná výchovná poradkyně a metodik prevence sociálně patologických jevů.

2.6 Výchovné a vzdělávací strategie Strategie výuky spočívá v zajištění dostatečných materiálních, personálních i organizačních podmínek. Škola zajišťuje nářadí a materiály pro výuku, učebnice, didaktickou a výpočetní techniku i učební pomůcky pro výuku v jednotlivých oblastech vzdělávání. Školní vzdělávací program realizují odborně i pedagogicky způsobilí kvalifikovaní pracovníci, kteří se dále školí a vzdělávají v programech DVPP. Přímo ve výchovně vzdělávacím procesu se zaměřují na promyšlený výběr, řazení a střídání různých forem a metod práce; kombinují metody slovní a přímé zkušenosti, metody myšlenkových operací i metody aktivizační, jako jsou hry, diskusní, situační a inscenační metody, zařazují problémové vyučování. Podle formy provedení se jedná především o výuku organizovanou formami vyučovacích hodin, praktického vyučování a exkurzí. Dalšími formami jsou práce na individuálních projektech a na kolektivních projektových dnech. Škola zabezpečuje odborné praxe na pracovištích právnických či fyzických osob nebo dobrovolných organizací. Prostřednictvím různých programů provádí osvětu výchovu a vzdělání v oblasti životního prostředí a výchovy ke zdraví v návaznosti na národní program Zdraví pro 21. století. Četnými akcemi zprostředkovává žákům nejdůležitější znalosti a dovednosti pro uplatnění ve světě práce. Celkový systém výuky podporuje rozvoj kompetence žáků efektivně využívat prostředků IKT jak při vzdělávání, tak i v budoucím osobním i profesním životě. Vyučující zajišťují účast studentů na olympiádách a dalších soutěžích vyhlašovaných v resortu školství.

25


2.7 Spolupráce se sociálními partnery organizace: Občanské sdružení Rezekvítek Kamenná 6, Brno 639 00 telefon: +420 543 216 483 mobil: +420 775 580 202 web: http://www.rezekvitek.cz mail [email protected] IČO: 15549429 DIČ: CZ15549429 možnost bezplatných exkurzí vedených odbornými pracovníky provádění praxí na maloplošných chráněných územích v Brně a blízkém okolí publikace pro žáky příspěvek na cestovné pro žáky možnost individuálních praxí pro žáky Správa CHKO Moravský kras Svitavská 29 678 01 Blansko Tel.: +420 516 428 880 Fax: +420 516 410 525 [email protected] www.moravskykras.nature.cz možnost bezplatných exkurzí vedených odbornými pracovníky vedení maturitních prací pracovníky správy možnost působit na NPP Červený kopec (Týden ke Dni Země) možnost návštěvy neveřejných míst, zajímavých z hlediska ochrany přírody (např. jeskyně) odborná spolupráce pro pedagogy naší školy Správa NP Podyjí Na Vyhlídce 5 669 01 Znojmo Tel.: +420 515 282 240 Fax.: +420 515 282 241 E-mail: [email protected] konání blokové praxe v NP Podyjí s exkurzemi s botaniky , entomology, a dalšími odborníky možnost bezplatného bydlení na terénní stanici vedení maturitních prací pracovníky správy Zoologická zahrada města Brna, příspěvková organizace U Zoologické zahrady 46 635 00 Brno telefon: 546 432 311 fax: 546 210 000 e-mail: [email protected] www.zoobrno.cz IČO: 00101451 možnost individuálních praxí pro žáky exkurze - ZOO je zapojena do projektů ochrany přírody spolupráce se záchranou stanicí handicapovaných živočichů projekty reintrodukce druhů např. sysel obecný

26


Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. Adresa: Bartolomějské náměstí 47, 698 01 Veselí nad Moravou tel.: 518 322 545 fax: 518 324 792 e-mail: [email protected] IČ: 25504525 odborné exkurze do CHKO Bílé Karpaty možnost individuálních praxí ČSOP Pozemkový spolek Hády Zřizovatel: ZO ČSOP 54/45 PS Hády Adresa: Václav Izák - Rezekvítek, Kamenná 6, 639 00 Brno Telefon: 543 216 483 E-mail: [email protected] Web: http://psh.ecn.cz obdoba jako u občanského sdružení Rezekvítek navíc možnost návštěvy lomu v Mokré -Horákov (příklady revitalizace) Veronica, ekologický institut ZO ČSOP Veronica Panská 9, 602 00 Brno [email protected] tel. 542 422 750 exkurze např. Hostětín(modelový příklad vesnice pracující na trvale udržitelném rozvoji) informace z oboru pro studenty individuální praxe studentů možnost zapojení studentů i v mimoškolních aktivitách Hnutí Brontosaurus Hvězdová 10, 602 00 Brno tel. +420 544 215 585 e-mail: [email protected] základna možných spolupracovníků, budoucích pedagogů se zájmem o ochranu přírody velká databáze možný míst použitelných pro blokové praxe studentů odborníci, spolupracovníci: RNDr. Antonín Martiník ing. Petr Onderka, revírník Lesů ČR odborníci a praktici věnující se lesnictví a zároveň intenzivně ochraně přírody možné vedení exkurzí možnost pořádat blokové praxe

27


2.8 Požadované kompetence absolventů školy Kompetence je schopnost člověka vykonávat požadovanou činnost a dosahovat v ní dobrých výsledků. Nejedná se tedy o pouhou znalost pojmů a jejich vztahů, ale o schopnost tyto znalosti využívat. Kompetence žáků jsou průběžně prověřovány především formou řady různých studentských projektů. Některé projekty jsou jen drobné, jiné mají naopak generelní charakter. Skutečná realizace kompetencí ale leží až v podnicích, tedy za hranicemi školy. Schopnost absolventů realizovat své kompetence v podnicích je tedy předmětem zpětné vazby školy.

2.8.1 Klíčové kompetence Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn. že absolventi by měli: • • • • • • •

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení ze strany jiných lidí znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání

Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni řešit samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolventi by měli: • • • •

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)

Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by měli: • • • • • • • •

vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.) vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce

28


• •

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě) chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení

Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by měli: • • • • • • • • •

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí - mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností přijímat a plnit odpovědně svěřené úkoly podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým

Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s trvale udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolventi by měli: • jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu • dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci • jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie • uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých • zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě - chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje • uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních • uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu • podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolventi by měli: • mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám • mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze • mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady • umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání 29


• • •

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi

Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, tzn. že absolventi by měli: • správně používat a převádět běžné jednotky • používat pojmy kvantifikujícího charakteru • provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy • nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení • číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.) • aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru • efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by měli: • pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií • pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením • učit se používat nové aplikace • komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace • získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet • pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií • uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaných informacím, být mediálně gramotní

2.8.2 Odborné kompetence Posuzovat a hodnotit lidskou činnost ve vztahu k ŽP a jednat v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: • • • • • • •

posuzovali stav životního prostředí v konkrétním prostoru, znali jeho přírodní i sociokulturní složky, přírodní vztahy a souvislosti s lidskými činnostmi analyzovali vlivy lidské činnosti na životní prostředí a posuzovali je z hlediska právních předpisů rozpoznali nežádoucí a nedovolené vlivy lidské činnosti na životní prostředí a navrhovali opatření k jejich eliminaci chápali biologickou a fyzikálně-chemickou podstatu dějů, základní operace a funkce nejdůležitějších technologických zařízení a aplikovali tyto poznatky při posuzování průběhu technologického procesu prosazovali využívání progresivních technologií šetrných k životnímu prostředí zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti vliv na životní prostředí a sociální dopady nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí

Provádět laboratorní a senzorickou analýzu, vyhodnocovat výsledky a navrhovat příslušná opatření , tzn. aby absolventi: • •

ovládali principy, postupy a užití chemických, fyzikálních a mikrobiologických metod laboratorní a senzorické analýzy volili vhodný způsob analýzy, odebírali a upravovali vzorky a prováděli analýzy jednotlivých složek životního prostředí 30


• • •

vyhodnocovali výsledky analýz, zpracovali získaná data, posoudili je a navrhli optimální opatření prováděli územní inventarizace, porovnávali je s údaji z dostupných informačních zdrojů a vyvozovali závěry dodržovali hygienu a bezpečnost práce

Vykonávat a organizovat konkrétní činnost v ochraně ŽP, ochraně a tvorbě krajiny a rozvoji venkova, tzn. aby absolventi: • • • • • • •

aplikovali znalosti z ekologie, biologie, chemie a dalších přírodovědných disciplín při výkonu pracovních činností, znali zásady ochrany přírody a tvůrčím způsobem je uplatňovali v praxi kontrolovali lidskou činnost v oblasti podnikatelské a komunální sféry, dodržování právních předpisů a ovládali základy správního řízení navrhovali postupy při péči o jednotlivé chráněné části přírody organizovali práce při údržbě chráněných částí přírody a veřejné zeleně navrhovali pro konkrétní podmínky činnosti související s ochranou přírody a krajiny a rozvojem venkova dokázali zdůvodnit ekologicky šetrné hospodaření v krajině propagovali na veřejnosti zásady ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, znali základní principy tvorby projektů

Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: • • • • •

chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce) byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout

Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi: • • •

chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana)

Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: • • • •

znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady efektivně hospodařili s finančními prostředky nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí

31


2.9 Realizace a začlenění průřezových témat Občan v demokratické společnosti - tomuto tématu se věnují především ty předměty, které pokrývají výuku společenskovědního základu, jazyky, ekonomika, zeměpis a dějepis. Hlavním úkolem je vytvářet demokratické prostředí ve třídě i ve škole, tj. vést žáky tak, aby se navzájem respektovali, spolupracovali, byli přístupni diskusi nad aktuálními tématy. Promítá se tedy do většiny předmětů, ve kterých jsou žáci zapojeni do aktivit, jež vedou k poznání fungování demokracie v praxi a k posilování mediální gramotnosti (kritický odstup i využívání). Základ naplnění tématu leží ve všech vyučovaných jazycích, které vytvářejí platformu pro mírovou, komunikující a tolerantní multikulturní společnost. Téma je pokryto především předměty Český jazyk, Základy společenských věd, Dějepis, Literatura, Cizí jazyk, Informační technologie, Praxe, Ekonomika a Právo. Promítá se však i do dalších, např. Management a marketing, Účetnictví, Geografie, Agroekologie, Meteorologie a hydrologie, Hygiena a toxikologie. Člověk a svět práce - toto téma je předmětem všech odborných předmětů a ekonomiky. Úkolem je seznámit žáky s poznatky a dovednostmi souvisejícími s uplatněním ve světě práce. Realizace tématu je mimo jiné ve studentských projektech, které prokazují schopnost žáků zapojit se do podnikatelských aktivit. Toto téma je tedy uplatňováno ve všech předmětech, kde jsou žáci motivováni k aktivnímu pracovnímu přístupu, kde jsou nuceni reálně posuzovat své schopnosti v návaznosti na své pracovní, případně studijní uplatnění, kde jsou vedeni k potřebě sebevzdělávání, celoživotního učení a profesní mobility. Téma je nejvíce uplatněno v předmětu Ekonomika a Management a marketing; prolíná se dále předměty odbornými, jako Monitorování a analýzy, Meteorologie a hydrologie, Vodárenství, Lesnictví, Hygiena, Veřejná zeleň, Účetnictví, Praxe; ale uplatňuje se i ve všeobecných předmětech: Český jazyk, Cizí jazyk, Základy společenských věd, Dějepis, Matematika, Fyzika, Chemie, Geografie, Tělesná výchova. Člověk a životní prostředí - jedná se téma úzce spjaté se samotnou podstatou studijního oboru. Vždyť jsou to právě ekologové, kteří životní prostředí aktivně chrání i pomáhají utvářet. Je tedy pokryto především předměty odbornými, kde získávají povědomí o ekologických zákonitostech, o významu přírody a životního prostředí pro člověka, tj. předměty Ekologie, Geologie, Krajinná ekologie, Ochrana přírody, Agroekologie, Energie a výrobní technologie, Biotechnologie, Odpady, Hygiena, Geodézie, Vodárenství, Monitorování a analýzy, Lesnictví, Vodárenství, Meteorologie a hydrologie, Právo, Veřejná zeleň, Praxe. Realizace tématu je v té části studentských projektů, které budou ekologické životní prostředí aktivně vytvářet nebo alespoň chránit. Téma je však pokryto i předměty, ve kterých jsou budovány postoje a hodnotové orientace žáků, na jejichž základě si budou utvářet svůj budoucí životní styl v intencích ekologicky přijatelného rozvoje. Tedy předměty: Český jazyk, Cizí jazyk, Základy společenských věd, Dějepis, Fyzika, Chemie, Biologie, Ekonomika, Geografie, Tělesná výchova. Informační a komunikační technologie - pojem druhá gramotnost se již přestal užívat, protože již není "druhá". Využívání těchto technologií se stalo nutným předpokladem pro život v moderní společnosti. Jedná se o stejnou dovednost jako je samotné čtení a psaní. V současnosti je však třeba se zaměřit i na samotné informace, jejich identifikaci, vyhodnocování a na jejich zpracování. Realizace tématu spočívá ve zdokonalování schopností žáků efektivně používat prostředky IKT, využívat je pro potřebu oboru i běžné činnosti osobního života. Téma je pokryto předměty Informační technologie, Ekonomika, odráží se dále v předmětech Matematika, Český jazyk, Literatura, Základy společenských věd, Cizí jazyk, Fyzika, Chemie, Monitorování a analýzy, Biotechnologie, Ekologie, Geografie, Lesnictví, Hygiena, Meteorologie a hydrologie, Vodárenství, Geodézie, Management a marketing, Praxe.

32


3 Učební plán 3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Název a adresa školy:







4 roky


denní

Účinnost vzdělávacího programu:

od 1. 9. 2010, počínaje prvním ročníkem, verze I.

RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

ŠVP Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání

Vyučovací předmět

Počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání Týdenní / (celkem) 5/(164) 15/(486) 5/(164) 3/(101) 4/(130) 3/(100) 4/(134) 10/(327) 5/(160) 8/(260)

Týdenní

Celkový

Jazykové vzdělávání

5 10

160 320

Společenskovědní vzdělávání

5

160

Přírodovědné vzdělávání

7

224

Matematické vzdělávání Estetické vzdělávání Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

8 5 8

265 160 256

Český jazyk Cizí jazyk (Anglický/Německý) Základy společenských věd Dějepis Biologie Chemie Fyzika Matematika Literatura Tělesná výchova

6

192

Informační technologie

6/(201)

Ekonomické vzdělávání

4

128

Environmentální příprava

22

704

Ochrana životního prostředí

14

448

Ekonomika Management a marketing Účetnictví Biotechnologie Cvičení z biologie Cvičení z chemie Ekologie Geologie a pedologie Geografie Krajinná ekologie Meteorologie a hydrologie Agroekologie Energie a výrobní technologie Hygiena a toxikologie Lesnictví Odpady Ochrana přírody Právo

4/(129) 1/(30) 1/(30) 3/(99) 2/(67) 2/(67) 4/(132) 4/(134) 2/(68) 4/(126) 3/(99) 2/(66) 4/(126) 2/(60) 2/(60) 2/(66) 6/(192) 2/(60)

33

Celkový 164 486 265 364 327 160 260 201 189

792

756


Monitorování životního prostředí Disponibilní hodiny Celkem

4

128

30 128

960 4096

Veřejná zeleň Vodárenství Geodézie Monitorování a analýzy Praxe --------Celkem

2/(60) 2/(66) 2/(68) 2/(66) 3/(102) --129

236 --4200

3.2 Ročníkový učební plán Název a adresa školy:







4 roky


denní

Účinnost vzdělávacího programu:

od 1. 9. 2010, počínaje prvním ročníkem, verze I.

Učební plán oboru vzdělání Ekologie a životní prostředí 16-01-M/01 (ŠVP) Počet týdenních vyučovacích hodin 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Všeobecné vzdělávací předměty CEJ 2 1 1 1 JAN/JNE 31) 41) 41) 41) ZSV 2 1 1 1 DEJ 2 1 BIO 1 1 1 1 CHE 1 2 FYZ 2 2 MAT 3 2 3 2 LIT 1 1 1 2 TEV 2 2 2 2 ITE 3 3 EKO 3 1 MAM 1 UCT 1 Odborné vzdělávací předměty BIT 3 BIc 1 1 CHEc 1 1 EKL 2 2 GAP 2 2 GEG 2 KEK 2 2 MEH 3 AEK 2 EVT 2 2 HYT 2 LES 2 ODP 2 OCP 4 2 PRA 2 VEZ 2 VOD 2 GEO 2 -

Kategorie, názvy a zkratky vyučovacích předmětů Český jazyk Anglický jazyk/Německý jazyk Základy společenských věd Dějepis Biologie Chemie Fyzika Matematika Literatura Tělesná výchova Informační technologie Ekonomika Management a marketing Účetnictví Biotechnologie Cvičení z biologie Cvičení z chemie Ekologie Geologie a pedologie Geografie Krajinná ekologie Meteorologie a hydrologie Agroekologie Energie a výrobní technologie Hygiena a toxikologie Lesnictví Odpady Ochrana přírody Právo Veřejná zeleň Vodárenství Geodézie

34

Celkem 5 15 5 3 4 3 4 10 5 8 6 4 1 1 3 2 2 4 4 2 4 3 2 4 2 2 2 6 2 2 2 2


Monitorování a analýzy Praxe Celkový týdenní počet hodin 1)

MAA PXE

3 33

2 33

Žák si zvolí buď Anglický jazyk nebo Německý jazyk.

3.3 Přehled využití týdnů ročník teorie rezerva bloková praxe individuální praxe maturitní práce kurz exkurze Celkem týdnů

1. 34 4

2. 33 4 2

3. 33 5 1 1 *

4. 30 3

celkem 130 16 3

1 * 1 1 40

1 40

1 40

1 4 154

1 34

*pozn.: Individuální praxe a maturitní práce nezkracují počet týdnů.

35

33

30

2 3 129


36

EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents