Drogová trestná činnost na území České republiky a boj s ní

Masarykova univerzita Právnická fakulta

Katedra trestního práva

Bakalářská práce

Drogová trestná činnost na území České republiky a boj s ní

2005/2006

Miroslav Horka

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva

Bakalářská práce

Drogová trestná činnost na území České republiky a boj s ní

Miroslav Horka 2006

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma: Drogová trestná činnost na území České republiky a boj s ní jsem zpracoval samostatně a uvedl jsem všechny použité prameny. Miroslav Horka

Děkuji tímto JUDr. Marku Fryštákovi, Ph.D.

za metodickou pomoc a odborné

vedení při zpracování bakalářské práce. Mé poděkování patří také redakční radě časopisu Bulletin Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování České republiky za cenné informace, zejména panu Miloši Vaněčkovi.

Seznam zkratek použitých v práci: ČR

EDU

-

-

Česká republika

EU

-

Evropská unie

LSD

-

lysergamid (dietylamid kyseliny lysergové)

MDMA

-

metylendioxyamfetamin (extáze)

NPC

-

Národní protidrogová centrála Služby kriminální policie a vyšetřování

protidrogová jednotka Europolu

České republiky OPL

-

omamné a psychotropní látky

SSSR

-

Svaz sovětských socialistických republik

THC

-

tetrahydrocannabinol (obsažen v listech konopí setého)

TrZ

-

Trestní zákon (Zákon č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů)

USA

-

Spojené státy americké

Obsah bakalářské práce Úvod

strana 1

1. Co jsou drogy

3

1.1. Pojem (definice) drogy

3

rozdělení a prekurzory

3

1.2. Nejčastější omamné a psychotropní látky, jejich účinky,

2. Dějiny, vývoj a prognózy zneužívání návykových látek v Evropské Unii a v České republice

9

2.1. Pohled do historie

9

2.2.Vývoj a prognózy drogové scény v Evropské Unii a na našem území

10

2.3. Současná situace v České republice

12

2.4. Drogy a organizovaný zločin na území ČR

14

2.5. Dealerské cesty

16

3. Současná legislativní úprava drogové problematiky

18

3.1. Mezinárodní smlouvy kterými je ČR vázána

18

3.2. Vnitrostátní právní úprava v oblasti drog

19

4. Postřehy z praxe

25

5. Závěr

28

6. Resumé

30

7. Literatura a prameny

32

8. Přílohy

34

-1-

ÚVOD Situace v České republice v oblasti nezákonných drog v současné době je až na několik

výjimek plně srovnatelná se situací zemí, ve kterých měla drogová scéna před několika málo

lety náskok několika desetiletí. Drogy a problematika jejich zneužívání se staly námětem

velmi ostré polemiky. Stejně jako je hluboký rozdíl mezi legálním využíváním účinků drog a jejich nelegálním zneužíváním, jsou i nepřehlédnutelné rozpory v názorech na míru jejich

legalizace: trend posledního období- uvést některé z měkkých drog (příkladně konopí) jako

látku která organizmu člověka neškodí, jsou liché. Tato polemika není omezena pouze na

odborné kruhy zabývající se zmíněnou problematikou. Dokladem různorodosti názorů na způsob řešení je i zajímavá výměna názorů mezi stínovým ministrem vnitra Ivanem Langrem

a vedoucím Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování České

republiky JUDr. Jiřím Komorousem, která proběhla v listopadu 2005. Citát z projevu JUDr. Komorouse: „V čem se, pane Martine Fendrychu a další obhájci legalizace, Komorous mýlí, jak uvádíte ve svém článku? A představte si, že ne KOMOROUS, ale pan BRYAN WELLS

lékař, který je jedním z předních londýnských vůdčích odborníků v rehabilitaci, říká: "Poprvé začínám spatřovat cosi, co připomíná odstupující symptony, způsobené tvrdými drogami u

těžkých uživatelů konopí." (!!!) Čím je tedy, pane redaktore, "postavené na hlavu" mé srovnání tohoto typu marjánky s pervitinem?! Dr. J. A. WALLENBERG, ředitel Kliniky

JELLINEK, nejznámějšího holandského rehabilitačního centra pro zneužívání drog uvádí: "Zjišťujeme, že se více a více lidí dostává s konopím do problému." V minulých třech čtyřech

letech zažily oblasti s nejvyšším výskytem uživatelů drog prudký nárůst v kriminalitě mladistvých a počtu mládeže zapojených do násilných činů spojených podle mnoha holandských policejních důstojníků se zneužíváním "měkkých" drog. Amsterodamský

policejní komisař Jelle KUIPER řekl: "Dokud se budou snažit politické třídy předstírat, že měkké drogy nezpůsobují závislost, budeme nadále denně konfrontováni s problémy, které oficiálně neexistují. Jsme si vědomi enormního množství mladých lidí silně závislých na

měkkých drogách se všemi důsledky, které to má." Zpráva vládou financovaného Intitutu TRIMBOS z roku 1997 mj. uvádí téměř trojnásobek počtu holandských závislých osob od doby, kdy země liberalizovala svou drogovou politiku. Zároveň soudí, že Holandsko má 2x tak více osob závislých na heroinu per capita jak Británie, která je známa tím, že z Evropy má

ona nejzávažnější problém s heroinem. Tak co, pane Martine Fendrychu, pane Pejřile, pane Langere a další. Co tedy chcete? Chcete ještě větší problém s drogami v ČR, než je nyní, aby se potom efektivně kritizovala policie, co s tím dělá? Myslíte si, že citovaní lékaři,

-2-

psychologové, odborníci, zejména Holanďané jsou "zastánci diktátu", kteří "straší a

vyhrožují, protože je to jejich oblíbená metoda"?, jak uvádí pan M. Fendrych? Potom se ale

ptám, v čí prospěch a proč se v ČR navrhují takovéto věci, když zahraniční zkušenosti (viz

text) jednoznačně tyto cesty demarkují jako zhoubné. Je to otázka pouze neznalosti?“ 1 Na tomto místě je velmi vhodné uvést rozdíly mezi tzv. tvrdými a měkkými drogami.

V podstatě jde o rozdíl v účinku, procesu získání závislosti na dané látce a v neposlední řadě o devastující účinky na organisms člověka. Tzv. tvrdé drogy jsou ve svých účincích daleko více

devastující než drogy měkké. Je jen málo negativních jevů ve společnosti, které by v tak širokém měřítku vyvolávaly zájem odborné i laické veřejnosti na jejich řešení, jako je boj

proti zneužívání návykových látek. Bohužel Česká republika je zemí, která je široce zapojena

do nelegální výroby a přepravy drog i do praní peněz z výnosu nelegálního obchodu s drogami. Stoupá nejen počet osob závislých na drogách, ale uživateli drog jsou v ČR stále

častěji i děti ve věku kolem 13 let, experimentující napoprvé s heroinem a získávající první zkušenosti s nitrožilní aplikací (injekční stříkačkou). Závislost mládeže, v posledních letech

hlavně na syntetických drogách, je stále rozšířenější. Ve své práci chci poukázat na stále vzrůstající oblibu přírodních i syntetických drog mezi mladými lidmi, v kapitole Poznatky

z praxe blíže popsat nelehký úkol orgánů činných v trestním řízení při realizaci pachatelů

drogových deliktů a snahu organizovaného zločinu etablovat se v ekonomice, ale také snahu zákonodárců reagovat na vývoj situace v této oblasti. Tuto kapitolu si dovolím uzavřít vlastním názorem : Je pro mne velmi těžké pochopit jednání lidí, kteří se zasazují o legalizaci,

byť jen tzv. měkkých drog. I konopí, které je mnoha lidmi považováno za neškodnou drogu, je, zejména u mládeže, „vstupenkou“ do světa tzv. tvrdých drog a zpravidla i kriminality.

Jestliže se prokáže, ze droga zanechá trvale, nebo dlouhodobě nežádoucí stopy v psychice či

osobnosti jednotlivce, mělo by její užívání, výroba i distribuce být zakázány (vyjma

lékárenské produkce) a tvrdě postihovány zákonem už jen z toho důvodu, že cílovou

skupinou obchodu s drogami se stává v poslední době především mládež. Bohužel rozsah této práce nedovolí podrobně popisovat celou drogovou scénu v plném rozsahu včetně

problematiky závislostí na tabáku či alkoholu, proto se ve své práci budu orientovat směrem k nejaktuálnějším problémům současné praxe v oblasti tzv. tvrdých drog.

1

Intranetové stránky Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování České republiky,

dne 24.11.2005

-3-

1. Co jsou drogy

1.1. Pojem (definice) drogy

Drogu odborná literatura definuje jako jakoukoliv návykovou přírodní nebo syntetickou

látku, která po vpravení do živého organizmu mění jednu nebo více psychických či tělesných funkcí a její opakované požití vede ke vzniku návyku.

Platná legislativní úprava (Zákon č. 167/1998 Sb.) rozumí pod pojmem návykové látky

omamné látky a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1 až 7 tohoto zákona.

Prekurzor je výchozí látka, tzv. nosič, ze kterého se droga určitým způsobem a postupem

izoluje.

1.2. Nejčastější omamné a psychotropní látky, jejich účinky, rozdělení a prekurzory

Přehled u nás nejčastěji užívaných a zneužívaných drog: Kanaboidy: Opiáty:

marihuana,hašiš,hašišovýolej

opium,heroin,morfin,kodein,braun,metadon

Halucinogeny: LSD,psylocibin,meskalin Stimulancia:

pervitin, kokain, crack, MDMA, extáze, fenmentrazin

Inhalační drogy: toleun, aceton, nitroředidlo

Látky s tlumivým účinkem: diazepam, fenobarbital, meprobamat, radepur, rohypnol, sekonal

– tyto látky bývají zpravidla také prekurzory ( v této oblasti farmaceutického průmyslu

vývoj velmi rychle napředuje, proto výčet není úplný). Zvláštní pozornost si zasluhují zejména volně dostupné modafen, paralen plus, nurofen apod. – jejich složkou je totiž také pseudoefedrin ( tato látka je v současné době nejčastěji používaným základem k výrobě pervitinu na území České republiky). Rozsah zneužívání těchto látek je u nás tak vysoký, že si vyžádal mimořádné jednání ministra

zdravotnictví

Davida Ratha

a vedoucího

Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky

Jiřího Komorouse za účelem dalšího postupu v boji proti zneužívání

dostupných léků2. Světovou drogovou scénu na přelomu tisíciletí začaly pozvolna, ale o to

2

Zdroj: Večerník z Čech, Zpravodajství ČT 24, dne 3.2.2006

-4-

pevněji ovládat syntetické drogy. Odborníci se většinou shoduj í v názoru, že levná a masová výroba syntetických omamných látek (většinou stimulačních) postupně vytlačí kdysi

tradiční drogy jako je opium, morfin, heroin a kokain. Již dnes tomu nasvědčuje zvyšující se

produkce a tím i spotřeba tablet extáze v celém světě. Stejně tak jsou zaregistrovány snahy přenést výrobu naší nejoblíbenější drogy - pervitinu - do USA a Jižní Ameriky. Svědčí o tom snahy

o vývoz poměrně velkého množství efedrinu na americký kontinent. Prototypem

skupiny syntetických stimulujících látek jsou amfetaminy. Tyto jednoduché sloučeniny byly, stejně jako jiné drogy, nejdříve používány v psychiatrii jako léky. Jejich stimulující (povzbuzující) účinky jsou opravdu značné. Postupem času však sami lékaři zjišťovali, že se u

pacientů vytváří silná psychická závislost typická pro stimulující drogy. Můžeme konstatovat, že většina syntetických stimulujících drog jsou deriváty amfetaminu. Nejoblíbenější českou drogou se stal jeden z derivátů amfetaminu- metamfetamin – pervitin. Amfetamin a

metamfetamin si jsou v účincích natolik podobné, že je může rozlišit pouze odborná analýza.3 V současnosti stále oblíbenější drogou extáze (dále též MDMA). MDMA byl původně také vyráběn ve Spojených státech amerických jako lék, který vyvolával zvýšenou citlivost a vnímavost. Tolik stručný přehled, dál podrobněji o nejzneužívanějších látkách: Pervitin není

českým vynálezem, jak by se mohlo zdát ze zpráv ve sdělovacích prostředcích. Používali ho

mimo jiné již za druhé světové války japonští sebevražední piloti kamikadze a také němečtí

parašutisté. Tato droga byla poprvé syntetizována v Japonsku v roce 1888. Na západ se dostala až v roce 1929. Rovněž název pervitin je německého, nikoliv českého původu. Čeští

toxikomani však dokázali tento přípravek znovu objevit a vyvinout jeho výrobu v podmínkách domácích laboratoří. Dokonce v důsledku těžkopádnosti tehdejší legislativy si

toxikomani metamfetamin bezstarostně vyráběli a přechovávali, protože až v roce 1984 byl

metamfetamin – pervitin zahrnut do seznamu omamných a psychotropních látek. Jako

výchozí produkt pro výrobu pervitinu slouží stimulační látka efedrin, který lze získat v krystalické formě přímo z průmyslové výroby nebo z různých kompozitních léků (solutan, kodynal, ipecarin, xantedryl, pedrolon). Přírodní efedrin obsahuje i chvojník, rostlina

vyskytující se v jižních oblastech Slovenska a pěstovaná v botanických zahradách. Výrobu

metamfetaminu ze solutanu nebo jiných léků si provádí „vařiči“ pouze pro vlastní potřebu nebo pro nejbližší přátele anebo v případech akutního nedostatku efedrinu. Ilegální výrobci

používají velice často efedrin odcizený přímo z průmyslové výroby. Po extrakci lze efedrin za pomoci louhu, červeného fosforu a dalších chemikálií změnit na metamfetamin.

3

Nožina, M., Svět drog v Čechách. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1997, s. 29

-5-

Potřebné pomocné chemikálie lze poměrně snadno získat i v obchodní síti, vybavení pro „vaření“ se skládá z nejjednodušších pomůcek jako vařič, teploměr či chladnička. Není však

pravda, že tuto drogu je schopen vyrobit každý, kdo si sežene recept. Ke skutečné výrobě je

třeba dosáhnout určitého stupně odborných znalostí ( viz kapitola 4. Postřehy z praxe). Ne

všechno, co se proto podle těchto jednoduchých receptů vyrobí, je skutečně čistý metamfetamin 4. Nejrůznější zabarvení produktu do žluta či fialova, svědčí o příměsi jódu či

jiných látek, tedy o nedokonalém čištění nebo o tom, že konečného produktu vůbec nebylo dosaženo a je nabízen pouhý mezistupeň. V těchto případech hrozí zvýšené nebezpečí

poškození organismu nečistými drogami. Ze zjištěných případů lze konstatovat, že výrobci metamfetaminu jsou prakticky pouze občané ČR, ale do organizování výroby a distribuce se stále více zapojují ruskojazyčné, albánské a asijské skupiny. V těchto případech je zajištěn přísun velkého množství poměrně

levného efedrinu a „vaří“ se v množství kolem 1

kilogramu metamfetaminu na jeden var. Pervitin pocházející z těchto velice dobře zařízených laboratoří, situovaných mimo bydliště výrobce, je vysoce čistý, krystalický a dobře odlišitelný

od drogy vyráběné v malém množství nebo z léčiv. Vlastní výroba, tedy chemický proces

doprovázený velice intenzivním zápachem, se stále častěji provádí v neobydlených nebo odlehlých místech. Tím, že se do organizace výroby a distribuce pervitinu zapojují cizí státní

příslušníci, se zvyšuje tendence prodeje metamfetaminu v SRN a Rakousku, kde je jeho tržní

hodnota daleko vyšší, pohybuje se na úrovni 150 – 200 % ceny v ČR. Podle informací Útvaru

pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky je zájem ze strany uživatelů a

proto i dealerů v SRN a Rakousku je o český „krystal“ vysoký. Extáze (MDMA)- názory na

extázi jsou rozdílné, jedni ji považují za drogu, jiní za psycholytikum. Když se extáze v roce

1912 poprvé syntetizovala, nikoho ani ve snu nenapadlo, že by se v budoucnu mohla stát ilegální drogou. V roce 1914 ji nechala patentovat farmaceutická společnost Merck jako prostředek pro upravení chuti k jídlu. Protože však nesplnila očekávání svého výrobce, brzy

zmizela ze scény. V roce 1953 ji v rámci výzkumu řady psychotropních látek testovala na

zvířatech americká armáda. V roce 1984 byla MDMA ještě na seznamu legálních látek. V USA ji užívali převážně studenti. Brzy se ale rozšířila a nahradila členům hnutí hippies

kokain. V roce 1985 byla v USA zakázána a dodnes zůstala ilegální drogou (USA se také zasadily o celosvětový zákaz této látky), i když se dostala do masových médií

4

Nožina, M., Svět drog v Čechách. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1997, s. 29

-6-

díky skupince lidí, kteří podali žalobu na US Drug Enforcement Agency 5 a pokoušeli se tak

zabránit zakázání drogy. Díky této bezplatné reklamě, kterou vyvolaná polemika zajistila, se

Extáze rozšířila po celých USA. Přesto byla Extáze zakázána a co více, byla zařazena do

nejpřísnější kategorie, vyhrazené pro škodlivé a návykové drogy bez lékařského využití. Postavení MDMA mimo zákon v USA mělo dalekosáhlé důsledky. Prvním bylo zabránění

legálnímu užívání drogy terapeuty. Legální pokusy s touto drogou mohli provádět pouze švýcarští psychiatři. Druhým bylo snížení kvality drogy prodávané na ulici, neboť poptávka

byla nyní uspokojována ilegálními výrobci a droga byla distribuována zločineckou sítí. Ačkoliv se v první vlně počet uživatelů radikálně snížil, zákaz nezabránil tomu, aby se

popularita drogy nerozšířila po celém světě. MDMA je amfetaminový derivát, působí tedy

jako psychostimulans. Po spolknutí je MDMA v žaludku strávena a vstupuje do krevního oběhu. Krev ji roznáší do všech částí těla, i do mozku, kde uvolňuje serotonin a dopamin a

poškozuje nervová zakončení. Extáze způsobuje smrt zejména po požití v horku, ve stresu, u osob s kardiovaskulárními chorobami, dále dehydrataci, případně poškození ledvin. Jen

v Německu prokazatelně po jejím požití zemřelo více než 140 lidí 6.Pro svoji chemickou

příbuznost s ostatními amfetaminy a podobné účinky se MDMA stala drogou díky níž jsou

konzumenti schopni protancovat celé noci na zábavách a „house klubech“. Je nutné upozornit, že míchání MDMA s alkoholem je velmi nebezpečné. Extáze je také alternativou dopingu

špičkových sportovců. Amfetaminy jsou po desetiletí známé a proslulé dopingové prostředky

ve vytrvalostním sportu. Bohužel nejpřístupnější jsou Extázi mladí lidé. Je to droga, se kterou se, kromě marihuany, nejčastěji setkávají již žáci středních, ale i základních škol. Jedná se o mládež ve věku 15 – 25 let. MDMA je užívána pestřejším složením lidí, než je tomu u většiny

ostatních ilegálních drog. Je jí připisována schopnost svádět dohromady typy lidí, kteří by

spolu jinak nikdy nepřišli do styku. Mezi starší uživatele patří ti, kteří v šedesátých letech brali LSD a doposud kouří marihuanu. Dennní tisk pravidelně přináší informace o tom, jak se

Extáze užívá na různých techno párty a street párty, kde je velká koncentrace právě mladých

lidí. Podle těchto zdrojů došlo k téměř 100-násobnému zvýšení poptávky od roku 1999, zároveň je zjevný pokles cen jak při dovozu, tak distribuci. Pro zajímavost : mimořádné číslo Bulletinu Extáze Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky věnované pouze této droze přináší i obrazovou přílohu, která

5 6

Vládní odbor USA zabývající se drogami Borník, M. Drogy-co bychom o nich měli vědět. Praha: Themis, 2001, vydání 1., str.11

-7-

obsahuje 226 (!) různých tvarů, forem, barev a gramáží tablet extáze. LSD- kyselina

lysergová byla poprvé syntetizována v roce 1938. Objevení účinků LSD na psychiku znamenalo v té době zásadní zvrat ve vývoji psychiatrických výzkumů psychóz a mnohých dalších duševních onemocnění. Jak jsem již uvedl dříve, psychiatři velice rádi při léčbě

experimentovali s látkami podobných účinků jako LSD. V historii LSD se vyskytuje jméno

Timothy Learyho, neblaze proslulého profesora Harwardské university, který na sobě experimentálně vyzkoušel účinky psilocybinu a na jeho popud provedli totéž i jeho studenti.

Leary byl z této university vyloučen a označen za propagátora narkomanie. V padesátých letech se Leary začal věnovat pouze otázce LSD, které ho nesmírně zaujalo svými účinky.

Během dalších let vytvořil „psychedelický kult“, který zcela otevřeně propagoval volné používání LSD. Jeho program zahrnoval zlegalizování jak marihuany, tak i LSD. Díky módní

vlně a negativní propagaci ze strany státního aparátu se LSD velmi rychle stalo jednou

z nejrozšířenějších drog v USA, odkud se rozšířilo na starý kontinent a do dalších zemí celého světa. Vlna hippies byla prodchnuta ideály vzdoru a naděje proti celému zkaženému světu peněz a komerce do jejichž rámce LSD zapadlo jako dlouho očekávaný spasitel. Častým

argumentem neodborníků je fakt, že LSD a jiné halucinogeny nezpůsobují, v porovnání např.

s alkoholem a cigaretami závažné somatické poruchy, nebo klasickou fyzickou závislost jako např. opiáty. Ale to je jen polovina pravdy, většina drog působí právě na psychiku a tudíž vyvolávají závislost psychickou. LSD je schopno zesílit a zintenzívnit veškeré vnímání

(zvuky, barvy…). LSD nabízí dlouhodobý příjemný prožitek. ze relativně únosnou sumu. Bez

alkoholu a všech nepříjemností s tím spojených jako je kocovina, nemožnost řídit auto atd. LSD skutečně může být vším, co jsem vyjmenoval, ale to je pouze umělý svět fikcí a iluzí, které se postupně vytratí, ale zanechávají za sebou prázdno a mnohem častěji i jiné, ne vždy

příjemné zážitky. Jedním z mnoha jevů, které se velice často vyskytují u lidí zneužívajících

LSD, je sklon k senzitivní vztahovačnosti a depresím. Během intoxikace má mnoho lidí

tendence vztahovat ke své osobě zcela normální chování a jednání, které se jim v takovéto situaci zdá neadekvátní, nebo odsouzení hodné. Velmi výrazný je rovněž pocit nejistoty a

neschopnosti objektivně posuzovat reakce sebe samého i děje okolo. Z této neschopnosti pramení i výrazná úzkost. Lze tedy hovořit o výrazných poruchách sebehodnocení v důsledku narušeného vnímání sociálních vazeb a sebe samého.

-8-

Účinky LSD je možno rozdělit podle závažnosti do několika stupňů (dávek) :

-Dávka do 50 – 70 gama vyvolává ve většině případů euforií s možností aktuální manifestace

rysů osobnosti, bez větších známek otravy. Osoby si svůj stav uvědomují a kontrolují. Jsou schopni posoudit adekvátnost situace a orientovat se v ní. Dávka od 50 – 200 gama působí

většinou silně euforicky a vytváří již stavy velmi podobné psychózám. Průběh je

pro

intoxikovaného v mnoha případech již neovladatelný vůlí. Dostavují se patologické jevy a dochází k poruchám vědomí. Dávka od 200 gama výše vyvolává stavy, které označujeme za

psychodelické. Volní zásah do probíhající intoxikace je již velmi náročný, spíše nemožný. V České republice se v současné době vyskytují většinou tripy LSD s dávkou přibližně do 100 – 150 gama účinné látky.

Celkově lze účinky LSD na psychiku člověka shrnout

konstatováním, že vliv jednorázové aplikace této látky by neměl mít významnější vliv v

oblastech psychického poškození jedince. Velice nebezpečná situace je, podá-li se LSD

nějakému člověku bez jeho vědomí. V těchto případech dochází velice často k vyhrocení popisovaných příznaků a v nejednom případě jsou doprovázeny sebevražednými pokusy. Mnohem větší nebezpečí poškození však nastává při častém, dlouhodobém užívání LSD.

Opakovaná intoxikace (i nízkými dávkami) může vyvolat mozkové poruchy trvalejšího rázu a za jistých okolností i nevratné změny.

-9-

2. Dějiny, vývoj a prognózy zneužívání návykových látek v Evropské Unii

a v České republice 2.1. Pohled do historie

Zneužívání drog v českých zemích není ničím novým. Halucinogeny pravděpodobně

již objevili příslušníci neolitických kmenů. Rulík zlomocný, durman obecný a blín černý,

obsahující skopolamin a atropin, byly ve středověké Evropě používány k přípravě čarodějných nápojů či mastí – tedy v černé magii. Nechvalnou pověst si získal i bolehlav

blamatý, užívaný ve větších koncentracích jako jed. Zápisy, které se dochovaly

z čarodějnických procesů, svědčí o tom, že složení mastí bylo obdobné v celé Evropě. Zkoušky chemikálií na vlastním těle prováděl jako jeden z prvních slavný humanista a lékař Philippus Aureolus Paracelsus (1493 – 1541), který jistý čas, žil na zámku v Moravském Krumlově. Tento lékař vyslovil myšlenku, že lék odděluje od jedu jenom

velikost dávky. S cílem dosáhnout psychických i fyzických požitků se omamné látky

začaly více využívat v 17. století. S rozvojem technických věd a rozpracováním technických metod čištění, koncentrace o oddělování látek se šíří i jejich syntetická

výroba. Zvyšující se poptávka vede k jejich masivnější produkci a v rámci rodícího se farmaceutického průmyslu k jejich

širšímu využití při výrobě léčiv a jedů, a také

„požitkových“ látek. O medicionálním využívání drog u nás se zmiňuje řada lékařských

příruček. V roce 1829 experimentoval Jan Evangelista Purkyně sám na sobě s muškátovým oříškem, který byl od středověku lékaři předepisován jako panaceum (všelék). Zneužívání

drog v moderním slova smyslu, spojené s vytvářením závislosti, bylo však v českých

zemích lékařsky zaznamenáno až na konci minulého století. Tehdy bylo poprvé popsáno několik případů opiofagismu (polykání opiové šťávy). Éru drog však odstartoval silnější

derivát opia – morfin. Rozšířené zneužívání morfinu se ve střední Evropě poprvé objevilo

po válce prusko – rakouské ( 1866 ) a prusko – francouzské ( 1870 – 1871 ). V té době již byla provedena izolace morfinu a vynalezena injekční stříkačka. Morfin byl převážně podáván jako utišující lék zraněným vojákům. Právě z takto léčených pacientů pocházeli

první závislí morfinisté. Nová choroba získala přívlastek „vojenská“. Pro rozkvět morfismu znamenal konec století „zlatý věk“, protože tehdy ještě neexistovaly

mezinárodní konvence omezující tento jev. Pokrok ve vědě, jako již mnohokrát předtím i potom, předběhl ochranná zákonná opatření.

-10-

2.2. Vývoj a prognózy drogové problematiky v EU a ČR Současné odhady OSN hovoří o více než 100 milionech lidí závislých na drogách. Nejvíce

jsou tímto zlem postiženy Spojené státy americké, kde je závislých asi 6 milionů lidí.

Podobně je tomu i po rozpadu SSSR ve Společenství nezávislých států, kde drogy pravidelně užívá 1.5 až 2.5 milionu lidí. Drogovým problémem byla zasažena i Čína. Výroba heroinu, kokainu a syntetických drog roste prakticky po celém světě. V některých zemích má ilegální

produkce, zpracování a obchod s drogami velký vliv na národní hospodářství, protože tvoří značnou část hrubého národního produktu. Například kokain přináší „černé“ ekonomice v Bolívii zisk 300 – 600 milionů dolarů ročně. Existuje nepopiratelné spojení mezi drogovým byznysem a aktivitami podvratných organizací v Latinské Americe, jihovýchodní a střední

Asii. Zisky z ochrany producentů a z obchodu s drogami často tvoří hlavní finanční základnu řady teroristických aktivit. Obchod s těmito látkami se soustřeďuje do politicky, hospodářsky a sociálně neklidných oblastí světa. Jednotliví překupníci drog se neustále slučují a vytvářejí

vzájemně propojené sítě typu kartelů. Jedná se zejména o latinskoamerické, západoevropské, africké a východoevropské skupiny organizovaného zločinu. Do Evropy plynou drogy téměř ze všech světadílů. Nasycený severoamerický trh nutí kolumbijské kartely, aby hledaly odbyt

ve Francii, Německu a Británii, kde jsou ceny na ulici oproti Americe dvojnásobné. Pád komunismu otevřel nové trasy z východu a střední Asie a vytvořil obrovskou potencionální

klientelu ve střední a východní Evropě. Jednotný trh Evropské unie umožňuje prodejcům, aby se snadno přemísťovali přes hranice, což policii ztěžuje práci. Nikdo nemůže přesně říci kolik

Evropanů užívá ilegální drogy. Jejich počet je však obrovský a stále roste. Podle zprávy Evropského úřadu pro sledování návykových látek v Bruselu se počet obyvatel EU, kteří si pravidelně dopřávají heroin, pohybuje mezi 500 tisíci až 1 milionem. Počet konzumentů

hašiše a marihuany odhaduje studie bruselské centrály na 20 – 30 milionů.7 Evropský drogový

boom sice ještě nedosáhl rozměrů amerických velkoměst, ale rychle je dohání. Není náhodné, že zhruba polovina heroinu a marihuany a

čtvrtina kokainu zabavených ve světě byly

zachyceny právě v Evropě. Nejčastěji jsou v Evropě zneužívány kanabisové preparáty, jež

převyšují ostatní drogy v poměru 10 : 1. Amfetaminy, druhá nejpopulárnější evropská droga, se objevují v tuctech nových forem, vyráběny jsou převážně v Polsku a Nizozemí.

Diethylamid kyseliny lysergové ( LSD) je také významnou drogou na evropské scéně. Důvodem je zřejmě vysoce atraktivní cena 5 – 10 dolarů za dávku. Často jsou zachycována 7

Nožina, M., Svět drog v Čechách. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1997, s. 131

-11-

velká množství tablet extáze a tripů LSD, které přicházejí z Nizozemí, které je centrem jejich

výroby. Spotřeba heroinu se stabilizovala, ale na vysoké úrovni. Evropská drogová scéna dnes

prodělává radikální změny. Ještě před deseti roky byly tvrdé drogy všeobecně považovány za

doménu chudých, zoufalých a duševně nevyrovnaných osob. Záplava kokainu přinesla zvrat. Šňupání kokainu rychle přebírají střední třída a evropská elita. Děti a mládež kouří

marihuanu. Nové drogové mýty přesvědčují mladou generaci, že kanabisové preparáty nejsou o nic víc škodlivější než tabák či alkohol. Přitom již dávno se pěstuje marihuana s obsahem až 30 %

tetrahydrocannabinol ( THC) což se účinkem vyrovná tvrdým drogám. Některé

evropské země jako Švýcarsko, Německo, Itálie, Nizozemí, Španělsko přijaly ve svých

právních normách beztrestnost užívání a držení drogy pro svoji potřebu. Zatím pouze

Španělsko, po zkušenostech s prudkým nárůstem toxikománie, trestnost jejich užívání opět zavedlo. Na základě dostupných dat a stanovisek domácích i zahraničních expertů byly v

Koncepci a programu protidrogové politiky pro území naší republiky po roce 1993 zformulovány dva scénáře předpokládaného vývoje drogového problému v České republice na nejbližší období: První scénář předpokládal rychlé vyrovnání domácí drogové scény se

západní Evropou. Spotřeba vzroste na úroveň Německa či Nizozemí, počet evidovaných závislých a zneužívajících osob se zvýší o 300 – 400 %, tj. na 20 000 (plus dalších asi 100

000 – 150 000 mimo evidenci). Z tohoto počtu bude asi 50 % v hlavním městě. Na scénu

proniknou zahraniční „tvrdé“ drogy (heroin, kokain) a mezinárodní organizovaný zločin. Zastánci tohoto scénáře jej zdůvodňovali tím, že volný obchod, pohyb osob a posun „severní

balkánské trasy“ na naše území nás rychle vtáhnou do západoevropských problémů.

Společnost v situaci v jaké byla ČR je sama o sobě živnou půdou jak pro zneužívání drog, tak pro trestnou činnost s tím související. Druhý scénář počítal s diferencovaným, atypickým

růstem. Počet evidovaných stoupne během pěti let o 50 – 100%. Na trhu budou převažovat drogy domácího původu, průnik z tranzitu nebude zásadní. Trestná činnost, zejména organizovaná, však poroste a dojde ke konkurenčním bojům mezi domácími a mezinárodními

organizacemi. Česká republika se může stát zemí nepříznivou pro rozvoj nezákonného trhu. Důvody pro tento scénář byly např. nekonvertibilita české měny, dostatečný potenciál a kvalita domácí produkce, rezistence populace a skutečnost, že ČR zvládá politické, ekonomické a sociální změny poměrně úspěšně a jevy společnosti “v přechodu“ se nemusejí

naplno projevit. V obou případech se s vysokou pravděpodobností kalkulovalo s fenoménem

rostoucího výskytu AIDS a infekčních chorob v souvislosti s injekčním podáváním drog. Prakticky ihned po politických změnách a otevření trhu v roce 1990 se ukázalo, že zájem o

-12-

drogy je v české populaci obrovský. Z předchozích let přetrvávalo zneužívání návykových

léků, zejména hypnotik a sedativ, používaných na spaní a k uklidnění jako byl Rohypnol, Diazepam a jiné. Zájem přetrvával i o analgetika a opiáty jako morfin či syntetický Pethidin a

Tramal. Těžiště problematiky závislostí na lécích se však přesunuje na starší věkové skupiny, hlavně osoby nad 30 let. Naopak těkavé látky jsou i nadále přitažlivé pro nejmladší věkové

kategorie toxikomanů. Jenom v roce 1992 podle statistik prokazatelně zemřelo 6 osob po zneužití těkavých látek. V roce 1994 na pražské konferenci Mezinárodní rady pro alkohol a

drogy zastávali názor, že pro Českou republiku je charakteristický druhý scénář. Ale ke konci

tohoto roku již bylo, na základě vyhodnocení situace na trhu s OPL, stále jasnější, že toto hodnocení nebylo správné a že se téměř plně projevuje první scénář.8 2.3. Současná situace v České republice

Vedle těkavých látek se v souvislosti s novou situací ve společnosti objevují nové,

podstatně nebezpečnější trendy zneužívání drog, které silně oslovují rovněž adolescentní

mládež. Příkladem je velmi rychlé rozšíření konzumace marihuany a hašiše. Marihuana i hašiš se u nás zneužívaly i za minulého režimu, ale po roce 1991 se jejich zneužívání mění ve

skutečně módní vlnu. Prudce narůstá tuzemská produkce kanabisu, který si toxikomani pěstují

nejen na ilegálních polích, ale třeba i doma v květináči. V posledních letech se rozšířilo pěstování konopí ve sklepích nebo i ve skříních přímo v bytech, za osvětlení speciální

lampou. Na toxikomanské scéně se objevují nově vyšlechtěné rostliny konopí a techniky,

které umožňují zvýšit obsah THC v rostlinách až na 30 %. Dalším novým trendem bylo

výrazně rozšíření dostupnosti pervitinu. Došlo ke změnám i ve formě užívání této drogy. Původní, prakticky stoprocentní nitrožilní aplikaci (jehlou a stříkačkou do žíly) zčásti nahradilo velice populární šňupání. Právě šňupání pervitinu na diskotékách mládež vnímá

jako méně rizikovou rekreační aktivitu. Tento způsob je sice bezpečný co se týká přenosu

infekce, ale vznik závislosti a rozvoj toxické psychózy nijak neoslabuje. Další novou formou užívání pervitinu je perorální aplikace. U ní se účinky drogy dostavují pomaleji, než u injekční aplikace, ale trvají déle a rovněž pozvolněji odcházejí. Dokladem vysoké oblíbenosti této drogy je statistika oblíbenosti jednotlivých druhů drog za první čtvrtletí roku 2005.9

8 9

Nožina, M., Svět drog v Čechách. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1997, s. 223 Viz Příloha č.1

-13-

Od roku 1993 se do České republiky stále častěji dováží dříve u nás téměř neužívaná droga

LSD- a to ve formě tripů nebo krystalů. Nové tripy LSD, na rozdíl od dřívějších let, neobsahují takové množství drogy jež by vyvolávalo silné halucinace. Požadovaným efektem

se stala euforie, stimulace a spíše drobné změny ve vnímání barev a hudby. LSD se tím

zařadilo mezi módní drogy.10 Porovnání pořadí oblíbenosti (dostupnosti) drog ukazuje na

výrazné přední místo pervitinu. Varující bylo, že na druhé místo se po roce 1995 dostal heroin. Výrazně předstihl velice oblíbené užívání kanabiontů tj. marihuany a hašiše.

Z drogového spektra současného období téměř úplně vymizel dříve velice oblíbený braun. K velkému rozšíření zneužívání OPL po roce 1991 výraznou měrou přispělo zejména otevření hranic a s tím spojená strategická poloha ČR v Evropě, změny hodnotového systému. Velký vliv měl i dostatek látek zneužitelných při výrobě drog. Dále to bylo otevření nových

drogových cest, vedoucích do naší republiky zejména ze států bývalého SSSR.11 V oblasti

drogové legislativy to byla i beztrestnost držení drogy pro vlastní potřebu a relativně nízké

tresty za nedovolenou výrobu a obchod s drogami. Nelegální výroba a distribuce pervitinu nabývá organizovaného charakteru s rozdělením úkolů při zajišťování

surovin a

poskytováním vědomostí z oblasti chemie jako placené služby. Efedrin byl ve velkém

odcizován zejména ve výrobním podniku VÚAB Roztoky u Prahy, ať již narkomany, formou krádeže vloupáním, nebo zaměstnanci, kteří pak s efedrinem obchodovali. Jeho cena na černém trhu se pohybuje mezi 30,- až 100,- Kč za 1 gram (rozhoduje zdroj, prodejce, původ

látky, prodávané množství…). Proto byla navázána spolupráce s VÚAB Roztoky u Prahy za

účelem snížení možnosti odcizení efedrinu. Výsledkem byl sice značný nárůst zajištěného efedrinu, ale zamezit jeho odcizování se nepodařilo. Naopak dobrou spoluprací s vedením

podniku a inspektorátem OPL ministerstva zdravotnictví bylo zabráněno několika pokusům

vyvézt efedrin do rizikových oblastí nebo rizikovým odběratelům. Po těchto opatřeních v podniku VÚAB Roztoky byl zjištěn návrat ke klasickému „vaření“ ze Solutanu, případně

jiných léčiv a léčebných přípravků obsahujících snadno získatelný efedrin. I když se cena pervitinu za poslední léta udržuje v hodnotách kolem 1.000,- Kč za 1 gram, v regionech, kde

je vysoká poptávka a akutní nedostatek této drogy, může jeho cena stoupnout až na 1.500,- až Nožina, M., Svět drog v Čechách. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1997, s. 225 Pro dokumentaci uchycení se zahraniční produkce drog na území České republiky lze uvést orientačně jejich ceny v porovnání s domácí produkcí. Jeden gram pervitinu, jakožto drogy domácí produkce, lze zakoupit za částku 1.000 – 1.500,- Kč a drogy zahraniční produkce v mnoha případech velice levněji a to za orientační ceny : HAŠIŠ 1 gram 400-500 Kč LSD tripy 200-500 Kč HEROIN 1 gram 400-800 Kč MDMA kapsle, tablety 1 kus 400-600 Kč 10

11

-14-

2.000,-Kč za 1 gram. V poslední době byl rovněž zaznamenán vývoz „vařičů“ do zahraničí,

kde mohou metamfetamin nerušeně vyrábět přímo. Takto lze totiž snížit pravděpodobnost dopadení výrobců a snížit na minimum i možnost zajištění drogy právě odstraněním rizikového prvku, kterým bezesporu je převoz drogy přes hranice. 2.4. Drogy a organizovaný zločin v ČR

Termínem organizovaný zločin označujeme skupinovou soustavně páchanou trestnou

činnost s vysokým stupněm profesionality, organizovanosti, dělby práce a moci s cílem zvyšování kapitálu a vlivu ve společnosti. Zjednodušeně organizovaný zločin představuje

specifickou podnikatelskou aktivitu organizovanou podle modelu prosperujícího podniku s tím, že nejsou respektovány společenské normy. Primárně je organizovaný zločin zaměřen

na tržně orientovaný obchod a poskytování zboží či služeb, které jsou zákonem omezeny nebo zcela zakázány. Organizovaný zločin si vytváří novou poptávku jako jiné (legální) podniky, aby si podržel nebo rozmnožil zisk. Základním znakem charakterizujícím organizovaný zločin je vysoký stupeň profesionalizace. Ta je charakterizována především vysokou úrovní

organizovanosti, která spočívá na koncepční, plánovité a pevně hierarchicky členěné organizační struktuře s přesně vymezenými funkcemi, dělbou práce, propojením různých

oblastí, jednotných a přísně dodržovaných normách chování. Jde o dlouhodobou a plánovitou

trestnou činnost, páchanou hierarchicky strukturovanou skupinou osob s propracovanou

dělbou práce. Další podmínkou profesionalizace je dokonalé technické vybavení a to střelnými zbraněmi, spojovací technikou, automobily, počítači a podobně. Nezbytným požadavkem úspěšné činnosti jsou dokonalé informace získávané zpravidla z oficiálních

zdrojů přesahujících hranice států. Profesionalizace je charakterizována dále vysokou úrovní činností, variabilností a pružností pachatelů. Nejsou páchány delikty pouze v průběhu akcí,

ale i k udržení majetku a k zamezení trestního stíhání a rovněž tak k prosazování přísných

pravidel uvnitř skupiny, k vyřazení jiné kriminální konkurence a k rozšíření mocenských zájmů. Druhým významným znakem, charakterizujícím organizovaný zločin je značné bohatství nabývající formu kapitálu. Takřka

neomezené finanční prostředky, které jsou

získávány touto trestnou činností, jsou opět vkládány do činností k zajištění nových zisků.

Třetím charakteristickým znakem je mezinárodní spojení. U páchané trestné činnosti se projevuje značný počet zahraničních pachatelů. Nezřídka jsou plánovány a řízeny ze zahraničí. Mezinárodní spojení však nemusí být vždy pravidlem. Nelze vyloučit,

-15-

že organizovaný zločin je páchán organizovanou skupinou v rámci jednoho státu. Podmínky pachatelství trestného činu ve prospěch zločinného spolčení vymezuje ustanovení

§ 43 TrZ. Podle citovaného ustanovení se považuje za pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení takový pachatel, který spáchal úmyslný trestný čin: 1) jako člen zločinného spolčení,

2) vědomě se členem zločinného spolčení nebo 3) v úmyslu zločinnému spolčení napomáhat.

Jde o různé formy účasti, jimiž se má vyjádřit jakýkoli aktivní způsob participování pachatele na realizaci zločinného spolčení, a proto z hlediska trestní odpovědnosti postačí kterákoli

z nich.12 Významným znakem organizované kriminality je její pronikání do oficiálních

společenských struktur. V první fázi jde o to, aby zkorumpovaní nebo zkompromitovaní představitelé organizovanému zločinu sloužili podáváním informací, ochranou, ovlivňováním

soudních jednání. V konečné fázi jde o to, aby organizovaný zločin dosáhl rozhodujícího vlivu v politice, ekonomice, sdělovacích prostředcích a podobně. Organizovaná kriminalita tak usiluje o zajištění spojení s představiteli státního aparátu, kteří by zločincům sloužili. Hovoří se o „vtažení“ pracovníků státních orgánů včetně justice a policie do trestné činnosti.

Základní funkcí organizované kriminality je dosažení maximálních zisků. Tomu napomáhá

zajišťovací funkce, která souvisí se zajištěním maximální bezpečnosti v podnikání. Pro obě funkce je nezbytné, aby organizovaný zločin pronikal do oficiálních struktur.

Organizovaný zločin lze tedy shrnout do konstatování, že jde o specifický typ

mnohostranné trestné činnosti vykazující řadu shodných rysů s podnikatelskou činností,

organizovaný za účelem dosahování maximálního zisku bez ohledu na použité prostředky a oblasti podnikání. Reaguje na strukturu společenské poptávky.

Způsoby opatřování důkazů o drogové trestné činnosti výrazně ovlivňuje zvláštní povaha

tohoto typu trestné činnosti. Ta je daná mimo jiné tím, že je do ní zapojeno velké množství

organizovaných zločinecký seskupení, která postupují velice konspirativně, takže se do jejich

struktur daří pronikat jen s velkými obtížemi. Navíc koneční spotřebitelé drog, pro něž je tato seskupení s velkým finančním ziskem zajišťují, se zpravidla necítí být jejich aktivitami

poškozeni a nemají zájem svědčit proti jejich členům v řízení před soudem. Mnohdy se navíc sami určitým způsobem zapojují do činnosti těchto seskupení, zvláště do distribuce drog

jejich dalším uživatelům, takže jim rovněž hrozí trestní postih. To vyvolává potřebu využívat Sotolář A., Púry F., Šámal P., Kudrle S., Kalina K. a kol. Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti České republiky 2002. Svazek 65 str. 98 12

-16-

některé netradiční formy šetření v těchto věcech a snahu policejních orgánů proniknout do

struktur těchto zločineckých seskupení, tedy přímo mezi výrobce, obchodníky, distributory a dealery drog. Zákonodárce zmíněnou problematiku vyřešil ustanoveními Hlavy deváté

zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád). Jedná se především o §§ 158b, 158c, 158d, 158e. S tím

je pak spojen problém procesního využití důkazů, které se přitom podaří získat, a vůbec

přípustných mezí intervence policistů – pochopitelně vystupujících s utajením své skutečné totožnosti a zastírající skutečný účel svého nasazení – do aktivit těchto osob a jejich

seskupení. Specifický význam má řešení těch situací, kdy se policisté určitým způsobem

přímo podílí na naplňování znaků skutkové podstaty některého trestního činu (použití agenta podle § 158 e) zák. č. 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a případů použití různých forem policejních provokačních metod při šetření drogové trestné činnosti. Policejní

provokační metody jsou v řadě zemí v praxi využívány nejen s cílem usvědčit pachatele

drogových, ale i některých jiných trestních činů, mezi jiným zvláště úplatkářství, obchodu s dětmi a ženami, šíření pornografie a praní špinavých peněz. 2.5. Dealerské cesty

Nelze přehlížet, že přibližně od roku 1993 se Česká republika ve vztahu k obchodu

s drogami ze země tranzitní na zemi cílovou. Přes ČR tranzitují dodávky heroinu z Blízkého i

Dalekého východu zejména tzv. Balkánskou cestou13, dodávky kokainu z Latinské Ameriky,

dodávky kanabionidů z Blízkého a Středního východu i z Afriky (graficky znázorněno v obrazové příloze). ČR je v současné době cílovou zemí pro všechny druhy omamných a psychotropních látek, snad jen s výjimkou cracku.

Trestná činnost v oblasti omamných a psychotropních látek má jednoznačně v současné

době organizovaný charakter (pomineme-li samozřejmě individuální výrobu či samopěstitele

13

V roce 2002 byla odhadovaná produkce opia v Afgánistánu cca 3 400 t (tj. možnost výroby 340 t heroinu) a

opiový mák byl pěstován na rozloze cca 74 000 ha při výtěžnosti 46 kg/ha (jinde ve světě cca 24 kg/ha !!). Opiový mák je pěstován již v 28 provinciích z celkových 32, klesá osázená plocha na jihu a naopak roste v severních částech země, Vyhlídky na možnou redukci produkce opia v roce 2003 jsou velmi nízké a to z několika důvodů : -

malá ochrana rolníků ze strany centrální vlády a z toho plynoucí silná pozice kmenových náčelníků, na

-

nízké kompenzační platby v případě pěstování jiných plodin než opiového máku.

obchodu s opiem silně zainteresovaných,

Podle odhadu pákistánských úřadů byla produkce v roce 2003 cca 4 000 t surového opia.

-17-

cannabis). Tento organizovaný charakter zločineckých skupin se odvíjí v různých formách a stupních složitosti a prokombinovanosti.

V podstatě lze na formy proorganizovanosti nahlížet ze čtyř hledisek :

a) zda se jedná o skupinu „výroba – distribuce – vývoz“, případně „výroba – distribuce“ b) zda se jedná o skupinu „tranzit“

c) zda se jedná o skupinu „tranzit – distribuce“ d) zda se jedná o skupinu „dovoz“

Dalším z hledisek je samozřejmě nacionalita skupin, internacionálnost či promíšenost

daných skupin. Nejaktivnější se zatím na území České republiky projevují formy „výroba –

distribuce“, následuje „tranzit“ poté „dovoz – distribuce“ případně „tranzit –distribuce“ a v poslední řadě je to forma „výroba – distribuce – vývoz“. Ve formě „výroba – distribuce – vývoz“ se v současné době profiluje česká komunita. V dalších formách převládají příslušníci

jiných států a národností, zejména původu Kosovoalbánského, občané bývalého SSSR, Afriky

a Jižní Ameriky. V poslední době se zvyšuje podíl českých občanů ve formách drogové kriminality „tranzit“ a „tranzit – distribuce“ a naopak příslušníci jiných států a různých

národností se stále výrazněji snaží proniknout do formy „ výroba – distribuce – vývoz“. V rámci těchto oblastí a forem zatím nejorganizovanějším charakterem působí Kosovoalbánci a příslušníci národů bývalého SSSR, včetně tvrdosti a brutality. U skupiny Kosovoalbánské komunity je evidentní i snaha o investice v legální sféře podnikání na území České republiky.

-18-

3. Současná legislativní úprava drogové problematiky 3.1. Mezinárodní smlouvy kterými je ČR vázána Otázky drogové problematiky jsou v našem státě řešeny z hlediska legislativy na dvou

rovinách, a to v rovině mezinárodní, představované mezinárodními smlouvami, jimiž je

náš stát vázán, a v rovině vnitrostátní, přestavované naší legislativou. Mezinárodní úroveň představují smlouvy OSN při řešení nezákonné výroby, obchodu a šíření omamných a psychtropních látek. Konkrétně se jedná o tyto:

- Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961 (publikována vyhláškou č. 47/1965 Sb.)

- Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných a psychotropních látkách z roku 1961 přijatý v roce 1972 (publikován jako sdělení č. 458/1991 Sb.)

-Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971 (publikována jako vyhláška č. 62/1998 Sb.)

-Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988 (publikována formou sdělení č. 462/1991 Sb.). Samotná ratifikace mezinárodních smluv v době přistoupení České republiky pochopitelně

neznamenala vyřešení problémů (legislativních, společenských,…). Kupříkladu v době přijetí

Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988 vycházel platný zákon z předpokladu, podle kterého se každé držení drogy (bez ohledu

na množství) uvádělo do vztahu s užíváním, nikoliv s nezákonným obchodem. V rozporu s požadavkem mezinárodních úmluv ukládala česká legislativa represivním orgánům povinnost prokázat, že se v daném případě jedná o nedovolený obchod s omamnými a

psychotropními látkami. Stejně bylo v té době povinností orgánů činných v trestním řízení

postupovat v případě zjištění pěstování kultur cannabisu sativa, kdy bylo nutno dokazovat a

určit záměr využívat tyto rostliny pro výrobu drog a dále bylo nutno prokázat nebezpečnost těchto látek. Takováto opatření, která neodpovídali v žádném případě požadavkům

mezinárodního práva, vysoce komplikovali úspěšnou práci orgánů represe a vycházeli vstříc

obchodníkům, kteří si byli vědomi výhod, které jim přináší využívání České republiky jako centra evropského obchodu s drogami. Také z výšeuvedených důvodů prošla česká legislativa týkající se drogové problematiky v posledních 13 letech poměrně složitým vývojem, který vyvrcholil současnou právní úpravou.

-19-

Vstup České Republiky do Evropské unie přinesl kromě tak potřebných změn v legislativě i

potřebu užší spolupráce orgánů činných v trestním řízení.

O založení Drogové jednotky

Europolu - EDU bylo rozhodnuto Maastrichtskou smlouvou o EU přijatou 7.2.1992, která vstoupila v platnost 1.11.1993. V této smlouvě se v hlavě VI., která se věnuje spolupráci v oblastech justice a vnitřních záležitostí ve čl. K1 hovoří o policejní spolupráci za účelem

prevence a boje proti terorismu a nezákonnému obchodování s drogami a dalším závažným

formám mezinárodního zločinu, včetně, je-li to nezbytné, určitým aspektům celní spolupráce v souvislosti s organizací celounijního systému výměny informací v rámci Evropské policejní

služby Europol . Svoji zpočátku jen omezenou činnost zahájil Europol 3.1.1994. Definitivní právní základ činnosti celého Europolu byl položen uzavřením Úmluvy o založení Europolu

ze dne 18.7.1995, kterou následně ratifikovaly všechny členské státy Evropské unie a smlouva

vstoupila v platnost 1.10.1998. Svou činnost zahájil Europol v plném rozsahu 1.7.1999. Jeho sídlem je nizozemský Haag.

Cílem jeho založení byla snaha členských státu EU o zlepšení policejní spolupráce a

zavedení stálé, spolehlivé a intenzivní vzájemné výměny informací potřebných pro boj proti nejzávažnějším formám trestné činnosti za současného zajištění ochrany práv jednotlivců, zejména pak ochrany osobních údajů. Europol lze tedy charakterizovat jako organizaci činnou

v trestněprávním postupu, zaměřenou na zvyšování efektivnosti a zlepšení spolupráce příslušných orgánů členských států EU. Posláním Europolu je významným způsobem

přispívat k prosazování zákonů v Evropské unii a působit tak proti organizovanému zločinu se zvláštním důrazem na zločinecké organizace. 3.2. Vnitorstátní úprava v oblasti drog

Vnitrostátní úroveň je u nás představována zejména zákonem č. 140/1961 Sb.- Trestním

zákonem, (dále jen TrZ) ve znění pozdějších předpisů. V praxi je jeho provádění

uskutečňováno tak, že trestná činnost spojená s omamnými a psychotropními látkami je

postihována podle speciálních skutkových podstat trestních činů, které jsou uvedeny ve

Zvláštní části, Hlavě čtvrté Zákona č. 140/1961 Sb. jako trestné činy obecně nebezpečné: § 187 odst. 1 TrZ – zákaz neoprávněné výroby, dovozu, vývozu, provážení, nabízení,

zprostředkování, prodávání nebo jinak jinému opatřování nebo pro jiného přechovávání

omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahující omamnou látku nebo psychotropní látku, prekurzoru nebo jedu. Co je prekurzor, jed, omamná a psychotropní látka vymezují

přílohy Zákona č. 167/1998 Sb. Přitom není podmínkou, aby podle odstavce 1 citovaného paragrafu pachatel tohoto trestného činu prováděl činnost překupníka drog. Pro naplnění

-20-

skutkové podstaty trestného činu podle § 187 odst.1 TrZ stačí, když pachatel jinému opatří, nebo pro jiného přechovává drogu. Rozdíl je pouze v hodnocení stupně společenské

nebezpečnosti činu14. Nejvyšší společenskou nebezpečnost v tomto případě vykazují skutkové

podstaty podle § 187 odst. 4 písm. c) Zákona č. 140/1961 Sb. Vymezit obecně okruh těchto skutečností je relativně jednoduché: • • •

existence organizované skupiny lidí, její působení ve více státech,

spojení pachatele, který je trestně stíhán, s touto skupinou

Stran organizované skupiny lidí je třeba prokázat existenci a působení sdružení nejméně tří

osob trestně odpovědných, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti

vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci

úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení

trestného činu a tím i jeho nebezpečnost pro společnost. Nevyžaduje se, aby šlo o soustavnou nebo vícenásobnou trestnou činnost, ale pro naplnění tohoto znaku skutkové podstaty

trestného činu postačí, když je tímto způsobem proveden i jeden akt trestné činnosti. Pro naplnění kvalifikované skutkové podstaty tak nepostačuje, aby pachatel spolupracoval

s někým v cizině, musí jít o sdružení nejméně tří lidí, které bude organizované ve shora naznačeném smyslu.Taková skupina musí působit ve více než jednom státě, tj. nejméně ve dvou státech, případně včetně České republiky, a pachatel, který je stíhán v České republice,

s ní musí být zcela konkrétně spojen, i když nemusí být jejím členem. Jak vyplývá ze shora uvedeného, opravdu jednoduše se to řekne, obtížně se provede, resp. dokáže. Ideální důkazní stav je, když ona skupina je trestně stíhána v cizině, odkud lze cestou právní pomoci vyžádat

důkazy k dokumentování toho, že skupina o nejméně třech trestně odpovědných osobách

působila jako organizovaná ve smyslu § 34 písm. g) TrZ. Spojení obviněného stíhaného v České republice s touto skupinou bude buď možno rovněž dokumentovat na základě právní pomoci z ciziny (za tím účelem lze z ciziny vyžádat i záznamy tam provedených odposlechů telekomunikačního provozu), nebo bude možno využít právě odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu, který byl uskutečněn mezi ním z České republiky a členy

organizované skupiny působící v dalším státě. Skutečnost, že byla identifikovaná droga nalezena poté, co opustila území Česká republiky v cizině, nebo naopak v České republice,

kam byla (zejména pod kontrolou policie) z ciziny dopravena, je velmi významnou okolností, ovšem pouze jednou ze shora uvedených, které bude třeba dokazovat. Subjektivní stránka 14

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17.11.1998, sp.zn. 7 To 686/98

trestného

činu

pachatele

pak

-21-

musí

pokrývat

všechny

rozhodné

skutečnosti,

tj.

včetněorganizovaného charakteru skupiny a jejího působení ve více státech, i když podle § 6

písm. b) TrZ k naplnění kvalifikované skutkové podstaty podle § 187 odst. 4 písm. c) TrZ

ohledně okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby (tj. spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech) postačí tzv. nevědomá nedbalost ve smyslu § 5 písm. b)

TrZ (nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom

vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl). Pachatel také nemusí konkrétně, např. jménem či přezdívkou znát členy organizované skupiny, znát jejich začlenění

(roli, úlohu) v organizované skupině, ale jeho subjektivní stránka musí pokrývat prokazatelně okolnosti, které o působení organizované skupiny svědčí.15

§ 187 odst. 2 TrZ - znaky kvalifikované skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 2 písm. a TrZ

jsou alternativně buď spáchání takového činu ve větším rozsahu anebo spáchání pachatelem,

jenž je členem organizované skupiny věnující se neoprávněné výrobě, dovozu, vývozu, průvozu, nabízení, zprostředkování a jiným formám opatřování nebo přechovávání omamných nebo psychotropních látek pro jiného. Naplnění znaku „ ve větším rozsahu“ ve smyslu §187 odst.2 TrZ je třeba posuzovat zejména z hlediska celkového množství omamné

nebo psychotropní látky, která byla předána nebo prodána, časového období, po které byla

taková látka prodávána nebo předávána, počtu jednotlivých útoků vůči jednotlivým osobám v uvedeném časovém období a předpokládané ceny, za kterou byla nabízena, tedy nikoliv

z hlediska pouhého zisku pachatele z této činnosti. Podpůrně lze při tom vyjít z toho, že ve

finančním vyjádření jde o takový rozsah, který ve finančním vyjádření hodnoty nabízené omamné nebo psychotropní látky odpovídá nejméně způsobení větší škody ve smyslu § 89 odst.11 TrZ16.

§ 187a) TrZ zakazuje bez povolení přechovávání omamné nebo psychotropní látky nebo

jedu v množství větším než malém. Malé množství omamných a psychtropních látek ve smyslu § 187a TrZ lze vymezit tak, že se tím rozumí individuálně určená denní dávka

omamné nebo psychotropní látky v množství obvyklém pro konkrétní osobu užívající tyto látky, která odpovídá stupni její závislosti na těchto látkách, aniž je způsobilá vážně ohrozit zdraví nebo život této osoby.17 Množství psychotropní nebo omamné látky větší než malé ve

Vaněček, M., Bulletin Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování České republiky, 4/2003, str. 7-8 16 Sotolář A., Púry F., Šámal P., Kudrle S., Kalina K. a kol. Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Justiční akademie České republiky 2003, svazek 66 str. 14 17 Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.1.2000, sp. zn. 2 Tz 29/2000

15

-22-

smyslu § 187a odst. 1 TrZ je třeba posoudit individuálně u každé takové látky s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu i k osobě uživatele. Určujícím kritériem pro stanovení tohoto

množství je účinek dané psychotropní nebo omamné látky na zdraví a zvláště

psychiku jejího uživatele. Posouzení takového účinku patří do soudně znaleckého oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a u znalců předpokládá specializaci na osoby užívající

omamné a psychotropní látky. Předpokladem trestního postihu podle § 187a odst. 1 TrZ je

přechovávání takového množství omamné nebo psychotropní látky, které obecně znamená zvýšené nebezpečí pro zdraví nebo život člověka ve vztahu ke konkrétnímu uživateli

přesahuje jeho běžnou potřebu. Hraniční množství „větší než malé“ ve smyslu § 187a odst. 1

TrZ představuje určitý násobek běžné denní dávky (tzv. spotřební látky) jejího uživatele, stanovený diferencovaně ve vztahu k jednotlivým omamným a psychotropním látkám s ohledem na jejich škodlivé účinky a rizika spojená s jejich zneužíváním. Určující význam

pro stanovení tohoto násobku má riziko těžkého poškození zdraví, příp. i smrti, v důsledku užití neúměrně velkého množství takové látky, a riziko rozvoje fyzické závislosti na ní. U

metamfetaminu a dalších látek s velkými negativními účinky představuje toto hraniční množství dvojnásobek denní dávky spotřební dávky jejich uživatele. Trestní postih neoprávněného přechovávání preskurzorů pro vlastní potřebu uživatele ve smyslu § 187a odst. 1 TrZ nepřichází v úvahu.18 V souvislosti s otázkou množství prodávané nebo držené

omamné látky či jedu je třeba zmínit též pokyn č. 6/2000 Sbírky pokynů obecné povahy Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 27. 4. 2000, který k této problematice

vydal

nejvyšší státní zástupce a který obsahuje tabulku orientačních hodnot odpovídajících znění ustanovení § 187 odst. 1, 2 psychotropních

tr.

zákona nejčastěji

se

vyskytujících

omamných a

látek, v níž bylo vycházeno z mezinárodních zkušeností i medicínských

hledisek. Snaha o ujednocení postupu orgánů činných v trestním řízení v souvislosti

s drogovou trestní činností vedla také k vydání Závazného pokynu policejního prezidenta č. 102 ze dne 2. září 2003, kterým se upravuje činnost Policie České republiky v souvislosti s

drogovou kriminalitou. Příloha č. 1 tohoto pokynu obsahuje tabulku orientačních hodnot

nejčastěji se vyskytujících omamných a psychotropních látek odpovídající znění ustanovení § 187a) odst. 1 a 2 TrZ.19 § 188 TrZ

upravuje problematiku výroby, opatřování anebo přechovávání (sobě nebo

jinému) předmětů určených k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu. 18 19

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.2.2000, sp. zn. 4 To 23/2000 Přehledná tabulka- viz Příloha č.2

-23-

§ 188a TrZ - zakazuje šíření toxikomanie sváděním, nebo podporováním jiného ke

zneužívání jiné návykové látky než alkoholu anebo kdo zneužívání takové látky jinak

podněcuje nebo šíří tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Statistiky Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování České

republiky ke všem výšeuvedeným tresním činům vykazují neustálou vzestupnou tendenci.20

Dále je patřičné zmínit se o Zákoně č. 167/1998 Sb. ze dne 11. června 1998 o návykových

látkách a o změně některých dalších zákonů. Tento zákon upravuje zacházení s návykovými látkami, s přípravky obsahujícími návykové látky, s některými látkami používanými při

výrobě nebo zpracování návykových látek a zacházení s pomocnými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, pěstování máku, konopí a koky a vývoz a dovoz makoviny vyjma látek v léčivech v lékové formě, s výjimkou léčivých přípravků obsahujících efedrin a

léčivých přípravků obsahujících větší množství než 30 mg pseudoefedrinu v jednotce lékové

formy, a také výrobků, pokud složení těchto výrobků je takové, že prekursory a pomocné

látky v nich obsažené nemohou být snadným způsobem použity nebo znovu získány snadno použitelnými způsoby, které stanoví bezprostředně závazný předpis Evropských společenství.

Přílohy tohoto zákona také stanovují co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo za prekursory.

Dalším zákonem, který upravuje problematiku návykových látek a přímo se odvolává na

výšeuvedený zákon je Zákon č. 379/2005 Sb. ze dne 19. srpna 2005 o opatřeních k ochraně

před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Tato opatření směřují k ochraně před škodami na zdraví

působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, k omezení dostupnosti tabákových výrobků a alkoholu, upravují působnost správních úřadů a orgánů

územních samosprávných celků při tvorbě a uskutečňování programů ochrany před škodami působenými užíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek.

Zásadní změnou je především § 16 tohoto zákona, který v odstavci 1 upravuje podmínky

vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u osoby, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit cizí majetek –

tato osoba nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním.

§ 16 odst. 2 proti dosavadní právní úpravě přináší také změny: odbornému vyšetření

20

Přehledné tabulky trestné činnosti k výšeuvedeným paragrafům- viz Příloha č. 3

-24-

zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek včetně odběru biologického materiálu k jeho stanovení je povinna podrobit se osoba, která se požitím těchto látek uvedla

do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v

souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky. Další odstavce

tohoto paragrafu obsahují povinnost podrobit se na výzvu příslušníků Policie České republiky,

obecní

policie,

Vojenské

policie,

Vězeňské

služby

České

republiky,

zaměstnavatele nebo jejího ošetřujícího lékaře vyšetření, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou.

Organizaci a provádění protidrogové politiky upravuje § 21 tohoto zákona (zmiňuje vyjma

jiného úkoly státních orgánů, krajů, pověřených obcí a pod) .

-25-

4. Postřehy z praxe Poznatky z policejního vyšetřování potvrzují, že někteří výrobci pervitinu si dělají

poznámky o průběhu jednotlivých „varů“, nebo o pokusech o nalezení nových způsobů výroby. Pro potvrzení svých slov uvádím doslovný přepis záznamu z počítače o novém

způsobu výroby pervitinu. Tento záznam a jiné poznámky byly zajištěny u „vařiče“, silného toxikomana, který v průběhu dvou let vyrobil 60 – 80 kilogramů pervitinu! „Nový způsob – výroby!

Šílenost, postup bez reálného ověření v praxi, většina mých zkušeností je opačného

názoru než, že tento patent je proveditelný a navíc s takovýma výsledkama!? Poměry na 300

g: Jod – 240 g Fosfor – 80-90 g Kys. Fosforečná – 240 g! = měrná váha H3PO4 je 1.7g/ml, takže 240g = 141ml což je o dost méně než bych dal já – 264ml. Fosfor + H3PO4+efedrin dáme do baňky začneme zahřívat při 100 Ž začneme počítat čas – ze 100 Ž do 120 Ž – 5

minut, do 130 Ž dalších 5 minut, při 130 Ž a 10. Minutě nasypeme všechen jod najednou do

baňky, kterou před tím postavíme do lavoru se studenou vodou, musíme to dělat někde na příhodném místě, což je nějaká odlehlá samota, aby nikdo nemohl vidět dým, který se vyvalí, není možné to dělat v uzavřeném prostoru nebo v místnosti! Tedy v momentě, kdy vhoz

provedeme teplota klesne asi o 20 Ž a prvních pár vteřin se nic neděje, v této chvíli je lepší odejít do povzdálí, protože vzápětí se vyvalí obrovské množství barevného dýmu, teplota se

začne rychle zvyšovat, proto musí být baňka pro jistotu chlazená a pro případ jejího prasknutí

je lepší mít vše připraveno na takovou možnost. Tato reakce by měla trvat asi tak 20 minut – celkový čas – 30 minut a zbývajících 10 minut necháme pouze teplotu klesat a reakce by měla

být hotová, potom zchladíme reakční směs jako normálně, ale směs nefiltrujeme, ale rovnou

alkalizujeme, fosfor zůstane dole v louhu, nebo zatuhne, pokud matečák vymrazíme do fosforečnanu. Toluen potom můžeme odlívat přes trychtýř s vrstvou vaty a pecek louhu, výtřep toluenem provedeme klidně 2 – 3 krát a nakonec vysolíme. O proti mému názoru mi tvrdí, že

mají výtěžnost 70 – 75 % i 85% a produkt je uživatelný. Podle mého názoru se ztráty musí

zvětšit jelikož teplota v baňce musí být taková, že se „P“ musí spálit a navíc i druh reakce neodpovídá požadované bezkyslíkaté reakci, která má být schopna výroby, nebo přeměny

efedrinu na metamfetamin. Pokud si celý postup sám neověřím, nemůžu ani souhlasit ani nesouhlasit, uvidíme.“

Je až nepochopitelné, co všechno jsou někteří výrobci drogy schopni pro svůj finanční

prospěch prodávat uživatelům. Nutno dodat, že takto se způsobem výroby experimentují převážně méně zdatní „chemici“.

-26-

Ze zjištěných případů lze konstatovat, že výrobci metamfetaminu jsou zpravidla občané

ČR, ale do organizování výroby a distribuce se stále více zapojují ruskojazyčné, Albánské a

asijské skupiny. V těchto případech je zajištěn přísun velkého množství poměrně levného efedrinu a „vaří“ se v množství kolem 1 kilogramu metamfetaminu na jeden var. Pervitin

pocházející z těchto velice dobře zařízených laboratoří, situovaných mimo bydliště výrobce,

je vysoce čistý, krystalický a dobře odlišitelný od drogy vyráběné v malém množství nebo z léčiv. Vlastní výroba, tedy chemický proces doprovázený velice intenzivním zápachem, se stále častěji provádí v neobydlených nebo odlehlých místech.

Tím, že se do organizace výroby a distribuce pervitinu zapojují cizí státní příslušníci, se

zvyšuje tendence prodeje metamfetaminu v Německu a Rakousku, kde je jeho tržní hodnota daleko vyšší, pohybuje se na úrovni 150 – 200 % ceny v ČR. Zájem ze strany uživatelů a proto i dealerů v SRN a Rakousku je o český „krystal“ vysoký.

Současná legislativa však neumožňuje radikálnější postup orgánů činných v trestním

řízení. Do současné doby nebyl zaznamenán případ odsouzeného Kosovoalbánce pro

nedovolený obchod s heroinem, kterému by byl zároveň uložen trest týkající se jeho majetku. V roce 1996 byla Kosovoalbánci vytvořena na území Prahy obdobná situace jako ve švýcarské Zurichu, kde rovněž kosovoalbánská mafie ovládla trh s heroinem. Jsou zaznamenávány neustálé pokusy o vytváření tzv. „otevřených scén“, stejně jako v Zurichu.

Zpravidla není obtížné získat důkazní materiál proti jednotlivým distributorům, velice obtížné je naopak potrestat kosovoalbánské organizátory.

Podle poznatků a analýz Národní protidrogové centrály je odhadováno, že denní zisk organizátorů za prodaný heroin je něco kolem 1 milionu Kč. Vytváření domácí heroinové otevřené scény a dynamický nárůst klientely závislých odběratelů je nejvýznamnějším markantem posledního desetiletí.

K ilustraci výše uvedeného lze uvést dva extrémní případy z minulosti:

V roce 1993 byl NPC zadržen na území České republiky kurýr kosovoalbánského původu s

30-ti kg heroinu v hodnotě cca 30 milionů Kč. Podařilo se usvědčit i hlavního organizátora, rovněž kosovského Albánce. Soudkyně, která rozhodovala o jeho vazbě schválila propuštění na kauci ve výši 800.000,- Kč. Je zcela zřejmé, že uvedená částka byla získána z obchodu

s heroinem, neboť zmíněný organizátor nedocházel do žádného zaměstnání. (Pro ilustraci lze uvést, že 800.000,- Kč je cena zhruba 800 gramů heroinu a tímto množstvím lze při předávkování usmrtit minimálně 400 toxikomanů). Do roku 1996 tento Albánec získal

-27-

obrovské majetky, neboť nadále na svobodě obchodoval s heroinem. Hlavní líčení proběhlo až 4 roky po jeho zadržení.

V roce 1996 byla provedena jedna rozsáhlá mezinárodní operace vedoucí k postupné

realizaci kurýrů vyvážejících zásilky heroinu do zemí Evropy z České republiky. Celkový

výsledek uvedené akce bylo zadržení cca 100 kg heroinu v několika evropských zemích, z toho 23,5 kg v České republice. Jedním ze zadržených kurýrů byl řidič autobusu, občan ČR - při zadržení na území Velké Británie měl u sebe 50 kg heroinu. Byl zde odsouzen k 25-ti letům

odnětí svobody. Byl vyslán shora uvedeným organizátorem kosovoalbánskému původu, jež

byl v roce 1993 zadržen v ČR. Albánec byl opětovně usvědčen a paradoxně o vzetí do vazby rozhodoval soudce stejného soudu, navíc manžel již uvedené soudkyně. Po odsouzení však

zdaleka nedostal ani poloviční trest, ke kterému byl odsouzen kurýr, donucený k transportu 50-ti kg heroinu do Velké Británie.

Druhým záporným příkladem je případ zrealizované skupiny občanů bývalé Jugoslávie,

kteří se soustředili na distribuci heroinu na tzv. domácí (české) scéně. Podařilo se jim během

poměrně krátké doby získat klientelu zhruba 500 stálých odběratelů heroinu, který jim byl prodáván v hernách a obdobných zařízeních, situovaných po celé Praze. Jejich denní obrat

byl zpětně odhadnut na zhruba 1 milion Kč. Neustále zřizovali nové podniky za účelem maximálního ztížení činnosti policie. Existuje důvodné podezření, že problémy vzniklé

s provozem těchto podniků řešili korupcí úředníků odpovědných orgánů, finance byly vždy k dispozici. Později docházelo k distribuci heroinu, po jehož aplikaci zemřelo několik

toxikomanů. Celá tato organizace byla policisty NPC zatčena a usvědčena z trestné činnosti. Po zatčení evidentně vznikl nedostatek heroinu na pražském trhu, ovšem během velmi krátké

doby došlo k otevření dalších obdobných zábavních podniků. Zatčení pachatelé si najali jedny z nejlepších advokátů. Dokonce zašli tak daleko, že vyhrožovali vyšetřovateli usmrcením. Pachatelé byli odsouzeni, k propadnutí majetku nedošlo.

-28-

5. Závěr Uplynulých 15 let vývoje přineslo obrovské změny v hospodářství, politice, společenském

životě… Tento fakt se netýká pouze naší republiky. Rozpadl se Sovětský svaz, došlo ke

sjednocení Německa. Propukla válka v Perském zálivu, vypukly konflikty v bývalé Jugoslávii, na Kavkaze. Většina zemí bývalého komunistického bloku se vydala na cestu k demokracii.

Málokdo u nás přemýšlel o tom, že demokracie s sebou přináší nejenom rozvoj,

svobodu a prosperitu, ale i takové patologické jevy, jako je organizovaný zločin, drogy, praní špinavých peněz. Tyto fenomény přišly jak zvenčí, tak i v nebývalé míře vybujely z domácího podhoubí. V transformujícím prostředí naší společnosti nalézaly a nalézají živnou půdu.

Dnešní svět je tedy světem zneužívání omamných a psychotropních látek, jež dosáhlo

v globálním měřítku nevídaných rozměrů a proniklo do všech koutů naší planety. Boj proti drogám, drogové kriminalitě v kontextu s organizovaným zločinem je nekonečný a nákladný

a konec tohoto boje leží v nedohlednu. Objevují se stoupenci legalizace drog, kteří tvrdí, že

dekriminalizací obchodu s omamnými a psychotropními látkami poklesne jejich cena natolik, že přestanou být pro překupnické organizace ekonomicky zajímavé a drogový trh se

samovolně zhroutí. Oponenty jsou jim přívrženci tvrdé linie, kteří vidí jediné řešení v tom, že

restriktivními opatřeními zamezí přístupu spotřebitelů k drogám. Jedná se samozřejmě

o proces dlouhodobý a jen čas a praxe ukáží, nakolik se podařilo či nepodařilo v tomto boji uspět.

Česká drogová scéna prošla v několika málo posledních letech značnými změnami.

Působení rizikových faktorů, které ji výrazně ovlivnily po roce 1989, k nimž patří v obecné rovině zejména otevření hranic, strategická poloha České republiky v Evropě, liberalizace

společnosti, změna hodnotového systému, což souvisí s výraznými změnami v ekonomice,

mnohdy nevyhovující legislativa, bylo ještě prohloubeno působením specifických faktorů, jako je rozvinutá báze domácí výroby pervitinu. Výrazně se zde odráží i módnost drogy mezi mládeží a zanedbatelná není přirozeně ani nedostatečná péče ze strany rodiny a školy.

Působení naznačených rizikových faktorů uplatňujících se zejména po listopadu 1989

bylo ještě umocněno dalšími okolnostmi, které „příznivě“ ovlivnily činnost zločineckých

skupin na našem území, zejména v letech 1994-1998. Patří k nim například nedostatečné požadavky na uznání legálního pobytu cizinců v České republice, jednoduchost zakládání krycích firem, ochota občanů ČR zapojit se do obchodu s omamnými a psychotropními látkami za relativně nízké odměny, velká etnická soudržnost, dobrá etablovanost některých

-29-

firem v oblasti finančnictví a v neposlední řadě i nízké tresty za drogové delikty, jež jsou v naší republice ukládány.

Všechny tyto skutečnosti se odrazily v šíření drog a to zejména mezi dnešní mladou

populací. Rapidní šíření drog mezi mládež v devadesátých letech si vynutilo pozornost nejen sociálně kulturní sféry, ale i represivních složek, neboť tento jev se nepromítá negativně jen

ve zdravotních charakteristikách populace, ale v současné době již má své pevné místo v

kriminálních statistikách. Na základě vyhodnocených analýz ukončených případů v České

republice usuzuje Národní protidrogová centrála tento charakter vývoje: dynamický nárůst počtu drogově závislých osob, především na heroinu a pervitinu; upevňování propojení

zločineckých komunit; budování a provozování velkých laboratoří na výrobu syntetických drog a narůstání snah o infiltraci do orgánů státní správy. Alarmující je zejména poslední z

těchto bodů, protože takovému nebezpečí se dá čelit jen rozhodným odmítnutím legalizačních

snah v jakékoliv podobě a důslednou spoluprací zainteresovaných orgánů České republiky a úzkou mezinárodní spoluprací.

-30-

6. Resumé Drogová trestná činnost na území České republiky a boj s ní Má práce analyzuje problematiku drogové trestné činnosti na území České republiky na

pozadí vývoje společenské situace od roku 1989 doposud, reakce "drogového trhu" a zejména ve stěžejní kapitole 3. reakce české legislativy na tento vývoj až do současné doby a to jak z hlediska mezinárodních smluv které Česká republika ratifikovala, tak soudobé vnitrostátní právní úpravy v oblasti drog včetně vybraných rozhodnutí soudů v této problematice.. Práce dále pojednává o způsobech a postupech mezinárodního i českého organizovaného zločinu na našem území i fakt, jak se Česká republika stala jednou z důležitých křižovatek mezinárodního obchodu s drogama i důvody, proč je o drogy produkované v ČR tak velký zájem i v zahraničí, popisuje snahu organizovaného zločinu etablovat se v ekonomickém i politickém životě i problémy orgánů činných v trestním řízení při potírání drogové trestné činnosti. Kapitola Poznatky z praxe přináší několik případů, které dokladují postupy policie a soudů při potírání drogové trestné činnosti, i jeden ze zoufalých zdokumentovaných způsobů pokusu vařiče pervitinu o výrobu drogy. Přílohy mé práce přináší jak přehlednou dokumentaci a porovnání trestné činnosti v oblasti drog na našem území, tak přehled uložených trestů za zmíněné delikty.

-31-

Resume Drug questions at the Czech republic territory and the fight againist it My bachelor thesis analyses drug trafficking at the Czech republic territory against the background of the Czech society´s evolution since 1989, concerns reactions on the evolution from the point of view of the „drug trade“ and the Czech legislation. Attention is paid, especially in the chapter 3. to the international treaties that the Czech republic has ratified and the actual legal regulation of drug crime and selected judicial decisions in the country. The thesis describes techniques and progresses of the both international and Czech organised crime at the territory and the way of the Czech republic´s becoming one of the main crossroads of the international drug trade. Mentioned are reasons why drugs produced in the Czech republic are largely popular abroad. The thesis displays the efforts of the organised crime to infiltrate into economic and politic services as well as the problems that the criminal trial authorities have while dealing with drug trafficking. The chapter „Experiences“ brings out some examples of the police and judges processing in the fight against drug trafficking and also documents one desperate attempt of pervitin producer to make the drug. Appendices contain well-arranged documentation and comparaison of illicit drug actions at the territory and the abstract of punishements for the criminal acts.

-32-

7. Literatura a prameny: Seznam literatury:

1) Borník, M. Drogy- co bychom o nich měli vědět. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra,2001,

2) Sotolář A., Púry F., Šámal P., Kudrle S., Kalina K. a kol. Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Justiční akademie České republiky 2003, svazek 66

3) Sotolář A., Púry F., Šámal P., Kalina K., Kudrle S. Trestná činnost spojená se zneužíváním

drog a formy jejího řešení , Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti České republiky 2002, svazek 65

4) Vaněček, M. Bulletin Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování České republiky. Ročníky 1993 – 2005

5) Nožina, M. Svět drog v Čechách. Praha. KLP-Koniasch Latin Press, 1997 Judikáty:

1) Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17.11.1998, sp.zn. 7 To 686/98

2) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.1.2000, sp. zn. 2 Tz 29/2000

3) Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.2.2000,sp. zn. 4 To 23/2000

Intranetové stránky: Intranetové stránky Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování České republiky. Dostupné z: http://www.npc.aa/normy Jiné zdroje: 1) Elektronická právní knihovna: Trestní právo. Elektronické nakladatelství Grand, s.r.o., CD Rom, 2005

2) Denní tisk : Mladá Fronta Dnes 12. 10. 2005

-33-

3) Televizní vysílání: Večerník z Čech. Zpravodajství ČT 24 4) Torzo deníčku nalezené při zákroku Policie ČR proti výrobci pervitinu

-34-

8. Přílohy Příloha č. 1 Statistika oblíbenosti jednotlivých druhů drog- 1. čtvrtletí 2005: Základní droga Heroin

Kodein Brown

Ostatní opiáty (dolsin) Amfetamin

Muži 10 1

2

3

0

Pohlaví

Ženy

Celkem

1

2

21 1

1

1

31 3

4

1

Pervitin

82

50

132

Kokain

1

0

1

Marihuana

7

4

11

Speed Crack

Barbituráty

0

0

1

1

1

1

1

1

2

Benzodiazepiny

1

1

2

LSD

3

0

3

2

0

Hypnotika, analgetika

3

Toluen

10

Jiné drogy a léky

0

Jiná rozpouštědla Celkem

126

Zdroj: Info Hygienické stanice hlavního města Prahy

4

7

4

14

1

1

92

2

218

-35-

Příloha č. 2

Orientační hodnoty nejčastěji se vyskytujících omamných a psychotropních látek odpovídající znění ustanovení § 187a odst. 1 a 2 trestního zákona HMOTNOST (g) DRUH

Heroin Morfin Methadon Kokain Konopí Pryskyřice z konopí LSD MDMA a homology Amfetamin Metamfetamin

”množství větší než malé”

”větší rozsah”

0,15 (asi 5 dávek po 30 mg)

1,5 (asi 50 dávek po 30 mg)

0,30 (asi 10 dávek po 30 mg)

4,5 (asi 150 dávek po 30 mg)

0,25 (asi 5 dávek po 50 mg)

5 (asi 100 dávek po 50 mg)

0,30 (asi 10 dávek po 30 mg)

15 (asi 10 dávek po 1,5g) 10 (asi 10 dávek po 1g) 10 tripů (asi 0,0005 g)

10 tablet (800 – 1 000mg)

0,50 (asi 10 dávek po 50 mg) 0,5 (asi 10 dávek po 50 mg)

Zdroj: Závazný pokyn policejního prezidenta č. 102 ze dne 2. září 2003

4,5 (asi 150 dávek po 30 mg)

375 (asi 250 dávek po 1,5g) 250 (asi 250 dávek po 1g) 120 tripů (asi 0,012 g)

240 tablet (9 600 – 12 000mg)

10 (asi 200 dávek po 50 mg) 10 (asi 200 dávek po 50 mg)

-36-

Příloha č. 3

Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů - § 187 tr. zák.: Tab. 1 - trestná činnost rok

zjištěno

objasněno

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

1436 2303 4056 6100 3292 3198 3359

1431 2290 4034 6064 2892 2968 3150

Tab. 2 - uložené tresty

odsouzeno osob celkem

PO

stíháno osob 706 920 1185 1300 1547 1640 1603

obžalováno osob 608 789 1029 1102 1276 1418 1444

odsouzeno osob 283 357 702 765 819 905 1007

obecně jiný upuštěno od prospěšné trest potrestání práce 283 116 149 7 -* 5 6 1996 357 145 192 9 6 2 3 1997 702 279 358 17 15 1 32 1998 765 279 432 4 23 0 27 1999 819 315 441 1 34 2 26 2000 905 365 474 3 41 5 17 2001 1007 347 540 3 77 6 34 2002 *- v roce 1996 nebyl trest obecně prospěšných prací samostatně vykazován, pokud byl uložen, je obsažen ve skupině „jiný trest“ rok

NEPO

objasněnost v % 99,7 99,4 99,5 98,9 87,8 92,8 93,8

Tab. 3 - uložené nepodmíněné tresty odnětí svobody rok

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

počet NEPO 116 145 279 279 315 365 347

do 1 roku 39 56 75 63 46 65 58

peněžitý trest

přes 1 do 5 let 61 75 180 192 238 257 257

přes 5 do 15 let 16 14 24 24 31 43 32

-37-

Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů - § 187a tr. zák.:

Tab. 4 - trestná činnost rok

zjištěno

objasněno

1999 2000 2001 2002

228 212 241 285

226 207 231 257

Tab. 5 - uložené tresty

objasněnost v % 99,1 97,6 95,9 90,2

stíháno osob 130 187 261 244

rok

odsouzeno osob celkem

NEPO

PO

peněžitý trest

1999 2000 2001 2002

18 63 86 103

11 17 16 18

3 30 45 60

1 2 2 3

Tab. 6 - uložené nepodmíněné tresty odnětí svobody počet NEPO

rok

do 1 roku

11 17 16 18

1999 2000 2001 2002

obecně prospěšné práce 2 6 18 17

přes 1 do 5 let

10 13 12 10

obžalováno osob 115 158 215 206

1 4 4 8

odsouzeno osob 18 63 86 103

jiný trest

upuštěno od potrestání

1 4 0 2

0 4 5 3

přes 5 do 15 let 0 0 0 0

Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů - § 188 tr. zák.: Tab. 7 - trestná činnost rok

zjištěno

objasněno

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

156 101 101 90 122 157 216

155 101 101 89 122 156 206

Tab. 8 - uložené tresty

NEPO

PO

peněžitý trest

stíháno osob 181 159 184 141 228 222 247

obžalováno osob 165 140 159 119 190 195 223

odsouzeno osob 27 32 55 38 29 62 58

obecně jiný upuštěno od prospěšné trest potrestání práce 27 7 16 2 -* 0 2 1996 32 6 23 1 0 0 2 1997 55 8 41 1 3 0 2 1998 38 7 26 1 2 1 1 1999 29 3 22 0 4 0 0 2000 62 13 40 4 4 0 1 2001 58 10 34 1 12 0 1 2002 *- v roce 1996 nebyl trest obecně prospěšných prací samostatně vykazován, pokud byl uložen, je obsažen ve skupině „jiný trest“ rok

odsouzeno osob celkem

objasněnost v % 99,4 100 100 98,9 100 99,4 95,4

-38Tab. 9 - uložené nepodmíněné tresty odnětí svobody rok

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

počet NEPO 7 6 8 7 3 13 10

do 1 roku

přes 1 do 5 let

6 4 1 3 2 4 2

1 2 7 4 1 8 8

přes 5 do 15 let 0 0 0 0 0 0 0

Šíření toxikomanie - § 188a tr. zák.: Tab. 10 - trestná činnost rok

zjištěno

objasněno

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

446 449 1077 1302 832 613 470

444 441 1075 1298 829 607 446

Tab. 11 - uložené tresty

odsouzeno osob celkem

PO

stíháno osob 212 256 407 513 491 396 410

obžalováno osob 183 223 342 429 419 332 374

odsouzeno osob 24 30 45 70 61 41 48

obecně jiný upuštěno od prospěšné trest potrestání práce 24 5 17 0 -* 2 0 1996 30 4 20 1 0 0 5 1997 45 1 35 1 1 0 7 1998 70 6 46 0 6 0 12 1999 61 7 43 2 5 0 4 2000 41 10 23 1 5 0 2 2001 48 4 31 0 7 0 6 2002 *- v roce 1996 nebyl trest obecně prospěšných prací samostatně vykazován, pokud byl uložen, je obsažen ve skupině „jiný trest“ rok

NEPO

objasněnost v % 99,6 98,2 99,8 99,7 99,6 99,0 94,9

Tab. 12 - uložené nepodmíněné tresty odnětí svobody rok

počet NEPO

do 1 roku

peněžitý trest

přes 1 do 5 let

5 3 1996 4 3 1997 1 1 1998 6 4 1999 7 4 2000 10 6 2001 4 4 2002 Zdroj: Vaněček, M. Bulletin Národní protidrogové centrály Služby republiky, č.4/2003, s. 14

přes 5 do 15 let

2 1 0 2 3 4 0 kriminální policie a

0 0 0 0 0 0 0 vyšetřování České