g
h
ecclesia Ransir - Rancířov 1257 - 2007
G
750. výročí vzniku farnosti
H
Rancířov obec …leží 10 km jihozápadně od Jemnice v nadmořské výšce 474 m. Počtem obyvatel i domů malá ves patří pod OÚ Dešná, Jihočeský kraj. V 19. století zde žili převážně Němci katolického vyznání. Ti byli po II. světové válce odsunuti a obec se dostala pod přísnou ostrahu v tvz. pohraniční oblasti. Později se sem nastěhovali Češi. Počet domů klesl a s tím i počet obyvatel (asi o 220). Zaměstnání ve vesnici našli hlavně zemědělci. Dnes pracují pod s. r. o. Zemspol Dešné. Už ve 13. století je v kronikách zdejšího kraje připomínán rod Ranožírovců, pánů erbu jeleního parohu. A jejich jméno dalo název i Rancířovu. Ranožírovci založili v obci kostel, jež daro vali klášteru z Gerasu (Jarouš). Řeholní kům premonstrátům náležela i půlka vsi. Později měli v držení celou obec. Rancířov byl pod samostatným zemsko deskovým statkem až do konce 18. století.
] [
Rancířovský kostel Byl založen r. 1209 již uvedeným rodem Ranožírovců na místě dře věného kostelíka sv. Kateřiny. Velikou zvláštností chrámu je to, že byl opevněný. Ještě dnes vidíme zbytky ochranných zdí. Tento fakt vede k domněnce, že kostel navíc sloužil k ochraně Rancířovských v době válečných nebezpečí, či jen před nájezdy loupeživých lapků atd. Jak bylo shora uvedeno, Ranožírovci darovali chrám mnichům pre monstrátům z Gerasu. Písemně je doloženo, že se tak stalo v r. 1257. Od té doby byli do Rancířova dosazováni za faráře pouze gerasští řeholníci. Chce-li věřící nebo výletník vstoupit do kostela, všimne si hned u scho dů stojících soch. Zdobí chrámový vchod od roku 1765 a byly vyrobeny z pravého eggenburského vápence. Nesou jména sv. Martina, sv. Jiřího,
] [
svaté Anny a sv. Jáchyma. Vlevo od kostela je ještě kříž uročený 1831. Původní stavba kostela byla provedena v raně gotickém slohu; chrá mový prostor jednolodní ve tvaru obdélníka. V 16. století se ještě přista věla kaple Svaté Rodiny. V Rancířově totiž za oněch dob existovaly čtyři církevní spolky – Svaté Rodiny, sv. Josefa, Dětství Ježíšova, a Chudinský. Kaple byla patrně postavena ponejvíce za finanční podpory spolku Svaté Rodiny, a tudíž jí byla také zasvěcena. Nyní je v bývalé kapli sakristie. Pozvedneme – li oči vzhůru, vidíme hranolovou kostelní věž. Připadá nějak příliš nízká. Je to fakt. Věž kdysi zčásti shořela. Obyvatelé to vyře šili jednoduše. Zbytek věže zarovnali a zastřešili. A tak je to dodnes. Původně měla věž ještě dřevěný ochoz, z něhož se zachovaly jen krakorce. Obranné funkci věže by napovídala i původní gotická střílná okénka. Při vstupu z kůru do věže projdeme gotickým portálem, a pak hledíme
] [
na zvony. Původně byly čtyři (z roku 1524, 1602, 1923, 1923). Nyní má návštěvník před sebou velký gotický zvon z roku 1524. Ten váží 527 kg a nese jméno Panny Marie. Položíme – li si otázku, jak se podařilo zacho vat zvon i v dobách válečných, musíme aspoň v duchu do Gerasu. Chytří gerasští premonstráti zvon za válek pečlivě ukrývali. A pak ho šťastně zavěšovali znovu do věže rancířovského kostela. Zvažuje se zápis zvonu do seznamu kulturních památek. Vedle gotické legendy je zavěšen umí ráček z r. 1923, který nese jméno sv. Augustina. V 18. století byl kostel v Rancířově přestavěn, tzv. barokizován, ve stylu pozdního baroka zasahujícího až do rokoka. Roku 1763 řeholník kláštera geraského a zároveň místní farář Augustin Kienmayer začal s úpravami. Chrámová loď a presbytář se zaklenuly plackami. Na klenbách chrá mu dal vzniknout J. N. Steiner figurálním freskám. Směrem dolů vedl rokajové ornamenty.
] [
Velmi kvalitní vnitřní zařízení kostela pochází z 2. poloviny 18. století. Na věřícího, i jen turistu, působí až monumentálně hlavní sloupový oltář se sousoším Nejsvětější Trojice a dvěma sochami (sv. Linhart, sv. Kate řina) v nadživotní velikosti. Oltářní obraz – Nanebevzetí Panny Marie – namaloval B. Altomonte. Jeho plátna visí i na obou bočních oltářích, které nesou jména sv. Josefa a sv. Šebestiána. Na protilehlých stěnách chrámu jsou zavěšeny obrazy Křížové cesty. Jejich tvůrcem je neznámý malíř pocházející z Jemnice. Na podlahu kostela byl, podle současné analýzy pravděpodobně položen italský mramor. Lavice jsou z dubu, velmi zachovalé. Neznámý mistr do nich vyřezal různé motivy. Sedadla pochází z období baroka a jsou v seznamu památek. Rancířovský kostel se může honosit ještě dvěma dalšími vzácnostmi. První je 89 cm vysoký gotický kříž visící v presbytáři. Druhou vzácností
] [
jsou varhany. Letopočet jejich umístění do kostela není přesné znám, asi rok 1765 nebo později. V současné době se na nástroj nehraje, protože nutně potřebuje opravu. Když byly varhany podrobovány historickému průzkumu, našlo se v jedné píšťale jméno výrobce – Ignác Florián Cas parides ze Znojma. V chrámu na pilastrech jsou umístěny plastiky deseti barokních andělíčků.
] [
Farní budova Ke kostelu patří fara jako sůl ke chlebu. Zdejší, rancířovská, je jedno patrová, zděná, do půdorysu L. Farní budova má průjezd bohatě vyzdobený štukaturou. Vlevo od vchodu na zdi je mramorová kartuš. Na ní je v dolní části zobrazena hlava anděla, pak latinský nápis s chronogramem 1689. Fara byla v 19. a 20. století několikrát upravena a přefasádována. V současné době budovu využívá křesťanská mládež.
] [
Obec Hluboká V Hluboké mají věřící k dispozici jen kapli. Byla postavena r. 1931 v pseudogotickém slohu, rok na to vysvěcena. Od té doby kaple nese jmé no Panny Marie, Matky Ustavičné pomoci. Proto je i na pseudogotickém oltáři reliéf Panny Marie. Roku 1947 koupila rodina Šabatkova zvon. Vysvětil ho jemnický farář P. Metoděj Kotík. Pro Hlubokou to tehdy, krátce po válce, byla významná událost. Vsí šel veliký průvod věřících s družičkami. Slavila se slavná mše svatá, kterou celebrovali P. Metoděj Kotík a P. Jindřich Štěpánek. Nový zvon byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi. Mše se zde slouží 2× do roka, 27. června a 11. listopadu. Obec náleží do farnosti Rancířov.
] [
Rancířovští faráři od roku 1303 1303 – 1312 1312 – 1330 1330 – 1350 1350 – 1351 1351 – 1353 1370 – 1396 1396 – 1420 1420 – 1423 1423 – 1460 1490 – – 1524 1540 – 1560 1560 – 1583 – 1597 1613 – 1628 – 1641 – 1644 1646 – 1652 1657 – – 1659 1659 – 1661 1661 – 1661 1667 – 1670 1671 – – 1676
Hainold Heinrich de Castello Michael Gotfried Gotfried Gobel Johann Heinrich Johann Oswald Johann Wolfgang Steybl + 1. 2. 1524 Rancířov Franz Longin Haberler Caspar Gartmayr + 1597 Rancířov Heinrich Langer Matthaus Aigner + 1641 Rancířov Johann Johan Dionýsu Hermann Lang Siard Stifter Norbert Lever Wilhelm Glomitzer + 1661 Rancířov Niclas Rudtmúller Theodor Gúnther Benedikt Bauker
] 10 [
1676 – 1683 Wenzl Fallich 1684 – 1701 Bernard Monin 1703 – Sebastian Bauknecht – 1708 Franz Defort + 1721 Rancířov 1725 – 1732 Candidus Nazer 1732 – 1736 Hyacinth Schmalhofer + 1736 Rancířov 1736 – 1744 Mathias Bachgelt + 1744 Rancířov 1744 – 1768 Augustin Kienmayr + 19. 5. 1768 Rancířov 1768 – 1780 Andreas Hayder + 1792 Rancířov 1780 – 1783 Norbert Holil + 1783 Rancířov 1783 – 1814 Martin Donfort farář v Rancířově – děkan jemnický + 7. 5. 1814 Rancířov 1814 – 1823 Josephus Stayv + 1823 Rancířov 1823 – 1829 Dominik Hoffer 1829 – 1840 Baptist Primigsl 1840 – 1864 Adalbertus Pelikán + 1864 Rancířov 1864 – 1869 Paul Grametbauer + 1869 Rancířov 1869 – 1873 Hugo Vinc Ille 1873 – 1875 Aloisius Carol Borom. Schachner + 1878 Rancířov 1875 – 1888 Hugo Vinc Ille + 1888 Rancířov /poch. Geras / 1888 – 1909 Gerlaih Alois Dúrport + 1909 Rancířov 1909 – 1914 Fridrich Ferdinand Silberbauer 1914 – 1919 Adolf Franciscus Pelargus + 1937 Geras 1919 – 1946 Robert Schambůrek farář v Rancířově a ex. admin v Dešné + 1960 Geras 1945 – 1947 Bronislav Svoboda farář v Rancířově 1947 Isfrid Muška farář ve Vratěníně a ex. Rancířov 1947 Evermad fanta farář ve Vratěníně a ex. Rancířov 1947 – 1949 František Hrabal farář v Dešné a ex. admin. v Rancířově 1949 – 1952 Jindřich Štěpánek farář Nové Sady a ex. admin. Rancířov 1952 Stanislav Bláha farář v Dešné nedostal povolení
] 11 [
1953 Stanislav Svoboda farář Nové Sady nedostal povolení 1953 – 1963 František Toman farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 1963 P. Komárek farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 1963 Jan Dobeš farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 1964 Buhuslav Cemper farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 1964 Václav Peša farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 1964 – 1969 Jan Gabriel Hamrle farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 1969 – 1972 Rudolf Pazourek farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 1972 – 1978 Vladimír Sommer farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 1978 – 1985 František Vrátil farář v Dešné a ex. admin. v Rancířově 1985 – 1988 František Adámek farář v Jemnici a ex. admin. v Rancířově Martin Pernička, Bohumil Poláček, Jiří Čepl – kaplaní 1988 – 1994 Jiří Čepl farář ve Slavonicích a ex. admin. v Rancířově 1994 – 2000 Karel Bobek farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově 2000 – Josef Brychta farář v Jemnici a ex. admin. v Rancířově Od roku 1300 až do roku 1914 byli ve farnosti běžně s farářem dva kaplani.
] 12 [
] 13 [
Statistika Rancířov ROK
KŘEST
SŇATEK
POHŘEB
1700
27
11
19
1800
23
4
22
1900
31
19
5
1950 - 1969
194
26
15
1970 - 1989
99
13
11
1990 - 1999
20
3
7
2000 - 2006
23
5
4
ROK
BIŘMOVÁNÍ
1856
57
1865
71
1894
120
1909
55
1926
42
] 14 [
] 15 [
Sem by bylo vhodné umístit tiráž
