Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Speciální pedagogika Studijní obor: Speciální pedagogika pro vychovatele
DROGY A MLÁDEŽ YOUTH DRUG PROBLEM Bakalářská práce: 12-FP-KSS-1017 Autor:
Podpis:
Lenka Lauková
Vedoucí práce: doc. PhDr. Vratislava Černíková, CSc. Konzultant: Počet Stran
grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
66
10
0
7
22
3+1 CD
V Liberci dne:
Čestné prohlášení Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo:
Drogy a mládež Lenka Lauková P10000047
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: ……………
........................................................... Lenka Lauková
Poděkování Touto
cestou
bych
chtěla
poděkovat
své
vedoucí
bakalářské
práce
doc. PhDr. Vratislavě Černíkové, CSc. za cenné rady a odborné vedení, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.
V Liberci dne: ………………
……………………
Název bakalářské práce: Drogy a mládež Jméno a příjmení autora: Lenka Lauková Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2012/2013 Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Vratislava Černíková, CSc.
Anotace Bakalářská práce se zabývala problematikou experimentování mladých lidí s drogami nebo návykovými látkami. Konkrétně zmapovala drogový problém na úrovni Libereckého kraje, Střední odborné školy, jenž se v tomto kraji nachází a v neposlední řadě také formou kazuistik nastínila konkrétní případy uživatelů drog z řad mládeže. Cílem práce byla analýza drogové scény u mladistvých a uplatnění preventivních programů. Práci tvořily dvě základní části. První z nich je část teoretická, která se zabývala pojmy drogy, mládež a prevence. Tyto pojmy byly objasněny pomocí odborných pramenů. Druhou částí bylo empirické šetření, které bylo rozděleno na analýzu statistických údajů zkoumaného kraje, analýzu statistických údajů Střední odborné školy, dotazníkové šetření stejné školy a v poslední řadě také na kazuistiky uživatelů drog z řad mládeže. Výsledkem šetření v praktické části bylo zjištění, s jakou látkou mládež nejčastěji experimentuje, zda kouření je předpolím pro užívání návykových látek a zda dochází k nárůstu experimentování s drogou mezi mladými lidmi. Zjištěná a zpracovaná data vyústila v navrhovaná opatření směřovaná především ke škole a pedagogickým pracovníkům této školy, v níž bylo provedeno dotazníkové šetření, také k jejím studentům a jejich rodičům.
Klíčová slova Droga, návyková látka, mládež, prevence.
Title of the bachelor thesis: Youth Drug Problem Author: Lenka Lauková Academic year of the bachelor thesis submission: 2012/2013 Superior: doc. PhDr. Vratislava Černíková, CSc.
Summary In this bachelor thesis the topic of making experiments with drugs and addictive substances was analysed. Especially, this thesis aimed at the region of Liberec and vocational schools in this area. Some case interpretation outlined the situation of the teenage drug users. The main target of this thesis was to analyse the situation and preventive measures implementation. The thesis was divided into two parts. First part was theoretical and terms such as drugs, adolescents and prevention were defined. Definitions were based on authorities and special sources. The second part included empirical research which was divided into statistical results from the target area and also on the questionnaires from the vocational school Střední odborná škola and the school statistics. The results of the research showed which kinds of drugs are spread among youngsters. It also showed whether smoking is pre-stage of permanent drug taking and it also mapped the situation of drug using experimentation. All the data lead into preventive measures and practical implementation at the school were the research was made. Suggestions were made towards pupils and their parents.
Key words Drugs, addictive substances, youngsters, prevention.
Obsah 1
Teoretická část, mládež ........................................................................................... 12 1.1
2
3
Etapy lidského života ....................................................................................... 13
Teoretická část, drogy ............................................................................................. 17 2.1
Rozdělení drog ................................................................................................. 17
2.2
Prevence ........................................................................................................... 24
Empirická část ......................................................................................................... 27 3.1
Předpoklady empirického šetření ..................................................................... 27
3.2
Použité metody ................................................................................................. 27
3.3
Charakteristika zkoumaného vzorku ................................................................ 28
3.4
Analýza statistických dat .................................................................................. 28
3.4.1
Statistické údaje za období 2009–2011 pro Liberecký kraj ...................... 29
3.4.2
Analýza statistických údajů Střední odborné školy v Liberci ................... 33
3.5
Dotazníkové šetření .......................................................................................... 38
3.5.1
Kouření jako předpolí pro užívání i zneužívání drog či návykových látek .. ................................................................................................................... 39
3.5.2 3.6
Obstarání či získání návykové látky ......................................................... 42
Kazuistiky ......................................................................................................... 43
3.6.1
Kazuistika č. 1 ........................................................................................... 43
3.6.2
Kazuistika č. 2 ........................................................................................... 45
3.6.3
Kazuistika č. 3 ........................................................................................... 46
3.7
Shrnutí výsledků výzkumu ............................................................................... 47
3.8
Vyhodnocení předpokladů ............................................................................... 48
Závěr ............................................................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 52 Přílohy ............................................................................................................................. 54 Příloha č. 1 Seznam institucí poskytujících prevenci v Libereckém kraji ...................... 54 Příloha č. 2 Dotazník ....................................................................................................... 61
8
Příloha č. 3 Preventivní programy institucí v Libereckém kraji ..................................... 64
9
Seznam grafů Graf 1: Rozložení uživatelů dle věku .............................................................................. 31 Graf 2: Uživatelé dle vzdělání......................................................................................... 32 Graf 3: Uživatelé dle zaměstnání .................................................................................... 32 Graf 4: Složení respondentů dle pohlaví ......................................................................... 38 Graf 5: Kouření respondentů ........................................................................................... 39 Graf 6: Užívání marihuany.............................................................................................. 39 Graf 7: Forma užití marihuany........................................................................................ 40 Graf 8: Forma užití marihuany........................................................................................ 40 Graf 9: Znalost respondentů, kde drogu koupit .............................................................. 42 Graf 10: Finanční dostupnost drog.................................................................................. 42
Seznam tabulek Tabulka 1: Nejčastěji užívané drogy ............................................................................... 30 Tabulka 2: Počty klientů L/K center ............................................................................... 30 Tabulka 3: Průměrný věk uživatelů ................................................................................ 31 Tabulka 4: Počet tříd a žáků v SOŠ ................................................................................ 34 Tabulka 5: Analýza testování žáků SOŠ ......................................................................... 37 Tabulka 6: Věk a ročník studentů SOŠ ........................................................................... 38 Tabulka 7: Kouření versus užívání NL ........................................................................... 41
Seznam zkratek LK – Liberecký kraj L/K – léčebné nebo kontaktní centrum SOŠ – Střední odborná škola MNK-10 – Mezinárodní klasifikace nemocí
10
Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku drog ve spojitosti s mladými lidmi, zvláště mládeží. Problematika drog je závažným společenským problémem již po mnoho let. V současnosti však vyvstává jako větší, náročnější, a to především s rozmachem distribuce a mnohem snadnější dosažitelností pro budoucí uživatele. Mládež je oproti dospělým náchylnější k užívání vzhledem ke svým postojům, které ještě nejsou zcela zformovány, a socializace ještě není zcela dokončena. Tito lidé často nedomýšlejí následky svého chování a rady neberou zcela vážně. Cílem této bakalářské práce se stala analýza drogové scény u mladistvých a uplatnění preventivních programů. Analýza bude prováděna v Libereckém kraji vzhledem k dostupnosti pro autorku této bakalářské práce, ale také vzhledem k umístění tohoto regionu blízko k hranicím s Polskem, což skýtá příliv drog nebo možnost nákupu látek potřebných k výrobě, i z jiného státu, který je shovívavější k prodeji. Předmětem práce je prozkoumat s jakými látkami mládež experimentuje a zda je pro ně snadné drogu získat. Zjistit, se kterou drogou nejčastěji experimentují a zda uživatelé drog jsou současně také kuřáky. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se autorka za pomoci odborné literatury a ověřených pramenů zabývá pojmy mládež, adolescence a puberta, drogy, jejich rozdělení. Dále jsou zde nastíněny možnosti prevence užívání návykových látek. Praktická část je založena na empirickém šetření a obsahuje analýzu statistických údajů Libereckého kraje a Střední odborné školy, kazuistiky, ze kterých lze získat informace o mladých lidech, kteří již ve velmi mladém věku podlehli kouzlu drog, jaké formy prevence u nich byly použity, v jakém stadiu návyku se nacházejí a jaká je momentální prognóza jejich vztahu k drogám nebo návykovým látkám. Další součástí praktické části této práce je dotazníkové šetření, které má objasnit skutečnost, kolik žáků jedné střední odborné školy experimentovalo s drogami, jak často ji užívají nebo jak snadno ji mohou získat. V závěru budou shrnuty výsledky dotazníkového šetření a navržena opatření, která by mohla eventuelně snížit počet uživatelů či experimentátorů s drogami mezi mládeží.
11
1 Teoretická část, mládež Mládež je v odborné literatuře dle věku vymezována různě, jinak je vymezována v psychologii, pedagogice nebo například sociologii. Pro potřeby této bakalářské práce bude vymezena mládež jako osoby ve věku 15 až 26 let, a to především z důvodu složení věku studentů, kteří budou předmětem zkoumání této práce. V České republice mohou studovat bezplatně mladí lidé do dvaceti šesti let, pokud studují denní studium na střední, vysoké nebo vyšší odborné škole. Mládeží nebo mladým člověkem můžeme nazvat někoho, kdo se nachází v období, jenž je přechodem člověka od stádia dítěte po stadium zralého člověka, zcela soběstačného, především finančně. Během tohoto období prochází jedinec obdobím pubescence a adolescence, v němž prochází složitým obdobím plným změn a to nejen fyziologických, ale především psychických. Jeho jednání i chování ovlivňuje mnoho faktorů, zvláště prostředí rodiny, ale také společnost a v rámci ní i škola. Vývojová psychologie je jednou ze základních teoretických oborů psychologie. Zabývá se ontogenezí neboli vývojem jedince od početí až po smrt. Cílem je popsat veškeré vývojové změny charakteristické pro jednotlivé vývojové stupně. Zkoumá vývoj jednání a prožívání, respektive chování, zvláště v dětství a mládí, kdy je vývoj jedince nejrychlejší. Průběh vývoje jedince je ovlivněn z počátku biologickými faktory a k nim se brzy připojují i faktory sociální (Říčan 2008, s. 27). Biologické faktory jsou dány především dědičností, kde geny jsou přijaty od rodičů, tudíž jsou vrozené a neměnné. Svůj vliv má také prenatální období, protože již v něm je možné rozpoznat poškození plodu. Také při porodu může dojít k určitým poškozením, které mohou vývoj individua poznamenat. Vývoj psychiky nezávisí pouze na mozku, ale na celkovém tělesném vývoji (Říčan 2008, s. 262). Lidský jedinec je závislý na společnosti, proto o něm můžeme říci, že je tvorem společenským. Je pro něj nutností uspokojení vlastních základních biologických potřeb, ale také sociálních. Cílem rodičovské péče, kterou zažívá jedinec již od narození, je začlenění do společnosti, takzvaná socializace (Říčan 2008, s. 203 a 263). Socializace je definována jako proces utváření a vývoje člověka a to vlivem sociálních vlivů i vlastní jedincovy aktivity. Jedinec se s těmito vlivy musí vyrovnat, podlehnout jim nebo je tvořivě zvládnout. To se děje pomocí procesu socializace člověka a integrace do společnosti (Helus 2007, s. 71). Velký vliv na adolescenta mají
12
skupiny vrstevníků, kamarádů nebo stejně stará mládež, se kterými se dospívající stýká, tento vliv může být i negativní (a často to tak i bývá). Tento vztah se tak může vyhrotit i v užívání návykových látek nebo experimentování (Heller 1996, s. 43).
1.1 Etapy lidského života Lidský život můžeme rozdělit do několika etap. Vývoj každého lidského jedince můžeme zachytit spolu se změnami v čase, které se uskutečňují kontinuálně i skokově. Hlavní předpoklady změny a vývoje psychické stánky života a chování člověka mají zakotvení v přírodní, sociální a subjektivní oblasti (Vymětal 2003, s. 30). Jednotlivá období odborníci dělí dle kalendářního věku prenatální období a porod, dětství, předškolní věk, školní věk, dospívání, dospělost a stáří. Prenatální období a porod je počátkem lidského života a zde se uplatňuje biologicko-genetický zákon, který uvádí ontogenezi jako zkrácenou verzi fylogeneze. Na obecné úrovni pro toto období platí, že čím je jedinec vývojově mladší, tím zranitelnější je a případná poškození mají fatálnější dopad. V období prenatálním má zdravě se vyvíjející zárodek a posléze i plod dokonale uspokojeny všechny své potřeby. Vlastně již v žádném dalším období jeho potřeby nebudou nikdy uspokojeny více, proto můžeme toto období nazvat tak zvaným ideálním stavem. Stejně tak následně porod vyhnáním z pomyslného ráje. Nenarozený jedinec tvoří s matkou symbiotickou jednotu, je aktivní a mezi ním a matkou probíhá stálá interakce (Vymětal 2003, s. 32). Dospívání rozdělujeme na pubertu a adolescenci, probíhá přibližně mezi jedenáctým a dvacátým rokem věku jedince. Je velmi radikálním mezníkem v životě člověka, při němž dochází k přechodu od pozice dítěte zcela závislého na rodičích, k bytosti vyzrálé a vývojově vyspělé. Tradičně je dospívání považováno za období skeptického zkoumání vlastního nitra, ale není spíše nutností mladého člověka být ke všemu skeptickým? Vyvstávají otázky nezaměstnanosti nebo životního prostředí, které je v čím dál, tím horším stavu a budoucnost také není příliš růžová. Takže toto není skeptický postoj, ale postoj bezmoci (Goodyer 2001, s. 15–16).
13
Puberta probíhá zhruba v období od jedenácti do patnácti let. Je to jednoznačně nejobtížnější období v životě a důležitý obrat ve vývoji každého dítěte. Úkolem dospívání je proměna dítěte v dospělého. Probíhá tělesný i psychosociální rozvoj. Dítě hledá vlastní identitu, hledá se samo i své místo ve světě. Důležitým specifickým znakem tohoto období je hledání a přijímání vyšších hodnot pouze za vlastního úsilí, bez cizího přičinění. Jedinec má své vlastní postoje k životu, své vnitřní rozpory, pochybnosti a nejistoty, odmítá autoritu, proto toto období nazýváme druhým obdobím vzdoru. Pro dospívající je důležitý jejich vnější vzhled a vůbec tělesné schéma, typická je pro ně snaha se odlišovat a dosahovat mimořádných zážitků. V této době nastává také objev vlastní sexuality, z počátku jako podoba fantazijní, posléze i v reálné podobě. Pro dospívajícího je první pohlavní styk vnímán jako dosažení dospělosti a tím i vysoce prestižní záležitost v očích vrstevníků. Mohou se vyskytnout i depresivní stavy vázané na dospívání a citlivá místa pubescenta, pokud je ze strany dospělého toto citlivé místo dotknuto (Vymětal 2003, s. 42–44). Riziko vzniku závislosti na návykových látkách je u mladých lidí, ze všech jedinců nejvyšší. V době dospívání je pro mladý organismus nejdůležitější přítomnost, minulost a budoucnost nevnímají jako potřebnou. V tomto věku je obvyklá zvýšená tendence riskovat, ohrožení nemá vůbec žádnou váhu. Odmítání životních hodnot a jejich styl života se může projevit i volbou experimentu s návykovou látkou. Prostřednictvím drog může jedinec pocítit euforii, uvolněnost a zvýšit svou sebejistotu. Výsledný pocit je povznášející, jedinec nepociťuje selhání, ba naopak. Začátečník, který experimentuje, o případných rizicích dalšího užívání nepřemýšlí, ani si je nepřipouští (Vágnerová 2002, s. 298). Adolescence je součástí dospívání jedince a spolu s pubertou tvoří dlouhý úsek v životě individua. Je to přechod od pubescenta k dospělému. Je to významné a dynamické období, formující hlouběji osobnostní rysy. Často se uvádí trvání adolescence od patnácti do dvaceti let věku člověka (v dnešní době se tato hranice posouvá i o něco dále). Při ní dochází k jisté individuální variabilitě a to jak v oblastech psychiky, sociálních a někdy i somatických oblastech. Na rozdíl od puberty jsou tělesné změny již postupně ukončovány. Dochází k postupnému vyhraňování a stabilizaci povahových vlastností. Rozdíly mezi chlapci a dívkami v průběhu fyziologického a somatického vyspívání se postupně vyrovnávají. Adolescenta již není možno považovat za dítě. Pohlavní dozrání je biologickým mezníkem. Jedinec v tomto období
14
většinou prožije svůj první pohlavní styk, často mluvíme o období druhé lásky. Pokračuje proces vytváření vlastní identity. V moderní společnosti je adolescence přechodem od puberty k dospělosti. V tradičních společnostech je však dospělost striktně oddělena určitým rituálem. Jedinec přechází dle tradice z dětství přímo do dospělosti, to však neznamená, že je vyzrálý po biologické či psychické stránce. Z hlediska sociálního se jedinec nachází v období ukončení povinné školní docházky a projde také přípravou na budoucí povolání a následně také vstupem do zaměstnání. Tím se stává ekonomicky nezávislým na svých rodičích. V období plnoletosti, v osmnácti letech je právně způsobilým a tím i zodpovědným za svá jednání a činy. Toto období je specifické vlastním postojem k životu, vlastními názory adolescenta, usilováním o absolutní řešení. Dále pak preferování intenzivně prožívaných zážitků. Adolescent má snahu co nejvíce zkrátit dobu potřebnou k dosažení určitého cíle – být neodkladně uspokojen. To se může projevit například ve vztazích a to předčasným uzavřením sňatku nebo životem ve squattu. V psychosociálním pohledu je adolescence obdobím přechodným. Jedinec sám odmítá dospělost, je nezralý, svou vlastní kulturu projevuje demonstrativně, potřebuje volnost a experimentuje, to jeden z důvodů proč v tomto věku jsou tyto osoby velmi náchylné k užívání návykových látek. Nechce být ani omezován, ani být o něco ochuzen. Raději ignoruje názory druhých, než by protestoval. Cílem adolescentů je dosáhnout nějaké změny (Vymětal 2003, s. 42–44). Co se týče myšlení, je k dalšímu zdokonalování adolescenta snadné využití poznávacích procesů a cvičení či opakování. Přísun nových informací a jejich následné pochopení je v tomto období nejjednodušší. V tomto období je typickým projevem flexibilita a schopnost využití nových způsobů řešení. Ke konci dospívání vrcholí fluidní inteligence neboli přirozená bystrost při řešení logických problémů, která málo závisí na tréninku, ne zkušenosti, je tedy do značné míry vrozená a rozvíjí se hlavně zráním mozku. Tato složka inteligence později klesá (Říčan 2008, s. 273). Dalšími fázemi jsou dospělost a stáří. Z časového hlediska mluvíme o dospělosti časné (mezi dvacátým a třicátým rokem), dospělosti střední (mezi třiceti a padesáti lety) a dospělosti pozdní (mezi padesáti a šedesáti pěti lety věku jedince). Po šedesátém pátém roce nastává období stáří. Hlavními úkoly dospělosti je založení rodiny, výchova dětí a profesionální zakotvení. Kvalita života v dospělosti, včetně rodičovství, se odvíjí 15
od úrovně partnerského života jedince, jež je třeba pěstovat a rozvíjet. Dospělost lze označit jako věk, ve kterém se stýkají vývojové síly rozvoje (progrese) a stárnutí (regrese). Rozvoji i stárnutí podléhají všechny stránky života, duševní, tělesná, sociální i duchovní. Stáří je závěrem každého života, závisí na zdravotním stavu jedince, hodnotové orientaci a možnosti uplatnění a také na přijetí ostatními lidmi. Staří lidé jsou citliví na vlastní osamělost a izolaci, často je vede až k zoufalství. Je to doba po odchodu do důchodu a je popisována jako dobou přípravy na smrt (Vymětal 2003, s. 44–47). Porovnání všech vývojových etap života jasně nastiňuje, proč jsou mladí lidé více náchylní k užívání drog. Poznatky ukazují, že v období dětství jsou jedinci pod dohledem dospělých a tím méně nebezpečí na ně čeká. V dospělosti je fyziologický vývoj ukončen a člověk po psychické stránce je více uvědomělý, ví, co chce, ví většinou, co je správné. Bohužel má jen malé životní zkušenosti a musí se naučit nést tíhu odpovědnosti za sama sebe. Na rozdíl od těchto období je puberta a adolescence jednoznačně charakterizována nezralostí především v úsudcích a jednání. A z toho plyne největší nebezpečí možnosti užívání návykových látek. Zákon pohlíží na mládež zcela z jiného úhlu, rozlišuje pojmy mládež, děti a mladiství a to takto: Zákon číslo 218/2003Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) §2 Vymezení některých pojmů (1) Není-li zákonem stanoveno jinak, pak se rozumí a) mládeží děti a mladiství, b) dítětem mladším patnácti let ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnáctý rok věku, c) mladistvým ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku (Zákony online).
16
2 Teoretická část, drogy Co je vlastně droga? Lze říci, že je to vše, co už ve svých potřebách uspokojený organismus vlastně nepotřebuje. Můžeme sem zařadit například jídlo (zvláště sladké), pití, především to, které zvyšuje činnost vyšší nervové soustavy, ale také například i sexuální projevy. Jsou to určité druhy životní slasti. Ve většině případů jsou to látky, které lidské tělo nutně nepotřebuje k bezproblémovému průběhu zdravého života. Každý autor uvádí svůj vlastní názor na definici drogy. Za drogu lze pokládat vše, co má rychlý a výrazný účinek na lidský organismus a především na psychiku. Nejčastěji se za drogu považují psychoaktivní látky včetně alkoholu.
Nejvíce
zneužívanými
drogami
v
České
republice
jsou
kofein,
nikotin a alkohol (Marhounová 1995, s. 56). Droga je chemická nebo přírodní látka, která je schopna změnit duševní stav člověka, má schopnost ovlivnit myšlení člověka, jeho cítění či jednání (Nešpor, Csémy 1997, s. 36). Dle mínění jiného autora je to každá látka, buď přírodní, nebo syntetická, která splňuje dva základní předpoklady: má takzvaně psychotropní účinek, to znamená, že může nějakým způsobem ovlivnit prožívání a vnímání člověka ve vztahu k okolní realitě, působí na psychiku člověka může vyvolat závislost, jinak řečeno, má potenciál závislosti (ten je rozdílný dle druhu užívané drogy, může být větší nebo menší, ale přítomen je vždy) (Presl 1994, s. 9). Zde se jasně prolíná společný faktor, který uvádí všichni autoři a tím je psychotropní účinek neboli ovlivňování lidské psychiky, vnímání i prožívání okolní reality i sama sebe.
2.1 Rozdělení drog Většina literárních pramenů, které se zabývají drogami, určitým způsobem tyto látky dělí tak, aby bylo možné orientovat se v jejich účincích nebo v jejich složení. Jedním z těchto rozdělení je dělení na legální a nelegální nebo měkké a tvrdé drogy. Jak bylo již uvedeno, droga má tak zvaný potenciál závislosti, to znamená, že tuto látku potřebujeme tím častěji, čím více nás uspokojuje žádoucí pocit po jejím 17
požití. Drogy však nejsou jen látky zakázané nebo netolerované. Patří sem i látky, pro lidi běžně dostupné, například káva, čaj, čokoláda, tabák nebo alkohol. Tím je jasné, že některé z drog jsou tolerované (legální) a jiné netolerované (nelegální). Tolerancí je při tom míněn názor běžné populace a zákonem daná pravidla, která upřesňují drogy nelegální, včetně nezákonnosti držení a distribuce těchto látek. Dalším rozdělením je dělení na drogy tvrdé a měkké. Mezi tvrdé drogy bychom zařadili všechny látky, které mají velmi vysoký potenciál závislosti. Mezi měkké například kávu, tabákové výrobky a marihuanu. Zvláštní skupinou by při tomto dělení mohl být alkohol, protože dle jeho negativního účinku na lidský organismus by mohl být postaven někde na hranici mezi tvrdými a měkkými drogami. Gőhlert (2001, s. 19), se však i k těmto výrokům staví poněkud skepticky, vždyť i nikotin nebo alkohol bývají příčinou závažných onemocnění. A tak zde nehraje roli, zda je látka nazvána měkkou či tvrdou drogou, její účinnost není neškodná a jde tak jako tak o drogu. Presl (1994, s. 10) uvádí ještě jedno rozdělení, kterým se inspiroval v Holandsku. Tam jsou rozdělovány drogy na skupinu s akceptovatelným (přijatelným) rizikem a skupinu s rizikem nepřijatelným. Skupina s akceptovatelným rizikem je charakterizována jako látky, které lze konzumovat (v přijatelných intervalech a v přijatelném množství), aniž by došlo ke vzniku závislosti nebo jiným negativním důsledkům. Společnost je akceptuje, protože v pouze malém procentu populace dojde k závislosti či k poškození zdraví člověka, takže není nutné zavádět restriktivní opatření. Odborníci dále dělí drogy na aktivizující a uklidňující. Mezi aktivní drogy patří všechny, které působí povzbudivě na organismus člověka, který látku užívá. Zvyšují výkonnost a sebevědomí, zvyšují intenzitu stavu pocitů jednotlivých uživatelů, člověk zažívá příjemné pocity, o které nechce přijít. Spadají sem amfetaminy a jejich deriváty, halucinogeny, kokain. Výjimku tvoří hašiš a konopné drogy, které zintenzivňují momentální situaci jedince užívajícího tento typ látky. Uklidňující drogy mají utišující účinky. Patří mezi ně heroin a další opiáty, benzodiazepiny, rajský plyn, barbituráty a alkohol (Göhlert 2001, s. 51–91). Mezi aktivizující drogy jsou zařazovány drogy z konopí, stimulující drogy, takzvaná stimulancia a halucinogenní preparáty a látky. Mezi nejužívanější látky v České republice patří konopné drogy. Nejčastěji se vyskytují na černém trhu ve formě marihuany nebo hašiše. Marihuana je název pro květenství a horní lístky samčích rostlin konopí, které se suší. Dobře usušená látka má 18
tmavozelenou barvu, je v menších kouscích a drží v hrudkách při sobě, má velmi charakteristickou vůni. Hašiš je oproti tomu konopná pryskyřice, která neobsahuje mnoho květenství, barvy tmavozelené až tmavohnědé. Rozdíl mezi marihuanou a hašišem je v obsahu aktivních látek, v účinku na uživatele a v rizicích spojených s užíváním (Kalina 2003, s. 175). Konopné drogy jsou užívány nejčastěji ve formě kouření, méně často jsou podávány také jako součást pokrmů. Při vykouření nastupuje účinek látky během velmi krátké doby, po požití perorálním nastupuje účinek pomaleji a po delší době, v tom však tkví problém možných negativních účinků, protože uživatel ihned nepociťuje žádnou euforii, proto může pokrm konzumovat i několikrát a důsledek proto může být ještě fatálnější (Kalina 2003, s. 176). Často je zmiňována role konopných drog jako vstupních pro užívání takzvaně tvrdých drog, to však není podloženo žádnou studií, většinou se spíše jedná o fakt, že pokud uživatel zkusil marihuanu nebo hašiš, nemá zábrany vyzkoušet i nějakou jinou drogu a také se pohybuje v oblastech, kde se tyto látky distribuují a tak se snáze k jiné látce může dostat. Tím, že tyto látky jsou v myslích lidí většinou brány jako téměř neškodné, nevyhledávají uživatelé odbornou pomoc, zvláště ne ústavní. Většinou, pokud mají zájem o pomoc při odvykání, lze využít pomoci poraden pro závislosti, které jsou v každém okresním městě nebo občanských sdružení pro prevenci a léčbu návykových poruch (Kalina 2003, s. 178). Mezi další aktivizující drogy patří stimulancia, obecně je lze charakterizovat jako látky s nefyziologickým budivým efektem na centrální nervovou soustavu. Typická stimulancia jsou pervitin (metamfetaminy), amfetamin, kokain nebo ne zcela typický zástupce a tím je extáze. Všechna psychostimulancia zvyšují psychomotorické tempo a bdělost, zvláště zrychlují myšlení a výbavnost paměti, zkracují spánek a zahánějí únavu. Vyvolávají příjemné pocity euforie, velmi vysoký pocit síly a to jak duševní i tělesné a snižují chuť k jídlu. Při dlouhodobém užívání stimulancií je vznik závislostí téměř jistou záležitostí. Závislost není somatická, ale psychická, která se projevuje především carvingem, to je pocit nutnosti mít tuto látku (bažení). Při užívání těchto látek se mohou v somatické oblasti projevit především kardiovaskulární problémy, velká ztráta tělesné hmotnosti během krátké doby užívání, celkové vyčerpání po nejsilnějším odeznění účinků, poškození sliznice vlivem šňupání a poškození zubní skloviny. Dlouhodobé užívání může vést i k toxické psychóze (Kalina 2003, 164–165). 19
Mezi stimulancia patří kokain, amfetaminy a metamfetaminy, extáze a speed. Kokain je mezi širokou veřejností často nazýván drogou bohatých. Je to bílý, krystalický prášek s hořkou chutí bez zápachu. Je to látka velmi dobře rozpustná ve vodě. Jeho užívání je nejčastěji formou takzvaného šňupání, což je vdechování jemného prášku do nosních dírek, nitrožilní aplikace nebo kouření v malých dýmkách (Kalina 2003, s. 165–167). Čistý metamfetamin (pervitin) je čitý bílý prášek, bez zápachu a s hořkou chutí. Výchozí látkou je efedrin. Pervitin výrazně ovlivňuje motoriku i psychické funkce, důležitým negativním účinkem na lidský organismus je především anorektický účinek. Typickým znakem užívání je takzvaná vykroucenost, což znamená, že látka způsobuje motorický neklid a člověk je jakoby v neustálém pohybu. Pervitin urychluje tok myšlenek, ale většinou to je na úkor kvality, zvyšuje soustředěnost a pozornost, odstraňuje zábrany a člověk pod jeho vlivem bývá více empatický. Po té nastupuje i pocit euforie sebejistoty a rozhodnosti. Uživatel nemá pocit únavy a nepociťuje ani potřebu spánku. Po odeznění účinků se dostavují depresivní pocity, velké vyčerpání a skleslost, tomu se mezi uživateli říká dojezd. Pro své účinky jsou amfetaminy komplexně vedeny ve sportovním světě jako zakázaný doping. Při chronické intoxikaci nebo užití vysoké dávky se může rozvinout toxická psychóza, která je v případě těchto látek nazývána stíha (Kalina 2003, s. 164–167). Extáze patří do skupiny cyklicky substituovaných amfetaminů, které se na trhu objevují ve třech substancích MDMA, MDEA, MDBD. Tato látka působí v těle jako uvolňovač serotoninu a v menší míře i dopaminu. Je nazývána taneční drogou a je nejčastěji zneužívána na tanečních akcích (někdy nazývána party drogou). Je dostupná ve formě tablet a kapslí, proto se užívá perorálně. Na rozdíl od ostatních amfetaminů je účinek extáze až téměř halucinogenní. Tato droga bývá zneužívána především rekreačně (odstup jednotlivých dávek je v řádech týdnů). Při dlouhodobé užívání způsobuje trvalé poškození mozku (Kalina, 2003. s. 200–203). Speed je droga, která umí u jedince vyvolat potlačení pocitu spánku a tak uživatel je schopen protančit celou noc. Tato látka zvyšuje pocit sebehodnocení, spontánnost v jednání i velké nutkání mnoho mluvit, zvyšuje riziko riskovat (člověk ztrácí zábrany). Látka má stejně jako extáze i halucinogenní účinky proto jsou v hodnocení považovány na pomezí mezi stimulancii a halucinogeny (Göhlert 2001, s. 57–58). 20
Poslední skupinou, která patří mezi aktivizující drogy, jsou halucinogeny. Ty jsou skupinou látek, jak již sám název napovídá, které způsobují u konzumentů halucinace, to znamená, ovlivňují lidskou psychiku. Mezi halucinogeny patří stovky různých látek, které lze obecně rozdělit na tři skupiny. První skupinou jsou přírodní drogy s halucinogenním účinkem, jejichž původ je rostlinný (například mezkalin, durman, psilocybin). Druhou skupinu tvoří přírodní drogy živočišného původu a třetí skupinou těchto drog jsou semisyntetické a syntetické halucinogenní drogy (patří sem LSD, PCP neboli andělský prach) (Kalina 2003, s. 169–172). Mezi uklidňující drogy patří skupina opiodů a opiátů, benzodiazepiny, rajský plyn, barbituráty a analgetika a v neposlední řadě také alkohol. Mezi opioidy a opiáty zařazujeme heroin, který je vyráběn z účinné látky opia (morfin). Heroin je obvykle zneužíván šňupáním, kouřením nebo nitrožilně ve formě injekcí. Injekčně nastupuje účinek látky téměř okamžitě (v řádech sekund). Účinek heroinu přetrvává po dobu tří až pěti hodin. Při šňupání nebo kouření dochází k pomalejšímu vstřebávání a dosažení účinku přichází až po delší době. Účinek, který heroin způsobuje je přirovnáván uživateli k nejkrásnějším požitkům, které si jen člověk dokáže představit. Z tohoto důvodu většina uživatelů nemá vůli, aby látku přestal zneužívat. Závislost na opiátech bývá fyzická i psychická a u uživatele zanechává poškození především na mozku. Heroin lze použít jako sedativum u zneužití amfetaminů a kokainu (ruší jejich účinky). Typickým znakem užití opiátů jsou hodně zúžené zornice, které jsou nazývány špendlíkovými zornicemi, časté nevolnosti, zácpy a u žen vynechání menstruačního cyklu. Velmi nepříjemné jsou stavy při abstinenci, jedinec trpí poruchami spánku, bolestmi celého těla, pocením, bušením srdce, nevolností, zvracením, rýmou nebo u mužů samovolným výronem semene. V oblasti psychické je to především suicidiální chování a myšlenky na sebevraždu. U uživatelů, kteří látku zneužívají nitrožilně, tkví největší nebezpečí také ve formě závažných onemocnění, jako je AIDS, tuberkulóza a žloutenka typu C (Göhlert 2001, s. 70–74). Další ze skupiny uklidňujících drog jsou benzodiazepiny, je to skupina látek (substancí), uvolňujících úzkost a mající uklidňující účinky. Tyto látky nejsou předmětem zákona o návykových látkách, a proto je mohou předepisovat i obvodní lékaři. Diazepam byl uveden na trh v roce 1962, později byl vyvinut i benzodiazepam. Tyto látky všeobecně působí jako uklidňující prostředky a zbavují úzkosti, přes to 21
mohou u uživatelů způsobit silné tělesné i psychické závislosti. Abstinenční příznaky při vysazení těchto látek jsou velmi nepříjemné a jedná se především o mučivou nespavost, bolest celého těla, pocení, mnohdy i o silné křeče. Proto by nikdy neměly být vysazovány naráz, ale postupně by mělo dojít ke snižování dávek (Göhlert 2001, s. 74–76). Barbituráty jsou uklidňující látky, které se užívají při nespavosti. Jejich účinky jsou podobné jako u zneužívání alkoholu, navozují pocit uklidnění. V současné době se tyto látky spíše používají jako antiepileptika (látky zamezující vzniku epileptického záchvatu) (Göhlert 2001, s. 79). Analgetika jsou látky snižující vnímání bolesti. Bolest v těle má pro jedince být znamením, že se v těle něco nesprávného děje (je symptomem přítomnosti nějaké nemoci). V případě, že bolest nemocného příliš vysiluje, měla by být nasazena analgetika. Rozdělují se na dvě skupiny na analgetika opioidní (působí přímo v centrální nervové soustavě) a nesteroidní (působí přímo v místě bolesti) (Kalina 2003, s. 180–183). Mezi nebezpečné drogy lze považovat také alkohol. Proto i Mezinárodní klasifikace nemocí (MNK-10) uvádí poruchy vyvolané nadměrným užíváním alkoholu. Poruchy vyvolané nadměrným užíváním alkoholu jsou v MKN-10 uvedeny v oddílu F10. Z psychiatrického hlediska lze tyto poruchy rozčlenit do dvou základních skupin: 1. poruchy, které jsou způsobené přímým účinkem alkoholu na centrální nervový systém, ať již bezprostředně (intoxikace alkoholem), či jako následek chronického abusu alkoholu (odvykací stav, psychotická porucha, amnestický syndrom), 2. poruchy, které se projevují návykovým chováním, souvisejícím s abusem alkoholu (narušená kontrola užívání) a které mohou vyústit v závislost (ztráta kontroly užívání alkoholu, syndrom závislosti na alkoholu) (Kalina 2003, s. 151). Psychoaktivní účinky alkoholu jsou přímo závislé na množství užitého alkoholického nápoje. Tyto účinky mají komplexní charakter, což znamená, že se na výsledném efektu podílejí jak složka biologická (především osobní dispozice), tak složka psychologická i sociální. Příznakem již rozvinuté závislosti je výrazná tolerance vůči alkoholu, po které následuje potřeba odstranit symptomy nastupujícího odvykacího stavu doplněním 22
hladiny alkoholu ihned po probuzení a poruchami paměti. Palimpsesty jsou takzvaně alkoholová okénka, při kterých dochází k výpadkům paměti během akutní intoxikace alkoholem. Vývoj tolerance u alkoholové závislosti je zpočátku charakteristický zvyšováním dávek, postupně však dochází ke snižování schopnosti rychle a účinně metabolizovat alkohol a tím ke snížení tolerance. I malá dávka pak způsobuje těžkou opilost. Užívání alkoholu těžce poškozuje zdraví, hlavně v oblasti somatické. Do tohoto rozdělení však nezapadá kouření tabáku, čili tabakismus, uveďme si však, jak tato závislost vypadá a to především proto, že první cigaretu okusí většina uživatelů již v mladém věku, což odpovídá záměru této práce. Tabák má několik tisíc složek, ale jedinou návykovou látkou z nich je nikotin, což je rostlinný alkaloid. Závislost na tabáku a výrobcích z něho je prvotně závislostí psychosociální. To znamená, že u uživatele jde o naučenou potřebu určité činnosti v dané situaci a totéž i v určité společnosti (kombinace psychické a sociální závislosti). Po určité době od počátku užívání přichází také závislost fyzická (nikotinová). Od roku 1950 bylo uvedeno mnoho studií, které prokazují negativní vliv kouření na kardiovaskulární systém, souvislost se vznikem chronických plicních onemocnění a vznikem nádorových onemocnění u uživatelů. Akutní negativní účinky (například bolesti hlavy a průjem) uživatel většinou rychle překonává, protože velmi rychle vzniká tolerance k užívání. Léčba závislosti na nikotinu je založena především na silné vůli a chtění uživatele. Jedná se tedy především o změnu chování, která trvá v řádech měsíců, během kterých uživatel prožije několik relapsů, což je název pro návrat chuti po cigaretě. Vzhledem k tomu, že nikotin způsobuje množení receptorů v mozku (ty jsou na nikotin velmi citlivé) a během života už jejich počet neklesá, je malá pravděpodobnost, že člověk jednou závislý na nikotinu bude dále zvládat abstinenci. Abychom mohli mluvit o závislosti tabákového typu, musíme zjistit, kolik cigaret denně jedinec vykouří, pokud více jak patnáct, obvykle se o závislost jedná. Druhým faktorem jak určit závislost je fakt, jak brzy po probuzení má uživatel nutkání si zapálit, pokud je to do šedesáti minut, také můžeme mluvit o závislosti. Léčba závislosti na nikotinu je pomocí nikotinových náhražek. Těmi jsou žvýkačky, náplasti a inhalátory s obsahem nikotinu, všechny jsou volně prodejné v lékárnách. Tyto nikotinové náhrady nejsou lékem, ale odstraňují abstinenční příznaky (Kalina a kol. 2003, s. 205–209)
23
2.2 Prevence Lze říci, že prevence je forma předcházení, jevu, který považujeme za nežádoucí. Tak aby tento nežádoucí jev nenastal, je třeba pozitivního působení všech sociálních, psychologických, pedagogických i jiných složek v životě jedince. Na počátku je zrození člověka a v určitém věku nastupuje kromě jiných vlivů vliv výchovy, a to jak v rodinném prostředí, tak i v institucích (zejména školách), kterými člověk za život projde. V rodinné výchově lze nalézt mnoho chyb, vždyť rodiče neprošli školou, kde by je někdo učil jak správně vychovávat své potomky. Pokud tato výchova není nejúspěšnější, může i rodič začít citově strádat, začít mít psychické problémy, nejen dítě (Göhlert 2001, s. 95–103). Proti drogám, které škodí jednotlivci i společnosti, se musí všichni lidé spojit a snažit o snížení jejich dostupnosti a snížení poptávky po nich (Riesel 1999, s. 45). Mezi možnosti prevence návykového chování lze zahrnout především protidrogovou osvětu a využití konkrétního příkladu. Je nutné osloveného jedince připravit na fakt, že s ním o takto závažném tématu budeme hovořit a vyčkat na správnou situaci. Při rozhovoru bychom se měli vyhnout formám agitace a neomlouvat vlastní návyky. Rozhovor vést formou diskuse a vyvážit obsah, abychom jedince nezahltili jednostranným problémem. Další možností prevence by mělo být aktivní konzumní chování, poukázání na alternativy konzumnosti televize, na počátku nebrzdění aktivního přístupu k problému. Nesnažit se splnit každé přání a připouštět frustrace, podporovat experimentování. Posledním bodem prevence by měla být výchova k nezávislosti a to formou vyhýbání se nevhodným očekáváním. Konflikty řešit, ne volit formu odvrácení se od problému. Důležité je také vyvážit požadavek na výkon a možnou výši akceptace (Göhlert 2001, s. 95). V České republice je nejčastěji používané rozdělení prevence na primární, sekundární a terciární. Cílem primární prevence je předejít užívání jakýchkoliv návykových látek nebo oddálení zneužívání na co možná nejpozdější věk. Důvodem je fakt, že v dospělosti je člověk relativně odolnější proti okolním vlivům. Dalším cílem je omezit nebo úplně zastavit experimentování s návykovými látkami tak, aby nedošlo k poškození zdraví jedince a to jak fyzického tak i psychického, naučit cílovou skupinu chovat se sám k sobě zdravěji (Nešpor, 2011, s. 157).
24
Primární prevence má programově podporovat zrání jedince, aby co nejbezpečněji prošel cestou hledání vlastní identity. Má rozvíjet jednotlivé předpoklady bio-psycho-sociálně-spirituálního celku (Kalina, 2003, s. 146). Efektivní zásady primární prevence Program musí začínat co nejdříve (v co nejmladším věku) a musí odpovídat duševní vyspělosti dítěte. Program není zbytečně obsáhlý a je zábavný, není stereotypní a tím je zvýšena motivace k učení a vnímání. Je určen pro většinu žáků nebo posluchačů. Během programu získá žák (dítě) dostatek relevantních sociálních dovedností a dovedností, které bude v průběhu života potřebovat (zvláště odmítání, zvládání stresu a podobně). Program je zaměřen a bere v úvahu především regionální specifika. Je zaměřen na využití pozitivních vrstevnických modelů. Nezahrnuje pohled pouze na nelegální, ale také na legální návykové látky. Program by měl obsahovat také snižování dostupnosti návykových rizik a poptávky po nich. Neměl by být jednorázovou záležitostí, naopak měl by se stát soustavnou a dlouhodobou aktivitou v boji proti návykovým látkám. Měl by komplexně působit ve školách i rodinách, měl by využít co nejvíce strategií a do nich vtáhnout kromě škol také rodiče dětí (žáků). Program by měl být připraven tak, aby pokud dojde ke komplikacím, byl stejně funkční. Připravit program s předpokladem vysoké časové dotace, náročnosti na kvalifikovanost lektorů a dostatek finančního zabezpečení. Mnohdy nelze jinak než individuálně přistupovat k jednotlivým preventivním programům (Nešpor 2011, s. 157–158). Sekundární prevence se zabývá zmírňováním a eliminací rizikových faktorů, zastavením závislosti a odpoutáním se od předchozího prostředí, které prohlubuje závislost i detoxifikací organismu v širším slova smyslu. Dále formou léčby tlačí klienta ohlédnout se zpět po životní cestě, konfrontovat to co člověka zraňovalo a to co ho poškozovalo nebo koho to zraňovalo. Klient musí chtít rozpoznat, pochopit a přijmout odpovědnost za svůj život a vytvořit si nadhled nad abususem, eventuelně přemýšlet 25
o strategiích, které by mu dopomohly vymanit se ze závislosti. Závislý nebo experimentující jedinec by se měl snažit nalézt smysl života a životních hodnot, hledat vyšší ideály a principy směrem ke svému Já. Principem sekundární prevence jsou většinou formy terapií a forma komunitní léčby, ve které je důležitou součástí skupinová psychoterapie (Kalina 2003, s. 146–147). Pod pojmem terciární prevence rozumíme cílené předcházení vážnému a trvalému poškození a to v oblasti zdraví i sociálního prostředí klienta užívajícího návykové látky. Základním principem terciární prevence je především resocializace jedince a jeho sociální rehabilitace u klientů, kteří prošli léčbou a v současné době abstinují nebo přijali jako formu léčby substituční léky nahrazující nelegální drogy. U klientů, kteří se nechtějí podrobit léčbě, je terciární prevence prováděna formou intervence souhrnně nazvané Harm Reduction. Terciární prevence je využívána především na úrovni sociální ve formě konkrétní pomoci uživatelům drog. Mnohdy jim je nabídnuto chráněné zaměstnání, pomoc při získání zdravotního pojištění, právnická pomoc nebo chráněné bydlení. Z biologického hlediska je tato forma prevence předcházením infekčních chorob a to výměnným programem injekcí a jehel u nitrožilních uživatelů a poskytováním informací o komplikacích s abscesy nebo trombózami, které mohou vznikat nitrožilním užíváním návykových látek (Kalina 2003, s. 147–148).
26
3 Empirická část Cílem empirického šetření bude analýza drogové scény v Libereckém kraji za období 2009–2011. Vycházet budeme ze statistických údajů dostupných pro toto téma. Dále zanalyzujeme statistické údaje Střední odborné školy (SOŠ) v Libereckém kraji, kde budeme především vycházet ze zápisů metodika primární prevence za období 2009–2011. Dále budou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, které bude provedeno na této SOŠ. Cílem práce bude také nastínit možnosti preventivních programů a institucí, které tyto preventivní programy v Libereckém kraji realizují (příloha č. 3). Jak jsou pro školy dostupné, zda je využívá i škola, u které bude prováděna analýza. V neposlední řadě uvedeme kazuistiky jedinců z řad mládeže Libereckého kraje, kteří se nachází v různých stadiích závislosti na drogách. Společným jmenovatelem není pouze lokalita, ve které žijí, ale také látky, se kterými experimentují a těmi jsou marihuana, pervitin a tabákové výrobky.
3.1 Předpoklady empirického šetření P 1:
Předpokládáme, že všichni mladí lidé, kteří experimentují s drogami, jsou
kuřáky. P 2:
Předpokládáme narůstající tendence experimentování s drogou v Libereckém
kraji mezi mládeží. P 3:
Předpokládáme, že marihuana je drogou, se kterou mládež nejčastěji
experimentuje.
3.2 Použité metody V praktické části této bakalářské práce bylo využito výzkumných metod dotazníkového šetření, analýzy statistických údajů a kazuistiky. Dotazník je jedna z nejfrekventovanějších výzkumných metod. Tento dotazník byl vytvořen autorkou této práce a obsahuje čtrnáct uzavřených otázek, které zjišťují kvantitativní údaje. Samotný dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny, a na které respondent odpovídá písemně. Dotazník umožňuje poměrně rychlé a ekonomické shromažďování dat od velkého počtu respondentů. Respondentům je zaručena anonymita. Znění dotazníku je uvedeno v příloze 2.
27
Při analýze statistických údajů je vycházeno především z Výročních zpráv o realizaci protidrogové politiky Libereckého kraje a Výročních zpráv Střední odborné školy v Liberci. Kazuistiky popisují tři individuální osobnosti a vývoj jejich drogové dráhy. Tito jedinci jsou vybráni z řad mladých lidí v Libereckém kraji. Kazuistiky kvalitativně popíší problematiku užívání drog, co předcházelo, než začaly tyto látky užívat, jejich rodinné anamnézy a formy užité léčby a prevence.
3.3 Charakteristika zkoumaného vzorku V analýze statistických údajů není omezen věk popisovaných vzorků a to především z důvodu uvedení frekvence věkového složení na drogové scéně Libereckého kraje a také z důvodu zpracovatelů informací, kterými jsou léčebná nebo kontaktní centra Libereckého kraje. Při dotazníkovém šetření jsou zkoumaným vzorkem respondentů studenti Střední odborné školy v Libereckém kraji. Věkové složení na této škole je od 15 do 26 let. V současné době (data uvedena k 30. 9. 2012) na této škole studuje celkem 331 žáků, z toho je 184 chlapců a 147 dívek. Škola je odlišná od ostatních středních škol v Libereckém kraji. Především zaměřením na žáky s handicapy, na žáky z praktických základních škol a také na žáky, kteří byli na jiných školách neúspěšní. Dalším specifikem je vysoké procento žáků ze sociálně znevýhodněných rodin. Žáci jsou zařazeni do vzdělávání ve dvou a tříletých oborech. Respondenti budou osloveni pouze v oborech tříletých. Pro kazuistiky byli vybráni mladí lidé a věku 16, 18 a 22 let, kteří se stali uživateli návykových látek, všichni jsou studenty a v současné době žijí s rodiči v jedné domácnosti.
3.4 Analýza statistických dat Všichni respondenti žijí nebo jsou léčeni v Libereckém kraji, ten se rozprostírá na severu České republiky a jeho celková rozloha je 3163 km2. S výjimkou hlavního města Prahy je rozlohou nejmenším krajem v republice. Trvalé bydliště zde má 439,9 tisíc obyvatel. Průměrná hustota 137,2 obyvatel na km2, což značně převyšuje republikový průměr. Na území Libereckého kraje se nachází celkem 215 obcí, z toho je 39 měst. Správních obvodů je celkem deset.
28
Krajským městem a současně přirozeným centrem je Liberec, ve kterém žije přibližně sto tisíc obyvatel. Hranice kraje jsou na severu zároveň i státní hranicí s Polskem a částečně se Spolkovou republikou Německo. Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 2. 2011 činila 10,38 %, míra nezaměstnanosti v ČR k témuž datu byla ve výši 9,6 %. Tím se Liberecký kraj řadí na 9. místo v České republice (Liberecký kraj 2011). Protidrogová politika Libereckého kraje se zabývá především možnými opatřeními, jejichž cílem je snížení počtu uživatelů drog. K tomu jsou využívány dostupné, kvalitní
a provázané sítě protidrogových služeb na území
kraje.
Nejdůležitějším úkolem je minimalizace zdravotních, sociálních a bezpečnostních rizik plynoucích z užívání návykových látek. Důraz je především kladen na vytváření podmínek pro jednotlivé aktivity a jejich slaďování na krajské a obecní úrovni. Logickou a neodmyslitelnou součástí koordinace protidrogových aktivit je vzájemná spolupráce všech zainteresovaných subjektů ze stran sociálních, školních a zdravotních oblastí, z řad justice i represivních složek (Liberecký kraj 2009).
3.4.1 Statistické údaje za období 2009–2011 pro Liberecký kraj Rok 2009 byl druhým rokem platnosti Akčního plánu protidrogové politiky Libereckého kraje na období 2008-2009. Pracovní skupiny provedly vyhodnocení naplnění cílů tohoto dokumentu. V těchto pracovních skupinách spolupracovali zástupci obcí (např. místní protidrogoví koordinátoři, kurátoři pro děti a mládež), poskytovatelé sociálních služeb, členové Protidrogové komise a pracovníci souvisejících institucí. I v roce 2010 a 2011, stejně jako v předchozích letech je drogová scéna v Libereckém kraji poskytovateli protidrogových služeb dlouhodobě hodnocena jako většinou uzavřená. Distribuce je soustředěna především do větších měst v Libereckém kraji (Hrádek, Frýdlant). V Liberci není výjimkou, že je distribuce prováděna přímo v centru města. Bohužel, skutečnost je taková, že drogy jsou v Liberci dostupné na celém území města, uživatelé za nimi nemusí nikam dojíždět (Liberecký kraj 2010). Na přelomu měsíců duben a květen 2011 byla v Liberci realizována významná akce z oblasti primární prevence. Maják, o. p. s. pod záštitou Libereckého kraje pořádal kampaň Společně proti kouření, cílenou na širokou veřejnost, děti a mládež, do této akce byly zapojeny především základní školy, kde je prevence prozatím nejúčinnější zbraní (Liberecký kraj 2011).
29
Některé z dalších preventivních programů, které jsou v Libereckém kraji dostupné pro střední i základní školy, jsou uvedeny v příloze č. 4. Tabulka 1: Nejčastěji užívané drogy
2009
2010
2011
1. místo
pervitin
pervitin
pervitin
2. místo
marihuana
marihuana
marihuana
3. místo
heroin
heroin
heroin
Nejčastěji užívanou drogou mezi klienty léčebných a kontaktních center Libereckého kraje je po všechny sledované roky bezesporu pervitin, následuje marihuana a po ní v malé míře, heroin. Tabulka 2: Počty klientů L/K center
2009
2010
2011
8
11
11
268
304
280
Počet L/K center Počet evidovaných klientů Rozdělení klientů dle pohlaví
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
181
87
204
100
184
96
Počet klientů léčebných a kontaktních center se v roce 2010 zvýšil oproti předchozímu roku a poté se v roce 2011 opět snížil. V roce 2010 došlo k navýšení počtu L/K center o dvě v kraji. Mezi uživateli převažují po všechny tři roky muži.
30
Tabulka 3: Průměrný věk uživatelů
2009
2010
2011
Průměrný věk uživatelů drog
24,6
25,5
26,9
Průměrný věk uživatelů marihuany
17,7
21,4
22,7
Průměrný věk uživatelů pervitinu
24,6
25,6
26,9
Průměrný věk uživatelů heroinu
29,1
30,8
38,5
Průměrný věk prvního užití drogy
15,4
15
16,2
Průměrný věk uživatelů drog stoupá z 24,6 v roce 2009 na 26,9 v roce 2011. Průměrný věk prvního užití je nejnižší v roce 2010 a to 15 let. 60,00% 50,00% Věk 25-39 let Věk 20-24 let Mladiství 15-19 let Děti do 15 let Dospělí nad 40 let
40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2009
2010
2011
Graf 1: Rozložení uživatelů dle věku
Největší zastoupení mezi drogově závislými mají lidé ve věku 25–39 let po všechny tři sledované roky. Na druhém místě jsou uživatelé ve věku 20–24 let a na třetím místě jsou uživatelé ve věkové kategorii 15–19 let.
31
Základní dokončené a nedokončené vzdělání Střední bez maturity
160 140 120 100 80
Střední s maturitou
60 40 Vyšší odborné
20 0 2009
2010
2011
Vysokoškolské
Graf 2: Uživatelé dle vzdělání
Není známo Z pohledu nejvyššího dosaženého vzdělání je největší počet uživatelů po
všechny tři roky ze skupiny osob se základním a nedokončeným vzděláním.
Nezaměstnaní nebo s příležitostonou prací Pravidelné zaměstnání
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00%
Studenti nebo žáci
20,00% 10,00% 0,00% 2009
2010
2011
Důchodci nebo v domácnosti
Graf 3: Uživatelé dle zaměstnání
Nejpočetnější skupinou mezi uživateli je skupina nezaměstnaných nebo s příležitostnou prací. Ostatní skupiny jsou zastoupeny procentuelně přibližně stejně.
32
3.4.2 Analýza statistických údajů Střední odborné školy v Liberci Pro tuto bakalářskou práci byla vybrána tato Střední odborná škola především z důvodu věkového a sociálního složení žáků. Tato škola je vzdělávací zařízení otevřené všem žákům, kteří ukončili základní vzdělání. Je zejména určeno všem absolventům základní školy praktické, ale také méně úspěšným absolventům základních škol. Příprava v oborech vzdělání probíhá jeden, dva nebo tři roky formou denního studia. Pro zdravotně znevýhodněné žáky jsou určeny dvouleté obory a jeden jednoletý obor pro žáky těžce zdravotně handicapované. Specifičnost školy spočívá v jejím zaměření na poskytování vzdělávání žákům s mentálním, zdravotním, sociálním, či kombinovaným znevýhodněním oproti ostatní studentské populaci. Významná hodnota Střední odborné školy spočívá ve zdůraznění sociálního rozměru pedagogického působení. Velké procento žáků se pohybuje v hraničním pásmu již zmíněných handicapů a mnohdy největším problémem je sociální situace jejich rodin. V tomto ohledu se škola zaměřuje na jedince, kteří patří do jisté míry k outsiderům vzdělávacího systému. Škola cíleně pracuje na účinném zachycení dané žákovské populace v prostředí umožňujícím efektivní výchovné a vzdělávací působení. Oslovuje a následně se věnuje studentům, kteří by jinak po základní škole již mnohdy na další vzdělávání rezignovali. Pedagogická činnost je orientována na posílení sociálních dovedností podstatných pro profesní rozvoj žáků. Zaměřuje se také na jejich rozvoj tak, aby bylo podpořeno zapojení do občanské společnosti. Pedagogové SOŠ Liberec rozvíjejí u žáků vědomosti a dovednosti v teoretické i praktické výuce, neopomíjí ani výchovné působení v oblasti hodnotové orientace. Připravují žáky na maximální možnou míru integrace do sociálního prostředí a posilují jejich zdravou sebedůvěru a odpovědnost za vlastní rozhodnutí. Velká váha je kladena také na prevenci sociálně patologických jevů a to ve všech jejich aktuálních projevech. Vzhledem k porovnávání dat regionálních a školních, budou údaje datovány dle daného školního roku.
33
Tabulka 4: Počet tříd a žáků v SOŠ
2009/2010
2010/2011
2011/2012
25 316
26 325
28 344
Počet tříd Počet žáků dívky
chlapci
dívky
chlapci
dívky
chlapci
141
175
148
177
160
184
Ve školním roce 2009/2010 bylo ve škole 25 tříd, celkový počet žáků byl 316, což je 12,64 žáka na jednu třídu. Poměr dívek a chlapců ve škole byl v prvních ročnících 63 dívek a 74 chlapců, ve druhých ročnících 40 dívek a 60 chlapců, ve třetích ročnících 38 dívek a 41 chlapců. Ve školním roce 2010/2011 bylo 26 tříd, celkový počet žáků byl 325, což je 12,50 žáka na jednu třídu. Poměr dívek a chlapců ve škole byl v prvních ročnících 76 dívek, 93 chlapců, ve druhých ročnících 47 dívek a 57 chlapců, ve třetích ročnících 25 dívek a 27 chlapců. Ve školním roce 2011/2012 bylo ve škole 28 tříd, celkový počet žáků byl 344, což je 12,28 žáka na jednu třídu. Poměr dívek a chlapců ve škole byl ve všech prvních ročnících 69 dívek a 82 chlapců, ve druhých ročnících 58 dívek a 63 chlapců, ve třetích ročnících 33 dívek a 39 chlapců. 3.4.2.1 Preventivní programy školy Škola spolupracuje i s jinými institucemi, které se zabývají prevencí sociálně patologických jevů. Během školního roku Policie ČR, oddělení Vratislavice nad Nisou, několikrát preventivně navštěvuje školu i internát. Pomáhá také řešit krádeže osobních věcí či mobilních telefonů ve škole, na internátu či na pracovištích odborného výcviku. V průběhu školního roku se vybraní žáci zúčastňují veřejného přelíčení v budově Okresního soudu v Liberci. Vzájemnou spoluprací a vhodným výběrem tematického zaměření jednotlivých přelíčení je snaha školy o preventivní působení v oblasti sociálně patologických jevů. Široké spektrum sociálně patologických jevů žáky významně ohrožuje, proto je nastavena spolupráce také s obecně prospěšnou společností pro preventivní pomoc mládeži, a to organizací Maják o.p.s., která se na tuto problematiku specializuje. Zástupkyně probační a mediační služby ve spolupráci se školní metodičkou primární prevence připravuje každoročně pro žáky přednášky o přínosu 34
a pomoci probační a mediační služby ohroženým mladistvým nebo například o trestní zodpovědnosti. Hlavním cílem prevence sociálně patologických jevů stejně jako v předchozích letech zůstává pozitivně působit na žáky tak, aby jejich sociální chování i životní styl byl co nejpozitivněji formován dle etických a morálních zásad. Je zaměřena především na projevy spojené s užíváním návykových látek, na kouření, záškoláctví, předcházení kriminálnímu chování a projevy rasismu nebo šikany. V rámci prevence proběhlo pro žáky této školy několik přednášek na témata Kriminalita mládeže a Škodlivost drog. Tyto přednášky byly pořádány mimo plánované preventivní programy, které jsou zařazeny především v rámci hodin Občanské výchovy. Díky aktivnímu přístupu učitelů někteří ze žáků navštívili Věznici v Jablonci nad Nisou (Rýnovicích) a Dům na půl cesty v Liberci. V rámci nespecifické primární prevence probíhají nejrůznější aktivity, které bývají zaměřeny na všechny věkové kategorie, všechny žáky, protože zájmem pedagogů je především podpora zdravého způsobu života žáků školy. Patří sem činnost školního klubu, zájmové kroužky, sport či příprava na soutěže a veškeré volnočasové či vzdělávací programy, které vedou žáky k dodržování určitých společenských pravidel, ke zdravému rozvoji osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání. V rámci preventivního programu jsou ve volném čase žákům zdarma k dispozici sportovní kroužky pod vedením učitelů tělesné výchovy, i jiné volnočasové aktivity a zájmové kroužky. V průběhu celého školního roku bývá na internátě prováděna namátková kontrola žáků, zejména detekce na alkohol (po vycházkách) a další návykové látky. Žáci, v případě podezření ze zneužití návykové látky, jsou podrobeni příslušnému testu, který je vždy aplikován oprávněnou osobou v přítomnosti dalších svědků (rodičů, učitelů, vychovatelů, učitelů odborného výcviku). O průběhu pohovoru či testu se žákem je veden písemný zápis a v případě pozitivních výsledků jsou vždy informováni rodiče nebo zákonní zástupci žáků. Každý případ byl řešen individuálním způsobem. V době školního vyučování se testování provádí u žáků, u kterých je podezření, že některou z návykových látek užili. Ve většině případů jsou impulsem k testování pedagogičtí pracovníci této školy. Ti kontaktují metodičku primární prevence a s ní, popřípadě i výchovnou poradkyní danou situaci řeší. Obvykle není potřeba testovat, žáci sami uvádějí, že návykovou látku užili a je s nimi zahájeno řízení o kázeňském opatření. O tomto jednání je veden zápis, který žák 35
podepíše. Jedna kopie je k nahlédnutí u metodičky primární prevence, jednu dostává třídní učitel a poslední je zaslána rodičům nebo zákonným zástupcům. U všech žáků je již na začátku školního roku vyžádán písemný souhlas rodičů s možností testování v případě podezření. Jako každý rok zůstává nejdůležitějším úkolem pro pedagogy podílet se na depistáži ohrožených žáků a minimalizovat projevy patologického chování ve škole, během celého školního roku (SOŠ 2012) 3.4.2.2 Analýza zápisů metodika primární prevence Školní rok 2009/2010 V tomto školním roce jsou záznamy metodika primární prevence pouze ve formální obecné podobě, proto nejsou pro analýzu dostatečně použitelné. Metodik ve svých zápisech uvádí dva preventivní programy a oba pořádané ve spolupráci s internátem této školy. Jednalo se o přednášku o zdravém životním stylu a o náboženských sektách. Přesto, že bylo zjištěno, že již v té době došlo minimálně k jednomu případu zneužití návykové látky na půdě školy, nejsou vedeny žádné záznamy, které by toto tvrzení dokazovaly. Důvod, proč nejsou tyto záznamy uloženy, není také znám. Školní rok 2010/2011 V tomto školním roce nastupuje na místo metodika primární prevence nový člověk z řad pedagogických pracovníků této školy. Ředitelem školy je nařízeno přepracování minimálního preventivního programu školy, jenž je důležitým dokumentem průběhu preventivních programů, ale i opatření při porušení školního řádu v oblasti zneužívání návykových látek. V tomto roce dochází ředitel školy spolu s výchovným poradcem a metodikem primární prevence ke zjištění nedostatků ve školním řádu. Nedostatky se týkají především postupů při zjištění, že žák se dostavil do školy pod vlivem návykové látky nebo že ji užil přímo v prostorách školského zařízení nebo ji dokonce na půdě školy nabízel k prodeji jiným žákům. Aby nedocházelo ke konfliktům při řešení těchto situací, byl přepracován školní řád a předložen začátkem následujícího školního roku ke schválení Školské radě.
36
Během tohoto školního roku byli dva žáci přistiženi přímo při vyučování odborného výcviku při konzumaci alkoholu. Dva žáci (oba chlapci) pod vlivem marihuany, první užil tuto látku přímo v areálu školy, druhý den před nástupem do školy (v neděli). Prvnímu v době zjištění bylo 17 let, druhému 18 let. U jednoho žáka bylo podezření na užívání návykových látek, test však vyloučil jejich užití. Chlapec (19 let) uvedl, že užívá silné léky na uklidnění, což může vést k jeho neobvyklému vystupování. U jednoho žáka bylo zjištěno, že užívá pervitin, v první fázi s ním bylo zahájeno řízení o podmínečném vyloučení, později byl vyloučen pro vysokou neomluvenou absenci, která byla zaviněna především jeho návykovým chováním, v době vyloučení mu bylo 20 let. Školní rok 2011/2012 Tento školní rok byl zjištěn zvýšený počet uživatelů marihuany i pervitinu z řad studentů této školy. Pod vlivem marihuany bylo v době vyučování sedm žáků (nejmladšímu bylo 17 a nejstaršímu 21 let). Z toho byla jedna dívka, ostatní byli chlapci. U dvou žáků bylo zjištěno, že užívají pervitin (chlapci ve věku 18 a 19 let). U jedné z dívek byl zadržen sáček s marihuanou, o které tvrdila, že ji má na výrobu konopné masti na ekzém. Tabulka 5: Analýza testování žáků SOŠ
Školní rok 2009/2010
2010/2011
2011/2012
Alkohol
0
2
0
Marihuana
0
2
7
Pervitin
0
1
2
Užitá látka
Z tabulky jasně vyplývá zvyšující se počet žáků, kteří experimentují s drogami. Tento počet může být zkreslený, protože se jedná pouze o žáky, u nichž bylo provedeno testování, nebo sami přiznali, že látku užili. Alkohol užívají studenti v prostorách škol pouze výjimečně a to především z důvodu lehčí odhalitelnosti při užití (je cítit při výdechu).
37
3.5 Dotazníkové šetření Dotazníkové
šetření
bylo
provedeno
v jedné
Střední
odborné
škole
v Libereckém kraji, která má svá specifika (viz. Kapitola č. 5). Tohoto šetření se zúčastnilo 72 studentů této školy. Návratnost dotazníků byla stoprocentní. Složení respondentů dle pohlaví
30
ženy muži
42
Graf 4: Složení respondentů dle pohlaví
Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 72 žáků, z toho bylo 42 mužského pohlaví a 30 ženského pohlaví. Z celkového počtu žáků na této škole se šetření zúčastnilo necelých 22 % všech studentů. Věkové složení respondentů a ročník, ve kterém studují Tabulka 6: Věk a ročník studentů SOŠ
Ročník/věk
15–17 let
18–20 let
21–23 let
24 a více let
1. ročník
10
5
0
1
2. ročník
7
9
3
1
3. ročník
1
29
6
0
Jak již bylo uvedeno, SOŠ je specifická svým složením studentů. Tabulka nastiňuje, v jakém věkovém rozmezí se nacházejí studenti jednotlivých ročníků. V některých třídách jsou žáci těsně nad hranicí patnáctého roku a spolu s nimi také žáci nad jednadvacet let. Složení třídy dle pohlaví záleží na oboru, který studují, ale i zde 38
můžeme pozorovat jistá specifika. Např. v oboru Malířské a natěračské práce studuje dívka. V oboru Zahradnické a floristické práce jsou naopak přibližně stejně zastoupena obě pohlaví.
3.5.1 Kouření jako předpolí pro užívání i zneužívání drog či návykových látek Kouření u mládeže
6
1 Ano, kouřím Nekouřím 39
26
Kouřím pouze svátečně Neodpověděl
Graf 5: Kouření respondentů
V popisu dotazovaného vzorku bylo zmíněno, že mnoho žáků školy je ze sociálně znevýhodněného prostředí. Zde zřejmě také vzniká riziko pro vyšší počet mladých, kteří se stanou kuřáky. Výsledkem dotazování je skutečnost, že kouří více než polovina dotazovaných. Marihuana a mládež
36
36
Graf 6: Užívání marihuany
39
ano, užil jsem někdy marihuanu nikdy jsem marihuanu neužil
Na otázku, zda někdy respondent užil marihuanu, polovina odpověděla ano, druhá polovina ne. Jedná se však o dosti vysoké číslo, ale potvrzuje se předpoklad, že zřejmě nejužívanější drogou mezi mládeží bude nejspíše marihuana.
31 35
kouření součást pokrmů jiné užití neodpověděl
3
12
Graf 7: Forma užití marihuany
Nejčastější formou užití je jednoznačně kouření této látky. Jeden z respondentů v poznámce uvedl, že kouřit marihuanu je mnohem větší zážitek než kouřit tabákové výrobky. Všichni dotazovaní, kteří na tuto otázku neodpověděli, uvedli, že nikdy marihuanu neužili. Užívání jiných nelegálních návykových látek
3 15
ano, užil jsem jinou nelegální návykovou látku neužil jsem jinou návykovou látku neodpověděl
44
Graf 8: Forma užití marihuany
40
Respondenti odpovídali na otázku, zda někdy užili jinou návykovou látku než tabák, hašiš ani marihuanu. Na tuto otázku většina odpověděla, že nikdy jinou látku neužili a to ve více jak dvou třetinách dotazovaných. Patnáct osob uvedlo, že jinou návykovou látku užilo. Tabulka 7: Kouření versus užívání NL
Neužívá žádnou NL
Užívá některou z NL Marihuanu i nějakou jinou drogu
Pouze marihuanu
Pouze jinou NL než je marihuana
Kouří
14
15
0
10
Nekouří
0
6
0
21
Kouří pouze svátečně
1
1
0
4
Z celkového počtu (72) respondentů 21 osob nekouří, ani neužívá jinou z návykových látek, 6 osob nekouří cigarety, ale někdy zkusily marihuanu. Z celkového počtu dotazovaných studentů 10 osob kouří a nikdy nevyzkoušeli jinou návykovou látku, 15 osob kouří a zároveň někdy vyzkoušely marihuanu. Alarmující je počet osob, které kouří a zároveň vyzkoušely kromě marihuany i jinou drogu, nejčastěji pervitin (14 dotazovaných osob).
41
3.5.2 Obstarání či získání návykové látky Znalost míst, kde může mládež nelegální návykové látky koupit
6 ano, vím, kde drogu koupit 34 32
nevím, kde drogu koupit nevyplnil
Graf 9: Znalost respondentů, kde drogu koupit
Ze všech dotazovaných by 34 studentů vědělo, kde si drogu obstarat. 32 studentů nezná možnost, kde v jejich regionu návykovou látku získat. Finanční dostupnost drog pro mladé
8 25 14
droga je pro mne dostupná droga pro mne není dostupná nevím, jestli by pro mne byla dostupná nevyplnil
25
Graf 10: Finanční dostupnost drog
Studenti mají názor, že droga pro ně dostupná není ve 25 případech, pro 25 respondentů dostupná je a měli by na ni peníze. Čtrnáct studentů neví, zda by pro ně byla droga či jakákoliv návyková látka finančně dostupná. Zajímavé je, že jeden z dotazovaných uvádí, že si nikdy drogu nekupoval, vždy ji prý dostal zdarma. Jedná se však o formu jak naučit budoucí konzumenty drogu užívat tak, aby si ji příště již byli nuceni zaplatit. 42
3.6 Kazuistiky Budou uvedeny kazuistiky třech mladých lidí bydlící v Libereckém kraji. Z důvodu anonymity bude u všech třech změněno jméno nebo bude využito monogramu jejich jména a příjmení.
3.6.1 Kazuistika č. 1 Popisovaná osoba je dívka A. K., 16 let. Dívka se již ve věku 15 let podrobila léčení závislosti na návykových látkách. Spolu s užíváním se u ní vyskytuje i lhaní, záškoláctví i silný vliv kamarádů (respektive party). Od 15 let kouří. Jednou pohřešována a hledána Policií ČR. Rodinná anamnéza Otec věk 67 let, nyní ve starobním důchodu, stále ještě na částečný úvazek pracuje, vzdělání středoškolské s maturitou. Zdráv, z prvního manželství má dceru, které je nyní 43 let. Ze vztahu s matkou A. K. má ještě syna D., kterému je 20 let. Do věku šedesáti let žádné vážnější zdravotní ani psychické problémy. V 61 letech operace kýly a prostaty s následnými komplikacemi. V současné době hypertenze. Povahy je klidné, málo komunikativní, spíše introvertní. Matka s otcem není v manželském stavu, ale žijí spolu ve společné domácnosti již 22 let. Vzdělání středoškolské s výučním listem. Pracuje jako prodavačka v místním obchodě s potravinami. Zdráva po psychické i fyzické stránce. Povahově extrovertní, veselá, otevřená. Bratr zdráv, absolvoval 3 roky studia (SOU), třetí ročník nedokončil. Dodnes by rád zopakoval tento ročník a složil závěrečnou zkoušku, zůstává však pouze u slov, není příliš cílevědomý, po otci spíše uzavřená povaha. Jak již bylo řečeno, všichni spolu bydlí v bytě první kategorie v panelovém domě, v obci s třemi tisíci obyvateli. Konkrétní popis problémového chování Dívka, Anna, byla od dětství zcela zdravé dítě. Jediným zdravotním problémem v dětství byly problémy s ledvinami, které se poprvé projevily ve třech letech. Nikdy nedošlo ke zhoršení, dívka byla několikrát testována. Matka neví, o jakou konkrétní nemoc se jednalo. Vždy ve škole měla prospěch v lepším průměru. Žádné vážnější problémy s chováním na základní škole neměla. Neměla ani příliš kamarádek, a pokud ano, byly to dívky s problémy s učením, chováním nebo rodinnými neshodami. Po 43
ukončení základního vzdělávání nastoupila na Střední zdravotnickou školu ve městě vzdáleném od domova asi 25 km. Na internátě být nechtěla, a tak dojížděla. Zde vyvstaly první problémy, A. K. chodila za školu a ještě než se problém začal řešit, škola nařídila krevní drogové testy, a ty měla pozitivní. Zde vznikl problém, ale rodině nikdo nevysvětlil, jak vážný tento případ je, a že ještě vážnějším by se mohl stát. Ze školy byla vyloučena a nastoupila na jinou školu v jiném okresním městě, kam ale také musí dojíždět. Dívka spolu s rodiči byla předvolána na sociální odbor, úsek správní činnosti (kurátoři a sociální prevence). Asi před rokem se několikrát stalo, že matce řekla, že ze školy přijede, ale pak během dne volala, že nedorazí a bude spát u kamarádky. Pokud jí to matka zakázala, většinou si vypnula mobilní telefon a neozývala se, také u této velmi štíhlé dívky došlo k většímu úbytku tělesné hmotnosti. Otec kontaktoval Středisko výchovné péče Čáp v Liberci. Zde jim bylo navrženo léčení, avšak s nástupem až za dva měsíce. To otec nechtěl přijmout a tak ho toto zařízení odkázalo na Psychiatrickou léčebnu v Praze, která se zabývá léčbou mládeže v této oblasti. Zde vyšlo najevo, že dívka užívá látku Pervitin, někdy i Marihuanu. Léčba trvala tři týdny. Na konci léčby lékařka hovořila s matkou a nabídla jí, že pokud dívka nadále bude mít zájem snižovat svou váhu, doporučila by léčbu ještě v zařízení pro léčbu poruch příjmu potravy. Matka však neměla pocit, že by to bylo nutné. Také matka byla seznámena se závěry ze šetření lékařů tohoto zařízení. Dívka upřednostňuje přátele a kamarády před rodiči. Asi půl roku A. K. byla téměř vzorná, chodila pravidelně ze školy, ve škole neměla větších absencí, pokud někam chtěla jít, oznámila to předem matce, ale vždy dorazila v domluvený čas domů. Po těchto šesti měsících opět došlo ke zlomu, Anna se začala opět toulat, nedávat o sobě vědět, ale nikdy ne déle než jednu noc. Na konci roku 2012 tento stav vygradoval a dívka nebyla doma dvě noci. Před tím matka nikdy nekontaktovala Policii. V té době věděla, že dcera má vztah s mužem, který je starší (28 let), proto další den, kdy dcera nebyla doma, nahlásila děvče jako pohřešované. O dva dny později Policie děvče našla v penzionu asi 5 km vzdáleném od školy, ve kterém byla údajně s kamarádkou. Odvezl je tam prý muž, kterého obě znaly, a pozval je tam na večeři. Pak je prý násilím zavřel v jednom z pokojů a ony až po dvou dnech byly schopné si zavolat pomoc. Tento muž, jak se matka později dozvěděla, je hledán Policií ČR, protože je podezřelý z obchodování s návykovými látkami (především s pervitinem).
44
V současné době je dívka pod dohledem kurátorky a pracovnice OSPOD, rodičům bylo navrženo, aby dívka byla umístěna do diagnostického ústavu. Protože se její přístup nelepšil a její útěky z domova se opakovaly, byla nejprve hospitalizována na oddělení Detox pro mladistvé v Praze a nyní je v Diagnostickém ústavu a Středisku výchovné péče také v Praze, následovat bude sekundární prevence, tak aby se zamezilo dalšímu zneužívání NL, rodičům je doporučeno doléčování u psychiatra.
3.6.2 Kazuistika č. 2 Konkrétní popis problémového chování V této kazuistice se zaměříme na chlapce ve věku 18 let. Jmenuje se Marcel. Je žákem druhého ročníku SOŠ, oboru kuchařské práce. Chlapec v době, kdy nastupoval do této školy, vážil 90 kg. Vždy byl žákem s vzornou docházkou, průměrnými výsledky a velmi slušným chováním a to jak ke spolužákům, ale také i k učitelům. V prvním ročníku začal kouřit. Ve druhém ročníku se jeho výsledky sice zlepšily, ale docházka nebyla právě vzorná. Chlapec často v pondělí býval unavený nebo mu bylo špatně. Také došlo k výraznému snížení tělesné hmotnosti. Toho si všimla třídní učitelka, která na škole působí také jako výchovný poradce. Kontaktovala tak metodika primární prevence a dohodli se, že si chlapce pozvou na pohovor. Tento mladý muž nezapíral, že užívá pervitin, uvedl, že už když mu třídní učitelka řekla, že s ním chce mluvit, věděl, že ona něco tuší. Obě ženy mu navrhly pomoc a to jak odbornou, tak i pomoc ve formě přiznání se matce. Pomoc odmítl a slíbil, že se pokusí celou věc řešit. Po dvou týdnech se dostavil na vyučování po jednom ze svých prohýřených víkendů, sám učiteli přiznal, že je pod vlivem pervitinu. Než stačila třídní učitelka tuto skutečnost oznámit matce, svěřil se jí syn sám. Uvádí, že už nemohl unést, že neustále matce lže a sám s tím neumí nic udělat. Poprvé přiznal i sám sobě, že potřebuje pomoc a to jak odbornou, tak i tu matčinu. Nyní za pomoci matky navštěvuje zařízení Advaita, veškerý volný čas tráví s matkou a jejím přítelem, tak aby nebyl v pokušení podlehnout opět drogám. Rodinná anamnéza Marcel se narodil jako druhé z dvojčat. Jeho matka je vyučena v oboru prodavač a je jí 39 let. Otec tři roky po narození dětí spáchal sebevraždu. Po zdravotní stránce neměl ani jeden z rodičů žádný problém. Co bylo příčinou sebevraždy, matka nechce uvést. U Marcela se zdálo, že tuto skutečnost nese statečně, na rozdíl od sestry Páji, se kterou matka musela navštěvovat psychologa. Nyní sestra s bratrem nekomunikuje, uvádí, že matce říkala, že bratr užívá návykovou látku, ta ho však vždy omlouvala. 45
V současné době žijí v centru krajského města a v asi 20 km vzdálené obci přestavují rodinný dům. Matka žije dlouhodobě s přítelem, se kterým obě děti dobře vycházejí. Léčení probíhá ambulantní formou v občanském sdružení Advaita formou sekundární péče i prevence.
3.6.3 Kazuistika č. 3 Popisovaná osoba D. L. je muž od dětství trpící často kašlem, v dětství často provázeným i vysokými horečkami, a ekzémem. V období těhotenství jeho matky se neprojevily žádné komplikace, dítě bylo narozeno přirozenou cestou, donošené, porod spontánní. Dítě vážilo 3150 g a měřilo 52 cm. Narodilo se jako první dítě z matčiných dětí. Zdravotní problémy u něj byly z počátku léčeny jako záněty průdušek především antibiotiky a léky na rozšíření průdušek (např. Xantedryllete, Dithiaden nebo Codein). Také od tří let výskyt atopického ekzému, léčený především hormonálními mastmi a doporučenou dietou. V šesti letech se jako dítě zúčastnil léčebného pobytu ve Vysokých Tatrách, zaměřeného především na bronchiální problémy. Tento ozdravný pobyt byl velmi úspěšný a pacient do věku téměř deseti let netrpěl kašlem. Po té se jeho stav zhoršil, a byla prokázána alergie na roztoče a prach. Od deseti let užívá s přestávkami léky na rozšíření průdušek a antialergické přípravky předepsané lékařem alergologem. Atopický ekzém se značně zhoršil v období puberty s větším množstvím hormonů v těle. Rodinná anamnéza Popisovaná osoba, D. L., je muž ve věku 22 let, svobodný, bezdětný, kuřák, stále bydlící v domácnosti s matkou, bratrem a matčiným přítelem. Pro psychické problémy i vzhledem k velmi laxnímu přístupu k životu D. L. prošel dvěma středními školami a jedním učilištěm. Dodnes má pouze základní vzdělání. V současnosti dokončuje SOŠ, obor Zámečnické práce. Rodiči jsou osoby se středoškolským vzděláním, v době narození syna jim oběma bylo 18 let. Bratr je studentem letecké školy a je mu 17 let. Otec s matkou nežije od synových deseti let. Drogová závislost Popisovaná osoba v období dospívání, především puberty prošla závažným životním obdobím. Již v 15 letech poprvé vyzkoušel marihuanu. Společně s kamarády od šestnácti let často vysedával po restauracích a pil, nutno uvést vždy tak, aby se vrátil 46
v pořádku domů a matka nic nepoznala. Nejprve kamarádům odmítal, pokud ho lákali k hraní automatů, jednou však pod vlivem pervitinu podlehl i kouzlu herních automatů. Závislost na těchto přístrojích i pervitinu byla finančně náročná, proto brzy začal odcizovat peníze i věci v bytě své matky. Ta, když zjistila, co se děje, dala synovi vybrat, buď se bude léčit, nebo půjde z domu. Naštěstí si syn vybral možnost léčby. V léčebně strávil pět měsíců, od té doby dochází na doléčování a terapie do poradny a zařízení Advaita. Jeho stav je stabilizovaný, ví, že bylo nutné přehodnotit vztahy s kamarády, stát se samostatně myslícím jedincem a jeho cílem je dokončit úspěšně školu a najít si práci. V případě psychické nepohody navštěvuje psychologa.
3.7 Shrnutí výsledků výzkumu Analýza statistických údajů zhodnotila drogovou scénu v Libereckém kraji. Jako nejužívanější droga je uváděn pervitin po celé tři mapované roky (2009–2011). Průměrný věk uživatelů stoupá z 24,9 let v roce 2009 na 26,9 let v roce 2011. Po dobu všech třech let jsou informace získávány od osmi (respektive 11) registrovaných sociálních služeb poskytujících protidrogové služby v Libereckém kraji, zatím co v roce 2009 vyhledalo tyto služby 268 osob, v roce 2010 to bylo již 304 a v posledním zkoumaném roce opět klesl počet na 280 osob. Analýzou statistických údajů Střední odborné školy byly získány poznatky o počtu žáků studujících na této škole, ten po dobu tří let mírně stoupá. Také jsou nastíněny preventivní programy, které škola pořádá jako podporu zdravého životního stylu u žáků. V analýze zápisů metodika primární prevence lze vyčíst zvyšující se počet testovaných žáků, u kterých je podezření na užití návykové látky. Jako nejčastěji užívaná látka je uvedena marihuana, ve školním roce 2011/2012 také u dvou žáků potvrzeno zneužívání látky pervitin. Kazuistiky vykazují jako nejužívanější látku marihuanu, pervitin, ale také to, že všichni tři uživatelé jsou kuřáky. U všech je v rámci zlepšení zdravotního stavu využívána forma sekundární prevence v institucích Libereckého kraje. Dotazníkovým šetřením je zjištěno složení respondentů a ročník, který navštěvují. Počet kuřáků, zda užívají jinou návykovou látku, ale také zda všichni, kteří užívají návykové látky, jsou kuřáky. Také se tento výzkum zabývá otázkou, v jaké formě je užívána marihuana a zda je droga pro studenty dostupná a to finančně i to, kde ji mohou získat. 47
3.8 Vyhodnocení předpokladů Předpoklad 1: Předpokládáme, že všichni mladí lidé, kteří experimentují s drogami, jsou kuřáky. Tento předpoklad je sycen především dotazníkovým šetřením a kazuistikami. V případě dotazníkového šetření se k tomuto předpokladu vztahují otázky číslo 4, 8 a 10. Z tabulky číslo 6 vyplývá, že z 39 kuřáků někdy zkusilo jinou návykovou látku 29 dotazovaných osob. V případě kazuistik všichni tři respondenti jsou zároveň kuřáky i uživateli návykových látek. Analýza statistických údajů tento předpoklad nesytila, protože tyto údaje nejsou k dispozici. Lze konstatovat, že předpoklad se nepotvrdil. Předpoklad 2: Předpokládáme narůstající tendence experimentování s drogou v Libereckém kraji mezi mládeží. Tento předpoklad je naplňován analýzou statistických údajů. Analýza zápisů metodika primární prevence potvrzuje předpoklad, že tendence experimentování s drogou u mládeže je narůstající. Potvrzuje se zvyšující se počet odhalených případů žáků, kteří do školy přicházejí pod vlivem návykové látky. V případě analýzy statistických údajů se předpoklad nepotvrdil, protože v roce 2011 došlo ke snížení počtu registrovaných uživatelů drog oproti předchozímu roku 2010. Je ale nutné zohlednit poměrně vysokou latenci užívání drog, a díky tomu kolísající odhalitelnou jevu. Dotazníkové šetření ani kazuistiky tento předpoklad nesytí. Předpoklad 3: Předpokládáme, že drogou, se kterou mládež nejčastěji experimentuje, je marihuana. Předpoklad číslo 3 je sycen analýzou statistických údajů. V případě statistiky Libereckého kraje není potvrzen, zde je častější drogou pervitin (tabulka č. 1), ale především z důvodu, že uživatelé marihuany ne příliš často kontaktují centra pomoci pro drogové závislosti. Marihuana je uváděna jako druhá vedle základní drogy, kterou je pervitin. V případě statistiky SOŠ je předpoklad potvrzen. Droga, kterou nejčastěji testovaní žáci užívají, je marihuana (ve školním roce 2010/2011 dva studenti, v roce následujícím 7 žáků). 48
Ve všech třech kazuistikách lze nalézt shodu. Všichni tři mladí lidé užívají nebo někdy experimentovali i s marihuanou. Jednoznačně neuvádějí, zda je základní drogou marihuana nebo pervitin. Léčení však započalo až v případě zjištění užívání pervitinu. Předpoklad je potvrzen. Dotazníky jasně potvrzují, že nejčastěji rozšířenou drogou mezi mladými je marihuana. Předpoklad se potvrdil.
49
Závěr Bakalářská práce se zabývala tématem drogy ve spojitosti s mládeží, jenž je neohroženější skupinou populace. Všeobecně bylo pojednáno o návykových látkách a pojmu mládež z pohledu vývojové psychologie i vymezení zákona. Cílem bylo analyzovat drogovou scénu u mladistvých a možnosti uplatnění preventivních programů. Předmětem práce bylo prozkoumat, s jakými látkami současná mládež experimentuje a zda je snadné, aby drogu získala, která droga je v regionu nejužívanější a zda souvisí kouření s užíváním návykových látek. V empirické části byla uvedena analýza statistických údajů Libereckého kraje, která odhalila jako nejužívanější drogu pervitin. Také byla nastíněna poradenská pracoviště Libereckého kraje a jejich preventivní programy. V další části výzkumu autorka analyzovala zápisy metodika primární prevence a preventivní programy Střední odborné školy. Druhou část výzkumu tvořily kazuistiky analyzující osoby z řad mládeže, které užívají návykové látky. Jejich závislost bylo nutné v léčebných centrech Libereckého kraje. Poslední částí výzkumu se stalo dotazníkové šetření, které bylo provedeno v SOŠ již zmiňovaného kraje. Zúčastnilo se ho 72 respondentů a výsledek potvrdil předpoklad, že nejužívanější drogou u mládeže v této škole je marihuana. Výsledkem dotazování je také zjištění, že přibližně stejný počet dotazovaných ví, kde si drogu obstarat a mělo by na ni peníze a stejný počet neví, kde drogu získat a neměli by na ni peníze. Navrhovaná opatření by měla být směřována k institucím zabývajících se primární prevencí v Libereckém kraji. Je však velmi obtížné se vyslovit k preventivním opatřením v rámci celého kraje z hlediska kompetencí managementu kraje i z hlediska rozsahu předkládané práce. Návrh opatření se tak vztahuje pouze ke školám, ke kterým má autor této práce vztažnost. Jedná se o vztah z hlediska profesionálního působení a je možnost navrhnout opatření a také následná realizace. Navržená opatření tak budou věcnější a konkrétnější na základě znalosti prostředí. Na úrovni školy je třeba vyškolení metodiků primární prevence i ostatního pedagogického personálu, ve smyslu poradenské činnosti zvláště pro rodiny žáků, u kterých je zjištěno závislostní chování. Pro mapovanou školu by navrhovaným opatřením mělo být především více využívat preventivních programů organizací zaměřených na prevenci užívání drog a to zvláště u žáků prvních ročníků. 50
Pro studenty, jako potencionální konzumenty z řad mládeže zintenzivnit nácviky odmítání drog. Seznamovat žáky s riziky užívání, tak aby se minimalizovalo, a nejlépe aby vůbec nedocházelo k experimentování s návykovými látkami. Poskytnout studentům dostatečně motivující programy primární prevence. Pro již užívající mladistvé poskytovat kvalifikovanou pomoc na úrovni sekundární prevence včetně spolupráce s institucemi, které se touto pomocí zabývají. Pro rodiče zajistit poradenství na dané škole na odborné úrovni. Pořádat setkání rodičů v rámci školy a hovořit s nimi na téma drogy. Poskytovat jim informace jak lépe rozpoznat rozvíjející se závislost, jak včas odhalit, že jejich dítě je experimentátorem s návykovou látkou.
51
Seznam použitých zdrojů ADVAITA, o.s. Preventivní programy. [vid. 01. 06. 2013] Dostupné z: http://advaitaliberec.cz/programy/primarni-prevence/program/ EDULK, informační a vzdělávací portál Libereckého kraje 2010. Katalog poskytovatelů poradenských služeb. [online]. [vid. 11. 05. 2013] Dostupné z: http://www.edulk.cz/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/tabid/72/EntryId/1685/Katal og-poskytovatelu-poradenskych-sluzeb-v-Libereckem-kraji.aspx GOODYER, Paula, 2001. Drogy a teenageři. 1. české vydání. Praha: Slovanský dům. ISBN 80-86421-44-9. GÖHLERT,Christoph, KȔHN, Frank, 2001. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Praha: Euromedia Group. ISBN 80-7202-950-9. HELLER, Jiří, PECINOVSKÁ, Olga, et al., 1996. Závislost známá neznámá. 1. vydání. Grada Publishing. ISBN 80-7169-277-8. HELUS, Zdeněk. Sociální psychologie pro pedagogy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1168-3. KALINA, Kamil, et al., 2003. Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup. 1. vydání. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 80-86734-05-6. LIBERECKÝ KRAJ. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky LK za rok 2009. [online]. [vid. 11. 05. 2013] Dostupné z: http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1682. LIBERECKÝ KRAJ. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky LK za rok 2010. [online]. [vid. 09. 05. 2013] Dostupné z: http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1682. LIBERECKÝ KRAJ. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky LK za rok 2011. [online]. [vid. 10. 05. 2013] Dostupné z: http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1682. MAJÁK o.p.s. 2013. Preventivní programy. [online]. [vid. 01. 06. 2013] Dostupné z: http://www.majakops.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=70&Itemid =72
52
MARHOUNOVÁ, Jana, NEŠPOR Karel, 1995. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha: Empatie. ISBN 80-901618-9-8. NEŠPOR, Karel, 2011. Návykové chování a závislost. 4. aktualit. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-908-8. NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav, 1997. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat a jak je zvládat. 4. rozšířené vyd. Praha: Besip. PRESL, Jiří, 1994. Drogová závislost: může být ohroženo i vaše dítě? Praha: Maxdorf. ISBN 80-85800-18-7. RIESEL, Petr, 1999. Lesk a bída drog. Olomouc: Votobia. ISBN 80-7198-348-9. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie. Příručka pro studenty. 2. vyd. doplněné. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-406-9. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA. Výroční zpráva školy za rok 2009/2010, 2010/2011, 2011/2012. [online]. [vid. 12. 05. 2013] Dostupné z: http://sosliberec.cz/vyrocni_zprava TYLER, Andew, 2000. Drogy v ulicích: mýty-fakta-rady. Praha:IŽ, s. r. o. ISBN 80237-3606-X. VÁGNEROVÁ, Marie, 2002. Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. 3. vydání. Praha: Portál. ISBN 80-7178-678-0. VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. Praha: Portál, 2003. s. 27–47. ISBN 80-7178740-X. VIŠŇOVSKÝ, Peter, BEČKOVÁ, Ilona, 1998. Bludný kruh toxikomanií. Hradec Králové: E. I. A. ISBN 80-85490-765 ZÁKONY ONLINE. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (zákon č. 218/2003 Sb.). [online]. [vid. 01. 07. 2012] Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s88&q88=all
53
Přílohy Příloha č. 1 Seznam institucí poskytujících prevenci v Libereckém kraji V Libereckém kraji byl, v rámci Projektu poradenství v Libereckém kraji, vydán katalog poskytovatelů poradenských služeb. Je vydáván v tištěné podobě i elektronické, ve které je volně přístupný na stránkách informačního a vzdělávacího portálu Libereckého kraje s názvem Edulk.cz. Katalog je rozdělen do jedenácti kapitol, které se zprostředkovávají potencionálním
klientům
služby
poradenství,
speciálně-pedagogických
center,
logopedické péče, linek důvěry, nízkoprahových komunitních center, psychologické péče, psychiatrické péče, prevence a léčby závislostí, sociálně právní ochrany dětí, kariérního poradenství, probační a mediační služby (Edulk 2010). Prevence a léčba závislostí, léčebná a kontaktní centra v Libereckém kraji Jako prevence závislosti se označují aktivity směřující k zamezení či snížení výskytu a šíření škodlivých účinků užívání drog. Účelem prevence je snížení poptávky, nikoliv nabídky omamných látek. Obecně se rozlišuje primární, sekundární a terciární prevence. Primární prevence si klade za cíl odradit od prvního užití drogy nebo alespoň co nejdéle odložit první kontakt. Cílem je tedy předcházení vzniku a rozvoje závislosti u osob, kteří zatím nepřišli s drogou do styku. Pro dostatečnou koordinaci a spolupráci jednotlivých složek je, v rámci Krajského úřadu Libereckého kraje je zřízena funkce Krajský protidrogový koordinátor, ten napomáhá při uskutečňování veškerých činností kraje v oblasti protidrogové politiky, spolupracuje s obcemi a jinými subjekty na tvorbě protidrogových plánů a programů prevence a léčby závislosti. Na pozici obecního měřítka je zřízena funkce Místní protidrogový koordinátor, který v obci koordinuje spolupráci vyšších i nižších orgánů. Pro potřeby škol je v rámci prevence Krajský školský koordinátor, který společně s metodiky prevence v pedagogicko-psychologických poradnách se podílí na vytváření preventivních programů, vyhodnocuje podmínky a kontroluje jejich naplňování. V pedagogicko-psychologické poradně působí Okresní metodik prevence. Ten poskytuje odbornou i metodickou pomoc školním metodikům prevence, organizuje jejich porady a je k dispozici školám při řešení jejich aktuálních problémů nejen 54
s výskytem návykových látek, ale také ostatních sociálně patologických jevů. Na úrovni školských zařízení je zřízena funkce Školní metodik prevence. Jak už název funkce napovídá, působí ne dané škole. Spolupracuje s učiteli a dalšími pracovníky škol při prevenci výskytu návykových látek a sociálně patologických jevů, řeší aktuální problémy školy v této oblasti. Sekundární protidrogová prevence zahrnuje předcházení rozvoje závislosti u osob, které již drogu užívají. Tento výraz se obvykle používá jako synonymum pro poradenství a léčebné úkony při odvykání závislosti. Cílem je včasné zajištění odborné pomoci před rozvinutím závislosti. Termínem terciární prevence se pak rozumí předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog (Edulk 2010). Zařízení pro primární prevenci v Libereckém kraji okres Česká Lípa Pedagogicko-psychologická poradna Česká Lípa, okresní metodik prevence Mgr. Dana Horynová. Adresa Havlíčkova 443, Česká Lípa. Česká Lípa – místní protidrogový koordinátor Alena Deumičová. Adresa nám. T.G.Masaryka 1, Česká Lípa. Nový Bor – místní protidrogový koordinátor Vladimíra Olšarová, DiS. Adresa ul. B. Egermanna 1001, Nový Bor. Most k naději o. s. Adresa Hálkova 1794, Česká Lípa. Realizuje preventivní přednášky pro žáky základních a středních škol. okres Jablonec nad Nisou Pedagogicko-psychologická poradna Jablonec nad Nisou, okresní metodik prevence Adresa Palackého 48, Jablonec nad Nisou. Jablonec nad Nisou – místní protidrogový koordinátor Bc. Jaroslav Cvrček. Adresa Mírové náměstí 19, Jablonec nad Nisou. Tanvald – místní protidrogový koordinátor Eva Peřinová. Adresa Krkonošská 350, Tanvald. Železný Brod – místní protidrogový koordinátor Eva Sasková. Adresa nám. 3. května 1, Železný Brod. Most k naději o. s. Adresa Rumunská 5a, Liberec. Jako preventivní programy pořádá přednášky pro žáky základních a středních škol.
55
okres Liberec Krajský úřad Libereckého kraje – krajský školský protidrogový koordinátor Mgr. Monika Pavlíková. Adresa: U Jezu 642/2a, Liberec. Krajský úřad Libereckého kraje – krajský protidrogový koordinátor Ing. Jitka Sochová. Adresa U Jezu 642/2a, Liberec. Pedagogicko-psychologická poradna Liberec – okresní metodik prevence PhDr. Vladimír Píša. Adresa Truhlářská 3, Liberec. MAJÁK o. p. s., Adresa Konopná 776, Liberec. Zaměřuje se na realizaci preventivních programů a přednášek pro žáky základních a středních škol Středisko výchovné péče Čáp. Adresa Na Výšinách 451/9, Liberec. Advaita Liberec o. s. centrum ambulantních služeb. Adresa Rumunská 14/6, Liberec. Cílovou skupinou jsou žáci základních a středních škol. okres Semily Pedagogicko-psychologická poradna Semily - okresní metodik prevence Mgr. Věra Provazníková. Adresa Nádražní 213, Semily. Jilemnice – místní protidrogový koordinátor Ing. Dagmar Ouhrabková. Adresa Masarykovo náměstí 82, Jilemnice. Semily – místní protidrogový koordinátor Alena Novotná. Adresa Riegrovo náměstí 63, Semily. Turnov – místní protidrogový koordinátor Stanislava Havlová. Adresa Skálova 84, Turnov. Zařízení pro sekundární prevenci v Libereckém kraji okres Česká Lípa K-centrum Česká Lípa. Adresa Hálkova 1794, Česká Lípa. Cílová skupina jsou osoby starší 15 let ohrožené závislostí na omamných a psychotropních látkách, již závislí, problémoví uživatelé drog, ale také experimentátoři, rodinní příslušníci, partneři a přátelé těchto lidí. Psychiatrická ordinace pro děti a dospělé. MUDr. Marcela Kajlíková. Adresa Ronovská 846, Česká Lípa. Psychiatrická ordinace je zařízena pro děti, dorost a dospělé, nabízí psychoterapii a poradenství. MUDr. Ladislav Hnídek. Adresa Ronovská 846, Česká Lípa.
56
Mgr. Jaroslav Vacek. Adresa Purkyňova 1849, Česká Lípa. Cílová skupina je bez omezení, zaměřuje se na léčbu závislostí. Linka duševní tísně – Most k naději o. s. Cílová skupina není omezena a provozní doba je nonstop. Cílem je aktivně se snažit zeslabit intenzitu krizového stavu a zamezit tomu, aby se nadále zhoršoval, provést klienta náročnou situací a podpořit účelné řešení problému. Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Česká Lípa. Adresa Konopeova 812, Česká Lípa. Cílovou skupinou jsou lidé v obtížných životních situacích. okres Jablonec nad Nisou MUDr. Aleš Fürst. Adresa Na Výšině 13, Jablonec nad Nisou. MUDr. Libuše Kvasničková. Adresa Liberecká 15, Jablonec nad Nisou, Psychiatrická ordinace. Spirála s. r. o. – MUDr. Renata Matková. Adresa Na Šumavě 48, Jablonec nad Nisou. Poskytuje služby dětské psychiatrie. MUDr. Jiří Stehlík. Adresa Liberecká 15, Jablonec nad Nisou. Zaměřuje se na poradenství pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Sylvie Lacinová, terapeutka pro závislosti. Adresa Lidická 24, Jablonec nad Nisou. Cílová skupina jsou lidé, kteří experimentují s návykovými látkami. Linka duševní tísně – Most k naději o. s. Aktivně se snaží zeslabit intenzitu krizového stavu a zamezit tomu, aby se nadále zhoršoval, provést klienta náročnou situací a podpořit účelné řešení problému. okres Liberec Advaita Liberec o. s. centrum ambulantních služeb. Adresa Rumunská 14/6, Liberec. Cílovou skupinou jsou muži a ženy od 15 let s diagnózou závislosti na návykových látkách (včetně alkoholu), problémoví uživatelé návykových látek, patologičtí hráči, po léčbě i bez léčby. Advaita Liberec o. s. terapeutická komunita pro drogově závislé. Adresa Nová Ves 55, Chrastava. K-centrum Liberec. Adresa Rumunská 5a, Liberec. Cílem K-centra Liberec je informovat klienty o rizicích spojených s užíváním drog, vést klienty k co nejbezpečnější aplikaci a zároveň jim poskytovat takové 57
služby, které vedou ke snížení nejen fyzických, ale i psychických a sociálních rizik a poškození vyplývajících z užívání těchto látek. Krajská nemocnice Liberec a. s. – Detoxifikační jednotka (DETOX). Adresa Husova 10, Liberec. Cílová skupina jsou závislí na drogách a alkoholu od 15 let, muži i ženy. Detox je zařízení, které pomáhá pacientovi zvládnout odvykací stav na návykových látkách a očištění organismu od drogy. Krajská nemocnice Liberec a. s – psychiatrické oddělení. Adresa Husova 10, Liberec, oddělení je určeno pro dospělé. Krajská nemocnice Liberec a. s. – dětská psychiatrická ambulance. Adresa Školní 430, Liberec. Je poskytováno vyšetření dětem ve věku od 2 do 18 let. Středisko komplexní terapie. Adresa Jáchymovská 385/25, Liberec. Zařízení pro terciární prevenci v Libereckém kraji okres Česká Lípa K-centrum Česká Lípa. Adresa Hálkova 1794, Česká Lípa. Jedná se o součást sítě nízkoprahových zařízení poskytujících ambulantní, nyní nově i terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Most k naději o. s. – terénní program – Nový Bor. Adresa Hálkova 1794, Česká Lípa. Cílová skupina jsou hlavně uživatelé drog především s injekční aplikací, příležitostní uživatelé drog. MUDr. Ladislav Hnídek. Adresa Ronovská 846, Česká Lípa. Psychiatrická ordinace. PhDr.
Eva
Picmausová.
Adresa
Ronovská
846,
Česká
Lípa.
Ordinace klinického psychologa. Mgr. Jaroslav Vacek. Adresa Purkyňova 1849, Česká Lípa. Ordinace psychologa se zaměřením na léčbu závislostí. Linka duševní tísně – Most k naději o. s.
58
okres Jablonec nad Nisou Most k naději o. s. – terénní program – Jablonec nad Nisou. Adresa Pražská 48, Jablonec nad Nisou. Cílová skupina jsou uživatelé drog především s injekční aplikací, příležitostní uživatelé drog. MUDr. Aleš Fürst. Adresa Na Výšině 13, Jablonec nad Nisou. Ambulance psychiatrie a psychoterapie. MUDr. Libuše Kvasničková. Adresa Liberecká 15, Jablonec nad Nisou. Psychiatrická ordinace. Spirála s. r. o. – MUDr. Renata Matková. Adresa Na Šumavě 48, Jablonec nad Nisou. Dětská psychiatrie. Dům abstinence Moniky Plocové – terapeutická komunita. Adresa Janov nad Nisou. Dům abstinence poskytuje nový typ pobytové terapeutické péče v oblasti závislostí. Je nadějí a pomocí pro muže a ženy, kteří se rozhodli řešit svůj problém závislosti na alkoholu nebo návykových látkách. okres Liberec Advaita Liberec o. s. terapeutická komunita pro drogově závislé. Adresa Nová Ves 55, Chrastava. Program je určen klientům od 18 let. Advaita Liberec o. s., doléčovací program. Adresa Rumunská 14/6, Liberec. Doléčovací program se zaměřuje na podporu lidí, kteří prošli léčbou závislosti a jsou rozhodnuti abstinovat od návykových látek nebo patologického hráčství. Mgr. Igor Pavelčák – soukromá poradenská praxe. Adresa Gagarinova 877, Liberec. Soukromá poradenská praxe. Středisko komplexní terapie. Adresa Jáchymovská 385/25, Liberec. Linka duševní tísně – Most k naději o. s. Provozní doba je nonstop. Poradní a setkávací centrum (POSEC) – Poradenství pro dospívající a dospělé Mgr. Igor Pavelčák. Adresa Havlíčkovo nám. 304, Frýdlant v Čechách. Cílová skupina je dospívající a mládež od 15 let, dospělí, rodiče, učitelé, vychovatelé z Frýdlantského výběžku. okres Semily Most k naději o. s. – terénní program – Turnov. Adresa Rumunská 5a, Liberec. 59
AT poradna při Nemocnici s poliklinikou, MUDr. Vít Šlechta. Adresa Špindlerova 394, Semily. Alkoholicko-toxikologická
poradna,
MUDr.
Adresa Tázlerova 747, Turnov (Edulk 2010).
60
Zdena
Stegerová.
Příloha č. 2 Dotazník Vážení studenti, Jsem studentkou Speciální pedagogiky na Technické univerzitě v Liberci a chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který je podkladem pro zpracování mé bakalářské práce na téma Drogy a mládež. Prosím Vás o pravdivé zodpovězení níže uvedených otázek. Dotazník slouží pouze pro účely zpracování bakalářské práce. Je anonymní a odpovědi budou považovány za důvěrné. Správné odpovědi označte křížkem do příslušného rámečku. Děkuji Vám za ochotu a spolupráci. 1.
Vaše pohlaví □ Žena □ Muž
2.
Váš věk □ 15–17 let □ 18–20 let □ 21–23 let □ 24 a více let
3.
Ve kterém ročníku studujete □ První □ Druhý □ Třetí
4.
Kouříte? □ Ano □ Ne □ Pouze svátečně
5.
Pokud jste na otázku číslo 4 odpověděl (a) ano, napište prosím, v kolika letech
jste vykouřil(a) první cigaretu. □ 8–10 □ 11–13 □ 14–16 □ 17–19
61
6.
Pokud jste na otázku číslo 5 odpověděl (a) ano, napište prosím, kolik cigaret
denně vykouříte. □ Kouřím pouze občas □ 1–5 cigaret denně □ 6–10 cigaret denně □ Více než 10 cigaret denně 7.
Zapalujete si první cigaretu do jedné hodiny po probuzení? □ Ano vždy □ Ano □ Občas □ Nikdy
8.
Užil(a) jste někdy marihuanu? □ Ano □ Ne
9.
Pokud jste na otázku číslo 8 odpověděl(a) ano, prosím zaškrtněte nebo napište
formu užití. □ Kouření □ Jako součást pokrmů (v jídle) □ Jiné užití (napište jaké)
10.
Užil(a) jste někdy jinou nelegální návykovou látku (ne tabák, hašiš nebo
marihuanu)? □ Ano □ Ne 11.
Pokud jste na otázku číslo 10 odpověděl(a) ano, uveďte prosím jakou
(samozřejmě jen pokud chcete, můžete zaškrtnout i více možností). □ Pervitin □ Extáze □ Speed □ Halucinogenní houby □ jiná (uveďte jakou): ................……..
62
12.
Pokud jste na otázku číslo 10 odpověděl(a) ano, uveďte prosím, jak často tuto
látku užíváte? □ náhodně (například na party) □ pravidelně méně než jednou měsíčně □ vícekrát za měsíc □ bylo to pouze jednou 13.
Pokud byste chtěl(a) nějakou nelegální drogu koupit, víte, kam byste pro ni šel
(šla)? □ Ano □ Nevím 14.
Je pro vás tato látka lehce dostupná (mám na ni peníze)? □ Ano □ Ne □ Nevím
63
Příloha č. 3 Preventivní programy institucí v Libereckém kraji Nastíníme možnosti některých preventivních programů a institucí, které tyto preventivní programy v Libereckém kraji realizují. Jak jsou pro školy dostupné, zda je využívá i škola, u které bude prováděna analýza. Společnost MAJÁK o. p. s. vytvořila za 14 let svého působení 19 programů primární prevence, které realizuje v Libereckém kraji. Jedná se o programy primární prevence návykových látek pro 1.–9. ročníky ZŠ a 1.–4. ročníky SŠ a učilišť. Projekt je realizován ve školských zařízeních nebo v prostorách společnosti MAJÁK o. p. s. a je rozdělen do několika projektů: Prevence drogových závislostí program Zdravé tělo 1 (1. stupeň ZŠ) program Zdravé tělo 2 (1. stupeň ZŠ) program Zdravé tělo 3 (1. stupeň ZŠ) program Alkohol a kouření (ZŠ) program Drogová problematika (ZŠ i SŠ) kampaň Společně proti kouření Prevence agrese a šikany na školách program Nejsem sám (ZŠ) program Dospívání a vlastní hodnota (SŠ) program Šikana (ZŠ) program Formování třídních skupin (ZŠ i SŠ) Moje hodnota a zodpovědnost program Sexualita (ZŠ) program Pohlavně přenosné nemoci (ZŠ) program Antikoncepce (ZŠ) program Nebezpečí náboženských sekt a hnutí (ZŠ) program Krása vs. sebepoškozování (ZŠ) program Partnerské vztahy (ZŠ i SŠ) program Jiné závislosti (ZŠ i SŠ)
64
Cena programů Výše minimálního příspěvku na programy jsou stanoveny: Jednohodinové programy pro první stupeň ZŠ 200 Kč Dvouhodinové pracovní bloky pro druhý stupeň ZŠ a SŠ 400 Kč Drogová problematika pro 8.–9. tř. 1.200 Kč Drogové závislosti pro 1.–2. roč. SŠ 700 Kč Formování třídních skupin 1.200 Kč (Maják 2013). Advaita nabízí preventivní programy pro Základní školy Jak zlepšit vztahy v naší třídě? Časová dotace: 4×45 min. Součástí programu je konzultace s pedagogem. Blok nabízí hlubší pohled na problematiku násilí mezi lidmi, zabývá se jeho příčinami, prevencí, případně učí žáky, jak ho rozpoznat, a především, jak se mu bránit. Seznámí žáky se základními pojmy (agrese, agresor, oběť, formy šikany), zaměří se na podporu vrstevnických vztahů a podporu kooperace ve třídě. Drogy a my I., II. Časová dotace: dva bloky po 3×45 min. V 1. část jde o otevření tématu drogové problematiky, uvědomění si rizik spojených s pitím alkoholu a kouřením, motivace žáků ke zdravému životnímu stylu. Seznámení s tématem poruch příjmu potravy. Druhá část poskytuje bližší seznámení s nealkoholovými drogami (nelegálními návykovými látkami) a jejich účinky. Techniky zaměřené na vytvoření správných postojů k užívání drog, jak drogy odmítnout. Techniky podporující řešení nepříznivých situací jinak než drogou. Aktivní a vhodné trávení volného času. Nevytahuju se, rostu Časová dotace: 4×45 min. Blok je zaměřený na témata dospívání, mezilidských vztahů, prvních partnerských vztahů, otevřeně připravuje na první sexuální zážitky, zabývá se tématy antikoncepce, rizikového sexuálního chování, pohlavních chorob a sexu obecně. Cesta k toleranci Časová dotace: 2×45 min. Program týkající se problematiky menšin s akcentem na národnostní a sexuální menšiny. Cílem programu je vysvětlení pojmů předsudek, tolerance, diskriminace, rasismus, xenofobie, násilí.
65
Nebezpečí sekt a extremismu Časová dotace: 2×45 min. Cílem programu je objasnění pojmu sekta, diskuze o tom, v čem spočívá nebezpečí, interaktivní techniky zaměřené na prožitek k danému tématu, propojení s pojmy extremistické chování a nebezpečí závislosti na skupinách.
66
